26. česko-slovenská konference

26. česko-slovenská konference DUŠEVNÍ ZDRAVÍ MLÁDEŽE SBORNÍK ABSTRAKT 7. 8. listopadu 2014 Hotel Continental, Brno Pořadatelé: Psychiatrická klinika FN Brno a MU, Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS ČLS JEP, Asociace dětské a dorostové psychiatrie, Sekcia detskej a dorastovej psychiatrie SPsS SLS ISBN 978-80-7471-085-8

PRO PRAXI www.solen.cz ISSN 1802-2960 Ro ník 6. P ehledové lánky Celoro ní pé e o atopickou a velmi suchou pokožku Chirurgicko-plastická lé ba bércových v ed a ran Rizikové faktory nádorových recidív bazocelulárneho karcinómu kože Použití p ípravk se 40% ureou v lé b onychomykóz Mezioborové p ehledy Infek ní mononukleóza a další onemocn ní vyvolaná virem Epsteina a Barrové Sd lení z praxe Folliculitis decalvans capillitii Okénko estetické dermatologie Nové možnosti rejuvenace v korektivní dermatologii voln prodejné léky Prost edky k prevenci a lé b dekubit pohledem farmaceuta Voln prodejné produkty pro lé bu chorob v dutin ústní www.dermatologiepropraxi.cz PRO PRAXI P ehledové lánky Ú inná lé ba respira ních onemocn ní spojených s kašlem u d tí Komplexní metabolické zm ny u obézních d tí Bariérová funkce k že nový pohled p i pé i o d tskou pokožku Speci ka výživy nejen p ed asn narozených d tí Onemocn ní slinných žláz v d tském v ku Vrozené poruchy a anatomické variace pately u d tí a dospívajících Sd lení z praxe Intrakraniální krvácení u donošených novorozenc Lé ba polohového plagiocefalu pomocí kraniální remodela ní ortézy A-V malformace vena Galeni u novorozence Využití DIEP laloku v rekonstrukci vrozené asymetrie prsou Cizí t lesa v uchu u d tí Klinickoradiologická diagnóza Lé ba in kovaného hemangiomu propranololem a antibiotiky Orbis Pictus Medicus Avaskulární nekróza u dít te s akutní lymfoblastickou leukémií asopis je indexován v Bibliographia Medica echoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R z obsahu www.solen.cz ISSN 1801-2434 Ro ník 8. z obsahu medicamenta nova Ro umilast (Daxas) nový lék v lé b chronické obstruk ní plicní nemoci aktuální farmakoterapie Použití p ípravk se 40% ureou v lé b onychomykóz Lé ba obezity u pacient s diabetes mellitus 1. ást Novinky v lé b HIV infekce Funk ní gastrointestinální obtíže u kojenc a možnosti jejich ovlivn ní výživou farmaceutická technologie Nové lé ivé látky v magistraliter receptu e XII propranolol-hydrochlorid Nové lé ivé látky v magistraliter receptu e XIII sotalol-hydrochlorid sociální farmacie Bariéry a možnosti dalšího rozvoje konzulta ní innosti v lékárnách v eské republice asopis je vydáván ve spolupráci s eskou farmaceutickou spole ností LS JEP www.solen.cz ISSN 1213-0494 Ro ník 13. z obsahu 2012 www.solen.cz INTERVENTIONAL CARDIOLOGY ISSN 1213-807X AND ACUTE CARDIAC CARE Ro ník / volume 11 z obsahu Originální práce / Original articles Kombinovaný transradiální, transfemorální a subklaviální p ístup p i alkoholové septální ablaci u hypertro cké obstruk ní kardiomyopatie A combined transradial, transfemoral and subclavian approach in the treatment of hypertrophic obstructive cardiomyopathy with alcohol septal ablation P ehledové lánky / Review articles Tromboembolizmus, hemokoagulace a aterotrombóza Thromboembolism, coagulation and atherothrombosis Markery myokardiálního p etížení Biomarkers of myocardial overload Indikace srde ní resynchroniza ní terapie ve sv tle nedávných velkých studií a analýz speci ckých podskupin pacient Indications for cardiac resynchronization therapy: recent large trials and analyses of speci c subgroups of patients Farmakoterapie / Pharmacotherapy Betablokátory v lé b chronického srde ního selhání u pacient se sníženou funkcí ledvin Beta blockers in treating chronic heart failure in patients with impaired renal function Kazuistiky / Case reports Aneuryzma v n ité tepny po implantaci DES