RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. prosince 2011 (12.12) (OR. en) 17072/11

Podobné dokumenty
9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)

Rada Evropské unie Brusel 31. května 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Delegace naleznou v příloze výše uvedený návrh závěrů Rady ve znění schváleném Pracovní skupinou pro celní unii na jejím zasedání dne 24. října 2017.

Delegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.

9248/19 in/gr/rk 1 ECOMP 3 C

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 16. listopadu 2012 (20.11) (OR. en) 16374/12 ESPACE 54 TRANS 400 RECH 415

10662/05 ENV 327 STATIS 72 RECH 150 CODEC 560

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace naleznou níže plán uvedený v předmětu, ve znění předloženém předsednictvím.

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS

Rada Evropské unie Brusel 23. března 2017 (OR. en)

9645/17 dhr/vmu 1 DG E 1A

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 14. listopadu 2008 (19.11) (OR. en) 15653/08

12950/17 eh/lk 1 DG B 2B

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Rada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B

Výbor stálých zástupců vzal na zasedání dne 29. dubna 2009 na vědomí, že nyní panuje jednomyslná shoda ohledně znění výše uvedeného návrhu závěrů.

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 26. listopadu 2010 (08.12) (OR. en) 16864/10

14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43

Předmět: Návrh závěrů Rady o zvyšování informovanosti o civilní ochraně - přijetí

Rada Evropské unie Brusel 5. dubna 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Kosmické aktivity v ČR

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

Rada Evropské unie Brusel 9. července 2015 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 456 final.

14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

PUBLIC RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 30. října 2013 (OR. en) 14707/13 LIMITE PV/CONS 46 TRANS 524 TELECOM 259 ENER 460. NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ 1 Předmět:

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 3. dubna 2009 (21.04) (OR. en) 8368/09 ENV 279

7495/17 ls/jhu 1 DGG 1A

13844/2/14 REV 2 aj/jhu 1 DGG 1A

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č.

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. března 2008 (05.03) (OR. fr) 5296/08 Interinstitucionální spis: 2008/0048 (AVC) JUSTCIV 10 CH 15 ISL 11 N 12 NÁVRH

8831/16 mp/lk 1 DG C 1

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 783 final.

11254/14 in/zc/kno 1 DGG 2B

Rada Evropské unie Brusel 12. května 2017 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 16. září 2014 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

15410/16 lr/kno 1 DG B 1C

16502/14 lr/kno 1 DG G 3 C

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

10116/14 mp/eh/bl 1 DG D 2B

Rada Evropské unie Brusel 4. listopadu 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 11. listopadu 2014 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie

EVROPSKÁ RADA Brusel 29. října 2010

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014

Rada Evropské unie Brusel 21. března 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

(96. týden) N 118 / 10

9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE

16545/10 vc/vc/mku 1

7051/17 mp/vho/lk 1 DG B

11166/16 ADD 1 jh/rk 1 DG G 2A

6074/17 dhr/mv/mb 1 DG A SSCIS

Příloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 241 final.

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

Delegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Rada Evropské unie Brusel 6. února 2017 (OR. en)

10995/15 id/bl 1 DG C 2A

Rada Evropské unie Brusel 11. září 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 15. května 2008 (22.05) (OR. en) 9192/08 Interinstitucionální spis: 2008/0096 (CNB) UEM 110 ECOFIN 166

13157/16 dhr/mo 1 DGG 1A

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2017

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 1. června 2012 (04.06) (OR. en) 10700/12. Interinstitucionální spis: 2012/0129 (NLE) PECHE 198 NÁVRH

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 1. února 2013 (04.02) (OR. en) 5984/13 Interinstitucionální spis: 2013/0010 (COD)

11346/16 gr/kno 1 DG E 1A

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 9. února 2010 (10.02) (OR. fr) 6288/10 Interinstitucionální spis: 2010/0010 (NLE) HR 7 CORDROGUE 24 NÁVRH

Rada Evropské unie Brusel 1. prosince 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 26. července 2017 (OR. en)

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Rada Evropské unie Brusel 7. prosince 2015 (OR. en)

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

LIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

7052/18 ph/mb 1 DGG 2B

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.

