MPP_05 Rozlišovací axiom abstrakce koordinačních a produkčních činů
Obsah přednášky Rozlišovací axiom Rozlišovací axiom pro koordinační činy Rozlišovací axiom pro produkční činy Praktické uplatnění rozlišovacího axiomu 2
Jak se dostat k podstatě provoz podniku (organizace) Provoz podniku - velká rozmanitost a složitost, ve které se evidentně projevuje nedostatek vnitřního uspořádání, tedy struktury a logiky. Navíc se vše vyvíjí v čase a podléhá změnám. Jak tedy přistoupit k navržení efektivní struktury podniku, nebo k dosažení zamýšlených změn v provozu podniku? Jedná se o teoretickou a praktickou práci vedoucí k řízenému provádění dobře navržených změn a plánů. 3
Jak se dostat k podstatě provozu podniku (organizace) Abstrakce proces, kdy se zaměříme jen na podstatné věci, nepodstatné opomineme. Podle čeho budeme rozhodovat o důležitosti? Pro porozumění podstatě (jádru) operací organizace, je nutné aplikovat rozlišení mezi třemi lidskými schopnostmi, a to jak v koordinačních činech, tak i v produkčních činech. 4
Jak se dostat k podstatě provozu podniku (organizace) Produkční i koordinační činy mohou být pozorovány ve třech úrovních abstrakce. První abstrakce se týká koordinačních činů, druhá abstrakce se týká produkčních činů. Jak první, tak druhá abstrakce je prováděna ve třech úrovních. Dvě abstrakce obě na třech úrovních. 5
Rozlišovací axiom Rozlišovací axiom říká, že existují, tři různé lidské schopnosti, které hraji role v operacích aktorů. Tyto schopnosti se nazývají: performa, informa a forma. Tyto schopnosti se týkají komunikace, vytváření nových věcí, uvažování a zpracování informací. 6
Rozlišovací axiom - podstata Koordinace předkládání dohod, závazků jako exekutor, vyvolávání dohod, závazků jako adresát vyjadřování myšlenky (formulování) rozvíjení myšlenky (interpretování) pronášení informací (mluvení psaní) vnímání informací (poslouchání, čtení) Lidské schopnosti Produkce ontologická akce - rozhodnutí, rozsudek infologická akce (reprodukování, dedukce, uvažování, kalkulace počítání) datalogická akce (ukládání přenášení, kopírování, rušení, dat atd.) 7
Schopnost forma Schopnost forma (lat. form) se týká formy komunikace a informace. Jedná se o vyslovení a vnímání vět v nějakém jazyce, syntaktická analýza takových vět, schémata kódovaní, přenos dat, ukládání a opětné zpřístupnění datových dokumentů. Z důvodu jednoduchosti, považujeme schopnost forma také za fyzickou substanci (dokument, soubor), do které jsou informace zakódovány. 8
Schopnost informa Tato schopnost se týká stránky obsahu komunikace a informace. Latinsky in-form znamená, co je uvnitř formy. Nyní se zabýváme komunikací a informací zatímco plně abstrahujeme stránky formy. Zabýváme se takovými věcmi jako je sdílení informací mezi lidmi, pamatování a vybavování vědomostí a uvažování. 9
Schopnost performa Týká se vyvolání (zapříčinění) vzniku nových originálních věcí, přímo nebo nepřímo komunikací. Latinsky tato schopnost per-forma znamená přes, skrz formu. Mluvíme o rozhodnutích, rozsudcích, pevně dotažených do dohod. Tato schopnost je považována za klíčovou (základní) lidskou schopnost pro dělání businessu jakéhokoli druhu. 10
Koordinační činy Schopnost forma se týká formy dané stránky (aspektu). Schopnost informa se týká obsahu dané stránky (aspektu). Schopnost performa se týká uzavírání a plnění dohod, závazků (slibů). První abstrakce pro získání základní struktury (podstaty) organizace spočívá v tom, že DEMO bere do úvahy pouze schopnost performa v koordinačních činech. Současně tak nebere do úvahy úroveň informa a forma koordinačních činů. 11
Koordinační činy To vede k enormní redukci složitosti, v průměru o 70% v pojmech množství dokumentace ( měřitelnost). 12
Produkční činy Schopnost forma týká produkce dokumentace (dat). Schopnost informa se týká produkce informací. Schopnost performa se týká podstaty produkce - originální produkce. Schopnost performa je podstatou lidské schopnosti dělat byznys libovolného druhu. Druhá abstrakce pro získání základní struktury ( mapy podstaty) organizace spočívá v tom, že DEMO bere do úvahy pouze schopnost performa v produkčních činech. 13
