VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH A DÍLČÍCH CÍLŮ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH A DÍLČÍCH CÍLŮ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE za rok 2013 1

OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 STRATEGICKÉ CÍLE... 3 1.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM... 6 1.3 DÁLNICE... 7 1.4 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ)... 7 1.5 SILNICE II. A III. TŘÍDY... 8 1.6 MÍSTNÍ KOMUNIKACE... 9 2 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ... 10 2.1 DÍLČÍ CÍLE... 10 2.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM... 15 2.3 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ)... 26 2.4 SILNICE II. A III. TŘÍDY... 33 2.5 MÍSTNÍ KOMUNIKACE... 41 3 OKOLNOSTI A PŘÍČINY DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 48 3.1 NEHODY S VÁŽNÝMI NÁSLEDKY:... 48 3.2 VÁŽNÉ NÁSLEDKY NEHOD (U + TZ) DLE LOKALIZACE... 49 3.3 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 54 2

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ 1.1 STRATEGICKÉ CÍLE Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období 2012 2020 by měla svým podílem přispět k naplnění strategických cílů NSBSP: Snížit do roku 2020 závažné následky, tj. počet usmrcených v silničním provozu, na úroveň průměru evropských zemí a současně i snížit o 40 % počet zraněných osob. Samotné snížení počtu usmrcených na celoevropský průměr je nepochybně velmi ambiciózní. Je však nezbytným krokem k zastavení stále se propadající pozice České republiky a zastavení dosavadního vývoje směřujícího nás mezi nejnebezpečnější země Evropy. Přitom evropské orgány vytýčily svůj cíl redukovat počet usmrcených do roku 2020 na polovinu a vyslovily i předpoklad snížení počtu zraněných o 40. Ve svém důsledku to znamená pro Českou republiku redukci počtu usmrcených o cca 60 % oproti roku 2009, tj. na cca 330 osob. Pro Zlínský kraj z toho vyplývají adekvátní strategické cíle: snížit počet usmrcených oproti roku 2009 ze 43 osob na 17 osob v roce 2020, snížit počet zraněných oproti roku 2009 z 229 osob na 137 osob v roce 2020. Je to náročný úkol, který znamená každoročně v průměru snížit: počet usmrcených o 5,5 % počet zraněných o 3,6 %. Není však nereálný, poněvadž ve Zlínském kraji došlo v období 2002 2006 k průměrnému meziročnímu poklesu počtu usmrcených o 8,7 %. 3

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI POŘADÍ KRAJŮ DLE ZÁVAŽNOSTI NEHOD V ROCE 2013 kraj závažnost/ 1 000 km silnic závažnost/ rozloha závažnost/ obyvatel závažnost/ počet os. automobilů závažnost/ mld. vozokm pořadí celkem Karlovarský 1 1 2 2 1 1 Liberecký 3 3 1 1 2 2 Plzeňský 2 2 7 5 5 3 Královéhradecký 4 5 10 4 3 4 Moravskoslezský 12 10 3 3 4 5 Jihomoravský 11 9 4 6 7 6 Ústecký 8 11 6 7 8 7 Olomoucký 9 8 8 9 6 8 Pardubický 7 7 9 8 9 9 Vysočina 5 6 10 12 12 10 Jihočeský 6 4 13 11 11 11 Středočeský 10 12 12 10 7 12 Zlínský 13 13 11 13 13 13 Pro základní porovnání úrovně ovosti jednotlivých krajů, dosažené v roce 2013, bylo použito kombinace ů vztahujících počet usmrcených na jejich základní demograficko-hospodářské údaje, které zohledňují jejich specifické odlišnosti, a to na: - 1 mil. obyvatel, - 1 000 km silnic, - 1 mil. osobních vozidel, - 1 000 km 2 území, - 1 mld. vozokm. KOMENTÁŘ Krajské porovnání bylo zavedeno do systému hodnocení jako nový prvek, který dává dobrý obraz o dosažené úrovni bezpečnosti silničního provozu (tj. jak bezpečný je provoz na silnicích kraje) v porovnání s vývojem dopravní ovosti v České republice roce 2013. 4

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Ve Vyhodnocení NSBSP 2020 za rok 2013 se do určité míry potvrzuje předchozí zjištění o rozdílné úrovni ovosti v jednotlivých krajích posuzované z hlediska vývoje počtu usmrcených a zraněných osob. Aby tato porovnání však byla skutečně objektivní, je třeba je porovnávat i s nepřímými i ovosti. Jejich zjišťování je obzvláště důležité na úrovni krajů, kde četnost výskytu závažných následků, zejména smrtelných, je nízká. Tato porovnání by měla být užitečnou pomůckou a názornou výzvou pro všechny subjekty počínaje vedením kraje až po nevládní a neziskové organizace v příslušných krajích. Zlínský kraj patří, v porovnání s ostatními kraji, mezi nejméně bezpečné: rok 2011 10. pozice rok 2013 13. pozice. V roce 2013 nebyly splněny na silniční síti Zlínského kraje ve srovnání s rokem 2012 a předpokladem pro rok 2013 následující e: Smrtelné následky dopravních byly celkem vyšší o 4 osoby (13 %) oproti roku 2012, o 4 osoby (13 %) oproti předpokladu v roce 2013. Těžké následky dopravních byly celkem vyšší o 15 osob (7,8 %) oproti roku 2012, o 16 osob (8,4 %) oproti předpokladu v roce 2013. Od letošního hodnocení plnění roku 2013 byl navíc zaveden, kromě počtu usmrcených a zraněných osob, nový závažných následků (v tabulkách - ). Je vypočten jako součet počtu zraněných osob a čtyřnásobku počtu usmrcených osob. Násobitel 4 byl získán zaokrouhlením průměru poměrů počtu zraněných a usmrcených osob v období 2001-2013. Tento dává názornější možnost posouzení celkového trendu směrování k trvalé eliminaci závažných následků - vizi 0. Má svůj význam zejména u plnění dílčích cílů, kde počty usmrcených jsou nízké a nevypovídají tak dostatečně výstižně o dosažených změnách. 5