Transkript:

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. prosince 2011 (12.12) (OR. en) 17072/11 COMPET 525 ESPACE 81 IND 165 RECH 417 TRANS 346 POLARM 23 ECOFIN 856 TELECOM 201 ENER 392 ENV 925 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 2. prosince 2011 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: KOM(2011) 831 v konečném znění Předmět: SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIAÍLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho provozních činnostech (od roku 2014) Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2011) 831 v konečném znění. Příloha: KOM(2011) 831 v konečném znění 17072/11 hm 1 DG C II CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2011 KOM(2011) 831 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho provozních činnostech (od roku 2014) (Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD Evropský program monitorování Země (dále jen GMES ) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 1. Program GMES je stěžejní iniciativou kosmické politiky Evropské unie 2 v souladu s článkem 189 Smlouvy o fungování Evropské unie, který EU umožňuje provádět vesmírné činnosti. GMES je také jedním z programů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění 3 a byl s ohledem na svůj přínos pro širokou škálu politik Unie zahrnut do iniciativy v oblasti průmyslové politiky v rámci strategie Evropa 2020. K tomu, aby mohla Evropa reagovat na stále rostoucí výzvy na globální úrovni, potřebuje vlastní koordinovaný a spolehlivý systém pozorování Země. Takovým systémem je GMES. GMES je dlouhodobý program založený na partnerství Unie, členských států, Evropské kosmické agentury a dalších evropských zainteresovaných stran. Je to program, díky kterému může EU hrát v mezinárodní spolupráci účinnější úlohu než jednotlivé členské státy, a to prostřednictvím dvoustranné spolupráce s dalšími zeměmi podnikajícími cesty do vesmíru nebo účastí na globálním úsilí v oblasti pozorování Země (např. skupina pro pozorování Země). GMES povede k lepšímu porozumění toho, jak se mění naše planeta a jak tato změna může ovlivnit náš každodenní život. GMES zajistí nepřetržité poskytování přesných a spolehlivých údajů a informací o otázkách životního prostředí, změně klimatu a bezpečnostních otázkách těm, kdo mají v Evropské unii a jejích členských státech rozhodovací pravomoci. Tyto informace potřebují orgány veřejné správy členských států a regionů, které jsou zodpovědné za koncepci politiky a její provádění. Tyto informace potřebuje i Komise, aby mohla vytvářet fakticky podloženou politiku a monitorování. GMES bude rovněž přispívat k hospodářské stabilitě a růstu tím, že prostřednictvím plného a otevřeného přístupu k údajům o pozorování Země a informačním službám podpoří jeho komerční využití v mnoha rozličných odvětvích. Od roku 1998 a až do roku 2013 jsou prostředky přidělené Evropskou komisí a Evropskou kosmickou agenturou na program GMES poskytovány zejména na činnosti v oblasti vývoje. Dále byly první prostředky určené na provoz vyčleněny na přechod k počátečním provozním činnostem v období let 2011 až 2013. Od roku 2014 vstoupí GMES do stádia plné provozní činnosti. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o evropské politice pro oblast vesmíru: jak přiblížit vesmír Zemi zdůraznilo význam včasné realizace programu GMES. Ve svém sdělení ze dne 4. dubna 2011 Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům 2 Komise vyzdvihla, jak je významné, aby byl program GMES do roku 2014 zcela funkční. Rada pro konkurenceschopnost na svém zasedání konaném dne 31. května 2011 vyzvala Komisi, aby do konce roku 2011 předložila návrh činností programu GMES od roku 2014 a vyjasnila jeho správu. 1 2 3 Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1. KOM(2011) 152 v konečném znění, 4.4.2011. KOM(2010) 2020, 3.3.2010. CS 2 CS

