STANOVISKO ČESKÉ REPUBLIKY K ZELENÉ KNIZE O KOLIZNÍM PRÁVU V OBLASTI ÚPRAVY MAJETKOVÝCH POMĚRŮ V MANŽELSTVÍ, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ OTÁZKOU SOUDNÍ PŘÍSLUŠNOSTI A VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ (Vypracováno Ministerstvem spravedlnosti ČR) 1. ÚVOD Česká republika obecně vítá iniciativu Komise a má za to, že Zelená kniha o kolizním právu v oblasti úpravy majetkových poměrů v manželství, zabývající se převážně otázkou soudní příslušnosti a vzájemného uznávání je kvalitním materiálem upozorňujícím na problematické aspekty některých otázek spadajících do tohoto tématu. Řadu navrhovaných řešení považuje Česká republika za přínosnou, k některým se stavíme spíše zdrženlivě, a některá nepovažujeme za nutná či účelná. Naše odpovědi jsou výsledkem připomínek jak vynikajících odborníků z řad právních teoretiků, tak velmi zkušených odborníků z aplikační praxe, kteří mají bohaté zkušenosti s touto problematikou. 2. ÚPRAVA MAJETKOVÝCH POMĚRŮ V MANŽELSTVÍ 2.1. Oblast působnosti Otázka č. 1: a) Měl by budoucí nástroj zahrnovat určité osobní aspekty úpravy majetkových poměrů v manželství, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených nástrojích, nebo se má věnovat pouze majetkovým poměrům, které vyplývají z manželského vztahu? Pokud ano, napište jaké a proč? Ne. Uvažovaná úprava by se měla omezit pouze na kolizní úpravu majetkových dopadů manželského svazku, tzn. manželského majetkového režimu. Jiné účinky uzavření manželství, tj. osobní vztahy manželů, jsou v zákonné úpravě ČR samostatným rozsahem pro určení rozhodného práva. b) Měl by se budoucí nástroj vztahovat na majetkové poměry, které vyplývají ze společného života, nebo pouze na ty, které nastanou ve chvíli rozluky nebo zániku vztahu? Budoucí úprava by se měla vztahovat jen na majetkové vztahy, které nastanou po rozvodu nebo rozluce manželství. Co se týče majetkových poměrů vyplývajících ze společného života, jako je např. přispívání na náklady společného života, domníváme se, že v těchto případech jde spíše o záležitosti, které spadají do rozsahu osobních vztahů manželů, nikoliv vztahů majetkových. 1
2.2. Pravidla kolizního práva 2.2.1. Hraniční určovatelé a volba rozhodného práva Otázka č. 2: a) Jaké hraniční určovatele použít pro určení rozhodného práva pro úpravu majetkových poměrů v manželství? A jaké stanovit pořadí priorit v případě plurality (např. hlavní místo pobytu manželů, jejich státní příslušnost? Jiná kritéria?) Jako hraniční určovatelé by měly být stanoveny: obvyklý pobyt manželů (obou či jednoho), jinak státní příslušnost manželů (obou či jednoho), jinak lex fori, dále potom alternativně např. místo uzavření sňatku, místo uzavření předmanželské smlouvy. b) Pokud se budoucí nástroj vztahuje na všechny majetkové poměry vyplývající z manželského vztahu, je nutné počítat se stejnými kritérii jak pro období společného soužití páru, tak i pro zánik řečeného svazku? Ne, pokud se majetkovými důsledky myslí to, co je uvedeno v otázce č. 1 písm. b). Jinak hraniční určovatel stanovený pro majetkový režim manželů se má vztahovat i na vypořádání majetkových společenství po ukončení manželství (úmrtím, rozvodem). Otázka č. 3: Měli bychom používat stejné hraniční určovatele pro všechny aspekty situace, které jsou zahrnuty v platných právních předpisech, nebo bychom mohli použít různých kritérií pro různé aspekty? Pokud ano, jaké situace je třeba brát v úvahu? Hraniční určovatel stanovený pro manželské majetkové vztahy by se měl vztahovat na všechny otázky spadající do rozsahu kolizní normy. Pokud se týče nemovitostí, je možné stanovit použití lex rei sitae, aby se tak předešlo možnému pozdějšímu neuznání rozhodnutí z důvodu výhrady veřejného pořádku. Otázka č.4: Měli bychom připustit automatickou změnu práva použitelného pro úpravu majetkových poměrů v manželství v případě změn určitých hraničních určovatelů, mezi které patří např. trvalé bydliště manželů? Pokud ano, může mít tato změna zpětný účinek? Změna práva by měla být možná jen při změně obvyklého bydliště manželů. Jinak by mohlo docházet k těžko přehledným situacím, mohla by být ohrožena práva třetích osob. 2.2.2. Výkon autonomie vůle Otázka č. 5: a) Měl by se manželům umožnit výběr platného práva na úpravu jejich majetkových poměrů? Pokud ano, jaké hraniční určovatele přitom můžou být brány v úvahu? 2