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM Graf 1: Vývoj počtu usmrcených a zraněných (do roku 2013) a prognózovaný (do roku 2020) Zlínský kraj 832 753 707 681 583 596 333 3 536 2 823 3 092 2 986 2 782 2 937 2 122 1 6 864 5 835 5 920 5710 5 114 5 321 3 454 Tab. 1: Plnění strategických cílů - silniční síť ČR celkem 43 40 38 31 35 31 17 229 172 179 191 206 190 137 401 332 331 315 346 314 205 Tab. 2: Plnění strategických cílů - silniční síť Zlínského kraje celkem 1 Je vypočten jako součet počtu zraněných osob a čtyřnásobku počtu usmrcených osob. Násobitel 4 byl získán zaokrouhlením průměru poměrů počtu zraněných a usmrcených osob v období 2001-2013. 6

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.3 DÁLNICE Dálnice v ČR přenášejí 16,4 % z celkového dopravního výkonu. V roce 2012 na nich připadlo 2,6 usmrcených osob na 1 mld. ujetých vozokm a 7,6 zraněných osob na 1 mld. ujetých vozokm. 24 25 21 20 23 17 10 70 47 82 59 67 58 42 166 147 166 139 159 126 82 Tab. 3: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na dálnicích v ČR Ve Zlínském kraji je poměrně zanedbatelná délka dálniční sítě - k 1. 1. 2014 činila pouze 16,6 km (ŘSD, Správa Zlín). 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 Tab. 4: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na dálnicích Zlínského kraje 1.4 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) Silnice I. třídy v ČR (vč. rychlostních komunikací) přenášejí 41,4 % z celkového dopravního výkonu. V roce 2012 na nich připadlo 14,2 usmrcených osob na 1 mld. ujetých vozokm a 35,6 zraněných osob na 1 mld. ujetých vozokm. 325 286 298 277 220 233 130 892 777 756 696 709 741 535 2 192 1 921 1 948 1 804 1 589 1 673 1 055 Tab. 5: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích I. třídy (vč. rychlostních komunikací) v ČR Ve Zlínském kraji silnice I. třídy, včetně rychlostních, mají k 1. 1. 2014 délku 358,5 km (ŘSD, Správa Zlín). 7

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 14 14 21 15 9 10 6 54 53 45 38 61 45 32 110 109 129 98 97 85 56 Tab. 6: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích I. třídy (vč. rychlostních komunikací) ve Zlínském kraji 1.5 SILNICE II. A III. TŘÍDY Základní údaje o vývoji počtu usmrcených a zraněných na silnicích II. a III. tříd v celé České republice dokumentuje následující tabulka. Tyto komunikace přenášejí 42,2 % z celkového dopravního výkonu. 349 309 275 273 234 250 140 1 601 1 143 1 367 1 306 1 098 1 330 961 2 997 2 379 2 467 2 398 2 034 2 330 1 521 Tab. 7: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Ve Zlínském kraji silnice II. a III. třídy mají k 1. 1. 2014 délku 1 767,5 km (ve správě ŘS ZK). 21 14 12 15 21 15 8 128 73 88 103 90 106 77 212 129 136 163 174 166 109 Tab. 8: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji 8

PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 1.6 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Síť místních komunikací v ČR je o téměř 20 tis. km delší než síť extravilánových komunikací. Jejich dopravní zatížení motorovou dopravou je podstatně nižší, ale k jejímu přesnějšímu stanovení nejsou dostupné podklady. Hrají však klíčovou roli pro dopravu místního významu, která je tvořena významným podílem nemotorové dopravy. Místní komunikace jsou v odpovědnosti obcí s rozšířenou působností a obcí a vzhledem k nedostupnosti podrobnějších údajů charakterizujících jejich stavební uspořádání a provozní podmínky jsou posuzovány v celkovém souhrnu jako jedna kategorie. 121 129 108 106 99 87 48 910 825 842 894 871 756 546 1 394 1 341 1 274 1 318 1 267 1 104 738 Tab. 9: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR 5 11 4 1 4 4 2 36 44 38 44 50 30 22 56 88 54 48 66 46 30 Tab. 10: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji 9

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 2 PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ 2.1 DÍLČÍ CÍLE Dílčí cíle korespondují s dílčími cíli uvedenými a vyhodnocenými v NSBSP 2020. Porovnání úrovně ovosti Zlínského kraje v definovaných problémových oblastech s celostátním průměrem, je poměrně jednoznačným em situace v ovosti ve Zlínském kraji a je objektivním obrazem jeho postavení. Je současně i vodítkem pro podrobnější posouzení podmínek a okolností, proč se v dané oblasti tato situace lepší nebo horší. Tím se stává podnětem pro hledání možností, jak je možné tyto podmínky a okolnosti dopravních ovlivnit. Jsou zaměřeny na nejvíce kritické skupiny účastníků silničního provozu a nejnebezpečnější rizikové faktory chování a zahrnují: děti, chodce, cyklisty, motocyklisty, mladé a nové řidiče, stárnoucí populaci, alkohol a jiné návykové látky při řízení, nepřiměřenou rychlost, agresivní způsob jízdy. Pro naplnění strategických cílů je třeba vytýčit i dílčí cíle, jejichž stanovení je dáno převedením celkového snížení dopravních a jejich následků na jednotlivé specifické problémové oblasti. Tím je umožněn cíleně orientovaný přístup a výběr efektivních opatření zaměřený i na konkrétní problémy v těchto oblastech. Rovněž je možno mnohem výstižněji posoudit dílčí pokrok a citlivěji přizpůsobit použité nástroje, iniciovat jejich případnou změnu nebo i uplatnění nových prostředků. 10

