Kartografická analýza map historických vojenských mapování



Podobné dokumenty
VÝVOJ SOFTWARE PRO LOKALIZACI MAP II. A III. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

Topografické mapování KMA/TOMA

Staré mapy v prostředí Internetu

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 4. ročník G4

POLOHOVÁ PŘESNOST OBJEKTŮ NA MAPÁCH PRVNÍHO A DRUHÉHO VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

Topografické mapování KMA/TOMA

Nová topografická mapování období 1952 až 1968

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

METODIKA LOKALIZACE STARÝCH MAP NA VYBRANÝCH MAPOVÝCH SADÁCH

Česká a československá kartografie

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

HISTORICKÁ MAPOVÁNÍ ČESKÝCH ZEMÍ

Terminologie pro oblast mapování

Georeferencování map historických vojenských mapování na území ČR

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny

Staré mapy a jejich využití v projektech Katedry geomatiky na ČVUT v Praze založených na technologii Esri

Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby

Tvorba souvislé mapy I. vojenského mapování Habsburské monarchie testovací oblast Ústecký kraj

Tvorba rastrovej mapy III. vojenského mapovania územia Slovenska

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

VYUŽITÍ STARÝCH MAP PRO VÝZKUM KRAJINY. Jiří Cajthaml 1, Jiří Krejčí 2

Seminář z geoinformatiky

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Topografické mapování KMA/TOMA

VÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ

Sada 1 Geodezie I. 15. Podrobné měření polohopisné

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Státní mapa ČSR. Topografické mapování v obecném kuželovém zobrazení. Doc. Ing. Václav Čada, CSc.

Katastrální mapy ve virtuální mapové sbírce chartae-antiquae.cz

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Mapová provizoria po roce 1945

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Digitalizace mapových sbírek a archivů ( )

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny 1

Přehled kartografické tvorby Zeměměřického úřadu

poválečná situace, jednotná evidence půdy

Topografické mapování KMA/TOMA

6.17. Mapování - MAP. 1) Pojetí vyučovacího předmětu

MÜLLEROVY MAPY ČECH A MORAVY NA INTERNETU

PROBLEMATICKÉ ASPEKTY GEOREFERENCOVÁNÍ MAP

Digitalizace starých kartografických děl

Základy geodézie a kartografie. Státní mapová díla

GEOMATIKA NA ZČU V PLZNI

K sofistikovaným možnostem využívání starých map digitálními metodami

Ing. Jan Fafejta: Kvalita, přesnost a rozsah dat státních mapových děl ve vztahu k potřebám informačních systémů".

Porovnání metod při georeferencování vícelistového mapového díla Müllerovy mapy Moravy

Začlenění historických mapových děl do systému DIKAT-P P pro upřesnění podrobné lokalizace nemovitých kulturních památek

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT

Geomatika v České republice

X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal

Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

METODY A POSTUPY DIGITALIZACE A ONLINE ZPŘÍSTUPNĚNÍ STARÝCH KARTOGRAFICKÝCH DĚL

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

Téma: Geografické a kartografické základy map

Digitalizace starých glóbů

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Geografická data pro podporu rozhodování veřejné správy

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),

Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli

Státní mapová díla (1)

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

GIS Geografické informační systémy

Analýza krajinných složek na mapách stabilního katastru

KARTOGRAFIE. Druhá kapitola: TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH. Ing. Hana Lebedová

Zeměměřický úřad v roce Ing. Danuše Svobodová

Zpřístupnění Müllerových map Čech a Moravy na internetu

Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí

Vojenské mapy ve Virtuální mapové sbírce Chartae-antiquae.cz

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i

pro převody nemovitostí (1)

Přehled základních metod georeferencování starých map

Č. 4/2010 VI. vědecko-odborná konference Geodézia, Kartografia a Geografické informačné systémy 2010 (Nízké Tatry, Demänovská dolina,

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

Vývoj hydrografické sítě mezi roky 1720 a 2010 v oblasti dolů Nástup Tušimice N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK

Kartometrická analýza starých map část 2

SMĚRNICE. Českého úřadu geodetického a kartografického ze dne 2 července 1981 č. 2600/ pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka

Referát digitální ortofoto Fotogrammetrie 30 KOMERČNĚ DOSTUPNÁ DIGITÁLNÍ ORTOFOTA. Marcela Čapková Petra Havlíčková

Tisk starých katastrálních map

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS)

MÜLLEROVA MAPA ČECH JAKO PODKLAD PRO 1. VOJENSKÉ MA- POVÁNÍ?

