Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Ochrana papírových platidel v ČR Bakalářská práce Autor: Hana Matuštíková Bankovní management Vedoucí práce: JUDr. Petr Scholz, Ph.D. Praha Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 27. 4. 2015 Hana Matuštíková

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu JUDr. Petru Scholzovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi ochotně poskytnul při zpracování této práce.

Anotace: Tato bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. Úvodní část obsahuje přehled historického vývoje papírových platidel ve světě a v České republice. Hlavní část se zabývá základními informacemi o ochranných prvcích na bankovkách. V následující části jsou popsány ochranné prvky konkrétní české bankovky, ale také dalších rozšířených měn jako je euro a americký dolar. Závěr práce je věnován padělkům. Klíčová slova: Bankovka, ochranný prvek, padělek. Annotation: This Bachelor s thesis is divided into four parts. The first part contains summary of historical development of notes in the word and in our country. The main section gives a general information about the security features of banknotes. Another part discribes czech crown and other widened currency, such as euro and US dolar according to their security features. The final part of themes is devoted to counterfeits. Key words: Banknote, security feature, counterfeit.

Obsah Úvod... 8 1 Peníze a jejich historický vývoj... 9 1.1 Definice peněz, státovka a bankovka... 9 1.2 Funkce peněz... 9 1.3 Historický vývoj peněz... 10 1.3.1 Barterový obchod... 10 1.3.2 Zbožové peníze... 10 1.3.3 Kovové peníze... 10 1.3.4 Papírové peníze... 11 1.4 Historie vzniku papírových peněz na našem území... 12 1.4.1 Historie papírových platidel po založení Československa... 12 1.4.2 Vznik Národní banky Československé... 13 1.4.3 Státní banka československá... 14 1.4.4 Česká národní banka... 14 1.4.5 Státní tiskárna cenin... 15 2 Ochrana papírových platidel... 17 2.1 Papír... 17 2.2 Vodoznak... 17 2.3 Ochranný proužek... 18 2.4 Ochranná vlákna... 19 2.5 Gilošové prvky... 19 2.6 Iris... 20 2.7 Mikrotext... 20 2.8 Soutisková značka... 20 2.9 Proměnlivá barva... 21 2.10 Iridiscentní pruh... 21 5

2.11 Skrytý obrazec... 22 2.12 Perforace... 23 2.13 Hologram... 23 2.14 Suchá pečeť... 24 2.15 Ražba metalickou folií... 24 2.16 Tiskové techniky... 24 2.16.1 Tisk z výšky... 25 2.16.2 Tisk z plochy... 25 2.16.3 Hlubotisk... 26 3 České a zahraniční bankovky a ochranné prvky... 27 3.1 Technické parametry českých bankovek... 27 3.2 Ochranné prvky u vybrané české bankovky... 28 3.3 Ochranné prvky u Eurobankovek... 33 3.3.1 Eurobankovky série Europa... 33 3.3.2 Ochranné prvky u eurobankovky 10 série Europa... 34 3.4 Papírová platidla Spojených států amerických - US $... 39 3.5 Plastové bankovky... 40 3.6 Budoucí bezpečnostní prvky... 41 4 Padělání papírových platidel... 43 4.1 Napodobeniny ochranných prvků, které jsou součástí papíru... 44 4.2 Napodobeniny ochranných prvků, které vznikají při tisku... 45 4.3 Další moderní ochranné prvky a jejich napodobování... 46 4.4 Padělky amerických dolarů a jejich pozměňování... 47 4.5 Padělky českých bankovek... 48 4.6 Pomůcky na ověřování pravosti platidel... 48 4.6.1 Lupa... 49 4.6.2 UV lampa... 49 4.6.3 Detektor magnetického pigmentu... 49 6

4.6.4 Detektor IR ochranných prvků... 49 4.6.5 Zkušební pero... 50 4.7 Postup při zadržení padělku... 50 4.8 Členění padělků podle stupně nebezpečnosti... 51 4.9 Informace o ochranných prvcích na papírových platidlech... 52 4.10 Pozměňování peněz... 52 Závěr... 54 Seznam použité literatury... 56 Seznam použitých obrázků... 58 Seznam použitých tabulek... 60 Seznam použitých grafů... 60 Seznam příloh... 60 7

Úvod Papírová platidla se na našem území objevily již v 18. století, jsou tedy naší součástí již dlouhou dobu. Obsahují ochranné prvky, které se neustále zlepšují. I přesto dochází k častému padělání či napodobování díky zdokonalující se technice padělatelů. Tato práce obsahuje několik kapitol, které se zabývají papírovými platidly od jejich historického vývoje až po současnost. Především se soustřeďuje na popis ochranných prvků papírových platidel domácí měny a současných nejrozšířenějších měn, jejich padělání a pozměňování. V první kapitole jsou popsány základní pojmy jako je definice peněz, co je to bankovka, státovka, čím se rozumí funkce peněz. Dále je zde popsán historický vývoj peněz od barterových obchodů až po papírové peníze. Konec kapitoly je věnován historii papírových peněz na našem území. Jsou zde také zmíněny instituce, které s papírovými platidly souvisí a to Česká národní banka a Státní tiskárna cenin i v jejich historickém vývoji. Druhá kapitola je zaměřena na obecný popis možných ochranných prvků papírových platidel. Třetí kapitola je věnována českým bankovkám, jejich technickým parametrům a také ochranným prvkům jedné současné české bankovky. Dále je tato kapitola zaměřena na eurobankovky s názorným popisem ochranných prvků u nové bankovky série Europa. Další část je věnována bezpečnostním prvkům na papírových platidlech amerického dolaru. Kapitolu uzavírá popis plastových bankovek. Kapitola čtyři se věnuje padělání papírových bankovek. Jsou v ní popsány jednotlivé ochranné prvky na bankovkách a to ve vztahu k jejich možnému napodobování. V této kapitole je také zmíněn postup při zadržení podezřelých bankovek a hodnotová stupnice členění padělků dle jejich nebezpečnosti. Jsou zde uvedeny technické pomůcky, které usnadňují odhalování padělků při práci s bankovkami, a způsoby pozměňování papírových platidel. Převážná část práce je zpracovávána metodou komparace a dedukce. Především v kapitole tři a čtyři jsem srovnávala jednotlivé ochranné prvky na bankovkách různých měn a poté také lepší či horší možnosti napodobování jednotlivých ochranných prvků. Práce je pro lepší názornost doplněna o obrázky, na kterých jsou převážně zobrazeny ochranné prvky bankovek. Doplňují ji také tabulky a grafy s různými statistickými daty týkající se například počtu zadržených padělků apod. 8

