Spolupráce ZČU v Plzni s průmyslem:

Transkript

1 Spolupráce ZČU v Plzni s průmyslem: Zkušenosti, problémy a vize (nové příležitosti) doc. Ing. Zdeněk Peroutka, Ph.D.

2 Případová studie spolupráce ZČU s průmyslem Autoři: Z. Peroutka + Ing. Mgr. Pavla Holejšovská, Ph.D. Analyzované problémy, obsah studie. Hlavní závěry Výsledky SWOT analýzy. Zkušenosti, problémy a vize kam směřovat? Otázky k diskuzi: Jak by spolupráce měla vypadat? Nové příležitosti. Vize.

3 Západočeská univerzita v Plzni analýza prostředí Základní charakteristiky Dotčené organizační složky analýza Základní statistická data Modely spolupráce s průmyslovými partnery Legislativní a právní rámec spolupráce Projekty, procesy a jejich řízení v rámci: spolupráce ve vzdělávání, vědě a výzkumu, transfer know-how, společné projekty, marketingové aktivity management spolupráce. Strategičtí průmysloví partneři ZČU Konkrétní příklady a formy spolupráce (podrobná analýza dle uvedeného schématu) Provázanost spolupráce vztah k zájmu o studium a přijímání do studia Důvody proč se studenti hlásí na jednotlivé obory. Regulace počtu přijímaných studentů do jednotlivých programů/oborů. Uplatnitelnost na trhu práce, využívání zpětné vazby od průmyslových partnerů.

4 S Silné stránky Tradice technických oborů na ZČU. Úzké vazby (s historickou tradicí) na silné průmyslové partnery v regionu i mimo něj. Renomované vědecko-výzkumné týmy ve vybraných oblastech. Značné zkušenosti s aplikovaným výzkumem. Rozsáhlé průmyslové reference. Zajímavé lidské zdroje. Relativně stále vysoký počet studentů v technických oborech. Uplatnitelnost absolventů v praxi (platí především pro technické obory). Značný podíl odborníků z praxe a externích partnerů na výuce. (Odborníci z praxe mají často přímo částečné úvazky na katedrách.) Rychle se rozvíjející infrastruktura ZČU. Rozšiřuje se zapojování do programů EU. Geografická poloha unikátní postavení v regionu + úspěšná průmyslová zóna. W Slabé stránky Management a nástroje řízení spolupráce sprůmyslovými partnery a veřejnou správou. Obvykle nedostatečná koordinace vnitřních aktivit a často nefungující informační kanály mezi jednotlivými subjekty. Neexistence či omezená činnost pracovišť pro podporu spolupráce s průmyslem a transferu technologií a know-how. Slabý aktivní marketing. Neexistence obraných mechanizmů proti často nesystematickému drancování lidských zdrojů univerzity. Zejména u technických oborů obtížnost studia, především jeho náročnost na systematičnost, matematicko-fyzikální základ a logiku myšlení a propojování poznatků. Vysoké procento neúspěšnosti studia u technických oborů. Finanční ohodnocení a společenská prestiž po nástupu do zaměstnání u technických profesí.

5 O Příležitosti Zvýšená potřeba inovací s využitím spolupráce průmyslu a univerzit již při tvorbě studijních programů. Zvýšená potřeba celoživotního vzdělávání a rekvalifikací. Přístup ke strukturálním a dalším fondům EU. Zlepšení marketingu a nástrojů propagace. Po nasycení zájmu o netechnické obory větší zájem o technické obory. Geografická poloha dávající dobrý předpoklad k navázání úzké spolupráce se subjekty ze západní Evropy. Vznik nových firem i příchod zahraničních investorů. Marketingové markery. Spolupráce firmy s univerzitou ve vědecko-výzkumné oblasti je dnes marketingověčasto akcentovaná. T Hrozby Klesající počet zájemců o studium v technických oborech. Odklon veřejnosti od vědy a techniky, příklon k humanitním oborům. Úroveň zájemců o studium, a s tím úzce související následná úroveň absolventů. Sezónní výkyvy v poptávce po vybraných technických profesích. Pokračující nedostatečná podpora VŠ ze strany vlády. Časté a nesystematické změny systému financování VŠ. Ekonomická krize. Často nepřehledná restrukturalizace průmyslu.

6 Klíčové produkty univerzity, co univerzita nabízí a přináší? Vzdělávání + primární přístup k lidským zdrojům. Věda a výzkum, včetně transferu technologií a know-how. Goodwill + přístup ke specifickým zdrojům. Otázky, které nás napadnou jako první : Jak by spolupráce měla vypadat? Jaké nové příležitosti máme k dispozici a jak je účinně a včas identifikovat? Máme jasně definovanou vizi? Hlavní problémy subjektivní názor Chybí vize, a s tím související definice cílů. Projekty, procesy a jejich řízení. Společné marketingové aktivity.