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Mapové produkty Zeměměřického úřadu

Ověřená technologie georeferencování map III. vojenského mapování

Geometrický plán (1) Zeměměřické činnosti pro KN. Geometrický plán

Vývoj lesa v katastru města Rajhrad od 2. pol. 18. století po současnost

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví

Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy

Extrakce digitálních prostorových dat z historických map metodami segmentace obrazu

Celková charakteristika plnění projektu č. DF11P01OVV021 programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) za rok 2011

Geografické podklady Zeměměřického úřadu pro státní správu a samosprávu

Transkript:

Kartografická analýza map historických vojenských mapování Růžena ZIMOVÁ Cartographic analysis of maps from historical military mappings Topographic maps from historical military mapping of 18th and 19th century provide unique and valuable historical information for studying various areas of Central European geospace development. The paper gives the characteristics of 1 st and 2 nd military mapping and presents main aspects of the grant project on georeferencing and cartographic analysis of these historical mappings. Úvod Mapy vojenských mapování provedených v 18.a 19. století na území zahrnujícím i dnešní Českou republiku poskytují nejen unikátní a cenné informace o historickém vývoji krajiny a jejího osídlení, ale jsou též významnými kartografickými a v podstatě i uměleckými díly. Zkoumání těchto mapových zdrojů přináší poznatky, které lze uplatnit v řadě oborů. V následujících odstavcích je uvedena charakteristika 1. a 2. vojenského mapování a hlavní aspekty řešení grantového projektu zaměřeného na georeferencování a kartografickou analýzu map těchto historických vojenských mapování. První vojenské mapování První vojenské mapování bylo prvním soustavným vojenským mapováním provedeným na území habsburské monarchie. Do té doby používané mapové podklady poskytovaly jen základní a velmi nepřesné kartografické údaje, které neodpovídaly tehdejším potřebám vojenství a rozvoji vojenské techniky. O vyhotovení nového uceleného mapového díla pro celé území monarchie rozhodla císařovna Marie Terezie v roce 1763 a za její vlády proběhla i větší část prací. Mapování bylo dokončeno za vlády jejího syna císaře Josefa II., proto bývá též nazýváno josefské. V Čechách bylo mapování prováděno v letech 1764-1767, na Moravě 1764-1768 a ve Slezsku v letech 1763-1764. Nedostatky provedeného mapování se projevily však již za války s Pruskem (1778-1779), a proto byla v roce 1780 zahájena rektifikace. Nové mapování a opravy chybných listů proběhly na území severního pohraničí českých zemí v letech (1780-1783) a později byly rozšířeny i do vnitrozemí. Mapovalo se převážně v měřítku 1:28 800, na svou dobu značně podrobném. Měřítko bylo odvozeno z požadavku, aby délka 1 vídeňského palce v mapě odpovídala délce 400 vídeňských sáhů (758,6 metru) ve skutečnosti, což odpovídalo délce 1000 vojenských pochodových kroků. Jeden mapový list (sekce) s rozměry přibližně 62 x 41 cm zobrazoval území cca 209 km 2. Čechy jsou zobrazeny na 273 sekcích, Morava na 126 sekcích a moravská část Slezska na 40 sekcích. Mapování se neopíralo o žádné geodetické základy, geodetická i kartografická osnova zůstala zanedbána. Podkladem pro mapování v Čechách byla zvětšenina Müllerovy mapy Čech z roku 1720 v měřítku po zaokrouhlení přibližně 1:132 000. Byla použita k zobrazení významných bodů, které byly přeneseny do měřítka josefského mapování 1:28 800, a mezi ně vojenští kartografové zakreslovali situaci s použitím nejjednodušších měřických prostředků