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM prioritní oblast očekávaný počet usmrcených osob děti 1 3 očekávaný počet zraněných osob chodci 2 22 cyklisté 1 17 motocyklisté 2 15 mladí a noví řidiči 3 20 stárnoucí populace 1 5 alkohol a jiné návykové látky 2 17 nepřiměřená rychlost 3 26 agresivní způsob jízdy 2 12 celkem 17 137 Tab. 11: Očekávané dílčí cíle ve Zlínském kraji v roce 2020 dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - celkem 2013 skutečnost 2013 předpoklad 2009 Zlínský kraj - celkem 2013 skutečnost 2013 předpoklad děti 14 8 11 1 0 1 chodci 157 134 123 9 9 7 cyklisté 72 58 57 6 8 5 motocyklisté 88 66 68 6 1 5 mladí řidiči 153 97 122 9 4 7 senioři 145 118 135 5 4 5 alkohol 123 62 107 6 1 5 rychlost 370 211 311 20 14 17 agresivní jízda 256 216 232 15 13 14 celkem 832 583 596 43 35 31 Tab. 12: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (silnice a dálnice celkem) 11

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - SILNICE I., II. + III. TŘÍDY dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - I. tř. 2013 skutečnost 2013 předpoklad 2009 Zlínský kraj - I. tř. 2013 skutečnost 2013 předpoklad děti 7 1 5 0 0 0 chodci 58 45 45 2 3 2 cyklisté 19 11 15 1 2 1 motocyklisté 31 20 24 2 0 2 mladí řidiči 43 36 34 3 0 2 senioři 60 46 56 1 1 1 alkohol 34 22 29 0 0 0 rychlost 126 70 106 8 3 7 agresivní jízda 132 105 120 6 3 5 celkem I. tř. 325 220 233 14 9 10 Tab. 13: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (silnice I. třídy) dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - II. a III. tř. 2013 skutečnost 2013 předpoklad Zlínský kraj - II. a III. tř. 2009 2013 skutečnost 2013 předpoklad děti 3 3 2 0 0 0 chodci 41 38 32 3 6 2 cyklisté 39 33 31 4 3 3 motocyklisté 38 30 29 3 1 2 mladí řidiči 83 43 66 5 3 4 senioři 55 49 51 3 3 3 alkohol 68 33 59 4 1 3 rychlost 195 103 164 10 10 8 agresivní jízda 76 74 69 6 8 5 celk. II. + III. tř. 349 234 250 21 21 15 Tab. 14: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (silnice II. a III. třídy) 12

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK dílčí cíle usmrcení 2009 ČR - MK 2013 skutečnost 2013 předpoklad 2009 Zlínský kraj - MK 2013 skutečnost 2013 předpoklad děti 3 2 2 1 0 1 chodci 19 20 15 2 0 2 cyklisté 12 13 9 1 2 1 motocyklisté 8 7 6 0 0 0 mladí řidiči 6 5 5 0 0 0 senioři 15 13 14 0 2 0 alkohol 12 5 10 1 0 1 rychlost 22 26 19 1 0 1 agresivní jízda 27 33 25 2 2 2 celkem MK 121 99 87 5 5 4 Tab. 15: Porovnání plnění dílčích cílů ČR a Zlínský kraj - počet usmrcených (místní komunikace) Ve Zlínském kraji bylo na silnicích ve správě kraje (II. a III. třídy) dosaženo významného snížení pouze u : motocyklistů, seniorů a ovlivněných alkoholem. U ostatních skupin nebylo dosaženo žádoucího snížení, buď v počtu usmrcených, nebo zraněných. U s účasti dětí zůstal stejný stav jako v roce 2009. U s účasti chodců došlo k nárůstu počtu usmrcených až na dvojnásobek a pouze nepatrnému snížení počtu zraněných. U s účasti cyklistů došlo ke snížení o 1 smrtelný úraz, 13

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI- MK ale narostl počet zraněných, který je výrazně vyšší než očekávaný předpoklad. U způsobených mladými řidiči se sice snížil počet usmrcených, ale zvýšil se počet těžkých zranění. U zapříčiněných nepřiměřenou rychlostí a agresivní jízdou došlo sice ke snížení počtu zraněných osob, ale také k nárůstu usmrcených osob. 14

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI CELKEM 2.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE CELKEM Děti 14 17 12 14 8 11 7 190 165 152 169 162 161 120 246 233 200 225 194 205 148 Tab. 16: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 v ČR Především je třeba zdůraznit, že u počtu usmrcených dětí se jedná o problém malých čísel (celostátně a tím více pak i ve Zlínském kraji). U počtu usmrcených došlo v roce 2013 k mimořádnému snížení. Počet dětí, které zemřely na silnicích, je nejnižší v dlouhodobém kontextu. Počet zraněných dětí dosáhl prakticky předpokládané výše. Je zde však odlišnost od celkového vývoje v ČR, kdy počet zraněných osob v roce 2013 poklesl o 21,3 % oproti roku 2009, zatímco počet zraněných dětí pouze o 14,7 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e dětí, který poklesl oproti roku 2009 o 21,1 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených dětí na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce 2009 1,7 % a v roce 2013 jen velmi mírně poklesl na 1,4 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků dětí byl sice příznivý, zejména u smrtelných následků, ale je třeba jej přijímat s velkou obezřetností. 15

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM rok 2009 2010 2011 2013 1 2 0 0 1 1 14 5 6 14 12 9 18 13 6 14 16 13 Tab. 17: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Vývoj počtu usmrcených dětí do 15 let je příznivý. V roce 2013 nebylo žádné dítě, ale došlo k nárůstu zraněných dětí o více než 100 % oproti roku 2011. Chodci předpoklad Předpoklad 157 151 156 146 134 123 80 729 629 629 663 640 624 475 1 357 1 233 1 253 1 247 1 176 1 116 795 Tab. 18: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 v ČR U počtu usmrcených chodců došlo v roce 2013 ke snížení, avšak nižšímu než očekávanému - skutečnost byla oproti předpokladu vyšší o 11 obětí. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených chodců o pouhých 14,6 % oproti celkovému celostátnímu poklesu o 29,9 %. Počet zraněných chodců rovněž nedosáhl předpokládané výše a byl vyšší o 16 osob. Oproti roku 2009 poklesl počet zraněných chodců o pouhých 12,2 %, celostátní pokles byl o 21,3 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e chodců, který poklesl oproti roku 2009 o 13,3 %, zatímco v případě všech o 25,5 %. 16

