UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Čeština v komunikaci neslyšících BOTA obraz lexému v české slovní zásobě (seminární práce k předmětu Lexikologie) Vypracovala: Marie Roučová 2013 1
Obsah Úvod... 3 Lexikografická část... 4 a) Slovník naučný... 4 b) Slovníky výkladové:... 9 c) Slovníky speciální:... 12 d) Shrnutí:... 20 Lexikologická část... 22 a) Slovnědruhové vztahy:... 22 b) Sémantické pole:... 22 c) Vztahy paradigmatické:... 22 d) Pojmové pole... 23 e) Sémická analýza permutační tabulka:... 23 Slovotvorná část... 24 Slovotvorné hnízdo... 24 Užití lexému v běžné komunikaci... 25 Závěr... 26 Použitá literatura:... 27 2
Úvod V této seminární práci se budu zabývat slovem BOTA. Pokusím se jej rozebrat z lexikografického hlediska. Nahlédnu do vybraných slovníků a představím jeho výskyt. Zaměřím se také na sémantickou podstatu boty a pokusím se ji rozebrat slovotvorně. V poslední části nahlédnu do Českého národního korpusu a ověřím užívání boty v přirozené komunikaci. Ale do jaké boty že se to vlastně obuju? Pod pojmem bota si jistě každý na první moment představí obuv. Tedy botu jako párovou součást obuvi, která slouží k ochraně chodidla při chůzi. Existuje mnoho druhů obuvi, které dělíme podle jejího účelu, velikosti, historického období či pohlaví nositele. Nejstarší dochované boty jsou staré přibližně deset tisíc let, ale vědci se domnívají, že člověk nechodil bos už před čtyřiceti tisíci lety. Žádná obuv z té doby se ale bohužel nedochovala. K nám se dostaly boty za doby lucemburské a to nejdříve do měst a klášterů, později ovládly i venkov. Dnes jsou boty nezbytnou součástí každodenního života každého člověka. Jak je to ale s těmi ostatními botami? Jdu se do toho obout! 3
Lexikografická část V této části jsem lexém bota vyhledala ve vybraných slovnících. Použila jsem slovníky jak nejazykové encyklopedické, tak slovníky výkladové a speciální. a) Slovník naučný Ottův slovník naučný, elektronická verze [cit. 16. 9. 2013]. Pod pojmem Bota se v Ottově slovníku vyskytuje výklad pouze k měrné jednotce, proto dále přikládám ještě vybrané pasáže z výkladu pro slova Obuv a Obuvnictví. V tomto několikastránkovém výkladu lze nalézt podrobné vysvětlení významu obou slov, jsou zde objasněny charakteristiky různých typů obuvi, popsána velikost a tvar bot, používaný materiál pro šití bot, vysvětlena velmi zajímavá historie vzniku obuvi a její postupný vývoj, se kterým souvisí i nošení či nenošení obuvi napříč různými kulturami. Pod heslem Obuvnictví se lze dočíst, jaké šicí stroje a metody šití používají obuvníci pro šití bot a jak při výrobě postupují. 4
5
6
7
8
b) Slovníky výkladové: JUNGMANN, J. Slovník česko-německý. Praha: Academia. 1989. 9
KOLEKTIV AUTORŮ. Příruční slovník jazyka českého. Díl první A-J. Praha: Státní nakladatelství. 1972. 10
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovného jazyka českého. Díl první A-G. Praha: Academia. 1989. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia. 2001. ISBN 80-200-0493-9. 11
c) Slovníky speciální: HALLER, JIŘÍ. Český slovník věcný a synonymický. 2. svazek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1974. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky přirovnání. Praha: Academia. 1983. 12
13
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky Výrazy neslovesné. Praha: Academia. 1988. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky Výrazy slovesné. Praha: Academia. 1994. 14
15
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky Výrazy větné. Praha: Academia. 1983. 16
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých synonym a antonym. Brno: Lingea. 2007. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny. 2010. REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001. 17
ZAORÁLEK, J. Lidová rčení. Praha: Academia. 2000. ISBN 80-200-0824-1. 18
FLAJŠHANS, Václav. Česká přísloví. Slovník přísloví a okadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku 1. Svazek A-N. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. HUBÁČEK, J. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava. 2003. ISBN 80-7042-629-2. 19
