ZPRÁVA PRO ŠKOLY VEKTOR 4

Tento materiál obsahuje stručnou charakteristiku projektu, souhrnné výsledky a návod ke studiu tabulek a grafů z ostatních zpráv v rámci projektu Vektor 4. ZPRÁVA PRO ŠKOLY VEKTOR 4 16. září - 25. října 2013

OBSAH SOUHRNNÉ ZPRÁVY ZÁKLADNÍ PRINCIPY TESTOVÁNÍ... 3 ZÁKLADNÍ POJMY... 4 MNOŽSTVÍ ZPRACOVANÝCH TESTŮ A DOTAZNÍKŮ... 8 VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU... 10 TESTY SADY A... 11 TESTY ROZŠÍŘENÉ SADY AB Společenskovědní základ... 16 TESTY ROZŠÍŘENÉ SADY AB Přírodovědný základ... 17 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 20 ZÁJEM O STUDIUM NA VŠ... 21 DALŠÍ ZJIŠTĚNÍ... 24 RELATIVNÍ POSUN... 26 OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY A VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU... 39 SROVNÁNÍ STANDARDIZOVANÉHO SKÓRE... 40 SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ TESTŮ... 41 2

ZÁKLADNÍ PRINCIPY TESTOVÁNÍ Cílem testování ve vzdělávání je změřit určitý znak, který není přímo pozorovatelný. Zjišťovanému znaku se v teorii testování říká koncept. Ideální test by měl být vytvořen tak, aby změřil všechny znalosti a dovednosti, jež jsou pro daný koncept zásadní. Spolehlivost měření udává parametr, který se nazývá reliabilita. Reliabilita vyjadřuje, nakolik můžeme očekávat, že dva žáci se zhruba stejnými matematickými znalostmi získají při použití daného testu velmi podobné výsledky. Při spolehlivém měření výsledek testu vypovídá o skutečných znalostech žáka. Kromě spolehlivosti testu je vhodné také vědět, zda test měří to, co má měřit zda je dostatečně validní. Validitu je vždy nutné vztahovat k použití výsledků testování. Konkrétní test z matematiky může mít velmi různou validitu pro poskytnutí zpětné vazby nebo pro přijímací řízení. Test, který má dobře rozlišovat mezi žáky s různou úrovní matematických znalostí a dovedností, není konstruován tak, aby přinesl maximum informací využitelných pro učitele jako zpětná vazba. Úkolem srovnávacích testů je rozdělit testované podle úrovně jejich znalostí a vědomostí. Testy srovnávají skóre testovaného se skóre všech ostatních, kteří absolvovali daný test. Cílem srovnávacích testů tedy není zjistit, zda žáci umí všechnu probranou látku nebo zda umí nějakou vybranou část kurikula. Na tuto oblast jsou zaměřeny ověřovací testy testy absolutního výkonu. Pro srovnávací test se vybírají úlohy, které umožní co nejspolehlivěji seřadit testované podle jejich výkonu. Testy umožňují říct, zda je žák ve srovnání s ostatními podprůměrný, průměrný či nadprůměrný. Výsledek srovnávacích testů se obvykle udává v percentilech. Srovnávací testy většinou obsahují otázky ze širokého spektra znalostí a dovedností. Každá znalost či dovednost bývá testována několika různě obtížnými položkami. Položky jsou vybírány tak, aby dobře rozlišovaly mezi žáky s podprůměrným a nadprůměrným výsledkem. Nejsou-li k dispozici všeobecně přijímaná kritéria pro srovnání, poskytují srovnávací testy užitečné informace pro orientaci ve výkonech žáků. 3

ZÁKLADNÍ POJMY Percentil Vyjadřuje pořadí žáka, jednotlivé třídy a školy v testu. Toto pořadí je přepočtené na stupnici 0 až 100 (0 = nejhorší, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako procento těch, které žák předstihl. 1 Skupinový percentil Vyjadřuje pořadí žáka ve skupině škol nebo tříd stejného typu. Skóre Je dáno součtem bodů dosažených v testu. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečte bod nebo část bodu (taková část, která je podílem čísla 1 a počtu všech nesprávných odpovědí v úloze). U otevřených úloh z anglického jazyka se za nesprávně vyřešenou úlohu odečítá třetina bodu. Pokud žák úlohu vynechá, nic se neodečítá ani nepřičítá. 2 Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (tedy počtem úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Hrubá úspěšnost Vyjadřuje v procentech poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Tento ukazatel jsme použili pouze při analýze testů po úlohách (Analytická zpráva přiložené volné listy). Využití studijního potenciálu Test Obecných studijních předpokladů (OSP) ukazuje, jaké má žák předpoklady k učení. Porovnáním percentilů (pořadí) žáka v testu z předmětu a testu OSP můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají předpokladům žáka. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu žáka v testu z předmětu a průměrného percentilu v testu z předmětu pro úroveň OSP, které žák dosáhl. To znamená, že když má žák OSP percentil 60 vezmeme všechny žáky s percentilem v OSP 60, z jejich výsledků v češtině uděláme průměr a ten porovnáme s výsledkem žáka v češtině. Směrodatná odchylka Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Vyjadřuje, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. (Je to druhá odmocnina rozptylu, který je definován jako aritmetický průměr druhých mocnin odchylek jednotlivých výsledků od průměrného výsledku.) Referenční rámec Referenční rámec je taková skupina, se kterou vaši školu, třídu nebo žáky porovnáváme. Nejčastěji používanými referenčními rámci jsou skupiny všech zúčastněných škol a skupiny tříd podobného typu oboru. Skupiny škol Počty testovaných žáků u některých typů škol netvoří dostatečně velké srovnávací (referenční) skupiny, aby mohli být žáci z těchto škol v Analytické zprávě srovnáváni se žáky škol stejného typu ve všech předmětech. Skupiny jsme upravili, viz následující kapitola souhrnná část. 1 Příklad: Pokud se testu zúčastnilo 500 žáků a daný žák se umístil na 100. místě, předstihl 400 ostatních žáků a jeho percentil je 80. 2 Důvodem tohoto výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru 0 bodů. Pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá. Z této hodnoty vychází výpočet čisté úspěšnosti. 4

