Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři

Podobné dokumenty
Antropogenní disturbance

Potravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz

Pozor na chybné definice!

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Potrava a zdroje energie půdních organismů

Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus

Odhad biomasy a produkce

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Potravní řetězec a potravní nároky

CZ.1.07/1.5.00/

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Půdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

Nadaní žáci Pracovní sešit

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel


Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Cykly živin v terestrických

PRVOUK 02 Environmentální výzkum

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

CZ.1.07/1.5.00/

Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Velikostní rozdělení půdních organismů

Zoologie, živočichové a prostředí

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů. Jan Frouz

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

3.9 SPOLEČENSTVO VZTAHY MEZI ORGANISMY KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Potravní síť Společenstvo

Ekologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.

Zkoumá: Obory ekologie:

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Úvod do mikrobiologie

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

BIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Potravní a produkční ekologie

Biologie - Sexta, 2. ročník

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

05 Biogeochemické cykly

Cykly živin v terestrických

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Atraktivní biologie 1

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace

Martina Bábíčková, Ph.D

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

ORGANIZMY V EKOSYSTÉMECH

Transkript:

Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři

Parasiti a parasitoidi Parasiti často žijí dlouho s hostitelem pomalu ho využívají obrovská plodnost, náhodný výběr hostitele složité životní cykly Parasitotidi velký vliv na populaci hostitele, infekce znamená smrt ale ne hned takže není kompenzována poklesem konkurence

Parasiti vnitřní a vnější (exo a endo parasité) hojnost potravy stabilní prostředí Jak najít hostitele Jak překonat obrané reakce hostitele Endoparasité - Produkce velkého množství potomstva - složité životní cykly zahrnující další hostitele (často užívají ektoparasitů jako hostitelů) - boj s obraným (imunitním) systémem hostitele Ektoparasité - aktivní vyhledávání hostitele - látky usnadňující příjem potravy Amopheles gambiense Plasmodium falciparum

Obrané reakce endoparasitů jsou častou příčinou nemocí Plasmodium falciparum malárie Patogeni Parasit který je velmi virulentní a významně poškozuje svého hostitele se dostává do evoluční nevýhody, vysoká virulence je typická při přechodu na nového hostitele nebo pro nové kmeny patogena. Ptačí chřipka H1N1 1918 H2N2 1957 H3N2 1968?H5N1???? Minimálně 20 mil H1N1 asi 30% současných Italských kmenů

Parasiti hrají významnou roli v Jedním z důvodů pro pestré peří samců ptáků, může být to, že na jeho kvalitě se významně podepisuje parazitace, nejlepší peří tedy umožňuje samičce poznat že sameček netrpí parazity. přírodním výběru Hamilton WD, Zuk M. 1982. Heritable true fitness and bright birds: a role for parasites? Science. 22;218(4570):384-7.

Parasiti shrnutí Vnitřní vnější snižují fitnes hostitele trade of útoku na hostitele zaútočím li málo hostitel mě zabije zaútočím li moc zabiji já jeho (nakonec bych neměl co žrát)

Detritofágové

Živí se odumřelou organickou hmotou na těle hostitelů, pro hostitele je to zpravidla neutrální někdy spíše positivní, někdy se to může zvrtnout neostrá hranice mezi parasitismem a mutualismem Komensálové

Koprofágové Asimilační účinnost herbivorů je nízká, proto exkrementy pořad obsahují dost využitelných látek

Detritofágové Půdní mikroflóra

Microfauna a Mesofauna (prvoci Protozoa a pancířníci Oribatida

Půdní makrofauna -

Abundance a biomasa hlavních skupin půdní bioty v mírném pásmu

moře les Moře - 25% detritový řetězec Les - 90% a více

Odumřelá organická (rostlinná) hmota velký podíl celulózy a ligninu ligninocelulózový komplex stopy dalších látek velký C:N poměr nedostatek dusíku potravy je zpravidla dost rozkladači mohou regulovat její množství jen nepřímo

Rozklad celulózy a ligninu zajištuje převážně mikroflóra pouze některé skupiny půdní fauny mají vlastní celulázu, rozkladu ligninu faunou víme málo, prokázána byla u termitů

Interakce půdních bezobratlých a mikrorganismů Bacteria (10 9 g -1 ) 60 50 40 30 20 10 0 fg f f e d cd bc a ab ab L C1 AM1 PM1 H1 E1 C2 AM2 PM2 H2 E2

Detritofágové Mrtvá organická hmota rostlinného původu je těžce zpracovatelná ale je jí dost Významná je kvalita Bottom up regulace mikroorganismy hrají zásadní roli při rozkladu ligninu a celulózy ale fauna se uplatňuje řadou interakcí

Mutualismus a symbióza

Opylování

Lišejníky

Rhizobia a ostatní symbiotičtí N 2 fixátoři Rhizobia nemohou fixovat N bez rostlin Povrch nodulu sklerehchym, blokuje výměnu plynu Uvnitř parenchym s infikovanými buňkami Nebo meristem mladé buňky Infikovány od starších pořad dorůstá asi polovina aktuální spotřeby N pochází z fixace

Mykorhiza

Mutualismus shrnutí Vztahy mohou být na potravní nebo nepotravní bázi (potrava za potravu, dusík za energii, fosfor za energii, energii za živiny ale i potrava za služby, nebo služby za služby I podobný vztah vnikl často několikrát nezávisle na sobě

Ekosystémový inženýři Vliv organismů na prostředí Každý organismus ovlivňuje své prostředí v důsledku látkové výměny, pohybu, budováním hnízd, ale i vlastním i těly. C.G. Jones Ekosystémoví inženýři jsou organismy, které druhy svou činností modifikují, vytvářejí nebo udržují stanoviště, přímo či nepřímo ovlivňují dostupnost zdrojů pro jiné druhy změnou okolního prostředí. (Jones et al, 1994, Lawton a Jones, 1995) JONES CG, LAWTON JH, SHACHAK M 1994. ORGANISMS AS ECOSYSTEM ENGINEERS OIKOS 69 (3): 373-386

Ekosystémoví inženýři- příklady Allogenní inženýři ovlivňují okolní prostředí transformací materiálu ve svém okolí např. mechanickou silou.

