N Á R O D N Í D O P L K Y K EN V â L E N S K C H Z E M Í C H CEN

N Á R O D N Í D O P L K Y K EN 206-1 V â L E N S K C H Z E M Í C H CEN N A T I O N A L A M E N D M E N T S T O E N 206-1 I N C E N M E M B E R S T A T E S A LAIN TùRBA EN 206-1 je ve shodû s jejími ustanoveními doplàována v zemích evropské normalizace CEN národními normami. Zásadnûj í národní normativní úprava je nutná i v âr, hlavnû s cílem omezit rozsah subnormativních pfiedpisû nutn ch k interpretaci informativních ustanovení t kajících se odolnosti proti vlivûm prostfiedí. EN 206-1 is being amended by national standards in the countries of CEN standardization in accordance with its provisions. The Czech Republic is one of the countries which need to develop its standards. The development is largely aimed at a reduction of the scope of substandard regulations required for interpretation of information provisions on resistance to environmental effects. S ohledem na rûznost klimatick ch a dal- ích podmínek umoïàuje evropská norma âsn EN 206-1 [1] (úvod, nûkteré ãlánky) pouïití národních norem nebo ustanovení platn ch v místû pouïití betonu, dokonce i jako alternativu k normativnímu pfiístupu. Tím spí e nejsou v rozporu s EN 206-1 národní pfiedpisy t kající se informativních ustanovení normy, napfi. mezních hodnot pro sloïení a vlastnosti betonu uveden ch v informativní pfiíloze F. Uvedená moïnost byla nejdfiíve vyuïita v zemi sekretariátu EN 206-1. VSRNbyla soubûïnû s DIN EN 206-1 v roce 2001 vydána i rovnocennû platná národní norma DIN 1045-2 [2]. âlánky této nûmecké národní normy jsou ãíslovány s návazností na EN 206-1. Tím je umoïnûno vydání publikace Spolkového svazu nûmeckého prûmyslu v robcû transportbetonu [3], která zahrnuje spoleãné a doslovné znûní obou norem a usnadàuje tak jejich vyuïívání. âlánky a vûty národní normy jsou pfiitom oznaãeny postranní ãarou. Radikálnûj í pfiístup byl pouïit v sousedním Rakousku. Zde byla v roce 2002 vydána velmi obsáhlá 120 stránková jednotná norma ÃNORM B 4710-1 [4]. Tato norma zahrnuje v tematicky sefiazeném sledu jak normativní ustanovení EN 206-1, tak i dal í ãetné ãlánky, které mají funkci národních dodatkû nebo dokonce zmûn (napfi. jiné ãíselné oznaãení klasifikace konzistence podle rozlití). V ní jsou obsaïena mimo jiné i podrobná rakouská normová ustanovení t kající se vodostavebn ch a speciálních betonû (podzemních stûn, vrtan ch pilot, betonování pod vodou). Aby se normativní ustanovení EN 206-1 v této normû vizuálnû neztrácela, je pro nû pouïito grafické zv raznûní. Dal í národní normy vy ly [5] nebo vyjdou i v dal ích státech (Velká Británie, védsko, Nizozemí, Francie, v carsko). Nûkteré z nich jsou sice pouze v návrzích a proto bûïnû nedostupné, i dostupné národní normy v ak poskytují dostatek zku eností pro jejich vyuïití v âr. V na em státû fie il s podobn m zamûfiením t m pracovníkû Svazu v robcû betonu âr úpravu, která vyústila do schválené Zmûny 2 (2003). ProtoÏe velká ãást návrhû, ke kter m byly pfiipomínky, nebyla schválena, stala se tato zmûna torzem pûvodních zámûrû, na tûstí s pfiíslibem, Ïe doplàky budou fie eny v dal í etapû. Nûkteré z úkolû, které zb vá dofie it, jsou