Coronary artery aneurysm following DES implantation INFORMACE / INFORMATION Výzkumná stáž v OCT CoreLab, University Hospitals of Cleveland Research stay at OCT CoreLab, University Hospitals OF CLEVELAND Scopus, Embase, Bibliographia Medica echoslovaca Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum, vývoj a inovace R PRO PRAXI www.medicinapropraxi.cz PRO PRAXI www.solen.cz ISSN 1213-0508 Ro ník 13. z obsahu P ehledové lánky Škodlivé užívání alkoholu a závislost na n m u duševn nemocných Chronická insomnia a psychické poruchy N které aktuality v terapii sexuálních dysfunkcí Sou asné projevy agrese sd lení z praxe Diagnostikujeme a lé íme demence správn a v as? Výsledky pr zkumu ve sv tle nových doporu ení Kazuistika suicidující pacientky Psychogenní extrapyramidové poruchy Efektivní lé ba psychotického onemocn ní v akutní fázi Sexuální funkce p i lé b depresivní poruchy agomelatinem konzilia v psychiatrii Deprese u onkologických pacient psychoterapie Použití terapeutických dopis ke zpracování traumatických emocí z d tství asopis je indexován v Bibliographia Medica echoslovaca, EMcare a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R 2012 www.solen.cz ISSN 1214 8687 ro ník 9. z obsahu P ehledové lánky Plicní arteriální hypertenze jako možná p í ina dušnosti vašeho pacienta? Novinky v diabetologii linagliptin v lé b hyperglykemie Biologická terapie v revmatologii Mezioborové p ehledy Hyperaktivní m chý ve stá í a možnosti lé by v primární pé i Syndrom neklidných nohou a periodické pohyby kon etin v interní praxi ve zkratce Ch ipka a možnosti její lé by pro sestry Dysfagie a pom cky p i poruchách polykání Zajišt ní klinické pastora ní pé e ve Fakultní nemocnici Olomouc PRO PRAXI P ehledové lánky Lé ba extraintestinálních manifestací idiopatických st evních zán t Využití bakteriálních lyzát v klinické praxi Autonomní neuropatie a postižení srdce p i diabetu Bursitis uratica Mezioborové p ehledy Lé ba poopera ní bolesti Prevence kardioembolických cévních mozkových p íhod Novinky v lé b neuropatické bolesti Sd lení z praxe Hereditární angioedém a anafylaktická reakce po žihadle od sršn Nemocni ní pé e Hladov ní v nemocnici asopis je indexován v: Bibliographia Medica echoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R. PRO PRAXI PRO PRAXI 2012 www.solen.cz ISSN 1212-7299 Ro ník 14 z obsahu www.solen.cz ISSN 1213-1814 ro ník 13 z obsahu Hlavní téma Bolesti hlavy p ehledové lánky Bolestivé diabetické neuropatie Neuromuskulární poruchy u tyreopatie Alzheimerova choroba a zmiešaná demencia jedna entita alebo dve? 2cm segmentová studie motorických vláken nervus ulnaris p es oblast lokte elektromyogra cká technika z pomezí neurologie Vegetativní stav z pohledu p ístrojových vyšet ovacích metod sd lení z praxe Spontánní epidurální hematom kr ní páte e Subkortikální band heterotopie mozkové k ry s farmakorezistentní epilepsií Z HISTORIE NEUROLOGIE Autorský pohled na po áte ní etapu stimula ní lé by epilepsie a na její význam www.neurologiepropraxi.cz www.solen.cz ISSN 1213-1768 Ro ník 13. P ehledové lánky Lé ba refrakterní enurézy P í iny a rizikové faktory vzniku urolitiázy Roboticky asistovaná radikální prostatektomie z pohledu anesteziologa a intenzivisty Novinky v systémové lé b renálního karcinomu Sd lení z praxe Automutilace za ú elem laické konverze pohlaví u transsexuála s disociální poruchou osobnosti Zkušenost s kombinovanou intrakavernózní lé bou t žké erektilní dysfunkce použitím trojkombinace vazoaktivních látek Ionizující zá ení a karcinom ledviny Pro sestry Pé e o komplikované urostomie asopis je vydáván ve spolupráci se Sdružením ambulantních urolog a eskou spole ností pro sexuální medicínu z obsahu www.solen.cz ISSN 1212-7973 Ro ník 26. z obsahu originální práce Vo ba antihypertenznej lie by u hospitalizovaných geriatrických pacientov