Produkční činy To znamená, že se vynechají produkční činy na úrovni informa a forma. To povede k dalšímu snížení složitosti v průměru asi 70 % v pojmech množství standardní dokumentace organizace. 14
Úrovně abstrakce Forma: schopnost jednat na formativní úrovni koordinace a provádět dokumentační produkci. Informa: schopnost jednat na informační úrovni koordinace a provádět informační produkci. Performa: schopnost jednat na performativní úrovni koordinace a provádět originální produkci. 15
Komunikace Protože lidské mysli nemohou být přímo propojeny jeden s druhým, musí být koordinační činy prováděny pomocí komunikace. Je využita Habermasova teorie komunikace, která poskytuje transparentní vysvětlení, jako komunikace probíhá. Jádro teorie tvoří předpoklad, že lidé se snaží dosáhnout konsensu (souhlasu) při společném uskutečnění (dosažení) věcí. 16
Komunikace Podle Habermase při komunikaci (nebo jsou komunikací ovlivněny) hrají roli tři oblasti lidské existence: objektivní svět (otázky, tvrzení existují objektivně) subjektivní svět (chvála, omluva) intersubjektivní nebo sociální svět (požadavky, sliby request, promise). Objektivní svět obsahuje všechno, co je mimo subjekt a co má ve značném rozsahu svoji vlastní existenci. 17
Komunikace Subjektivní svět je jedinečný pro každý samostatný subjekt. Sociální svět je svět, které subjekty budují a udržují v interakci. Podle Habermasovy teorie, při vykonávání komunikačního činu, mluvící vznáší tři požadavky platnosti k adresátovi posluchači, z nichž jeden požadavek platnosti je dominantní. 18
Komunikace Požadavek na pravdu objektivní svět, požadavek na spravedlnost sociální svět, požadavek na upřímnost subjektivní svět. Posluchač komunikačního činu má právo zpochybnit (podrobit diskusi) vznesené požadavky. Čin se stane úspěšným pouze když posluchač akceptuje požadavky (akceptuje dominantní z nich). 19
Souhrn Habermasovy teorie komunikace Konstativa Regulativa Expresiva objektivní svět sociální svět subjektivní svět otázka tvrzení požadavek slib chvála omluva požadavek na pravdu požadavek na spravedlnost požadavek na upřímnost 20
Komunikace Konstativa tvoří třídu činů pro niž je dominantní požadavek platnosti požadavek na pravdu, tedy objektivní svět. Příkladem jsou otázky a tvrzení. Pokud se ptám na čas, zajímá mě správná odpověď a pokud posluchač prohlásí správný čas, jedná se o požadavek na pravdu. Žádám o rezervaci ubytování, zajímá mě, zda mají v danou dobu požadovaný typ pokoje. 21
Komunikace Regulativa jsou činy pro než je dominantní požadavek na spravedlnost jsou orientovány na sociální svět. Pokud požádám pekaře o bochník chleba, jsme oba v sociálním světě (pozici). Přijmu pravomoc a odpovědnost pekaře odpovědět na můj požadavek a pekař přijme moji pravomoc a odpovědnost provést můj požadavek. Oba uznáváme své role. (Pekař uzná moji roli zákazníka). 22
Komunikace Expresiva tvoří třídu činů pro kterou je dominantní požadavek na upřímnost orientují se hlavě na subjektivní svět. Příkladem jsou chvály a omluvy. Pokud se omlouvám, že jsem narazil do někoho na ulici, můj primární nárok je, že jsem upřímný. Pokud jsem nenarazil do někoho, nemá moje omluva smysl. Recepční má volný pokoj, ale prohlásí, že nemá. 23
Komunikace V každém druhu komunikace vždy existují nedominantní nároky, které jsou orientované do dvou zbylých světů a jsou méně významně. 24
Komunikace Koordinačním činy způsobují primárně komunikační činy v kategorii regulativa, protože uzavření slibu, závazku jsou typické činy, které mohou být jedině oprávněné, pokud jsou založené na intersubjektivních nebo sociálních hodnotách a normách. Konstativami se budeme zabývat pouze nepřímo (pravda). Expresiva budeme spíše ignorovat (upřímnost). 25