1 Peníze a jejich historický vývoj 1.1 Definice peněz, státovka a bankovka Všeobecná definice peněz nám říká, že za peníze lze považovat jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby, či při úhradě dluhu. Empirická definice peněz se týká vymezení množství peněz v oběhu. Centrální banka reguluje množství peněz v oběhu a to pomocí rezerv bank a také cenou peněz pomocí krátkodobé úrokové sazby. Tím dochází k ovlivňování vývoje měnových agregátů a následně konečných cílů. 1 Měnové agregáty představují rozčlenění peněz dle stupně jejich likvidity. Bankovky a státovky jsou papírové či polymerové peníze. Státovky jsou neúročitelné cenné papíry znějící na určitou částku a na majitele. Vydává je stát. Bankovky jsou emitovány vždy emisní bankou. Je to bezúročný cenný papír znějící na majitele a musí být přijímán jako platební prostředek. Rozdíl mezi bankovkami a státovkami je pouze v tom, kdo je emitentem, tedy kdo za ně ručí. V České republice jsou platné pouze bankovky a mince. 2 Jejich vydávání upravuje zákon č.6/1993 Sb., o České národní bance. 1.2 Funkce peněz Peníze plní tři základní funkce: prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty. Funkce prostředek směny znamená, že nám peníze umožňují placení za zboží a služby, či úhradu dluhu. Peníze ve funkci zúčtovací jednotky vyjadřují ceny všech ostatních aktiv zboží, služeb, kapitálu, práce, zahraničních měn apod. 1 REVENDA, Z. (2013). Peníze a Zlato. Praha: Management press. ISBN 978-80-7261-260-4 2 http://www.cnb.cz/cs/faq/vysvetleni_pojmu_bankovka_statovka.html. 9

Poslední základní funkcí peněz je uchovatel hodnoty. Peníze v podobě úspor nám umožňují překlenout časový interval mezi příjmy a výdaji. Jsou součástí celkového bohatství každého z nás, i když, vzhledem k inflaci a následnému poklesu hodnoty peněz, mohou ztratit svou hodnotu. 1.3 Historický vývoj peněz V minulosti si domácnosti byly schopny vyrobit všechno, co k životu potřebovaly, to jim dávalo nezávislost. Ekonomicky byl tento systém neefektivní, což vedlo k rozvoji dělby práce a také k nutnosti směny. 1.3.1 Barterový obchod Původní forma směny byl barterový obchod, přímá výměna zboží za zboží. To ale předpokládalo, že nakupující nabídne zboží, o které bude mít prodávající zájem. Taková směna byla problematická, a proto ji postupem času nahradily zbožové peníze. 1.3.2 Zbožové peníze Za zbožové peníze se považovalo takové zboží, o které byl všeobecný zájem jako např. zlato, diamanty, železo, dobytek, čaj, olej apod. Ani tato forma peněz nebyla dokonalá. Vznikaly problémy s dělitelností, např. čaj se dělí snáze nežli dobytek. Dále byl problém s trvanlivostí některých komodit. S rostoucími zkušenostmi se ukázalo, že největší kupní sílu mají drahé kovy, především zlato, které se dá dobře zpracovat, dělit, skladovat a je trvanlivé. 1.3.3 Kovové peníze V sedmém století před naším letopočtem byly nahrazeny zbožové peníze, penězi z drahých kovů. Po označení plastickým obrazem a získání důvěry, byly tyto kovy přijímány bez vážení. Značka, zaštítěná autoritou vládce, zaručovala jejich kvalitu. 3 Vládci stanovili podmínky jejich ražby - obsah drahého kovu, podobu a podmínky jejich oběhu. Vyvinul se 3 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca. ISBN 80-85856-84-0 10

tak mincovní regál, tj. právo na minci, kterou nikdo jiný v daném teritoriu vydávat nesměl, pokud mu k tomu nebyl udělen zvláštní souhlas. 4 1.3.4 Papírové peníze Používání zlatých, stříbrných i jiných kovových mincí, nebylo příliš komfortní. Zvláště při manipulaci s většími částkami a při uschovávání a přepravě. Začalo docházet k postupnému nahrazování mincí papírovými penězi a to ve formě bankovek a státovek. Z historických pramenů je povědomost o nejstarších státovkách čínského císaře Wu z přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem. 5 Tyto státovky byly vyrobeny z jelení kůže, popsané štětcem a v materiální podobě se nedochovaly. V 10. století se opět v Číně objevují papírové peníze jako stvrzenky obchodníků za přijaté železné mince. Systém převzal počátkem 11. století stát, který začal emitovat standardizované papírky se stálými nominálními hodnotami, tedy státovky. 6 Státovky nebyly zprvu příliš ochotně přijímány, proto musel stát zavést povinnost státovky přijímat jako zákonné platidlo pod hrozbou hrdelních trestů. Bylo zde vysoké nebezpečí nadměrných emisí státovek, které měly za vinu ztrátu kupní síly a v krajních případech vedly ke státním bankrotům. V Evropě byly bankovky poprvé vydány v Benátkách roku 1171. Benátská banka je vydávala za kovové peníze u ní složené a kdykoliv je za předložené potvrzenky vyměnila. 7 Docházelo k vydávání soukromých bankovek důvěryhodnými bankovními domy. Protože se část bankovek nevracela do oběhu, byly vydávány i bankovky nekryté drahými kovy, čímž banky dále rozmnožovaly své aktiva. Pokud to bylo v přiměřeném množství, bylo všechno v pořádku. Pokud bylo množství nekrytých bankovek příliš velké, většinou banky zbankrotovaly. Později směl bankovky vydávat pouze peněžní ústav tzv. cedulová banka, která měla zákonem stanoveno, čím musí být podložena hodnota emitovaných peněz. Zlato již není hlavním zajištěním hodnoty peněz, tím se stávají např. zajištěné půjčky obchodním bankám, nebo zásoby devizových prostředků. 4 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca. ISBN 80-85856-84-0 5 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca. ISBN 80-85856-84-0 6 REVENDA, Z. (2013). Peníze a Zlato. Praha: Management press. ISBN 978-80-7261-260-4 7 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca. ISBN 80-85856-84-0 11

