SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/47/EU ze dne 3. dun 2014 o silničníh tehnikýh kontroláh užitkovýh vozidel provozovnýh v Unii o zrušení směrnie 2000/30/ES (Tet s význmem pro EHP výth KAPITOLA I PŘEDMĚT, DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI Článek 1 Předmět V zájmu zvýšení ezpečnosti provozu n pozemníh komunikíh zlepšení životního prostředí stnoví tto směrnie minimální poždvky n systém silničníh tehnikýh kontrol užitkovýh vozidel provozovnýh n území členskýh států. Článek 2 Olst půsonosti 1. Tto směrnie se použije n užitková vozidl s konstrukční ryhlostí vyšší než 25 km/h následujííh ktegorií podle směrnie Evropského prlmentu Rdy 2003/37/ES ( 12 směrnie 2007/46/ES: motorová vozidl konstruovná vyroená především pro doprvu oso jejih zvzdel, která mjí víe než osm míst k sezení kromě míst k sezení řidiče ktegorie vozidel M 2 M 3; motorová vozidl konstruovná vyroená především pro doprvu nákldů s mimální hmotností převyšujíí 3,5 tuny ktegorie vozidel N 2 N 3; přípojná vozidl návěsy konstruovné vyroené pro doprvu nákldů neo oso rovněž pro uytování oso, s mimální hmotností převyšujíí 3,5 tuny ktegorie vozidel O 3 O 4; d kolové trktory ktegorie T5, které se používjí především n veřejnýh pozemníh komunikíh pro účely komerční silniční nákldní přeprvy jejihž mimální konstrukční ryhlost přeshuje 40 km/h. 2. Touto směrnií není dotčeno právo členskýh států provádět silniční tehniké kontroly u vozidel, n něž se tto směrnie nevzthuje, jko jsou lehká užitková vozidl ktegorie N 1 s mimální hmotností nepřevyšujíí 3,5 tuny, provádět kontroly jinýh spektů silniční doprvy ezpečnosti neo provádět kontroly n jinýh místeh než n veřejnýh pozemníh komunikíh. Žádné ustnovení této směrnie nerání tomu, y členský stát z důvodu ezpečnosti silničního provozu omezil používání určitýh typů vozidel n určitýh částeh své silniční sítě. Článek 3
Výhrdně pro účely této směrnie se rozumí: Definie 1 vozidlem jkékoli motorové vozidlo neo jeho přípojné vozidlo neo návěs, které není kolejovým vozidlem; 2 motorovým vozidlem jkékoli motorem poháněné vozidlo n koleh, které se pohyuje vlstními prostředky, s mimální konstrukční ryhlostí vyšší než 25 km/h; 3 přípojným vozidlem jkékoli vozidlo n koleh ez vlstního pohonu, které je konstruováno vyroeno tk, y ylo tženo motorovým vozidlem; 4 návěsem jkékoli přípojné vozidlo určené ke spřžení s motorovým vozidlem tk, že jeho část spočívá n motorovém vozidle, přičemž podsttná část jeho hmotnosti hmotnost jeho nákldu je nesen motorovým vozidlem; 5 nákldem veškeré zoží, které ývá ovykle umístěno v části neo n části vozidl určené k přeprvě nákldu které není trvle připevněno k vozidlu, včetně předmětů v prostředíh pro přeprvu nákldu, jko jsou skříně, výměnné nástvy neo kontejnery n vozidleh; 6 užitkovým vozidlem motorové vozidlo jeho přípojné vozidlo či návěs, jež je používáno zejmén k nákldní doprvě neo přeprvě oso pro ohodní účely, npříkld n izí účet z úpltu neo n vlstní účet, neo pro jiné profesionální účely; 7 vozidlem registrovným v členském státě vozidlo, které je registrováno neo uvedeno do provozu v členském státě; 8 držitelem osvědčení o registri právniká neo fyziká oso, n jejíž jméno je vozidlo registrováno; 9 podnikem podnik definovný v čl. 2 odu 4 nřízení (ES č. 1071/2009; 10 silniční tehnikou kontrolou neočekávná kontrol tehniké způsoilosti užitkového vozidl prováděná příslušnými orgány členského státu neo pod jejih přímým dozorem; 11 veřejnou pozemní komunikí pozemní komunike určená k užití veřejností, jko jsou místní, regionální neo státní komunike, silnie, ryhlostní silnie neo dálnie; 12 tehnikou prohlídkou kontrol v souldu s čl. 3 odem 9 směrnie 2014/45/EU; 13 osvědčením o tehniké způsoilosti protokol o tehniké prohlíde vydný příslušným orgánem neo stnií tehniké kontroly oshujíí výsledek tehniké prohlídky; 14 příslušným orgánem orgán neo veřejnoprávní sujekt pověřený členským státem odpovědný z správu systému silničníh tehnikýh kontrol, přípdně i z provádění silničníh tehnikýh kontrol; 15 kontrolorem oso, které členský stát neo jeho příslušný orgán udělil oprávnění k provádění prvotníh neo podronějšíh silničníh tehnikýh kontrol; 16 nedosttky tehniké závdy jiné neshody zjištěné při silniční tehniké kontrole; 17 koordinovnou silniční kontrolou silniční tehniká kontrol prováděná společně příslušnými orgány dvou neo víe členskýh států; 18 provozovtelem fyziká neo právniká oso, která provozuje vozidlo je součsně jeho vlstníkem neo která je vlstníkem vozidl zmoněn k jeho provozování; 19 moilní kontrolní jednotkou přenosný systém zkušeníh zřízení nutnýh k provádění podronějšíh silničníh tehnikýh kontrol kontrolory, kteří jsou způsoilí provádět
podronější silniční kontroly; 20 určeným zřízením provádějíím silniční kontroly stnovené místo k provádění prvotníh neo podronějšíh silničníh tehnikýh kontrol, které může ýt vyveno tké trvle ninstlovným zkušením zřízením. KAPITOLA II SYSTÉM SILNIČNÍCH TECHNICKÝCH KONTROL A OBECNÉ POVINNOSTI Článek 4 Systém silničníh kontrol Systém silničníh tehnikýh kontrol zhrnuje prvotní silniční tehnikou kontrolu podle čl. 10 odst. 1 podronější silniční tehnikou kontrolu podle čl. 10 odst. 2. Článek 5 Proentuální podíl kontrolovnýh vozidel 1. Celkový počet prvotníh silničníh tehnikýh kontrol v Unii, které se kždý klendářní rok provádějí v přípdě vozidel uvedenýh v čl. 2 odst. 1 písm.,, odpovídá nejméně 5 % elkového počtu těhto vozidel registrovnýh v členskýh státeh. 2. Kždý členský stát vyvine úsilí k provádění ptřičného množství prvotníh silničníh tehnikýh kontrol, které y ylo úměrné elkovému počtu uvedenýh vozidel, jež jsou n jeho území registrován. 