LABORATORNÍ ZVÍŘATA. Ústav patologické fyziologie Lékařská fakulta v Plzni Univerzita Karlova

Podobné dokumenty
OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Biologie Plemenitba a reprodukce Výživa a krmení Technika chovu 108

CZ.1.07/1.5.00/ pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová

Využití zvířat použitých k pokusným účelům v ČR v roce tabulka EK

Testování in vivo. Jana Horáková

Zjišťování toxicity látek

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

patologická fyziologie

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav

Bezpečnost výrobků. určených spotřebitelům. MUDr.Dagmar Jírová,CSc. Vedoucí Centrum laboratoří a Odbor toxikologie Státní zdravotní ústav

EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY

CYTO projekt: Studie průniku cytostatik přes pokožku a orální epitel


Jak použít údaje ze studií in vitro ke splně ní požadavků na informace dle nařízení REACH. Webinářo požadavcích na informace 30.

Usnesení o výkladu některých ustanovení a pojmů této Dohody

36-47-M/01 Chovatelství

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

MNOHOSTRANNÉ KONZULTACE SMLUVNÍCH STRAN EVROPSKÉ DOHODY O OCHRAN

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

DIAGNOSTIKA INFEKČNÍCH CHOROB KULTIVACE V LABORATORNÍCH PODMÍNKÁCH

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Genetika vzácných druhů zuzmun

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Genetika zvířat - MENDELU

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Analytická toxikologie

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

M A T U R I T N Í T É M A T A

2. provede umělé oplození vajíčka za účelem jiným, než dosažení těhotenství u ženy, od níž vajíčko pochází,

pracujících s laboratorními zvířaty;

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů

Využití zvířat použitých k pokusným účelům v ČR v roce tabulka EK

Ministerstvo zemědělství Odbor živočišných komodit

VANOQUAT. Mycí a dezinfekční přípravek pro potravinářství. Mikrobiologická dokumentace přípravku

Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů

Veterinářství Plasy. Maturitní okruhy

Suchá krevní skvrna (Suchá krevní kapka, Dried Blood Spot)

Chromosomy a karyotyp člověka

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Bezpečnostní list podle Nařízení (ES) č. 1907/2006

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

Příbuznost a inbreeding

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

BODIT TACHOV. Omezení zdravotních problémů u králíků pomocí aditiv - SURIANCE antibakteriální prostředek

MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK

Etologie myši domácí

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

Základní genetické pojmy

Zákon 308/2011Sb., kterým se mění zákon č. 166/199 Sb.

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

analýzy dat v oboru Matematická biologie

Mendelistická genetika

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Ochrana zdraví při práci s biologickými činiteli

QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).

Suchá krevní skvrna (Suchá krevní kapka, Dried Blood Spot)

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Vývoj nového léčiva. as. MUDr. Martin Votava, PhD.

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

VÝVOJ NOVÉHO LÉČIVA PREKLINICKÉ KLINICKÉ HODNOCENÍ. Farmaceutický výzkum. Cíl: získat nové farmaceutické poznatky v oblasti léčiv a léčivých přípravků

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Advanced Therapies Products Produkty Moderní terapie a výrobní laboratoře. Barbara Kubešová

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Univerzita Karlova v Praze. Lékařská fakulta v Plzni. Centrální uživatelské zařízení. Standardní operační postup č.4

Transkript:

LABORATORNÍ ZVÍŘATA Ústav patologické fyziologie Lékařská fakulta v Plzni Univerzita Karlova Jan Cendelín, Jaroslav Voller 2009 1

Nejvýznamnější druhy laboratorních zvířat Myš nejpoužívanější, farmakologie, genetika savců, virologie, modely lidských nemocí (množství mutantních kmenů, transgenních a knock-out linií) Potkan výzkum učení, paměti a chování, modely diabetu, onemocnění ledvin apod. Králík sérologie, kvantitativní stanovení inzulínu, stanovení pyrogenů, testování dráždivých účinků látek na rohovku Kočka výzkum CNS a respiračního systému Pes např. beagle, užití v elektrofyziologii, neurofyziologii, farmakologii Morče mikrobiologie a sérologie, fyziologie sluchu Křeček - genetika Prase - nácvik chirurgických technik, dočasné krytí popálenin prasečí kůží Primáti makak, pavián, šimpanz použití v neurologii, virologii, výzkumu chování Žába fyziologie krevního oběhu, elektrofyziologie Ryby, měkkýši, hmyz... 2