1.4 Historie vzniku papírových peněz na našem území Na našem území byly v roce 1762 zavedeny Marií Terezií první papírové peníze zvané bankocedule. Vydáváním byla zmocněna Vídeňská městská banka. Bankocedule byly přijímány s důvěrou, což se ale v pozdější době změnilo. Bylo to způsobeno zvyšujícími se náklady na zbrojení v období napoleonských válek, které monarchie řešila tiskem velkého množství bankocedulí. Rozdíl mezi hodnotou bankocedulí a stříbrných mincí se rapidně zvýšil, což vedlo v roce 1811 k vyhlášení úpadku papírové měny. Hodnota bankocedulí a také měděných mincí byla snížena o 80%. Pro chudé a střední vrstvy představoval úpadek katastrofu. 8 V roce 1816 vznikla Privilegovaná rakouská národní cedulová banka. Byla nezávislá na státních financích a měla zajišťovat stabilitu měny. Obrázek 1: Ukázka bankocedule Zdroj: http://www.mzv.cz/chisinau/cz/kultura/vystava_papirove_penize_1759_1918.html 1.4.1 Historie papírových platidel po založení Československa Po skončení války v roce 1918 a vzniku Československa bylo nutné podniknout některé kroky, které se týkaly stabilizace ekonomického vývoje. Z důvodu vysoké inflace způsobené emisemi nekrytých bankovek nutných pro financování válečných výdajů, bylo přistoupeno k měnové reformě. Tato reforma měla tři fáze: vytvoření samostatné československé měny, provádění deflační politiky a stabilizace měny a zavedení tzv. zlaté měny. Bylo nutné vybrat název pro novou měnu. Vzhledem k tomu že od zavedení koruny v roce 1892 uplynulo pouze 26 let a tento název měny nebyl zažitý, vedly se o něm dlouhé diskuse. Nicméně v roce 1924 bylo rozhodnuto, že československá měna bude mít staronový 8 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca. ISBN 80-85856-84-0 12

název koruna. 9 V letech 1918 až 1924 byla používána platidla rakousko-uherská opatřená kolky u vyšších nominálních hodnot. Návrhy nových papírových platidel byly z časových důvodů zadány několika autorům, např. Alfonsi Muchovi, který je autorsky podepsán u naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny i pětisetkoruny. Ostatní platidla jsou výtvarně navržena přímo příslušnou tiskárnou. První emise československých státovek tak byla značně nejednotná a byla považována za provizorní. Emise měla nominály 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000, 5000 Kčs. Tiskly je čtyři české tiskárny, jedna rakouská a jedna americká. 10 Kvalita platidel nebyla příliš velká, vzhledem k rychlosti jakou bylo vše realizováno. Většina státovek byla tištěna velmi jednoduše - knihtiskem. Pouze tisícikoruna byla tištěna v renomované tiskárně American Bank Note Company, a to hlubotiskem s řadou ochranných prvků. Záhy, po uvedení státovek do oběhu, se začaly objevovat padělky vyšších hodnot. Z toho důvodu byla, mimo již zmiňované tisícikoruny, vydaná druhá emise státovek, která již obsahovala ochranné prvky. Po vzniku Národní banky Československé v roce 1926 a po založení tiskárny bankovek v roce 1927, byly již vydávány bankovky. 1.4.2 Vznik Národní banky Československé Národní banka Československá byla založena 1. dubna 1926 jako akciová společnost. Do této doby byla měnová politika v kompetenci Bankovního úřadu ministerstva financí, který spadal přímo pod ministra financí. Národní banka Československá měla za úkol udržovat zákonem stanovený podíl krytí bankovek drahými kovy a hodnotnými cizími měnami. Dále pak řídila měnovou politiku ovlivňováním množství peněz v oběhu, a to prostřednictvím lombardního úvěru a reeskontu směnek. Koruna se oficiálně stala zlatou měnou na základě opatření Stálého výboru č. 166 Sb. ze 7. Listopadu 1929 o konečné úpravě československé měny. Jednalo se o standard zlaté devizy, když Národní banka Československá mohla své bankovky směňovat podle své vůle za zlato či devizy. 11 Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se musela banka přizpůsobit novým poměrům. Na základě vládního nařízení došlo ke změně názvu na Národní banku pro Čechy a Moravu. O všech rozhodnutích banky musel být informován zvláštní zmocněnec říšské banky Dr. M üller. 9 KUDLÍK, V. (2003). Vývoj papírových platidel od roku 1918., (str.28). 10 KUDLÍK, V. (2003). Vývoj papírových platidel od roku 1918., (str.28). 11 http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/prurezova_temata_menova_politika/3_kurzovy_vyvoj_a_zlata_mena.html. (nedatováno). 13

Došlo k personálnímu přeobsazení bankovní rady i jiných pozic. Do chodu banky také zasahovaly i represivní složky okupační moci především gestapo. 12 V roce 1950 byl vydán zákon č. 31/1950 o Státní bance československé na základě kterého došlo ke spojení čtyř samostatných ústavů Národní banky Československé, Slovenské Tatrabanky, Živnostenské banky a Poštovní spořitelny. Banka měla za úkol plnit tyto funkce: řídit peněžní oběh na základě pokladního a úvěrového plánu, být zúčtovacím ústředím státu, řídit a vykonávat platební a zúčtovací styk, poskytovat provozní úvěry, spravovat devizové prostředky, provádět mezinárodní platební styk, provádět ekonomickou kontrolu vůči subjektům národního hospodářství a poskytovat investiční úvěry. Banka se v tomto období stala součástí Ministerstva financí, k opětovnému osamostatnění došlo v roce 1965. 13 1.4.3 Státní banka československá V roce 1990 došlo na základě zákonů č. 130/1989 Sb. a č. 158/1989 Sb. k zavedení dvoustupňového bankovního systému. To znamenalo, že se ze Státní banky československé oddělily obchodní činnosti, které převzala nově vzniklá Komerční banka v České republice a Všeobecná úvěrová banka na Slovensku. Svou činnost také obnovila Investiční banka. Státní banka československá měla nezávislost na vládě, omezenou v oblasti celostátního plánování. Zákonem o Státní bance československé č. 22/1992 Sb. byla vymezena nezávislost centrální banky, v jejímž čele stála sedmičlenná bankovní rada jmenovaná prezidentem republiky a nově také guvernér a dva viceguvernéři. 1.4.4 Česká národní banka Poté, co se politické špičky dohodly na rozdělení federativní republiky, se začala také centrální banka připravovat na rozdělení. Byla založena Česká národní banka a Národní banka Slovenska, které začaly fungovat k 1. lednu 1993. Česká národní banka je na základě ústavy České republiky nezávislá na politickém vlivu, aby tak mohla plnit svůj hlavní cíl, kterým byla nejprve měnová a nyní cenová stabilita. V čele banky stojí sedmičlenná bankovní rada, která je jmenovaná prezidentem republiky. Rada se skládá z guvernéra, dvou 12 http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/narodni_banka_pro_cechy_a_moravu/. (nedatováno) 13 http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/statni_banka_ceskoslovenska/. (nedatováno). 14