Porovnanie trendov v spotrebe opioidov SR a R Hlavní téma PSYCHOFARMAKA Psychofarmakologie je už šedesátiletá Aktualizované klinické a teoretické aspekty podávání antipsychotik Antidepresiva od teorie ke klinické praxi p ehledové lánky DIABETOLOGIE Inkretinová lé ba a riziko akutní pankreatitidy Aktuální lé ba perorálními antidiabetiky VARIA Studie MOTUDI ovlivn ní hmotnosti inzulinovou lé bou u nemocných s DM2 v R asopis je vydáván s podporou eské spole nosti klinické farmakologie SL JEP a Slovenskej spolo nosti klinickej farmakológie. Hlavní téma LÉ BA NÁDOROVÉ BOLESTI P ehledové lánky Cílená lé ba u pokro ilého karcinomu žaludku novinky v lé b karcinomu žaludku Neoadjuvantní terapie karcinomu slinivky b išní Pozdní vedlejší ú inky onkologické lé by u dlouhodob p ežívajících pacient sd lení z praxe Neoadjuvantní chemoterapie u pacientky s nízkou proliferací Polékový halucinatorní syndrom u pacientky s karcinomem prsu INFORMACE Seminá CECOG o cílené a individualizované lé b metastazujícího kolorektálního karcinomu asopis je indexován v: Bibliographia Medica echoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R. www.solen.cz ISSN 1802-4475 Ro ník 6. z obsahu jak lé it nádory plic a pr dušek? prof. MUDr. Jana Sk i ková, CSc. doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. MUDr. Jan Smetana, Ph.D. MUDr. Pavel Kosina, Ph.D. Jana Kleinová Luboš Sobotka Pavel T šínský Ji í Vorlí ek Zden k Wilhelm Zden k Zadák Dermatologie 1 2012 Interven ní a akutní kardiologie 1 Interní medicína 1 Klinická farmakologie a farmacie 1 2012 Nádory plic a pr dušek Radikální prostatektomie Miloš Bro ák Praktické lékárenství 1 2012 Medicína 1 Neurologie 1 2012 Onkologie 1 2012 EKG v klinické praxi estmír íhalík, Miloš Táborský Pediatrie 1 2012 Psychiatrie 1 2012 Urologie 1 2012 Jak pomoci svému zdraví v zim? Káva a zdraví mýty a fakta Jak pe ovat o atopickou pokožku LEXIKON o kovacích látek dostupných v R Malnutrice nejen u nádorových onemocn ní asopisy, reprinty, eduka ní materiály Webové stránky asopis, kongres, archiv, e-shop Eli Lilly Komunikujeme s léka i všemi sm ry Knihy a odborné publikace Kongresy, seminá e a akce na klí

Stručná epileptologie Informace pro praxi 3 POŘADATELÉ Psychiatrická klinika FN Brno a MU Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS ČLS JEP Asociace dětské a dorostové psychiatrie Sekcia detskej a dorastovej psychiatrie SPS SLS 26. esko-slovenská konference Duševní zdraví mládeže 7. 8. listopadu 2014 Hotel Continental Brno Pořadatelé Prezidentka sympozia Organizační výbor Čestné předsednictvo Psychiatrická klinika FN a MU Brno, Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS ČLS JEP, Asociace dětské a dorostové psychiatrie, Sekcia detskej a dorastovej psychiatrie SPsS SLS prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc. MUDr. Pavel Theiner, Ph.D. vědecký sekretář PhDr. Alena Fiľová, Ph.D. MUDr. Jana Najmanová prof. MUDr. Michal Hrdlička, CSc. Mgr. Hana Jahnová doc. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D. MUDr. Jaroslav Matýs prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. doc. MUDr. Igor Škodáček, CSc. prim. MUDr. Ján Šuba Organizátor SOLEN, s. r. o. Kontaktní osoba: Mgr. Simona Elblová 585 203 086, 777 557 413, elblova@solen.cz

