SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí VEKTOR VEKTOROVÉ ANALÝZY

Podobné dokumenty
GIS Geografické informační systémy

3.Restrukturalizace nebo manipulace s údaji

GIS Geografické informační systémy

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

Algoritmizace prostorových úloh

Geografické informační systémy

Rastrová reprezentace

Lekce 10 Analýzy prostorových dat

GIS Geografické informační systémy

Vektorové dlaždice. a jejich využití pro vizualizaci dat katastru nemovitostí. Filip Zavadil, Cleerio s.r.o

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ ING. JIŘÍ BARTA, RNDR. ING.

Kartografické modelování V Topologické překrytí - Overlay

Atributové dotazy Atributové dotazy lze uskutečnit různými způsoby. První způsob spočívá v identifikaci jednotlivého

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 10

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí KARTOGRAFIE V GIS PROJEKT TEMATICKÁ MAPA

Lekce 4 - Vektorové a rastrové systémy

Zobrazování těles. problematika geometrického modelování. základní typy modelů. datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra

Úvod do GIS. Karel Jedlička. Analýza a syntéza I. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.

KIG/1GIS2. Geografické informační systémy. rozsah: 2 hod přednáška, 2 hod cvičení způsob ukončení: zápočet + zkouška

Tvorba nových dat. Vektor. Geodatabáze. Prezentace prostorových dat. Základní geometrické objekty Bod Linie Polygon. Vektorová

7. Geografické informační systémy.

Geoinformatika. IX GIS modelování

Rastrová reprezentace geoprvků model polí Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 153GS01 / 153GIS1

Geografická informace GIS 1 155GIS1. Martin Landa Lena Halounová. Katedra geomatiky ČVUT v Praze, Fakulta stavební 1/23

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

Činnosti v rámci projektů

GIS. Cvičení 7. Interakční modelování v ArcGIS

4. Provedení analýz a syntéz

3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy

Úvod do GIS. Prostorová data I. část. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí KARTOGRAFIE V GIS PROJEKT -KARTOGRAM

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II.

Geoinformatika. II GIS jako zpracování dat

GIS Prostorové modely. Obsah přednášky Náhledy na svět Reprezentace v analogových mapách Prostorové modely Vektorový model Rastrový model

Geografické informační systémy GIS

Geoinformační technologie

Úvod do předmětu 1GIS2

Geoinformační technologie

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník. ArcGIS ONLINE PROJEKT SBĚR DAT

ÚLOHY S POLYGONEM. Polygon řetězec úseček, poslední bod je totožný s prvním. 6 bodů: X1, Y1 až X6,Y6 Y1=X6, Y1=Y6 STANOVENÍ PLOCHY JEDNOHO POLYGONU

ZÁKLADY GEOINFORMATIKY. Přednášky z roku 2006

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí RASTR RASTROVÉ ANALÝZY

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY CVIČENÍ 5

Realita versus data GIS

KVALITA DAT POUŽITÁ APLIKACE. Správnost výsledku použití GIS ovlivňuje:

Text úlohy. Která barva nepatří do základních barev prostoru RGB? Vyberte jednu z nabízených možností: a. Černá b. Červená c. Modrá d.

NOVINKY V DATABÁZÍCH CEDA

GIS. Cvičení 3. Sběr vektorových dat v ArcGIS

Úvod do GIS. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU

PROGRAMY PRO GIS. Formovat/formulovat problém pro aplikaci v počítači. Fungování GIS programů na základní úrovni - "uvažovat" jako počítač

Kartografické modelování. VIII Modelování vzdálenosti

9 Prostorová grafika a modelování těles

ArcGIS Desktop 10. Nástroje pro správu, editaci a analýzu prostorových dat

12. přednáška ze stavební geodézie SG01. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

Jednotná dopravní vektorová mapa (JDVM) Jednotná dopravní vektorová mapa JDVM Geografický informační systém. ISSS 2.

Aplikační úlohy ve výuce GIS

Tvorba dat pro GIS. Vznik rastrových dat. Přímo v digitální podobě družicové snímky. Skenování

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Cvičné testy - GIS. GIS Testy - zpracoval JAW - 1 -

Mapový server Marushka. Technický profil

Generování sítě konečných prvků

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

Geografické informační systémy. Modelování geografických objektů

KMA/PDB. Karel Janečka. Tvorba materiálů byla podpořena z prostředků projektu FRVŠ č. F0584/2011/F1d

Obecný princip 3D numerického modelování výrubu

Laserové skenování (1)

Plzeňský kraj převzal v rámci realizace projektu Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje první část hotového díla Účelovou katastrální mapu.

Kartodiagramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací.

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Rastrové digitální modely terénu

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 3

Lekce 3 - Data v GIS

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Aleš Najman [ÚLOHA 28 NÁSTROJE EDITACE ]

Algoritmizace prostorových úloh

1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří

Kurz GIS v egovernmentu POKROČILÝ

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 4

Bezpečně Vás provedeme světem GIS. Možnosti a přínosy využití GIS při zpracování dat

Digitální kartografie 8

Data GIS. Model reáln. Poloha v prostoru. Úrovně abstrakce reality. Reálný svět Vrstvy Objekty. - Datové modely v GIS - Tvorba dat pro GIS

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu Dana Glosová, Magistrát města Brna

Matematická morfologie

Terestrické 3D skenování

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2

Rastrová data DPZ a FOTOGRAMMETRIE v GIS

Počítačová grafika RHINOCEROS

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník ATRIBUTY ZÁKLADN POJMY VÝBĚR PRVKŮ DLE ATRIBUTŮ

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ

Fergusnova kubika, která je definována pomocí bodu P1, vektoru P1P2, bodu P3 a vektoru P3P4

Hlavní okno aplikace

VÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ

Transkript:

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí VEKTOR VEKTOROVÉ ANALÝZY

TYPY PROSTOROVÝCH OBJEKTŮ Vektorová data geometrie prostorových objektů je vyjádřena za použití geometrických elementů základními geometrickými elementy jsou: bod, linie, polygon je možné pracovat s jednotlivými objekty jako se samostatnými celky atributy prostorových objektů jsou připojeny pomocí tabulky vztah mezi prostorovou objekty je zajištěný pomocí topologie Rastrová data rovinný prostor je rozdělen pravidelnou mříží na jednotlivé dílky, zvané buňky (tzv. pixely) poloha pixelu je dána jeho souřadnicemi každý pixel má v sobě jedinou hodnotu atributu prostorové vztahy mezi objekty jsou implicitně obsaženy v rastru

VEKTOROVÁ DATA

VEKTOROVÁ DATA Bod nemá délku, hloubku ani šířku - bezrozměrný (0D) geoprvek je jednotlivý pár souřadnic X, Y, reprezentující geografický prvek je příliš malý na to, aby byl zobrazen jako linie či plocha Linie má délku, ale nemá šířku ani hloubku - jednorozměrný (1D) geoprvek je sled orientovaných úseček (hran) definovaných souřadnicemi vrcholů (vertex) mezi dvěma uzly (nodes) tvar reprezentovaného geografického prvku je příliš úzký na to, aby mohl být zobrazen jako plocha Polygon mají délku a šířku, ale nemají hloubku - dvojrozměrný (2D) geoprvek je uzavřený obrazec, jehož hranicí je uzavřená linie

VEKTOROVÁ DATA Sítě systém linií s topologickou strukturou je řada vzájemně propojených linií, podél níž probíhá tok informací Povrchy a objemy mají všechny rozměry (délku, šířku, hloubku) - trojrozměrné (3D) geoprvky je to souvislá entita, pro kterou v každém bodě existuje nějaká hodnota

VEKTOROVÁ DATA

VEKTOROVÁ DATA VÝHODY lze pracovat s jednotlivými objekty jako se samostatnými celky menší náročnost na paměť dobrá reprezentace jevové struktury dat vysoká geometrická přesnost kvalitní grafika, přesné kreslení, znázornění blízké mapám jednoduché vyhledávání, úpravy a generalizace objektů a jejich atributů NEVÝHODY výpočtová náročnost (problémy při náročných analytických operacích) komplikovanost datové struktury složitější odpovědi na polohové dotazy obtížná tvorba překryvů vektorových vrstev problémy při modelování a simulaci jevů

Prostorové vztahy mezi geoobjekty Je důležité rozlišovat mezi vlastnostmi objektu, které vyžadují: určení polohy (geometrické), vyjádření vztahu mezi objekty (topologické) - např. sousednost dvou parcel je nutno formálně v databázi popsat. Topologické vlastnosti jsou předmětem modelování a návrhu struktury geo-databáze: konektivita - spojitost - spojení dvou objektu jakýmsi způsobem (návaznost dopravy na zastávce). orientace - směr z... do - v grafové reprezentaci to odpovídá orientovaným hranám. V některých sítích tato informace muže být klíčová, jako například pro určení směru toku reky. přilehlost - sousednost ploch jako jsou například parcely. obsahování - například kůrovec v lese.