Manipulace s myší Manipulace s laboratorními zvířaty Přenáší se uchopena za ocas. Pro i. p. injekci uchopíme palcem a ukazovákem pevně za kůži za krkem a ocas fixujeme malíkem. Obrátíme bříškem vzhůru, hlavou dolů (pokles vnitřností) a druhou rukou aplikujeme injekci. Manipulace s potkanem Stejně jako u myši přenášíme za ocas. Potkanovi je nutno dát podložku (ruku). Jinak hrozí skalpování ocasu. Při i. p. injekci jedna ruka drží zvíře za kůži za hlavou a na hřbetě, nebo pevně pod dolní čelistí a druhá ocas. Zvíře obrátíme jako u myši. Injekci obvykle aplikuje druhá osoba. Manipulace s králíkem Jednou rukou uchopíme zvíře za kůži na krku a druhou za kůži na hřbetě. Injekce aplikujeme většinou i.v. do ušní žíly nebo i. m. do gluteálního svalu při natažení zadního končetiny. 3

GENETIKA LABORATORNÍCH ZVÍŘAT 1. Isogenní = geneticky definované kmeny (isogenicita= genetická totožnost všech jedinců) 2. Neisogenní = geneticky nedefinované kmeny 3. Kmeny geneticky částečně definované 4

Isogenní kmeny - 1 Inbrední kmeny - Vznik příbuzenskou plemenitbou po více než 20 generací (bratr + sestra nebo potomek + jeden z rodičů) - homozygotnost více než 98 % (Stupeň homozygotnosti je udáván koeficientem inbreedingu.) - Vlastnosti: isogenicita, fenotypová uniformita (nízká variabilita reaktivity), obvykle nízká fertilita, náchylnost k nemocem - Výhody užití v experimentu: homogenní soubor, možnost užití menšího počtu jedinců - Nevýhody užití v experimentu: riziko, že zjištěné skutečnosti jsou kmenově specifické a neplatí pro jiné kmeny, problematičtější generalizace výsledků Koizogenní kmeny (mutantní kmeny) - od původního kmene se liší jen v jednom genu, ve kterém došlo k mutaci Kongenní kmeny - kmeny vzniklé křížením dvou kmenů a následným zpětným křížením (minimálně 10, selekce sledovaného znaku) - výskyt specifických genů jednoho kmene na pozadí kmene druhého 5

Isogenní kmeny - 2 Rekombinantně-inbrední kmeny - zkřížení dvou kmenů, z hybridů jsou pak vytvořeny nové linie, které jsou dále kříženy bratr x sestra, vznikne nový inbrední kmen Rekombinantně-kongenní kmeny - zkřížení dvou kmenů, následně 3 zpětná křížení k jednomu z rodičovských kmenů a pak inbredizace křížením bratr x sestra (alespoň 14krát) Konsomické kmeny - na pozadí jednoho kmene přenesen zpětným křížením celý chromosom kmene druhého (podobně, jako jednotlivé geny u kongenních kmenů), obtížný proces 6

Neisogenní kmeny Outbrední linie - geneticky heterogenní populace, nedochází však ke křížení s jedinci jiných linií, v rámci populace se vyhýbáme příbuzenskému křížení, tak aby koeficient inbreedingu zůstával co nejnižší - Vlastnosti: určitá fenotypová variabilita (vyšší variabilita reaktivity), vyšší fertilita a odolnost vůči nemocem - Výhody užití v experimentu: levnější a snazší produkce, obecněji platné nálezy - Nevýhody užití v experimentu: méně homogenní soubor, nutnost použití většího počtu jedinců Geneticky heterogenní linie - vznikají zkřížením několika inbredních kmenů a následným chovem jako v outbrední populaci Outbrední selektované linie - v outbrední populaci je selektován určitý fenotypový znak 7

