QuickSeal Bandage - Hodnocení Hodnocení léčebného účinku zdravotnického prostředku Quickseal Bandage Zdravotnický prostředek Quickseal Bandage je krycí obvaz z aktivní uhlíkové tkaniny k léčení bércových vředů, diabetických defektů, dekubitů, popálenin, impetiginizovaných traumatických změn, infikovaných pooperačních ran, secernujících infikovaných ran, exsudujících nádorových defektů, případně dalších. Krycí obvaz Quickseal Bandage je hydrofilní, propustný a prodyšný, vhodný k absorpci organických látek, mikroorganizmů, toxinů a zápachu. Podle údajů výrobce se jedná o dvojvrstvené krytí, přičemž vrchní vrstva je z netkané bílé textilie ze směsi viskozového a polypropylenového vlákna a je inaktivním nosičem černého sorbetu. Sorbet je elastická tkanina s makroskopicky hladkým povrchem z hydrátcelulozového vlákna, které je termicky zpracované. Výsledkem zvláštní technologie, kterou je karbonizace a aktivace při vysokých teplotách, je tkanina z aktivních uhlíkových vláken s vysokou sorpční kapacitou. Sorbet, který se dostává do těsného kontaktu rány, aktivně zachycuje mikroorganizmy a chemické látky, zabraňuje sekundární infekci, má dezodorační účinky a urychluje významně hojení ran. Není toxický, ani agresivní, nemá účinky alergizující. Obvaz je měkký, poddajný, tvarovatelný na nerovnosti kožního povrchu. Je snadno aplikovatelný i snímatelný, při převazech nepůsobí traumaticky. Tyto vlastnosti výrobku a vhodná aplikační forma umožňují jeho široké využití u infikovaných defektů, u kterých se podílí na čištění spodiny rány, vytvoření přiměřeně vlhkého prostředí a zrychlení hojivého procesu ve všech fázích hojení. Podle intenzity sekrece může být na ráně ponechán i několik dní, čímž se snižuje počet převazů a riziko nozokominální infekce v lůžkových zařízeních. Pro výše uvedené vlastnosti, zejména pro snadnou aplikaci, je vhodný k ambulantní léčbě chronických ran. Na dermatovenerologické klinice FN Brno-Bohunice, kde je zřízeno Centrum hojení chronických ran, jsme měli možnost již v předcházejících letech ověřit si prezentované účinky tohoto výrobku - krycího přípravku. Krycí folie byla používána především u bércových vředů žilního původu, zejména u vředů posttrombotických, které se nehojily při běžné klasické terapii mastmi a obklady. Bércové vředy žilního původu se vyznačují nadměrnou excudací a proto sorpční účinek obvazu je podmínkou vytvoření přiměřeně vlhkého prostředí. Použití tohoto typu Bandage se ukázalo v těchto indikacích jako mimořádně výhodné, pacienti téměř bez výjimky udávali ústup bolesti, zjevná byla eliminace zápachu, která pacientovi často znemožňovala zařadit se do společnosti. Po aplikaci obvazu bylo patrno velmi rychlé čištění spodiny defektu s nástupem granulace. Závěr : Na základě našich zkušeností, na poměrně velkém počtu pacientů, se nám jeví použití přípravku Quickseal Bandage jako velmi dobré. Lékaři, ošetřující personál a samotní pacienti oceňují především jednoduchost ošetřovací techniky, eliminaci často nepříjemného zápachu a výrazné zmírnění pocitu bolesti, což přispívá ke zvýšení kvality
