Zkušenosti s realizací ozdravovacích programů BVD v ČR MVDr. Petr Václavek, Ph.D. Státní veterinární ústav Jihlava Referenční laboratoř pro BVD/MD VETfair, Hradec Králové, seminář ČBS, 12. dubna 2014
Obsah přednášky 1) Úvod -BVD 2) Aktivity RL pro BVD 3) Ozdravování od BVD na SVÚ Jihlava 4) Časté praktické dotazy k ozdravování od BVD 2
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) infekční virové onemocnění Etiologie původcem nákazy je virus bovinní virové diarrhoe (BVDV) = RNA virus čeledi Flaviviridae -rod Pestivirus dva biotypy viru - cytopatogenní a necytopatogenní (CP BVD, NCP BVD) NCP BVDV je dominantní biotyp více než 90% izolátů je NCP jsou popsány dva genotypy BVDV BVDV typ 1 a BVDV typ 2 afinita viru k lymforetikulární tkáni = alterace imunitního sytému = imunosuprese přirozeně vnímavý a primárně infikovaný skot, ALE infekce možná i u ostatních přežvýkavců (např. ovce, kozy) včetně volně žijících a také u prasat. 3
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) virus BVD jecelosvětově rozšířen významné ekonomickéztráty vchovech skotu onemocnění způsobené virem BVD probíhá většinou subklinicky, zřídkaza těžších klinických příznaků nebofatálně BVDV infekce se může projevovat širokou škálou klinických příznaků ve všech věkových kategoriích skotu a je dávána do souvislosti reprodukčními problémy, imunosupresí, onemocněním respiratorního aparátu, GIT i CNS 4
Bovinní virová diarrhoea(bvd-md) sekundární infekce resp. aparátu imunosuprese reprodukční problémy resorbce aborty mumifikace malformace onemocnění kardiovask. systému i CNS BVD infekce snížení mléčné produkce průjmy záněty plic onemocnění GIT a resp. aparátu PI zvíře slizniční choroba (MD) 5
BVD ozdravovací programy situace ve světě první ozdravovací programy (1993-1994): Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko -nyní již země prosté BVD 2008-2012 Švýcarsko (nyní fáze monitoringu) vsoučasné době povinné národní ozdravovací programy: Německo (2011), Skotsko (2011), Irsko (2012) a Rakousko. dobrovolné programy v Anglii, Holandsku, Belgii, některých regionech Itálie, Francie, Anglie, Řecka či Španělska. dobrovolnéozdravování rovněž probíhávusa, Austrálii. 6
Současný stav ozdravování od BVD v ČR laboratorní diagnostika k ozdravování od BVD laboratoře SVÚ Jihlava a VÚVeL Brno vzrůstající zájem o ozdravení od BVD motivace: zdraví chovu a obchod chybí oficiální metodický návod a oficiální certifikace chovu není povinný národní ozdravovací program od BVD současný hlavní zájem = dokončit ozdravení od IBR 7
Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu(bvd/md) Schválena k 12.11. 2008 Náplň činnosti referenční laboratoře: laboratorní diagnostika BVD koordinace ozdravovacích programů charakteristika a uchovávání izolátů viru BVD metodická koordinace činnosti regionálních laboratoří stanovení rozhodujícího závěru v případě sporu o výsledek vyšetření jiné laboratoře - vydávání referenčních výsledků provádění optimalizace a aktualizace vyšetřovacích metod vzávislosti na vývoji vědy a techniky zavádění metod pro nová stanovení zpracovávání a předávání získaných odborných informací ostatním pracovištím organizace mezilaboratorních srovnávacích testů pro jednotlivá stanovení a diagnostické metody spolupráce sreferenčními laboratořemi Evropské unie konzultační činnost pro veterinární a zdravotnickou službu poskytování dat a jejich vyhodnocení podle požadavků SVS ČR předkládání roční zprávy o své činnosti SVS ČR 8
Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu(bvd/md) konzultační činnost koordinace ozdravovacích programů - koordinace postupu ozdravení chovu či následného monitoringu po odstranění PI zvířat, koordinace systému preventivních opatření pro zamezení reinfekce předběžné kalkulace nákladů na ozdravení chovu ekonomický model na vyžádání 9
V roce 2011 zpracovala RL pro BVD na SVÚ Jihlava pro SVS ČR dokument: Ozdravovací program od Bovinní Virové Diarrhoe(BVD) uveřejněn na internetových stránkách SVS ČR a stránkách SVÚ Jihlava: www.svujihlava.cz www.svscr.cz může být podkladem pro chovatele a privátní veterinární lékaře pro případ, kdy chovatel projeví zájem o ozdravení hospodářství od BVD. 10
Ozdravovací program od Bovinní Virové Diarrhoe (BVD) (www.svujihlava.cz, nebo www.svscr.cz) Obsah: A) Charakteristika původce nákazy (úvod, etiologie, diverzita pestivirů, projevy infekce BVD definice pojmů) B) Princip ozdravování od BVD (program kontroly a eradikace infekce BVD) 1. Identifikace chovu -určení nákazového statusu stáda 2. Detekce a eliminace zdroje infekce identifikace perzistentně infikovaných (PI) zvířat a jejich odstranění z chovu 3. Preventivní opatření -monitoring po odstranění PI zvířat a systém preventivních opatření pro zamezení reinfekce ozdraveného chovu C) Diagnostické metody při ozdravování od BVD D) Kritické body ozdravování od BVD E) Vakcinace F) Alternativní postupy identifikace PI zvířat 11
Průběh ozdravení BVD v chovu 1) Identifikace chovu: určení nákazového statusu stáda Chov s aktivní infekcí 2) Detekce a eliminace zdroje infekce: identifikace a vyřazení PI zvířat cca 14 dní cca 1 měsíc základní stádo + 12 měs.telata ELISA Ab NPLA ELISA Ag + PCR největší náklady = začátek ozdravování 3 ROKY Chov prostý PI zvířat 3) Monitoring ozdraveného chovu po odstranění PI zvířat 2 roky ELISA Ab + NPLA Chov prostý BVD
Klíč k ozdravení od BVDV = zvíře perzistentně infikované (PI) virem BVD 13
KLÍČ K OZDRAVENÍ = perzistentně infikované (PI) zvíře PRINCIP OZDRAVENÍ eliminace PI zvířat z chovu a prevence před reinfekcí chovu 14
Perzistentně infikované (PI) zvíře: infikované vprvním trimestru březosti (cca 40-120 den) ncp virem BVD -imunitní systém plodu ještě není schopen identifikovat cizorodé agens avirus BVD je akceptován jako homologní antigen jejich podíl ve stádě je 0,3-2% nízká porodní váha (nemusí být vždy, rodí se i PI zvířata vdobré kondici) imunosuprese - náchylnost k infekcím jinými mikroorganismy riziko vzniku slizniční formy onemocnění (MD) celoživotní vylučování viru je imunotolerantní vůči kmenu viru BVD, kterým je infikováno je však imunokompetentní vůči jiným antigenním podnětům - včetně jiných terénních a vakcinačních kmenů viru BVD antigenně odlišných, popř. vůči jiným příbuzným pestivirům (Border disease virus, BVDV-3, apod.) PI zvíře nemusí být vždy sérologicky negativní výjimky: PI telata s pasivně přijatými protilátkami v kolostru do stáří cca 3-6 měsíců PI zvířata ve vakcinovaných chovech PI zvíře, které se infikuje jiným typem viru BVD, než který získalo při primoinfekci PI zvíře po styku infekci příbuzným pestivirem (např. Border disease virus) 15
Důležitá fakta k identifikaci PI zvířete PI zvířata celoživotně masivně vylučují virus nemůže vzniknout PI status po infekci imunokompetentního zvířete certifikovaný status ne PI zvířete je celoživotní Vysoce spolehlivá diagnostika = další klíčový prvek k úspěšné kontrole a eradikaci BVDV. 16
Klíčový bod diagnostiky = detekce PI Charakteristika PI zvířete z pohledu laboratorní diagnostiky Perzistentně (PI) infikované zvíře: opakovaně (min. 2x) pozitivní na přítomnost viru v odstupu min. 21 dní (viz OIE manuál) 17