Komise ve svém sdělení Rozpočet Evropa 2020 4 uvedla, že s ohledem na omezení rozpočtu EU bylo navrženo, aby byl program GMES v letech 2014 až 2020 financován mimo víceletý finanční rámec. Komise se nicméně zavázala zajistit programu GMES úspěch a v této souvislosti vypracovala toto sdělení, aby určila vhodné řízení a dlouhodobé financování programu GMES od roku 2014. Na toto sdělení bude navazovat diskuse o budoucnosti programu GMES s Evropským parlamentem, Radou, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. 2. GMES: PROGRAM POZOROVÁNÍ ZEMĚ ORIENTOVANÝ NA UŽIVATELE GMES je program monitorování pozorování Země, který umožňuje shromažďovat informace o fyzikálních, chemických a biologických systémech planety Země. Jeho služby jsou přínosné pro širokou škálu uživatelů od místní po mezinárodní úroveň. Jsou koncipovány tak, aby odpovídaly požadavkům uživatelů: jejich rozsah byl postupně upraven pomocí pravidelné a důsledné součinnosti s ostatními komunitami uživatelů. Nařízení o GMES zřídilo k formalizaci tohoto mechanismu fórum uživatelů. GMES poskytuje klíčové informace pro správu našeho životního prostředí udržitelnějším způsobem, zlepšování ochrany biologické rozmanitosti, sledování a předpovídání stavu složení oceánů a atmosféry, porozumění rozhodujícím činitelům a dopadu změny klimatu, reakci na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, a podporuje tak rozvojové politiky a posiluje bezpečnost evropských občanů. Napomáhá zlepšovat rozhodování a provádění široké řady politik Unie (dopravy, zemědělství, životního prostředí, energetiky, regionální politiky, humanitární pomoci, civilní ochrany, rozvojové pomoci třetím zemím ). Pro řešení této široké škály možností je struktura GMES založena na třech pilířích: jedné složce služeb, která poskytuje informace na podporu environmentální a bezpečnostní politiky, a dvou složkách pozorování (vesmírné infrastruktuře a infrastruktuře in situ), které poskytují informace nezbytné pro provoz služeb. 3. PŘIDANÁ HODNOTA EU Za posledních třicet let bylo v Evropě prostřednictvím vnitrostátních a mezinárodních programů určených k rozvoji infrastruktury a aplikací vynaloženo v oblasti výzkumu a vývoje pozorování Země velké úsilí. Stávající kapacity jsou však kvůli nedostatkům v infrastruktuře a nedostatku záruk jejich připravenosti z dlouhodobého hlediska nedostatečné. Program GMES byl zavedením soudržného politického rámce na evropské úrovni pro uspořádání komunit uživatelů, sjednocení jejich potřeb a formulování evropské odezvy koncipován tak, aby na základě stávajících prostředků zajistil poskytování nezbytných údajů a služeb dlouhodobým a udržitelným způsobem. Cílem investic EU je odstranit nedostatky při pozorování, zpřístupnit stávající prostředky a rozvíjet provozní služby. Evropský rozměr programu GMES povede k úsporám z rozsahu, usnadní společné investice do velkých infrastruktur, podpoří koordinaci úsilí a monitorovací sítě, umožní harmonizaci a vzájemné porovnávání údajů a bude nezbytným impulsem pro zřizování špičkových středisek světové úrovně v Evropě. 4 KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011. CS 3 CS