4 Stručná Programepileptologie pro praxi Pátek 7. listopadu 2014 8.30 9.10 Slavnostní zahájení 9.10 9.40 Plenární přednáška Poruchy osobnosti v dětském a dorostovém věku Paclt I. 9.40 10.00 PŘESTÁVKA 10.00 11.30 Nové pohledy na poruchy autistického spektra gestor: M. Hrdlička Poruchy autistického spektra a násilie Šuba J. Role socioekonomického statusu a informovanosti rodiny v časné diagnostice autismu Hrdlička M. Výskyt poruch autistického spektra u předčasně narozených dětí s porodní hmotností menší než 1 500 g Dudová I. Sexualita lidí s vysocefunkčním autismem Lukáčová V. 11.30 12.30 Sympozium brněnské Psychiatrické kliniky gestor: I. Drtílková Vývojová psychofarmakologie v současnosti Drtílková I. Perspektivní možnosti využití rtms v léčbě ADHD Fiala A., Drtílková I. Emoční uvědomění a regulace emocí u adolescentních dívek s poruchami příjmu potravy Světlák M. 12.30 13.30 POLEDNÍ PŘESTÁVKA 13.30 15.00 Pedopsychiatria na Slovensku teória, výskum, prax gestor: J. Šuba Poruchy nálady a omega mastné kyseliny Trebatická J., Šuba J., Böhmer F., Ďuračková Z. Nové trendy v starostlivosti o deti s poruchami autistického spektra Pivovarčiová A., Škodáček I. Farmakoterapia úzkostných porúch guideliny, klinická prax a liečba podľa SPC Šuba J., Trebatická J., Böhmer F., Fuseková I. Problémový dorastenec diagnostická a terapeutická výzva Šuba J., Trebatická J. 15.00 15.15 PŘESTÁVKA

Stručná epileptologie pro Program praxi 5 15.15 16.15 Dětská sexuologie gestor: H. Fifková Problémové sexuální chování u dětí a mladistvých Spilková J. Sexuologická léčba deviantního chování mladistvých Sejbalová P., Žourková A., Janák J., Trpělka Z. Komplexní péče o děti a dospívající s poruchami pohlavní identity (GID) Fifková H. 16.15 16.45 PŘESTÁVKA 16.45 18.00 ADHD gestor: M. Goetz Spontánní katamnéza pacienta léčeného v dětství pro hyperkinetické poruchy chování po 7 letech Čihák F. 60 let methyfenidátu v medicíně vzácně vydařená éra Goetz M. 18.00 18.30 PŘESTÁVKA 18.30 19.45 Volná sdělení A gestor: P. Theiner Mezinárodní spolupráce a multioborový přístup k problematice násilí na dětech Vaníčková E. Příběhy traumatizovaných dívek evokované Tematicko-apercepčním testem Čermák I., Urbánek T., Štěpánek P., Schmidtová J., Klinková M. Deprese a suicidalita u mnohočetně interpersonálně traumatizovaných adolescentních psychiatrických pacientek Schmidtová J., Štěpánek P., Čermák I., Urbánek T. Psychologická péče v dětské léčebně v Křetíně Novotná V. Paralelně 18.30 19.45 Volná sdělení B gestor: I. Škodáček Léčebné strategie u dětí se syndromem Smithové-Magenisové Hartoš V. Diagnostika a léčba bipolární afektivní poruchy u dětí a adolescentů s mentální retardací Hartoš V. Proč nám autisti nerozumějí Stárková L. Terapeutické přístupy v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy u pedopsychiatrických pacientů Stejskalová M. 20.30 SPOLEČENSKÝ VEČER

6 Stručná Programepileptologie pro praxi Sobota 8. listopadu 2014 9.00 9.30 Plenární přednáška Antipsychotiká v pedopsychiatrii z pohľadu SPC platného na Slovensku Šuba J. 9.35 11.05 Nefarmakologické intervence gestor: M. Novotný HRV a kvalita života u dětí s nespecifickými záněty střev Jelenová D., Praško J., Mihál V., Ocisková M., Hunková M., Karásková E., Kolářová J., Vydra D. Měření stresového profilu u dětí s poruchami chování Škobrtal P., Bazinková E. Počítačová kognitivní remediace on-line, u ADHD dětí Novotný M., Novotný M. jr. CMAS / SPAS Počítačové škálovanie a ich možné využitie u detskej populácie Žilinčík T., Novotný M. 11.05 11.30 PŘESTÁVKA 11.30 13.00 Psychodiagnostické sympozium gestor: A. Fiľová Psychologická péče o děti raného věku Jahnová H. Teoretické koncepty poruch autistického spektra a jejich přínos pro diagnostiku individuálního případu Malá K. Psychologické aspekty sebepojetí u dětí a adolescentů a možnosti jejich diagnostiky Obereignerů R., Orel M., Reiterová E., Friedlová M. 13.00 Zakončení sympozia Workshopy Pátek 9.15 10.15 W1: Suicidální dětský nebo adolescentní pacient v konziliární praxi Janhuba K. 11.00 12.30 W2: Diagnostika poruch autistického spektra Dudová I., Mohaplová M. 13.30 16.30 W3: Sandplaying využití terapeutického pískoviště při práci s dětmi, přístup Gestalt terapie Vávrová A. 17.00 18.00 W4: Problémový dorastenec Šuba J., Trebatická J., Matzová Z., Böhmer F., Katrlíková E., Fuseková I. Sobota 9.15 10.15 W5: Psychiatrie předškolního věku Paclt I.