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Zjištěné výrazné zpomalení vývoje oproti celostátnímu trendu se projevilo i na jejich podílu na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce 2009 jen 18,9 % a v roce 2013 stoupl na 23,0 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků chodců je výrazně nepříznivější než celkový vývoj v ČR a chodci jsou jednou z mála cílových skupin, kde se nedaří dosáhnout potřebného snížení. rok 2009 2010 2011 2013 9 13 10 9 7 5 45 22 40 46 39 29 81 74 80 82 67 49 Tab. 19: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Vývoj usmrcených chodců je nepříznivý, a to jak v počtu usmrcených, tak i zraněných. V obou kategoriích nedošlo ke splnění předpokladu. Cyklisté Rok 2009 2010 2011 2012 2013 Usmrceno 72 70 50 64 58 57 37 430 393 443 466 462 368 280 718 673 643 722 694 596 428 Tab. 20: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 v ČR Výsledky jsou obdobně nepříznivé jako u chodců. U počtu usmrcených cyklistů došlo v roce 2013 ke snížení oproti roku 2009 prakticky v souladu s vymezeným předpokladem. 17

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Stejně jako v roce 2012 je však počet zraněných cyklistů alarmující. Nejenže nedosáhl předpokládaného poklesu a zůstal téměř nezměněn, ale byl oproti roku 2009 dokonce o 32 osob vyšší! Ve srovnání s rokem 2009 stoupl počet zraněných cyklistů o 7,4 %, což je naprostá odlišnost od celkového vývoje v ČR. Těžce zranění cyklisté jsou jedinou skupinou, kde je jejich počet v roce 2013 vyšší, než byl v roce 2009!!! Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e cyklistů, který poklesl oproti roku 2009 o pouhá 3,3 %, zatímco celostátní pokles byl o 25,5 %. Zjištěné výrazné zpomalení oproti celostátnímu trendu se projevilo i na zvýšení jejich podílu na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce 2009 8,7 % a v roce 2013 stoupl na 9,9 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků cyklistů je velmi výrazně nepříznivější než celkový vývoj v ČR. Stávají se nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu a jsou spolu s chodci jednou z mála cílových skupin, kde se nedaří dosáhnout potřebného snížení. rok 2009 2010 2011 2013 6 6 8 8 5 3 47 42 40 54 40 31 71 66 72 86 60 43 Tab. 21: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji U cyklistů zůstal celkový počet usmrcených na stejné hodnotě jako v roce 2011, ale došlo k navýšení počtu zraněných. Proti předpokladu je vyšší počet usmrcených i zraněných cyklistů. 18

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Motocyklisté 88 96 78 90 66 68 43 627 506 583 491 496 554 447 979 890 895 851 760 826 619 Tab. 22: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 v ČR U počtu usmrcených motocyklistů došlo v roce 2013 k mimořádnému snížení oproti předchozímu roku a dokonce i k dosažení mírně nižšího počtu oproti předpokladu. Naopak počet zraněných motocyklistů mírně vzrostl oproti předchozímu roku, ale byl nižší než předpoklad. Výsledky roku 2013 jsou přesně opačné oproti roku 2012. Zde se opět ukazuje přínosnost celkového hodnocení e motocyklistů, který zjišťuje stejný pokles jako v celostátním měřítku, tedy příznivý vývoj. Podíl usmrcených motocyklistů na celkovém počtu usmrcených osob se v hodnoceném období prakticky nezměnil. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků motocyklistů se v roce 2013 zlepšil a dosáhl celostátního průměru. rok 2009 2010 2011 2013 6 4 5 1 5 3 39 31 26 37 34 28 63 47 46 41 54 40 Tab. 23: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Na silnicích ve Zlínském kraji téměř došlo k naplnění všech cílů u dopravních motocyklistů. 19

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJ - CELKEM U počtu usmrcených motocyklistů byl cíl překročen oproti předpokladu. Na silnicích Zlínského kraje v roce 2013 zemřel pouze jeden motocyklista. U zraněných cíl nebyl naplněn, ale počet zraněných je i vyšší, než v roce 2011. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 153 143 151 128 97 122 83 741 512 569 490 461 683 591 1 353 1 084 1 173 1 002 849 1 171 923 Tab. 24: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 v ČR Počet usmrcených při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel dosáhl výrazného poklesu nejen ve srovnání s předchozím rokem, ale i oproti vytýčenému předpokladu. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených o 36,6 %, celostátně o 29,9 %. Pokles počtu zraněných obětí při ách byl rovněž příznivý (pokles o 37,8 %), čímž přesáhl celostátní průměr (pokles o 21,3 %). Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e zaviněných mladými řidiči motorových vozidel, který poklesl oproti roku 2009 o 37,3 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce 2009 18,4 % a v roce 2013 poklesl na 16,6 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel je výrazně příznivější ve srovnání s celkovým vývojem v ČR. 20

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI rok 2009 2013 9 4 7 5 38 38 35 30 74 54 63 50 Tab. 25: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji U kategorie mladých řidičů bylo dosaženo snížení počtu v případě usmrcených osob. U zraněných cíle nebylo dosaženo. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 145 153 122 142 118 135 120 513 430 482 498 485 494 463 1 093 1 042 970 1 066 957 1 034 943 Tab. 26: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 v ČR Počet usmrcených osob starších 65 let dosáhl v roce 2013 snížení, nejen ve srovnání s předchozím rokem, ale i oproti vytýčenému předpokladu. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených o 18,6 %, nedosáhl však celostátního poklesu o 29,9 %. Počet zraněných dosáhl prakticky předpokládané výše. Oproti roku 2009 poklesl počet zraněných osob starších 65 let jen o 5,5 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e s účastí osob starších 65 let, který poklesl oproti roku 2009 o 12,4 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených osob starších 65 let činil v roce 2009 17,4 % a v roce 2013 však již vzrostl na 20,2 %. Potvrzuje to očekávaný nárůst podílu starších osob při ách v souvislosti s celospolečenským problémem stárnoucí populace. 21