Harmonizace a normalizace geoprostorových informací na evropské úrovni je hlavní výzvou pro provádění široké škály politik Unie. Mnoho oblastí environmentálního zájmu například politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování vyžadují globální způsob myšlení a jednání na místní úrovni. Pomocí programu GMES si EU zajistí svůj samostatný přístup ke spolehlivým, ověřitelným a udržitelným informacím o životním prostředí a bezpečnosti, přispěje prostřednictvím mezinárodní iniciativy GEOSS (Global Earth Observation System of Systems Globální systém systémů pozorování Země) k vytvoření souborů dat a informací založených na globálním pozorování a posílí svůj vliv při jednáních na mezinárodní úrovni a ve smlouvách, jakými jsou tři úmluvy z Ria, smlouvy navazující na Kjótský protokol, a další dvoustranné či mnohostranné dohody. Program GMES je uznáván jako evropský přínos k vybudování Globálního systému systémů pozorování Země vyvíjeného v rámci skupiny pro pozorování Země (GEO). 4. NÁKLADY A PŘÍNOSY Od svého počátku v roce 1998 až do roku 2013 mají celkové prostředky programu GMES určené na vývoj a počáteční provozní činnosti služeb a vesmírné infrastruktury a infrastruktury in situ poskytnuté Evropskou unií a Evropskou kosmickou agenturou dosáhnout částky vyšší než 3,2 miliardy EUR. Pro složku služeb poskytla EU finanční zdroje ve výši 520 milionů EUR a Evropská kosmická agentura ve výši 240 milionů EUR. Na vesmírnou složku, včetně přístupu k vesmírným údajům z národních družic, přispěla Evropská kosmická agentura 1 650 miliony EUR a EU 780 miliony EUR (sedmý rámcový program a počáteční provozní činnost GMES). Po roce 2013 bude nepřetržitá činnost všech složek programu GMES zahrnovat jejich plné využití, údržbu, vývoj a aktualizace a na období let 2014 až 2020 bude odhadem vyžadovat náklady ve výši 5 841 milionů EUR 5, z toho 1 091 milionů EUR 6 na služby, 350 milionů EUR 7 na složku in situ a 4 400 milionů EUR (odhad Evropské kosmické agentury) na vesmírnou složku, včetně přístupu k podpůrným misím. V minulosti GMES nevykazoval překračování nákladů a pravděpodobně je nebude vykazovat ani v budoucnosti, neboť jeho základem je struktura, která v případě potřeby umožňuje přehodnocení priorit obsahu a cílů jeho jednotlivých složek tak, aby nepřekročil plánované náklady. Podle analýzy nákladů a přínosů 8 se očekává, že program GMES přinese v období do roku 2020 výhody odpovídající nejméně dvojnásobku investičních nákladů a v období do roku 2030 čtyřnásobku investičních nákladů. Spolu s rozvojem inovačních služeb a komerčním využitím v navazujícím odvětví skýtá obrovské možnosti pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Pozorování Země je oblast, ve které hraje EU významnou úlohu uznávanou po celém světě. Pokud nebudou zajištěny investice Evropské unie, hrozí, že členské státy a evropské společnosti budou muset uvolnit místo rozvíjejícím se zemím (např. Brazílii, Indii, Rusku a Číně), které do pozorování Země investují mnoho prostředků. 5 6 7 8 Ceny platné pro rok 2011. Údaje vycházející ze zavádějících služeb (projekty financované ze sedmého rámcového programu). Údaje vycházející z odhadů Evropské agentury pro životní prostředí v rámci projektu GISC financovaného ze sedmého rámcového programu http://gisc.ew.eea.europa.eu/gisc-project. Údaje vycházející z analýzy nákladů a přínosů programu GMES, kterou vypracovala společnost Booz & Company, konečná verze ze dne 19. září 2011. CS 4 CS

