Konference Psychologie práce a organizace v ČR 20.-21.9.2012 Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí GA ČR P407/10/P146 Kateřina Zábrodská, Ph.D. Petr Květon, Ph.D. Psychologický ústav AVČR, v.v.i.
Prezentace Grantový projekt: GAČR, P407/10/P146: Šikana a mobbing v terciárním vzdělávání: Kvalitativní metodologie jako výzkumný a intervenční nástroj (2010 2012) Cíle Výskyt, formy, původci, rizikové skupiny, vnímané příčiny Organizační faktory spojené s výskytem mobbingu Subjektivní definice a zkušenost aktérů Metody Dotazníkové šetření (N = 1533), zaměstnanci 3 veřejných univerzit Hloubkové rozhovory (N=41) s oběťmi a svědky mobbingu (převážně univerzity a zdravotnictví)
Mobbing/Šikana na pracovišti Mobbing: obtěžování, urážení, sociální vylučování osoby nebo negativní ovlivňování výkonu práce této osoby. Aby bylo možné označit určitou aktivitu, interakci nebo proces za šikanu (nebo mobbing), musí se takové jednání vyskytovat opakovaně a pravidelně (např. jednou týdně) a po určitý časový úsek (např. po dobu šesti měsíců). (Einarsen a kol. 2003: 15). Výskyt v Evropě: 5-20% (Cooper, Hoel, 2000), 2-17% (Nielsen a kol., 2009) Formy mobbingu: vyhrožování, zesměšňování, ignorování či nepřátelské reakce, zatajování informací, bránění při výkonu práce, neúměrná kontrola, pomluvy, přidělování nesmyslných pracovních úkolů, ad.
Cíle a metodologie výzkumu Cíle získat informace o míře mobbingu na vybraných českých univerzitách, o jeho formách, původcích, a předpokládaných příčinách identifikovat organizační faktory, které jsou s mobbingem v tomto pracovním sektoru spojeny Metodologie: E-dotazník, 3 veřejné univerzity, Dotazník negativních aktů-revidovaný (NAQ-R; Einarsen a kol., 2009). 1533 osob, 58 % žen, 42 % mužů věkové skupiny 25-75 let (nejčastěji 30-39 let, 30.8%) 51.9% zaměstnáno ve vědě a výzkumu, 30.1% PhD studujících, 18% zaměstnáno na administrativních a technických pozicích
5 Výskyt mobbingu: behaviorální strategie terčem alespoň jednoho negativního aktu týdně a častěji: 13,6 % terčem alespoň dvou negativních aktů týdně a častěji: 6,8 % Tabulka 1: Nejčastěji zažívané formy negativních aktů (N=1533) Negativní akty Příležitostně Pravidelně Přidělování práce, která je pod úrovní Vaší kvalifikace 37,8 % 5,8 % Jste vystaven/a nezvladatelné pracovní zátěži 23,9 % 3,3 % Ignorování Vašich názorů a stanovisek 32,4 % 2,9 % Šíření pomluv a nepodložených zpráv o Vaší osobě 26,1 % 2,2 % Ignorování, vylučování z kolektivu či dělání jako byste nebyl/a 14,7 % 2,2 % Zatajování informací důležitých pro vykonávání Vaší práce 31,4 % 2,0 % Nepřiměřená kontrola Vaší práce 12,0 % 2,0 % Přidělování úkolů s přemrštěnými nebo nereálnými cíli či uzávěrkami 21,7 % 1,8 %
6 Výskytu mobbingu: sebeposuzovací strategie Mobbing definujeme jako situaci, ve které jedinec opakovaně a po delší dobu vnímá, že je terčem negativního jednání ze strany jedné či více osob, přičemž shledává obtížným se tomuto jednání bránit. Za šikanování nebudeme považovat ojedinělý incident. 7,9 % respondentů/respondentek uvedlo, že byli terčem mobbingu v průběhu posledního 1 roku na svém současném pracovišti 28,8 % bylo svědky mobbingu (v průběhu posledního roku) Dalších 13,8 % bylo terčem mobbingu na některém ze svých předchozích pracovišť 38,8 % případů: VŠ nebo vědecko-výzkumná instituce 35,3 % případů: státní sektor 21,9 % případů: soukromý sektor Celkem 19,4% respondentů/respondentek uvedlo, že byli terčem mobbingu někdy v průběhu své pracovní dráhy
Příklady Odebrání osobního hodnocení, kladení překážek v možnosti habilitace, zabírání mé pracovny a fyzické omezování mého pracovního prostředí, snižování mého pedagogického úvazku. Ignorování, vylučování z kolektivu, dělání "jako bych nebyla" ze strany vedoucího pracoviště a některých jeho blízkých spolupracovníku, ostatním kolegům bylo doporučeno omezit komunikaci se mnou. Opakované vyhrožování neprodloužením smlouvy, podávání neodůvodněných oznámení o zneužití pravomoci veřejného činitele. Šíření pomluv u nadřízených, manipulace s informacemi, manipulace se studenty proti mé osobě formou znevažování profesních schopností, "koupání" studentů, kteří se mnou spolupracovali ve vědě.