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků osob starších 65 let sice odpovídá nastaveným předpokladům NSBSP 2020, ale přesto je třeba jej intenzivněji řešit. rok 2009 2013 5 4 5 4 43 34 41 39 63 50 61 55 Tab. 27: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji V osobách nad 65 let věku bylo dosaženo cíle u obou kategorií - usmrcených i zraněných. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 123 116 97 48 62 107 83 376 337 398 326 253 312 226 868 801 786 518 501 740 558 Tab. 28: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 v ČR Počet usmrcených při způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek byl v roce 2013 výrazně nižší než předpokládaná výše, i když narostl oproti předchozímu roku. Oproti roku 2009 poklesl jejich počet o 49,6 %, podstatně více než bylo dosaženo na celostátní úrovni. Počet zraněných poklesl významně nejen ve srovnání s předchozím rokem, ale i oproti vytýčenému předpokladu. Oproti roku 2009 poklesl o 32,7 %, celostátně o 21,3 %. 22

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, který poklesl oproti roku 2009 o výrazných 42,3 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Podíl usmrcených při ách způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce 2009 14,8 % a v roce 2013 poklesl na 10,6 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků způsobených řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek měl, stejně jako v roce 2012, velmi příznivý vývoj a dosáhl vyššího snížení oproti očekávanému předpokladu. Výrazné snížení následků v této skupině patří nesporně k úspěšnému naplňování NSBSP. 6 4 2 3 1 5 4 38 31 24 32 24 32 23 62 47 32 44 28 52 39 Tab. 29: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji V kategorii zaviněných jízdou pod vlivem alkoholu bylo cíle stanoveného pro rok 2013 dosaženo. Nepřiměřená rychlost 370 285 285 257 211 311 230 1 151 851 936 852 798 1 027 841 2 631 1 991 2 076 1 880 1 642 2 271 1 761 Tab. 30: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 v ČR 23

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - CELKEM Počet usmrcených při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí byl nižší než předpokládaná výše a byl rovněž výrazně příznivější než celostátní úroveň. Oproti roku 2009 poklesl počet usmrcených o 43,0 %. Totéž platí i pro počet zraněných obětí. Oproti roku 2009 poklesl počet zraněných o 30,7 %. Toto se projevilo i v celkovém hodnocení e zaviněných nepřiměřenou rychlostí, který poklesl oproti roku 2009 o výrazných 37,6 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Projevilo se to i v podílu usmrcených při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce 2009 44,5 % a v roce 2013 poklesl na 36,2 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí je velmi výrazně příznivější ve srovnání s celkovým vývojem v ČR. Měl stejně jako v roce 2012 velmi příznivý vývoj a dosáhl vyššího snížení oproti očekávanému předpokladu. Výrazné snížení následků v této skupině patří rovněž k velmi úspěšnému naplňování NSBSP. 20 11 13 15 14 17 12 55 43 51 52 58 49 40 135 87 103 112 114 117 88 Tab. 31: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí mají téměř stejný průběh od roku 2010 v počtu usmrcených. K nárůstu došlo v případě zraněných. 24

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI ZK CELKEM Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 256 273 248 244 216 232 196 1 411 1 210 1 279 1 280 1 158 1 374 1 311 2 435 2 302 2 271 2 256 2 022 2 302 2 095 Tab. 32: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 v ČR Počet usmrcených při ách způsobených agresivním způsobem jízdy dosáhl v roce 2013 očekávaného snížení oproti předchozímu roku i ve srovnání s vytýčeným předpokladem. Totéž se dosáhlo i u počtu zraněných. Mírnější nastavení předpokladů se ale projevilo v celkovém hodnocení e při ách způsobených agresivním způsobem jízdy, který poklesl oproti roku 2009 o pouhá 17,0 %, zatímco celostátně poklesl o 25,5 %. Zjištěné výrazné zpomalení oproti celostátnímu trendu se projevilo i na zvýšení jejich podílu na celkovém počtu usmrcených osob, který činil v roce 2009 30,8 % a v roce 2013 stoupl na 37,0 %. Souhrnně lze konstatovat, že vývoj vážných následků při ách způsobených agresivním způsobem jízdy je sice oproti nastaveným předpokladům příznivý, ale jejich podíl na počtu usmrcených osob se zvyšuje. 15 18 16 6 13 14 11 95 78 68 75 79 92 88 155 150 132 99 131 148 132 25

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI I. TŘ. + RK Tab. 33: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 ve Zlínském kraji Počty usmrcených zaviněných agresivní jízdou jsou ve Zlínském kraji problémem. I když došlo ke splnění předpokladu, počet usmrcených i zraněných je vyšší než v předcházejících letech. 2.3 SILNICE I. TŘÍDY (VČETNĚ RYCHLOSTNÍCH KOMUNIKACÍ) Děti 7 11 4 2 1 5 4 27 35 21 17 32 23 17 55 79 37 25 36 43 33 Tab. 34: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Počet usmrcených dětí byl výrazně nižší než původní předpoklad a došlo tak k zachování pozitivního vývoje snižujícího se počtu usmrcených dětí. Naopak v případě zraněných došlo k velmi znepokojivému nárůstu a výraznému překročení původního předpokladu. rok 2009 2013 0 0 0 0 1 2 1 1 1 2 1 1 Tab. 35: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Cíle bylo dosaženo u usmrcených dětí, ale počet zraněných dětí byl o 1 osobu vyšší, než požadoval předpoklad pro rok 2013. 26