(lehký měřický stůl se záměrným pravítkem a busolou), většinou však od oka - à la vue. Vzdálenosti se odměřovaly krokováním nebo se odhadovaly. Na mapách byly zobrazeny zejména z vojenského hlediska významné objekty: cesty a kamenné mosty, vodstvo, bažiny, mlýny, domy, kostely, lesy aj. Pro zobrazení výškopisu byly používány šrafy, které naznačovaly průběh úpatnic významných terénních tvarů, především dominujících vyvýšenin s dobrým rozhledem (obr. 1). Mapy jsou vyhotoveny barevně, na okraji listu je uveden seznam obcí s počtem měšťanů, sedláků a domkářů a např. i údaje o počtu a možnostech ustájení koní. K mapám je ve formě rukopisných svazků připojen podrobný vojensko-geografický popis území s údaji, které nelze zobrazit v mapě, např. ubytovací kapacity pro vojsko, počty tažného a jatečního dobytka, aj. Obr. 1. Ukázka mapy 1. vojenského mapování (sekce 253) Mapy prvního vojenského mapování představují významné mapové dílo zobrazující celé naše území a poskytují nesmírně cenné informace o vývoji krajiny v druhé polovině 18. století. Měřítko těchto map je velmi vhodné pro studium změn krajiny vzhledem k absenci geodetických základů a kartografické projekce jsou však možnosti georeferencování těchto map značně omezené. Druhé vojenské mapování Rozhodnutí císaře Františka II. o provedení nového mapování bylo ovlivněno především vojenskými důvody, vyvolanými napoleonskými válkami. Projevovaly se nedostatky mapových podkladů 1. vojenského mapování vyhotovených se značnými nepřesnostmi, hrubou zeměpisnou orientací a výraznými deformacemi. Druhé vojenské mapování (Františkovo) proběhlo na území celé tehdejší monarchie v období 1807-1869. Měřítko zůstalo stejné jako u prvního vojenského mapování, tedy 1:28 800. Území Čech bylo zobrazeno na 267 mapových listech (sekcích), Morava a Slezsko na 146 mapových sekcích.

Na rozdíl od josefského mapování však mapování Františkovu předcházelo budování souvislé trigonometrické sítě. Vybudované geodetické základy sloužily nejen vojenskému mapování, ale také mapování katastrálnímu započatému v roce 1816, které bylo později použito jako podklad pro mapování vojenské. Měřické práce tedy vycházely z předem zaměřeného bodového pole tvořeného trigonometrickou sítí, číselně určenou pro 1. až 3. řádu s doplněním 4. řádu grafickou triangulací. Trigonometrická síť byla propočtena v různých souřadných soustavách pro celé území monarchie (obr. 2). Počátek souřadného systému pro Čechy tvoří trigonometrický bod Gusterberg v Horních Rakousích, území Moravy a Slezska spadá do systému vztaženého k trigonometrickému bodu věže katedrály Sv. Štěpána ve Vídni. Obr. 2. Souřadné soustavy v rámci rakousko-uherské monarchie Kartografickým zobrazením bylo Cassini-Soldnerovo transversální válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících, s využitím Zachova elipsoidu. Klad mapových listů byl získán dělením zobrazovaného území na sloupce a vrstvy pomocí rovnoběžek se souřadnými osami ve vzdálenosti 2 rakouských mil (8000 sáhů). Mapování probíhalo metodou grafického protínání pomocí měřického stolu, měření vzdáleností krokováním nebo odhadováním. V místech, kde předcházelo katastrální mapování, byl polohopisným podkladem zjednodušený polohopis map stabilního katastru, zmenšený do měřítka 1 : 28 800, který umožňoval provést topografické mapování ekonomicky a velmi přesně. Výšky významných objektů byly určovány trigonometricky, pro znázornění reliéfu se používaly sklonové šrafy (obr. 3). Na pravém okraji barevně vyhotovených sekcí byl připojen seznam obcí a osad, počet domů a stájí i údaje o tom, kolik tam lze umístit mužů koní, apod.

