1 Teoretická expozice Studijní cíle seznámit studenty s úlohou,genezí, funkcí a cílem studijního předmětu zaměřit se na předmět hospodářské geografie rozmísťování hospodářských aktivit charakterizovat činitele rozmístění a klasifikaci teritoriálních systémů. Klíčová slova Geneze, funkce, rozmísťování hospodářských aktivit, globální dělba práce, teritoriální systémy Požadované vstupní znalosti Nejsou požadovány speciální vstupní znalosti. Časové požadavky ke studiu Celkový doporučený čas k prostudování kapitoly jsou 3 hodiny. Obsah 1 TEORETICKÁ EXPOZICE... 1 STUDIJNÍ CÍLE... 1 KLÍČOVÁ SLOVA... 1 POŽADOVANÉ VSTUPNÍ ZNALOSTI... 1 ČASOVÉ POŽADAVKY KE STUDIU... 1 OBSAH... 1 1.1 GENEZE, FUNKCE A CÍLE VÝUKOVÉ DISCIPLÍNY... 2 1.2 VYHODNOCENÍ VZTAHŮ PŘÍRODA A SPOLEČNOST... 2 1.3 PŘEDMĚT ZÁJMU HOSPODÁŘSKÉ GEOGRAFIE: ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ... 3 1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ... 4 1.5 ÚZEMNÍ (GLOBÁLNÍ) DĚLBA PRÁCE... 5 1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY (TS)... 5
SHRNUTÍ (STYL 1)... 6 OTÁZKY A NÁMĚTY K PROCVIČENÍ... 6 ODPOVĚDI... 6 PŘÍKLADY... 7 ŘEŠENÍ... 7 LITERATURA... 7 1.1 Geneze, funkce a cíle výukové disciplíny Geneze Geografické poznatky již v nejstarších civilizacích umožňovaly lepší orientaci ve světě a efektivnější využívání přírodních zdrojů. Původní představy o světě (viz starověk Ptolemaios, Aristoteles a další ) byly z převážně popisujícího (pasivního) stavu transformovány do současného aplikovaného (aktivního), schopného nejen předpovídat jevy a procesy, ale též je účinně ovlivňovat. Funkce Geografie má tři možné funkce: poznávací, všeobecně vzdělávací, aplikační. Cíle Cíle lze formulovat následovně hierarchicky: 1. První cíl spočívá v osvojení si základní prostorové představy o světě, tj. výstižně charakterizovat oblasti, země či kontinenty a tyto informace shromaždovat, třídit a pořádat v logicky otevřené soubory a databáze. 2. Druhý cíl spočívá v zvládnutí samostatné práce s prostorově lokalizovanými informacemi mapami, statistickými podklady apod. 3. Třetí cíl spočívá v pochopení základů vztahů mezi společností a přírodou. 1.2 Vyhodnocení vztahů příroda a společnost V historickém průřezu lze rozlišit 3 fáze:
1. úsek: fáze determinace nejdelší, nejstarší příroda určuje (determinuje) vývoj společnosti, ta žije s přírodou v tzv. harmonii. 2. úsek: fáze konkurence střet průmyslové revoluce s přírodou, devastace, globální poruchy (ozonový deficit, úbytek zdrojů..). 3. úsek: fáze kooperace technické a finanční možnosti umožňují zachovávat nebo obnovovat rovnováhu přírodního prostředí - viz trvale udržitelný rozvoj, environmentální prostředí. 1.3 Předmět zájmu hospodářské geografie: činitelé rozmístění Společnost existuje a rozvíjí se: V konkrétních sociálně ekonomických vztazích (Ekonomie). V čase (Historie). V územně - prostorových souvislostech (Geografie). ÚZEMÍ PROSTOR tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost a existenci společnosti. Tato kategorie (Ú - P) pak je využívána pro: Využívání a transformaci přírodních sil a zdrojů, výrobu a spotřebu produktů a služeb, získávání a zpracovávání informací, lokalizaci objektů, které tyto funkce umožňují. Definice rozmísťování hospodářství Jedná se o formu prostorového projevu = seberealizace = a existence společnosti. Jedná se v podstatě o dynamický stav rozložení jednotlivých složek (objektů) hospodářství na konkrétním teritoriu odvozených ze sociálně ekonomických poměrů a přírodních podmínek. Potom existující stav rozmístění je výsledkem konfrontace vlivů z minulosti s tendencemi ke změnám v současnosti.
