Červen 2016 25. vlna
Informace o projektu
Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 27. 6. až 1. 7. 2016 Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek. Počet respondentů 600* Vážení Statistická chyba Statistická chyba volebního modelu Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných xxx ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných ± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,0 p.b. až ± 3,3 p.b. *V červnové vlně výzkumu Trendy Česka byl dotazován nižší počet respondentů v kratším časovém úseku než bylo zvykem u předchozích vln výzkumu. Důvodem bylo plné vytížení kapacity CATI studia TNS Aisa veřejnoprávním trackingem ČT. Velikost vzorku N=600 je dostačující a data z výzkumu plně reprezentativní. 3
Struktura váženého datového souboru Pohlaví Muži Ženy 48,6 % 51,4 % Věk 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ 17,4 % 28,9 % 23,5 % 30,2 % Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola 46,5 % 34,9 % 18,6 % Velikost místa bydliště Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Hlavní město Praha 17,0 % 21,8 % 18,3 % 18,2 % 12,5 % 12,2 % Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj 12,2 % 12,2 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,7 % 4,9 % 4,2 % 5,2 % 11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 % 4
Shrnutí výsledků
Shrnutí výsledků Mezi nejsilnější politické subjekty patří dlouhodobě ANO a ČSSD. Na prvním místě se za současné politické situace umístilo se značným odstupem v počtu příznivců hnutí ANO, které si oproti květnu polepšilo o 4,5 p. Na druhém místě se jako již tradičně umístila ČSSD, aktuálně se stejným ziskem jako v květnu, tedy 18,5 % Významný pokles podporovatelů zaznamenala KSČM, která si pohoršila o 4 p.b. a nyní má stejně podporovatelů jako ODS a TOP 09. Šestici uzavírá KDU-ČSL, která jako jediná ze současných parlamentních stran zaznamenala významnější nárůst, byť stále na hranici statistické chyby. Ochota jít k volbám dosahuje 66 %. Deklarovaná ochota jít k volbám do PS PČR zaznamenala v červnu tohoto roku pokles o 4 p.b. oproti předchozímu měření v květnu. Mírný pozvolný růst ochoty od dubna loňského roku se nyní zastavil. Současná hodnota 66 % se tak pohybuje na dlouhodobě sledovaném průměru. V delším časovém úseku se tedy potvrzuje, deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je, i přes různé výkyvy, poměrně stabilní. Spokojenost s celkovou politickou situací mírně poklesla, ale spokojenost s vládou je stabilní. S politickou situací je aktuálně spokojeno 27 % občanů ČR. Současná hodnota je tak nejnižší naměřenou hodnotou od listopadu 2014, pokles hodnocení oproti květnu se ale pohybuje na hranici statistické chyby. V současné době důvěřuje vládě 39 % občanů ČR, což je hodnota srovnatelná s předchozím měřením. Nicméně od začátku roku, kdy tento podíl dosahoval až 45 % je patrný významný pokles. 6
Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě
Volební model /aktuální měření Podle červnového volebního modelu roku 2016 by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran a hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. Na prvním místě se za současné politické situace umístilo se značným odstupem v počtu příznivců hnutí ANO, které si oproti květnu polepšilo o 4,5 p. Na druhém místě se jako již tradičně umístila ČSSD, aktuálně se stejným ziskem jako v květnu, tedy 18,5 % Významný pokles podporovatelů zaznamenala KSČM, která si pohoršila o 4 p.b. a nyní má stejně podporovatelů jako ODS a TOP 09. Šestici uzavírá KDU-ČSL, která jako jediná ze současných parlamentních stran zaznamenala významnější nárůst, byť stále na hranici statistické chyby. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně. Posun v pořadí Rozdíl proti květnu 2016 Rozdíl proti volbám ANO 28,5 % +4,5 +10,0 ČSSD 18,5 % +0,0-2,0 ODS 9,5 % +1,0 +2,0 KSČM 9,0 % -4,0-6,0 TOP 09 8,5 % +0,0-3,5 KDU-ČSL 7,0 % +1,5 +0,0 Piráti 4,0 % +0,5 +1,5 SPD 3,5 % +0,0 -* Svobodní 2,5 % +0,0 +0,0 STAN 2,0 % +1,5 -* Úsvit-NK 2,0 % -2,0-5,0 Ostatní 5,0 % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 405 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,5 p.b. až ±4,5 p.b. 8
Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14* Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 14* Leden 15 Únor 15 Březen 15 Duben 15 Květen 15 Červen 15 Červenec 15* Srpen 15 Září 15 Říjen 15 Listopad 15 Prosinec 15* Leden 16 Únor 16 Březen 16 Duben 16 Květen 16 Červen 16 Volební model /vývoj Podíváme-li se na vývoj volebního modelu zjistíme, že podíl podporovatelů hnutí ANO v posledních měřeních pozvolna klesal. Současné posílení o 4,5 p.b. tak znamená opět významné posílení své první pozice a to na úroveň března 2016. Rovněž se jedná o významný odskok od druhé ČSSD. Více podporovatelů má hnutí ANO mezi lidmi ve věku 30 až 44 let a zaměstnanci. Indikativně pak také mezi muži a lidmi s nižším vzděláním. Zmíněná ČSSD oproti poslednímu zůstává na stejném podílu svých podporovatelů. Významný pokles příznivců po předchozím nárůstu zaznamenala KSČM, a to zejména mezi lidmi s nižším vzděláním a ekonomicky neaktivními. Obě pravicové strany, tedy TOP 09 a 40 ODS, % dosahují podobného podílu jako v květnu. 35 % V1 V2 ANO 28,5 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % ČSSD 18,5 % ODS 9,5 % KSČM 9,0 % TOP 09 8,5 % KDU-ČSL 7,0 % Piráti 4,0 % SPD** 3,5 % Svobodní 2,5 % STAN 2,0 % Úsvit - NK*** 2,0 % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 405 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,4 p.b. až ±4,4 p.b. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD Svoboda a přímá demokracie, založeno 5. 5. 2015, předseda Tomio Okamura. ***Úsvit - NK, změny v názvu jsou shrnuty v příloze této zprávy. V1 Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 9
Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14* Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 14* Leden 15 Únor 15 Březen 15 Duben 15 Květen 15 Červen 15 Červenec 15* Srpen 15 Září 15 Říjen 15 Listopad 15 Prosinec 15* Leden 16 Únor 16 Březen 16 Duben 16 Květen 16 Červen 16 Volební model /vývoj pravice vs. levice Změny mezi voliči se také odráží v pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra. I přes drobné výkyvy je patrná dlouhodobě stabilní pozice KDU-ČSL. Poměrně stabilní pozici má také pravice, kde případné změny počtu podporovatelů u obou stran jsou kompenzovány. Největší výkyvy tak lze pozorovat na straně levice a hnutí ANO. Poslední měření ukazují opět protichůdný vývoj volebního modelu. V současné době dosahují shodných výsledků. V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně. 40 % 35 % 30 % V1 V2 ANO 28,5 % 25 % 20 % 15 % Levice 27,5 % (ČSSD, KSČM) Pravice 18,0 % (TOP 09, ODS) 10 % 5 % KDU-ČSL 7,0 % 0 % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 405 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 p.b. až ±3,3 p.b. * Trendový odhad (nedotazováno) V1 Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 10
Aktuální volební preference Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Srovnáme-li aktuální volební chování s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že necelé 2/5 podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. V předchozích měřeních to byla přitom až polovina, nicméně změna se pohybuje v rámci statistické chyby. Asi třetino jejího současného elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran, oproti předchozímu měření jsme zjistili vyšší podíl dřívějších voličů ODS. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09). U KSČM po předchozím propadu voličského jádra dochází k jeho opětovné aktivaci a to na současný podíl 73 %. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví ANO 41 28 31 ČSSD 56 12 32 ODS 47 31 22 KSČM 73 14 13 TOP 09 54 17 29 KDU-ČSL 62 19 19 Piráti* 33 16 51 Svobodní* 9 41 50 Úsvit* 55 45 Zelení* 22 64 14 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 405 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 11
Ochota jít k volbám 48 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 18 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Oproti poslednímu měření v květnu 2016 došlo k významnému poklesu celkové ochoty k dlouhodobému průměru. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich? určitě ano 1% spíše ano 22% spíše ne 48% 11% určitě ne 18% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 600 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 12
Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14* Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 14* Leden 15 Únor 15 Březen 15 Duben 15 Květen 15 Červen 15 Červenec 15* Srpen 15 Září 15 Říjen 15 Listopad 15 Prosinec 15* Leden 16 Únor 16 Březen 16 Duben 16 Květen 16 Červen 16 Ochota jít k volbám / vývoj Deklarovaná ochota jít k volbám do PS PČR zaznamenala v červnu tohoto roku pokles o 4 p.b. oproti předchozímu měření v květnu. Mírný pozvolný růst ochoty od dubna loňského roku se nyní zastavil. Současná hodnota 66 % se tak pohybuje na dlouhodobě sledovaném průměru. V delším časovém úseku se tedy potvrzuje, deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je, i přes různé výkyvy, poměrně stabilní. Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí určitě ano a spíše ano. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich? určitě ano + spíše ano 75 % 70 % 65 % 60 % 55 % 50 % 45 % 65 67 66 V1 V2 62 59 63 64 64 62 70 64 66 67 68 65 65 66 63 64 67 68 71 68 70 66 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 600 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V1 Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 13
