Samčí gametofyt. mikrosporogeneze mikrogametogeneze

Podobné dokumenty
Samčí gametofyt. mikrosporogeneze mikrogametogeneze

Anatomie, histologie a embryologie

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

ANATOMIE REPRODUKČNÍCH ÚTVARŮ

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

2) Reprodukce rostlin

Reprodukční orgány II

Základy buněčné biologie

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Samičí gametofyt. Gyneceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Samičí gametofyt. Gynaeceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Mitóza a buněčný cyklus

MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

2) Reprodukce rostlin

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Reprodukční orgány II. Krytosemenné rostliny

d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

Z Buchanan et al. 2000

Vznik dřeva přednáška

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace


Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Anatomie, histologie a embryologie

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Digitální učební materiál

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Téma: SAMČÍ GAMETOFYT. Fosfolipidová signalizace ve vrcholovém růstu rostlinné buňky. Praktikum z fyziologie rostlin (pro studenty odborné biologie)

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Schéma rostlinné buňky

PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Mikroreliéfová metoda. metoda studia povrchu neprůhledných objektů

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

ČÁSTI KVĚTU. květní lůžko květní obaly kalich a koruna nebo okvětí andreceum soubor tyčinek gyneceum soubor plodolistů

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Vladimír Vinter

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

GENETIKA. dědičnost x proměnlivost

Slovníček genetických pojmů

Růst a vývoj rostlin - praktikum

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

7) Dormance a klíčení semen

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

P o s t u p y b a r v e n í. c h r o m o z ó m ů

(cv04) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv (2. část) Preparáty pro dokumentaci tvorby dřeva a lýka

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Růst a vývoj rostlin - praktikum

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.)

11. Období dospělosti vznik další generaci sporofytu redukčně dělí megaspory mikrospory megagametofyty mikrogametofyty gametofyty gametám stárnutí

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

BOTANIKA - 1.ročník. Krytosemenné rostliny (26)

Transkript:

Samčí gametofyt mikrosporogeneze mikrogametogeneze

Clarkia xantania (Onagraceae) Am. J. Bot. blizna s čnělkou http://www.botany.org/ plantimages větší prašníky menší prašníky Photo: C. J. Runions Cornell University petaly sepaly s trichomy SE micrograph of an early floral developmental stage

Samčí rozmnožovací orgán = tyčinka soubor tyčinek = androeceum tyčinka se zakládá jako meristematický hrbolek na vrcholu květního základu nitka (filamentum) z baze prašník (anthera) z apexu prašný váček prašné pouzdro konektiv (spojidlo) prašné pouzdro prašný váček prašné pouzdro prašné pouzdro

Mikrosporogeneze vývoj mikrospor ze sporogenních buněk Subepidermální buňky meristem. hrbolku mikrosporocyty pylové mateřské Buňky (PMC) redukční meiot. dělení primární archespor tetrády mikrospor sporogenní buňky kaláza mikrospory

Typy tetrád sukcesivní typ - ihned po I. meiotickém dělení vzniká centrifugálně přehrádka (diáda mikrospor) a po II. meiotickém dělení tetráda (častý u jednoděložných rostlin) simultánní typ - po I. meiotickém dělení přehrádka nevzniká, teprve po skončení II. meiotického dělení začíná centripetálně (od periferie dovnitř) tvorba brázd a následně přepážek (typický u dvouděložných rostlin)

Přehled stadií vývoje květu u A.thaliana (Smyth et al. 1990) Stadium Charakteristický znak 1 Vznik květního základu 2 Tvorba květního primordia 3 Formace primordií sepalů 4 Sepaly překrývají meristem 5 Vznik primordií petalů a tyčinek 6 Sepaly uzavírají pupen 7 Z akládání nitky u primordií dlouhých tyčinek 8 Diferenciace prašných pouzder u dlouhých tyčinek 9 Primordia petalů na bázi užší, rychlý růst nahoře 10 Petaly na úrovni krátkých tyčinek 11 Diferenciace bliznových papil 12 Petaly na úrovni dlouhých tyčinek The Plant Cell, 2, 755-767, 1990