Relativní posun Je to číslo v procentech, které udává míru zlepšení nebo zhoršení v daném testu. Jedná se o podíl zlepšení (zhoršení) žáka vůči jeho maximálnímu možnému zlepšení (zhoršení) vyjádřený v procentech. Vždy se porovnávají percentily dosažené žákem v testech ze stejného předmětu v různých časových úsecích. Pokud u žáka dojde ke zlepšení, porovnává se jeho výsledek s maximálním možným zlepšením (na percentil 100). Pokud u žáka dojde ke zhoršení, porovnává se jeho výsledek s maximálním možným zhoršením (na percentil 0) a nabývá záporných hodnot. výstupnípercentil vstupnípercentil Výpočet relativního posunu pro zlepšení: 100% 100 vstupnípercentil výstupnípercentil vstupnípercentil Výpočet relativního posunu pro zhoršení: 100% vstupnípercentil Skupinový relativní posun Je vypočítán stejným způsobem jako relativní posun, ale vychází ze skupinového vstupního a výstupního percentilu. Vztahuje se tedy pouze na skupinu žáků ze stejného typu škol (gymnázia a ostatní střední školy). Proč se liší percentil (skupinový percentil) žáka ve výstupní zprávě od hodnoty ve zprávě s relativním posunem? Hodnoty percentilu, resp. skupinového percentilu, ve zprávách s relativním posunem jsou spočteny na souboru žáků, kteří absolvovali jak vstupní, tak výstupní testování. Tento soubor je vždy menší a může mít jiné složení žáků jednotlivých typů škol než soubor žáků ve výstupním testování, a proto se mohou percentily ve zdánlivě stejné skupině lišit. 5

SOUHRNNÁ ČÁST Testování Vektor 4 se zúčastnilo: 6325 žáků 278 tříd 123 škol Do vstupního testování se před třemi lety zapojilo 8556 žáků z 152 škol. Výstupního testování Vektor 4 se v roce 2013 zúčastnilo celkem 6325 žáků ze 123 škol. Nejvíce škol se zúčastnilo v Hlavním městě Praha, nejméně v Moravskoslezkém kraji. Přesnější počty ukazuje Tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Počty zúčastněných škol, tříd a žáků Kraj Školy Třídy Žáci Hlavní město Praha 18 38 954 Jihočeský kraj 7 12 278 Jihomoravský kraj 18 40 848 Karlovarský kraj 13 29 584 Královéhradecký kraj 11 29 677 Liberecký kraj 5 7 168 Moravskoslezský kraj 2 5 148 Olomoucký kraj 16 32 795 Pardubický kraj 3 6 124 Plzeňský kraj 3 12 259 Středočeský kraj 12 28 567 Ústecký kraj 7 13 265 Vysočina 4 15 329 Zlínský kraj 4 12 329 Celkem 123 278 6 325 V testování Vektor 4 bylo zastoupeno široké spektrum středních škol (Graf č. 1). Největší zastoupení mají čtyřletá gymnázia. V projektu byly nejméně zastoupeny střední odborná učiliště. Počty testovaných žáků u některých typů škol netvoří dostatečně velké srovnávací (referenční) skupiny, aby mohli být žáci z těchto škol v Analytické zprávě srovnáváni se žáky škol stejného typu ve všech předmětech. Proto jsme sloučili šestiletá (G6) a osmiletá gymnázia (G8) pro všechny předměty do skupiny víceletá gymnázia (GV). Pro předměty AJ, ČJ, MA a OSP jsme zachovali rozdělení G4, GV, OA, SOŠ, SOU,. 6

Graf č. 1 Podíl testovaných žáků dle typu školy SOŠ 26 % SOU 2 % 5 % G4 34 % OA 9 % GV 24 % Podrobnější přehled počtu žáků a tříd rozdělených do krajů naleznete v Tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Kraj G4 GV OA SOŠ SOU CELKEM Tříd Žáků Tříd Žáků Tříd Žáků Tříd Žáků Tříd Žáků Tříd Žáků Tříd Žáků Hlavní město Praha 16 436 9 208 3 47 10 263 0 0 0 0 38 954 Jihočeský kraj 7 169 3 74 1 15 1 20 0 0 0 0 12 278 Jihomoravský kraj 9 226 9 214 1 9 13 251 4 63 4 85 40 848 Karlovarský kraj 3 81 4 88 3 61 15 305 0 0 4 49 29 584 Královéhradecký kraj 6 151 7 181 6 140 8 155 0 0 2 50 29 677 Liberecký kraj 2 53 2 45 0 0 3 70 0 0 0 0 7 168 Moravskoslezský kraj 4 118 1 30 0 0 0 0 0 0 0 0 5 148 Olomoucký kraj 13 337 11 278 2 54 5 107 0 0 1 19 32 795 Pardubický kraj 1 30 1 23 0 0 4 71 0 0 0 0 6 124 Plzeňský kraj 2 46 2 47 0 0 4 118 4 48 0 0 12 259 Středočeský kraj 6 139 7 176 6 127 7 105 1 8 1 12 28 567 Ústecký kraj 4 108 2 53 3 41 4 63 0 0 0 0 13 265 Vysočina 1 17 1 18 3 46 5 129 0 0 5 119 15 329 Zlínský kraj 8 220 4 109 0 0 0 0 0 0 0 0 12 329 Celkem 82 2 131 63 1 544 28 540 79 1 657 9 119 17 334 278 6 325 7

MNOŽSTVÍ ZPRACOVANÝCH TESTŮ A DOTAZNÍKŮ V letošním roce jsme zpracovali celkem 28124 testů. Testování probíhalo pouze v on-line variantě. Tato varianta by měla být pro školy nejjednodušší. Stačí zadat seznamy žáků do aplikace ScioDat, poté žákům přiřadit jednotlivé testy a rozdat přihlašovací údaje. Školy měly k dispozici testy sady A: z českého jazyka, z matematiky, z obecných studijních předpokladů, z německého jazyka, z anglického jazyka, z anglického jazyka Scate, test učebních stylů. Testy sady B (Použity byly loňské testy. Nové testy z důvodu malého zájmu škol nevyvíjime.) z dějepisu, ze zeměpisu, ze základů společenských věd, z biologie, z fyziky, z chemie, z informatiky. Největší zájem byl o testy z českého jazyka, matematiky, OSP. Součástí testování je každý rok i dotazník, který zjišťuje názory žáků na výuku a jejich představy o budoucím studiu a další otázky. Celkově bylo zpracováno 3027 dotazníků. (Graf č. 2). Vyplnění dotazníků není věnována taková pozornost jako testům, ačkoli výstupy z nich přinášejí velice zajímavé údaje pro samotnou školu. 8