Obr. 3. Ukázka mapy 2. vojenského mapování (sekce O-16-V) Mapy druhého vojenského mapování jsou zajímavým a užitečným zdrojem údajů pro studium vývoje krajiny pro odborníky z mnoha oborů. Významnou předností těchto map je větší přesnost polohy zobrazovaných objektů oproti mapám 1. vojenského mapování, dosažená díky použití poměrně přesných geodetických polohových základů spojených s tvorbou map stabilního katastru. Mapy 2. vojenského mapování je možné poměrně spolehlivě polohově lokalizovat vzhledem k současným souřadnicovým systémům, což umožňuje jejich využitelnost pro nejrůznější analýzy a aplikace v GIS systémech. Dostupnost historických mapových souborů Barevné originály mapových souborů 1. a 2. vojenského mapování jsou uloženy ve Vojenském archivu ve Vídni. Tyto dříve obtížně dostupné historické zdroje informací o krajině jsou nyní zpřístupněny díky grantovému projektu MŽP realizovanému Laboratoří geoinformatiky Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. V rámci projektu byly v průběhu let 2001-2002 zakoupeny soubory barevných kopií map 1. a 2. vojenského mapování a převedeny do digitální podoby, čímž vznikl soubor rastrových map, které je možné dále využívat a zpracovávat např. v prostředí GIS [Brůna a kol., 2002]. Mapy jsou zveřejněny na internetových stránkách Laboratoře geoinformatiky UJEP na adrese www.geolab.cz (obr. 4). Rastrové obrazy mapových listů historických vojenských mapování v rozlišení 200 dpi (případně 400 dpi) slouží též jako podklad pro kartografickou analýzu prováděnou řešitelským kolektivem výzkumného grantu GA ČR.

Obr. 4. Mapový portál Laboratoře geoinformatiky UJEP www.geolab.cz Projekt kartografické analýzy historických mapování Čech, Moravy a Slezska Projekt Grantové agentury ČR Georeferencování a kartografická analýza historických mapování Čech, Moravy a Slezska (2004-2006) je řešen ve spolupráci kolektivů tří vysokoškolských pracovišť: Laboratoře geoinformatiky UJEP Ústí n.labem, katedry matematiky Západočeské univerzity v Plzni a katedry mapování a kartografie Fakulty stavební ČVUT v Praze. Projekt mimo jiné navazuje na výzkumné práce Laboratoře geoinformatiky UJEP, provedené v letech 2000-2003. Náplní projektu je komplexní kartografický výzkum přesnosti historických vojenských mapování, orientovaný zejména na metodiku interpretace obsahu starých vojenských map, lokalizaci kladu těchto vojenských map do soudobých souřadnicových systémů, prověření přínosu katastrálních map pro 2. vojenské mapování a na vývoj prezentačního prostředí pro digitální obrazy map historických mapování na internetu. V oblasti metodiky interpretace obsahu map historických vojenských mapování lze navázat na dřívější práce např. [Brůna a kol., 2002], pro území dnešního Slovenska se analýzou objektů na mapách 1. vojenského mapování se zabývali např. [Pokorný, Hájek, 2003]. Podrobné analýze kartografických vyjadřovacích prostředků 2. vojenského mapování se v rámci grantového projektu věnuje práce autorů ze ZČU v Plzni [Vichrová, Čada, 2005]. Na základě rastrových podkladů značkového klíče, získaného Vojenského archivu ve Vídni, byla provedena kategorizace objektů vojenských map a sestaven katalog objektů 2. vojenského mapování, který je pomocí odkazů propojen s katalogem objektů stabilního katastru.