3. Informe o kontrolovnýh vozidleh se sdělí v souldu s čl. 20 odst. 1 Komisi. Článek 6 Systém hodnoení rizik Pokud jde o vozidl uvedená v čl. 2 odst. 1 písm.,, členské státy zjistí, y informe o počtu závžnosti nedosttků podle přílohy II přípdně podle přílohy III, jež yly zjištěny u vozidel provozovnýh jednotlivými podniky, yly znášeny do systému hodnoení rizik zvedeného podle článku 9 směrnie 2006/22/ES. K přiřzení určitého rizikového profilu určitému podniku mohou členské státy používt kritéri uvedená v příloze I. Tyto informe se použijí pro účely důkldnějšíh čstějšíh kontrol doprvů s vyšším stupněm rizik. Systém hodnoení rizik provozují příslušné orgány členskýh států. Z účelem upltňování prvního pododstve používá členský stát, kde je vozidlo registrováno, informe, jež získl od jinýh členskýh států podle čl. 18 odst. 1. Členské státy mohou povolit provádění dlšíh nepovinnýh tehnikýh prohlídek. K informím o dodržování poždvků n tehnikou způsoilost vozidl získným n zákldě nepovinnýh prohlídek je možné přihlédnout z účelem zlepšení rizikového profilu podniku. Článek 7 Povinnosti 1. Členské státy vyždují, y ylo ve vozidle uhováváno osvědčení o tehniké způsoilosti vozidl vystvené n zákldě poslední solvovné prvidelné tehniké
prohlídky neo jeho kopie neo v přípdě elektronikého osvědčení o tehniké způsoilosti vozidl potvrzený neo originální výtisk tohoto osvědčení protokol o poslední solvovné silniční tehniké kontrole, jsou-li k dispozii. Členské státy mohou svým orgánům umožnit, y keptovly elektroniké dokldy o těhto kontroláh, jsou-li tkové informe k dispozii. 2. Členské státy vyždují, y podniky provozujíí vozidlo, které je předmětem silniční tehniké kontroly, i řidiči tohoto vozidl spoluprovli s kontrolory pro účely kontroly jim poskytli přístup k vozidlu i jeho částem k veškeré relevntní dokumenti. 3. Členské státy zjistí, y yl definován odpovědnost podniku z udržování vozidl ve stvu ezpečném způsoilém k provozu po pozemníh komunikíh, niž je tím dotčen odpovědnost řidiče těhto vozidel. Článek 8 Kontroloři 1. Při výěru vozidl pro silniční tehnikou kontrolu při provádění této kontroly se kontroloři zdrží jkékoli diskrimine n zákldě státní příslušnosti řidiče neo země registre neo uvedení vozidl do provozu. 2. Při provádění silniční tehniké kontroly nesmí ýt kontrolor v žádném střetu zájmů, který y mohl mít jkýkoli vliv n nestrnnost ojektivitu jeho rozhodnutí. 3. Odměn kontrolorů nesmí ýt v přímém vzthu k výsledku prvotní neo podronějšíh silničníh tehnikýh kontrol. 4. Podronější silniční tehnikou kontrolu provádějí kontroloři, kteří splňují minimální poždvky n způsoilost odornou příprvu uvedené v článku 13 příloze IV směrnie 2014/45/EU. Členské státy mohou stnovit, že tyto poždvky neo rovnoenné poždvky shválené příslušným orgánem mjí splňovt kontroloři, kteří provádějí kontroly v určenýh zřízeníh provádějííh silniční kontroly neo v rámi moilní kontrolní jednotky. KAPITOLA III POSTUPY KONTROLY Článek 9 Výěr vozidel pro prvotní silniční tehnikou kontrolu Při určování vozidel, která mjí ýt podroen prvotní silniční tehniké kontrole, mohou kontroloři přednostně vyírt vozidl, která jsou provozován podniky s vysokým rizikovým profilem podle směrnie 2006/22/ES. Vozidl mohou ýt vyrán ke kontrole rovněž nmátkově neo n zákldě podezření, že dné vozidlo předstvuje riziko pro ezpečnost silničního provozu neo pro životní prostředí. Článek 10 Osh metody silničníh tehnikýh kontrol 1. Členské státy zjistí, y yl u vozidel vyrnýh k silniční kontrole podle článku 9 proveden prvotní silniční tehniká kontrol. Při kždé prvotní silniční tehniké kontrole vozidl kontrolor:
zkontroluje ktuální osvědčení o tehniké způsoilosti vozidl protokol o silniční tehniké kontrole, jsou-li k dispozii, které jsou uhovávány ve vozidle, neo dokldy o nih v elektroniké podoě v souldu s čl. 7 odst. 1; provede vizuální kontrolu tehnikého stvu vozidl; může provést vizuální kontrolu zezpečení nákldu vozidl v souldu s článkem 13; d může provést tehniká prověření jkoukoli metodou, již povžuje z vhodnou. Tto tehniká prověření se mohou provádět pro účely odůvodnění rozhodnutí o podroení vozidl podronější silniční tehniké kontrole neo pro účely odůvodnění žádosti, y yly nedosttky neprodleně odstrněny v souldu s čl. 14 odst. 1. Kontrolor ověří, zd yly odstrněny všehny nedosttky, uvedené v předhozím protokolu o silniční tehniké kontrole. 2. Podle výsledku prvotní kontroly kontrolor rozhodne, zd y vozidlo neo jeho přípojné vozidlo měly ýt podroeny podronější silniční kontrole. 3. Předmětem podronější silniční tehniké kontroly jsou ty z položek uvedenýh v příloze II, které jsou povžovány z nezytné relevntní, zejmén s ohledem n ezpečnost rzd, pneumtiky, kol, podvozek otěžování okolí, doporučené metody pro prohlídku dnýh. 4. Pokud z osvědčení o tehniké způsoilosti vozidl neo z protokolu o silniční kontrole vyplývá, že některá z položek uvedenýh v příloze II yl zkontrolován v průěhu předházejííh tří měsíů, kontrolor od kontroly této položky upustí, s výjimkou přípdů, kdy je tto kontrol odůvodněn zjevným nedosttkem. Článek 11 Zřízení provádějíí kontroly 1. Podronější silniční tehniká kontrol se provede z použití moilní kontrolní jednotky neo v určeném zřízení provádějíím silniční kontroly neo ve stnii tehniké kontroly podle směrnie 2014/45/EU. 2. Má-li ýt podronější kontrol proveden ve stnii tehniké kontroly neo v určeném zřízení provádějíím silniční kontroly, musí ýt proveden o nejdříve v jedné z nejližšíh použitelnýh stni neo zřízení. 3. Moilní kontrolní jednotky určená zřízení provádějíí silniční kontroly disponují vhodným vyvením pro provádění podronější silniční tehniké kontroly, mezi něž ptří vyvení nezytné k posouzení poždovného stvu rzd rzdného účinku, řízení, zvěšení náprv otěžování okolí vozidl. V přípdě, že moilní kontrolní jednotky neo určená zřízení provádějíí silniční kontroly nedisponují zřízením poždovným ke kontrole položky určené prvotní kontrolou, vozidlo je odesláno do stnie tehniké kontroly neo zřízení, kde je možné podronou kontrolu této položky provést. Článek 12 Posouzení nedosttků 1. U kždé položky, která má ýt zkontrolován, stnoví příloh II seznm možnýh nedosttků stupeň jejih závžnosti, který se ude používt při silničníh tehnikýh kontroláh.