Laboratorní diagnostické metody Nejčastěji používané metody detekce PI: antigen ELISA test (E rns ) (real time) RT PCR = vysoce citlivá a robustní diagnostika k detekci PI zvířat 18
Laboratorní diagnostické metody metody schválené RL princip testů materiál (vzorky) hlavní využití testů limity testů Viz dokument OP od BVD 19
Laboratorní diagnostické metody Validace a měření přesnosti diagnostických testů ÚČASTI V PROGRAMECH ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI: mezilaboratorní porovnání způsobilosti -tzv. kruhové testy Animal Health and Veterinary Laboratories Agency (AHVLA) -Quality Assurance Unit,Sutton Bonington, UK GD - Animal Health Service, Deventer, Nizozemsko různé testy ELISA Ag, ELISA Ab, NPLA, PCR různé matrice -krev, tkáně, mléko ORGANIZACE MEZILABORATORNÍCH SROVNÁVACÍCH TESTŮ: organizátor = RL pro BVD -porovnání zkoušek na průkaz viru BVD a na sérologický průkaz specifických protilátek proti viru BVD účast: VÚVeL Brno, SVÚ Praha, SVÚ Olomouc, VÚ Hlučín 20
Ozdravování od BVD na SVÚ Jihlava V období 2011 2013: určení statutu BVD stovky chovů ozdravováno cca 45 chovů různá velikost chovů (100 ks -4000 ks) k současnému datu (4/2014) právě ozdravováno dle našeho programu 15 chovů v různé fázi dle přístupu 3 skupiny ozdravování od BVD: 1) konzultace a koordinace s laboratoří -většina 2) samoozdravovači bez konzultace a koordinace 3) po konzultaci s poradcem, nejlépe výživovým 21
Úspěšnost ozdravování od BVD Většina ozdravování chovů od BVD proběhla či probíhá úspěšně. Výjimky tvoří: nedokončené ozdravování většinou z důvodů finančních či z důvodu nepochopení principu ozdravování (základní chov bez PI chov bez PI) přerušení ozdravování např. po fázi kontroly základního stády (nutná roční kontrola nově rozených telat zanedbána či opominuta) neúspěšné ozdravování chovu nedůslednost, snaha přizpůsobit či zjednodušit si program, nedodržení biosecurity (např. kontrola nově nakoupených zvířat apod.) alternativní programy ozdravování vakcinací apod. 22
Základem úspěchu při ozdravení od BVD: kvalitně vypracovanýozdravovacíprogram prodanýchov důslednárealizace programu následný monitoring po odstranění PI zvířat se systémem preventivních opatření pro zamezení reinfekce ozdravenéhochovu součinnost diagnostické laboratoře s chovatelem a soukromýmveterinárnímlékařemdanéhohospodářství 23
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 1600 1400 Počtyvyšetření testem PCR v letech 2005-2013 118 244 1200 Počet testů PCR 1000 800 600 400 200 0 1289 1158 54 40 28 26 30 11 28 107 180 254 264 173 256 61 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 VÝSLEDEK POZITIVNÍ NEGATIVNÍ = počty směsných vzorků (1 směs = Ø 8-48 vz.) PCR na jednotlivé vz. se využívá zcela výjimečně 24
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 1600 1400 Počtyvyšetření testempcr: podíl vyšetření k exportu 1200 321 Počet testů PCR 1000 800 600 400 200 0 0 0 118 89 0 206 0 1 308 303 21 182 24 260 649 758 1081 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 EXPORT OSTATNÍ = počty směsných vzorků (1 směs = Ø 8-48 vz.) PCR na jednotlivé vz. se využívá zcela výjimečně 25
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 5000 Počet vyšetření BVDV - ELISA Ag v letech 2005-2013 4516 počet vzorků 4000 3000 2000 1000 3341 3284 3804 3523 2961 3072 2987 3819 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Test: ELISA Ag = antigen ELISA test průkaz viru BVD detekcí solubilního antigenu E rns důvody vyšetření: ozdravování, prodej, přesun, export, výstava, úhyn apod. při ozdravování od BVD - jednotlivé vz. z pozitivních PCR směsí (po 8-10 vz.) 26