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografických skupin lze konstatovat, že vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších, byť v posledním měření se rozdíly v ochotě účastnit se voleb mezi jednotlivými věkovými skupinami spíše stírají. Výjimkou jsou pouze lidé do 29 let. Významný pokles ochoty účastnit se voleb jsme oproti poslednímu měření zaznamenali u žen, nejmladší věkové skupiny, tedy lidí do 29 let a také mezi ekonomicky neaktivními. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 48 18 12 22 muž 57 13 11 18 1 žena 40 22 12 26 18-29 let 34 25 17 24 30-44 let 51 15 13 20 1 45-59 let 50 19 8 23 60 a více let 52 16 9 22 1 základní, vyučeni 37 17 14 31 1 maturita 54 18 11 17 vysokoškolské 66 20 5 8 1 zaměstnanec/-kyně 50 19 12 19 podnikatel/ka 54 20 7 17 2 ekonomicky neaktivní 44 16 12 27 1 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 600 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 14
Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran a hnutí, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí určitě ano a spíše ano, deklarují příznivci KDU-ČSL. V posledním měření ale jejich ochota významně poklesla, a to pod dlouhodobý průměr. Stejně dramatický pokles jsme zaznamenali mezi příznivci ČSSD. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje určitě ano častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total 48 18 12 22 ANO 66 22 11 1 ČSSD 58 14 28 ODS 59 33 8 KSČM 57 32 11 TOP 09 75 11 14 KDU-ČSL 62 16 22 Piráti* 64 21 15 SPD* 84 12 4 Svobodní* 79 21 STAN* 42 44 14 Úsvit - NK* 63 37 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 600 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 15
Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 37 % voličů, dalších 35 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 11). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí 4% je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 24% 37% je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi 35% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 425 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 16
Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen'14 Červenec 14* Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 14* Leden 15 Únor 15 Březen 15 Duben 15 Květen 15 Červen 15 Červenec 15* Srpen 15 Září 15 Říjen 15 Listopad 15 Prosinec 15* Leden 16 Únor 16 Březen 16 Duben 16 Květen 16 Červen'16 Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že míra, do jaké jsou voliči rozhodnuti o volbě určité politické strany či hnutí, je dlouhodobě poměrně konzistentní. Drobné výkyvy se pohybují pod hranicí statistické významnosti. Mírný nárůst podílu pravděpodobně rozhodnutých voličů je významný pouze u některých podskupin, viz následující strana. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 100% 80% 60% neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 1 1 1 1 1 1 5 6 4 5 5 4 6 3 4 5 4 5 5 7 5 6 7 6 5 5 5 5 5 6 4 23 24 25 23 20 25 23 21 24 23 28 24 25 24 23 25 24 24 28 25 26 28 26 26 24 28 30 30 31 32 29 29 34 30 31 25 32 31 27 28 32 31 31 28 33 29 31 27 28 35 40% 20% 44 39 41 41 43 42 42 42 42 41 42 39 39 41 44 37 38 39 38 36 40 36 41 40 37 0% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 425 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 17
Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Nárůst podílu pravděpodobně rozhodnutých voličů jsme zaznamenali především u lidí do 29 let, lidí s nižším vzděláním a zaměstnanci. Případné další výkyvy se u všech sledovaných sociodemografických skupin pohybují pod hranicí statistické významnosti. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total 37 35 24 4 muž 40 32 24 4 žena 34 38 23 5 18-29 let 19 45 35 1 30-44 let 29 37 26 8 45-59 let 42 39 12 7 60 a více let 50 23 25 2 základní, vyučeni 41 31 23 5 maturita 33 35 26 5 1 vysokoškolské 35 42 21 2 zaměstnanec/-kyně 33 40 19 8 podnikatel/ka 30 44 24 2 ekonomicky neaktivní 43 25 30 2 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 425 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 18
Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. V červnu se však snížil podíl pevně rozhodnutých ve prospěch pravděpodobně rozhodnutých. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné další statisticky významné změny. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total 37 35 24 4 ANO ČSSD ODS KSČM TOP 09 KDU-ČSL Piráti* SPD* Svobodní* STAN* Úsvit - NK* 3 46 44 29 44 25 39 25 47 18 28 14 24 44 34 24 44 34 47 29 33 82 47 42 17 3 30 2 18 9 20 2 24 4 30 2 4 5 20 22 42 0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 600 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 425 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 27. 6. až 1. 7. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 19