2. Nedosttky zjištěné ěhem silniční tehniké kontroly vozidel se zřdí do jedné z těhto skupin: menší nedosttky, které nemjí význmný vliv n ezpečnost vozidl neo n životní prostředí, jiné menší neshody; závžné nedosttky, které mohou nepříznivě ovlivnit ezpečnost vozidl neo mít dopd n životní prostředí neo ohrozit ezpečnost osttníh účstníků silničního provozu, neo jiné význmnější neshody; neezpečné nedosttky, které předstvují přímé ezprostřední ohrožení ezpečnosti silničního provozu neo mjí dopd n životní prostředí. 3. Vozidlo vykzujíí nedosttky, které spdjí do víe než jedné skupiny nedosttků podle odstve 2, se zřdí do skupiny odpovídjíí závžnějšímu nedosttku. Vozidlo vykzujíí víe nedosttků v rámi týhž olstí kontroly, jk jsou vymezeny v rozshu tehniké silniční kontroly uvedeném v odě 1 přílohy II, je možné zřdit do skupiny nedosttků o jeden stupeň závžnějšíh, pokud se má z to, že kominovný účinek těhto nedosttků má z následek vyšší riziko pro ezpečnost silničního provozu. Článek 13 Kontrol zezpečení nákldu 1. Během silniční kontroly může ýt vozidlo podroeno kontrole zezpečení nákldu v souldu s přílohou III, y se zjistilo, že je nákld zezpečen způsoem, jenž neznemožňuje ezpečné řízení ni nepředstvuje ohrožení život, zdrví, mjetku či životního prostředí. Kontroly lze provádět z účelem ověření, že z všeh druhů použití vozidl, včetně nouzovýh situí či rozjezdů do kope: nákld může změnit svou polohu vzhledem k osttním částem nákldu, stěnám či plohám vozidl jen minimálně, nákld nemůže opustit nákldní prostor neo se dostt mimo ložnou plohu. 2. Aniž jsou dotčeny poždvky n doprvu určitýh ktegorií nákldu, npříkld poždvky podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přeprvě neezpečnýh věí (ADR ( 13, může se zezpečení nákldu jeho kontrol provádět v souldu se zásdmi přípdně s normmi vymezenými v příloze III oddíle I. Může se použít ktuální verze norem uvedená v příloze III oddíle I odě 5. 3. Následná optření podle článku 14 se mohou upltnit i v přípdě závžnýh neo neezpečnýh nedosttků týkjííh se zezpečení nákldu. 4. Členské státy stnoví, y změstnni zpojení do kontrol zezpečení nákldu yli k tomuto účelu odpovídjíím způsoem vyškoleni. Článek 14 Následná optření v přípdě závžnýh neo neezpečnýh nedosttků 1. Aniž je dotčen čl. 14 odst. 3, členské státy stnoví, že veškeré závžné či neezpečné nedosttky odhlené při prvotní neo podronější kontrole mjí ýt odstrněny dříve, než se vozidlo ude moi opět používt n veřejnýh pozemníh komunikíh. 2. Kontrolor může rozhodnout, že vozidlo má ýt podroeno úplné tehniké prohlíde ve stnovené lhůtě, je-li registrováno v členském státě, kde yl proveden silniční tehniká kontrol. Je-li vozidlo registrováno v jiném členském státě, může příslušný orgán
prostřednitvím kontktníh míst uvedenýh v článku 17 požádt příslušný orgán dného členského státu o provedení nové tehniké prohlídky tohoto vozidl podle postupu stnoveného v čl. 18 odst. 2. Jsou-li zjištěny závžné neo neezpečné nedosttky u vozidl registrovného mimo Unii, mohou se členské státy rozhodnout, že informují příslušný orgán země, kde je vozidlo registrováno. 3. V přípdě jkýhkoli nedosttků, které vyždují uryhlené či okmžité odstrnění, protože předstvují jkékoliv přímé ezprostřední ohrožení ezpečnosti silničního provozu, dotčený členský stát neo příslušný orgán stnoví, že je použití dotčeného vozidl omezeno neo zkázáno, dokud tyto nedosttky neudou odstrněny. Použití tkového vozidl může ýt povoleno z účelem umožnění jeho přemístění do jedné z nejližšíh oprvárenskýh dílen, kde lze tyto nedosttky odstrnit, z předpokldu, že dotčené neezpečné nedosttky yly odstrněny do té míry, že umožňují jízdu vozidl do této oprvárenské dílny že není ezprostředně ohrožen ezpečnost posádky ni osttníh účstníků silničního provozu. Pokud jde o nedosttky, které nevyždují okmžité odstrnění, může dotčený členský stát neo příslušný orgán rozhodnout, z jkýh podmínek v jkém přiměřeném čsovém rozpětí může ýt vozidlo používáno, než udou nedosttky odstrněny. Nelze-li vozidlo oprvit do míry, jež umožňuje jeho doprvení do oprvárenské dílny, může ýt vozidlo převezeno do dostupného míst, kde může ýt oprveno. Článek 15 Popltky z kontrolu V přípdě, že yly n zákldě podronější kontroly zjištěny nedosttky, mohou členské státy poždovt zplení přiměřeného popltku, který y měl souviset s nákldy n provedení této kontroly. Článek 16 Protokol o kontrole dtáze silničníh tehnikýh kontrol 1. U kždé provedené prvotní silniční tehniké kontroly jsou příslušnému orgánu sděleny následujíí informe: země registre vozidl; ktegorie vozidl; výsledek prvotní silniční tehniké kontroly. 2. Po dokončení podronější kontroly vypruje kontrolor protokol podle přílohy IV. Členské státy zjistí, y řidič vozidl održel jeden eemplář protokolu o kontrole. 3. Kontrolor sdělí příslušnému orgánu výsledky podronější silniční tehniké kontroly v přiměřené lhůtě po provedení této kontroly. Příslušný orgán tyto informe uhová v souldu s příslušnými právními předpisy n ohrnu údjů nejméně po dou 36 měsíů ode dne jejih održení. KAPITOLA IV SPOLUPRÁCE A VÝMĚNA INFORMACÍ Článek 17
1. Členské státy určí kontktní místo, jež: Určení kontktního míst zjišťuje koordini s kontktními místy určenými osttními členskými státy, pokud jde o optření přijtá podle článku 18, předává Komisi informe podle článku 20, zjišťuje přípdně veškerou dlší výměnu informí podporu kontktníh míst jinýh členskýh států. 2. Členské státy sdělí Komisi názvy kontktní údje svýh vnitrostátníh kontktníh míst do 20. květn 2015 neprodleně ji informují o jkýhkoli změnáh těhto údjů. Komise seství seznm všeh vnitrostátníh kontktníh míst rozešle jej členským státům. Článek 18 Spolupráe mezi členskými státy 1. Jsou-li u vozidl, které není registrováno v členském státě, kde yl proveden kontrol, zjištěny závžné neo neezpečné nedosttky neo nedosttky, které vedou k omezení neo zákzu používání vozidl, oznámí kontktní místo výsledky této kontroly kontktnímu místu členského státu, kde je vozidlo registrováno. Toto oznámení oshuje údje uvedené v protokolu o silniční kontrole podle přílohy IV je pokud možno zsláno prostřednitvím vnitrostátního elektronikého rejstříku uvedeného v článku 16 nřízení (ES č. 1071/2009. Komise přijme podroná prvidl týkjíí se postupů pro ohlšování vozidel se závžnými neo neezpečnými nedosttky kontktnímu místu členského státu, kde je vozidlo registrováno, v souldu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2. 2. Jsou-li u vozidl zjištěny závžné neo neezpečné nedosttky, může kontktní místo členského státu, v němž yl proveden kontrol vozidl, požádt prostřednitvím kontktního míst příslušný orgán členského státu, v němž je vozidlo registrováno, y přijl vhodná následná optření, npř. předl vozidlo k nové tehniké prohlíde, jk je stnoveno v článku 14. Článek 19 Koordinovné silniční tehniké kontroly Členské státy provádějí kždoročně prvidelné vzájemně koordinovné ke silniční kontroly. Členské státy mohou tyto ke spojit s kemi stnovenými v článku 5 směrnie 2006/22/ES. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 24 Podávání zpráv 1. Do 20. květn 2016 předloží Komise Evropskému prlmentu Rdě zprávu o provádění této směrnie jejíh účiníh. Tto zpráv ude oshovt zejmén nlýzu účinku směrnie n zlepšení ezpečnosti silničního provozu nákldů přínosů přípdného zčlenění ktegorií N 1 O 2 do půsonosti směrnie. 2. Nejpozději dne 20. květn 2022 předloží Komise Evropskému prlmentu Rdě zprávu o provádění této směrnie jejíh účiníh, zejmén pokud jde o účinnost hrmonizi systémů hodnoení rizik, zvláště v definii vzájemně porovntelného rizikového profilu