uvedeny v následující ãásti pfiíspûvku, ve které jsou uvedena nejdfiíve specifika souãasného stavu v âr. Pro obsáhlost tématiky je následující ãást pfiíspûvku vûnována pfiedev ím odolnosti betonu proti vlivûm prostfiedí a jejímu zabezpeãování kontrolou shody. Nûkteré z dal ích námûtû jsou uvedeny mj. v pfiíspûvku autora [6] na 10. Betonáfisk ch dnech 2003. Tento pfiíspûvek byl pfiednesen v rámci panelové diskuze, která jednoznaãnû potvrdila závaïnost tématu a naléhavou nutnost fie- ení. D ÒVODY PRO E ENÍ V âr, P RAKTICKÁ ZÁVAZNOST INFORMATIVNÍ P ÍLOHY F Platná neharmonizovaná technická norma âsn EN 206-1 je normou nezávaznou. Její závaznost se obvykle zajistí smluvnû v rámci ãinností pfii realizaci stavebního díla. Pfiitom je v ak tfieba vzít v úvahu ãeskou legislativu jako celek [5]. Jde hlavnû o Nafiízení vlády ã. 163/2002, kter m se stanoví technické poïadavky na vybrané stavební v robky, v tom i zpûsob posuzování shody v robkû. Pokud parametry betonu neodpovídají informativní pfiíloze F této normy, nelze v souãasnosti pro nejãetnûji pouïívané betony (tfiíd C12/15 a vy ích) získat certifikát na beton podle âsn EN 206-1. Z toho vypl vá, Ïe informativní hodnoty pfiílohy F mají de facto normativní platnost. V dal ích ãástech pfiíspûvku, pfiedev ím v kapitole vûnované dûsledkûm karbonatizace betonu, bude ukázáno, Ïe nûkteré z informativních hodnot neodpovídají optimálním parametrûm vypl vajícím z protikladn ch poïadavkû dan ch na jedné stranû jakostí a trvanlivostí a na druhé stranû poïadavky na hospodárnost, energetickou nároãnost a na trvale udrïiteln rozvoj. S ohledem na uvedenou souvislost není proto splnûn zákonem dan cíl technické normy, kter je poskytnout pro obecné a opakované pouïívání pravidla, smûrnice nebo charakteristiky ãinností nebo jejich v sledkû zamûfiené na dosaïení optimálního stupnû uspofiádání ve vymezen ch souvislostech. Potfieba fie ení vypl vá dále i z následujících skuteãností: Dochází k neobvyklému stavu, kdy nejnároãnûj í investofii (Ïeleznice, pozemní komunikace) pfiedepisují ve sv ch Technick ch a kvalitativních podmínkách [7] ménû pfiísné poïadavky, neï které platí pro obecné uïití (F. 1). Normativnû není fie ena moïnost vyuïívání pfiím ch metod stanovení a kontroly trvanlivosti (viz kapitola Stfiídavé pûsobení mrazu). Dosavadní stav vede a povede k zavádûní duplicitních ustanovení v subnormativních pfiedpisech (TKP a jejich obdoby, pfiíli ãetné podnikové normy), proto i k vût ímu rozsahu a k vût í nepfiehlednosti poïadavkû. Lze proto oãekávat dal í problém pfii prokazování shody, dan i tím, Ïe odbûratelé jednoho v robce betonu se budou muset zbyteãnû ãasto fiídit individuálními nároky rûzn ch investorû. Ve vztahu k vlivu prostfiedí lze dosavadní ustanovení o kontrole shody kritizovat 48 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2004

