GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ"

Radovan Horáček
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Věda, management a lidské zdroje 1

kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.

2 STRUKTURA PREZENTACE Situace v ČR Zastoupení žen ve vědě Ženy ve vedoucích pozicích vědy Platové rozdíly Strukturální změna Historie Zpráva Evropské komise Nová příležitost Věda, management a lidské zdroje 2

Strukturální změna Historie Zpráva Evropské komise

3 SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE Zastoupení žen V roce 2010 ženy tvořily 31 % osob pracujících ve výzkumu a vývoji, stejně jako v předchozím roce. Mezi výzkumníky pracovalo 26 % žen. Genderový platový rozdíl V zaměstnanecké třídě vědečtí a odborní duševní pracovníci dostávaly ženy 70 % platu mužů, tj. méně než je celorepublikový průměr. Od roku 2002 se mzdový rozdíl v neprospěch žen ve vědě zvýšil o více než 8 procentních bodů. Horizontální segregace Ženy se koncentrují v lékařských (49,8 %), zemědělských (42,5 %) a humanitních vědách (41,9 %) Naopak v technických vědách je zastoupení žen jen 13,8 %, přitom výzkumníci v technických vědách tvoří 48,1 % celé populace výzkumníků v ČR Věda, management a lidské zdroje 3

Od roku 2002 se mzdový rozdíl v neprospěch žen ve vědě zvýšil o více než 8 procentních bodů.

4 SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE Vertikální segregace V roce 2009 působilo mezi profesory na veřejných vysokých školách 12,9 % a mezi docenty 23,5 % žen. Doba mezi získáním docentury a profesury je u žen v průměru o půl roku delší než u mužů, v technických vědách, kde je rozdíl nejvyšší, je zhruba o 13 měsíců delší. V rozhodovacích orgánech veřejných vysokých škol bylo v roce ,1 % žen, mezi rektory 4,2 %. V orgánech veřejných výzkumných institucí v roce 2009 působilo 16,7 % žen, mezi jejich řediteli jich bylo 16,2 %. Celkové zastoupení žen ve vedoucích orgánech AV ČR dosáhlo v roce ,5 % V Radě pro výzkum, vývoj a inovace tvoří ženy 9,3 % (2 ze 17). Ve vedení GA ČR a TA ČR nejsou žádné ženy. V orgánech, které posuzují žádosti o granty, jich je 14 % v GAČR a 16,9 % v TA ČR Věda, management a lidské zdroje 4

V rozhodovacích orgánech veřejných vysokých škol bylo v roce 2009 21,1 % žen, mezi rektory 4,2 %.

5 ČR VE SROVNÁNÍ S EU Z hlediska zastoupení žen ve vědě je ČR na 20. pozici z EU27 s 28 % Index skleněného stropu / Glass Ceiling Index (GCI) Měří relativní šance žen dosáhnout na vedoucí pozice Srovnává zastoupení žen na úrovni A (profesor) s celkovým zastoupením žen mezi výzkumnými pracovníky Hodnota 1= žádné rozdíly, < 1 = ženy jsou nadreprezentovány, > 1 = ženy jsou podreprezentovány V EU celkově GCI klesá: V roce ,0 a 1,8 v roce 2007 ČR 3,1 v roce 2004 a 2,2 v roce členských států má ještě horší skóre, 2 jsou na tom stejně a 16 má lepší výsledek Ve srovnání s prakticky s celou EU27 v ČR nulová aktivita institucí státní a veřejné správy, VŠ, výzkumných institucí atd Věda, management a lidské zdroje 5

zastoupením žen mezi výzkumnými pracovníky Hodnota 1= žádné rozdíly, < 1 = ženy jsou nadreprezentovány, > 1 = ženy jsou podreprezentovány V EU celkově GCI klesá: V roce 2004 2,0 a 1,8

6 STRUKTURÁLNÍ ZMĚNA Evropská komise a komisařka M. Geoghegan- Quinn Cíle: 25 % cíl zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve veřejném sektoru vědy a výzkumu do roku 2010 Informační kampaň na boj proti genderovým stereotypům Společná snaha EK a členských států o modernizace výzkumných institucí a podporu genderové rovnosti Listopad 2012: Doporučení Evropské komise členským státům Financování zajištěno v rámci Common Strategic Framework Horizon Věda, management a lidské zdroje 6

Informační kampaň na boj proti genderovým stereotypům Společná snaha EK a členských států o modernizace výzkumných institucí