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počet vyšetření BVDV - ELISA Ag: podíl exportu 5000 Počet vzorků 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 74 2 36 124 3339 3248 3730 3399 304 172 221 2657 2900 2766 1103 235 3413 3584 EXPORT OSTATNÍ 500 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 27
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počtypozitivních vzorků ELISA Ag testu (E rns ) 300 283 250 Počet vzorků 200 150 100 72 141 50 0 43 37 32 17 7 6 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 PI i TI zvířata (včetně konfirmací) 28
Ekonomické modely kalkulace nákladů na ozdravování Kalkulace přisimulaci výskytu cca 1% persistentně infikovaných zvířat zcelkového počtu. 1) kalkulace vyšetření základního stáda včetně jalovic a telat 2) kalkulace ročního došetřování nově narozených telat +interpretace =doprovodnýdopis 29
Ekonomický model - náklady na ozdravování příklad - kalkulace v chovu s 945 zvířaty a při simulaci výskytu 13 PI zvířat 1) vyšetření základního stáda včetně jalovic a telat 30
Ekonomický model - náklady na ozdravování příklad kalkulace v chovu s 945 zvířaty a při simulaci výskytu 13 PI zvířat 2) roční došetřování nově narozených telat 31
Časté praktické dotazy 32
Jaká je pravděpodobnost reinfekce ozdraveného chovu? v současné nákazové situaci u nás kvůli vysoké prevalenci existuje relativně vysoké riziko reinfekce ozdravených chovů nutnédodržovat systém preventivních opatření pro zamezení reinfekce BVD prostého stáda viz OP pro BVD př. v dobrovolném ozdravování od BVD v Nizozemsku je reinfikováno každý rok 5-10% chovů certifikovaných jako BVDV free (Laureynset al., 2010) 33
CHOV XY FARMA X 1050 ks OP 11/2009-4/2011 (52 PI) 11/2013 11-12/2013 -chov znova celý testován nenalezeno jiné PI FARMA Y 950 ks 2009 -chov prostý BVD 11-12/2013 vysoká efektivita vzniku PI 12/2013 44PI / 71 telat Důvody vysoké efektivity vzniku PI? - 12/2013 = 44PI / 71 telat chov BVD naivní (Ab - ), efektivní kmen viru?, imunosuprese? (toxiny, jiná inf.?) Jak se infikovala farma Y? - retrospektiva: nejstarší nalezená PI zvířata dvě jalovice narozené ve farmě Y (2-3/2012) = k infekci jejich matek došlo cca 6-8/2011 tzn. cca 2-3 měsíce po dokončení kontroly telat na farmě X (cca 6 měsíců od potvrzení posledního PI na farmě X) v té době neprobíhaly jakékoliv přesuny zvířat mezi farmami způsob infekce farmy Y?? - nepřímý přenos viru? 34
Jaká je pravděpodobnost nepřímého přenosu viru BVD do chovu a jak dlouho perzistujevirus v prostředí? ANO lze trus, jehly,nástroje, osoby,biologické služby osoby a zaměstnanci vstupující do chovu provádějící zákroky aúkony, při kterých může dojít k přenesení viru z jiného chovu (inseminační technik, úprava paznehtů,veterinární lékař apod.) PI zvíře produkuje 10 000 000 virových partikulí v1ml, ale pouze 10 virových partikulístačí kinfekci ALE není to hlavní cesta šíření infekce nejčastější cestou BVDV do chovu je PI zvíře a trojská kráva perzistence viru v prostředí (Depnerat al. 1992) 10x kratší doba přežívání viru v 21 C než při 4 C Průměrný poločas přežití viru BVD (v hodinách) Teplota ph 3 ph 3,5 ph 4 ph 7 4 C 22 56 124 ND 21 C 3 7 11 21 37 C ND ND 0,7 7 35
