Viditelné elektromagnetické záření

Podobné dokumenty
Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Barevné modely, práce s barvou. Martin Klíma

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Barvy v počítačové grafice

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = ,8 km/h

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

Barvy v počítačové grafice

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Barevné vidění Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Charakteristiky optického záření

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3

08 - Optika a Akustika

Světlo x elmag. záření. základní principy

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11

Základní vyšetření zraku

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014

František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Barvové prostory.

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

Gamut. - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, CMYK,RGB )

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

Barvy. Vítězslav Otruba doc. Otruba 1

DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

5.3.1 Disperze světla, barvy

Optické přístroje. Oko

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Optika. Zápisy do sešitu

4.1 Barva vlastnost zrakového vjemu

Světlo jako elektromagnetické záření

Správa barev při digitalizaci archiválií. Magdalena Buriánková

Konstrukce zdroje záření a jeho využití ve výuce optiky

FYZIKA Světelné vlnění

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Charakteristiky videomateriálu. Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování

Světlo a stín. Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna

Návrh uživatelských rozhraní

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Barva a barevné modely

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 4. z předmětu

Barevné systémy Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Optika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK

Přednáška č.14. Optika

Tiskové techniky. 11. Kontrola kvality tisku. Vytvořila: Hana Světlíková Vytvořeno dne: Tiskové techniky.

Každý umělec má pro svou práci k dispozici valéry, které lze snadno seřadit do stupnice šedí, tak jak je uvedeno na obrázku.

Přípravy VIKBB11 pracovní verze. Přednáška 1 barvy.

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

Stručný úvod do spektroskopie

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

Montážní program XMF

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc

Druhy smyslového vnímání

24. Elektromagnetické kmitání a vlnění

A5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ

Historie a elementární základy teorie barev II. RGB, CMY(K), tristimulus a jeho objev. Fyzika kolem nás

Barvy a barevné systémy. Ivo Peterka

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

Jana Dannhoferová. Velká kniha barev. Kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ

Optika nauka o světle

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači

Správa barev. Měřící přístroje. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami

Více denního světla, více pohody

Vyšetření kontrastní citlivosti. LF MU Brno Optika a optometrie I

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Vše o světle - 1. Co je to světlo

Editace obrazu úvod doc. Ing. Stanislav Horný, CSc.

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Světlo a osvětlování. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Technická zařízení budov III Fakulta stavební

Senzorická fyziologie

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Transkript:

Aj to bude masakr 1

Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2

Optické záření 1645 Korpuskulární teorie (ze světla vyletují částečky) Pierre Gassendi 1690 Vlnová teorie (světlo se šíří vlněním) C. Huygens 1965 Teorie elektromagnetického vlnění (světlo je téže podstaty jako magnetismus) Maxwell 1905 Kvantová teorie světla (existence fotonu) Albert Einstein 3

Viditelné světlo Viditelné elektromagnetické záření 380 760 nm Schopné vzbudit zrakový vjem 4

Viditelné světlo Barva červené světlo oranžové světlo žluté světlo zelenožluté světlo zelené světlo modrozelené světlo modré světlo modrofialové světlo fialové světlo Rozmezí 760-620 nm 620-585 nm 585-775 nm 575-560 nm 560-500 nm 500-490 nm 490-465 nm 465-430 nm 430-380 nm 5

Rozklad světla 1666 objevil Isaac Newton 7 barev Rozklad slunečního záření přes skleněný hranol 6

Vlastnosti světla Fyzikální Vlnová délka (odstín) frekvence kmitání Intenzita (jas) amplituda vlny Purita (sytost barvy) čistota vůči vlnovým délkám Polarizace (jas) kmitání Prostředí Opacita (O) propustnost (odrazovost), Opacita čirého materiálu je 1 Dezita (D) optická hustita D = log 10 O Rozpětí dezit D max D min 7

Veličiny Radiometrické vztahují se k elektromagnetickému záření (tj. světlo) Zářivá energie (E nebo Q e ) energie, kterou do okolí vyzařuje zdroj Zářivý tok (Ф e ) zářivý výkon Zářivost (I e ) prostor a hustota zářivého toku Fotometrické Světelná energie (Qv) světelný vjem lumen-sekunda lm.s Světelný tok (Ф) jednotka je lumen Svítivost (I nebo I V ) jednotkou je kandela (cd) Osvětlení resp. Intenzita osvětlení (E V ) jednotka j lux (lx) Jas (L) - svítivost 8