jednotlivýh dotčenýh podniků. Zpráv ude doplněn podroným hodnoením dopdů, jež znlyzuje nákldy přínosy v elé Unii. Hodnoení dopdů ude zpřístupněno Evropskému prlmentu Rdě lespoň šest měsíů před předložením jkéhokoli přípdného legisltivního návrhu, který y do půsonosti této směrnie zčleňovl nové ktegorie. Článek 25 Snke Členské státy stnoví prvidl pro snke z porušení této směrnie přijmou veškerá optření nezytná pro provádění těhto prvidel. Tyto snke musí ýt účinné, přiměřené, odrzujíí nediskriminční. Článek 26 Provedení 1. Členské státy přijmou zveřejní právní správní předpisy nezytné pro dosžení souldu s touto směrnií do 20. květn 2017. Neprodleně sdělí Komisi jejih znění. Členské státy použijí tyto předpisy od 20. květn 2018. Pokud jde o systém hodnoení rizik uvedený v článku 6 této směrnie, použijí tyto předpisy od 20. květn 2019. Tyto předpisy přijté členskými státy musí oshovt odkz n tuto směrnii neo musí ýt tkový odkz učiněn při jejih úředním vyhlášení. Způso odkzu si stnoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění hlvníh ustnovení vnitrostátníh právníh předpisů, které přijmou v olsti půsonosti této směrnie. Článek 27 Zrušení Směrnie 2000/30/ES se zrušuje s účinkem ode dne 20. květn 2018. Článek 28 Vstup v pltnost Tto směrnie vstupuje v pltnost dvátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 29 Určení Tto směrnie je určen členským státům. V Bruselu dne 3. dun 2014. Z Evropský prlment předsed M. SCHULZ Z Rdu předsed
D. KOURKOULAS ( 1 Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 128. ( 2 Postoj Evropského prlmentu ze dne 11. řezn 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku rozhodnutí Rdy ze dne 24. řezn 2014. ( 3 Nřízení Evropského prlmentu Rdy (ES č. 1071/2009 ze dne 21. říjn 2009, kterým se zvádějí společná prvidl týkjíí se závznýh podmínek pro výkon povolání podniktele v silniční doprvě zrušuje směrnie Rdy 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51. ( 4 Směrnie Evropského prlmentu Rdy 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stnoví ráme pro shvlování motorovýh vozidel jejih přípojnýh vozidel, jkož i systémů, konstrukčníh částí smosttnýh tehnikýh elků určenýh pro tto vozidl (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1. ( 5 Směrnie Evropského prlmentu Rdy 2000/30/ES ze dne 6. červn 2000 o silničníh tehnikýh kontroláh užitkovýh vozidel provozovnýh ve Společenství (Úř. věst. L 203, 10.8.2000, s. 1. ( 6 Směrnie Evropského prlmentu Rdy 2006/22/ES ze dne 15. řezn 2006 o minimálníh podmínkáh pro provedení nřízení Rdy (EHS č. 3820/85 (EHS č. 3821/85 o předpiseh v soiální olsti týkjííh se činností v silniční doprvě o zrušení směrnie Rdy 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35. ( 7 Směrnie Evropského prlmentu Rdy 2014/45/EU ze dne 3. dun 2014 o tehnikýh prohlídkáh motorovýh vozidel jejih přípojnýh vozidel o zrušení směrnie 2009/40/ES (viz strn 51v tomto čísle Úředního věstníku. ( 8 Nřízení Evropského prlmentu Rdy (ES č. 561/2006 ze dne 15. řezn 2006 o hrmonizi některýh předpisů v soiální olsti týkjííh se silniční doprvy, o změně nřízení Rdy (EHS č. 3821/85 (ES č. 2135/98 o zrušení nřízení Rdy (EHS č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1. ( 9 Nřízení Rdy (EHS č. 3821/85 ze dne 20. prosine 1985 o záznmovém zřízení v silniční doprvě (Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. ( 10 Nřízení Evropského prlmentu Rdy (EU č. 182/2011 ze dne 16. únor 2011, kterým se stnoví prvidl oené zásdy způsou, jkým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděíh prvomoí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. ( 11 Doporučení Komise 2010/379/EU ze dne 5. červene 2010 o posuzování rizik spojenýh se závdmi zjištěnými v průěhu silniční tehniké kontroly (užitkovýh vozidel v souldu se směrnií 2000/30/ES (Úř. věst. L 173, 8.7.2010, s. 97. ( 12 Směrnie Evropského prlmentu Rdy 2003/37/ES ze dne 26. květn 2003 o shvlování typu zemědělskýh lesnikýh trktorů, jejih přípojnýh vozidel výměnnýh tženýh strojů, jkož i jejih systémů, konstrukčníh částí smosttnýh tehnikýh elků o zrušení směrnie 74/150/EHS (Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1. ( 13 Proveden směrnií Evropského prlmentu Rdy 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přeprvě neezpečnýh věí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13 ve znění, mimo jiné, směrnie Komise 2012/45/EU (Úř. věst. L 332, 4.12.2012, s. 18. PŘÍLOHA I PRVKY SYSTÉMU HODNOCENÍ RIZIKA Systém hodnoení rizik poskytuje podkld pro ílený výěr vozidel provozovnýh podniky se šptnou ilní ohledně plnění poždvků n údržu tehnikou způsoilost vozidel. Zohledňuje výsledky prvidelnýh tehnikýh prohlídek i silničníh tehnikýh kontrol. Při posuzování rizik dotčeného podniku pruje systém s těmito prmetry: počet nedosttků závžnost nedosttků počet silničníh tehnikýh kontrol neo prvidelnýh nepovinnýh tehnikýh prohlídek fktor čsu 1. Nedosttky se váží podle závžnosti pomoí těhto fktorů:
= neezpečný nedosttek = 40 = závžný nedosttek = 10 = menší nedosttek = 1 2.Pro zohlednění vývoje situe podniku (vozidl mjí strší výsledky kontrol (nedosttky menší váhu než novější, přičemž se použijí tyto fktory: rok 1 = posledníh 12 měsíů = fktor 3 rok 2 = 13 24 měsíů = fktor 2 rok 3 = 25 36 měsíů = fktor 1 Toto se použije pouze pro výpočet elkového hodnoení rizik. 3.Hodnoení rizik se vypočítá pomoí těhto vzorů: Vzore pro elkové hodnoení rizik kde RR = elkové skóre hodnoení rizik D Yi = elková hodnot z vdy v roe 1, 2, 3 D Y1 = # = počet DD = neezpečné nedosttky MD = závžné nedosttky MiD = menší nedosttky C v roe 1 = kontroly (silniční tehniké kontroly neo prvidelné nepovinné tehniké prohlídky v roe 1, 2, 3 Vzore pro roční hodnoení rizik kde AR =roční skóre rizik # =počet DD =neezpečné nedosttky MD =závžné nedosttky MiD =menší nedosttky C =kontroly (silniční tehniké kontroly neo prvidelné nepovinné tehniké prohlídky Roční skóre rizik se použije pro hodnoení vývoje podniku v průěhu několik let. Klsifike podniků (vozidel n zákldě elkového hodnoení rizik se provede tk, y
hodnoené podniky (vozidl yly rozděleny tkto: < 30 % nízké riziko 30 % 80 % střední riziko > 80 % vysoké riziko PŘÍLOHA II ROZSAH SILNIČNÍ TECHNICKÉ KONTROLY 1. OBLASTI PODLÉHAJÍCÍ KONTROLE (0 Identifike vozidl (1 Brzdové zřízení (2 Řízení (3 Výhled (4 Osvětloví zřízení části elektrikého systému (5 Náprvy, kol, pneumtiky, zvěšení náprv (6 Podvozek části připevněné k podvozku (7 Jiné vyvení (8 Otěžování okolí (9 Doplňkové kontroly u vozidel ktegorie M 2 M 3 sloužííh k doprvě oso 2. POŽADAVKY NA KONTROLU Položky, které lze kontrolovt jen s použitím zřízení, jsou oznčeny symolem E. Položky, které lze ez zřízení kontrolovt jen v omezeném rozshu, jsou oznčeny symolem + (E. Jestliže je jko metod kontroly uveden vizuální kontrol, znmená to, že kontrolor musí zkontrolovt položky nejen zrkem, le podle potřey tké fyziky vyzkoušet jejih ovládání, posoudit hluk neo použít jkékoli jiné vhodné prostředky kontroly ez použití zřízení. Silniční tehniké kontroly se mohou vzthovt n položky uvedené v tule 1, kde jsou vymezeny doporučené metody kontroly, jež y měly ýt použity. Žádná část této přílohy nerání kontrolorovi, y v příslušnýh přípdeh použil dodtečné vyvení, npříkld zvedák neo montážní jámu. Kontroly se provádějí z použití metod vyvení, které jsou v součsné doě dostupné, ez nástrojů pro demontáž či odstrnění částí vozidl. Kontrol může rovněž zhrnovt ověření, zd příslušné části konstrukční části dného vozidl odpovídjí poždovným vlstnostem z hledisk ezpečnosti ohrny životního prostředí pltným v doě shválení neo přípdně v doě dodtečného vyvení. V přípdě, že konstruke vozidl neumožňuje použití metod kontroly uvedenýh v této příloze, kontrol se provede v souldu s doporučenými metodmi kontroly shválenými příslušnými orgány.