5. FINANCOVÁNÍ Na základě svého sdělení Rozpočet Evropa 2020 Komise navrhla, aby byl program GMES od roku 2014 financován mimo finanční rámec. Z možných řešení financování GMES zvažovala Komise tři: zvláštní fond GMES (podobný modelu zvolenému pro Evropský rozvojový fond), možnost posílené spolupráce (která by znamenala zapojení členských států s velkým zájmem o tento program), a konečně možnost účasti průmyslu, kdy by odpovědnost a financování sdíleli hospodářští činitelé. Komise ve svém hodnocení uvádí, že nepodporuje poslední dvě uvedené možnosti, neboť posílená spolupráce by na jednu stranu ohrozila rozměr programu zahrnující všech 27 členských států, a na druhou stranu zkušenosti s projektem Galileo již ukázaly, že z krátkodobého hlediska bude obtížné přilákat a udržet soukromý sektor, což není v souladu s tím rozměrem programu, kterým je přínos pro veřejnost. Proto je navrhováno zřízení zvláštního fondu GMES, do kterého by mělo finančně přispívat všech 27 členských států EU v závislosti na jejich hrubém národním důchodu (HND). Řízení fondu má být svěřeno Komisi. To si vyžádá mezivládní dohodu mezi členskými státy EU zasedajícími v Radě. Znění nástinu dohody se nachází v příloze I tohoto sdělení. Řízení fondu bude probíhat podle souboru finančních pravidel, která přijme Rada na základě návrhu Komise. Pro zajištění nepřetržité činnosti programu by měla být od 1. ledna 2014 do doby ratifikace ze strany 27 členských států prozatímně prováděna některá ustanovení vnitřní dohody. Podle odhadu nákladů uvedeného v kapitole 4 činí maximální finanční částka potřebná pro činnost GMES (2014 2020) 5 841 milionů EUR 5. 6. SPRÁVA Správa programu GMES vyžaduje politickou koordinaci a dohled, řízení jeho úkolů a rozpočtu a technickou koordinaci jeho provádění. Od roku 2014 bude třeba zavést vhodný systém správy pro zohlednění potřeb fáze plné provozní činnosti. 6.1. Politický dohled a řízení Má se za to, že Komise by měla být nadále v rámci Unie zodpovědná za celkovou politickou koordinaci včetně vyjednávání mezinárodních smluv, konzultaci s komunitami uživatelů na základě zkušeností získaných se stávajícím uživatelským fórem, přijímání pracovních programů, zajištění návaznosti na odvětvové politiky, vymezení hledisek bezpečnostní politiky a politiky v oblasti údajů a hledisek mezinárodní spolupráce. K přizpůsobení se většímu počtu činností spojených s řízením programu v provozní fázi však bude nezbytné přijmout vhodná opatření, což si vyžádá zapojení specializovaných pracovníků, jejichž nábor bude v ústředních útvarech Komise obtížný. Zřízení nové agentury ve stanoveném časovém rámci není reálné, proto by tento úkol mohl být svěřen již existujícímu evropskému subjektu. Diskutovalo se o možnosti svěřit řízení celého programu Evropské kosmické agentuře, ale toto řešení se nezdá být vhodné z několika důvodů: za prvé, Evropská kosmická agentura je agenturou pro výzkum a vývoj; za druhé, Evropská kosmická agentura je agenturou pro vesmír, zatímco velká část programu GMES jde nad rámec vesmírných činností; a za třetí, s ohledem na to, že program GMES by měl být přínosný pro všechny občany EU, preferuje Komise přístup Společenství, který zahrnuje všech 27 členských států. Z tohoto důvodu, a CS 5 CS

také z důvodu usnadnění budoucího souladu s řízením programu Galileo, by určité úkoly spojené s řízením programu, jako je hodnocení, vyjednávání a následné monitorování smluv, mohly být svěřeny Agentuře pro evropský globální navigační družicový systém (Agentura pro evropský GNSS). Navrhuje se, aby za politického dohledu Komise činnosti týkající se řízení programu, které byly svěřeny Agentuře pro evropský GNSS, nezahrnovaly provozní činnosti a byly spojené mimo jiné s řízením financí přidělených do tohoto programu a dohledem nad prováděním jeho úkolů. Provozní náklady Agentury pro evropský GNSS spojené s řízením programu GMES by měly být hrazeny z fondu GMES uvedeného v kapitole 5. 6.2. Technická koordinace a provádění operací Za účelem podpory Komise by měla být technická koordinace služeb svěřena evropským subjektům, které mají dostatečné znalosti a zkušenosti v souvisejících oblastech. Za kontrolu kvality a ověřování produktů týkajících se provádění odvětvových politik bude nadále zodpovědná Komise. (1) Provozní činnosti složky služeb programu GMES by měly zahrnovat: a) Provozní činnosti: i) globální systematické/rutinní činnosti pro monitorování a předpověď stavu subsystémů Země na regionální a globální úrovni zahrnující zejména mořské prostředí, kvalitu atmosféry a ovzduší, služby monitorování země a změny klimatu; ii) regionální/místní služby na vyžádání zahrnující zejména služby nouzového řízení, bezpečnostní služby a služby celoevropského monitorování země. b) Vývojové činnosti zahrnující zlepšení kvality a výkonu stávajících služeb, rozvoj nových prvků služeb a podporu uplatnění GMES v navazujících odvětvích. Technická koordinace služby monitorování země může být svěřena Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA). Technická koordinace služeb nouzového řízení může být svěřena Evropskému středisku reakce na mimořádné situace (ERC). Technická koordinace služeb monitorování atmosféry může být svěřena Evropskému středisku pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). Technická koordinace dalších služeb (změny klimatu, monitorování mořského prostředí a bezpečnosti) je ve stádiu příprav proto, aby byly zajištěny včasné a vysoce kvalitní služby v souladu se zvláštními potřebami, které mají pokrýt. Do provádění této koordinace by mohly být zapojeny útvary Komise a další evropské subjekty, například Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Satelitní středisko Evropské unie (EUSC), Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) či Evropská obranná agentura (EDA). CS 6 CS

