Personální bezpečnost v organizacích

Personální bezpečnost v organizacích Personal safety in organizations Ing. Vít Pěkný Abstrakt Článek prezentuje výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením, které bylo realizované v roce 2016 a bylo zaměřené na monitoring aktuálního stavu personální bezpečnosti v organizacích. Dotazníkového šetření se účastnilo 381 respondentů. Klíčová slova: informační bezpečnost, personální bezpečnost, dotazníkové šetření Abstract The paper presents the results of the questionnaire survey that was implemented in 2016 and was focused on monitoring the current state of the personal safety of information security in organizations. The questionnaire survey was attended by 381 respondents Keywords: information security, personal safety, questionnaire survey Úvod Ze závěrů realizovaných výzkumů (Čandík 1 [2], Čandík 2 [3]) plynou jisté rezervy v řešení bezpečnosti na svých pracovištích. I přes to, že většina organizací má zpracovanou bezpečnostní politiku, v praxi ale vyskytují bezpečnostní incidenty, které organizacím způsobují finanční ztráty buďto přímo (způsobené únikem nebo ztrátou dat/informací) nebo nepřímo (vynaložené finanční náklady pro obnovení ztráty dat 1 Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo- Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2016/1, ISSN 2336-3657 [online], Dostupné z: <http://www.teorieib.cz/pbi > 2 [3] Čandík, Marek Analýza bezpečnostních rizik informačních systémů. Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2015/2, ISSN 2336-3657 [online], Dostupné z: <http://www.teorieib.cz/pbi >

nebo pro eliminaci škod způsobených ztrátou/únikem dat) 3 (Šulc [8]). Cílem výzkumu bylo monitorovat stav bezpečnosti dat/informací v oblasti personální bezpečnosti na pracovištích, kde respondenti pracují. Dotazníkové šetření K realizaci provedeného výzkumu byl na základě kvalitativní analýzy odborné literatury navržený standardizovaný dotazník s pevně danou strukturu pevně daným seznamem otázek/tvrzení, na které respondenti odpovídají pevně danými odpověďmi. Dotazník byl vytvořen v elektronické podobě a byl umístěn na serveru Survio (www.survio.com). Dotazníkový formulář byl komponován do tří částí. První část obsahovala 10 identifikačních a demografických znaků respondentů: pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, typ zaměstnavatele (státní správa, malá firma, středně velká firma, velká firma, ostatní) majetková struktura zaměstnavatele (100% účast státu, x% podíl státu, česká společnost, firma s podílem zahraničního kapitálu, zahraniční společnost) Doba zaměstnání u současného zaměstnavatele Celková doba zaměstnání (praxe) Doba působení na současné pracovní pozici Pracovní zařazení (majitel nebo nejvyšší post, vyšší management (2. linie), střední management, projektový vedoucí, ostatní) Země pracovního působení (stát) 3 ŠULC, Vladimír. Právní postihy v České repoublice pro kyberprostor terorismu. In: Právo-Bezpečnost- Informace roč.2016, č.2017/1, ISSN 2336-3657 [online], Dostupné z: <http://www.teorieib.cz/pbi >

Druhá část byla tvořena tabulkou znázorňující způsob vyplňování dotazníku (5- bodová škála; od respondenta se požaduje, aby vyjádřil stupeň souhlasu či nesouhlasu s různými výroky, které se týkají určitého postoje postojové škály. Každý bod této škály je kódován 1, 2, 3, 4, 5 pokud jde o výrok pozitivní případně naopak, pokud je výrok negativní. Nejnižší hodnotu má tedy souhlas s pozitivním, případně nesouhlas s negativním výrokem). Tabulka 1. Použitá škála dotazníkového šetření 1 2 3 4 5 souhlasím částečně souhlasím Neumím posoudit částečně nesouhlasím nesouhlasím Třetí část dotazníkového formuláře představovala zjišťovací část dotazníkového formuláře. Zjišťovací část byla zaměřena na oblast personální bezpečnosti se skládala z 8 tvrzení: Naše organizace naplňuje moje očekávání v rámci práce s důležitými informacemi. Ke každé manažerské pozici existuje jasná definice míry zodpovědnosti za management informací. Každý manažer v organizaci si je vědom své zodpovědnosti za management informací. Manažeři jasně definují, jestli konkrétní informace je zásadní a důležitá či nikoliv. Každý individuální dokument v naší organizaci má přesného správce/vlastníka/odpovědnou osobu. Naše organizace má zavedena pravidla pro práci s emaily a pro jejich uchovávání. Každý zaměstnanec v naší organizaci je seznámen s interními procesy týkajícími se práce a zabezpečení informací. Každý zaměstnanec v naší organizaci je pravidelně školen o interních procesech týkajících se práce a zabezpečením informací.