Možnost volby práva v době uzavření manželství nebo bezprostředně před ním lze připustit. Jako možné právní řády, na které by byla volba omezena, by přicházely v úvahu právo místa uzavření sňatku, právo místa uzavření předmanželské smlouvy, právo státu, jehož je alespoň jeden z manželů příslušníkem, právo státu, v němž má jeden z manželů obvyklý pobyt, právo místa polohy nemovitosti, pokud jde o tuto nemovitost. Po uzavření manželství by účastníci manželského svazku měli mít možnost volby rozhodného práva, ovšem nikoliv pro volbu samotnou, ale jako důsledek jejich osobního rozhodnutí. Takovým rozhodnutím by mohla být změna bydliště manželů před právním úkonem. Ve vztahu k nabytí práv či povinností (majetku nebo závazků) by tedy bylo rozhodujícím faktorem pro volbu práva bydliště manželů před nabytím těchto práv či povinností. b) Měl by být povolen výběr více možností, který by určité jmění podřídil jednomu zákonu a jiné jinému zákonu? Ano, pokud bude přijato řešení pod otázkou č. 3, tedy pouze ve vztahu k nemovitostem. c)má být tento výběr vykonán nebo změněn kdykoli před nebo během manželství, nebo pouze v určitém okamžiku (při zániku manželství)? Viz ad otázka č. 5 písm. a) d)v případě, kdy dojde ke změně rozhodného práva, má být tato změna vykonána se zpětnou účinností? Změna by neměla mít zpětný účinek, a to z toho důvodu, aby nedocházelo k těžko přehledným situacím a aby nebyla ohrožena právní jistota a práva třetích osob. Otázka č. 6: Mají se harmonizovat formální náležitosti dohody? Ano, bylo by vhodné stanovit formu notářského zápisu nebo obdobné listiny. 2.3. Pravidla příslušnosti 2.3.1. Příslušnost soudních orgánů Otázka č.7: a) Měl by být soudce, který rozhoduje o zániku manželství rozvodem a o rozluce podle nařízení č. 2201/2003, rovněž pověřen rozhodováním o vypořádání majetkových poměrů manželů? Ano, odpovídá to též vnitrostátní úpravě ČR. b) Měl by být soudce, který rozhoduje o dědickém sporu, rovněž pověřen rozhodováním o vypořádání majetkových poměrů manželů? 3
Bylo by zřejmě vhodné z praktických důvodů stanovit pravomoc soudů státu, které mají pravomoc rozhodovat v dědickém řízení. Otázka č. 8: a) Jaká stanovit pravidla mezinárodní soudní příslušnosti, zvláště v otázkách majetkové povahy, které se vyskytnou během společného života partnerů (např.: dary mezi manželi, smlouvy mezi manželi)? Měla by být stanovena pravomoc soudů státu, jehož soudy jsou podle jeho procesních předpisů místně příslušné. b) Měli bychom uvažovat o vypracování jednoho všeobecného kritéria, nebo spíše více alternativními kritérií, která jsou stanovena nařízením č. 2201/2003 (např. trvalé místo pobytu, společná státní příslušnost)? Mohlo by být i více alternativních kritérií. Otázka č. 9: a) Lze uvažovat o tom, že by jeden soudce rozhodoval o všech typech majetku, movitém i nemovitém, i když se tento nachází na území více členských států? Výjimka by měla být dána pro nemovitosti. Za praktické považujeme stanovení příslušnosti tak, jak navrhujeme v odpovědích ad 7a) a 7b) b) Mají se aplikovat pravidla obecného práva, pokud je stranou sporu třetí osoba? Pokud se pravidly obecného práva myslí obecná ustanovení o pravomoci soudů, domníváme se, že ano (jako je tomu v nařízení Brusel I). Otázka č. 10: Lze uvažovat o tom, že by se stranám umožnil výběr příslušného soudu? Pokud ano, jakým způsobem? Domníváme se, že volbu soudu by bylo možné připustit za podmínek obdobných čl. 23 nařízení Brusel I, s výjimkou, pokud by šlo o rozhodování o právech k nemovitostem. Otázka č. 11: Bylo by prospěšné, kdyby byl umožněn převod jednoho řízení v této oblasti od soudu v jednom členském státě k soudu jiného členského státu? Pokud ano, za jakých podmínek? Ano. Důvodem pro přenesení příslušnosti by mohla být např. změna obvyklého bydliště, kdyby v průběhu řízení pozbyli obvyklé bydliště v členském státu, jehož soud řízení vede, oba manželé; nebo návrh manželů; nebo návrh soudu jiného členského státu, jehož právem se bude vypořádání řídit. 2.3.2. Příslušnost jiných orgánů než soudních 4