(2) Provozní činnosti vesmírné složky programu GMES by měly zahrnovat: a) Provozní činnosti: činnosti vesmírné infrastruktury vyvinuté pro GMES (tj. mise Sentinel); přístup k misím třetích stran; šíření informací; technickou pomoc Komisi při shromažďování požadavků v souvislosti s údaji, zjišťování nedostatků při pozorování, přispívání ke stanovení nových vesmírných misí. Provozní činnosti vesmírné složky programu GMES mohou být svěřeny: 1) dočasně Evropské kosmické agentuře v případě pozorování země a oblastí s jasně stanoveným cílem pomocí snímků s vysokým rozlišením; 2) Evropské organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) v případě systematického a globálního pozorování atmosféry a oceánů. b) Vývojové činnosti: návrh a zadávání zakázek na nové prvky vesmírné infrastruktury; poskytování technické podpory Komisi při převádění požadavků kladených na služby do stanovování nových vesmírných misí s podporou provozovatelů vesmírné infrastruktury; koordinaci rozvoje vesmírných činností, včetně vývoje zaměřeného na modernizaci a doplnění vesmírné složky programu GMES. Vývojovými činnostmi může být pověřena Evropská kosmická agentura současně s technickým zapojením příslušných útvarů Evropské komise. (3) Provozní činnosti složky in situ programu GMES by měly zahrnovat: a) koordinaci poskytování údajů in situ službám GMES se správními ujednáními ad hoc s provozovateli in situ; b) koordinaci poskytování údajů třetích stran in situ na mezinárodní úrovni; c) poskytování technické pomoci při převádění GMES požadavků v oblasti údajů o službách do stanovení infrastruktur a sítí pro pozorování in situ; d) součinnost s provozovateli in situ za účelem podpory souladu vývojových činností týkajících se složky in situ programu GMES. Technická koordinace složky in situ programu GMES může být svěřena Evropské agentuře pro životní prostředí v rámci jejího mandátu. V případě všech tří složek by provádění provozních činností programu GMES mělo být svěřeno provozním subjektům, a to buď na základě veřejných zakázek, dohod na úrovni útvarů, nebo grantů. 6.3. Politika v oblasti údajů a informací Politika programu GMES v oblasti údajů a informací bude i nadále založena na zásadě plného a otevřeného přístupu (s výhradou právních a bezpečnostních omezení) a bude v souladu se stávajícími právními předpisy (např. směrnicí o opakovaném použití informací veřejného CS 7 CS

sektoru a směrnicí o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství) usilovat o dosažení cílů nařízení č. 911/2010, a to o: 1) podporu využívání a sdílení informací a údajů z programu GMES; 2) posílení trhu v oblasti pozorování Země v Evropě, zejména navazujících odvětví, s cílem umožnit růst a vytváření pracovních příležitostí; 3) přispění k udržitelnosti a kontinuitě poskytování údajů a informací z programu GMES; 4) podporu evropských výzkumných, technologických a inovačních společenství. 7. ZÁVĚR Toto sdělení reaguje na požadavek Rady pro konkurenceschopnost ze dne 31. května 2011, aby byl do konce roku 2011 předložen návrh provozních činností a vyjasněna správa programu GMES v období 2014 až 2020, a zahajuje tak diskusi s ostatními orgány. Také připravuje cestu k dlouhodobé a udržitelné správě a financování programu GMES. CS 8 CS