Důvody pro nevyhovění se neupltňují v přípdeh, kdy se týkjí poždvků, které neyly předepsány v příslušnýh právníh předpiseh o shvlování vozidel v doě první registre neo prvního uvedení do provozu, neo v poždvíh n dodtečné vyvení. 3. OBSAH A METODY KONTROLY, POSOUZENÍ NEDOSTATKŮ VOZIDEL Kontrol zhrnuje ty položky, které jsou povžovány z nezytné relevntní, zejmén s ohledem n ezpečnost rzd, pneumtiky, kol, podvozek otěžování okolí, doporučené metody uvedené v následujíí tule. U kždého systému kždé konstrukční části vozidl, které podléhjí povinnosti kontroly, se přípd od přípdu použije posouzení nedosttků podle kritérií stnovenýh v tule. Nedosttky neuvedené v této příloze se posuzují podle rizik pro ezpečnost silničního provozu. 0. Položk Metod Důvody pro nevyhovění IDENTIFIKACE VOZIDLA 0.1Registrční znčky (jsou-li vyždovány v poždvíh 1 Vizuální kontrol 0.2Identifike Vizuální kontrol vozidl / podvozek / výroní číslo Registrční znčk (znčky hyí neo je (jsou nespolehlivě či nedosttečně uhyená (uhyené tk, že y mohl (mohly odpdnout. Nápis hyí neo je nečitelný. Neodpovídá dokldům k vozidlu či záznmům vozidl. Chyí neo je nelze njít. Neúplné, nečitelné, zjevně zflšovné neo neodpovídjí dokldům k vozidlu. Nečitelné dokldy k vozidlu neo nepřesnosti Menší nedostt ek Posouzení nedosttků Závžný nedostt ek Neezpeč ný nedostte k
1. BRZDOVÉ ZAŘÍZENÍ 1.1 Mehniký stv funke 1.1.1Pedál provozní Vizuální kontrol součástí při funki rzdového systému rzdy / čep ruční páky Poznámk: Vozidl vyvená rzdovým systémem s posilovčem je tře kontrolovt s vypnutým motorem. 1.1.2Stv rzdového Vizuální kontrol pedálu / ruční součástí při funki rzdového páky zdvih systému ovládího zřízení rzd 1.1.3Vývěv kompresor zásoníky Poznámk: Vozidl vyvená rzdovým systémem s posilovčem je tře kontrolovt s vypnutým motorem. neo Vizuální kontrol součástí z normálního provního tlku. Zkontrolovt čs pro dosžení podtlku neo tlku potřeného pro ezpečné účinné rzdění funki výstržné signlize, formální povhy. Otížně pohylivý čep. Ndměrné opotřeení neo ndměrná vůle. Ndměrný zdvih neo nedosttečná rezerv zdvihu. Brzdu nelze zel stlčit neo je zlokovná. Ovládí prvek rzdy se správně neuvolňuje. Je ovlivněn jeho funkčnost. Protiskluzové pokrytí pedálu hyí, je volné neo opotřeené tk, že je hldké. Tlk vzduhu / podtlk je nedosttečný k zjištění nejméně čtyř rzdění po vstupu výstržného zřízení v činnost (neo je ručičk mnometru v poli neezpečí nejméně dvou
víeokruhového jistiího ventilu odlehčovího ventilu. d e rzdění po vstupu výstržného zřízení v činnost (neo je ručičk mnometru v poli neezpečí. Čs pro dosžení tlku/podtlku potřeného pro ezpečné účinné rzdění je podle poždvků příliš dlouhý 1. Víeokruhový jistíí ventil neo přetlkový jistíí ventil není funkční. Únik vzduhu půsoíí zntelný pokles tlku neo slyšitelný únik vzduhu. Vnější poškození, které může ovlivnit funki rzdového systému. Nedosttečný účinek nouzového rzdění. 1.1.4Výstržná Kontrol funke Nesprávná funke signlize neo poruh výstržné nízkého tlku, signlize neo mnometr mnometru. 1.1.5Ručně ovládný Vizuální kontrol rzdič součástí při funki rzdového systému Nízký tlk není možné zjistit. Prsklý, poškozený neo ndměrně opotřeený ovldč. Nespolehlivé ovládání rzdiče neo nespolehlivý rzdič. Volné spoje neo
1.1.6Ovldč Vizuální kontrol prkoví rzdy, součástí při funki rzdového ovládí pák, systému zápdk prkoví rzdy, elektroniká prkoví rzd 1.1.7Brzdové ventily (rzdiče, vyfukoví ventily, regulátory tlku 1.1.8 Spojkové hlvie rzdění přípojnýh vozidel Vizuální kontrol součástí při funki rzdového systému Odpojení pro opětovné připojení spojkovýh hlvi rzdového únik ze systému. d d e d Nevyhovujíí funke. Zápdk neretuje správně. Opotřeení čepu páky neo zápdkového mehnismu. Ndměrné opotřeení. Ndměrný zdvih páky svědčíí o nesprávném seřízení. Ovldč hyí, je poškozený neo nefunkční. Nesprávná funke, výstržná signlize ukzuje nesprávnou funki. Poškozený ventil neo ndměrný únik vzduhu. Je ovlivněn jeho funkčnost. Ndměrný únik oleje z kompresoru. Vdné upevnění neo montáž ventilu. Vytékání neo únik rzdové kpliny. Je ovlivněn jeho funkčnost. Vdný kohout neo utomtiky uzvírjíí ventil. Je ovlivněn jeho funkčnost.