Otázka č. 12: Měli bychom uvažovat o pravidlech pro určení příslušnosti pro jiné než soudní orgány? Pokud ano, je nutné uplatňovat kritéria příslušnosti analogická s těmi, jež jsou stanovena pro soudní orgány? Mohli bychom za tím účelem vycházet z rozsáhlé definice pojmu soud v článku 2 nařízení (ES) č. 2201/2003? Nyní se spíše kloníme k názoru, že to není nezbytně nutné. Pokud ovšem většina států bude jiného názoru, nebude s tím mít ČR zásadní problém Otázka č. 13: Mělo by být povoleno, aby orgán, který rozhoduje o vypořádání a dělení majetku, mohl rovněž rozhodovat v případě, kdy se část majetku nachází mimo území, na které se vztahuje jeho pravomoc? Souhlasíme, s výjimkou situace, kdy se rozhoduje o nemovitosti. Otázka č. 14: Pokud ne, mělo by se počítat s tím, že by některé náležitosti byly provedeny u orgánu jiného členského státu, a ne u toho, který byl určen hlavním pravidlem kompetenčního sporu? Bylo by třeba přesně vymezit, o jaké formality jde. Pokud jde např. o úřední ověření podpisu, úkony ve formě notářského zápisu, pak by naše odpověď byla kladná. 2.4. Pravidla uznávání a výkonu 2.4.1. Uznávání a výkon soudních rozhodnutí Otázka č. 15: Měl by budoucí evropský nástroj odstranit proceduru exequatur u rozsudků v oblasti své působnosti? Pokud ne, s jakým důvodem neuznávání rozsudků bychom měli počítat? Budoucí úprava by měla odstranit exequatur vynesených rozhodnutí, tato rozhodnutí by měla být přímo vykonatelná v jiném členském státě. Úprava by měla odrážet tendence zřejmé u ostatních připravovaných norem (např. o evropském platebním rozkazu). Důvody pro neuznání rozsudků lze formulovat standardně (nedostatek pravomoci, res iudicata, účastníkovi nebylo umožněno účinně hájit svá práva, rozpor s veřejným pořádkem). Otázka č. 16: Lze uvažovat o tom, že by rozsudky týkající se majetkových vztahů v manželství, které byly vyneseny v jednom členském státu, byly plně uznány v jiných členských státech, a tím by byla umožněna změna katastrů nemovitostí, aniž by se o ní muselo jednat? Mohli bychom za tím účelem vycházet ze čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/2003? Souhlasíme s tím, aby rozsudky soudů byly přímým podkladem pro změny v některých registrech, např. evidující vlastnictví nemovitostí. 2.4.2. Uznávání a výkon mimosoudních písemností 5
Otázka č. 17: Lze uplatňovat na písemnosti, které byly vydány jinými než soudními orgány (např. na manželskou smlouvu), stejná pravidla uznávání a výkonu, která se uplatňují na rozsudky? Pokud ne, jaká pravidla by se měla uplatňovat? V této záležitosti je ČR spíše zdrženlivá. Má-li se namysli uznávání platnosti smluv (např. předmanželských), měla by stačit kolizní ustanovení národního práva pro platnost a formu právních úkonů, případně ustanovení výslovně stanovící zachování určité formy (notářský zápis apod.) 2.5 Registrace a zveřejňování úpravy majetkových poměrů v manželství Otázka č. 18: Jak zlepšit registraci úpravy majetkových poměrů v manželství v unii? Měli bychom např. počítat se zavedením registračního systému ve všech členských státech? A jak zajistit informování zainteresovaných osob pomocí daného systému? ČR nesouhlasí se zavedením jednotného registračního systému ve všech členských státech. Pokud se jedná o již existující úřední registraci manželských majetkových smluv v některých státech EU, je třeba ponechat na vůli těchto států, zda umožní přístup k jejich registraci. Je však přitom třeba zvážit hledisko ochrany osobních údajů. 3. JINÉ FORMY SVAZKU Za důležité považujeme informovat Evropskou komisi, že Senát Parlamentu České republiky nepovažuje za možné ani za žádoucí upravovat souběžně s vypořádáním manželských majetkových poměrů jedním právním předpisem též majetkové vztahy vyplývající z jiných typů svazků, které nejsou uznávány všemi členskými zeměmi (registrované partnerství), popř. nejsou z hlediska možných právních následků dostatečným a transparentním způsobem formalizované (nesezdané soužití). Pro řešení majetkového vypořádání z těchto druhů svazků je možno v rámci EU využít existující předpisy pro určení soudní příslušnosti a uznání a výkonu rozhodnutí v civilních věcech (např. nařízení č. 44/2001/ES). Vzhledem k tomu, že diskuse k této zelené knize se zúčastnili i renomovaní odborníci z českých právnických fakult a někteří čeští soudci, dovolujeme si pro pořádek seznámit Evropskou komisi s jejich odpověďmi na níže uvedené otázky. 3.1. Registrované partnerství 3.1.1. Pravidla kolizního práva Otázka č. 19: 6