Georeferencování map historických vojenských mapování V případě map 1. vojenského mapování - vzhledem ke vzniku mapového obrazu bez přesných geodetických základů a kartografické projekce, v podstatě od oka je transformace rastrové podoby historické mapy do současného souřadnicového systému velmi nepřesná. Použití zvětšenin Müllerovy mapy Čech jako podkladu pro mapovací práce dalo mapovému obrazu vznikajících map jen základní a nepřesný lokalizační rámec [Mikšovský, Zimová, 2005]. Jedním z možných řešení se jeví volba identických bodů na jednotlivých listech (bodů identifikovatelných v historických i současných podkladech) a použití vhodné transformace, např. afinní nebo Helmertovy, jejíž parametry budou pro každý mapový list a nově zvolenou kombinaci identických bodů odlišné [Veverka, 2005]. Podle [Brůna a kol., 2002] je míra nepřesnosti topografické lokalizace a nestejnoměrné disproporce ve vzájemných vzdálenostech jednotlivých topografických prvků na historických mapách taková, že užití transformačních metod deformujících rastrový obraz ve výsledku vede jen k nepatrnému zpřesnění na úkor informační hodnoty map. Pro georeferencování map 2. vojenského mapování jsou výchozí podmínky již výrazně spolehlivější. Poměrně přesné geodetické základy a známé parametry použitého kartografického zobrazení i kladu listů umožňují výpočet sáhových souřadnic rohů mapových sekcí. Pro složitější problém převodu sáhových souřadnic rohů mapových listů do S-JTSK je vhodné využít globální transformační klíč pro vzájemný převod souřadnic systému stabilního katastru S-SK a S-JTSK odvozený V.Čadou [Čada, 2003]. S využitím globálního transformačního klíče je součástí grantového projektu vývoj software pro výpočty v kladech listů 2. a 3. vojenského mapování. Soubor programů MATKART HTM (Historická topografická mapování) patří do skupiny programů MATKART (autor prof. Veverka) a poskytuje možnost výpočtu rohů mapových listů 2. vojenského mapování, nalezení nomenklatury mapy obsahující daný bod, určení souřadnic současných systémů (S-JTSK, WGS84) bodu graficky určeného na historické mapě [Veverka, Čechurová, 2003]. V současnosti mimo jiné probíhá testování modulů pro výpočty v kladu listů map 3. vojenského mapování [Veverka, 2005]. Programy systému MATKART HTM budou volně přístupné na www.geolab.cz a na webových stránkách katedry mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT v Praze (obr. 5). Obr.5. Software MATKART Modul HTM (autor B. Veverka)

V rámci grantového projektu probíhá analýza polohové přesnosti objektů porovnáním souřadnic vybraných bodů mapových sekcí 1. a 2. vojenského mapování a měření GPS v terénu, resp. bodů historických mapování a odpovídajících bodů v DMÚ25, pro několik modelových území [Pešťák, 2005], [Pešťák, Zimová, 2005]. Soubory vybraných identických bodů zahrnují dobře identifikovatelné mapové prvky jako hráze rybníků, kostely, kříže a kapličky, křížení cest, mosty, rohy významných budov, dochované do současnosti. Dalším zdrojem dat pro studium vývoje krajiny jsou ortofotomapy, jejichž lokalizovaný obraz poskytuje ve srovnání s historickými mapami představu o změnách krajiny, rozšiřování zastavěných částí obcí apod. Výstupy analýz budou porovnány s dosud provedeným georeferencováním pro modelové území na Táborsku [Tauchman, 2004] i s dřívějšími výsledky Laboratoře geoinformatiky UJEP. Závěr Topografické mapy historických vojenských mapování, pokrývající celé území bývalé rakousko-uherské monarchie dnešní České republiky, a tedy i nynější České republiky, jsou nenahraditelným zdrojem informací pro studium vývoje významné části středoevropského prostoru a mohou být využity odborníky nejen z oblasti geografických věd, ale i krajinné ekologie, historie, archeologie, geobotaniky, geodézie, kartografie a dalších. Výše charakterizovaný projekt kartografické analýzy historických vojenských mapování, zpracovávaný řešitelským kolektivem vysokoškolských pracovišť UJEP Ústí nad Labem, ZČU Plzeň a ČVUT Praha, si klade za cíl přispět k vytvoření optimálních podmínek pro co nejširší využití těchto unikátních mapových děl. Řešení problematiky transformace rastrové podoby map historických vojenských mapování do současných souřadnicových systémů je nezbytným předpokladem pro využití těchto cenných podkladů v prostředí GIS. Podpořeno grantem 205/04/0888 Georeferencování a kartografická analýza historických vojenských mapování Čech, Moravy a Slezska. Mapové zdroje 1st (2nd) Military Survey, Section No. 253, (O-16-V), Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz; Laboratoř geoinformatiky, Universita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz Literatura BOGUSZAK, F. a CÍSAŘ, J.: Vývoj mapového zobrazení Československé socialistické republiky III. Mapování a měření českých zemí od poloviny 18. století do počátku 20. století. 1. vyd., ÚSGK Praha, 1961, 80 s. + 14 listů příl. BRŮNA, V., BUCHTA, I., UHLÍŘOVÁ, L.: Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny na mapách vojenských mapování. Acta Universitatis Purkynianae 81, Studia geoinformatica II, Laboratoř geoinformatiky UJEP, 2002.