Koordinační činy Existují tedy tři druhy komunikačních činů, které odpovídají třem lidských schopnostem nebo abstraktním úrovním: performativní čin, informativní čin a formativní čin. Abychom dostali koordinační čin od P (performer) k A (adresát), P musí vystavit svůj závazek v performativním činu, adresovaný A a A musí u sebe vyvolat odpovídající závazek, aby adekvátně odpověděl. 26
Performa Tento čin je částí performativní výměny mezi P a A. Většinou je to také jediný čin v této výměně. Další dodatečné činy jsou vytvářeny pouze pro objasnění vzájemného sociálního porozumění koordinačního činu, konkrétně jeho záměru (intension). Tomuto se říká podmínka performa pro úspěšnou koordinaci. 27
Informa Jedinou cestou jak vyjevit své závazky a učinit je známé pro A je, aby je P vyjádřil prostřednictvím schopnosti informa, které je následované pobídkou v mysli A ekvivalentní myšlenkou prostřednictvím informa schopnosti. P to prování pomocí informativní výměny s A. Taková výměna se skládá z informativních činů, které směřují k dosažená intelektuálního porozumění koordinačního činu mezi P a A. 28
Informa Existují alespoň dva infomativní činy. V prvním činu je P řečník a A je posluchač a P informuje A o obsahu koordinačního činu. Ve druhém činu A je řečník a P posluchač a A potvrzuje P, že intelektuálně porozuměl koordinačnímu činu. Pokud P nedostatečně specifikuje závazek v prvním informativním činu, může následovat více informativních činů k vyjasnění. 29
Informa Bod společného intelektuálního porozumění koordinačního činu se nazývá podmínka informa pro úspěšný koordinační čin. 30
Forma Vyjádření myšlenek může být pouze provedeno jejich formulací ve větách v daném jazyce a ve stejné době jejich pronesením ve formě mluvení nebo psaní (telefonem, emailem ) Stejná úvaha platí pro rozvinutí myšlenek v mysli A. To samozřejmě vyžaduje, že existuje něco, co je vnímáno např. prostřednictvím poslechu nebo čtení. 31
Forma Tato úroveň komunikace je úroveň forma. Jedná se o porozuměni významu což znamená, že P používá jazyk, který zná A, a že A je schopen rozpoznat, co je pozorovatelné jako prohlášení v tom jazyce. Porozuměním významu se dospěje do formativní výměny. Formativní výměna se skládá alespoň ze dvou formativních činů. 32
Forma První je, že P pronese větu k A, a další je potvrzení A o vnímání této věty. Existuje formativní výměna potřebná pro každý informativní čin. Každý informativní čin má svůj obsah, který pronesen a vnímán. Dospění porozumění významu koordinačního činu se pro úspěšnou koordinaci nazývá podmínka forma. 33
Fyzická výměna Na nejnižší úrovni je fyzická výměna nutná pro prostředí ve kterém prohlášení P jsou zakódovány a transportovány k A záležitost (tele)komunikační technologie. Předpokládáme, že podmínka správného fyzického přenosu je obsažena ve forma podmínce. Předpokládáme, že mezi P a A jsou přenášena data. 34
Proces vykonání koordinačního činu 35
Standardní notace koordinačního činu Alice žádá Celestina členství #387 začalo existovat 12/04/2012 vykonavatel záměr adresát fakt čas (intension) propozice / proposition V tomto případě je C-čin úspěšný, je-li podmínka performa uspokojena, to znamená, že Alice se cítí zavázána jako vykonavatel koordinačního činu a Celestin se cítí zavázán jako adresát. Uspokojení podmínky performa implicitně uspokojuje podmínku informa. 36
Koordinační čin To vyžaduje, že Alice jasně a zřetelně vyjasnila Celestinovi co je záměr a co je propozice koordinačního činu. K dosažení toho je třeba alespoň jeden informativní čin, ve kterém Alice informuje Celestina o záměru a propozici a jeden čin ve kterém Celestin potvrzuje Alici, že rozuměl záměru a propozici. Celestin to vyjádří např. pokynutím hlavy. 37
Koordinační čin Uspokojení podmínky informa předem předpokládá uspokojení podmínky forma. Slova pronesená Alicí je mluvená řeč jazykem, kterému Celestin rozumí. Jakmile Celestin vyslechl (bez přerušení) větu od Alice, je podmínka forma uspokojena potvrzeno mlčky Celestinem. 38
