P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Podobné dokumenty
Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika přehled zkouškových otázek:

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Působení genů. Gen. Znak

Mendelistická genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Genetika kvantitativních znaků

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Chromosomy a karyotyp člověka

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Základní pravidla dědičnosti

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Genetika zvířat - MENDELU

Genetika vzácných druhů zuzmun

Vztah genotyp fenotyp

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Selekce v populaci a její důsledky

Degenerace genetického kódu

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Mendelistická genetika

GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Příbuznost a inbreeding

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Genové interakce Modifikace mendelovských poměrů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Předm luva A notace/a n n o tatio n... 15

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Cesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami. Barbora Černá Bolfíková

Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Genetika mnohobuněčných organismů

Bakteriální transpozony

- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů

Nové genové techniky, potraviny a monitoring

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Populační genetika Radka Reifová

Základní genetické pojmy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Základy genetiky populací

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Transkript:

Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt Charakter F1: F1 překoná lepšího rodiče heteroze F1 se rovná lepšímu rodiči dominance lepšího rodiče F1 se rovná průměru obou rodičů intermediální dědičnost

Podstata heteroze klasická genetika Hypotéza dominance a epistáze Introdukce dominantních alel (komplementace, akumulace, potlačení původní nežádoucí recesivní alely) Interakce dominantních alel nealelních genů 1908 Davenport, 1910 Bruce, 1917 Jones P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH F1 Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh Hypotéza superdominance (1945 Hull) Komplementární interakce různých alel jednoho lokusu u Hybrida (heterozygotnost je výhodnější než homozygotnost)

Molekulární a buněčné aspekty heteroze Interakce mezi jadernou DNA rodičů, interakce jádro - cytoplazma Interakce jádro cytoplazma Změny v nekódujících oblastech repetice, chromatin Změny v expresi genů Epigenetické modifikace Metody studia: DNA markery, genetické mapování QTL, RNA-Seq

Genová exprese při heterozi Typy interakcí transkripční regulace Interakce alel rodičovských genomů má za důsledek změnu v naprogramování genů, což vede ke zlepšení řady vlastností X Žádná exprese genu Síla čáry představuje intenzitu genové exprese

Transkripční regulace genů u plodin Kukuřice superdom. u 50% expr. genů pro výšku rostliny, 26% neúplná dom., 12,6% úplná dom., 10,2% aditivní účinek 42-55% genů se různě exprimuje u rodičů a hybridů F1 (B73 x Mo17) Aditivní alely jsou pozitivně korelovány s heterozí ve výnosu Geny se stejnou expresí u rodičů a hybrida F1 jsou negativně korelovány s heterozí ve výnosu Odlišná regulace alel hraje důležitou roli v heterozi ve výnosu

Rýže studium vztahů mezi fenotypem a transkriptomem, RNA-Seq U hybrida - 2/3 transkriptů je specificky spojeno s odnožováním a začátkem kvetení Rozdíly v expresi mezi rodiči a hybridy F1 Řepka olejná - specifické interakce mezi homeologickými geny Výhoda duplikace genů - polyploidie, komplementace genů v F1 (např. kódují různé podjednotky proteinů), různá genová dávka

Význam nekódujících oblastí genomu Repetice Aktivita transpozonů, retrotranspozonů, začlenění do kódujících a regulačních sekvencí. Především u polyploidů. Malé RNA mirna, sirna pocházející z nekód. sekv. transpozonů, tandemových repeticí, 5 UTR, intronů- Působí proti genovému šoku u hybridů Kukuřice - 22 a 24 nt sirna z transpozonů, odlišná akumulace u rodičl a hybridů F1

Epigenetická regulace u hybrida Změny v metylaci DNA určitých lokusů rodiče vs. hybrid F1. suprimuje transkripci regulačních faktorů podílejících se na inbrední depresi (rajče). Acetylace histonů Modifikace struktury chromatinu Změny v expresi genů pro malé RNA Model Arabidopsis epigenet modifikace genu pro cirkadiální rytmy CCA1, Late elongated hypokotyl LHY reguluje zdatnost hybridů F1, zvyšuje biomasu

Genetické a negenetické faktory ovlivňující heterozi

Inbríding Vzájemné opylování blízce příbuzných jedinců až po vynucené samosprášení téže rostliny = selfování

Důsledky inbrídingu 1. deprese - snížení růstu, snížení vitality, defektu v chlorofylu 2. zvýšení homozygotnosti 3. objevování se genotypů s recesivními vlastnostmi 4. fixace genů, které řídí znaky s nízkou heritabilitou Generace I0, I1, I2, I6 homozygotní, geneticky vyrovnané linie

Stupeň homozygotnosti počtu heterozygotních alelových párů a na celkovém počtu samosprašovaných generací prostředek dosažení heteroze (heterózní šlechtění) Inbriding zvyšuje celkovou genetickou proměnlivost: utajená ve formě recesivních alel lokusů Druhy citlivé: kukuřice, zvláště žito, vojtěška, řepa Druhy méně citlivé: okurky, melouny, slunečnice

Využití heteroze Kukuřice, pšenice, ječmen, oves, rýže, cukrová řepa, vojtěška, rajče, okurek, paprika, špenát, květák, mrkev, slunečnice, begonie, aksamitník Praktická aplikace heteroze a kombinační schopnost

Kombinační schopnost - Obecná kombinační schopnost je průměrná hodnota heteroze všech hybridních potomstev určité linie - Specifická kombinační schopnost je odchylka od průměrné hodnoty kombinační schopnosti určité kombinace linií

Linie A, B, C, D jsou kříženy s linií T (tester) A B C D průměr T 11 11 16 10 12 Dialelní křížení A B C D průměr A - 13 20 11 14,6 B 11-16 10 12,3 C 11 11-8 10 D 10 9 10-9,6 Průměr 10,6 11 16,3 10

Fixace heterózního efektu vegetativní rozmnožování apomikticky se množící druhy

Využití heteroze u autogamních a alogamních plodin Autogamní druhy Meziodrůdová hybridizace Alogamní druhy výběr rostlin, linií, odrůd s nejlepší kombinační schopností Meziodrůdová hybridizace Meziliniová hybridizace Syntetické populace

Tvorba čtyřliniových hybridů u kukuřice

Fenotypová heteroze hybridů kukuřice

U dvou náhodně vybraných inbredních linií kukuřice je průměrně 1 polymorfismus na 100 bp (SNP, Indel). Hodnoceno pro několik set inbredních linií. B73 a Mo17 alelové varianty Gen A mutace v kódující sekvenci, funkčně odlišný protein Gen B chybí Gen C vyšší exprese (změna v přilehlé repetitivní sekvenci) Gen D není exprimován (změna v regulační sekvenci) Gen E žádná změna

Tvorba syntetické populace u pícnin výběrová školka klonová školka hromadné křížení (polykros) zkoušky výkonu hybridizační školka