a) Měli bychom počítat se zvláštními pravidly kolizního práva pro majetkové poměry v registrovaném partnerství? Ano. V otázkách úpravy majetkového společenství by registrované partnerství mělo požívat stejná práva, ale i nést stejné povinnosti, jako manželství. V tomto případě je podmínkou, aby byla upravena i pravidla o mezinárodní příslušnosti soudů v těchto věcech. b) Je nutné přijmout právní předpisy místa, kde bylo registrované partnerství uzavřeno, za platné právo ve věci majetkových poměrů v registrovaném partnerství? Jiné zákony? Zastáváme stanovisko, že by mělo být použito právo místa registrace s výjimkou ad c). Partneři by měli mít na základě nediskriminace pohlaví stejné výhody jako manželé (čl. 13 odst. 1 SES). c) Určené právní předpisy mají zahrnovat celou příslušnou oblast, nebo mohou být používána i jiná kritéria jako právní předpisy místa, kde se nachází majetek? Co se nemovitostí týká, navrhujeme použití lex rei sitae. 3.1.2. Příslušnost soudních orgánů Otázka č. 20: Měli bychom uvažovat o vypracování zvláštních pravidel mezinárodní soudní příslušnosti pro majetkové poměry v registrovaném partnerství? Pokud ano, jakých? Mělo by se jednat pouze o soud v místě zaregistrování partnerství (má pravomoc rozhodnout o jeho zániku)? Nebo by příslušnost měla být založena i na jiných kritériích, jakými jsou např. trvalé bydliště žalovaného nebo jednoho z partnerů, kteří jsou ve sporu, nebo státní příslušnost jednoho nebo obou partnerů? Ano. Pro zrušení a majetkové vypořádání by se měla stanovit pravomoc soudu státu registrace. Je-li alespoň jeden z partnerů příslušníkem jiného státu a má v něm svůj obvyklý pobyt, pak i soudů tohoto státu. 3.1.3. Uznávání a výkon rozhodnutí týkajících se registrovaného partnerství Otázka č. 21: Jakým způsobem by se měly rozsudky týkající se majetkových poměrů v registrovaném partnerství, které byly vyneseny v jednom členském státě, uznávat ve všech ostatních členských státech? Vzhledem k tomu, že registrované partnerství není dosud upraveno ve všech členských státech, domníváme se, že by bylo vhodné postupovat podle obecných ustanovení národního práva o uznávání cizích rozhodnutí v majetkových věcech. 3.2. Nesezdané soužití 3.2.1. Pravidla kolizního práva 7
Otázka č. 22: a) Měli bychom uvažovat o vytvoření zvláštních pravidel kolizního práva pro majetkové poměry v nesezdaném soužití (faktickém nebo neformálním soužití)? Pokud ano, jakých? Podle našeho názoru není nutné svazky de facto normami upravovat. Účastníci těchto svazků se svým rozhodnutím nevstupovat do žádného právy a povinnostmi vázaného svazku rozhodli nepožívat práva a nebrat na sebe povinnosti, z takového vázaného svazku vyplývající. Pokud se týče jejich práv a povinností vůči třetím osobám, záleží na národní úpravě (např. ručení). c) Pokud ne, měli bychom alespoň uvažovat o zavedení zvláštních pravidel, která by řešila důsledky rozchodu partnerů žijících v nesezdaném soužití, jež nastanou vůči třetím osobám (odpovědnost vůči třetím osobám za dluhy partnerů, práva, která partneři mohou uplatnit vůči třetím osobám (např. životní pojištění ad.)? Ne, viz 22 a). d) Pokud se jedná o nemovitý majetek, mají se uplatňovat pouze právní předpisy místa, kde se majetek nachází? Ano. 3.2.2. Příslušnost soudních orgánů, uznávání a výkon soudních rozhodnutí Otázka č. 23: Mělo by se uvažovat o vypracování zvláštních pravidel příslušnosti a uznávání pro úpravu majetkových vztahů v nesezdaném soužití? Domníváme se, že úprava v nařízení Brusel I je dostačující. 8