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (1) Z: Dobrý den. Co si přejete pane Novák. (2) K: Chci si vybrat peníze z mého účtu. (3) Z: Předpokládám, že z vašeho běžného účtu. (4) K: Ano, to chci. (5) Z: Kolik si chcete vybrat? (6) K: Dvacet tisíc Kč. (7) < Z vyplňuje formulář > (8) Z: Zde se prosím podepište. (9) < K podepisuje formulář > (10) Z: Chvilku strpení. (11) < Z bere bankovky ze zásuvky> (12) < Z pokládá bankovky před zákazníka> (13) Z: Zde jsou vaše peníze, pane Novák. (14) K: Děkuji. 39
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (1) Z: Dobrý den. Co si přejete pane Novák. Expresivum ignorováno. (2) K: Chci si vybrat peníze z mého účtu. Performativní čin: záměr: request propozice: <neznámá> (3) Z: Předpokládám, že z vašeho běžného účtu. Informativní čin slouží k ujasnění propozice. (4) K: Ano, to chci. Informativní čin slouží k ujasnění propozice. (5) Z: Kolik si chcete vybrat? Informativní čin slouží k ujasnění propozice. (6) K: Dvacet tisíc Kč. Informativní čin slouží k ujasnění propozice. 40
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem Jak záměr, tak propozice performativního činu v řádku (2) jsou v tomto bodě plně známé: request je považován že bude úspěšně vykonán. Od tohoto okamžiku označujeme propozici: Částka 50 liber je vybrána z běžného účtu #123456789 P. 41
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (7) < Z vyplňuje formulář > Formativní čin: slouží k formalizaci performativního činu v řádku (2) (8) Z: Zde se prosím podepište. Informativní čin: slouží k formalizaci performativního činu v řádku (2) (9) < K podepisuje formulář > Formativní čin: slouží k formalizaci performativního činu v řádku (2) a dělá ho zaznamenaní schopný. (10) Z: Chvilku strpení. Performativní čin: záměr: promise propozice: P. (11) < Z bere bankovky ze zásuvky> Materiální čin vztažený k produkčnímu činu. (12) < Z pokládá bankovky před zákazníka> Materiální čin vztažený k produkčnímu činu. 42
Komunikace mezi klientem banky a jejím zaměstnancem (13) Z: Zde jsou vaše peníze, pane Novák. Performativní čin: záměr: state propozice: P. (14) K: Děkuji. Performativní čin: záměr: accept propozice: P 43
Produkce Podobné rozlišení mezi třemi úrovněmi abstrakce můžeme udělat také na straně produkce. Schopnost forma se bude týkat schopnosti zabývat se zaznamenanými informačními pokožkami daty nebo dokumenty. Příklady P-činů týkající se dat nebo dokumentů jsou ukládání (na medium), kopírování, přenos a rušení. 44
Produkce Všeobecně budeme tyto činy nazývat datalogické činy. Transakce s datalogickými činy se nazývají datalogické transakce. 45
Schopnost informa Schopnost informa na straně produkce je schopnost uvažovat, počítat, odvozovat atd., stejně jako reprodukovat zapamatované vědomosti. Tyto činy se společně nazývají infologické činy a transakce ve kterých figurují jako P-činy jsou infologické transakce. 46
Vývoj informačního systému Dva problémy při vývoji IS: (Langefors) infologický problém (oblast) datalogický problém (oblast) Infologický problém jak definovat informace, které bude poskytovat IS, aby uspokojily potřeby uživatelů. Datalogický problém - jak organizovat množiny dat a hardware aby se dal implementovat IS. 47
Vývoj informačního systému Rozlišením mezi daty a informacemi je objasněn problém se kterým se vývojáři IS setkávali v 1960 s. Závěry: data neobsahují informace (jak se tehdy předpokládalo) Informace je něco, co je vytvořeno, když jsou data někým interpretována. 48
Vývoj informačního systému Slabým místem infologického přístupu k IS bylo stanovení uživatelských potřeb. Přes mnohé snahy, stále přetrvává strategie číšníka při stanovování potřeb uživatele. Jak analýza, tak nedostatek vhodných vědomostí pro stanovení potřeb uživatele, aby mohly být stanoveny objektivnější cestou než strategií číšníka. 49
Schopnost performa Schopnost performa se týká zřízení nových originálních věcí jako vytvoření materiálního produktu nebo učinění rozhodnutí. Protože tyto činy ve svém jádru dělají byznys (na straně produkce), nazývají se klíčové nebo ontologické produkční činy (originální). Tyto ontologické transakce spolu se zúčastněnými (ontologickými) aktéry tvoří ontologii podniku. 50