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník současné češtiny. Brno: Lingea, 2011. d) Shrnutí: Slovo bota se vyskytuje v mnoha různých slovnících, a to jak ve výkladových, tak ve slovnících encyklopedických a speciálních. Není to slovo zcela jednoznačné, jeho základní denotační významy by se daly podle podobných definic ve výkladových slovnících vyložit takto: 1. OBUV (výrobek z kůže, pryže apod.) oblékaný k ochraně nohou, zpravidla vyšší kožená obuv: boty vycházkové, turistické, lyžařské, jezdecké, lovecké, vysoké boty. Pak se užívají i speciální názvy bot podle jejich užití, použitého materiálu či vzhledu: kopačky, sandále, holínky, lakýrky, lodičky apod.; 2. VELKÁ CHYBA, HRUBÝ OMYL, NESMYSL (hovorově expresivní výraz): říci/ vyvést/ udělat botu; je to velká bota. Podle Machkova a Rejzkova etymologického slovníku je hanlivé užití slova bota (jako hrubá chyba) kalkem z němčiny ( einen Stiefel reden říci botu) kde Stiefel je příjmení jistého faráře; odtud pak Je hloupý jako farářovy boty. 3. VĚC PODOBNÁ BOTĚ: bota u hasičského žebříku (kování na spodním konci), bota u čerpadla trubice, španělské boty (druh mučidel), botička - 20
zařízení instalované na kolo špatně parkujícího auta za účelem zabránění v odjezdu; 4. HORY, KOPCE (vrchol v Lužických horách); 5. MĚRNÁ JEDNOTKA: bota stará španělská a balkánská jednotka objemu pro kapaliny (=asi 400 litrů), botta stará italská jednotka objemu); 6. JINÝ VÝZNAM: španělská bota mučící nástroj, bota - část hudebního nástroje (fagotu). V každodenní komunikaci se bota užívá v nepřeberném množství lidových rčení, frazémů, či přísloví. Jak již bylo zmíněno výše, v přeneseném významu se bota užívá především ve významu velká chyba, omyl nebo nevhodné chování, obecně je tedy chápána spíše v negativním slova smyslu. Např. Udělal jsi pěknou botu! Velká bota. Stala se velká bota. Každý ví, kde ho bota tlačí. Mít toulavé boty. Mít boty z toulavého telete. Nabrat/nadělat si do bot. Prásknout do bot. Teče mu voda do bot. Propálil boty. Lízá mu boty. V pozitivním slova smyslu se bota užívá ve frazémech, kterými se dává najevo, že někdo něco (nebo někoho) velmi dobře zná nebo že něčemu dobře rozumí, nebo je rychlý. Např. Umí v těch botách chodit. Zná je jako své boty. Obul si (nebo Má) mílové (nebo sedmimílové) boty. Výraz bota je možno nalézt i ve vyjádření něčí smrti, např. Zaklepal botama. Umřel v botách. Některé frazémy se však v dnešní době vyskytují spíše na periferii slovní zásoby. Např. Mít někoho pod svou botou. Kovaná fašistická bota. Špinavý jako bota. Koukají mu prsty z bot. Srdce mu spadlo do bot. Jsou mu boty úzké. Spálil boty. Z Machkova etymologického slovníku se dovídáme, že staročesky a moravsky lze říci též bot či chodsky bůta. Zdrobnělina botka je přeneseně i pochvovitý obklad na spodu sloupů nebo např. kování pažby vojenské pušky apod. V současné češtině se běžně užívá zdrobnělina botička pro označení zařízení namontovaného na kolo vozidla, které je zaparkované na zakázaném místě. Např. Dostat botičku. V kultuře se bota objevuje i v názvech různých uměleckých děl, např. Bota jménem Melichar (český film), Manituova bota (německý film), Boty proti lásce (česká píseň). 21
Lexikologická část Denotační význam: a) obuv, b) omyl, chyba, c) věc podobná botě d) vrchol pohoří, e) měrná jednotka Konotační význam: a) ochrana nohou b) omyl, chyba, přestupek, c) botička na autě (kovové zařízení, které zamezuje odjet špatně zaparkovanému autu), d) název vrcholu Lužických hor, e) určení množství fyzikální jednotkou Kolokační význam: zimní bota, letní bota, vycházková bota, lovecká bota, vysoká bota, stará bota, šněrovací bota, kožená bota, atd. a) Slovnědruhové vztahy: Substantivum (rod ženský, vzor žena) Apelativum (může být i proprium, viz Bota v názvu uměleckého díla, názvu vrcholu hor, atd.) Plnovýznamové, polysémií b) Sémantické pole: Hierarchické uspořádání: hyperonyma: obuv, oděv; chyba; zařízení; vrchol, kopec, přírodní útvar; měrná jednotka hyponyma: kozačky, zimní boty, žabky, holínky, pantofle, bačkory, střevíčky; velká/malá bota; kovová botička; c) Vztahy paradigmatické: Synonyma: střevíc, obuv; mýlka, pochybení, přehmat; vrch, pahorek, Antonyma: Ke slovu bota v denotačním významu pro obuv lze přiřadit pravděpodobně jen kontextové antonymum, a to vyjádřením být bosa (bosky, bosý, bez bot), k ostatním pak např. trefa, úspěch; údolí, dolina, kotlina; 22