života nemocného. Krycí přípravek se podílí na čištění rány a celkovém zrychlení hojivého procesu, což je jistě i ekonomicky pozitivně zhodnotitelné. Brno, 24.3.2003 doc. MUDr. Pospíšilová Alena CSc přednosta dermatovenerologické kliniky FN Brno Prof.dr.Ereckaja E.V., dr.sachno L.A., dr.vovjanko S.I., dr.ulčenko V.J. Institut pro onkologické problémy R.E.Kaveckého Akademie věd Ukrajiny, Kijev Experimentální odůvodnění včasného použití aplikovatelných sorpčních prostředků z aktivního uhlíku při hojení ran Účelem této práce bylo prokázat smysl a účinnost nasazení materiálů z vláken aktivního uhlíku v počátečním stadiu procesů po vzniku rány. Zkoumáno bylo užití aplikovatelných nových sorpčních prostředků při hojení maloplošných poranění, které nemusí být ošetřeny operačně, právě tak jako některé mechanizmy sorpční terapie poranění. Experimentální vyšetření bylo provedeno na samcích králíků činčila 1,5-2,5 kg těžkých. Po desetidenní karanténě a laboratorním vyšetření byly zvířatům způsobeny za aseptických podmínek a v narkóze (thiopental natrium 50 mg/kg intramuskulárně) dvě poranění na povrchu obou postlaterálních stehen, každé veliké 11,57?0,95 cm 2. Po vyříznutí kožního laloku společně s podkožní bází a stehenní fascií a příčného přerušení velkého sedacího svalu 0,5-0,7 cm hlubokou ranou, byly rány překryty krytím z uhlíkového sorbentu (předmět zkoumání) nebo klasickou bavlněnou gázou. Po zjištění doby trvání krvácení a ztráty krve byly krytí fixovány obvazem. Jako aplikovatelný sorpční prostředek byl u zvířat zkušební skupiny použit materiál z aktivních uhlíkových vláken. Rány kontrolních zvířat byly ošetřeny obvyklým, klasickým gázovým obvazem. Obvazy byly vyměňovány prvních 5 dnů po operaci denně, posléze 10, 14, 17, a 21 den. Současně byla zvířata vyšetřena. Vliv aplikovatelných sorpčních prostředků byl vyhodnocen podle výsledků klinického pozorování procesu hojení rány a celkového stavu zvířete, měření rány, biochemického a cytologického vyšetření a autopsie. Spolehlivost výsledků zkoumání byla ověřena t - testem. Obr. 1 - Obsah vody v tkáni poranění během procesu poranění
Při použití komprese z aktivních uhlíkových vláken došlo k zastavení krvácení po 72?15 sec., během ošetření rány klasickým gázovým obvazem krvácení trvalo 390?85 sec.. Ztráta krve, vypočítaná podle přírůstku váhy krytí, byla u zkušebních zvířat více než dvakrát nižší než u kontrolních zvířat : 2,1?0,2 g proti 5,2?0,3 g. Po korekci těchto hodnot v důsledku vyšších hygroskopických vlastností materiálu z aktivních uhlíkových vláken je skutečná ztráta krve přitom ještě nepatrnější. Obr. 2 - Obsah malondialdehydu v tkáni rány a v krevní séru v průběhu hojení rány. a) v tkáni rány b) v krevním séru
Malodialdehyd - jeden z nejdůležitějších konečných produktů peroxidace lipidů (1) - se shromažďuje v tkáni rány kontrolních zvířat v podstatně větším množství než tkáni rány zkušebních zvířat. (obr. 2a). V krevním séru u obou skupin nebyly změny obsahu malodialdehydu tak výrazné (obr. 2b), avšak rozdíly mezi oběma skupinami, které byly v průběhu 3-7 dnů pozorovány, byly velmi značné Vlastnost materiálu z aktivních uhlíkových vláken absorbovat množství tekutiny, které je 5-12 krát větší než jeho vlastní váha ( podle aktivity a struktury materiálu ), je zřejmě příčinou toho, že není znatelný prakticky žádný otok rány, překryté obvazem z aktivních uhlíkových vláken, naproti tomu při gázovém obvazu došlo k rozvoji otoku již v průběhu prvních hodin po poranění a drželo se více něž 5 dnů. Obsah vody v tkáni poranění byl vyhodnocen podle rozdílu hmotnosti tkáňového vzorku z rány a po jeho vysušení při 105?20 C v průběhu 24 hodin. Lze připustit, že antiedemové působení kompresí z aktivních uhlíkových vláken při kontaktu