viceguvernérů a dalších čtyř členů bankovní rady. Od roku 2006 pečuje Česká národní banka o bezpečný rozvoj celého finančního systému České republiky. 14 Tabulka 1: Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31. 12. 2014 Nominální hodnota V oběhu v mil. Kč Podíl v % V oběhu v mil. kusů Podíl v % Počet kusů připadajících na 1 obyvatele ČR bankovky 5 000 Kč 130 432,10 27,80% 26,1 6,70% 2,5 2 000 Kč 161 622,10 34,40% 80,8 20,70% 7,8 1 000 Kč 129 596,60 27,60% 129,6 33,10% 12,5 500 Kč 16 738,30 3,60% 33,5 8,60% 3,2 200 Kč 10 919,80 2,30% 54,6 14,00% 5,3 100 Kč 5 491,70 1,20% 54,9 14,00% 5,3 50 Kč 585,2 0,10% 11,7 3,00% 1,1 bankovky celkem 455 385,80 97,00% 391,2 100,00% 37,6 mince 0 Kč 4 687,10 1,00% 93,7 5,90% 9 20 Kč 3 362,40 0,70% 168,1 10,60% 16,2 10 Kč 1 941,00 0,40% 194,1 12,30% 18,7 5 Kč 1 131,50 0,20% 226,3 14,30% 21,8 2 Kč 808,6 0,20% 404,3 25,60% 38,9 1 Kč 494,1 0,10% 494,1 31,30% 47,5 mince celkem 12 424,70 2,60% 1 580,60 100,00% 152 pamětní mince 1 665,00 0,40% 2,3 Celkem 469 475,50 100,00% 1 974,10 189,6 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.html 1.4.5 Státní tiskárna cenin V roce 1924 až 1927 byla vybudována tiskárna bankovek, na které měl stát zájem hlavně z důvodu komplexního zajištění výroby československých papírových peněz. Tiskárna postupně získala, také díky zlepšujícímu se technickému vybavení, velké zkušenosti s výrobou bankovek. Dosáhla uznání v roce 1937 na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži, kde jí byl udělen čestný diplom za realizaci bankovky Kč 1000, provedené podle návrhu Maxe Švabinského. 15 Tiskárna netiskla pouze bankovky, ale také doklady a ceniny. 14 http://www.historie.cnb.cz/cs/dejiny_instituce/ceska_narodni_banka/zmeny_zakona_o_cnb_v_roce_2000.html. (nedatováno). 15 http://www.stc.cz/p-3-historie.html. (nedatováno). 15

Byla vedena jako samostatný útvar centrální banky do poloviny roku 1953, od 1. července 1953 se osamostatnila a dostala název Státní tiskárna cenin. Po roce 1989 byla tiskárna zmodernizována, aby se kvalitou a úrovní vyrovnala světovému standardu. Nadále vyrábí bankovky, ceniny, doklady a tiskopisy a to především pro potřeby České národní banky, různých ministerstev, Celní správy, České pošty a jiných organizací. 16

2 Ochrana papírových platidel Ochrana papírových platidel spočívá v celé škále tzv. ochranných prvků umístěných na bankovkách, které mají za úkol znesnadnit jejich padělání. Některé z ochranných prvků jsou rozeznatelné pouhým okem, k rozpoznání jiných potřebujeme různé jednoduché pomůcky např. lupu, ale také složité přístroje, které mají k dispozici pobočky bank. Existují ochranné prvky zjistitelné pouze speciálními senzory, jež používají při zpracování peněz centrální banky a velké bezpečnostní agentury. Na některých bankovkách jsou použity tzv. aktivní ochranné prvky, které znemožní jejich kopírování, skenování a deformují obrazce při tisku. 2.1 Papír Papír, určený pro výrobu bankovek je velmi specifický, jeho přesné složení je tajné. Ceninový papír je někdy nazýván bavlněný pro své složení obsahující bavlnu, len a konopí. Na papír jsou kladeny obrovské nároky, především na pružnost a pevnost, odolnost proti natržení a lámání při častém přehýbání. Musí snést několik tisíc dvojohybů, vydržet vysoký tlak tiskových válců a mít nízkou opacitu (průsvitnost), aby se potisky líce a rubu navzájem nerušily. 16 2.2 Vodoznak Je to jeden ze základních ochranných prvků bankovek, a také jeden z nejstarších. První vodoznaky nesly bankovky již v 17. století. Vyrábí se v mokré fázi výroby papíru, kdy je kašovitá papírní hmota formována na sítu, na němž je upraven reliéf, jehož obrazec má být proti světlu v papíru zřetelný. 17 V místech, kde má papír silnější vrstvu, je výsledek tmavší. Naopak tam, kde je vrstva papíru slabší má papír větší průhlednost, proto je výsledek světlejší. Rozlišujeme několik druhů vodoznaků. U negativního jsou kreslící místa světlejší než okolní papír. U Pozitivního je kreslící místo naopak tmavší. Existuje i vodoznak 16 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca.. ISBN 80-85856-84-0 17 SURGA, L. (2012). České bankovky a mince 1993-2012. Praha: JEROME s.r.o.. ISBN 978-80-903266-8-2 17

stupňovitý, kde jsou plynulé přechody mezi světlými a tmavými místy. Podle způsobu jejich umístění rozlišujeme vodoznaky figurální a portrétní. Portrétní vodoznak je umístěný na současných českých bankovkách. U starších československých bankovek měl vodoznak figurální podobu, která procházela celou plochou bankovky, či pouze v pásu. Obrázek 2: Ukázka ornamentálního vodoznaku nominální hodnota 100 Kčs vzor 1961 Zdroj: ww.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky/vodoznak 2.3 Ochranný proužek První použití ochranného pruhu bylo na librách po druhé světové válce. Původně byl ochranný proužek kovový, ale na současných bankovkách se setkáváme i s pruhem umělohmotným, který je opatřený mikrotextem. Proužek je vpravován do papírové masy již při výrobě papíru. V průhledu proti světlu se jeví jako tmavá linka. Obrázek 3: Ukázka ochranného pruhu s mikrotextem na bankovce 1000 Kč vzor 2008 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 18

2.4 Ochranná vlákna Ochranné vlákna byla užívána při ochraně bankovek již v 19. století, používaly se zvířecí chlupy nebo hedvábí, které bylo vpravováno do mokré papírové hmoty. Na dnešních bankovkách mají vlákna podobu barevných nebo i bezbarvých chloupků z umělého či přírodního materiálu. Jsou zalisovány do papírové hmoty v mokré fázi výroby papíru. Některá dnešní ochranná vlákna mají tu vlastnost, že jsou v normálním světle neviditelná, objeví se až pod UV zářením. Jiné vlákna pod tímto zářením mohou změnit barvu. Na podobném principu fungují také konfety a jiné geometrické plošky, které byly dříve používány i u starších českých bankovek. Jsou zapracovávány do mokré papírní masy. Obrázek 4: Ukázka ochranných vláken na bankovce 1000 Kč vzor 2008 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 2.5 Gilošové prvky Gilošové prvky jsou pravidelné geometrické obrazce, které tvoří velmi jemné, opakující se křivky. Obrazce jsou tvořeny pomocí speciálních programů na počítači. Mohou být jedno i vícebarevné. Tyto obrazce se pro svoji jemnost na běžných kopírovacích strojích nedají napodobit, jelikož se linky rozruší a vzniknou mezery. 19