Příloha Nástin VNITŘNÍ DOHODY 9 mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o financování Evropského programu monitorování Země (GMES) podle víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020 FINANČNÍ ZDROJE fondu GMES Členské státy se dohodly na zřízení fondu Evropského programu monitorování Země, dále jen fond GMES. Fond GMES se skládá z: a) částky do výše 5 841 milionů EUR 5 pocházející z příspěvků členských států podle klíče určujícího výši příspěvků na základě hrubého národního důchodu (HND) členských států, b) dalších dobrovolných příspěvků od dalších subjektů (např. nových států, které přistoupí k EU, třetích zemí, které si budou přát účastnit se tohoto programu, mezinárodních organizací a dalších dobrovolných příspěvků), které mohou doplnit částku uvedenou v písmeni a). Prostředky z fondu GMES budou k dispozici ve chvíli, kdy víceletý finanční rámec vstoupí v platnost. Celková částka zdrojů z fondu GMES se vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. POUŽITÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ Z fondu GMES budou financovány činnosti v níže uvedených oblastech: a) provozní činnosti programu GMES: i. složka služeb (monitorování atmosféry, monitorování změny klimatu za účelem podpory politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, nouzové řízení, monitorování země, monitorování mořského prostředí, bezpečnost); ii. iii. iv. vesmírná složka zajišťující udržitelné pozorování vesmíru pro oblasti služeb uvedené v bodě i); podpora shromažďování údajů in situ; přístup k údajům; v. podpora využívání služeb uživateli; 9 Cílem této přílohy je stanovit pouze hlavní prvky a navrhnout názvy nadpisů vnitřní dohody založené na současném typu dohod uzavíraných v rámci Evropského rozvojového fondu (Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32). Nijak se nepředjímá výsledek diskusí s členskými státy o konečném znění. CS 9 CS

vi. opatření k zajištění ochrany infrastruktury; b) podpůrná opatření na pokrytí nákladů spojených s plánováním a prováděním fondu GMES. Ze zdrojů pro podpůrná opatření mohou být financovány výdaje spojené s: i. přípravnými, návaznými, monitorovacími, účetními, auditními a hodnotícími činnostmi, které jsou přímo nezbytné pro plánování a uplatňování zdrojů z fondu GMES spravovaného Komisí; ii. iii. dosažením těchto cílů prostřednictvím činností v rámci rozvojové politiky, studií, setkání, informování, zvyšování povědomí, vzdělávacích a publikačních činností; a jakýmikoliv dalšími výdaji na administrativní či technickou podporu, které mohou Komisi při řízení fondu GMES vzniknout. PROVÁDĚNÍ Dohoda stanoví prováděcí pravidla pro plánování, řízení a provádění fondu GMES tak, aby byly v co největší míře harmonizovány postupy pro správu fondu GMES s postupy Unie. V tomto smyslu přijme Rada na návrh Komise nařízení. Dohoda vytvoří rámec pro přijetí finančního nařízení, kterým se stanoví pravidla pro zřízení fondu GMES a využívání jeho finančních zdrojů a dále pravidla pro předkládání a audit účetních závěrek. Toto nařízení přijme Rada na návrh Komise. Komisi je nápomocen výbor ( Výbor GMES ). a) Výbor se skládá ze zástupců vlád členských států; předsedá mu zástupce Komise; sekretariát poskytne výboru rovněž Komise. b) Výbor GMES přijme svůj jednací řád na návrh Komise, včetně pravidel pro hlasování a plnění úkolů. c) Výbor GMES se může scházet ve zvláštním složení, aby mohl jednat o konkrétních otázkách, zejména těch, které se týkají bezpečnosti ( bezpečnostní rada ). ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Každý členský stát schválí tuto dohodu v souladu se svými ústavními požadavky. Vláda každého členského státu oznámí Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie dokončení postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po oznámení o schválení této dohody posledním členským státem. Tato dohoda se uzavírá na stejnou dobu platnosti jako víceletý finanční rámec na období 2014 2020. CS 10 CS