Rozmístění hospodářství Přírodní podmínky Sociálně ekonomické poměry Historické vazby Tendence ke změnám (setrvačnost) Lokalizace nového objektu Obr. 1 Rozmístění hospodářství Zdroj: Vlastní zpracování Činitelé rozmístění Činitelé rozmístění tvoří soubor různorodých vnitřních a vnějších ekonomických (ale i jiných) skutečností (vlivů), které určují vztah mezi daným objektem rozmístění (lokalizace) a teritoriem. 1.4 Hlavní činitelé rozmístění 1. Obyvatelstvo ve třech rolích: jako činitel pracovní síly, tj. (kvalifikované či nekvalifikované) k zajištění výrobních a provozních aktivit jako iniciátor (manažer) a realizátor rozhodnutí v ekonomické sféře jako činitel bezprostřední spotřeby přes kapacitu trhu 2. Činitel energetický - působí na rozmístění přes množství en energie nutné k zajištění 3. Činitel trhu - působí přes kapacitu a strukturu spotřeby včetně geografické polohy 4. Činitel dopravy - přes dopravní vzdálenosti, dopravní náklady a kapacitu a propustnost komunikací 5. Činitel surovinový - přes množství jak suroviny tak i polotovarů v případě výroby finálních výrobků
6. Činitel ekologický - přes ochranu a rovnováhu(rekonverzi) životního prostředí = environmentální přístup 7. Činitel přírodního charakteru - přes dispozici přírodních charakteristik nutných pro lokalizaci ekonomických aktivit (zemědělství ) 8. Činitel specifický - přes zájmy a požadavky státní a národní úrovně 1.5 Územní (globální) dělba práce Územní (globální) dělba práce je prostorový projev objektivního procesu prohlubování společenské (nadnárodní) dělby práce. Existuje ve dvou formách: Vnitrostátní mezi správně administrativními jednotkami oblastmi Mezinárodní/globální - mezi jednotlivými státy a kontinenty 1.6 Teritoriální systémy (TS) Teritoriální systém je soubor komponentů (složek, prvků, objektů) společenskoekonomického a přírodního původu, pro který jsou v konkrétním čase a na určitém teritoriu charakteristické určité vazby vyplývající z jejich územního rozptylu (disperze) a ekonomických, technologických a jiných skutečností. Jejich rozptyl vytváří charakteristický model územní struktury, který lze rozčlenit do 4 základních typů TS. 1. TS lokálního rozvoje Nízká úroveň hospodářského rozvoje, primitivní a nedostatečná infrastruktura, slabé mezioblastní kooperace. Tento typ TS je charakteristický pro většinu rozvojových zemí!! 2. TS prvotní diferenciace Je již podmíněn určitým rozvojem hospodářství, zlepšenou dopravní infrastrukturou a růstem mezioblastní kooperace. V hospodářství se prosazují tzv. střediska (oblasti), která získávají předstih vůči ostatním. Tím začínají předpoklady územních disproporcí a formují se tzv. prosperující a periferní oblasti, také disparity nehomogenní a hospodářsky slabé oblasti HSO! 3. TS dominujících center a oblastí Je pokračováním předcházející diferenciace a následné koncentrace moderního hospodářského potenciálu do územně nevelkých areálů, které těží z tradice, kvalifikace pracovních sil, vědeckého potenciálu apod.
Mohou tak získat výrazný předstih před ostatními oblastmi a tyto disproporce tak často bývají zdrojem vnitropolitické lability. Postupně převažují negativní stránky jako např.: znehodnocování životního prostředí, růst tzv. polohové renty, vyšší životní náklady, atd. 4. TS postupující decentralizace Prosazuje se v poslední době, protože koncentrace hospodářského potenciálu v dominujících centrech již nepřináší výhody (viz předchozí TS). Typickým znakem tohoto TS je tzv. dekompozice centrálních orgánů a institucí, nebo-li posilování regionálních struktur včetně vytváření např. Euroregionů. Shrnutí 1. kapitola představuje: - Poznatky o genezi, tj původních představách o světě, jeho rozměrech a možnostech ovlivńování procesů v této dimenzi - Charakteristiku funkcí v požadované struktuře - Formulaci cílů v historickém srovnání a jejich základní obsah - Obsah předmětu se zaměřením na činitele rozmístění, proces rozmístování hospodářských aktivit a jeho limity - Hlavní činitelé rozmístění a jejich význam - Teritoriální systémy a jejich hierarchie Otázky a náměty k procvičení 1. Uveďte významné historické období rozšiřující nové poznatky o světě 2. Charakterizujte rozmísťování hospodářských aktivit v současné době 3. Označte nejvýznamnější činitele rozmístění 4. Přiřaďte k jednotlivým typům TS konkrétní regiony či oblasti 5. Popište příčiny vzniku TS 4. úrovně Odpovědi 1. Lze uvést především období tzv. zámořských objevů a zdokonalení nástrojů k poznávání nových kontinentů a oblastí 2. Rozmísťování hospodářských aktivit je trvalým procesem investičních příležitostí a možností alokace volného kapitálu do oborů s vysokou přidanou hodnotou 3. Nejvýznamnější činitelé rozmístění hospodářských aktivit jsou pracovní síla v různých rolích, dopravní faktor, kvalifikovaná pracovní síla a efektivní trh 5. Vznik teritoriálního systému 4. úrovně je typický pro vyspělé ekonomiky s cílem decentralizovat svůj územně správní systém a posílit vybrané regiony převodem některých správních agend.
Příklady Označte případy rozmístění hospodářských aktivit v daném regionu. Řešení Pro řadu regionů např. v ČR je typickým příkladem rozmísťování hospodářských aktivit alokace nových kompletních automobilových provozů nebo výroben automobilových součástí. Literatura Jáč.I: Hospodářská geografie. Liberec. 2012. IBSN