STRUCTURES QUALITY CERTIFICATION i pro následující formální nedostatek vypl vající z následujících rozporû: Kritéria shody nepfiím ch charakteristik trvanlivosti (vodní souãinitel atd.) jsou formulována normativnû a pfiesnû (vãetnû normativních poïadavkû na meze pfiípustn ch odchylek v závislosti na pfiejímacích ãíslech). Pfiíslu né mezní hodnoty v tab. F.1 jsou v ak normou oznaãeny jako informativní. Pfiímé charakteristiky trvanlivosti betonû s poïadovanou vlastností (ãl. 5.3.3) nejsou normou stanoveny, proto nejsou stanovena ani kritéria shody. Souãasn stav normalizace si v zájmu efektivního fie ení vyïádá v nev jimeãn ch pfiípadech pouïití zahraniãní normy, pfiípadnû v jimku z normy (pro právní nezávaznost normy je v ak udûlování v jimky bezpfiedmûtné). Pokud v ak není platná ãeská technická norma dodrïena, vznikají v robci dal í právní povinnosti. S cílem omezit energii a náklady, které si uvedené dal í povinnosti vyïádají, bylo by úãelné, aby podobnû jako v sousedních zemích byl i v âr vydán pfiedpis, kter by usnadnil ãinnost tûm, ktefií nesouhlasí se souãasnou domácí tendencí pouïívat informativní mezní hodnoty tabulky F.1 ve funkci závazn ch mezí pro kontrolu shody. M EZNÍ HODNOTY PRO SLOÎENÍ BETONU Vedle zv ené nároãnosti na jakost a trvanlivost konstrukce (jak vlastního betonu, tak i zabudované ocelové v ztuïe) je obecn m pfiínosem evropsk ch norem (dfiíve ENV 206, nyní EN 206-1) ir í moïnost vyuïívání kontroly shody podle mezních hodnot pro sloïení betonu. Jak jiï bylo uvedeno, je obecnost uplatnûní této nepfiímé kontroly zdûraznûna i tím, Ïe jedinû pro ni jsou v tabulkách 17 a 19a stanovena normativní a pfiesná kritéria shody (vãetnû tolerancí). KaÏdá v hoda má v ak svûj rub. Nûkteré nev hody byly jiï uvedeny; pfied dal ím konkrétním vyjádfiením budou dále uvedeny poznámky k vhodnosti dále uveden ch charakteristik, které jako pfiímé parametry slo- Ïení betonu mají plnit funkci nepfiím ch charakteristik odolnosti proti vlivûm prostfiedí. Vodní souãinitel Vodní souãinitel je nejvhodnûj í nepfiímou normativní charakteristikou odolnosti betonu proti vût inû vlivû prostfiedí. Mezní hodnoty se v uvedené funkci osvûdãily v základních normách sousedních zemí, napfi. mezní hodnota 0,60 jako kritérium trvanlivosti betonû odoln ch proti venkovnímu prostfiedí (dé È a stfiídání mrazu) a jako kritérium pro vodotûsnost tenkostûnn ch konstrukcí (tím nepfiímo i pro odolnost betonu proti nûkter m dal ím agresivním prostfiedím). Problematiãtûj í je jeho vyuïívání pfii pouïívání pfiímûsí. Normou stanovené k- hodnoty jsou odvozeny ze zkou ek pevnosti a nevyjadfiují zpravidla dostateãnû vûrnû pfiízniv vliv dûleïit ch pfiímûsí na odolnost betonu. TéÏ neb vá vïdy vyjádfien pfiízniv vliv zv ení obsahu pojiva na vodotûsnost betonu a tím nepfiímo i na odolnost proti nûkter m vlivûm prostfiedí. Problematické je pouïívání vodního souãinitele ve funkci mezní hodnoty pro hodnocení vlivu karbonatace. Napfi. pfii stejném vodním souãiniteli probíhá karbonatace u cementû s obsahem strusky rychleji neï u portlandského cementu CEM I [8]. Obsah cementu Obsah cementu je nejproblematiãtûj í nepfiímá charakteristika trvanlivosti betonu. DÛvodem je jeho velká závislost na velikosti max. zrna kameniva a na poïadovan ch vlastnostech ãerstvého betonu (konzistence, vhodnost pro mimofiádné zpûsoby zhutàování). Podobnû jako u vodního souãinitele je dal ím problémem sortiment cementû a dostateãnû vûrné vyjádfiení funkce pfiímûsí. Z uvedeného dûvodu obsahuje