Předvýzkum (Pilotáž) Před samotným výzkumem bylo provedeno pilotní šetření, jehož cílem bylo ověřit, zda je dotazník dostatečně srozumitelný. Tento předvýzkum měl dále ověřit výroky pro část měřící postoje respondentů. Pilotní šetření bylo provedeno pro potřeby správného nastavení úrovně atributů a za účelem odhalení možných chyb v dotazníku. V předvýzkumu bylo získáno 30 odpovědí od 15 mužů a 15 žen, předvýzkum dat probíhal v papírové formě v období od 24. 12. 2015 do 2. 1. 2016. Vypracovaný dotazník byl korigovaný z hlediska validity (odlišná formulace některých otázek, vynechání otázek, ve kterých všichni respondenti deklarovali pouze souhlasný/nesouhlasný postoj apod.). Otázky se zároveň nechaly posoudit třem odborníkům (akademické prostředí, informační bezpečnost, statistika). Sběr, zpracování a kontrola dat Sběr dat probíhal v období od 19. 1. 2016 do 15. 6. 2016. Během tohoto období bylo obdrženo 412 dotazníků. Následným počítačovým zpracováním bylo vyřazeno 31 dotazníků (7,5% z celkového počtu obdržených dotazníků) z důvodu neúplného plnění. Pro statistické plnění bylo použito celkem 381 dotazníků. Veškeré dotazníky byly následně překódovány do programu MS Excel 2016 tak, aby byla možná jejich statistická analýza. Vznikl objem dat, který byl importován do softwarového prostředí Statistica v. 10, aby data mohla být v tomto prostředí následně analyzována. V dalším kroku byla provedena kontrola dat, která neodhalila žádné chyby či nesrovnalosti, proto počet dotazníků zůstal i po kontrole stejný - výzkumný vzorek tedy čítá 381 dotazníků. Metodika výzkumu Objekt výzkumu: Předmět výzkumu: Metoda výzkumu: Postoje respondentů v otázkách spočívajících ve vnímání informační bezpečnosti a ochraně informací. oblasti informační bezpečnosti stanovené dílčími cíli výzkumu Dotazníkové šetření, s následným matematicko-statistickým vyhodnocením.

Dosažené výsledky Zastoupení respondentů z hlediska pohlaví znázorňuje níže uvedený obr. 1. Obrázek 1. Struktura respondentů z hlediska pohlaví Z celkového vzorku 381 respondentů převládají muži, kterých bylo 288 (76 %) nad ženami, kterých bylo 93 (24 %). Další základní statistické veličiny respondentů znázorňuje tab. 2. Tabulka 2. Základní statistické údaje o věku a praxi respondentů Všichni respondenti Věk Praxe u současného Celková Působení na (n=381) (v letech): zaměstnavatele praxe současné pozici Minimum 23 1 1 1 Maximum 65 40 47 27 Průměr 44,6 10,2 23,2 8,3 směrodatná odchylka 10,0 8,2 10,3 7,1 Medián 44 8 23 6 Modus 44 1 30 1 Nejmladším respondentem v rámci výzkumu byl 23 let starý respondent (minimum), nejstarším respondentem byl 65 let starý respondent (maximum). Průměrný věk respondentů byl 44,6 let, mediánová hodnota věku respondentů je 44 let, nejčetnější skupinou respondentů byla skupina 44 letých (modus).

Tato skupina respondentů disponovala praxí u současného zaměstnavatele v intervalu jednoho roku (minimum) až 40 let (maximum), průměrná délka praxe respondentů u současného zaměstnavatele byla 10,2 roku, mediánová hodnota praxe u současného zaměstnavatele byla 8 let, nejčetnější skupinou respondentů byli respondenti s praxí u současného zaměstnavatele v délce jednoho roku (modus). Z hlediska délky celkové praxe respondentů lze konstatovat, že u respondentů se pohybovala v intervalu jednoho roku (minimum) až 47 let (maximum), průměrná délka celkové praxe respondentů byla 23,2 roku, mediánová hodnota celkové doby praxe byla 23 let, nejčetnější skupinou respondentů byli respondenti s celkovou délkou praxe v trvání jednoho roku (modus). Z hlediska délky působení respondentů na současné pozici byla minimální doba působení 1 rok, maximální doba působení byla 27 let, průměrná doba působení na současné pozici byla 8,3 let. Mediánová hodnota délky působení respondentů na současné pozici byla 6 let, nejčetněji uváděli respondenti délku působení na své pozici dobu 1 rok (modus). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Naše organizace naplňuje moje očekávání v rámci práce s důležitými informacemi interpretuje následující obr. 2. Obrázek 2. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů.

Většina respondentů (74,6 %) vyjádřilo souhlas s tím, že organizace, ve které pracují, naplňuje jejich očekávání v rámci práce s důležitými informacemi. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti s věkem do 40ti let (67,4 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovaly respondentky - ženy (80,6 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů z pracujících v České republice (odchylka 0,1 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti s věkem do 40ti let (odchylka 7,2 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Ke každé manažerské pozici existuje jasná definice míry zodpovědnosti za management informací interpretuje následující obr. 3. Obrázek 3. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Souhlasné stanovisko s tvrzením, že v organizaci, kde respondenti prací existuje ke každé manažerské pozici jasná definice míry zodpovědnosti za management informací, deklarovala většina respondentů (64,3 %). Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující ve státní správě (47,1 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti ze