Graf č. 2 Počty zpracovaných dotazníků SOU SOŠ OA GV G4 0 500 1000 1500 2000 2500 Zpracované dotazníky Zúčastnění žáci celkem Nejmenší návratnost dotazníků jsme letos zaznamenali u středních odborných škol. Nejvíce dotazníků (kolem 61 %) bylo navráceno ze středních odborných učilišť. 9

průměrné využití studijního potenciálu VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Test Obecných studijních předpokladů (OSP) ukazuje, jaké má žák předpoklady k učení. Porovnáním percentilů (pořadí) žáka v testu z předmětu a testu OSP můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají předpokladům žáka. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu žáka v testu z předmětu a průměrného percentilu v testu z předmětu pro úroveň OSP, které žák dosáhl. To znamená, že když žák má OSP percentil 60 vezmeme všechny žáky s percentilem v OSP 60, z jejich výsledků v češtině uděláme průměr a ten porovnáme s výsledkem žáka v češtině. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl lepšího výsledku v předmětu, než jaký odpovídá jeho předpokladům škola tedy přidala k jeho předpokladům více než průměrné množství vědomostí. Naopak záporné hodnoty ukazují, že žák dosáhl horšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům škola tedy jeho předpoklady pravděpodobně nerozvíjí dostatečně. Využití potenciálu ovšem ovlivňuje mnoho dalších faktorů, např. motivace. Graf č. 3 poukazuje na průměrné využití studijního potenciálu jednotlivých typů škol v různých předmětech. Graf č. 3 15 Průměrné využití studijního potenciálu podle typu školy 10 5 0-5 G4 GV OA SOŠ SOU -10-15 -20-25 český jazyk matematika anglický jazyk německý jazyk 10

OSP Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil TESTY SADY A Tabulka č. 3 Obecné studijní předpoklady Tematické části testu slovní zásoba 1-12, 17-22 orientace v textu 13-16 logické hlavolamy 23-30 analýza informací 31-35 orientace v grafu a tabulce 36-42 porovnávání hodnot 53-60 číselné operace 43-52 Části testu podle schopností verbální část 1-22 analytická část 23-42 kvantitativní část 43-60 Tabulka č. 4 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 1965 35.7 12.3 9.4 2.6 32.5 54.1 59.5 57.9 GV 1415 40.2 11.0 6.8 2.0 37.3 62.1 67.0 69.3 OA 493 29.5 18.7 9.9 1.9 24.6 41.1 49.2 37.7 SOŠ 1358 26.2 26.6 5.3 1.9 19.2 32.0 43.6 26.2 275 32.0 20.9 5.5 1.7 26.4 44.1 53.3 43.3 SOU 104 22.6 25.3 8.4 3.6 16.0 26.7 37.7 19.2 Celkem 5610 33.6 16.7 7.6 2.2 29.2 48.6 56.0 49.9 Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (tedy počtem úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). 11

český jazyk Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Graf č. 4 číselné operace porovnávání hodnot orientace v grafu a tabulce analýza informací logické hlavolamy orientace v textu slovní zásoba Čistá úspěšnost podle částí testu OSP kvantitativní část analytická část verbální část 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % SOU SOŠ OA GV G4 Tabulka č. 5 Český jazyk Tematické části testu mluvnice 1, 3-7, 14, 19, 33, 38, 40 literatura 10, 15, 17, 21, 25, 26, 31, 32, 34-36, 39 sloh a komunikace 2, 8, 9, 11-13, 16, 18, 20, 22-24, 27-30, 37 Tabulka č. 6 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 1996 25.4 10.9 3.4 0.4 21.7 54.3 63.4 57.7 GV 1467 27.8 9.9 2.1 0.2 24.4 61.1 69.4 67.7 OA 509 21.2 14.0 4.3 0.5 16.5 41.4 53.0 38.5 SOŠ 1539 19.4 17.4 2.6 0.6 13.6 34.0 48.5 28.4 326 21.5 15.3 2.9 0.4 16.3 40.9 53.6 37.3 SOU 110 17.1 18.5 3.6 0.7 11.0 27.4 42.8 21.3 Celkem 5947 23.7 13.0 2.9 0.4 19.4 48.4 59.2 49.2 12

matematika Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Graf č. 5 100 % Čistá úspěšnost podle částí testu český jazyk 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % mluvnice literatura sloh a komunikace G4 GV OA SOŠ SOU Tabulka č. 7 Matematika Tematické části testu geometrie 12, 14-17 funkce 1, 2, 4-11, 13 algebra 2, 3, 7, 18 Tabulka č. 8 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 1875 6.3 5.9 5.6 0.1 4.3 24.1 35.1 49.7 GV 1384 8.2 5.8 3.9 0.1 6.2 34.7 45.4 62.0 OA 456 5.9 7.6 4.4 0.1 3.4 18.7 32.8 41.8 SOŠ 1240 5.6 10.1 2.2 0.1 2.3 12.5 31.2 32.9 307 7.7 7.9 2.3 0.1 5.0 28.0 42.6 53.7 SOU 107 6.8 9.3 1.7 0.1 3.7 20.6 37.9 42.9 Celkem 5369 6.7 7.2 4.0 0.1 4.3 23.9 37.2 48.4 13