Vývoj květu u A.thaliana 5. Vznik primordií petalů a tyčinek (Smyth et al. 1990) 8.Diferenciace prašných pouzder u dlouhých tyčinek

Stavba prašníku exothecium = pokožková vrstva s kutikulou endothecium = subepidermální, vláknitá vrstva střední vrstva = mezofyl, parenchymatické pletivo tapetum = výstelka prašného pouzdra žlaznaté (sekretorické) ameboidní = periplazmodium stomium, hypostomium

Řez prašníkem lilie tapetum exothecium nitka endothecium mezofyl tetrády stomium prašné pouzdro prašný váček konektiv s CS prašný váček

Funkce tapeta produkce enzymu kalázy (β1,3-glukanáza) rozkládá kalózu a uvolňuje mikrospory z tetrád) syntéza prekurzorů exiny syntéza a vylučování pylového tmelu (depozice na povrchu pylových zrn) syntéza proteinů (depozice ve vnější vrstvě pylových zrn - exině)

Meióza = redukční dělení I. heterotypické dělení segregace homologních chromozómů profáze leptoten zygoten - bivalenty pachyten diploten chiasmata, CO diakineze metafáze anafáze telofáze interfáze mezi I. A II. dělením je krátká = nedochází k syntéze DNA II. homeotypické dělení = ekvační dochází k segregaci alel průběh je shodný s mitózou

Mikrogametogeneze = vývoj samčích gamet mitóza 1x pylová zrna dvoubuněčná (tabák) 2x pylová zrna tříbuněčná (Arabidopsis, trávy) mikrospory

Pylová mat. buňka Tetráda volné mikrospory Meióza Kaláza I a II kalózová stěna jádro migrace jádra nezralá stěna mikrospora tvorba mikrospor vakuola 1. mitóza nezralé pylové zrno jádro veget. buňky dozrávání jádro generat. buňky Apertura spermat. buňky odvodnění 2. mitóza zralé pylové zrno tvorba gamet klíčící pylové zrno pylová láčka

Mikrosporogeneze u Lilium IASPRR International Society for Sexual Plant Reproduction Research http://images.iasprr.org/lily/

Mikrosporocyty v rané profázi I. endothecium mezofyl tapetum stomium exothecium většinu profáze I představuje precizní párování homologních chromosomů

Mikrosporocyty v rané profázi I. detail

Střed profáze I. pachytene - chromosomy jsou velmi prodloužené, spárované homologní chromosomy vyměňují genetický materiál

Pozdní profáze I. endothecium mezofyl tapetum stomium exothecium pokračuje kondenzace homologních chromosomů - blíží se diakinese

Pozdní profáze I. detail předchozího snímku

Diakinesis endothecium mezofyl tapetum exothecium diakineze = poslední stadium profáze I před metafází

Diakinesis

Metafáze I. metafázní chromosomy

Anafáze I. homologní chromosomy přemístěné na opačné buněčné póly = přesné dělení genetického materiálu

Telofáze I. endothecium mezofy l tapetum exothecium výrazná buněčná přepážka se tvoří mezi jádry po I. meiotickém dělení u lilie (diády), druhé meiotické dělení probíhá rychle

Telofáze I. diády

Metafáze II. mezofyl tapetum exothecium endothecium separace chromatid během II. meiotického dělení

Metafáze II. detail

Telofáze II. Cytokineze tetrád. Separace buněk začíná brzy od stěny mikrosporocytu.

Tetrády v "callose special wall" Kalóza tvoří obal tetrád uvnitř staré stěny mikrosporocytu. Mikrospory se oddělují od stěny mikrosporocytu, zakulacují se a tvoří primexinu = prekursor templátu pro pozdější ukládání exiny.

Tetrády v "callose special wall" Kalóza tvoří obal tetrád uvnitř staré stěny mikrosporocytu. Mikrospory se oddělují od stěny mikrosporocytu, zakulacují se a tvoří primexinu = prekurzor templátu pro pozdější ukládání exiny.

