Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci
Ing. Stanislav Petrík, CSc., Ing. Aleš Gardián, MBA (Elmarco s.r.o.), Fred Lybrand; MBA (Elmarco Inc., USA) INOVACE A PODNIKÁNÍ V OBLASTI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ
Transfer technologií
Úvod Transfer informací a transfer vědomostí Způsoby transferu technologií Strategická partnerství
Tranfer informací a transfer vědomostí Znalosti musí mířit vysoko, aby přinášely výsledky. Znalosti jsou produktivní pouze tehdy, jestliže jsou aplikovány tak, aby přinášely něco nového a významného. Zajistit produktivitu znalostí vyžaduje, aby znalosti byly jasně zaměřeny. Musí být vysoce koncentrované. Úsilí o produktivní využití znalostí musí být cílevědomé a organizované, ať už je vynakládá jednotlivec nebo tým. Nejde o "záblesk génia", ale o práci. Manažer v organizaci řídí znalosti jako ekonomický zdroj obdobně jako řídí jiné zdroje, tzn. plánuje je, obstarává je, nebo se podílí na jejich tvorbě, eviduje je, organizuje jejich využívání v procesu výroby nebo v provozu, kontroluje jejich aplikace a využití, hodnotí je a rozhoduje o jejich použití jako živých vitálních znalostí. Manažer znalostí (Chief Knowledge Officer, CKO) obdobně jako CEO plánuje strategii využívání znalostí a hodnotí jejich přínos. V případě kvalifikované i obslužné práce rozhoduje, jak by práce měla být organizována. Jaký druh týmu je vhodný pro tento druh práce a její postup. Je to práce v týmech a v organizaci. Systematické využívání příležitosti ke změnám. S těmito příležitostmi je třeba spojit schopnosti a přednosti kvalifikovaných specialistů a jejich týmů. Investování času jako zdroje pro dosažení produktivity znalostí. Vyžaduje však neustálý krátkodobý tok výsledků.
Tranfer informací a transfer vědomostí Existují tři základní způsoby produkce nových znalostí: Zdokonalování stávajících znalostí a postupů, neustále vylepšování, produkování z "dobrých" na "lepší", Zužitkování jako nepřetržité využívání stávajících znalostí v nových a nových oblastech, k vyvíjení nových a odlišných produktů, služeb a postupů, exploatace znalostí v jiném oboru a pro jiné zákaznické segmenty. "Inovování", tedy Inovace založené na nových znalostech jako dosahování skutečně zásadních a převratných novinek, směrujících novými a jinými směry než doposud. Zásadou je, že všechny tři způsoby je nutno rozvíjet společně.
Způsoby transferu technologií Licence, Vědecké parky, Agentury, Zaměstnání zkušených pracovníků, Výzkumné kluby, Konzultační firmy
Příklady Enterprise Europe Network (EEN) je celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Zahrnutím národních informačních sítí a jejich napojením na Evropskou komisi vytvoří Enterprise Europe Network celoplošné pokrytí všech členských států EU a spolupracujících zemí jednotným kompetentním servisem. Aktivity české části Enterprise Europe Network jsou realizovány konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných Technologickým centrem AV ČR (TC AC ČR). Část sítě Inovace a technologický transfer zahrnuje asistenci při transferu technologií, komercializaci výsledků výzkumu a vývoje a realizaci inovačních záměrů. Pokud hledáte či poptáváte novou technologii nebo technické řešení, je Vám k dispozici databáze nabídek a poptávek technologií.
Příklady
Příklady
Příklady
Příklady
Příklady
Příklady http://www.jic.cz/ http://www.inovacentrum.cvut.cz
Strategická partnerství - formy strategického partnerství: licence, dodavatelské vztahy, outsourcing, joint venture, spolupráce mimo joit-venture, výzkumně-vývojová konsorcia, průmyslové klastry, inovační sítě
Motivace pro vytváření partnerství Rizika Význam důvěry
Příklad úspěšného fungování partnerství Nonwovens Cooperative Research Center (NCRC) http://www.thenonwovensinstitute.com/ncrc/
Výhody spolupráce formou aktivní sítě jsou: pro členy: Společná podpora (vysoce rizikových) projektů základního výzkumu znamená velkou úsporu finančních prostředků. Za méně peněz více muziky, tzn. za náklady na přibližně jeden projekt členové získávají výsledky z několika projektů. Členy sítě jsou komerční subjekty, které si v nekterých případech konkurují, v mnoha případech ale moho spolupracovat a ve finále vzájemně obchodovat. pro univerzitu/centrum: Sdružení je stálým zdrojem finančních prostředků pro schválené projekty. Blízké vztahy s komerčními subjekty vedou často k individuálním kontraktům na specifické projekty, což přináší další finance. Prokazatelná a fungující spolupráce s komerční sférou zvyšuje prestiž univerzity (centra), přitahuje další komerční subjekty a usnadňuje přístup ke grantům. Výsledky výzkumu často vedou k podání patentových přihlášek a licencím pro členy sdružení, tzn. k licenčním poplatkům pro univerzitu/centrum. Zapojení studentů (nejčastěji PhD.) do projektů zvyšuje jejich motivaci a úroveň disertačních prací. Firmy velmi často a ochotně zaměstnávají absolventy, kteří pro ně pracovali na společných projektech, a které tudíž dobře znají. Univerzitní pracoviště spolupracující s komerční sférou touto formou přitahují dostatek talentovaných studentů.
Základní principy fungování aktivní sítě Pro efektivní fungování aktivní sítě je potřeba stanovit jasná a akceptovatelná pravidla v rámci daného právního prostředí. Elmarco má zkušenosti s fungováním takových sdružení v USA. Pro vytvoření sítě fungující podle obdobného modelu bude potřeba tyto příklady přizpůsobit českému, resp. evropskému právnímu řádu. Nicméně základní principy fungování sítě by měli zůstat funkční. Mezi tyto principy patří: Členství v síti se řídí statutem. Sdružení může nabízet jednu nebo několik úrovní členství. Členové jsou povinni platit roční příspěvky na účet sdružení. Orgány sdružení: nejvyšším orgánem je Rada zástupců členských firem. V závislosti na velikosti sdružení jsou definováni jednotliví funkcionáři (ředitel). Vztah s univerzitou: sdružení existuje v rámci organizační struktury zřizovatelské univerzity (výzkumného centra). Patentová politika: Základním principem je přednostní přístup členů sítě k patentovatelným výsledkům z projektů. Členské subjekty mají právo spolufinancovat patentování vynálezů vzniklých v souvislosti s projekty podporovanými sítí, a následně se podílet na patentových právech k těmto vynálezům. Pravidla pro nakládání s patenty jsou klíčovou (a nejsložitější) částí statutu sítě, a samozřejmě je nutné je nastavit v souladu s místním právem (viz příklady v kapitole 5). Řešitelé, kteří hodlají patentovat vynález
Omezení a bariéry transferu technologií Uzavřenost firem ochrana obchodního tajemství Obava z konkurence Pověry Příklady: Swarovski, Preciosa / vs. Elmarco
TUL - CxI