Proč neozdravovat od BVD některým z alternativních ozdravovacích postupů? vyhledání BVD PI zvířat s využitím bazénového vzorku mléka (BVM) skandinávský model vyhledání BVD PI zvířat sérologickým vyšetřením a následným virologickým vyšetřením sérologicky negativních zvířat dlouhodobé vyšetřování nově narozených telat (vyhledávání PI) s principem vyšetřené tele = vyšetřená matka jiné: náhodný výběr zvířat, nekoordinované zasílání vzorků bez konzultace, výběr PI zvířat pouze na základě kliniky, pokusy o ozdravování vakcinací apod. 36
Detekujeme spolehlivě všechna PI zvířata (100%)? otázka specifity a sensitivity testů žádný test nemá 100% sensitivitu ANO ale teoreticky, za určitých okolností, nám může PI zvíře uniknout př. studie 11 424 ušních štěpů (stav dále potvrzen z krve) (Wolf et al., 2007) výsledky jednotlivých PCR testů ne PI PI novorozená TI počet telat!! Wolf et al., 2007 37
Můžeme ozdravovat chov eliminací PI zvířat ve vakcinovaném chovu? ANO můžeme ozdravovat, neboť jakákoliv vakcinace BVD (živá, inaktivovaná, kombinace) nekomplikuje ozdravování od BVD vakcíny neovlivňují status PI zvířete není sníženo vylučování viru komplikace při určení statusu stáda Můžeme při souběžné vakcinaci a vyhledávání PI zvířete detekovat vakcinační virus (PCR, ELISA Ag)? inaktivovaná vakcína - NE živá vakcína teoreticky ANO (krev, leukocyty) replikace viru, ale v malém množství - není doporučeno testovat cca 3 týdny po aplikaci, ALE nedetekujeme vakcinační virus z ušních štěpů (Corbett et al., 2012). pozn. pokud náhodou detekujeme vakcinační virus, pak bude při druhém odběru v odstupu 3 týdnů výsledek negativní. 38
Je možno ozdravit chov pouze dlouhodobou vakcinací? NE, neboť vakcíny neovlivňují status PI zvířete - není sníženo vylučování viru bohužel ani fetoprotektivní vakcíny neochrání 100% plodů nespolehlivý a nákladný způsob ozdravování bez jistého výsledku vakcína (monovalentní!) vhodná jako preventivní opatření pro zvýšení úrovně biosecurity u chovů s vysokým rizikem reinfekce vindikovaných případech je vhodné provádět vakcinaci jalovic a krav po odstranění PI zvířat a to za účelem snížení rizika transplacentárního přenosu viru (fetální protekce) u březích krav k tomuto účelu musí být použity vakcíny k tomuto účelu určené a registrované pro použití v ČR 39
Je nutno ozdravovat kategorie skotu ve výkrmu? výkrm býků většinou NEBÝVÁ ozdravován od BVD komplikovaný odběr vzorků situace vchovu? - vzdálenost od ostatních kategorií (jalovice, březí krávy) nutnost zvážení rizik s tím spojených ALE nově rozená telata býčci většinou ANO výjimky brzké a prostorově vzdálené oddělení jaloviček a býčků je zde snaha ušetřit, ale výsledek =?? pozn. povinné ozdravovací programy v zahraničí zahrnují povinné vyšetřování VŠECH nově rozených telat 40
Je nutný opakovaný odběr k detekci PI zvířete? ANO, i když většina námi detekovaných pozitivních zvířat v první testu (při prvním odběru) = PI zvíře (v druhém odběru potvrzeno) 2x filtr na transientní virémie (TI): směsné vzorky v PCR a ELISA Ag antigen ELISA test (E rns ) z krve zachytí pouze cca 16% TI zvířat (Hanon et al., 2012) TI zvíře z ušního štěpu antigen ELISA negat., PCR 50% slabě pozit. diagnostické cut-off rozlišující PI/TI (qpcr)? - závislé na mnoha faktorech - izolace NK/extrakce, diagnostický kitapod. např. q RT PCR (AdiavetBVDv, ADIAGENE) cut-offmezi PI a TI= CT 25, CT < 29 = 100% PI zvířat (Hanon et al., 2012) nebo -VetMAX TM Gold BVDV DetectionKIT (AppliedBiosystems)- PI cut-off=ct 30 (Hoang et al., 2011)? 41
Je možno detekovat PI zvíře in utero? Hansen et al., 2010 BVD PI fetus ovlivňuje imunitní systém matky jiná genová exprese v krevních buňkách matky s PI plodem produkce krevních biomarkerů, které mohou být použity k identifikaci krávy s PI nákladné, v praxi (zatím) nepoužitelné 42