anglický jazyk Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Graf č. 6 100 % Čistá úspěšnost podle částí testu matematika 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % geometrie funkce algebra G4 GV OA SOŠ SOU Tabulka č. 9 Anglický jazyk Tematické části testu poslech 1-10 čtení a porozumění textu 11-20 komplexní cvičení 31-40 konverzační situace 21-25 gramatika a slovní zásoba 26-30 Tabulka č. 10 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 1945 23.8 12.8 3.1 0.3 19.5 48.8 59.4 55.2 GV 1418 28.3 9.9 1.6 0.2 24.9 62.4 70.7 67.8 OA 452 17.4 18.1 3.9 0.6 11.4 28.4 43.5 35.6 SOŠ 1141 14.5 21.9 2.8 0.7 7.2 18.0 36.3 25.5 227 19.1 17.7 2.7 0.5 13.2 33.0 47.8 39.9 SOU 84 14.7 20.5 3.5 1.4 7.8 19.6 36.7 27.1 Celkem 5267 22.1 14.8 2.7 0.4 17.2 42.9 55.2 49.4 14

německý jazyk Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Tabulka č. 11 Německý jazyk Tematické části testu poslech 1-8 čtení a porozumění textu 9-20 komplexní cvičení 33-40 konverzační situace 21-26 gramatika a slovní zásoba 27-32 Tabulka č. 12 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 536 20.9 13.5 5.0 0.5 14.6 36.6 52.4 58.2 GV 322 24.5 11.7 3.4 0.4 19.1 47.8 61.2 68.1 OA 163 18.0 18.0 3.1 0.9 9.8 24.6 45.1 43.7 SOŠ 383 15.8 22.6 1.4 0.2 5.5 13.7 39.4 31.4 91 12.1 18.5 7.5 1.9 3.6 9.1 30.2 26.2 SOU 23 12.5 24.5 2.7 0.2 1.4 3.6 31.3 19.7 Celkem 1518 19.4 16.4 3.7 0.5 11.9 29.8 48.5 49.5 15

zeměpis Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil dějepis Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil TESTY ROZŠÍŘENÉ SADY AB Společenskovědní základ Tabulka č. 13 Dějepis Dovednostní části testu znalosti 2-4, 6-8, 10-15, 18, 19 porozumění 1, 9, 17 aplikace 5, 16, 20 Tabulka č. 14 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 370 9.0 7.2 3.7 0.0 6.6 33.0 45.1 44.4 GV 293 10.4 6.7 2.9 0.1 8.1 40.7 51.8 54.3 Celkem 663 9.6 7.0 3.4 0.1 7.3 36.4 48.0 48.8 Tabulka č. 15 Zěmepis Dovednostní části testu znalosti 1-5, 7, 9, 10, 14, 16, 18-20 porozumění 6, 8, 13 aplikace 11, 12, 15, 17 Tabulka č. 16 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 388 10.1 7.8 2.0 0.0 7.5 37.4 50.5 43.8 GV 300 11.4 6.9 1.7 0.0 9.1 45.4 56.9 54.9 Celkem 688 10.7 7.4 1.9 0.0 8.2 40.9 53.3 48.6 16

biologie Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil ZSV Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Tabulka č. 17 ZSV Dovednostní části testu znalosti 1-3, 5, 8, 12, 15, 16, 19, 20 porozumění 4, 6, 7, 9 aplikace 10, 11, 13, 14, 17, 18 Tabulka č. 18 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 383 11.9 6.0 2.0 0.1 9.9 49.6 59.6 43.7 GV 326 13.2 5.0 1.7 0.1 11.5 57.7 66.0 55.9 SOŠ 21 8.8 11.2 0.0 0.0 5.0 25.1 43.8 20.8 Celkem 730 12.4 5.7 1.8 0.1 10.5 52.5 62.0 48.5 TESTY ROZŠÍŘENÉ SADY AB Přírodovědný základ Tabulka č. 19 Biologie Dovednostní části testu znalosti 3, 6-9, 11, 14, 15, 17 porozumění 2, 4, 12, 13, 18, 19 aplikace 1, 5, 10, 16, 20 Tabulka č. 20 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 377 7.4 9.7 2.8 0.1 4.2 20.9 37.1 45.4 GV 297 8.6 8.9 2.3 0.2 5.6 28.1 43.1 54.1 SOŠ 39 7.1 11.2 1.6 0.1 3.4 16.9 35.5 34.7 Celkem 713 7.9 9.5 2.5 0.1 4.7 23.7 39.5 48.4 17

chemie Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil fyzika Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Tabulka č. 21 Fyzika Dovednostní části testu znalosti 5, 8, 12, 13, 19, 20 porozumění 1-4, 7, 9, 16 aplikace 6, 10, 11, 14, 15, 17, 18 Tabulka č. 22 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 357 5.6 9.0 4.9 0.5 2.6 12.9 27.8 45.7 GV 274 7.2 8.2 4.1 0.6 4.5 22.3 36.0 56.3 SOŠ 37 4.5 11.7 2.7 1.2 0.6 2.8 22.3 25.9 SOU 14 4.6 12.7 2.6 0.1 0.4 2.0 23.2 28.5 Celkem 682 6.1 8.9 4.4 0.6 3.2 15.9 30.7 48.5 Tabulka č. 23 Chemie Dovednostní části testu znalosti 3, 4, 13, 18 porozumění 5, 6, 11, 12, 14, 17, 19, 20 aplikace 1, 2, 7-10, 15, 16 Tabulka č. 24 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 378 7.8 7.8 4.2 0.2 5.2 26.2 39.2 45.1 GV 308 9.8 7.2 2.9 0.1 7.4 37.1 49.1 57.2 SOŠ 38 4.8 10.6 4.0 0.7 1.2 6.2 23.8 18.6 Celkem 724 8.5 7.7 3.6 0.2 6.0 29.8 42.6 48.8 18

informatika Test Typ školy Počet žáků Správně Špatně Vynechal Neřešil Průměrné skóre čistá hrubá Percentil Tabulka č. 25 Informatika Dovednostní části testu hardware 1, 5, 7-15 software 2, 4, 6, 16-24, 26-33, 35, 36, 43, 45 sítě 3, 25, 34, 37-42, 44 Dovednostní části testu 1, 3, 5, 6, 9, 11, 12, 18-21, 23-25, 27, 28, znalosti 31, 34-37, 39, 41, 43, 44 2, 4, 7, 8, 10, 13-17, 22, 29, 30, 33, 38, porozumění 40, 42 aplikace 26, 32, 45 Tabulka č. 26 Průměrné řešení úloh Průměrné výsledky G4 261 22.2 14.4 7.9 0.5 17.4 38.7 49.4 48.8 GV 209 25.4 13.8 5.6 0.2 20.8 46.3 56.5 57.7 SOU 48 15.6 25.7 3.3 0.4 7.1 15.7 34.8 16.2 Celkem 518 22.9 15.2 6.5 0.3 17.8 39.6 50.9 49.4 19