d) Pojmové pole Podpatek, tkanička, noha, pata, špička, palec, jazyk, nárt, klenba, vložka, podrážka, přezka, knoflík, kůže, guma, syntetika, krém, kartáč, botník, botárka, skříň, kožešina, e) Sémická analýza permutační tabulka 1 : slouží k obouvání pevná obuv domácí obuv zimní obuv letní obuv dámská obuv pánská obuv archaické bota + O O O O O O - - obuv + O O O O O O - - botka + O O O O O O - + botička +/- O O O O O O - + bot + O O O O O O + - botek + O O O O O O + + střevíc + - + - + + + - - škrpál + - + - O + + - + bačkora + - + - O + + - - žabka + - +/- - + + + - - pantofel + - + - + + + - - kozačka + + - + - + - - - pohorka + + - + - + + - - lodička + - - - - + - - - papuč + - + - O + + - - sandál + - + - + + + - - sněhule + + - + - + + - - kecka + - + - + + + - + balerína + - +/- - + + - - - Expresivní 1 Zde je rozebrán jen základní význam boty jako obuvi, sloužící k ochraně nohou. 23
Slovotvorná část Slovotvorné hnízdo Bota je slovo značkové a fundující. Můžeme z něj utvořit slova motivovaná, fundovaná (není jich však mnoho, používá se nejčastěji v základním tvaru). Slova odvozená (derivace): botárka, botník, botička, botka, Další příbuzná slova - slova složená (kompozice) a slova nová (neologismy) 2 : autobota, botaska, botacentrála, maxibota, motobota, polobota, superbota, touring-bota Slovotvorný rozbor: botárka (derivace: sufixace ; bot-árka; skříň pro uložení bot) botník (derivace: sufixace; bot-ník; skříň pro uložení bot) botička (derivace: sufixace; bot-ička; malá bota/zařízení instalované na kolo špatně parkujícího auta za účelem zabránění v odjezdu) botka (derivace: sufixace; bot-ka; drobná bota/expresivní výraz) botaska (derivace: sufixace; bota-ska; sportovní typ obuvi) 2 O tomto více v neologické bázi Neomat dostupné online na http://lexiko.ujc.cas.cz/heslare/ 24
Užití lexému v běžné komunikaci Při nahlédnutí do Českého národního korpusu je možno se přesvědčit v jakých různých kolokacích se slovo bota užívá v běžné komunikaci uživatelů českého jazyka. Na ukázku jsou zde uvedeny některé příklady. 25
Závěr Bota je základní majetek každého člověka. Bez bot bychom dnes neudělali ani krok. Boty jsou to první, co si člověk obuje, když ráno vstane z postele, boty nosí doma, do práce i do školy, mění je podle situace a potřeby pohodlí. A vyzouvá je zase až na konci dne. Boty s námi chodí naši životní cestu a mnohdy si i leccos pamatují. A tak i já jsem se do toho na začátku této seminární práce pořádně obula. Díky podrobnému zpracování slova bota napříč vybranými slovníky, jsem se krok za krokem postupně dozvídala spoustu dalších zajímavých významů, které toto krásné slovo bota nese, což mi napomohlo k dalšímu rozboru. Během své cesty jsem jistě nadělala pár bot, nicméně já sama dobře vím, kde mě boty tlačí a tak doufám, že i když už mi tak trochu teče do bot, mohu své boty nyní zout. Budu ráda, když mé boty přinesou alespoň malý užitek čtenářům mé práce. 26
Použitá literatura: Ottův slovník naučný, Elektronická verze [cit. 16. 9. 2013]. JUNGMANN, J. Slovník česko-německý. Praha: Academia. 1989. KOLEKTIV AUTORŮ. Příruční slovník jazyka českého. Díl první A-J. Praha: Státní nakladatelství. 1972. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovného jazyka českého. Díl první A-G. Praha: Academia. 1989. HALLER, JIŘÍ. Český slovník věcný a synonymický. 2. svazek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1974. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia. 2001. ISBN 80-200-0493-9. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky přirovnání. Praha: Academia. 1983. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky Výrazy neslovesné. Praha: Academia. 1988. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky Výrazy slovesné. Praha: Academia. 1994. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník české frazeologie a idiomatiky Výrazy větné. Praha: Academia. 1983. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých synonym a antonym. Brno: Lingea. 2007. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny. 2010. REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001. ZAORÁLEK, J. Lidová rčení. Praha: Academia. 2000. ISBN 80-200-0824-1. FLAJŠHANS, Václav. Česká přísloví. Slovník přísloví a okadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku 1. Svazek A-N. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. HUBÁČEK, J. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava. 2003. ISBN 80-7042-629-2. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník současné češtiny. Brno: Lingea, 2011. Český národní korpus, dostupný elektronicky [cit. 16. 9. 2013]. Lexiko webové hnízdo o novodobé české slovní zásobě a výkladových slovnících, dostupné elektronicky [cit. 18. 9. 2013]. 27