Ekosystémoví inženýři - příklady Autogenní inženýři vytvářejí habitat vlastními těly, živými či mrtvými tkáněmi.

Četnost s jakou jsou organismy zmiňování jako ekosystémoví inženýři v různých prostředích a výskyt termínu ve světové literatuře počet prací SCI 140 120 100 80 60 40 20 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 rok živočichové rostliny nadzemní půda voda

Stage 1 Stage 2 Organism Organism stage 1 Tok zdrojů Organism stage 2 Tok zdrojů Stage 1 Stage 2 Organism Tok zdrojů Organism stage 1 Organism stage 2 Klíčový abiotický faktor (oheň)

Podobné a související pojmy (koncepty) Klíčové druhy (Keystone species) často fungují jako inženýři, ale není to odmínkou. Extended phenotype (Hansell, 1993) schopnost vytvářet určitou strukturu, např. hnízdo, primárním cílem je modifikovat prostředí pro tvůrce, zpravidla má inženýrský efekt. Ecosystem engineering tvorba udržování nebo modifikace (mikro)stanovišť (Gutiérrez et al. 2003).

Ekosystémoví inženýři ve vodě proud

Produkce a hromadění exktrementů může měnit podmínky na dně O 2 Frouz, J., Lobinske, R.J., Ali, A., 2004. Influence of Chironomidae (Diptera) faecal pellet accumulation on lake sediment quality and larval abundance of pestiferous midge Glyptotendipes paripes. Hydrobiologia 518: 169-177.

Velikostní skupina Podíl na dekomposici Podíl na tvorbě půdní struktury Mikroflora Velmi variabilní enzymatická výbava katalyzují prakticky všechny významné chemické reakce v půdě Polysacharidové obaly buněčných stěn stmelují půdní částice. Vláknité mikrorganismy mohou spojovat půdní částice. Mikrofauna Predace půdní mikroflory Mesofauna Konzumace opadu, Produkce drobných exkrementů Makrofauna predace mikroflóry Význam vlastní metabolické aktivity je malý Produkce exkrementů vede k tvorbě organických a organominerálních-minerálních půdních agregátů, ražení chodeb ovlivňuje pórovitost.

Macrofa una excluded Accessible for macrofau na 40 years 13 years accumulated in soil litter remaining on soil surface respirated & leached

60 % of volume of soil 50 40 30 20 10 0 WHC FC WP without fauna with fauna

Inženýři a interakce mezi nadzemní a podzemní částí ekosystém Mravenci mohou zvyšovat přísun medovice a soustředit ho do jednoho místa. Přísun medovice do půdy znamená přísun cukrů a některých živin, může urychlovat dekomposici, zvyšovat fixaci dusíku.

% of total ecosystem C stock 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Moor Moder Mull coniferous deciduous grassland mineral soil root litter aboveground biomass Spodosoils Alfisoils M

? Frouz, J., Santrucková H., Kalcík J., 1997: The effect of wood of phosphorus in a spruce plantation. Pedobiologia 41:437-447. ants (Formica polyctena Foerst) on the transformation

N-NO 3-25 22,2 N-NO3 - [mg/kg] 20 15 10 5 4,6 4,3 5,3 0 A1 A2 B C Width of annual rings during last 30 years 3 Frouz, J; Rybnicek, M; Cudlin, P, Kalcik J., 2008: Influence of the wood ant, Formica polyctena, on soil nutrient and the spruce tree growth. Journal of Applied Entomology 132: 281-284 A n n u a l rin g w id t h [ m m ] 2,5 2 1,5 1 0,5 0 A1 A2 B C

Nadzemní části terestrických ekosystémů Významnou roli hrají rostliny a modifikace rostlin živočichy.

Invazní druhy jako ekosystémoví inženýři Evropské žížaly v Sev.Americe Slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha Intensivní filtrace snižuje DOC, zvyšuje průhlednost až 700.000 jedinců m -2 Produkce exkrementů a pseudofeces mění přísun detritu na dno Ovlivnění společenstva bentosu Těla živých mlžů a lastury mění prostorovou strukturu dna

Inženýring a sukcesní změny ekosystému

Frouz, et al., 2008: Interactions between soil development, vegetation and soil fauna during spontaneous succession in post mining sites. European Journal of Soil Biology 44: 109-121 sukcese 15-20 let 35-40 let

Úloha ekosystémových inženýrů v globálním ekosystému země Do jaké míry jsou současné ekostémy produktem činnosti ekosystemového inženýrství?

Ekosystémový inženýři a další nepotravní interakce Druhy ovlivňují své prostředí činí tak různým způsobem a různou měrou tým mohou ovlivnit úspěšnost sebe samých ale i dalších druhů