napfi. BS 8500 [9] tabulku a ustanovení, pomocí kter ch lze hodnotit pfiímûsi dávkované v betonárnû podobnû jako pfiímûsi (neslinkové hlavní sloïky) obsaïené v cementu. Obsah vzduchu Podobnû jako u v ech charakteristik tab. F. 1 platí mezní hodnoty vzduchu jen pro pfiedpokládanou provozní Ïivotnost konstrukce 50 let, pro cement CEM I a pro kamenivo s maximální jmenovitou horní mezí frakce od 20 do 32 mm. Mezní hodnoty pro jiné podmínky chybí. Navíc je tfieba vzít v úvahu, Ïe obsahy vzduchu jsou vlivem mnoh ch plastifikaãních a superplastifikaãních pfiísad aï o 2 % zvût eny o vût í vzduchové póry, které nemají na odolnost proti opakovanému zmrazování stejnû pfiízniv vliv jako vzduchové póry do cca 0,3 mm. Pevnostní tfiída V eobecnû je vyváïená normová specifikace minimální pevnostní tfiídy úãelná i z praktick ch technickoekonomick ch dûvodû. ProtoÏe rozpoãtové náklady se urãují ãasto jen podle pevnostní tfiídy betonu, je v zájmu v robce betonu i odbûratele úãelné, aby v prûbûhu statického fie ení bylo jasné, Ïe nelze pfiedepisovat souãasnû nízkou tfiídu betonu a vysoké nároky na trvanlivost. Pro v e uvedenou problematiku vyuïívání vodního souãinitele pro hodnocení vlivu karbonatace je stanovení mezních pevnostních tfiíd pravdûpodobnû nejvhodnûj ím, nejjednodu ím a osvûdãen m postupem, jak hodnotit betony ve vztahu ke karbonataci. V LIV KARBONATACE NA KOROZI V ZTUÎE (XC) Tento vliv prostfiedí je komentován podrobnûji z následujících dûvodû: U karbonatace nepfiipadá prakticky v úvahu jiné fie ení neï nepfiímá kontrola shody s vyuïitím mezních hodnot pro sloïení betonu. Zkou ení prûbûhu karbonatace nelze obecnû pouïít pro ãasov rozsah zkou ek a pro jejich nároãnost. Zvlá tû závaïné dûvody pro revizi mezních hodnot v tabulce F. 1. Spojitost s poïadavky na tlou Èku krycí vrstvy betonu. Pro závaïnost ochrany oceli proti korozi a tím i pro pfiím vliv na bezpeãnost konstrukce musí norma obsahovat normativní poïadavek na jakost vyztuïeného betonu; stanovení informativních mezních hodnot pro kontrolu shody není správn m fie ením. PoÏadavky na beton Informativní nároky tabulky F. 1 jsou na obr. 1 aï 3 porovnány jak s normativními nároky dfiíve platn ch ãeskoslovensk ch (resp. ãesk ch) norem, tak i s poïadavky dûleïité zahraniãní normy DIN 1045-2 [2] a nároãného návrhu TKP 17 [7] (tím i návrhem TKP 18). Porovnání nárokû na nejniï í pfiípustnou pevnostní tfiídu betonu je provedeno na obr. 1, horní meze vodního souãinitele na obr. 2 a dolní meze obsahu cementu na obr. 3. Pokud jde o novû platné normy, je ve v ech pfiípadech nejménû nároãná nûmecká norma DIN 1045-2. Stejné nároky jako DIN 1045-2 má na tfiídu betonu, tedy na nejzávaïnûj í nepfiímou charakte- B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2004 49