Je vhodné ponechat PI zvíře v chovu za účelem přirozeného promořenívirem BVD? Lze to považovat za alternativní způsob vakcinace? NE, nemůžeme doporučit. sice založeno na faktu: nakažené zvíře = celoživotní imunita (po vakcinaci pouze ½ roku) ALE: nedojde k úplnému proinfikování celého chovu další rizika vzniku nových PI klinické problémy, imunosuprese atd. více negativ a komplikací než užitku PI zvíře musí být, pokud možno, co nejdříve z chovu odstraněno! 43
Jak odebírat kožní (ušní) štěpy (výkroje) k detekci PI zvířat? možno využívat bez věkového omezení od prvního dne po narození, bez rizika falešně negativního výsledku. volba kleští? velikost výkroje minimálně 5 mm (lépe/pokud možno 1 cm) 44
Jak odebírat ušní štěpy k detekci PI? vrubovací kleště po každém odběru omývat kbelík č. 1 -dezinfekce - max. 10% SAVO kbelík č. 2 - čistá voda - po 20 30 vz. měnit důvody opatření: snížení rizika křížové kontaminace vzorků virem BVD nebo naopak falešně negativních výsledku při kontaminaci vzorku dezinfekčním roztokem vzorek ušního štěpu nejlépe do označené suché plastové zkumavky či ZIP sáčku (bez formalínu, či jiné tekutiny) skladovat max. 48 hodin v ledničce a chlazené odeslat do laboratoře (popř. zamrazit) 45
Je BVD původcem průjmových onemocnění u mladých (cca 10 dní starých) telat? velmi nepravděpodobné nutnost 2 podmínek: mezi telaty musí být PI tele a telata nesmí dostat žádné kolostrum nebo kolostrum bez protilátek proti BVD teoreticky u hypogamaglobulinemických či agamaglobulinemických telat s větší pravděpodobností způsobeno neinfekčními (alimentárními) průjmy, rotaviry, koronaviry apod. 46
Probíhá nějaká certifikace chovů prostých BVD? NE, je nutno zavést udělení certifikátu chovu prostého BVD na základě stanovených kritérií určeným orgánem (veterinární služba, chovatelský svaz, plemenářská služba), který bude ktomuto účelu pověřen. prozatím SVÚ Jihlava vydává Certifikát potvrzující ozdravování od BVD (+ dvě přílohy: přehledný průběh ozdravování a komentář ) status chovu prostého BVD není časově neomezený a definitivní status chovu se vztahuje vždy k danému datu posledního testování (sérologický monitoring z reprezentativního počtu zvířat) uvedena kritéria pro potvrzení (obnovení) statusu chovu prostého 47
Probíhá nějaká certifikace chovů prostých BVD? Příloha k Certifikátu průběh ozdravování od BVD (výsledky, PI zvířata, seznam protokolů, použité testy, časová osa, ) 48
Závěrem vzrůstajícízájemoozdraveníodbvd bylo by dobré se shodnout na oficiálním metodickém návodu oficiální certifikace chovů azákaz obchodu apřemísťování zvířat na BVD virus nevyšetřených by mohly být prvním krokem dobrovolné OP nestačí stále budou pozitivní chovy zdrojem infekce a některé ozdravené chovy budou reinfikovány bez povinného národního ozdravovacího programu nebude ČRnikdyBVD prostá 49
Děkuji za pozornost 50
Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu(bvd/md) Sídlo laboratoře: Státní veterinární ústav Jihlava Kontakt: MVDr. Petr VÁCLAVEK, Ph.D., odborný vedoucí RL pro BVD/MD Tel./Mobil: +420 567 143297 / +420 724 332 627 E-mail: vaclavek@svujihlava.cz MVDr. Pavel BARTÁK, Ph.D., vedoucí oddělení virologie Tel./Mobil: +420 567143232 / +420 602 790 988 E-mail: bartak@svujihlava.cz Mgr. Bronislav ŠIMEK, vedoucí laboratoře molekulární biologie Tel./Mobil: +420 567 143 277 / +420 724 357 323 E-mail: simek@svujihlava.cz 51
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA Oddělení virologie