Ekonomika zdravotnictví

Podobné dokumenty
Ing. Vojtěch Beck, 2016

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

lní politika Zdravotní politika Téma: FSS MU Brno, 2006

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Komunitní služby a instituce

1 Zdraví, právo na zdraví

Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Zdravotnické systémy - 1

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

Ošetřovatelství v primární péči. Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Úvod do sociální politiky

Ekonomie zdravotnictví. Daniel Smutek

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

Systémy zdravotní péče

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

Konference INMED. Plány a důvody konsolidace nemocnic Pardubického kraje. Ing. Roman Línek, MBA 1.náměstek hejtmana

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdravotnictví Pardubice Tomáš Julínek

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Zdravotnictví Pardubice Marek Šnajdr

Sociální zabezpečení v ČR

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Léčba vzácných onemocnění

OKRUHY - SZZ

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

4. pracovní skupina Zdravotnictví, zdravý životní styl

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

STRATEGIE NEMOCNIC V MĚNÍCÍM SE PROSTŘEDÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Co mohou kraje udělat se zdravotnictvím? MUDr. Přemysl Sobotka náměstek hejtmana pro zdravotnictví LK

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Návrh Zprávy analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2016

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017

1 Veřejný sektor a veřejná správa

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy. MUDr.Marie Součková

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

PODÍL VPL NA ROZVOJI ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI PACIENTŮ. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Kontroverzní témata z pohledu primární péče. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Zdravotní péče v segmentu lůžkové péče v roce 2019 a dále z pohledu SZP ČR. Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Komunitní sestra: možnosti a výzvy


Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Aktuální údaje ze zdravotnictví

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Reforma psychiatrické péče. MUDr. Dita Protopopová, Ph.D

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár

České zdravotnictví v roce 2018

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

Reforma zdravotnictví

STRATEGICKÉ DOKUMENTY

Ošetřovatelství

Ekonomika veřejného sektoru

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha

Hodnocení fungování zdravotnických systémů

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Transkript:

Ekonomika zdravotnictví Obsah 1. Ekonomika zdravotní péče... 1 2. Péče o zdraví... 2 3. Zdravotní péče... 3 4. Zdravotnictví... 3 5. Zdravotní politika (ZP)... 4 6. Ekonomická podstata zdravotních služeb... 7 1. Ekonomika zdravotní péče samostatná mikroekonomická disciplína definuje charakteristiky trhu se zdravotnickou péčí analyzuje chování jednotlivých ekonomických subjektů v souvislosti s poskytováním a užíváním zdravotní péče tato ekonomika uplatňuje různé metody Námitky proti užívání metod ekonomické analýzy v segmentu zdravotnictví: Etické námitky : zdraví má určitou hodnotu a nelze stanovit cenu zdraví Technické námitky: týkají se možnosti definování výsledného produktu v tomto odvětví týkají se možnosti jak lze zdraví měřit je to vztah mezi poskytováním zdravotní péče (která má v ČR 20% úspěšnost) a zlepšením zdravotního stavu Co je to ekonomika zdravotnictví? Zkoumá jak optimálně alokovat zdroje ve zdravotnictví, aby dosáhla k integraci medicínské, organizační a ekonomické racionality. Je ovlivněno systémem zdr. péče a způsobem financování. 1

Co je to zdraví? První historická definice = stav organismu bez nemoci Definice světové zdravotní organizace (WHO) = Zdraví je stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Zdraví je ovlivněno soustavou podmínek a to: prvky přírodního prostředí = klima prvky sociálního (společenského) prostředí = kvalita zdravotnictví, okolí, smog Zdraví je soubor (potenciál) schopností a vlastností člověka vyrovnat se s nároky vnitřního a vnějšího prostředí bez narušení životních f-cí. Zdraví není čistý ekonomický statek nedá se měřit nedá se kvantifikovat jako statek 2. Péče o zdraví Soubor všech ek. kultur, soc. aktivit a opatření společnosti, jejichž smyslem je chránit upevňovat a navracet lidem zdraví. Zahrnuje 2 druhy aktivit: 1. aktivity zaměřené na léčení odstranění změn na zdravotním stavu člověka, obnova a navracení zdraví. 2. aktivity ve směru ochrany, podpory a ochrany zdraví, ve směru posílení zdraví a zamezení vzniku nemoci. Principy: solidarita mezigenerační(starší-mladší), nemocný-zdravý, chudý-bohatý vysoký podíl samosprávy více zdrojové finance převaha zdravotních pojišťoven svobodná volba lékaře zdravotní pojišťovny dostupnost zdravotních služeb 2