Min. charakteristická krychelná pevnost [MPa] Horní mez vodního souãinitele V / (C+k.P) Dolní mez obsahu cementu [kg/m 3 ] 40 20 10 0 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0 280 260 240 220 200 Nároky na min. tfiídu (znaãku) betonu. âsn 73 1201: I. âsn 73 2001: B135 10 10 10 10 20 20 âsn 73 1201 DIN 1045-2 âsn EN 206-1 âsn 73 2001 TKP 17 Horní mez vodního souãinitele není normou pfiedepsána ristiku prûbûhu karbonatace (viz závûr pfiedchozí kapitoly) i TKP 17. I tyto nejménû nároãné nové poïadavky jsou v ak podstatnû pfiísnûj í neï nároky dfiíve platn ch ãeskoslovensk ch norem, které spolu s jejich nedostateãnou vymahatelností nezaruãily potfiebnou jakost a trvanlivost betonov ch konstrukcí. Rozdíly jsou v znamné, podobnû jako u rozdílû mezi nároky tabulky F. 1 a spoleãn mi nároky DIN 1045-2 a TKP 17; u nárokû na pevnostní tfiídu jde i o rozdíl dvou tfiíd. Souvislost s poïadavky na tlou Èku krycí vrstvy Karbonatace je sice projevem chemického pûsobení vzdu ného kysliãníku uhliãitého na beton a tím i korozí betonu, tato koroze je v ak do EN 206-1 zafiazena 25 25 âsn 73 2400 DIN 1045-2 TKP 17 âsn EN 206-1 âsn 73 2400 DIN 1045-2 âsn EN 206-1 TKP 17 37 37 hlavnû s cílem zabezpeãit trvanlivost vyztuïen ch betonov ch konstrukcí tak pomal m prûbûhem karbonatace povrchové vrstvy, aby v dobû provozní Ïivotnosti nedo lo vlivem sníïení ph ke korozi ocelové v ztuïe. Tato skuteãnost je napfi. Tab. 1 Tab. 1 Obr. 1 Fig. 1 Obr. 2 Fig. 2 Obr. 3 Fig. 3 a pfiedpisû na tfiídu betonu vyjádfienou dolní mezí charakteristické krychelné pevnosti and regulations for a class of concrete represented by the lower limit of the characteristic cube strength a pfiedpisû na horní mez vodního souãinitele and regulations for the upper limit of the water cement ratio a pfiedpisû na dolní mez obsahu cementu [kg/m 3 ] and regulations for the lower limit of the cement content v nové nûmecké normû [2] vyjádfiena tím, Ïe v normativní tabulce pfiílohy F jsou stupnû vlivu prostfiedí XC1 aï XC4 zafiazeny do oddílu Koroze v ztuïe. Ochrana ocelové v ztuïe je vedle poïadavkû na jakost betonu zabezpeãována i poïadavky na tlou Èku krycí vrstvy. Proti dfiívûj ímu stavu v âsfr a âr jsou poïadavky na tyto tlou Èky v nov ch normách [10] v znamnû zvût ovány, smûrnû o 10 aï 15 mm. Z uvedeného dûvodu se zabezpeãí trvanlivost vyztuïen ch konstrukcí soubûhem obou nov ch úprav (zv ení nárokû na beton, zvût ení tlou Èky krycí vrstvy) spolehlivû i tehdy, kdyï nároky na beton budou zvût eny pouze na úroveà pfiedepisovanou DIN 1045-2 a TKP 17 (viz obr. 1); tedy na pfiíklad, kdyï vyztuïen beton uvnitfi budov s nízkou vlhkostí vzduchu (XC1), nebude muset mít vïdy vy í tfiídu neï C16/20. Názornou ilustraci soubûïné funkce obou faktorû (jakost betonu, tlou Èka krycí vrstvy) poskytují britské pfiedpisy BS EN 206-1/BS 8500 [9]: Jako pfiíklad jsou v tab. 1 uvedeny nároky na beton v závislosti na tlou Èce krycí vrstvy, platné za následujících podmínek: stupnû vlivu prostfiedí XC3 a XC4, tlou Èky krycí vrstvy odpovídají nominálním hodnotám c min,dur a toleranci c dev = 5 mm, bûïná návrhová Ïivotnost (50 let, kategorie návrhové Ïivotnosti 4). S T ÍDAVÉ PÒSOBENÍ MRAZU (XF) Porovnání poïadavkû vybran ch norem a pfiedpisû na mezní tfiídy a na mezní hodnoty sloïení betonu je provedeno v tab. 2 a to s barevn m vyznaãením jejich nároãnosti. Nejpfiísnûj í jsou nároky informativní tabulky F. 1 EN 206-1; nároãnost spoãívá i v tom, Ïe tato norma, podobnû jako TKP 17, nepfiipou tí nepro- Pfiíklad nárokû britsk ch norem BS EN 206-1 / BS 8500 [9] na tlou Èku krycí