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Chodci 58 57 64 55 45 45 30 123 114 83 81 109 105 80 355 342 339 301 289 285 200 Tab. 36: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Počet usmrcených i zraněných chodců odpovídá přepokládaným hodnotám. V případě počtu usmrcených došlo k poklesu a zachování příznivého trendu. Počet zraněných však představuje výrazné zvýšení a přiblížení k počtům v letech 2009 a 2010. rok 2009 2013 2 3 2 1 9 12 8 6 17 24 16 10 Tab. 37: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Výsledky v kategorii chodců na silnicích I. třídy nedosáhly předpokladu u usmrcených ani u zraněných. Chodci se jeví jako problematická skupina Zlínského kraje. Cyklisté Rok 2009 2010 2011 2012 2013 Usmrceno 19 13 10 13 11 15 10 62 58 61 58 53 53 40 138 110 101 110 97 113 80 Tab. 38: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR 27

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Počet usmrcených i zraněných cyklistů koresponduje s kladným vývojem z posledních let. Navíc je v případě počtu usmrcených nižší než očekávaný počet, což je velmi příznivé. rok 2009 2013 1 2 1 1 11 9 9 7 15 17 13 11 Tab. 39: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Cyklisté, jako skupina ohrožených účastníků silničního provozu, dosáhla cíle v případě těžkých zranění, ale u usmrcených byl počet vyšší o 1 osobu oproti předpokladu. Motocyklisté 31 34 29 34 20 24 15 148 129 126 121 111 131 106 272 265 242 257 191 227 166 Tab. 40: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Ve srovnání s předchozími roky jsou počty usmrcených a zraněných motocyklistů velmi pozitivní. V případě počtu zraněných je jejich počet výrazně nižší, než byl původní předpoklad. 28

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK rok 2009 2013 2 0 2 1 6 17 5 4 14 17 13 8 Tab. 41: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Motocyklisté na silnicích I. třídy vykazují nárůst v kategorii zraněných. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 43 36 47 41 36 34 23 156 130 122 117 116 144 124 328 274 310 281 260 280 216 Tab. 42: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Podobně jako v případě motocyklistů je zřetelný klesající trend také v počtu usmrcených a zraněných mladých řidičů. V případě srovnání předpokládaného počtu zraněných řidičů a skutečného počtu je jejich počet výrazně nižší. rok 2009 2013 3 0 2 2 7 7 6 6 19 7 14 14 Tab. 43: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji U mladých řidičů bylo v roce 2013 cíle dosaženo (dokonce předpoklad byl vyšší, než skutečnost) v případě usmrcených a mírného překročení u zraněných osob. 29

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 60 52 48 55 46 56 50 116 97 76 90 92 112 105 356 305 268 310 276 336 305 Tab. 44: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR Oproti původnímu předpokladu jsou počty usmrcených a zraněných starších osob výrazně nižší, což je velice příznivé. V případě počtu zraněných je počet podobný jako v loňském roce. rok 2009 2013 1 1 1 1 13 9 13 12 17 13 17 16 Tab. 45: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji V kategorii osob nad 65 let věku byl naplněn cíl stanovený pro rok 2013. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 34 41 34 9 22 29 23 57 81 85 51 39 47 34 193 245 221 87 127 163 126 Tab. 46: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR 30

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK Oproti roku 2013 došlo k výraznému nárůstu usmrcených osob. Naopak došlo ke snížení počtu zraněných osob. V důsledku výrazného nárůstu usmrcených osob došlo také k nárůstu e. 0 1 1 1 0 0 0 3 7 7 4 5 2 2 3 11 11 8 5 2 2 Tab. 47: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Stanovený předpoklad usmrcených osob při ách s viníkem pod vlivem alkoholu byl splněn, počet zraněných však přesáhl o více než 100 % stanovený cíl. Nepřiměřená rychlost 126 91 112 91 70 106 78 260 227 218 173 199 232 190 764 591 666 537 479 656 502 Tab. 48: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR V důsledku nepřiměřené rychlosti zemřelo a bylo v roce 2013 podstatně méně osob než v roce 2012. Ukazatel byl nejnižší za posledních šest let. 31

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - I. TŘ. + RK 8 5 6 7 3 7 5 4 9 7 4 13 4 3 36 29 31 32 25 32 23 Tab. 49: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji Celkový vývoj počtu usmrcených na silnicích I. třídy, vč. rychlostních silnic, je příznivý v případě usmrcených, ale u počtu zraněných byl zaznamenán vysoký nárůst. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 132 136 122 133 105 120 101 420 372 362 368 339 409 390 948 916 850 900 759 889 794 Tab. 50: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních v ČR V důsledku agresivního způsobu jízdy došlo ke snížení počtu usmrcených i zraněných osob. Rovněž došlo k výraznému poklesu e, který je za posledních let šest let nejnižší. 6 8 10 1 3 5 5 36 33 26 20 28 35 33 60 65 66 24 40 55 53 Tab. 51: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích I. tříd, vč. rychlostních ve Zlínském kraji U celkového počtu usmrcených na silnicích I. třídy, vč. rychlostních komunikací, došlo ke splnění cíle v obou případech ( zranění i usmrcení). 32

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. 2.4 SILNICE II. A III. TŘÍDY Děti 3 2 4 7 3 2 2 78 43 56 64 58 66 49 90 51 72 92 70 74 57 Tab. 52: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Počet usmrcených a zraněných dětí se v ČR oproti roku 2012 snížil. 0 0 0 1 0 0 0 7 1 3 3 7 6 4 7 1 3 7 7 6 4 Tab. 53: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji V roce 2013 se ve Zlínském kraji potvrdil pozitivní trend u počtu usmrcených dětí z let 2009-2011. U počtu zraněných však došlo v roce 2013, oproti roku 2012, ke značnému nárůstu. 33

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. Chodci 41 37 37 41 38 32 21 217 152 181 189 159 186 141 381 300 329 353 311 314 225 Tab. 54: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Počet usmrcených a zraněných chodců se v ČR oproti roku 2012 snížil. Ke snížení rovněž došlo u e. 3 3 4 1 6 2 2 25 6 17 22 23 21 16 37 18 33 26 47 29 24 Tab. 55: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Příznivý trend snížení počtu usmrcených chodců ve Zlínském kraji se v roce 2013 nepotvrdil, naopak zaznamenal oproti roku 2012 dramatický nárůst. Počet zraněných chodců oproti roku 2012 mírně vzrostl. Cyklisté 39 38 25 34 33 31 20 194 187 216 197 213 166 126 350 339 316 333 345 290 206 Tab. 56: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR 34