3. Zdravotní péče Je obsahově užší než pojem péče o zdraví. Obsahuje aktivity které jsou zaměřeny k léčení na prevenci chorob, těch které mohou být zajištěny zdr. systémem. Členění: 1. dle kritéria místa poskytování ambulantní péče: domácí péče odborní praktičtí lékaři ústavní péče: v nemocnicích sanatoriích odborných léčebných ústavech 2. dle typu zaměření na specializaci primární péče praktických lékařů pro děti, dospělé a dorost, gynekologická péče, stomatologická péče sekundární speciální zdr. služby (kožní, oční, krční, ušní ) parciální pracují zde odborní, vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří používají kvalitní zdr. zařícení (kardiální zdr. péče) ORIENTAČNĚ: statistika výše statistika využití: potřebných nákladů: primární 80% 15% sekundární 15% 45% parciální 5% 40% 4. Zdravotnictví Segment veřejného sektoru. Z hlediska funkčního = souhrn preventivních a léčebných metod pro zachovávání a rozvoj fyzické, duševní zdatnosti, pracovní schopnosti pro prodloužení života a zabezpečení zdravého vývoje nového jedince. 3

Z hlediska instituciálního = zdravotnictví chápeme jako určitou zaručenou soustavu definovanou podle zákona o zdravotní péči. Zdravotnictví chápeme jako systém, který zahrnuje tato složky: zdravotnické služby zdravotnická výroba zdravotní zásobování a odbyt materiál, pomůcky věda, výzkum a výchovy ve zdravotnictví Zdravotnické služby = aktivity, které jsou podnikány s cílem chránit, uplatňovat a navracet zdraví lidí, omezovat negativní důsledky poruch zdraví, vést lidi ke zdravému způsobu života a zlepšit kvalitu ŽP. Člení se na: léčebně-preventivní služby: zařízení ambulantní péče nemocnice odborné léčení (ústavy, sanatoria, rehabilitační ústavy ) hygienické epidemiologické služby zdravotnická osvěta přednášky lékařů (ve školách) 5. Zdravotní politika (ZP) Činnost státu a neziskových subjektů, která se zaměřuje na podporu, ochranu zdraví obyvatel. Cílem: je zlepšit životní situaci obyvatel je minimalizovat výskyt poruch zdraví jež působí na kvalitu života a ohrožuje předčasnou smrt Obsah: tvorba legislativních, ekonomických, environmentálních a oborových podmínek a předpokladů aktivizující jednotlivce, společenské skupiny a společenské síly k dosažení optimálního stavu zdraví a naplňování zdravotních potřeb. 4

Subjekty ZP: stát kraje obce další nestátní organizace vstupují zde i občané, pojištěnci, zaměstnanci a zaměstnavatelé Role státu ve ZP 1. Role systémová a normotvorná, kdy stát: formuluje a stanovuje své koncepce, preference a nosné programy vymezuje pravidla pro chování zainteresovaných subjektů normy, standarty určuje soustavu zdrav. zařízení, stanovuje základní podmínky pro jejich existenci 2. Role kompenzační a nedistribuční, kdy stát: zajišťuje adekvátní přístup ke zdravotnické péči pro všechny prostřednictvím svých zásahů vstupuje do vztahu mezi pacientem a lékařem, zejména tvorbou různých systémů úhrad řeší situaci občanů, kterým zdravotní stav dlouhodobě komplikuje možnost začlenit se do společnosti a kde by tedy mohl působit jako faktor jejich sociální a ek. diskriminace 3. Role tvůrčí a rozvojová, kdy stát: stimuluje rozvoj zdravotnictví na svém území a chápe zdravotnictví jako rozvoj ekonomiky působí jako systematický faktor zabraňující rozpadu zdravotních služeb na tržní, efektivní a zbývající část 4. Role monitorovací, kdy stát: se snaží posuzovat aktivity jež zdravotnická zařízení vykonávají se snaží posuzovat určitá kritéria, zda je zajišťována určitá dostupnost pro občany, efektivnost léčby 5