2.6 Iris Je to běžný ochranný prvek, charakteristický plynulým přechodem barev na malých úsecích. Je využíván zejména v kombinaci s gilošovými prvky, což snižuje pravděpodobnost kvalitního padělání bankovek. 2.7 Mikrotext V současné době je mikrotext používán hlavně jako ochrana před kopírováním bankovek. Text je opravdu velmi malý, zrakem těžce rozpoznatelný, proto slouží především pokladníkům, kteří při ověření pravosti bankovky použijí lupu. Hlavní mikrotext je na současných českých bankovkách umístěn na lícní straně vpravo od portrétu, kde má podobu číselné hodnoty bankovek. Na rubu bankovky jej pak můžeme najít vpravo od státního znaku, kde je v textu uvedeno slovní označení bankovky. Na bankovce jsou tisknuty hlubotiskem či ofsetem. Obrázek 5: Ukázka mikrotextu na lícní a rubové straně bankovky 1000 Kč vzor 2008 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 2.8 Soutisková značka Soutiskovou značku tvoří obrazec, který je tištěný z lícní i rubové strany bankovky proti sobě. Na každé straně je viditelný pouze z půlky. V průhledu proti světlu je obrazce viditelný celý. Na současných českých bankovkách má kruhovou podobu s písmeny ČR 20

uvnitř, na bankovkách evropských je soutisková značka využita u zobrazení číselné hodnoty bankovky. Obrázek 6: Ukázka soutiskové značky při pohledu z líce, rubu a proti světlu. Bankovka 50 EUR Zdroj: http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky#12.ochranny 2.9 Proměnlivá barva Další ochranný prvek, založený na optickém efektu je opticky proměnlivá barva, kdy se v závislosti na úhlu dopadajícího světla mění barva na zcela jinou. Prvky tisknuté touto barvou bývají malé, vzhledem k vysokým finančním nákladům. Obrázek 7: Ukázka proměnlivé barvy. Bankovka 1000 Kč vzor 2008 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 2.10 Iridiscentní pruh Iridiscentní pruh také pracuje s optickými jevy. Při čelním pohledu se pruh jeví jako jemně zbarvený. Při sklopení bankovky dostane pruh kovový lesk a zřetelný tvar. U později vydaných českých bankovek má tvar vlnovky, v níž je číselně zobrazena nominální hodnota bankovky. Nachází se na lícní straně bankovky. 21

Obrázek 8: Ukázka iridiscentního pruhu v přímém a sklopeném pohledu. Bankovka 1000 Kč vzor 2008 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 2.11 Skrytý obrazec Tento obrace není při čelním pohledu na bankovku vidět. Vzniká při použití hlubotisku speciálním uspořádáním plastických linek, na které dopadá světlo. Je viditelný tehdy, pokud bankovku zvedneme do výše očí a sklopíme ji do vodorovné polohy. Obrazec se nám jeví jako pozitivní je tmavší vzhledem ke svému okolí, ale při otočení bankovky o 90 stupňů je obrazec světlejší - negativní. Obrázek 9: Ukázka skrytého obrazce z delší a z kratší strany bankovky 1000 Kč vzor 2008 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 22

2.12 Perforace Jsou to mikroskopické otvory, které se znečištěním bankovky nedají ucpat a jsou stále viditelné při pohledu proti světlu. Vznikají propálením papírové a holografické folie laserovým paprskem v mnoha místech, které bývají pravidelně uspořádány. Obrázek 10: Ukázka perforace bankovky nominální hodnoty 100 EUR Zdroj: http://www.papirovaplatidla.cz/informace/ochranne-prvky#12.ochranny 2.13 Hologram Jedná se o ochranný prvek, se kterým se můžeme setkat u zahraničních bankovek, na těch českých se nevyskytuje. Na bankovkách se setkáváme s tzv. raženým hologramem, který využívá odražené světlo od velmi tenké kovové fólie. Může mít dva až tři plastické obrazy při malém vychýlení je vidět vždy jen některý z nich v proměnlivých barvách. Vzniká tak, že je obraz laserem vypálen na obdobu razidla a z něho je pak tlakem přenesen na supertenkou kovovou fólii. Fólie je překryta až dvanácti ochrannými vrstvami. Jedna z nich je destrukční, při pokusu o sejmutí hologramu z papíru jej zničí. S papírem je spojen tepelnou cestou. 18 18 PEKÁREK, J. (2000). Poznáte padělek bankovky? Praha: Pragoeduca. 23

Obrázek 11: Ukázka hologramu na bankovce 10 EUR, série Europa Zdroj: http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/security/tilt/html/index.cs.html 2.14 Suchá pečeť Vzniká deformací papírové hmoty pomocí razidel, není použita žádná barva. Při naklonění papíru je pečeť jasně viditelná. Je to velmi jednoduchý ochranný prvek, který začíná být znovu využíván například v kombinaci se skrytým obrazcem, jako tomu bylo u slovenských bankovek. 2.15 Ražba metalickou folií Jedná se o ochranný prvek, který zvyšuje ochranu bankovky tím, že jej kopírovací zařízení nejsou schopny reprodukovat. Místa, na kterých je tato fólie, se na zkopírovaných padělcích jeví jako šedá, případně černá. Folie je do papíru zatavena ještě při výrobě papíru. Aby došlo ke snadnému odhalení padělků, probíhá tisk také přes tuto fólii. Fólie má kovový lesk a při sklopení bankovky dojde ke změně barvy. 2.16 Tiskové techniky Technika tisku je jeden z nejdůležitějších ochranných prvků bankovky. Kvality dnešních bankovek lze docílit kombinací různých tiskových technik na nejvýkonnějších polygrafických strojích. Tyto stroje jsou velmi drahé, objemné a energeticky náročné, jsou tedy dobře sledovatelné. Vyrábí je jen několik firem, které je dodají pouze ověřeným odběratelům. Mezi základní tiskové techniky patří: 24

tisk z výšky, tisk z plochy, hlubotisk. 2.16.1 Tisk z výšky Používá se také název knihtisk, jehož vynálezcem byl Jan Guttenberg. Je to nejstarší tisková technika. Touto technikou byly v 18. století tištěny bankocedule habsburské monarchie. Při tisku z výšky se barva nachází na vyvýšených místech tiskové desky. Barva se z této desky přenáší na papír tlakem. U dnešních bankovek je tento typ tisku využíván u jejich číslování. Obrázek 12: Ukázka stroje pro tisk z výšky Zdroj: http://www.stc.cz/p-37-knihtisk.html?p=37 2.16.2 Tisk z plochy Dříve byl užíván název kamenotisk, jehož vynálezcem byl pražský rodák Alois Senefelder. Nyní se nazývá také jako ofsetový tisk. V současnosti je touto technikou tisknuta většina literatury. Tisk je nehmatatelný, plochý odtud jeho název. Technika spočívá v tom, že mezi tiskovou desku a arch vstupuje přenosový gumový válec, který snímá barvu z této desky a přenáší ji na arch. Tisková forma se navlhčí a poté se na ni nanese tisková barva. Tisknoucí místa jsou oleofilní, čili přijmou barvu a odpudí vodu. Netisknoucí místa jsou naopak hydrofilní, tedy přijmou vodu a ignorují barvu. Dnešní stroje umožňují použít několik 25