(elektriké pneumtiké systému mezi tžným vozidlem přípojným vozidlem 1.1.9Zásoník Vizuální kontrol energie / vzduhojem 1.1.10 Posiloví Přípdná vizuální zřízení, hlvní kontrol součástí při funki vále rzdového (hydruliké systému systémy d Vdné upevnění neo montáž kohoutu neo ventilu. Je ovlivněn jeho funkčnost. Ndměrný únik vzduhu. Je ovlivněn jeho funkčnost. Nesprávná funke. Nrušená funke rzdy. Lehe poškozený neo mírně zkorodovný vzduhojem. Těže poškozený, zkorodovný neo netěsný vzduhojem. Odkloví zřízení nefunguje. Vdné upevnění neo montáž vzduhojemu. Vdné neo neúčinné posiloví zřízení. Pokud nefunguje. Hlvní vále je vdný, le rzd stále funguje. Hlvní vále je vdný neo netěsný. Hlvní vále je nespolehlivě nmontovný, le rzd stále funguje. Hlvní vále je nespolehlivě
nmontovný. d Nedosttečné množství rzdové kpliny pod úrovní znčky MIN. Brzdová kplin výrzně pod úrovní znčky MIN. Není vidět žádnou rzdovou kplinu. e Chyí víčko nádržky rzdové kpliny. f Výstržná signlize hldiny rzdové kpliny je rozsvíená neo vdná. g Nesprávná funke výstržné signlize hldiny rzdové kpliny. 1.1.11 Brzdová potruí Přípdná vizuální kontrol součástí při funki rzdového systému Bezprostřední riziko závdy neo prsknutí. Netěsné potruí neo spoje (pneumtiké rzdové systémy. Netěsné potruí neo spoje (hydruliké rzdové systémy. Poškozená neo ndměrně zkorodovná potruí. Nrušená funkčnost rzd zlokováním neo ezprostředním rizikem úniku
1.1.12 Brzdové hdie 1.1.13 Brzdová oložení destičky Přípdná vizuální kontrol součástí při funki rzdového systému d d e Vizuální kontrol médi. Nesprávně umístěná potruí. Riziko poškození. Bezprostřední riziko závdy neo prsknutí. Poškozené, odřené, zkrouené neo příliš krátké hdie. Poškozené neo odřené hdie. Únik médi z hdi neo ze spojů (pneumtiké rzdové systémy. Únik médi z hdi neo ze spojů (hydruliké rzdové systémy. Vyoulení hdi pod tlkem. Poškozená vnější vrstv hdie. Pórovitost hdi. Ndměrné opotřeení oložení neo destiček. (Dosžen znčk MIN. Ndměrné opotřeení oložení neo destiček. (Znčk MIN není viditelná. Oložení neo destičky jsou znečištěné (olejem, tukem pod.. Nrušený rzdný
1.1.14 Brzdové Vizuální kontrol uny, rzdové kotouče 1.1.15 Brzdová ln, Přípdná vizuální táhl, pákoví kontrol součástí při funki rzdového systému d d e účinek. Oložení neo destičky hyí neo jsou nesprávně nmontovné. Buen neo kotouč je opotřeený. Buen neo kotouč je ndměrně rýhovný, s trhlinmi, ve stvu ohrožujíím ezpečnost neo s lomy. Buen neo kotouč je znečištěný (olejem, tukem pod.. Výrzně nrušený rzdný účinek. Buen neo kotouč hyí. Brzdové štíty jsou nespolehlivě uhyené. Lno je poškozené neo zuzlovné. Nrušený rzdný účinek. Část je ndměrně opotřeovná neo zkorodovná. Nrušený rzdný účinek. Lno, táhlo neo spoj jsou nespolehlivé. Vdný lnovod. Omezení volného pohyu rzdového
systému. 1.1.16 Brzdové vále Přípdná vizuální (včetně kontrol součástí při funki pružinovýh válů hydrulikýh válečků 1.1.17 Zátěžový regulátor rzdového systému Přípdná vizuální kontrol součástí při funki rzdového systému f Nenormální pohyy pák/táhel svědčíí o nesprávném seřízení neo ndměrném opotřeení. d e Prsklý neo poškozený vále. Nrušený rzdný účinek. Netěsný vále. Nrušený rzdný účinek. Vdný neo vdně nmontovný vále. Nrušený rzdný účinek. Ndměrně zkorodovný vále. Může prsknout. Nedosttečný neo ndměrný zdvih mehnismu pístu neo memrány. Nrušený rzdný účinek (nedosttečná rezerv pro pohy. f Prhovky jsou poškozené. Prhovky hyí neo jsou ndměrně poškozené. Vdné ovládí pákoví. Nesprávně seřízené pákoví. Regulátor zdřený
neo nefunguje (ABS funguje. 1.1.18 Páky rzdovýh klíčů signlize 1.1.19 Systém odlehčoví rzdy (je-li nmontován neo poždován d e Vizuální kontrol Regulátor zdřený neo nefunguje. Regulátor hyí. (Připdá-li v úvhu. Chyí štítek s údji. f Údje jsou nečitelné neo nejsou v souldu s poždvky 1. Vizuální kontrol 1.1.20 Automtiká Rozpojení činnost rzd rzdového přípojného vozidl spojení mezi tžným vozidlem přípojným vozidlem 1.1.21 Celý rzdový Vizuální kontrol systém Mehnismus je poškozený, zdřený neo má nenormální pohy, ndměrné opotřeení neo nesprávné seřízení. Mehnismus je vdný. Nesprávná montáž neo výměn. Vdné spoje neo montáž. Je ovlivněn jeho funkčnost. Systém je zjevně vdný neo hyí. Brzd přípojného vozidl se utomtiky neuvede v činnost po rozpojení spojení. Jiná zřízení systému (npř. protizámrzové čerpdlo, sušiče vzduhu pod. jsou z vnějšku poškozená neo ndměrně zkorodovná tk, že nepříznivě ovlivňují rzdový
systém. 1.1.22 Zkušení připojení (pokud nmontováno neo poždováno 1.1.23 Nájezdová rzd 1.2 je je d Vizuální kontrol Chyí. Vizuální kontrol zkoušk činnosti Nrušený rzdný účinek. Únik vzduhu neo nemrznouí směsi. Nrušená funkčnost systému. Jkákoli součást je nespolehlivá neo nesprávně nmontovná. Neezpečná úprv jkékoli součásti 3. Nrušený rzdný účinek. Nedosttečná účinnost. Činnost účinky systému provozního rzdění 1.2.1 Činnost (E Zkoušk n rzdovém stvu s postupným zvyšováním rzdné síly do mim Nedosttečná rzdná síl n jednom neo víe koleh. Žádná rzdná síl n jednom neo víe koleh. Brzdná síl n kterémkoli kole je menší než 70 % největší síly zjištěné n druhém kole téže náprvy. V přípdě jízdní zkoušky se vozidlo ndměrně vyhyluje z přímého směru.
Brzdná síl n kterémkoli kole je menší než 50 % největší síly zjištěné n druhém kole téže náprvy v přípdě řízenýh náprv. 1.2.2 Brzdný účinek (E Zkoušk n sttikém rzdovém stvu při uvedené hmotnosti neo, pokud to z tehnikýh důvodů není možné, jízdní zkoušk s použitím deelerometru se záznmem ( 1 d e Nedosáhne se odstupňování rzdného účinku (lokování. Ndměrná prodlev rzdného účinku n některém kole. Ndměrné kolísání rzdné síly v průěhu kždého úplného otočení kol. Nedoshuje se lespoň následujííh minimálníh hodnot ( 2 : ktegorie M 1, M 2 M 3: 50 % ( 3 ktegorie N 1: 45 % ktegorie N 2 N 3: 43 % ( 4 ktegorie O 3 O 4: 40 % ( 5 1.3 Dosženo méně než 50 % výše uvedenýh hodnot. Činnost rzdné účinky nouzového rzdění (pokud je zjišťováno zvláštním systémem 1.3.1 Činnost (E Pokud je systém nouzového rzdění oddělen od systému provozního rzdění, použije se metod popsná v odě 1.2.1. Nedosttečná rzdná síl n jednom neo víe koleh. Žádná rzdná síl n jednom neo víe koleh. Brzdná síl n kterémkoli kole je
menší než 70 % největší síly zjištěné n druhém kole téže náprvy. V přípdě jízdní zkoušky se vozidlo ndměrně vyhyluje z přímého směru. Brzdná síl n kterémkoli kole je menší než 50 % největší síly zjištěné n druhém kole téže náprvy v přípdě řízenýh náprv. Nedosáhne se odstupňování rzdného účinku (lokování. 1.3.2 Brzdný účinek (E Pokud je systém nouzového rzdění oddělen od systému provozního rzdění, použije se metod popsná v odě 1.2.2. Brzdný účinek menší než 50 % ( 6 poždovného účinku provozního rzdění definovného v odě 1.2.2 vztženého k mimální přípustné hmotnosti. 1.4 Činnost rzdné účinky prkoví rzdy 1.4.1 Činnost (E Brzd se použije při zkouše n sttikém rzdovém stvu V průěhu zkoušky je dosženo méně než 50 % výše uvedenýh hodnot rzdného účinku ve vzthu ke hmotnosti vozidl. Brzd je n jedné strně neúčinná neo se vozidlo v přípdě jízdní zkoušky ndměrně vyhyluje z přímého směru. V průěhu zkoušky je dosženo méně než 50 % hodnot rzdného účinku uvedenýh v odě
1.4.2 Brzdný účinek (E 1.5Činnost systému Vizuální kontrol odlehčoví rzdy přípdně zkoušk funke 1.6Protilokoví systém (ABS 1.4.2. ve vzthu ke hmotnosti vozidl. Zkoušk n Pro všehny sttikém ktegorie vozidel je rzdovém stvu. poměrný rzdný Není-li to možné, účinek menší než pk jízdní 16 %, přičemž je zkoušk s vztžen k mimální použitím přípustné hmotnosti, deelerometru s neo u motorovýh ukztelem vozidel menší než hodnot neo se 12 %, vztženo k záznmem mimální přípustné hmotnosti jízdní souprvy, podle toho, která z oou hodnot je větší. Vizuální kontrol kontrol výstržné signlize neo použití elektronikého rozhrní vozidl V průěhu zkoušky je dosženo méně než 50 % výše uvedenýh hodnot poměrného rzdného účinku ve vzthu ke hmotnosti vozidl. d e Účinek nelze odstupňovt (neupltní se u systémů výfukovýh rzd. Systém nefunguje. Vdná funke výstržné signlize. Výstržná signlize ukzuje nesprávnou funki systému. Čidl ryhlosti n koleh hyí neo jsou poškozená. Poškozené vedení. Jiné části hyí neo jsou poškozené.