Vektorová data - převod typu geometrie Základní typy: bod, linie, polygon + mnoho odvozených typů přesná terminologie a výčet typů geometrie závisí na konkrétním GIS software

Vektorová data generalizace bohužel, obvykle řešíme přesně opačný problém data nemají potřebnou přesnost výhody generalizace: zmenšení datového objemu rychlejší výpočty složitých prostorových úloh prezentace v menších měřítkách nevýhody generalizace v datových sadách s pokročilými topologickými pravidly možnost porušení těchto pravidel v případě špatné metody nevyhovující výsledek

Vektorová data zhuštění bodů, vyhlazení V některých případech (nevyhovující SW, různé typy prostorových úloh) je nutné nahradit spojité křivky lomenými čarami, dále například doplnit lomové body v průsečících linií, polygonů, spojit liniové úseky, které nekončí v uzlu, provést rozpad polygonů na elementy,... Pro kartografické účely, potřeby prezentace se může hodit opačný postup:

Vektorová data konvexní obálka, ohrada Pro různé úlohy může být potřeba řešit prostorové vztahy geoprvků, u složitých geometrií, při vytváření prostorových indexů je výhodnější v prvním kroku vyloučit zcela nepravděpodobné případy, kdy dva prvky nemohou mít žádný prostorový vztah, porovnají se pouze obálky (ohrada/bounding box nebo konvexní obal). Další využití konvexních obalů jiný způsob generalizace.

Topologické překrytí, geoprocessing,... Podle složky geodat ve které dochází ke změnám mění se pouze geometrická data mění se pouze popisná data dochází ke změnám v obou složkách Podle počtu vrstev, které vstupují do úlohy jedna vrstva dvě nebo více vrstev oříznutí, překrytí, sloučení, rozdíl, průnik,...

Oříznutí (Clip, Crop) Na základě určené vrstvy obsahující hranice zájmového území se ořízne jiná vektorová vrstva. Př.: Zájmové území je definováno 4 okresy, zajímají mne pouze data ze zájmového území. Vrstvou definující ořez musí být geometrie typu polygon, ořezávaná vrstva může být jakéhokoliv typu, oříznout lze i rastr. Plochy ležící uvnitř zájmového území zůstanou beze změny, plochy zcela mimo zmizí, u ploch na hranici oříznutí se změní geometrie, doplní o lomové body průsečíků s hranicí a lomové body hranice. Atributy se nemění. Výhody: úspora ve velikosti dat, kompaktní tvar zpracovávané oblasti, konzistentní data pro porovnávání ploch,...

Spojení (Merge, Append) Spojení několika datových vrstev do jedné Př.: Mám k dispozici vektorová data rozdělená po okresech, potřebuji zpracovat úlohu z území, které leží v několika okresech. Spojovat lze obvykle pouze vrstvy obsahující geometrii stejného typu, záleží na možnostech software. Mírně se liší funkce Append a Merge, Append obvykle dokáže spojit přilehlé linie a polygony do jednoho geoprvku na základě vybraného atributu. Hodnoty atributů pole se převezmou např. podle největšího spojovaného fragmentu nebo nějakou z agregačních funkcí. Výhody: konzistentní data pro celou zpracovávanou oblast.

Rozbít (Dissolve) Sloučení několika prvků do jednoho na základě shodných hodnot některého z atributů. = rozpuštění vnitřních hranic, ponechání vnějších Př.: Mám k dispozici mapu hydrologických povodí se členěním polygonů na oblasti IV. řádu, potřebuji pracovat s hydrologickými povodími vyšších řádů. Spojovat lze obvykle pouze vrstvy obsahující geometrii stejného typu, záleží na možnostech software. Atributová pole se přebírají podle vybraného prvku nebo se použije např. sumace, průměr... Výhody: konzistentní data, jednodušší pro celou zpracovávanou oblast.

Průnik, rozdíl, spojení (Intersection, Difference, Union) funguje na základě množinových operátorů některé operace jsou symetrické (nezáleží na pořadí vrstev), jiné ne

Rozdělení (Split) hodí se například pro distribuci dat, jejich rozdělení na správní oblasti, po mapových listech... často provádíme pro snížení výpočetních nároků, rozdělení práce mezi členy týmu, zajištění důvěrnosti dat (každý zpracovává dílčí část),...