válců současně, což dovoluje tisk na obě strany bankovky. Tohoto je například využíváno u ochranného prvku - soutiskové značky. Obrázek 13: Ukázka tiskového stroje pro tisk z plochy Zdroj: http://www.stc.cz/p-36-ofset.html?p=36 2.16.3 Hlubotisk Za předchůdce hlubotisku lze považovat mědirytinu, kterou používali zlatníci už v 15. Století. Hlubotisk spočívá v nanesení barvy do tiskové formy, poté se nadbytečná barva z formy pečlivě setře, smí zůstat jen v tiskových prohlubeninách. Tisknoucí místa jsou do formy vryty ryteckým rydlem, ale mohou být také odleptána. Zbylá barva se z prohlubní formy pod velkým tlakem přenese na papír. S hlubotiskem se u bankovek setkáme především u nápisů, označení hodnot či portrétů, převážně na lícní straně. Tisk je plastický, hmatatelný. Obrázek 14: Ukázka tiskového stroje pro tisk z hloubky Zdroj: http://www.stc.cz/p-35-liniovy-hlubotisk.html?p=35 26

3 České a zahraniční bankovky a ochranné prvky Následující kapitola se věnuje především novodobým českým bankovkám. Autorem návrhů těchto bankovek je uznávaný akademický malíř a grafik Oldřich Kulhánek, jehož návrhy převedli do rytecké podoby Miloš Ondráček a Václav Fajt. Některé z těchto novodobých bankovek byly z kapacitních důvodů tisknuty v anglické tiskárně Thomas De La Rue. Jednalo se o bankovky v nominálních hodnotách 50, 100 a 500. Původně zde měla být tisknuta také bankovka o nominální hodnotě 5000, tisk této bankovky však probíhal v Praze. 3.1 Technické parametry českých bankovek Po vyřešení námětů bankovek bylo nutné dořešit také technické parametry českých bankovek, jako jsou například rozměry, barva aj. Stejná velikost bankovek umožňuje jak efektivnější výrobu papíru, tak tisk, balení, transport i zpracování bankovek. Zejména pro osoby s vadami zraku však stejná velikost eliminuje jedno z kriterií, podle kterého je možno hodnotu bankovky identifikovat. 19 Byl zvolen kompromis, který spočívá v tom, že bankovky stejného řádu mají totožnou šířku, ale různou délku. Dále bylo nutné vyřešit otázku barev na bankovkách. Litografické oddělení mělo za úkol rozkreslit lícní i rubové strany bankovek do konkrétních linek a ornamentů, přičemž bylo limitováno možnostmi tiskařských strojů. Tyto limity byly částečně odstraněny nákupem nových tiskařských strojů. Tyto stroje například umožňují potisk papíru obou stran současně. Zefektivnil se tisk a přesnost soutisku barev. Státní tiskárna cenin investovala také do klimatizace na pracovištích, neboť bylo prokázáno, že bankovní papír, vyrobený z bavlny, je velmi citlivý na rozdílnou vlhkost vzduchu při jednotlivých úkonech, čímž vznikalo velké procento zmetků. Česká národní banka společně se Státní tiskárnou cenin určují požadavky na kvalitu papíru, které jsou vyžadovány po dodavatelích papírnách. Jedná se o pevnost a pružnost papíru, sílu a průhlednost, velikost a umístění vodoznaku, ochranné proužky a vlákna aj. V současnosti převážnou většinu papíru pro výrobu českých bankovek dodává německá papírna v Louisenthalu, a to vzhledem k vysoké nabídce ochranných prvků. 19 SURGA, L. (2012). České bankovky a mince 1993-2012. Praha: JEROME s.r.o., ISBN 978-80-903266-8-2 27

3.2 Ochranné prvky u vybrané české bankovky Tabulka 2: Přehled ochranných prvků u současných českých bankovek Nominální hodnoty bankovek 100 200 500 1000 2000 5000 Vodoznak * * * * * * Ochranný proužek * * * * * * Ochranná vlákna * * * * * * Mikrotext * * * * * * Soutisková značka * * * * * * Proměnlivá barva X X * * * * Iridescentní pruh X X X * * * Skrytý obrazec * * * * * * Zdroj: Česká národní banka Pro názornou ukázku jednotlivých ochranných prvků českých bankovek jsem si vybrala nejvyšší nominál 5000 Kč vzor 2009. Autorem návrhu je stejně jako u ostatních českých bankovek Oldřich Kulhánek. Rytecký portrét zhotovil Miloš Ondráček a liniového přepisu rubové strany se ujal Václav Fajt. Rozměry bankovky jsou 170 x 74 mm. Obrázek 15: Přehled ochranných prvků na bankovce 5000 Kč vzor 2009 viditelných při denním světle Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html 1. Vodoznak 2. Okénkový proužek s mikrotextem 3. Barevná ochranná vlákna 4. Soutisková značka 5. Skrytý obrazec 6. Proměnlivá barva 7. Iridiscentní pruh 8. Mikrotext 28

Vodoznak umístěný ve střední části širokého nepotištěného okraje. Při pohledu na bankovku proti světlu je znak velmi dobře viditelný. Je na něm vyobrazen portrét T. G. Masaryka, vpravo od něj je uvedena hodnota bankovky 5000 a nad ní sedící holubice. Portrétní vodoznak je tzv. lokální stupňovitý kombinace pozitivního a negativního, hodnota bankovky s holubicí je vodoznak negativní. Obrázek 16: Ukázka vodoznaku u bankovky 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Okénkový proužek s mikrotextem je vyroben z umělé metalizované hmoty zapuštěné do papíru, ze které na lícní straně vystupuje čtyřmi okny. V závislosti na úhlu dopadu světla mění svoji barvu z hnědofialové na zelenou. Při pohledu proti světlu je pruh souvislý s opakujícím se mikrotextem ČNB 5000 Kč. Obrázek 17: Ukázka okénkového ochranného proužku u bankovky 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Barevná ochranná vlákna jsou zapuštěná oranžová vlákna o délce 6 mm. Na první pohled jsou zřetelná a to především v nepotisknutých místech. Tyto vlákna pod UV zářením fluoreskují. 29