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. V ČR došlo bohužel k podstatnému zvýšení počtu zraněných cyklistů. Počet usmrcených cyklistů se snížil o jednu osobu. 4 2 3 2 3 3 2 19 20 16 14 21 16 12 35 28 28 22 33 28 20 Tab. 57: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Počet usmrcených cyklistů ve Zlínském kraji v roce 2013 zaznamenal mírný nárůst oproti roku 2012. Stejný trend je možné sledovat i v nárůstu zraněných cyklistů v roce 2013. Motocyklisté 38 49 40 44 30 29 19 313 235 289 255 231 277 223 465 431 449 431 351 393 299 Tab. 58: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V roce 2013 v ČR došlo k příznivému snížení počtu usmrcených a zraněných motocyklistů. I přes tento příznivý pokles je nutné další snížení počtu usmrcených a zraněných motocyklistů. 35

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. + III. TŘ. 3 2 2 4 1 2 1 26 11 16 27 9 23 19 38 19 24 43 13 31 23 Tab. 59: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Smrtelné i těžké následky motocyklistů ve Zlínském kraji zaznamenaly oproti roku 2012 výrazný pokles a byly nejnižší za sledované období let 2009-2013. Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 83 82 78 64 43 66 45 409 245 299 262 236 377 326 741 573 611 518 408 641 506 Tab. 60: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR Oproti roku 2012 došlo v ČR v roce 2013 ke snížení počtu usmrcených a zraněných osob. Poklesl rovněž. 5 5 3 5 3 4 3 21 22 15 26 25 19 17 41 42 27 46 37 35 29 Tab. 61: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji 36

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Počet usmrcených při ách zaviněnými mladými řidiči motorových vozidel ve Zlínském kraji zaznamenal v roce 2013 pokles oproti roku 2012. Počet zraněných je na stejné úrovni jako v roce 2012, avšak je výrazně vyšší než predikce pro rok 2013. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 55 56 36 42 49 51 46 192 160 190 180 168 185 173 412 384 334 348 364 389 357 Tab. 62: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V ČR došlo bohužel v roce 2013 k nárůstu počtu usmrcených seniorů. Naopak se snížil počet zraněných osob oproti roku 2012. 3 3 4 1 3 3 2 21 12 19 16 10 20 19 33 24 35 20 22 32 27 Tab. 63: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Počet usmrcených osob nad 65 let věku ve Zlínském kraji zaznamenal nárůst oproti roku 2012. Pokles byl naopak zaznamenán u počtu zraněných osob. 37

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 68 47 48 36 33 59 46 218 158 205 181 142 181 131 490 346 397 325 274 417 315 Tab. 64: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V důsledku požití alkoholu a jiných návykových látek při řízení došlo v roce 2013 (oproti roku 2012) k poklesu počtu usmrcených a zraněných osob. Na nejnižší hodnotu (oproti předchozím rokům) se rovněž snížil. 4 1 1 2 1 3 3 27 16 9 17 14 22 16 43 20 13 25 18 34 28 Tab. 65: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009 2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Dosažené výsledky v počtu usmrcených a zraněných ve Zlínském kraji v roce 2013 u dopravních s alkoholem kopírují trend z let 2010-2011. Počet usmrcených i zraněných zaznamenal v této kategorii pokles. Pokles je také oproti predikci pro rok 2013. 38

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - II. TŘ. + III. TŘ. Nepřiměřená rychlost 195 148 142 137 103 164 121 680 463 551 510 407 607 497 1 460 1 055 1 119 1 058 819 1 263 981 Tab. 66: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V důsledku nepřiměřené rychlosti došlo v roce 2013 (oproti roku 2012) k výraznému poklesu počtu usmrcených a zraněných osob. Na nejnižší hodnotu se rovněž snížil. 10 6 6 8 10 8 6 42 27 36 40 28 37 31 82 51 60 72 68 69 55 Tab. 67: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji je závažné zvýšení počtu smrtelných zranění oproti roku 2012. Naopak došlo k poklesu počtu zraněných ve sledovaném roce oproti roku 2012. 39

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - - II. + III. TŘ. Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 76 93 84 72 74 69 58 537 421 485 486 403 523 499 841 793 821 774 699 799 731 Tab. 68: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy v ČR V roce 2013 v ČR došlo k mírnému nárůstu usmrcených osob v důsledku agresivního způsobu jízdy. Naopak u zraněných osob došlo k jejich poklesu. 6 3 4 5 8 5 5 43 25 32 42 35 42 40 67 37 48 62 67 62 60 Tab. 69: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji Navýšení počtu smrtelných zranění ve Zlínském kraji v roce 2013 je, v porovnání s předchozími roky, alarmující. Počet zraněných zaznamenal mírný pokles. 40

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK 2.5 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Děti 3 4 4 4 2 2 2 53 57 49 60 54 45 33 65 73 65 76 62 53 41 Tab. 70: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených a zraněných dětí na místních komunikacích zaznamenal pokles oproti roku 2012. rok 2009 2013 1 0 1 1 4 5 3 3 8 5 7 7 Tab. 71: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných dětí v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji Děti jsou problematickou skupinou na síti místních komunikací v případě zraněných. Chodci 19 25 23 20 20 15 10 184 190 197 205 191 157 120 260 290 289 285 271 217 160 Tab. 72: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR 41

PLNĚNÍ E ZLÍNSKÉM DÍLČÍCH KRAJI CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Počet usmrcených chodců je na stejné úrovni roku 2012. Počet zraněných zaznamenal mírný pokles oproti roku 2012. rok 2009 2013 2 0 2 1 8 10 7 5 16 10 15 9 Tab. 73: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných chodců v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji U chodců došlo na místních komunikacích k nárůstu počtu zraněných. Počet usmrcených je roven nule. Cyklisté Rok 2009 2010 2011 2012 2013 Usmrceno 12 16 12 13 13 9 6 133 128 140 185 156 114 87 181 192 188 237 208 150 111 Tab. 74: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených cyklistů zůstal na stejné úrovni roku 2012. Počet zraněných zaznamenal pokles, avšak je nad úrovní roků 2009-2011. rok 2009 2013 1 2 1 1 13 23 11 8 17 31 15 12 Tab. 75: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných cyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji 42