Prostorová spojení (Union, Identity, Intersection) geometricky může jít o sloučení vrstev (Union) doplnění jedné vrstvy druhou (Identity-totožnost) průnik vrstev (Intersection) atributy mohou být převzaty z první z vrstev kombinace obou vrstev

Prostorové spojení manipulace s atributy Spojení jak geometrie tak atributů dvou původně nezávislých datových vrstev Př.: Mám k dispozici vrstvu obsahující jednotlivé půdní typy včetně průměrné hodnoty ph, vrstvu s klasifikací vegetačního pokryvu, zajímají mne všechny listnaté lesy, které rostou na silně kyselých půdách Spojovat lze obvykle pouze vrstvy obsahující geometrii stejného typu, záleží na možnostech software. Výhody: Společná analýza území na základě dvou původně nezávislých faktorů.

Obalová zóna - Buffer Obalovou zónu pro vektorová data vytváří modul v.buffer (Vector Buffer vector). Př.: vytvoření obalové zóny kolem dálnic s šířkou 5 km. Výhody: umožňuje tvorbu ochranných pásem okolo prvků

Analytické fce v ArcGIS Pro

VEKTOROVÉ ANALÝZY PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Založte si nový projekt: G4_jméno_vektorove_analyzy Založte si v dokumentech pod tímto projektem soubor pro výsledky analýz k odevzdání - jméno_vektorove_analyzy.doc - v tomto dokumentu budou následně odevzdávány výsledky jednotlivých analýz. Pro každou analýzu budete mít uvedeno zadání, výsledek (ev.mezivýsledky) a snímek obrazovky z ArcGIS Pro po analýze Podle jednotlivých příkladů načítejte potřebná data z ArcČR 500 Proveďte analýzu dle zadání Zapište výsledek do nového souboru jméno_vektorove_analyzy.doc

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 1 UKÁZKOVÝ: Jaká je výměra (v ha) bažin a rašelinišť ležících v lese. Kolik to je procent z celkové výměry bažin a rašelinišť? Datové vrstvy: BazinyARaseliniste, Lesy, Hranice Načtení datových vrstev a úprava jejich symbologie Upravená symbologie jednotlivých vrstev

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 1 UKÁZKOVÝ: Jaká je výměra (v ha) bažin a rašelinišť ležících v lese. Kolik to je procent z celkové výměry bažin a rašelinišť? Datové vrstvy: BazinyARaseliniste, Lesy, Hranice Výpočet součtu všech ploch Bažin a Řašelnišť v celé ČR Artibutová tabulka BazinyARaseliniste Mezivýsledek ze vstupních dat: Bažin je 54 a P = 76490856,19 m2 Rašelinišť je 14 a P = 13172331,60 m2

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 1 UKÁZKOVÝ: Jaká je výměra (v ha) bažin a rašelinišť ležících v lese. Kolik to je procent z celkové výměry bažin a rašelinišť? Datové vrstvy: BazinyARaseliniste, Lesy, Hranice Provedeme analýzu průnik Vznikne nová vrstva BazinyARaselniste_Intersect, které opět vhodně upravíme Symbologii pro přehlednou vizualizaci provedené analýzy

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 1 UKÁZKOVÝ: Jaká je výměra (v ha) bažin a rašelinišť ležících v lese. Kolik to je procent z celkové výměry bažin a rašelinišť? Datové vrstvy: BazinyARaseliniste, Lesy, Hranice úprava symbologie jednotlivých vrstev

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 1 UKÁZKOVÝ: Jaká je výměra (v ha) bažin a rašelinišť ležících v lese. Kolik to je procent z celkové výměry bažin a rašelinišť? Datové vrstvy: BazinyARaseliniste, Lesy, Hranice Provedeme opět sumarizaci dat průnikové vrstvy Mezivýsledek z vrstvy BazinyARaseliniste_Intersect: Bažin je 50 a P = 49859829,49 m2 = 4985,98 ha Rašelinišť je 7 a P = 7572459,05 m2 = 757,25 ha Mezivýsledek ze vstupních dat: Bažin je 54 a P = 76490856,19 m2 = 7649,09 ha Rašelinišť je 14 a P = 13172331,60 m2 = 1317,23 ha Výsledek : Bažin je v lese 65,2 % z celkové plochy bažin v ČR Rašelinišť je v lese 57,5 % z celkové plochy rašelinišť v ČR

