VY_12_INOVACE_2NOV19 Autor výukového materiálu: Mgr. Kateřina Novotná Datum: 27. listopadu 2012 Ročník: 3. Vzdělávací oblast: Rozvoj čtenářské gramotnosti v prvouce a ve výtvarné výchově Šablona: I/2 Anotace: Cílem výukového materiálu je zdokonalení čtenářských dovedností, zlepšení orientace a schopnosti reprodukce daného textu.
19. pracovní list na podporu čtenářské gramotnosti v prvouce str. 28-36 Jak žili lidé dřív 1. Je rozdíl mezi životem lidí na vesnici a ve městě? Pokud ano, vypiš rozdíly: 2. Byl dříve rozdíl mezi životem lidí na vesnici a ve městě? Pokud ano, vypiš rozdíly: 3. Kde se odehrává děj Krkonošských pohádek? Podle čeho to můžeš poznat? 4. Podtrhni slovo, které označuje název venkovského obydlí: mrakodrap chalupa dům chatka bytovka 5. Jak si dříve lidé na vesnici vydělávali na živobytí, využij poznatky z Krkonošských pohádek: 6. Jaký byl jídelníček chudých lidí v Krkonoších? Vybarvi rámečky se správnou odpovědí: vepřové maso s knedlíkem pečené kuře kyselo a brambory zákusky 7. Jaký jídelníček by si pro sebe představoval Trautenberk?
8. Přečti si znovu stranu 29. Jak Anče připravovala kyselo a bramborák? Napiš, co do těchto pokrmů přidala: KYSELO BRAMBORÁK 9. Jak se Trautenberk choval k Ančeti, Kubovi a hajnému? 10. Jaké vlastnosti má: Anče Kuba hajný Trautenberk 11. Jak by to dopadlo s Trautenberkovým hospodářstvím, kdyby ho Kuba, Anče a hajný opustili? 12. Na konci pohádky jsou tři přísloví. Doplň a přemýšlej, jak je vysvětlit: Vůz jede,. Zlost je. Lež má.
19. pracovní list na podporu čtenářské gramotnosti v prvouce str. 28-36 Jak žili lidé dřív - metodika 1. Je rozdíl mezi životem lidí na vesnici a ve městě? Pokud ano, vypiš rozdíly: Lidé ve městě mají větší pracovní příležitosti, děti větší možnosti zájmových kroužků. Větší nabídka kulturního vyžití. Lidé z vesnic mají blíž do přírody, čistší životní prostředí. 2. Byl dříve rozdíl mezi životem lidí na vesnici a ve městě? Pokud ano, vypiš rozdíly: Lidé na vesnici se zabývali především zemědělstvím. Měli těžší, tvrdší život. Byl rozdíl i v oblékání, v možnostech vzdělání děti přes jaro, léto a podzim pomáhaly v hospodářství a teprve v zimě chodily do školy. 3. Kde se odehrává děj Krkonošských pohádek? Podle čeho to můžeš poznat? Děj se odehrává v krkonošské vesničce. Pozná se to podle toho, že bydleli v chalupě, měli políčko, louku, chlívek, hospodářská zvířata. 4. Podtrhni slovo, které označuje název venkovského obydlí: mrakodrap chalupa dům chatka bytovka 5. Jak si dříve lidé na vesnici vydělávali na živobytí, využij poznatky z Krkonošských pohádek: Ti nejchudší pracovali u pánů jako čeládka pracovali na poli a v hospodářství, dívky pracovaly v domácnosti. Kdo měl hospodářství, pěstoval obilí a brambory, staral se o dobytek. 6. Jaký byl jídelníček chudých lidí v Krkonoších? Vybarvi rámečky se správnou odpovědí:
vepřové maso s knedlíkem pečené kuře kyselo a brambory zákusky 7. Jaký jídelníček by si pro sebe představoval Trautenberk? jelita, jitrnice, pečenou kachnu a kuře 8. Přečti si znovu stranu 29. Jak Anče připravovala kyselo a bramborák? Napiš, co do těchto pokrmů přidala: KYSELO křemenáčky hřiby smetanu vejce chlebový kvásek BRAMBORÁK brambory libeček česnek 9. Jak se Trautenberk choval k Ančeti, Kubovi a hajnému? povýšeně, panovačně, zpupně, přísně, 10. Jaké vlastnosti má: Anče Kuba hajný Trautenberk ochotná pracovitý bojácný nadutý pracovitá paličatý hodný panovačný prostořeká ochotný vlídný vykutálený dobrosrdečná milý bezelstný zpupný 11. Jak by to dopadlo s Trautenberkovým hospodářstvím, kdyby ho Kuba, Anče a hajný opustili? neuměl by si uvařit, dobytek by mu pošel, neobstaral by v hospodářství nic
12. Na konci pohádky jsou tři přísloví. Doplň a přemýšlej, jak je vysvětlit: Vůz jede, jak ho kočírujou. Zlost je špatný rádce. Lež má krátké nohy.
Seznam použité literatury Šimková Božena, Krkonošská pohádka, 12. dotisk, vydalo nakladatelství KING, 2006,