s poraněnou tkání není podmíněno jen a netoliko absorpcí volné tekutiny z interbuněčného prostoru, nýbrž spíše rychlou a nevratnou sorpcí substancí, kterou stupňuje propustnost kapilár a zvyšuje lokální osmotický tlak. Eliminace mediátorů zánětu by měla v důsledku materiálu z aktivních uhlíkových vláken přispět k oslabení zánětlivé reakce, zvláště výrazně pak v prvních dnech po poranění. Skutečně byly v prvních třech dnech průběhu poranění zjištěny u zvířat kontrolní a zkušební skupiny výrazné rozdíly. Tělesná váha kontrolních zvířat se snížila po 24 hod. o 14?3 % a upravila se opět 21. den. Rektální teplota se snížila u těchto zvířat o 1,0-1,20 C a normalizovala se po 7-10 dnech. U zvířat kontrolní skupiny došlo k krátkodobému snížení rektální teploty po 24 hod. nepřesahující 0,5-0,60 C. Tělesná váha zkušebních zvířat zůstala v průběhu celého pozorovacího období nezměněna. Obr. 3 - Obsah proteinů v tkáni rány a v krevním séru v průběhu hojení rány a) v tkáni rány
b) v krevním séru V průběhu trvání celého pozorování ubýval obsah proteinů v tkáni rány kontrolních zvířat stabilně, což dokazuje zřetelně výraznější forma procesu rozkladu (obr.3). U zkušebních zvířat byl úbytek obsahu proteinů v poraněné tkáni v prvním úseku průběhu poranění výrazně menší, než u kontrolních zvířat, ve druhém úseku se tato hodnota normalizoval. Hodnota K, definovaná jako poměr optické hustoty bezproteinového filtrátu krevního séra při vlnových délkách 280 a 254 nm, se mění při resorpci septických substrátů. Obr. 4 ukazuje změnu veličiny K v závislosti na stavu hojení rány u zkušebních a kontrolních zvířat. Zjištěné rozdíly byly potvrzeny při autopsii, když u většiny zvířat kontrolní skupiny byly prokázány metastatické abscesy v játrech a plicích. U zkušební zvířat nebyly zjištěny žádné zřetelné známky infekce. Obr. 4 - Veličina K v průběhu poranění
Rány, ošetřené kompresí z aktivních uhlíkových vláken, se zahojily pod vytvořenými strupy, naproti tomu u kontrolní skupiny bylo pozorováno sekundární hojení rány. Pod umělým strupem z kompresel z aktivních uhlíkových vláken byla epitelizace ukončena bez jakýchkoliv komplikací po 18-21 dnech a za podobného průběhu lokálních procesů u všech kontrolních zvířat. Rychlost, kterou se plocha poranění u zkušebních zvířat v průměru zmenšovala, byla dvakrát tak veliká než u kontrolních zvířat ( obr.5). U kontrolních zvířat jsme pozorovali polymorfní průběh nemoci: od úplného vyhojení rány po tvorbu hnisavě septických komplikací a letálního ukončení ( srov. tabulka ). Zvláštnosti průběhu poranění u králíků Hodnoty Úplná epitelizace rány po 21 dnech Nekomplikovaný poranění Četnost % Zkušeb.skup. Kontrol.skup. 100 22,0 průběh 98,5 0 Komplikovaný průběh poranění 1,5 100 Flegmóna rány 0 33,8 Vředy 0 67,7 Kontrakce 1,5 40 Abscesy na játrech a plicích 0 20,6 Letalita 0 33,8 Obr. 5 - Výsledky měření rány
Brzké použití materiálů z aktivních uhlíkových vláken jako aplikace na čerstvě operované, potažmo na traumatické rány podporuje sníženou intenzitu a urychlené ukončení zánětlivých reakcí. Aplikování sorpčních materiálů je možno označit za hojící postup pro rány s maloplošným rozsahem poranění a jako profylaktické opatření při vývoji a příznacích infekce rány při libovolně závažných poraněních. Květen 2003 Literatura: Kozlov J.P. : Svobodnoradikalnoe okislenie lipidov v norme i patologii In: Biooxidanty. Moskva, izd. Nauka, 1975, str. 5-15