vrstvy, na tfiídu betonu a na jeho sloïení The case of British standard demands BS EN 206 1 / BS 8500 [9] for a thickness of a cover, a class of concrete and its composition Stupnû vlivu prostfiedí XC3 a XC4 Tlou Èka [mm] krycí vrstvy c min,dur + 5 20 25 35 40 Mezní pevnostní tfiídu nepo- C40/50 C32/40 C28/35 C25/ nároky vodní souãinitel voluje 0,45 0,55 0,60 0,65 na obsah cementu [kg/m 3 ] se 340 0 280 260 NiÏ í nároky na beton se nepfiipou tûjí ani pfii vût ích tlou Èkách krycí vrstvy neï 40 mm. Pevnostní tfiídy C32/40 a C28/35 neodpovídají EN 206-1, tabulka 7. Porovnání nárokû s jin mi normami je proto ztíïeno. 50 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2004

STRUCTURES QUALITY CERTIFICATION Tab. 2 Tab. 2 a pfiedpisû na tfiídu betonu, na vodní souãininel a na obsah cementu and regulations for a class of concrete, a water cement ratio and a cement content Pro- StupeÀ Min. tfiída hodnota Max. vodní souãinitel Min. obsah cementu vzdu - vlivu charakteristické krychelné w max [1] C min [kg/m 3 ] nûní prostfiedí pevnosti f ck [MPa] (pfiímûs zahrnuta k-hodnotou) (pfiímûs zahrnuta k-hodnotou) BS DIN TKP EN BS DIN TKP EN BS DIN TKP EN XF1 35 37 0,60 0,60 0,60 0,55 280 280 0 0 ne XF2 40 45 0,55 0,50 0 320 XF3 50 45 0,45 0,50 340 320 XF4 50 0,45 340 XF1 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x ano XF2 0,60 0,55 0,55 0,55 280 0 0 0 XF3 37 37 0,60 0,55 0,50 0,50 280 0 320 320 XF4 35 37 37 37 0,55 0,50 0,45 0,45 0 320 340 340 Oznaãení: x x x není normováno BS BS 8500 [9] TKP TKP 17 [7] a TKP 18 nejpfiísnûj í nárok DIN DIN 1045-2 [2] EN âsn EN 206-1 [1] nejniï í nárok vzdu nûné betony ani pro stupnû XF2 a XF3. Naopak nejménû nároãná je britská norma, pravdûpodobnû pro mírnûj í klimatické nároky; jedinû tato norma pfiipou tí neprovzdu nûné betony i pro stupeà vlivu prostfiedí XF4. Pro r sující se moïnosti fie it odolnost betonu proti vlivûm prostfiedí XF i bez provzdu nûní je koda, Ïe pro odolnost proti vlivûm prostfiedí není normativnû a konkrétnû fie ena kontrola shody betonû s poïadovan mi vlastnostmi (viz ãlánek 5.3.3). EN 206-1 obsahuje sice informativní pfiílohu J Návrh sloïení betonu z hlediska trvanlivosti, ta v ak neobsahuje takové specifikace, které by mohly b t pou- Ïívány bez dal ích normativních nebo subnormativních pfiedpisû. Pro vlivy prostfiedí XF jsou pfiitom k dispozici ovûfiené metody zkou ení, zaloïené napfi. na zji - Èování hmotnosti odpadu (odlupování) pfii stfiídavém zmrazování a rozmrazování v prostfiedí modelujícím i vliv chemick ch rozmrazovacích látek. O STATNÍ VLIVY PROST EDÍ Odolnost betonu proti dal ím vlivûm prostfiedí (XD-chloridy, XA-chemické pûsobení) lze v mnoh ch pfiípadech zabezpeãit v robou betonû, které mají podstatnû niï- í pevnostní tfiídu neï je informativní poïadavek v tab. F. 1. Nûkteré pfiímûsi (popílek, struska, kfiemiãit úlet, metakaolin) mají totiï na odolnost betonu (resp. oceli) v znamnû vût í vliv, neï na pevnost betonu. Jedním z mnoha pfiíkladû je vysoká trvanlivost nízkopevnostních malt z vhodného hydraulického vápna. Nárok na minimální tfiídu betonu lze proto sníïit na C25/; v zájmu jednoznaãného v kladu je v ak tfieba, aby tento