Obrázek 18: Ukázka ochranných vláken bankovka 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Soutisková značka charakteristická je tím, že je část značky vytisknutá na lícní straně a zbývající na straně rubové. Pokud se na bankovku podíváme proti světlu, je značka kompletní a jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Na popisované bankovce nominálu 5000 Kč a u téměř všech dalších nominálů má podobu kruhu s písmeny ČR. Obrázek 19: Ukázka soutiskové značky bankovka 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Skrytý obrazec vpravo dole, na rameni portrétu T. G. Masaryka, můžeme najít obrazec, který je skrytý při čelním pohledu jej nevidíme. Obrazec se stane viditelným, pokud dáme bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti světlu a naklápíme ji. Při pohledu z delší strany je obrazec pozitivní, při pohledu ze strany kratší negativní. Obrazec má tvar čísla 5000 a je tisknutý hlubotiskem. 30

Obrázek 20: Ukázka skrytého obrazce bankovka 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Proměnlivá barva na nominálu 5000 Kč má znak tisknutý proměnlivou barvou tvar šestiúhelníku s hlavou českého lva. Je vytisknut speciální tiskovou barvou, která mění svou barvu v závislosti na úhlu dopadajícího světla. V tomto popisovaném případě se zlatá barva mění na zelenou barvu. Obrázek 21: Ukázka ochranného prvku proměnlivé barvy bankovka 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Iridiscentní pruh má duhově lesklou barvu, je umístěný na lícní straně bankovky. Při čelním pohledu má průhlednou barvu, která se po sklopení změní na zlatou a fialovou barvu. Pruh je zprava vzorovaný a na jeho pravém okraji jsou vyobrazeny číslice 5000 s lipovými listy. 31

Obrázek 22: Ukázka iridiscentního pruhu bankovka 5000 K4 vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Mikrotext je na popisované bankovce vyobrazen jak na lícní, tak na rubové straně bankovky. Na lícní straně se s mikrotextem můžeme setkat např. u hodnotového čísla vpravo uprostřed, nebo také u paprsků pod znakem lva v šestiúhelníku. Na rubové straně jej můžeme nalézt vpravo od státního znaku, kde slovně označuje hodnotu bankovky a také v obou dolních rozích, které obsahují slovo PRAHA Obrázek 23: Ukázka mikrotextu na lícní a rubové straně bankovky 5000 Kč vzor 2009 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html#01 Bankovka obsahuje také další ochranné prvky, které jsou viditelné po nasvícení UV světlem. Jejich intenzita je dána stářím bankovky a také druhem a typem zdroje ultrafialového paprsku. Stává se také, že oprané bankovky, září po kontaktu s chemikáliemi intenzivněji, nebo září i jiné části bankovky. Bankovka o nominální hodnotě 5000 Kč vzor 2009 obsahuje tyto ochranné UV prvky: Spodní část čísla s nominální hodnotou bankovky s modrou luminiscencí. Horní část čísla s nominální hodnotou bankovky se žlutou luminiscencí. 32

Text pět tisíc korun českých s modrou luminiscencí. Část hmatové značky pro nevidomé a slabozraké. Modře a žlutě zářící ochranné vlákna. Levá část portrétu včetně plochy se skrytým obrazcem a část textu Tomáš Garrigue Masaryk. Označení série a čísla bankovky zářící zelenou barvou na rubové straně. Ornamenty ve tvaru lipových listů v pravém horním a v levém dolním rohu. Zmiňovaná bankovka obsahuje i jiné speciální prvky, které jsou zjistitelné pomocí třídících strojů používaných v České národní bance. Popis těchto prvků není Českou národní bankou zveřejněn z důvodu ochrany bankovky před možným paděláním. 3.3 Ochranné prvky u Eurobankovek První eurobankovky a mince vstoupily do oběhu dne 1. ledna 2002. K dnešnímu dni je denně používá 338 milionů obyvatel v 19 zemích Evropské unie. Hodnota eurobankovek v oběhu činila do konce roku 2013 956 mld. Eur, a co se množství bankovek v oběhu týče, dosahovalo počtu 17 mld. kusů bankovek. 3.3.1 Eurobankovky série Europa V současné době bylo započaté zavádění nových sérií bankovek nazvaných Europa, Bankovky v nominálních hodnotách 5, 10 a 20 v sérii Europa jsou již v oběhu. Nové eurobankovky jsou bohatší o ochranné prvky. Mají také delší životnost oproti eurobankovkám první série, což je velký přínos především u bankovek nízkých nominálů vystavených vysokému opotřebení. Každá ze sedmi eurobankovek je věnována jinému stylu: 5 antice, 10 románskému slohu, 20 gotice, 50 renesanci, 100 baroku a rokoku, 200 architektuře skla a oceli 19. století a bankovka 500 je věnována architektuře 20. století. Eurobankovky série Europa mají tyto styly zachovány, také barvy charakteristické pro jednotlivé nominály zůstaly stejné. Změna nastala u zobrazení názvu měny, který je uveden kromě latinky EURO také v řecké abecedě EYPΩ a cyrilici EBPO. 33

3.3.2 Ochranné prvky u eurobankovky 10 série Europa E Kapitola popisuje ochranné ochrann prvky prvk na konkrétní eurobankovce. eurobankovce. Pro názornou ukázku jsem si zvolila bankovku ze série Europa v nominální hodnotě 10. Tato bankovka byla uvedena do oběhu 23. září 2014. Obrázek 24:: Ukázka eurobankovky 10 série sé e Europa lícní a rubové rubové strany Zdroj: http://www.novehttp://www.nove-eurobankovky eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9 cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9 prvky/kontrolacs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola prvky/kontrola HMATEM/Nov%C3%A1 bankovka-10%c2%a0%e2%82%ac HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka 10%C2%A0%E2%82%AC Papír bankovek - je vyroben z čisté bavlny, na omak by měl být pevný a tuhý a nesmí působit působ t měkkým mě a voskovaným dojmem. Plastický tisk - nános nános barvy je vzhledem k použité technice hlubotisku u hlavního tiskového obrazce, obrazce, nápisech a na velkém hodnotovém čísle vyšší, lehce hmatatelný. Na levém a pravém okraji bankovky se na lícní straně nachází hmatatelná řada plastických čar, určených zejména pro zrakově postižené osoby. 34

Obrázek 25: Ukázka hmatatelných plastických čar na okrajích bankovky Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Vodoznak je viditelný proti světlu z obou stran bankovky. Vyobrazuje podobiznu Európy spolu s oknem a hodnotovým číslem bankovky. Pokud podložíme tmavým papírem bíle části vodoznaku, tyto části ztmavnou. Obrázek 26: Ukázka vodoznaku bez a po podložení bankovky tmavou podložkou Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Ochranný proužek při pohledu proti světlu se zobrazí tmavá linka, na které je malým světlým písmem vyznačena číselná hodnota bankovky spolu se symbolem. 35