zahraničí (74,1 %) a respondenti pracující v malých společnostech (73,7 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů mužů (odchylka 0,1 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 17,2 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Každý manažer v organizaci si je vědom své zodpovědnosti za management informací interpretuje následující obr. 4. Obrázek 4. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (71,7 %) vyjádřilo souhlas s tvrzením, že v jejich organizaci si je vědom každý manažér své odpovědnosti za management informací. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující ve státní správě (64,7 %) a pracovníci s desetiletou a delší praxí ve firmě (64,9 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti ze zahraničí (81,5 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů pracujících ve velkých společnostech (odchylka 0 %), svými

postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti ze zahraničí (odchylka 9,8 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Manažeři jasně definují, jestli konkrétní informace je zásadní a důležitá či nikoliv interpretuje následující obr. 5. Obrázek 5. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (71,7 %) vyjádřilo souhlas s tvrzením, že v jejich organizaci manažeři jasně definují, jestli konkrétní informace je zásadní a důležitá, nebo nikoliv. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhly ženy (87,1 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující ve státní správě (81,5 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů - mužů (odchylka 0,2 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 19 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Každý individuální dokument v naší organizaci má přesného správce/vlastníka/odpovědnou osobu interpretuje následující obr. 6.

Každý individuální dokument v naší organizaci má přesného správce/vlastníka/odpovědnou osobu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% souhlasím částečně souhlasím neumím posoudit částečně nesouhlasím nesouhlasím Obrázek 6. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (74,8 %) deklarovalo souhlas s tím, že v jejich organizaci má každý individuální dokument přesného správce/vlastníka/odpověd-nou osobu. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti českých společností z hlediska majetkové struktury společností (62,5 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti dvacetiletou a vyšší celkovou praxi (86,4 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů představujících nejvyšší management organizací (odchylka 0,2 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti s dvacetiletou a vyšší celkovou praxi (odchylka 12 %) a respondenti českých společností z hlediska majetkové struktury společností (12 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Naše organizace má zavedena pravidla pro práci s emaily a pro jejich uchovávání interpretuje následující obr. 7.

Obrázek 7. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (74 %) vyjádřilo souhlas s tím, že jejich organizace má zavedená pravidla pro práci s emaily a pro jejich uchování. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti s desetiletou a vyšší praxí ve firmě (68,4 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovaly respondentky - ženy (83,9 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů 40ti letých a starších respondentů (odchylka 0,2 %), svými postoji se nejvíce vzdálily od celkového postoje respondentky - ženy (odchylka 9,9 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Každý zaměstnanec v naší organizaci je seznámen s interními procesy týkajícími se práce a zabezpečení informací interpretuje následující obr. 8.

Obrázek 8. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. S tvrzením, že každý zaměstnanec v organizaci (kde respondent pracuje) je seznámen s interními procesy týkajícími se práce a zabezpečení informací deklarovala souhlasné stanovisko většina respondentů (72,4 %). Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti s celkovou délkou praxe do 20ti let (68,2 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti ve státní správě (82,4 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina 40ti letých a starších respondentů (odchylka 0,2 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 10 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Každý zaměstnanec v naší organizaci je pravidelně školen o interních procesech týkajících se práce a zabezpečením informací interpretuje následující obr. 9.

Obrázek 9. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (66,1 %) vyjádřilo souhlas s tím, že jejich organizace pravidelně školí každého zaměstnance o interních procesech týkajících se práce a zabezpečení informací. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti s celkovou praxí do 20ti let (61,4 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti ze zahraničí (74,1 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů s ukončeným magisterským vzděláním (odchylka 0 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti ze zahraničí (odchylka 8 %). Závěr Příspěvek poukázal na odlišné vnímání problematiky personální bezpečnosti v organizacích a poukázal na rozdíly ve vnímání problematiky personální bezpečnosti z hlediska pohlaví, nejvyšší dosažené úrovni vzdělání respondentů, z hlediska majetkové struktury společností, z hlediska struktury/velikosti společností, věku respondentů, délky praxe ve společnosti, celkové délky praxe, doby působení respondentů na současné pozici, z hlediska pracovní pozice respondentů, i z hlediska geografického.

Literatura [1] BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada, 2010. Expert (Grada). ISBN 978-80- 2473243-5. [2] ČANDÍK, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2016/1, ISSN 2336-3657 [online], Dostupné z: <http://www.teorieib.cz/pbi > [3] ČANDÍK, Marek Analýza bezpečnostních rizik informačních systémů. Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2015/2, ISSN 2336-3657 [online], Dostupné z: <http://www.teorieib.cz/pbi > [4] HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 7. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0534-0. [5] HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-123-9. [6] KALAMÁR, Štěpán a Josef POŽÁR. Vybrané aspekty informační bezpečnosti. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010. ISBN 978-80-7251-339- 0. [7] MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Kompendium statistického zpracování dat: metody a řešené úlohy včetně CD. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-1008-4. [8] ŠULC, Vladimír. Právní postihy v České repoublice pro kyberprostor terorismu. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2017/1, ISSN 2336-3657 [online], Dostupné z: <http://www.teorieib.cz/pbi >