průměrný percentil SOUHRNNÉ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Následující část souhrnné zprávy přináší výsledky dotazníkového šetření, které bylo součástí výstupního testování 4. ročníků. Opakované testování v průběhu delšího období nám umožňuje sledovat klíčové tendence ve vzdělávání. Pro školu je důležité znát názory žáků na studium. Právě tyto informace mohou pomoct školám pružně reagovat na jejich měnící se potřeby a vytvářet efektivnější vzdělávací systém, a také mohou být nápomocné samotné škole. Vztah známek z předmětů a výsledků testů Na Grafu č. 7 je vidět, že výsledky studia v průměru odpovídají výsledkům žáků v jednotlivých testech. Čím lepší známku z předmětů žák měl, tím lepšího percentilu v testu dosáhl. Znovu se jedná o průměrné hodnoty a výjimeční žáci ovlivňují hodnoty v obou směrech. Známky mohou být ovlivněny objektivností známkování a také tím, jaký má žák den v době testování. Průměrný percentil pětkařů je zkreslený i malým počtem žáků. V průměru je ale toto známkování objektivní. Graf č. 7 100 Vztah známek z předmětů a výsledků testů 90 80 70 60 50 40 30 20 74 53 33 23 71 54 38 28 71 59 39 33 70 54 43 37 10 0 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 anglický jazyk český jazyk německý jazyk matematika 20

ZÁJEM O STUDIUM NA VŠ Vyjádření zájmu o další vzdělávání vypovídá o záměrech žáků. Jedním z velice častých očekávání žáků SŠ je právě dobrá připravenost na přijímací zkoušky na VŠ. Je jasné, že příprava je do značné míry věcí žáků, ale škola by jim tuto přípravu měla usnadnit. Způsobů jak očekávání žáků naplnit je mnoho např. nabídka volitelných předmětů, zprostředkování specifických kurzů nebo doporučení učitele. Zájem žáků o studium na VŠ Z Grafu č. 8 je patrné, jak žáci odpovídali na dotaz, zda plánují studovat na VŠ. Odpovědi jsou vyjádřeny procentuálním podílem z celkového počtu žáků daného typu školy, kteří dotazník vyplnili. Největší zájem o studium na VŠ, jak je z grafu vidět, je jednoznačně na víceletých a čtyřletých gymnáziích. Graf č. 8 100 % Zájem žáků o studium na VŠ 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % G4 GV OA SOŠ SOU Celkem Ano Spíše ano Spíše ne Ne Ještě nevím 21

Vztah vzdělání rodičů a plánů žáků jít studovat na VŠ Zda má vzdělání rodičů vliv na zájem o vysokoškolské vzdělání jejich dětí, lze pozorovat na Grafu č. 9. Žáci byli rozděleni opět do pěti skupin podle vzdělání rodičů. V rámci každé skupiny je procentuálně vyjádřen podíl žáků, kteří chtějí studovat na VŠ, nechtějí studovat na VŠ nebo ještě nevědí. Graf č. 9 100 % Vztah vzdělání rodičů a plánů žáků jít studovat na VŠ 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Oba VŠ VŠ SŠ s maturitou SŠ bez maturity Oba ZŠ Ano Spíše ano Spíše ne Ne Ještě nevím 22

Proč chtějí žáci studovat na VŠ Jaké mají žáci důvody ke studiu na VŠ, se můžeme podívat v Grafu č. 10. Žáci měli při vyplňování dotazníku možnost vybrat i více z uvedených možností. Graf č. 10 Proč chtějí žáci studovat na VŠ Jde mi to, tak to chci zkusit. Chci získat čas před vstupem do pracovního prostředí. SOU SOŠ OA GV G4 Chci získat společenskou prestiž. Okolí to ode mě očekává / vyžaduje. VŠ je pro mě prostředkem k získání dobře placeného zaměstnání. Mám zájem o obor. 0 20 40 60 80 100 Který obor studia by žáci na VŠ studovali nejraději V dotazníku jsme se také ptali, který obor v rámci VŠ by žáci studovali nejraději. Žáci mohli vybrat pouze jednu odpověď. Graf č. 11 Který obor studia na VŠ byste chtěl/a studovat nejraději? Umělecký Pedagogický SOU SOŠ OA GV G4 Jazykový Lékařský Společenskovědní Zemědělský Právnický Technický Ekonomický Přírodovědný Matemat.-fyzikální 0 20 40 60 80 100 23

DALŠÍ ZJIŠTĚNÍ V dotazníkovém šetření nás také zajímalo, jaké předměty žáky bavily a jaký měli názor na výuku předmětů. Jak hodiny žáky bavily Graf č. 12 ukazuje, jaké hodiny žáky baví, a které naopak nemají rádi. Graf č. 12 Biologie Jak vás bavily hodiny uvedených předmětů Chemie Fyzika Informatika ZSV Dějepis Zeměpis Německý jazyk Anglický jazyk Český jazyk Matematika vůbec mě nebaví spíše mě nebaví spíše mě baví baví mě velmi SOU SOŠ OA GV G4 24