Obrázek 27: Ukázka ochranného pruhu po nastavení bankovky proti světlu Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Soutisková značka na vydaných bankovkách série Europa se nevyskytuje. Eurobankovky první série ji obsahují v levém horním rohu na čísle hodnoty bankovky. Holografický proužek při naklonění bankovky se na stříbrném pruhu lícní strany objeví symbol, podobizna Európy, okno a hodnota bankovky. Obrázek 28: Ukázka holografického proužku s obrazci viditelnými po naklonění bankovky Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Opticky proměnlivá barva Na hodnotovém čísle bankovky 10 v levém dolním rohu přední strany se po naklonění bankovky vytvoří světelný efekt, který se pohybuje nahoru a dolů. Hodnotové číslo také mění barvu ze smaragdově zelené na tmavě modrou 20 20 http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochranné prvky/kontrola-hmatem. (nedatováno). 36

Obrázek 29: Ukázka světelného efektu na proměnlivé barvy hodnotového čísla bankovky http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola-hmatem/nov%c3%a1- bankovka-10%c2%a0%e2%82%ac Mikrotext je velmi drobné, jasně ostré písmo, které je dobře čitelné pomocí lupy. Na popisované bankovce se nachází např. v oblouku okna hlavního motivu bankovky. Obrázek 30: Ukázka mikrotextu v oblouku hlavního obrazce a jinde Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Kontrola ultrafialovým světlem bankovní papír nemá fluorescenční vlastnosti, po nasvícení je tmavý. Toto se netýká jemných vláken v papíru, z nichž každé po nasvícení svítí třemi různými barvami. Dále po nasvícení lícní strany bankovky svítí hvězdy na vlajce Evropské unie a další místa především v okolí hlavního obrazce. Co se týče zadní strany bankovky, po nasvícení se nám zobrazí čtvrtina kruhu uprostřed bankovky zelenou barvou. Vodorovné číslo série a pruh září červeně. 37

Obrázek 31: Ukázka zadní a přední strany bankovky v ultrafialovém světle Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Kontrola speciálním ultrafialovým světlem (UV-C) - pod tímto světlem září na přední straně bankovky vlevo uprostřed velmi drobné žluté kroužky. Větší hvězdy a další místa ve středu bankovky září oranžovou barvou. Po nasvícení se zobrazí také znak Eura v zelenošedé barvě. Obrázek 32: Ukázka přední strany bankovky po nasvícení ultrafialovým světlem UV-C Zdroj: http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola- HMATEM/Nov%C3%A1-bankovka-10%C2%A0%E2%82%AC Kontrola infračerveným světlem po nasvícení bankovky zůstávají viditelné pouze některé části bankovky. Na přední straně je to smaragdové zelené číslo vlevo dole, pravá část hlavního motivu a holografický proužek v pravé části bankovky. Na rubové straně bankovky je viditelné pouze vodorovné číslo série vpravo nahoře a hodnotové číslo bankovky. 38

Obrázek 33: Ukázka zadní a přední strany bankovky po nasvícení infračerveným světlem http://www.nove-eurobankovky-cs.eu/eurobankovky/ochrann%c3%a9-prvky/kontrola-hmatem/nov%c3%a1- bankovka-10%c2%a0%e2%82%ac Lze předpokládat, že ochranné prvky popsané na tomto nominálu 10 série Europa, budou doplněny u vyšších nominálů o některé další prvky ochrany, jako tomu je i u první série eurobankovek, či u českých bankovek. 3.4 Papírová platidla Spojených států amerických - US $ Papírová platidla Spojených států USD jsou velmi specifická a to nejen proto, že jsou (spolu s eury) platidlem akceptovaným téměř po celém světě. Dolary vydané v roce 1861 1865 jsou stále platné, i když se s nimi v peněžním oběhu nesetkáme, je možné je směnit za současné. Tyto staré emise jsou vyhledávány především numismatiky pro svou velkou sběratelskou hodnotu. Bankovky měly rozměr 190 x 66 mm až do roku 1928, pak došlo k jejich zmenšení na dnešní rozměry 156 x 66 mm. Vzhledem k tomu, že jsou v oběhu opravdu staré bankovky s minimem ochranných prvků, je měna velmi často padělána. Proto je nutná velká obezřetnost při přijímání amerických dolarů. Bankovky série 1928 až 1988 byly vytištěny na velmi kvalitním ceninovém papíru a to hlubotiskem (celá rubová strana a většina lícní strany) a knihtiskem (sériové číslo a pečeť Ministerstva financí). Papír obsahoval zpočátku hedvábná ochranná vlákna, později vlákna umělá. Černá barva tisknutá hlubotiskem obsahuje magnetický pigment. Bankovky byly v roce 1928 na velmi dobré úrovni, co se jejich ochranných prvků týče. Pro rok 1988 však tyto ochranné prvky byly zcela nevyhovující. Série bankovek 1990 až 1995 byly vylepšeny pouze o dva další ochranné prvky, což je ve srovnání s ochrannými prvky např. tehdejších českých bankovek, stále velmi málo. Zmiňované dva ochranné prvky jsou ochranný proužek s pozitivním mikrotextem a hlubotiskové mikrotexty. Ani tyto doplňkové ochranné prvky nejsou velkou překážkou pro padělatele. 39

K podstatnému zkvalitnění zabezpečení amerických dolarů došlo až v sériích 1996 a 1999, které bylo doplněno o tyto nové ochranné prvky: Vodoznak umístěný na pravém okraji při pohledu na lícní stranu bankovky. Ochranný proužek s pozitivním mikrotextem, který reaguje na UV světlo různými barvami dle nominální hodnoty. Tento proužek je umístěn také na různých místech bankovky podle nominálu. Zdokonalené mikrotexty oproti starším sériím, které se vyskytují na více místech. Hodnotové číslo bankovky tisknuté na lícní stranu vpravo dole. Je vytisknuté OVI barvami, které po sklopení mění barvu. Některá místa na zadní straně bankovky reagují na infračervené záření. Ochranná liniová struktura ve tvaru koncentrických linek v pozadí portrétu na lícní a v pozadí budov na rubové straně bankovky. Obrázek 34: Ukázka bankovky nominální hodnoty 100 USD Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/americk%c3%bd_dolar 3.5 Plastové bankovky První bankovkou vytisknutou na plastické hmotě se stala v roce 1988 australská bankovka 10 AUD. Do dnešního dne zavedlo plastové bankovky zhruba 25 států. Kromě zmíněné Austrálie to jsou Nový Zéland, Mexiko, Kanada, některé státy jihovýchodní Asie, Rumunsko aj. Počínaje rokem 2016 začne také Velká Británie, jako druhá evropská země, zavádět plastové bankovky. Nespornou výhodou plastových bankovek je jejich životnost, která by měla být minimálně 2,5 krát delší než u papírových bankovek. Jsou odolné proti mechanickému poškození, což značně ovlivňuje náklady na výrobu bankovek a tím také šetří životní prostředí. Plastové bankovky mají vysokou životnost i v zemích, kde dochází k velkým klimatickým výkyvům co se vlhkosti a teplot týče, proto jsou stále více oblíbené i v zemích 40