Hlavní nástroje ZP systém zákonů, norem, standardů finanční prostředky a způsoby alokace kolik, kam, z jakých zdrojů instituce a zařízení informace OZIS vyjednává mezi účastníky procesu Země OECD 3 základní cíle: ekvita (= dostupnost zdravotní péče pro všechny občany) v přístupu vysoká kvalita zdravotní péče makroekonomická hospodárnost zdravotní péče Výdaje na zdravotnictví stále rostou, tvoří cca 7-8%z HDP. Jsou rostoucí náklady na zdravotní péči hlavní příčiny: stárnutí populace, nárůstu chronických onemocnění a invalidity, zvýšená dostupnost nových technologií a nových způsobů léčby, nárůstu očekávání veřejnosti. ZP řeší důležité otázky: Do jaké míry odpovídá stát za zdraví obyvatele? Které části zdr. péče by měly být řízeny vládami (institucemi) jako veřejně kolektivní rozhodování a která rozhodnutí by měla být ponechána k rozhodnutí jednotlivým občanům? Které veřejné nebo soukromé statky by měly být poskytovány veřejnému sektoru a které by bylo vhodné ponechat v soukromém sektoru? Základní předpoklady ZP Správně definovat cíle a strategické postupy a k jejich naplnění Odpovídající motivaci a podmínky občanů k jejich realizaci Socioekonomické prostředí umožňující realizovat žádoucí péči o zdraví 6

6. Ekonomická podstata zdravotních služeb Z pohledu ek. podstaty existují 3 základní kategorie statků: 1. Čistě kolektivní (veřejné) statky popis nevylučitelné ze spotřeby nedělitelné nerivalita statků nekonkurují si (veřejné osvětlení, výzkum, armáda ) 2. Smíšené kolektivní statky kvantita je dělitelná kvalita je nedělitelná (ambulantní, nemocniční péče..) 3. Privátní statky vylučitelné ze spotřeby dělitelné rivalita (plastické soukromé operace, ne ty, kde je plastická operace nutná to by byl smíšený kolektivní statek) Důvody státních zásahů Dochází k selhání trhu, které způsobí, že soukromý sektor není Paretově efektivní. Obavy z následků nerovnosti v příjmech. Nekonkurenčnost trhu zdravotních služeb rozdíly Standardní trhy Mnoho prodávajících Firmy max. zisk Homogenní komodity Dobrá informovanost kupujících Přímé platby spotřebitelů Trhy ve zdravotnictví Omezený počet nemocnic (mimo velká města Praha, Ostrava, Brno ) Posláním nemocnic není zisk Heterogenní komodity Spatná informovanost pacientů (kupujícího) Pacient hradí jen část nákladů přímo 7

Nekonkurenčnost trhu zdravotních služeb Nedokonalá informovanost lékař poskytuje službu, je zprostředkující agent, informuje a my mu věříme Omezená soutěž lékaři si vyměňují poznatky, zkušenosti u dentistů, každý si řekne jinak Existence externalit pozitivní = výroba je nižší než optimální (očkování zlepším svůj zdravotní stav a nenakazím další občany) negativní = výroba je vyšší než optimální (drogy, kouření škodím sobě i ostatním) Faktor nejistoty a nekomplexnosti trhu neinformovanost pacientů (já nevím, že za 2 roky se mi něco stane, proto máme veřejné zdravotní pojištění jeho f-ce = rozložení nákladů v čase a mezi jednotlivé spotřebitele Rovnost a spravedlnost pokud rozhodujeme o poskytnutí či neposkytnutí zdravotní péče, měla by tu být rovnost. 8