1.7Elektroniký Vizuální kontrol rzdový systém kontrol výstržné (EBS signlize neo použití elektronikého rozhrní vozidl 1.8 Brzdová kplin 2. ŘÍZENÍ 2.1 Mehniký stv 2.1.1Stv řízení f Systém ukzuje závdu přes elektroniké rozhrní vozidl. d Vdná funke výstržné signlize. Výstržná signlize ukzuje nesprávnou funki systému. Systém ukzuje závdu přes elektroniké rozhrní vozidl. Konektor mezi tžným vozidlem přípojným vozidlem je nekomptiilní neo hyí. Vizuální kontrol Brzdová kplin znečištěná neo zklená. převodky Vizuální kontrol činnosti převodky řízení při otáčení volntem Bezprostřední riziko závdy. Hřídel segmentu řízení zkrouená neo opotřeovné ozuení. Nrušená funkčnost. Ndměrné opotřeení hřídele segmentu řízení. Nrušená funkčnost. Ndměrná pohylivost hřídele segmentu
řízení. 2.1.2Připevnění skříně převodky řízení Vizuální kontrol připevnění skříně převodky k podvozku při otáčení volntem po směru proti směru hodinovýh ručiček 2.1.3Stv pákoví Vizuální kontrol mehnismu opotřeení, prsklin řízení spolehlivosti řídííh částí při otáčení volntem po směru proti směru hodinovýh ručiček d d Nrušená funkčnost. Netěsní. Tvor kpek. Skříň převodky řízení není náležitě připevněná. Připevnění neezpečně volná neo je zřetelná pohylivost vůči podvozku/kroseri i. Montážní otvory n podvozku protáhlé. Připevnění jsou závžně nrušená. Chyějíí neo prsklé upevňoví šrouy. Připevnění jsou závžně nrušená. Prsklá skříň převodky řízení. Nrušená stilit neo připevnění skříně. Vzájemná pohylivost součástí, kterou je tře nprvit. Ndměrná pohylivost neo vysoké riziko uvolnění. Ndměrné opotřeení spojů. Velmi vysoké riziko uvolnění. Prskliny n jkékoli části neo
deforme jkékoli části. 2.1.4Funke pákoví Vizuální kontrol mehnismu opotřeení, prsklin řízení spolehlivosti řídííh částí při otáčení volntem po směru proti směru hodinovýh ručiček, přičemž kol vozidl jsou n zemi motor v hodu (posilovč řízení 2.1.5 Posilovč řízení Kontroluje se těsnění systému řízení hldin rzdové kpliny v nádrži (je-li viditelná. Kol jsou n zemi, motor v hodu kontroluje se funke d e Nrušená funkčnost. Chyí zjišťoví zřízení (npř. smojistné mtie. Vyhýlení částí (npř. řídií tyč neo spojoví tyč řízení. f Neezpečné úprvy 3. g Nrušená funkčnost. Prhovky jsou poškozené neo jsou ve zhoršeném stvu. Prhovky hyí neo jsou ve výrzně zhoršeném stvu. Pohyujíí se pákoví mehnismu řízení drhne o pevnou část podvozku. Dorz řízení nefunguje neo hyí. Únik kpliny. Nedosttečné množství kpliny (pod úrovní znčky MIN. Nmontován nesprávná nádržk.
2.2 Volnt, sloupek řízení řídítk posilovče řízení. Mehnismus nefunguje. 2.2.1 Stv volntu Kol jsou n zemi, volnt se ztlčí ztáhne rovnoěžně se sloupkem, volnt se ztlčí různými směry kolmo ke sloupku. Vizuální kontrol vůle stvu pružnýh spojů neo univerzálníh klouů. d e Nrušené řízení. Mehnismus má prskliny neo je nespolehlivý. Nrušené řízení. Vyhýlení neo drhnutí částí. Nrušené řízení. f Neezpečné úprvy 3. g d Nrušené řízení. Kely/hdie jsou poškozené, ndměrně zkorodovné. Nrušené řízení. Pohylivost volntu vůči sloupku nznčujíí uvolnění. Velmi vysoké riziko uvolnění. Zjišťoví mehnismus n hlvii volntu hyí (npř. smojistná mtie. Velmi vysoké riziko uvolnění. Prskliny neo uvolnění hlvie volntu, ráfku či pprsků. Velmi vysoké riziko uvolnění. Neezpečné úprvy 3.
2.2.2Sloupek řízení Volnt se ztlčí tlumiče řízení ztáhne rovnoěžně se sloupkem, volnt se ztlčí různými směry kolmo ke sloupku. Vizuální kontrol vůle stvu pružnýh spojů neo univerzálníh klouů. 2.3 Vůle v řízení U vozidel s posilovčem řízení je motor v hodu, kol jsou rovně volnt se zlehk otočí o nejvíe po směru proti směru hodinovýh ručiček, niž y se pohnul kol. Vizuální kontrol ovodové vůle volntu. 2.4 Seřízení kol ( 2.5Točnie náprvy přípojného vozidl d e Ndměrná pohylivost středu volntu směrem nhoru neo dolů. Ndměrná pohylivost horní části sloupku rdiálně od osy sloupku. Zhoršený stv pružnýh spojů. Vdné připevnění Velmi vysoké riziko uvolnění. Neezpečné úprvy 3. Ndměrná vůle v řízení (npříkld ovodová vůle n věni volntu přeshujíí jednu pětinu průměru volntu neo v rozporu s poždvky 1. Negtivní dopd n ezpečnost řízení. 2 Vizuální kontrol Zjevné vyhýlení částí. řízené Vizuální kontrol neo použití speiálně uzpůsoeného detektoru vůle v řízení Negtivní dopd n jízdu v přímém směru; zhoršená shopnost udržet směr. Mírně poškozená část. Těže poškozená neo prsklá část. Ndměrná vůle. Negtivní dopd n jízdu v přímém směru; zhoršená shopnost udržet směr.