8 Původci mobbingu Pozice v organizační hierarchii Počet aktérů Superior Subordinate Other 2% 1% 2% Colleague Student Bullied by 1 person Bullied by 2-4 people Bullied by more than 5 people 3% 20% 34% 75% 63%
9 Rizikové skupiny Věk: Procento těch, kteří vystaveni alespoň jednomu negativnímu aktu týdne, signifikantně vyšší mezi respondenty/kami ve věku 25-29 a signifikantně nižší mezi respondenty/kami ve věku 60-69 years (χ2 = 22.37, df = 6, p <.01; Cramer s V =.12). Délka zaměstnání (χ2 = 12,16, df = 4, p <.05; Cramers s V =.09). Respondenti, kteří strávili na pracovišti méně než 1 rok častěji terčem šikany než ostatní skupiny. Vědní obor: Respondenti/ky působící v přírodních vědách častěji vystaveni negativním aktům než respondenti/ky v sociálních a humanitních vědách (χ2 = 36.02, df = 2, p <.01; Cramer s V =.16). Žádné statisticky významné rozdíly z hlediska pohlaví, rodinného statusu a typu pracovní smlouvy
10 Předpokládané příčiny mobbingu osobnost šikanujícího nezvládnutý management rivalita ideové neshody osobní antipatie nevědomost pomsta finanční motivy diskriminace jiné strukturální motivy nevím 6,4% 6,1% 4,0% 3,4% 0,7% 11,8% 11,8% 21,5% 21,2% 24,6% 34,0% 38,4%
11 Organizační faktory Míra spolupráce: mobbing se častěji vyskytuje na pracovištích s nízkou mírou spolupráce než na pracovištích se střední a vysokou mírou spolupráce Výrazné změny na pracovišti: Personální Způsob hodnocení práce Navýšení počtu úkolů bez navýšení úvazku Zvýšení pracovního stresu Toxická organizační kultura kultura s nízkými etickými standardy, která explicitně či implicitně podporuje kontraproduktivní chování a vytváří nepřátelskou atmosféru na pracovišti (McKay et al. 2008; Shallcross a kol. 2008)
12 Mobbing a toxická organizační kultura **rivalita **časté konflikty a hádky **nedostatečná podpora od vedení **nedostatečná podpora od kolegů **vytváření táborů a klik **nedostatečná míra komunikace **zastrašování **odepírání přístupu k informacím **přisvojování výsledků cizí práce **protěžování **znevažování a nedostatek respektu **vylučování z kolektivu **diskriminace **sexuální obtěžování jiné jevy zažívající mobbing nezažívající mobbing **negativní jevy se nevyskytují 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
Závěry Zaměstnanci VŠ mají osobní i zprostředkovanou zkušenost s mobbingem, klíčovou roli hraje pozice v organizační hierarchii, věk, délka zaměstnání (a vědní obor). Prevence mobbingu: zlepšení komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci zavedení zpětnovazebných mechanismů integrace nových zaměstnanců eliminace prvků toxické organizační kultury zvýšení podpory a komunikace ze strany vedení zavedení anti-mobbingových opatření Budoucí výzkum Komparace napříč pracovními sektory (výskyt, rizikové skupiny, organizační faktory) Mezikulturní srovnání
14 Děkuji za pozornost zabrodska@psu.cas.cz Zábrodská, K., Květon, P. (2012). Šikana na pracovišti vprostředí českých univerzit: výskyt, formy a organizační souvislosti. Sociologický časopis, 4 (v tisku).