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Na místních komunikacích se objevila problematická skupina cyklistů. Je zde zaznamenán nárůst oproti předpokladu nejen u usmrcených, ale také u zraněných. Motocyklisté 8 4 4 6 7 6 4 81 78 90 74 100 72 58 113 94 106 98 128 96 74 Tab. 76: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených motocyklistů mírně vzrostl ve srovnání s rokem 2012 a dostal se nad úroveň let 2010-2012. Počet zraněných zaznamenal nárůst o 26 %. rok 2009 2013 0 0 0 0 4 10 4 3 4 10 4 3 Tab. 77: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných motocyklistů v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji U motocyklistů na síti MK je předpoklad naplněn jen u usmrcených. Těžce zranění motocyklisté na MK jsou další problémová skupina Zlínského kraje. 43

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Mladí řidiči motorových vozidel (do 24 let, následky celkem) 6 15 9 13 5 5 3 100 75 83 67 70 92 80 124 135 119 119 90 112 92 Tab. 78: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou mladých řidičů velmi výrazně poklesl ve srovnání s celým sledovaným obdobím. Počet zraněných zaznamenal mírný nárůst. rok 2009 2013 0 0 0 0 6 3 6 5 6 3 6 5 Tab. 79: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných mladými řidiči motorových vozidel v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji V případě mladých řidiči na MK bylo dosaženo plánovaného cíle, a to jak u usmrcených, tak i u zraněných. Stárnoucí populace (osoby nad 65 let věku) 15 22 17 23 13 14 12 111 103 134 151 134 107 100 171 191 202 243 186 163 148 Tab. 80: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR 44

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Počet usmrcených seniorů výrazně poklesl oproti roku 2012 a je nejnižší v průběhu celého sledovaného období. Počet zraněných zaznamenal oproti roku pokles a kopíruje úroveň roku 2011. rok 2009 2013 0 2 0 0 7 16 7 6 7 24 7 6 Tab. 81: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob nad 65 let věku v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji MK jsou nebezpečím pro osoby nad 65 let věku. Oproti předpokladu zde byly usmrceny 2 osoby a počet zraněných byl vyšší o 9 osob. Alkohol a jiné návykové látky při řízení 12 24 8 2 5 10 8 66 72 68 78 69 55 40 114 168 100 86 89 95 72 Tab. 82: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených s účastí alkoholu zaznamenal výrazný nárůst, naopak mírný pokles byl zaznamenán u počtu zraněných. 1 2 0 0 0 1 1 5 8 7 10 4 4 3 9 16 7 10 4 8 7 Tab. 83: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji 45

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Na místních komunikacích byl splněn předpoklad daný pro rok 2013 v počtu usmrcených i zraněných při ách s viníkem pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek. Nepřiměřená rychlost 22 27 16 24 26 19 14 114 112 90 116 157 102 83 202 220 154 212 261 178 139 Tab. 84: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou nepřiměřené rychlosti mírně vzrostl oproti roku 2012. Stejný vývoj lze sledovat i u počtu zraněných. 1 0 0 0 0 1 1 5 7 8 6 14 4 4 9 7 8 6 14 8 8 Tab. 85: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji Při ách zaviněných nepřiměřenou rychlostí bylo dosaženo cíle v případě usmrcených, u osob s těžkým zraněním však byl meziroční nárůst téměř o 150 %. 46

PLNĚNÍ DÍLČÍCH CÍLŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI - MK Agresivní způsob jízdy (nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy a jízda/vjetí jednosměrnou ulicí/silnicí) 27 33 27 26 33 25 21 254 251 267 296 397 247 236 362 383 375 400 529 347 320 Tab. 86: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na místních komunikacích v ČR Počet usmrcených vinou agresivního způsobu jízdy vzrostl, dramatický nárůst byl zaznamenán i u počtu zraněných. 2 7 2 0 2 2 2 15 19 8 13 16 15 14 23 47 16 13 24 23 22 Tab. 87: Vývoj celkového počtu usmrcených a zraněných osob při ách zaviněných agresivní jízdou v letech 2009-2020 na místních komunikacích ve Zlínském kraji Při ách zaviněných agresivní jízdou na MK bylo cíle téměř dosaženo, pouze v případě těžkých zranění byl počet překročen o 1 osobu. 47

OKOLNOSTI DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI 3 OKOLNOSTI A PŘÍČINY DOPRAVNÍCH NEHOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI 3.1 NEHODY S VÁŽNÝMI NÁSLEDKY S usmrcením U, s těžkým zraněním TZ. Byly analyzovány: silnice I. tříd ŘSD, Správa Zlín, silnice II. a III. tříd Zlínský kraj (ŘS ZK), místní komunikace obce. Nehody s vážnými následky na účelových komunikacích se vyskytují výjimečně a nejsou posuzovány. Zlínský kraj silnice I. tř. silnice II. a III. tř. místní komunikace celkem 2 2012 2013 2012 2013 2012 2013 2012 2013 usmrcení 15 9 15 21 1 4 31 35 zranění 38 61 103 90 44 50 191 206 usmrcení zranění 53 70 118 111 45 54 222 241 y 47 64 110 95 44 52 206 216 Tab 85 Nehody s vážnými následky dle druhu komunikací 3 Na silnicích I. tříd sice poklesl počet usmrcených, ale výrazně vzrostl počet zraněných, souhrnně došlo k nárůstu. Na silnicích. II. a III. tříd výrazně vzrostl počet usmrcených, ale poklesl počet zraněných, souhrnně došlo k poklesu. Na místních komunikacích vzrostl počet usmrcených, 2 Včetně dálnic a účelových komunikací 48