7 STRUKTURÁLNÍ ZMĚNA Dřívější přístup: pomoci ženám, neřešily se strukturální bariéry Ideál nepřerušené, lineární dráhy a kultury dlouhých hodin, ostrá soutěživost a vysoká míra geografické mobility Vliv genderu na produkci znalosti a vývoj technologií popírán Posun k strukturální změně jako systémové, komplexní a udržitelné změně: nejde o to změnit ženy, ale změnit instituce tak, aby vytvořily rovné podmínky pro profesní uplatnění žen i mužů se jejich odlišnými životními zkušenostmi, rolemi, hodnotovými preferencemi a sociálním kapitálem Analýza na základě pohlaví a genderu v produkci znalosti a vývoji technologií vede k odpovědnější a udržitelné vědě Věda, management a lidské zdroje 7

ženy, ale změnit instituce tak, aby vytvořily rovné podmínky pro profesní uplatnění žen i mužů se jejich odlišnými životními zkušenostmi, rolemi, hodnotovými preferencemi a

8 STRUKTURÁLNÍ ZMĚNA: HISTORIE Projekt modernizace výzkumných institucí a VŠ započat v roce 2006 Stocktaking 10 years of Women and Science policy by the European Commission (Evropská komise 2009) Závěry přijaté Radou konkurenceschopnosti k různým otázkám rozvoje Evropského výzkumného prostoru ze dne 26. května 2010 (The Council of European Union 2010) kapitola 6 věnuje podpoře žen v evropské vědě a technologiích. Závěry uznávají, že genderově stereotypní pracovní kultura a prostředí jsou silnými bariérami genderové rovnosti ve vztahu k výuce, zaměstnávání a kariérnímu postupu zejména v oblasti vědy a technologií. (ibid.: 10) Závěry dále podporují zahrnutí genderové dimenze do programu strukturální změny a modernizace výzkumných institucí a zdůrazňují potřebu dalšího postupu v tomto směru, společně s prosazováním genderové dimenze v evropském výzkumu (ibid.: 11). Komisařka M. Geoghegan-Quinn v roce 2010: Evropská komise podporuje tuto strukturální změnu finančně : podporuje výzkumné instituce, aby modernizovaly svoje manažerské struktury a pracovní podmínky tak, aby se staly více genderově uvědomělé, flexibilní a inkluzivní Věda, management a lidské zdroje 8

května 2010 (The Council of European Union 2010) kapitola 6 věnuje podpoře žen v evropské vědě a technologiích.

9 STRUKTURÁLNÍ ZMĚNA Zpráva Structural change in research institutions: enhancing excellence, gender equality and efficiency in research and innovation (Evropská komise 2011) 5 problémů Neprůhledné rozhodovací a jmenovací procesy Otevřené najímání (open recruitment), akademický incest, old boys networks Institucionalizované nevědomé genderové předsudky v hodnocení kvality a schopností Mezery, předsudky a promeškané příležitosti při tvorbě znalosti a inovací Neefektivní legislativa a vymáhání práva (zejména platové rozdíly a další pracovněprávní aspekty) Systémové, institucionalizované bariéry a překážky, politiky zaměstnanosti a praktiky Věda, management a lidské zdroje 9

předsudky v hodnocení kvality a schopností Mezery, předsudky a promeškané příležitosti při tvorbě znalosti a inovací Neefektivní legislativa a vymáhání práva (zejména

10 STRUKTURÁLNÍ ZMĚNA PŘINÁŠÍ NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI Rovnost žen a mužů jako hodnota Rovností k excelenci Správa lidských zdrojů Portál Gendered Innovations Výhoda v soutěži o mladé vědkyně a vědce Znalost, inovace a veřejná vykazatelnost Nebezpečí chybných výsledků (zejména medicína) Nevyužité obchodní šance pro inovace Plýtvání cennými lidskými zdroji Rostoucí nedůvěra společnosti vůči vědě Věda, management a lidské zdroje 10

veřejná vykazatelnost Nebezpečí chybných výsledků (zejména medicína) Nevyužité obchodní šance pro inovace

11 DĚKUJI ZA POZORNOST! Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1 marcela.linkova@soc.cas.cz Tel: Věda, management a lidské zdroje 11

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1 marcela.

Podobné dokumenty

Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích

Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR 1 Systémový přístup Kulturní a institucionální změna / Strukturální