Názor žáků na výuku předmětů V rámci dotazníku jsme se také ptali na názor žáků na základní předměty tedy na matematiku, český, anglický a německý jazyk. Zajímal nás přístup učitele k výuce, kázeň, náročnost a pestrost předmětu, nově naučené poznatky a žákova aktivita v hodině. Graf č. 13 velká(é) Názor žáků na výuku předmětů spíše velká(é) spíše malá(é) malá(é) Vstřícnost a přátelský přístup učitele(-ky) Kázeň a pořádek v hodině Schopnost učitele(-ky) mne zaujmout Pestrost vyučovacích hodin Náročnost předmětu Moje studijní aktivita v hodině Srozumitelnost výkladu učitele Množství nově naučených poznatků v hodině Vstřícnost a přátelský přístup učitele(-ky) Kázeň a pořádek v hodině Schopnost učitele(-ky) mne zaujmout Pestrost vyučovacích hodin Náročnost předmětu Moje studijní aktivita v hodině Srozumitelnost výkladu učitele Množství nově naučených poznatků v hodině Vstřícnost a přátelský přístup učitele(-ky) Kázeň a pořádek v hodině Schopnost učitele(-ky) mne zaujmout Pestrost vyučovacích hodin Náročnost předmětu Moje studijní aktivita v hodině Srozumitelnost výkladu učitele Množství nově naučených poznatků v hodině Vstřícnost a přátelský přístup učitele(-ky) Kázeň a pořádek v hodině Schopnost učitele(-ky) mne zaujmout Pestrost vyučovacích hodin Náročnost předmětu Moje studijní aktivita v hodině Srozumitelnost výkladu učitele Množství nově naučených poznatků v hodině Český jazyk Matematika Anglický jazyk Německý jazyk 25

RELATIVNÍ POSUN Relativní posun udává, kolik se toho žáci naučí za určitou dobu studia. Žáci se srovnávají navzájem mezi sebou a tvoří velkou skupinu, se kterou se každý testovaný jednotlivec poměřuje. Relativní posun je číslo vyjádřené v procentech, které udává míru zlepšení nebo zhoršení v daném testu, tj. podíl zlepšení (zhoršení) žáka vůči jeho maximálnímu možnému zlepšení (zhoršení) vyjádřený v procentech. Vždy se porovnávají percentily dosažené žákem v testech ze stejného předmětu v různých časových úsecích. Slova zlepšení a zhoršení mají relativní význam. Je zřejmé, že za roky strávené ve škole žáci odcházejí vzdělanější někdo více, někdo méně. Situace, kdy žák dosáhne ve výstupním testování horších výsledků než ve vstupním testování a jeho relativní posun je tedy záporný, znamená, že žák má horší výsledek z výstupního testování vzhledem k ostatním žákům (referenční skupině), než tomu bylo u vstupního testování. Ostatní se toho naučili více, a proto se zhoršila jeho pozice. Záporný relativní posun neznamená, že žákovy znalosti z daného předmětu jsou horší než před třemi roky, ale v některých případech to tak být může. Grafy s relativním posunem tříd v testu zobrazují dosažený relativní posun všech testovaných tříd v daném předmětu, pro které existují výsledky ze vstupního a výstupního testování. Jednotlivé třídy jsou sdruženy podle podobnosti typu školy, odlišeny barevně a seřazeny od nejhoršího k nejlepšímu výsledku. Graf jednak podává informaci o poměru tříd, které se zlepšily a zhoršily v daném předmětu, a také jak moc. Grafy podílu tříd s kladným/záporným relativním posunem vyjadřují zjednodušenou informaci, zda je více tříd, které se zlepšily nebo zhoršily. Nezohledňuje velikost relativního posunu. Výsledky relativního posunu sady A (matematika, český jazyk, anglický jazyk, německý jazyk, OSP) vypovídají o zaměření jednotlivých typů škol. Výuka jazyků a matematiky má odlišnou prioritu na odborně zaměřených školách než na gymnáziích. Více tříd tohoto typu škol (SOU, SOŠ, a OA) má záporný relativní posun. Výuka anglického jazyka zjevně převládá na školách s všeobecně vzdělávacím zaměřením a na obchodních akademiích. Podobně je tomu i v případě německého jazyka, který však bývá volitelný a počty testovaných žáků v jednotlivých třídách jsou nižší. Obecné studijní předpoklady nejsou vyučovaným předmětem. Jde o soubor komplexních dovedností, které do jisté míry předurčují, jak snadno se bude žák učit. Jsou časově stálé. Jejich rozvíjení možné je, ale jde o mnohem dlouhodobější proces než rozvoj dovedností v některém z předmětů. Testy přírodovědného základu (biologii, fyziku a chemii) řešilo velmi malé procento žáků z odborných škol. Odborná učiliště, střední průmyslové školy a obchodní akademie se nezapojily vůbec. Jde tedy spíše o srovnání čtyřletých a víceletých gymnázií. Podobně je tomu i v případě testů společenskovědního základu (dějepis, zeměpis, ZSV), kde jde zejména o srovnání čtyřletých a víceletých gymnázií. Testy z informatiky psalo celkově nejméně žáků. Zastoupena byla pouze gymnázia a SOU. Vzhledem k malému počtu zapojených žáků je třeba brát výsledky podílu tříd s kladným či záporným posunem s rezervou. 26

Český jazyk Graf č. 14 100 Relativní posun tříd v testu z českého jazyka G4 GV OA SOŠ SOU 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Graf č. 15 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v českém jazyce SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 27

Matematika Graf č. 16 100 Relativní posun tříd v testu z matematiky G4 GV OA SOŠ SOU 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Graf č. 17 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v matematice SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 28

Anglický jazyk Graf č. 18 Relativní posun tříd v testu z anglického jazyka 100 G4 GV OA SOŠ SOU 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Graf č. 19 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v anglickém jazyce SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 29

Obecné studijní předpoklady Graf č. 20 Relativní posun tříd v testu z OSP 100 G4 GV OA SOŠ SOU 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Graf č. 21 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v OSP SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 30

Německý jazyk Graf č. 22 Relativní posun tříd v testu z německého jazyka 100 G4 GV OA SOŠ SOU 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Graf č. 23 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v německém jazyce SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 31

Biologie Graf č. 24 100 Relativní posun tříd v testu z biologie G4 GV OA SOŠ SOU 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80 Graf č. 25 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v biologii SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 32

Fyzika Graf č. 26 Relativní posun tříd v testu z fyziky G4 GV OA SOŠ SOU 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 Graf č. 27 Podíl tříd s kladným/záporným posunem ve fyzice SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 33

Chemie Graf č. 28 Relativní posun tříd v testu z chemie G4 GV OA SOŠ SOU 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80 Graf č. 29 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v chemii SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 34

Dějepis Graf č. 30 Relativní posun tříd v testu z dějepisu G4 GV OA SOŠ SOU 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80 Graf č. 31 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v dějepisu SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 35