sníïen nárok mûl normativní platnost. Podobnû jako v pfiedchozí kapitole je tfieba normativnû povolit alternativní postupy kontroly shody (viz téï následující kapitolu). N ÁMùTY NA OPAT ENÍ Trvanlivost, kritéria shody Normativnû pfiedepsat nejniï í pfiípustné tfiídy betonu. V souhlasu s pfiedchozími v vody jsou navrhovány hodnoty uvedené v tab. 3. Zavést normovou zku ební metodu pro Literatura: [1] âsn EN 206-1:2001 Beton- âást 1: Specifikace, vlastnosti, v roba a shoda [2] DIN 1045-2 Tragwerke aus Beton, Stahlbeton und Spannbeton- Teil 2: Beton- Festlegung, Eigenschaften, Herstellung und Konformität- Anwendungsregeln zu DIN EN 206-1, ãervenec 2001 [3] Bundesverband der Deutschen Transportbetonindustrie e.v.(btb): Transport- beton nach DIN EN 206-1/DIN 1045-2, August 2001 [4] ÖNORM B 4710-1 Beton, Teil 1: Festlegung, Eigenschaften, Herstellung und Konformitätnachweis (Regeln zur Umsetzung der ÖNORM EN 206-1, 2002) [5] tevula M.: Konec roku 2003 konec nûkter ch ãesk ch betonáfisk ch norem, Sb. pfi. konfer. 10. Betonáfiské dny 2003, Pardubice, prosinec 2003 ovûfiení odolnosti betonu proti stfiídavému zmrazování a rozmrazovacím prostfiedkûm. Tím umoïnit i vyuïitelnost neprovzdu nûn ch betonû pro vy í stupnû vlivu prostfiedí neï je XF1. Pro kontrolu shody vlastností betonu umoïnit i vyuïívání takové kombinace prûkazní zkou ky a kontroly shody vybran ch vlastností uveden ch v tab. 17, pfii které by místo mezních hodnot tab. F. 1 byly pouïívány ve funkci mezních poïadavkû mezní hodnoty stanovené v rámci vyhodnocení prûkazní zkou ky. Nenormovan m hodnotám pfiílohy F ponechat informativní platnost. [6] tûrba A.: Vliv âsn EN 206-1 na navrhování a kontrolu betonu, Sb. pfi. konfer. 10. Betonáfiské dny 2003, Pardubice, prosinec 2003 [7] TKP 17 Technické kvalitativní podmínky staveb ãesk ch drah, Kap. 17, Beton pro konstrukce, ãtvrté-aktualizované vydání; âeské dráhy, s. o., Praha, 2002 [8] Hork B.: Technologické a zku ební problémy v roby betonu. In: Provozní, technologické i jakostní problémy v roby betonu a jejich fie ení, SEKURKON Praha, bfiezen 1998 [9] British Cement Association: Guide to the selection of concrete quality and cover to reinforcement for normal concrete structures, July 2002 [10] Filipová Jitka, Kohoutková Alena, Jaroslav Procházka: Zavádûní EN 1992: Navrhování betonov ch konstrukcí do praxe- trvanlivost, anal za konstrukce, Beton TKS 2/2003 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2004 51

Stupnû vlivu prostfiedí a v echny ostatní vlivy prostfiedí *) Minimální pevnostní tfiída C16/20 C20/25 C25/ *) XD1aÏ XD3, XF1aÏ XF4, XA1aÏ XA3, min. nároky na odolnost proti obrusu a podobnû Tab. 3 Tab. 3 Návrh normativních poïadavkû na minimální pevnostní tfiídu betonû odoln ch proti vlivûm prostfiedí The proposal of standard demands for the minimal class of concrete with environmental effect resistance Dal í námûty a doporuãené zásady fie ení Pfiíklady nûkter ch dal ích námûtû jsou uvedeny v [6]. Vedle prvofiadého cíle jakost a trvanlivost respektovat i nároky na finanãní, energetickou a ekologickou hospodárnost, zpfiísnit nároky proti dfiívûj ímu stavu, ale i s vûdomím, Ïe patn stav nûkter ch