Vlastnosti světla Jas Odstín (Hue) Sytost (Chroma) Světlost %0 100% 0% 100% 9

Barevná teplota Color Temperature spektrum světla, které vyzařuje těleso za určité teploty Udává se v Kelvinech Teplé barvy (žluté, červené) Studené barvy (modré, fialové a zelené) 10

Vnímání zdroje světla Zdroje světla obsahují více vlnkových délek Barva závisí na Spektrálním složení Odrazovosti tělesa Interakce světla s povrchy Kombinace frekvencí vytváří vjem barvy objektu Světlo Všechny vlnové délky o stejné intenzitě převládá jedna vlnová délka (objekt se zdá např. červenější) 11

Pojem barvy Barva spektrální rozložení světla Chromatické čisté barvy bez příměsi Spektrální barvy chromatické odstíny daného spektra? Nespektrální barvy - nejsou obsaženy v čistém spektru světla (růžová, purpurová) 12

podkapitola 13

Senzomotorické porcesy Smyslové orgány Receptory (čidla) Chemoreceptory Termoreceptory Mechanoreceptory Fotoreceptory Nervová dráha Korové centrum Zrak svtelné podněty jsou vnímány pomocí zrakových pigmentů ve fotoreceptorech na Tyčinkách (noční vidění) Čípcích (barevné vidění) 14

Oko Vidíme skutečný, zmenšený a převrácený obraz Soustava má optickou hustotu 58 D a ohniskovou vzdálenost f = 15-20 mm Poruchy oka Krátkozrakost (oko je dlouhé) Dalekozrakost (oko je krátké) Barvoslepost (nefungují čípky) Sítnice obsahuje fotoreceptory 10 vrstev Tyčinky Čípky 15

Oko Čípky Modro-fialová Zeleno-žluté Červeno žluté Ve dne je oko nejcitlivější Purkyňův jev klesá osvětlení a vidíme méně barev 16

Porucha vidění barvy 17

Rozlišovací schopnost oka Dána počtem, hustotou a průměrem tyčinek a čípků Časová rozlišovací schopnost Frekvenční práh (blikání splyne v jednotné světlo) Kritický kmitočet blikání 50 Hz (závisí na jasu, trvání osvětlení, ) Talbotův zákon vjem nad kmitočtem je stejný jako působení trvalého světla např.: film je 25 snímků za sekundu Jasová Jas objektu (závisí na vlastnostech povrchu) Jasový rozsah oka - 1 000 000 :1, Denzita = 6 Kontrast jasu poměr jasů nejsvětlejšího a nejtmavšího místa Jasová adatace oka - změnou plochy zornice, adaptace na průměrnou hodnotu osvětlení Adaptace na tmu cca 10 minut roste citlivost čípků, 30 min roste cit. tyčinek 18

Vnímání jasu Subjektivní jas - rozdíl mezi vnímání člověkem a reálným jasem Brightness (temnota) Lightness (světlo) Oko vyhodnocuje jas vzhledem ke kontrastu s okolím něco se nám může zdát světlejší nebo tmavší a také ke s kontrastem s jinými barvami 19

Vnímání barev Lidské oko je ve dne nejcitlivější na žlutozelenou Oko je schopno rozlišit až 250 čistých spektrálních barevných odstínů Oko dokáže zachytit jen 3 typy barev (viz výše slide 16) barevné modely Barevné modely RGB CMY (Cyan, Magenta, Yellow) 20

Illuminanty (smluvní světla) Pod vlivem světla vidíme jinak barvy při achromatické a chromatickém osvětlení, proto jsou od roku 1927 udávány parametry pro osvětlení Stanovuje je komise CIE Pro tisk se používá D50 = světlo ve 2h v Evropě (barevná teplota 5003 K) Bílá v RGB odpovídá odpolednímu zimnímu světlu v Evropě (teplota 6504 K) 21

Vnímání světla zrakem Oko a mozek propojují vidění se zkušenostmi a emocemi Vnímání různých prostředí působí na lidi různě Mozek dokáže doplňovat části scény Náchylnost k optickým klamům a paradoxům Psychologické klamy Fyziologické klamy 22