Vzájemné vazby Infologické transakce jsou považovány za záležitost, kterou realizují ontologické transakce, protože jejich jediný efekt je reprodukce nebo odvození znalostí, které potřebují aktéři na ontologické úrovni. Podobně datalogické transakce jsou považovány za záležitost, kterou realizují infologické transakce, protože jejich funkcí je starat se o ukládání a načítání, kopírování a přenos dokumentů obsahující informace potřebné infologickými aktéry. 51
Postup modelování 1. Analýza performa informa - forma 2. Analýza koordinace aktéři produkce 3. Syntéza transakčního vzoru (hledání transakcí) 4. Analýza struktury výsledků (tabulka výsledků transakcí) 5. Konstrukční syntéza 6. Organizační syntéza 52
Analýza performa-informa-forma 1. Označte všechny věci Performa červeně; tyto věci zahrnují ontologické produkční činy a fakta v podniku stejně jako všechny performativní koordinační činy. 2. Označte všechny věci Informa zeleně; tyto věci zahrnují infologické činy a fakta v podniku, stejně jako všechny informativní koordinační činy. 3. Označte všechny věci Forma modře; tyto věci zahrnují datalogické činy a fakta, stejně jako všechny formativní koordinační činy. 53
Volley club analysis T1/rq T1/pm One can become member of the tennis club Volley by sending a letter to the club by postal mail. In the letter one has to mention one s surname and first name, birth date, sex, telephone number, and postal mail address (street, house number, zip code, and town). Adam, the administrator of Volley, empties the mailbox daily and checks whether the information provided is complete. If not, he makes a telephone call to the sender in order to complete the data. Once a letter is complete, Adam writes an incoming mail number and the date on the letter, records the letter in the letter book, and puts it in a folder. Every Wednesday evening, Adam takes the folder to Eve, the secretary of Volley. He also takes the member register with him. If Eve decides that an applicant can become member of Volley, she stamps new member on the letter and writes the date below it. She then hands the letter to Adam in order to add the new member to the member register. This is a book with numbered lines. Each new member is entered on a new line. The line number is the number by which the new member is referenced in the administration. 54
Volley club analysis T1/rq T1/pm One can become member of the tennis club Volley by sending a letter to the club by postal mail. In the letter one has to mention one s surname and first name, birth date, sex, telephone number, and postal mail address (street, house number, zip code, and town). Adam, the administrator of Volley, empties the mailbox daily and checks whether the information provided is complete. If not, he makes a telephone call to the sender in order to complete the data. Once a letter is complete, Adam writes an incoming mail number and the date on the letter, records the letter in the letter book, and puts it in a folder. Every Wednesday evening, Adam takes the folder to Eve, the secretary of Volley. He also takes the member register with him. If Eve decides that an applicant can become member of Volley, she stamps new member on the letter and writes the date below it. She then hands the letter to Adam in order to add the new member to the member register. This is a book with numbered lines. Each new member is entered on a new line. The line number is the number by which the new member is referenced in the administration. 55
T1/dc T2/rq T2/st T1/st Volley club analysis Next, Eve calculates the fee that the new member has to pay for the remaining part of the calendar year. She asks Adam for the annual fee, as decided at the general assembly, which Adam has recorded on a sheet of paper in this files. Then, she asks Adam to write down the amount in the member register. If Eve does not allow an applicant to become member (e.g. because he or she is too young or because the maximum number of members has been reached), Adam will send a letter in which he explains why the applicant cannot (yet) become member of Volley. If all applications are processed, Adam takes the letters and the member register home and prepares an invoice to all new members for the payment of the first fee. He sends these invoices by postal mail. Payments have to be performed by bank transfers. As soon as a bank statement is received, Adam prints a card on which the member number, the starting date, the name, the date of birth, the sex, and the residence are mentioned. The card is sent to the new member by postal mail. 56