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 2: Jaká je výměra (v km2) území omezeného pouze na ČR do 100 m od dálnic? Datové vrstvy: Silnice_2015, StatPolygon (AC) Postup: 1. Načtení potřebných vrstev 2. Výběr dálnic pomocí Výběru dle atributů 3. Na výběr použít Buffer 4. Použít sumarizaci na novou vrstvu Silnice_015_Buffer

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 3: Kolik obcí v ČR leží celou svojí plochou do vzdálenosti 5 km od řeky Labe? Jaký je celkový počet obyvatel těchto obcí. Datové vrstvy: VodniToky, ObceBody (AC) Postup: 1. Načtení potřebných vrstev 2. Výběr řeky Labe pomocí Výběru dle atributů 3. Na výběr použít Buffer 4. Použít průnik a vytvořit novou vrstvu obcí ležící v obalové křivce 5. Spustit sumarizaci 6. Opravujte si průběžně Symbologii

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 4: Na kolika místech kříží dálnice, rychlostní silnice či silnice 1.třídy s železnicí. Kolik z těchto křížení leží do vzdálenosti 1km od nejbližší železniční stanice? Datové vrstvy: Silnice_2015, Zeleznice, ZeleznicniStanice Postup: 1. Načtení potřebných vrstev 2. Použít průnik a vytvořit novou vrstvu křížení jako body jen pro 1-3.tř. silnic 3. Proveďte funkci Near pro zjištění blízkých železničních stanic 4. V atributové tabulce a pomocí výběru zjistěte potřebné hodnot podle zadání. 5. Upravujte si průběžně Symbologii

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 5: Jaká je výměra území (v ha), na kterých leží les a na kterých leží vodní plocha v jednotlivých krajích vytvořte sloupcové graf dle krajů. Existuje území v ČR, které by odpovídalo současně oběma podmínkám? Datové vrstvy: Lesy, VodniPlochy, Kraje polygony (AC) Postup: 1. Použít průnik a vytvořit nové vrstvy : kraje_lesy_int, kraje_voda_int, voda_lesy_int 2. V atributové tabulce průnikových vrstev a pomocí sumarizace zjistěte potřebné hodnoty podle zadání. Vytvořte nové pole a vypočtěte v něm výměru v hektarech. 3. Vytvořte sloupcový graf pro zobrazení součtu výměr pro jednotlivé kraje - uložte jeho obrázek do výstupů.

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 6: Načtěte Letiste, ZeleznicniStanice. Odlište v grafice jednotlivé druhy letišť. Zobrazte v grafice Buffer pro letiště v hodnotě 1 km. Najděte z dat letiště, která jsou do vzdálenosti 1 km od železniční zastávky ověřte s grafikou. Vytvořte společnou datovou vrstvu pro letiště a železniční stanice. Kolik objektů tato vrstva obsahuje? Datové vrstvy: Letiste, ZeleznicniStanice, Železnice (k dokreslení grafiky mapy) Postup: 1. Načtěte potřebné vrstvy a upravte vhodně symbologii a popisy. Vytvořte Buffer 2. Najděte letiště, která jsou vzdálená do 1 km od železniční stanice. Pokud je ve vzdálenosti do 1 km od letiště více žel.zastávek, letiště počítejte pouze 1x. Vypište je do výstupu. 3. Spojte Letiste a ZeleznicniStanice pomocí Merge 4. Zjistěte celkový počet prvků v této nové vrstvě.

VEKTOROVÉ ANALÝZY - PŘÍKLADY Příklad 7: Kolik procent z celkové výměry ČR činí území, které je tvořeno hranicí vodní plochy a hranicí 5 km od hranice nejbližší vodní plochy? Datové vrstvy: Vodni Plochy, StatPolygon Postup: 1. Načtěte potřebné vrstvy a upravte vhodně symbologii a popisy. 2. Vytvořte Buffer 3. Spojte všechny Buffery do jednoho pomocí Dissolve nenastavujte žádné pole pro spojení. 4. Ořízněte tento pospojovaný Buffer podle hranic ČR 5. Zjistěte plochu oříznutého spojeného Bufferu a odečtěte od něj sumu všech vodních ploch a určete kolik je to procent z celkové plochy ČR.