dfiíve proveden ch betonov ch konstrukcí byl zavinûn více nedodrïováním norem, neï jejich parametry. Unifikací základních poïadavkû umoïnit zjednodu ení dosavadních a pfiipravovan ch nenormov ch pfiedpisû. VyuÏít v maximální mífie v sledek ãinnosti v sousedních zemích, rozhodnû v ak nepfiekroãit rozsah rakouské normy [4]. Poznámky k postupu fie ení Je tfieba udrïet dosavadní nadstandardní vztahy se Slovenskem (Slovensko pfievzalo dokonce ãeské znûní EN 206-1). Proto je Ïádoucí spoleãné fie ení se slovensk mi odborníky. VyuÏít zku enost zpracovatelû dûleïit ch pfiedpisû (napfi. TKP 17 a TKP18). Z ÁVùR KaÏdá zmûna norem a pfiedpisû vede k mnoha ãekan m i neãekan m problémûm a je proto obecnû neïádoucí. DÛvody pro podobné zmûny, které probûhly a probíhají u vût iny ostatních ãlenû CEN, jsou v ak natolik váïné, Ïe se zmûnám nevyhneme ani v âr. Ing. Alain tûrba L.C.M. Loudin a spol., v. o. s. Kfiivá 8, 1 00 Praha 3 tel.: 266 314 854, fax: 272 733 437 e-mail: a.sterba@volny.cz B U D O V A N I L E H O U S E Po úspû ném pronájmu kanceláfisk ch prostor v budovû Danube House, dokonãené na jafie roku 2003, zaãne v stavba dal í budovy projektu River City Prague Nile House letos v únoru. Dokonãení budovy s uïitnou podlahovou plochou 19 350 m 2 je plánováno na konec roku 2005. Spoleãnost Europolis Invest Management, s. r. o., pokraãuje ve sv ch investicích v âeské republice. Danube House nás pfiesvûdãil o tom, Ïe tento produkt a jeho umístûní jsou domácími i mezinárodními spoleãnostmi v Praze velmi dobfie pfiijímány. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe i Nile House bude úspû n, fiekl fieditel spoleãnosti Petr Urbánek na tiskové konferenci 29. ledna 2004. Znovunabytá dûvûra v danou lokalitu, pozitivní impulsy hospodáfiského rûstu a koneãnû i vstup do Evropské unie jsou faktory, které zájem o pronájem prostor v budovû podpofií, fiekl Andrew Thompson, vedoucí Sekce pro pronájem kanceláfisk ch prostor ve spoleãnosti Cushman & Wakefield Healey & Baker. Nile House bude mít v echny pozitivní prvky, které byly úspû - nû provûfieny v budovû Danube House. Komfortní chladicí systém, kter nájemcûm uspofií v znamn podíl energetick ch nákladû (45 % aï 50 %) v porovnání s bûïn mi administrativními budovami, a také impozantní atrium srdce budovy. Objekt pouïívá vzhledovû podobné prvky jako v sousedním Danube House, je v ak komponován velmi odli n m zpûsobem. Budovy Nile House a Danube House budou mít kaïdá odli nou atmosféru a nûkteré prvky. Budou v ak vyjadfiovat pfiíslu nost k projektu River City Prague jako celku. Vytvofiení takového vjemu je dûleïitûj í neï prost souãet jednotliv ch i kdyï atraktivních solitérû., fiekl pan Le Lay, architekt ze spoleãnosti RFR, kter je autorem statického i architektonického fie ení konstrukce atria a v tahû u obou budov. Nile House bude mít kromû 17 600 m 2 kanceláfisk ch prostor také 1 700 m 2 maloobchodní plochy a 218 parkovacích míst. Poskytne zamûstnancû v kanceláfiích i vefiejnosti atraktivní moïnosti stravování v restauracích, pohodln nákup v obchodech a dal í doplàkové sluïby. tisková zpráva redakãnû zkrácena 52 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2004