T1/dc T2/rq T2/st T1/st Volley club analysis Next, Eve calculates the fee that the new member has to pay for the remaining part of the calendar year. She asks Adam for the annual fee, as decided at the general assembly, which Adam has recorded on a sheet of paper in this files. Then, she asks Adam to write down the amount in the member register. If Eve does not allow an applicant to become member (e.g. because he or she is too young or because the maximum number of members has been reached), Adam will send a letter in which he explains why the applicant cannot (yet) become member of Volley. If all applications are processed, Adam takes the letters and the member register home and prepares an invoice to all new members for the payment of the first fee. He sends these invoices by postal mail. Payments have to be performed by bank transfers. As soon as a bank statement is received, Adam prints a card on which the member number, the starting date, the name, the date of birth, the sex, and the residence are mentioned. The card is sent to the new member by postal mail. 57
Postup analýzy 1. Uvažujte pouze věci Performa. Rozdělte je na produkční věci (tedy P-činy a P-fakta) a koordinační věci (tedy C-činy a C-fakta). Označte produkční věci kosočtvercem Označte koordinační věci kolečkem 2. Označte všechny aktéry žlutě: osoby, organizační funkce, a organizační jednotky. 58
Formalizace příběhu Pokud se soustředíme na (business) B-organizaci podniku, je možné přímo identifikovat podnikové procesy podniku. Skládají se z originálních typů transakcí a rolí aktérů (stejně jako z vložených informačních a dokumentačních typů transakcí). Diagram toků může posloužit jako vhodný prostředek pro zjišťování typů transakcí a rolí aktérů. 59
První čin diagramu by se dal klasifikovat jako dokumentační. Co ale víme z vyprávění, zaslání někým dopisu žádosti se bere jako vykonání request v typu transakce T1. Kontrola kompletnosti a žádost o dodatečné informace jsou informační činnosti. Další tři obdelníky představují dokumenatční činy. 60
První obdélník se zdá být jako vykonání [T1/execute], ale není to pravda, protože zde chybí promise. Takže to uzavřeme s tím, že se jedná buď o [T1/promise] nebo [T1/decline]. Vytvoření odmítacího dopisu je primárně informační činnost. Odeslání dopisu se bere jako performa tedy [T1/decline]. Počítání výše členského poplatku je informační činnost, stav světa se nemění. 61
Formalizace příběhu Protože je členský poplatek definován jako typ faktu, jeho hodnota je ontologická, vždy přítomná, pouze musí být na požádání spočítaná. 62
Formalizace příběhu Podobně jako vytvoření dopisu odmítnutí, vytvoření první faktury na zaplacení členství je primárně informační záležitost. Ovšem poslání faktury se bere jako vykonání [T2/request]. Podobně to platí i pro vytvoření členské karty. 63
Úroveň performa znamená obdržení kopie platby [T2/state]. Produkční čin [T1/execute] není běžně viditelný jiným rolím než exekutorovi. Poslání karty se bere jako [T1/state]. Mlčky jsou vykonány následující činy: [T1/promise] [T1/accept] [T2/promise] [T2/promise]. 64
Formalizace příběhu Dopis s promise se nerozesílá. Činy promise a state jsou typickými příklady činů, které jsou často vykonány mlčky. Avšak moderní ICT vykoná všechny koordinační činy explicitně, bez pochyb o aktuálním stavu transakce pro oba účastníky. Při objednávce přes internet je všechno explicitní a transparentní děje se totiž vše virtuálně bez komunikačních nákladů. 65