ČADA, V.: Robustní metody tvorby a vedení digitálních katastrálních map v lokalitách sáhových map. Habilitační práce. Západočeská univerzita v Plzni - Stavební fakulta ČVUT v Praze, 2003. MIKŠOVSKÝ, M., ZIMOVÁ, R.: Müllerova mapa jako podklad pro 1. vojenské mapování? In Sborník vědecké konference Historické mapy, Bratislava 17.3. 2005. Ed. J. Pravda. Bratislava: Kartografická spoločnosť SR a Geografický ústav SAV, 2005, s.122-127. PEŠŤÁK, J.: Historický obraz krajiny na mapách 1. a 2. vojenského mapování a polohová přesnost znázorněných objektů. In Sborník 7. Odborné konference doktorského studia s mezinárodní účastí JUNIORSTAV 2005, Brno 2.2.2005. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2005, díl 9, s. 115-120. PEŠŤÁK, J., ZIMOVÁ, R.: Polohová přesnost objektů na mapách 1. a 2. vojenského mapování. Příspěvek pro 16. kartografickou konferenci Mapa v informační společnosti, září 2005, Brno. Příspěvek zařazen pro publikování v Kartografických listech, 2005, v tisku. POKORNÝ, M., HÁJEK, M.: Analýza priestorových objektov na mapách I.vojenského mapovania. Kartografické listy, 11/2003, Bratislava, 2003, s. 74-84. SEMOTANOVÁ, E.: Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. 1. vyd., Libri Praha, 2001, 263 s. TAUCHMAN, M.: Polohová přesnost vybraných prvků map I. a II. vojenského mapování. Diplomová práce. Stavební fakulta ČVUT v Praze, 2003. VEVERKA, B.: Vývoj software pro lokalizaci map 2 a 3. vojenského mapování. In Sborník vědecké konference Historické mapy, Bratislava 17.3. 2005. Ed. J. Pravda. Bratislava: Kartografická spoločnosť SR a Geografický ústav SAV, 2005, s.239-245. VEVERKA, B., ČECHUROVÁ, M.: Georeferencování map II.a III. vojenského mapování. Kartografické listy, 11/2003, Bratislava, 2003, s.103-113. VICHROVÁ, M., ČADA, V.: Kartografické vyjadřovací prostředky a interpretace obsahu map druhého vojenského mapování. In Sborník vědecké konference Historické mapy, Bratislava 17.3. 2005. Ed. J. Pravda. Bratislava: Kartografická spoločnosť SR a Geografický ústav SAV, 2005, s.246-255. Ing. Růžena Zimová, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT v Praze katedra mapování a kartografie, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, tel.: 224353881, e-mail: zimova@fsv.cvut.cz