2.6Elektroniký Vizuální kontrol posilovč řízení kontrol shody úhlu volntu (EPS úhlu kol při zpnutí/vypnutí motoru neo použití elektronikého rozhrní vozidl. 3. VÝHLED 3.1 Pole výhledu Vizuální kontrol ze seddl řidiče 3.2 Stv skl Vizuální kontrol Vdné připevnění. Připevnění je závžně nrušeno. Kontrolk vdné funke EPS ukzuje poruhu systému. Posilovč nefunguje. Systém ukzuje závdu přes elektroniké rozhrní vozidl. Překážk ve výhledu řidiče, která význmně nrušuje jeho výhled dopředu či do strn (mimo dosh stírčů čelního skl. Nrušený výhled v rámi doshu stírčů čelního skl neo nejsou viditelná vnější zrátk. Prsklé neo zrvené sklo neo průhledná výplň (je-li povolen (mimo dosh stírčů čelního skl. Nrušený výhled v rámi doshu stírčů čelního skl neo nejsou viditelná vnější zrátk. Sklo neo průhledná výplň (včetně odrzné neo zrvené fólie, které nejsou v souldu se speifikemi v poždvíh 1
(mimo dosh stírčů čelního skl. 3.3Zpětná zrátk neo zřízení 3.4Stírče skl Vizuální kontrol čelního Vizuální kontrol zkoušk činnosti Nrušený výhled v rámi doshu stírčů čelního skl neo nejsou viditelná vnější zrátk. Sklo neo průhledná výplň v nepřijtelném stvu. Vážně nrušený výhled v rámi doshu stírčů čelního skl. Zrátko neo zřízení hyí neo není připevněno v souldu s poždvky 1 (k dispozii jsou lespoň dvě zřízení pro výhled dozdu. K dispozii jsou méně než dvě zřízení pro výhled dozdu. Zrátko neo zřízení je lehe poškozené neo uvolněné. Zrátko neo zřízení nefunguje, je těže poškozené, uvolněné neo nespolehlivé. Nutné pole výhledu není pokryto. Stírče nefungují neo hyí. Vdná lišt stírče.
Lišt stírče hyí neo je zjevně vdná. 3.5Ostřikovče čelního skl Vizuální kontrol zkoušk činnosti Ostřikovče nefungují správně (nedosttek kpliny v ostřikovči, všk čerpdlo funguje, neo šptně nsměrovná trysk. Ostřikovče nefungují. 3.6Systém odmlžování ( 2 4. Vizuální kontrol zkoušk činnosti Systém nefunguje neo je zjevně vdný. SVÍTILNY, SVĚTLOMETY, ODRAZKY A ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ 4.1 Světlomety 4.1.1 Stv funke Vizuální kontrol zkoušk činnosti Světlo / zdroj světl je vdný neo hyí (v přípdě víenásoného světl / zdroje světl; v přípdě LED nefunguje méně než 1/3. Jediné světlo / zdroj světl; v přípdě LED viditelnost závžně nrušená. Optiký systém (světlomet čočk vykzuje mírné závdy. 4.1.2 Seřízení Vizuální kontrol zkoušk Optiký systém (světlomet čočk vykzuje těžké závdy. Svítiln není spolehlivě připevněná. Světlomet je výrzně nesprávně
činnosti 4.1.3 Spínče Vizuální kontrol zkoušk činnosti 4.1.4Splnění poždvků 1 4.1.5Korektory sklonu světlometů (jsou-li povinné Vizuální kontrol zkoušk činnosti Přípdná vizuální kontrol zkoušk činnosti seřízen. Zdroj světl je nesprávně nmontován. Spínč nefunguje v souldu s poždvky 1 (několik součsně rozsvíenýh světlometů. Překročení mimální přípustné intenzity světl směrem dopředu. Nrušená funke ovládího zřízení. Svítiln, rv vyzřovného světl, poloh, jsnost neo nstvení světl nejsou v souldu s poždvky 1. Částie n čoče neo zdroji světl, kvůli kterým se zjevně snižuje intenzit světl neo se mění rv vyzřovného světl. Zdroj světl svítiln nejsou slučitelné. Zřízení nefunguje. Ručně ovládné zřízení nelze ovládt ze seddl řidiče. 4.1.6Zřízení pro Přípdná vizuální Zřízení nefunguje. čištění kontrol zkoušk činnosti V přípdě plynovýh světlometů (je-li výojek. povinné 4.2
Přední zdní orysové svítilny, oční orysové svítilny, doplňkové orysové svítilny denní svítilny 4.2.1 Stv funke Vizuální kontrol zkoušk činnosti Vdný zdroj světl. Vdný optiký systém. Svítiln není spolehlivě připevněná. 4.2.2 Spínče Vizuální kontrol zkoušk činnosti Velmi vysoké riziko odpdnutí. Spínč nefunguje v souldu s poždvky 1. Je možné zhsnout zdní orysové svítilny oční orysové svítilny, jsou-li rozsvíeny světlomety. Nrušená funke ovládího zřízení. 4.2.3Splnění poždvků 1 Vizuální kontrol zkoušk činnosti Svítiln, rv vyzřovného světl, poloh, jsnost neo změření světl nejsou v souldu s poždvky 1. Červené světlo směrem dopředu neo ílé světlo směrem dozdu; znčně snížená jsnost světl. Částie n čoče neo zdroji světl, kvůli kterým se snižuje jsnost světl neo se mění rv vyzřovného světl. Červené světlo směrem dopředu neo ílé světlo směrem dozdu;
4.3 Brzdové svítilny 4.3.1 Stv funke Vizuální kontrol zkoušk činnosti 4.3.2 Spínče Vizuální kontrol zkoušk činnosti znčně snížená jsnost světl. Vdný zdroj světl (v přípdě víenásoného zdroje světl, v přípdě LED nefunguje méně než 1/3. Jediný zdroj světl; v přípdě LED funguje méně než 2/3. Všehny zdroje světl nefungují. Optiký systém vykzuje mírné vdy (žádný vliv n vyzřovné světlo. Optiký systém vykzuje těžké vdy (vliv n vyzřovné světlo. Svítiln není spolehlivě připevněná. Velmi vysoké riziko odpdnutí. Spínč nefunguje v souldu s poždvky 1. Zpomlená funke. Vůe nefunguje. 4.3.3Splnění poždvků 1 Vizuální kontrol zkoušk činnosti Nrušená funke ovládího zřízení. Svítiln, rv vyzřovného světl, poloh, jsnost neo nstvení světl nejsou v souldu s poždvky 1.
4.4 Směrové výstržné svítilny 4.4.1 Stv funke Vizuální kontrol zkoušk činnosti Bílé světlo směrem dozdu; znčně snížená jsnost světl. Vdný zdroj světl (v přípdě víenásoného zdroje světl, v přípdě LED nefunguje méně než 1/3. Jediný zdroj světl; v přípdě LED funguje méně než 2/3. Optiký systém vykzuje mírné vdy (žádný vliv n vyzřovné světlo. Optiký systém vykzuje těžké vdy (vliv n vyzřovné světlo. Svítiln není spolehlivě připevněná. Velmi vysoké riziko odpdnutí. 4.4.2 Spínče Vizuální kontrol zkoušk činnosti Spínč nefunguje v souldu s poždvky 1. 4.4.3Splnění poždvků 1 4.4.4Frekvene přerušování světl Vizuální kontrol zkoušk činnosti Vizuální kontrol zkoušk činnosti Vůe nefunguje. Svítiln, rv vyzřovného světl, poloh, jsnost neo změření světl nejsou v souldu s poždvky 1. Ryhlost přerušování není v souldu s poždvky 1 (frekvene vykzuje výhylky přeshujíí
4.5 25 %. Přední mlhové světlomety zdní mlhové svítilny 4.5.1 Stv funke Vizuální kontrol zkoušk činnosti Vdný zdroj světl (v přípdě víenásoného zdroje světl, v přípdě LED nefunguje méně než 1/3. Jediný zdroj světl; v přípdě LED funguje méně než 2/3. Optiký systém vykzuje mírné vdy (žádný vliv n vyzřovné světlo. Optiký systém vykzuje těžké vdy (vliv n vyzřovné světlo. Svítiln není spolehlivě připevněná. Velmi závžné riziko odpdnutí neo oslnění protijedouíh vozidel. 4.5.2 Seřízení ( 2 Vizuální kontrol zkoušk činnosti Přední mlhovk není vodorovně seřízená, je-li osvětlení v rozhrní (rozhrní je příliš nízko. Rozhrní je výše než u světlometů. 4.5.3 Spínče Vizuální kontrol zkoušk činnosti Spínč nefunguje v souldu s poždvky 1. 4.5.4Splnění poždvků 1 Vizuální kontrol zkoušk činnosti Nefunguje. Svítiln, rv vyzřovného světl, poloh, jsnost neo