Zvířecí modely onemocnění Mutantní zvířata Transgenní zvířata Knock-out zvířata 8

GNOTOBIOLOGIE LABORATORNÍCH ZVÍŘAT Zvířata konvenční - nedefinovaná mikroflóra - otevřený chov za dodržení základních hygienických podmínek SPF zvířata = specified pathogen free - mikróflora zvířat prokazatelně neobsahuje specifické patogeny. - bariérový chov Gnotobiotická zvířata - izolátorový chov 1. Axenická zvířata = germ free - bez přítomnosti jakýchkoliv mikrobů - mláďata vybavena sterilní hysterektomií nebo hysterotomií do strerilního prostředí izolátoru 2. Asociovaná zvířata - vytvořená z axenických zvířat jejich umělým osídlením jedním nebo více druhy mikroorganismů - monoxenická, dixenická, polyxenická 9

SYSTÉMY CHOVU LABORATORNÍCH ZVÍŘAT Otevřený vstup zvířat, osob a materiálu je volný, bez bariéry Bariérový zvířata oddělena od vnějšího prostředí bariérou, nejsou oddělena od člověka (sterilizace potravy, vody, steliva, dokonalá osobní hygiena personálu, vstup hygienickou smyčkou) Izolátorový zvířata uzavřena v izolátoru, který je odděluje od vnějšího prostředí i od člověka 10

Schéma bariérového chovu Schéma bariérového chovu 11

Schéma izolátoru Izolátory: přetlakové podtlakové Schéma izolátoru 12

ZÁSADY PRÁCE S LABORATORNÍMI ZVÍŘATY 3 R: REPLACEMENT REDUCTION REFINEMENT 13

Alternativní testy Musí projít validačním řízením, které zajišťuje organizace ICCVAM (Interagency Coordinating Committee on the validation of alternative methods). Každá nová alternativní metoda je revidována panelem odborníků z celého světa, kteří nejsou na výsledku revize finančně zainteresováni. Po určitou dobu mohou být používány obě metody stará i nová. Dle ECVAM (European Centre for the Validation of alternative methods) v současnosti uznáváno 21 vědecky ověřených alternativních metod (zejména testování fototoxicity, kožní dráždivosti, embryotoxicity, pyrogenity). 14

In vitro metody Buněčné a tkáňové kultury - rostlinné, živočišné, lidské buňky pěstované v laboratoři - příklady: - Neutral Red assay k bb. kulturám se přidá testovací látka s kontrastní barvou, která je vychytávána pouze živými buňkami - HeLa buňky nesmrtelná linie rakovinných buněk získaná v r. 1951 z cervixu pacientky Henrietty Lacksové. Onkologický výzkum. - 3T3 NRU phototoxicity test k buněčným koloniím přidána testovaná látka v různých koncentracích, následně aplikováno UV záření - EYETEX screen test - proteinový roztok získaný z fazolí náhrada DRAIZE testu dráždivosti na oko. Chemické poškození: zkalení roztoku Mikroorganismy - příklad: Amesův test - test mutagenity; na agar se Salmonella typhimurium s defektním genem pro syntézu histidinu přidána testovaná látka. Je-li mutagenní, dojde k reverzní mutaci a syntéze histidinu bakterie přežijí 15

Počítačové a matematické modely (in silico metody) - zobecňující modely, kvalita predikce závislá na kvalitě vložených údajů - Při přípravě modelu nahrazujícím práci se zvířetem je třeba užít velkého množství zvířat pro dostatečné množství dat pro simulaci. Získaný odhad musí být ověřen pokusem. Testy na nižších živočiších nebo nižších vývojových stádiích - Kuřecí embryo náhrada DRAIZE testu; obaly zárodku prokrveny, ale bez inervace - Nitěnky testování LD50 - Vajíčka drápatky vodní testování mortality, malformací, inhibice růstu Alternativní metody s použitím zvířat - Změněno testování toxicity xenobiotik: redukce počtu zvířat, nečeká se na úhyn (špatný stav dostatečným projevem toxicity) - Oční dráždivost netestuje se, je-li látka dráždivá pro kůži, nebo je-li látka silně kyselá/zásaditá 16

KONEC 17