Zeměpis Graf č. 32 100 Relativní posun tříd v testu ze zeměpisu G4 GV OA SOŠ SOU 50 0-50 -100-150 Graf č. 33 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v zeměpisu SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 36

ZSV Graf č. 34 Relativní posun tříd v testu ze ZSV G4 GV OA SOŠ SOU 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 Graf č. 35 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v ZSV SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 37

Informatika Graf č. 36 Relativní posun tříd v testu z informatiky G4 GV OA SOŠ SOU 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 -80 Graf č. 37 Podíl tříd s kladným/záporným posunem v informatice SOU SOŠ OA GV G4-100 % -80 % -60 % -40 % -20 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % kladný záporný 38

průměrný skupinový percentil - český jazyk percentil - český jazyk OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY A VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Test OSP sestává ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení verbální, analytické a kvantitativní. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Orientace v textu) se v prvé řadě zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, dovednost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a správně je interpretovat. U slov se sleduje umění postihnout jejich význam a souvislosti s nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se obecně řečeno testuje logické uvažování. Zjišťuje se např., do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých, pevně stanovených podmínek. Do kvantitativního myšlení (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) spadají základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh a porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají s horšími výsledky. VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ŽÁKŮ VE TŘÍDĚ Využití studijního potenciálu je ukazatelem, který vyjadřuje, do jaké míry žák využívá svých schopností. Na vodorovné ose je znázorněn výsledek testu OSP v percentilech, na svislé ose je výsledek testu z jednotlivých předmětů opět v percentilech. Jednotlivé body představují žáky. Přerušovaná přímka vystihuje průměrnou vzájemnou závislost výsledku testu OSP a výsledku testu daného předmětu ze stejné skupiny oborů. Plná přímka vyjadřuje tuto závislost pouze u žáků vaší třídy. Vzdálenost bodů od přímky vyjadřuje průměrné využití studijního potenciálu žáků v konkrétním předmětu. U těch, kteří leží v blízkosti plné přímky, odpovídají výsledky v předmětu průměrnému využití studijních předpokladů. Žáci vyznačení nad plnou čarou mají Využití potenciálu ve třídě - český jazyk výsledky v předmětu nadprůměrné s ohledem na své studijní 100 předpoklady, žáci pod přímkou mají výsledky podprůměrné. Z příkladu je zřetelné, že výsledky žáků jsou poměrně nevyrovnané v OSP i v českém jazyce, protože velká část bodů reprezentujících žáky je od přímky velmi vzdálena. Znamená to, že výsledky těchto žáků (bodů vzdálených od přímky) v českém jazyce neodpovídají jejich schopnostem. Jsou to žáci, kteří dostatečně nevyužívají svých schopností a mohli by mít lepší výsledky (jsou pod přímkou), nebo ti, kteří využívají studijního potenciálu nad své možnosti (jsou nad přímkou). VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU TŘÍDY Tento typ grafu zobrazuje využití potenciálu všemi testovanými třídami stejného typu, jako je vaše škola. Jednotlivé body představují všechny třídy daného typu, které se testování zúčastnily. Vaši třídu představuje trojúhelník. Na vodorovné ose je průměrný skupinový percentil v testu OSP, na svislé ose průměrný skupinový percentil konkrétního testu můžete tedy sledovat jejich závislost. Přímka vyjadřuje průměrné využití potenciálu všemi třídami daného typu. Z ukázky je patrné, že výsledek třídy v českém jazyce je 10 přibližně průměrný, zatímco výsledek v testu OSP je nadprůměrný. Proto je také třída umístěna pod přímkou. Zjednodušeně řečeno to znamená, že žáci dostatečně nevyužívají svých schopností a mohli by mít v českém jazyce lepší výsledky. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 percentil - OSP Porovnání využití potenciálu - český jazyk vaše třída 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 průměrný percentil - OSP 39

rozdíl ve standardizovaném skóre V4 8,6 V1 SROVNÁNÍ STANDARDIZOVANÉHO SKÓRE STANDARDIZOVANÉ SKÓRE Standardizované skóre je výsledek v testu přepočtený na stupnici společnou pro Vektor 1 (V1) a Vektor 4 (V4). Pomocí standardizovaného skóre je možné plně srovnávat výsledky z V1 i V4 mezi sebou. Jde o absolutní srovnání, lepší standardizované skóre tedy znamená skutečně větší míru testovaných dovedností bez ohledu na výsledky žáků jiných škol. Příklady Srovnání standardizovaného skóre v testu z českého jazyka mezi lety 2009 a 2012 název počet žáků std. skóre 20 15 10 5 20 15 10 5 kvinta. A 23 91,4 škola celkem 23 91,4 všechny školy 4889 92,7 0-5 -10-15 -20 0-5 -10-15 -20 název počet žáků std. skóre kvinta A 15 100,1 škola celkem 15 100,1 všechny školy 5827 94,1 NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY Ve V4 máme školní průměr standardizovaného skóre 103, ve V1 to bylo 101. Je to velké, malé, či zanedbatelné zlepšení? Pokud ve V1 i ve V4 psalo test ve vaší škole přibližně 30 žáků nebo méně, je rozdíl průměrů do 4 bodů zanedbatelný (je v pásmu náhodného výkyvu); rozdíl nad 4 body již znamená prokazatelnou změnu a nad 8 bodů jde o značnou změnu. U škol s účastí kolem 70 žáků je rozdíl průměrů do 3 bodů zanedbatelný, nad 3 body jde o prokazatelnou změnu a nad 6 bodů o značnou změnu. U škol s účastí kolem 120 žáků nebo víc je rozdíl průměrů do 2 bodů zanedbatelný, nad 2 body jde o prokazatelnou změnu a nad 4 body o značnou změnu. Jaká čísla mám mezi sebou porovnávat? Nejdůležitější je porovnání průměrných standardizovaných skóre za celou školu ve V1 a ve V4. Tím zjistíte, zda jsou průměrné dovednosti žáků školy ve V4 lepší, horší nebo přibližně stejné vzhledem k průměrným dovednostem žáků ve V1. Další důležitá informace je srovnání průměrných standardizovaných skóre za školu a za všechny školy s opakovanou účastí, a to zvlášť ve V1 a zvlášť ve V4. Z toho lze zjistit, zda si vaše škola udržuje proti průměru stejnou pozici, případně zda průměru v čase uniká, klesá k němu, dohání jej či za ním zaostává. Například pokud průměr vaší školy ve V1 byl 87 a průměr všech škol 94, ve V4 pak průměr školy 95 a průměr všech 97, je vidět, že se vaše škola zlepšuje rychlejším tempem než celek a díky tomu vaše škola celkový průměr postupně dohání. Má standardizované skóre nějaký vztah k percentilům? Ne, standardizované skóre se počítá nezávisle na výsledku ostatních škol a nebere v úvahu pořadí vaší školy ani žáků vaší školy mezi ostatními. Proč je standardizované skóre zrovna v této výši? Standardizované skóre bylo nastaveno tak, aby průměr všech gymnazistů v ČR ve V1 byl 100 a směrodatná odchylka byla 15. To znamená, že přibližně dvě třetiny gymnazistů ve V1 měly standardizované skóre mezi 85 a 115. Jak se standardizované skóre počítá? Pro výpočet standardizovaného skóre se používají modely IRT (item-response theory). Tento způsob využívají i velká mezinárodní testová šetření jako PISA nebo TIMSS. Zjednodušeně řečeno, standardizované skóre bere v úvahu obtížnost úloh a každé úloze přiřazuje jinou váhu. Více o IRT je možné dozvědět se např. na www.scio.cz/vyzkum/tvorba_testu/odborna cast/item response theory.asp 40

SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ TESTŮ Obecné studijní předpoklady 1.B, 2.A, 3.B, 4.E, 5.A, 6.B, 7.D, 8.A, 9.D, 10.E, 11.B, 12.C, 13.A, 14.E, 15.A, 16.C, 17.B, 18.A, 19.D, 20.A, 21.E, 22.B, 23.D, 24.C, 25.A, 26.B, 27.B, 28.C, 29.D, 30.D, 31.B, 32.D, 33.B, 34.D, 35.E, 36.C, 37.D, 38.A, 39.E, 40.B, 41.A, 42.D, 43.A, 44.D, 45.C, 46.B, 47.D, 48.E, 49.C, 50.C, 51.E, 52.E, 53.C, 54.A, 55.B, 56.C, 57.D, 58.A, 59.A, 60.D Český jazyk 1.A, 2.B, 3.A, 4.D, 5.B, 6.B, 7.B, 8.C, 9.C, 10.C, 11.B, 12.A, 13.B, 14.B, 15.C, 16.A, 17.C, 18.B, 19.B, 20.C, 21.C, 22.B, 23.D, 24.C, 25.B, 26.A, 27.D, 28.D, 29.C, 30.D, 31.D, 32.A, 33.D, 34.D, 35.D, 36.A, 37.B, 38.D, 39.C, 40.B Matematika 1.C, 2.D, 3.B, 4.C, 5.A, 6.C, 7.C, 8.C, 9.A, 10.B, 11.B, 12.C, 13.B, 14.B, 15.C, 16.C, 17.A, 18.A Anglický jazyk 1.C, 2.C, 3.D, 4.D, 5.C, 6.D, 7.C, 8.A, 9.A, 10.B, 11.C, 12.B, 13.C, 14.B, 15.C, 16.D, 17.B, 18.B, 19.A, 20.C, 21.B, 22.A, 23.C, 24.C, 25.D, 26.C, 27.B, 28.B, 29.D, 30.B, 31.B, 32.D, 33.B, 34.B, 35.B, 36.A, 37.D, 38.D, 39.B, 40.B Německý jazyk 1.B, 2.A, 3.C, 4.A, 5.B, 6.B, 7.B, 8.B, 9.D, 10.B, 11.B, 12.B, 13.D, 14.C, 15.C, 16.A, 17.B, 18.B, 19.B, 20.A, 21.A, 22.B, 23.A, 24.A, 25.C, 26.A, 27.B, 28.B, 29.C, 30.B, 31.B, 32.B, 33.C, 34.D, 35.B, 36.D, 37.A, 38.D, 39.C, 40.B Dějepis 1.A, 2.A, 3.B, 4.B, 5.B, 6.C, 7.C, 8.C, 9.A, 10.B, 11.D, 12.C, 13.D, 14.A, 15.A, 16.C, 17.D, 18.A, 19.A, 20.A Zeměpis 1.A, 2.B, 3.C, 4.B, 5.A, 6.A, 7.C, 8.C, 9.D, 10.C, 11.C, 12.B, 13.B, 14.A, 15.B, 16.D, 17.C, 18.C, 19.B, 20.D Základy společenských věd 1.B, 2.C, 3.B, 4.C, 5.D, 6.A, 7.D, 8.A, 9.D, 10.A, 11.D, 12.B, 13.B, 14.C, 15.C, 16.A, 17.C, 18.B, 19.C, 20.D Biologie 1.D, 2.D, 3.C, 4.D, 5.A, 6.B, 7.A, 8.C, 9.C, 10.B, 11.A, 12.A, 13.B, 14.D, 15.C, 16.A, 17.D, 18.B, 19.C, 20.C Fyzika 1.B, 2.B, 3.C, 4.D, 5.B, 6.B, 7.A, 8.A, 9.C, 10.A, 11.B, 12.D, 13.C, 14.D, 15.B, 16.D, 17.B, 18.C, 19.D, 20.C Chemie 1.C, 2.C, 3.A, 4.D, 5.B, 6.C, 7.B, 8.A, 9.B, 10.D, 11.D, 12.B, 13.C, 14.C, 15.D, 16.C, 17.A, 18.B, 19.B, 20.D Informatika 1.B, 2.B, 3.B, 4.D, 5.B, 6.B, 7.A, 8.C, 9.A, 10.C, 11.A, 12.D, 13.A, 14.C, 15.B, 16.B, 17.B, 18.A, 19.C, 20.B, 21.D, 22.D, 23.B, 24.A, 25.A, 26.B, 27.C, 28.C, 29.D, 30.D, 31.D, 32.A, 33.B, 34.D, 35.C, 36.A, 37.D, 38.C, 39.C, 40.A, 41.A, 42.D, 43.D, 44.A, 45.A 41

42