Tetrády mikrospor Dokončování tvorby tetrád mikrospor jejich prodlužování

Tetrády mikrospor As microspores complete this stage, they elongate somewhat, becoming a bit football shaped

Mikrospory uvolněné z tetrád mikrospory mají exinu (vnější stěna tvořená sporopolleninem), plní se zásobními materiály a zůstávají po krátké období pružné

Mikrospory uvolněné z tetrád mikrospory mají exinu (vnější stěna tvořená sporopolleninem), plní se zásobními materiály a zůstávají po krátké období pružné

Mikrogametogeneze u Lilium IASPRR

Dvoubuněčný pyl Generativní buňky se tvoří zpočátku v kontaktu s intinou (vnitřní vrstva stěny pylu), později se vnoří do cytoplasmy = "a cell within a cell".

Dvoubuněčný pyl detail buňky generativní v buňce vegetativní

Dvoubuněčný pyl Tvar generativní buňky často vřetenovitý, buňka je v kontaktu s vegetativním jádrem = "male germ unit." Cytoplazma generativní buňky je hustá méně vakuol a organel.

Mikrosporogeneze a mikrogametogeneze u tabáku

Schéma vývoje pylu Goldberg et al 1993

Vývoj prašníku Goldberg et al. 1993

Stadia vývoje prašníku tabáku Koltunov et al.1990-7 primordia tyčinek začátek diferenciace -6 intenzivní dělení -2 prašníky pod bliznou meioza -1 petaly na úrovni sepalů tetrády 3 koruna přes kalich mizí tapetum 8 spojení prašných pouzder 11 koruna zpola otevřená zralá pyl. zrna 12 otevření květu otevírání prašníků

Nicotiana tabacum L. SR1 vnitřní tapetum vnější tapetum mezofyl endothecium Vakuolizované mikrospory

Vývoj prašníku tabáku

Nicotiana tabacum L.

Nicotiana tabacum L.SR1

Nicotiana tabacum L. DAPI α-tubulin PEG sections

Nicotiana tabacum L. DAPI α-tubulin PEG sections

Povrch pylu Sporoderma - stěna pylového zrna vnitřní vrstva = intina pektocelulózová (spojení intiny s okolním prostředím = apertury (póry) v exině, kanálky) vnější vrstva = exina sporopolenin endexina = hladká lamelární vrstva ektexina = strukturovaná základní vrstva bakuly tektum pylový tmel lipidy, proteiny, flavonoidy, aromatické látky

Variabilita pylu Lilium Torenia Passiflora Accacia - polyady Arabidopsis Edlund et al. 2004

Nicotiana tabacum L. desikovaný pyl 3 (-4) apertury SEM, vysušeno metodou critical poit dry, pozlaceno

Cucurbita pepo L. AQUASEM mnoho apertur polysyfonické klíčení pylu

Polarita mikrospor a vývoj pylu Arabidopsis kontrola (WT) mutanti: sidecar pollen scp gemini gem1 Twell et al. 1998

Tetrády pylu Arabidopsis mutant quartet Arabidopsis mutant tes/ stud abnormální tvar apertur Edlund et al. 2004 přirozené tetrády pylu Drosera binata

Diferenciální barvení pylu Alexander 1969 95% ethanol malachitová zeleň destilovaná voda glycerol fenol chloralhydrát kyselý fuchsin oranž G ledová kys. octová 10 ml 10 mg (1 ml 1% rozt. v 95% eth.) 50 ml 25 ml 5g 5g 50 mg (5 ml 1% vodný roztok) 5 mg (0,5 ml 1% vodný roztok) 1-4 ml

Opylení u Arabidopsis Edlund et al. 2004

Struktura vrcholu pylové láčky Mascarenhas 1993

Model pro růst pylové láčky lilie arabinogalaktanové proteiny stigma-style cysteine-rich adhesin Lord 2000

Růst pylových láček rychlost až 50um /min je umožněna vysoce polarizovanou fůzí váčků, které transportují složky buněčné stěny k vrcholu hlavní roli v regulaci hraje gradient [Ca 2+] Camacho et Malhó 2003

Regulace růstu pylových láček Torenia Torenia Arabidopsis Higashiyama et Hamamura 2007

Plné a duté čnělky Arabidopsis Lilium Lord 2001

Blizna a čnělka tabáku plná čnělka s převodovým pletivem