Stručná epileptologie Abstrakta pro praxi 7 Plenární přednáška pátek / 7. 11. 2014 / 9.10 9.40 Poruchy osobnosti v dětském a dorostovém věku prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Psychiatrická klinika 1. LF UK, IKEM Praha Přesto, že poruchy osobnosti se v diagnostických závěrech v dětské a dorostové psychiatrii prakticky nevyskytují, relevantní literatura je uvádí (DSM-5) jako integrální součást vývoje osobnosti. Diagnostické závěry poruch osobnosti se ve skutečnosti objevují od dvanácti let až do časné dospělosti. Tyto diagnózy jsou uváděny samostatně, nebo s příslušnými komorbiditami. V dětském a dorostovém věku jsou diagnózy poruch osobnosti uváděny u maladaptivních poruch, kde jsou často stabilní až do dospělosti. U osob mladších 18 let je nezbytné pro uvedenou diagnózu, aby se psychopatologický obraz typický pro poruchu osobnosti vyskytoval aspoň po dobu jednoho roku. U paranoidní poruchy osobnosti je časný začátek v průběhu dětství velmi častý. Schizoidní porucha osobnosti se poprvé projeví v dětství a adolescenci u dětí, které jsou solitérní, mají špatné vztahy s ostatními dětmi, často jsou k nim kritické, postupně se rozvíjejí další charakteristiky typické pro schizoidní poruchu dospělých. Hraniční porucha osobnosti charakteristická pervazivní instabilitou, složitými meziosobními vztahy, nejistou a měnící se představou o sobě, komplikovanými afektivními projevy a dalšími charakteristikami se v dětství a adolescenci často projevuje od pozdní adolescence až po časnou dospělost. Z klinické zkušenosti víme, že v dětském věku a v období pubertálním se mohou tyto děti projevit ostatními později komorbidními poruchami, jako jsou například mentální anorexie a bulimie, histriónské poruchy a podobně. Při typickém vývoji se tyto jindy relativně benigní poruchy komplikují až do obrazu hraniční poruchy osobnosti s její téměř vždy nepříznivou prognózou. V tomto sdělení dále diskutujeme ostatní poruchy osobnosti projevující se v dětství a adolescenci, zejména pro často opomíjenou diagnózu a z toho vyplývající málo účinnou terapii u jednotlivých pacientů léčených, jako například afektivní poruchy, poruchy chování apod.

8 Stručná Abstrakta epileptologie pro praxi Nové pohledy na poruchy autistického spektra Gestor: M. Hrdlička pátek / 7. 11. 2014 / 10.00 11.30 Poruchy autistického spektra a násilie MUDr. Ján Šuba Klinika detskej psychiatrie LFUK a DFNsP, Bratislava Poruchy autistického spektra (PAS) sú zaťažené viacerými problémami a rôznorodou komorbídnou psychiatrickou patológiou, viac na strane pôvodného konceptu Aspergerovho syndrómu (AS) a vysokofunkčného autizmu (VFA). PAS sú spojené s množstvom behaviorálnych zvláštností vo viacerých oblastiach. Často sú prítomné problémy s biorytmami, spánkom, jedlom, senzorickou hypersenzitivitou. Môže byť prítomný sklon k explozívnemu a agresívnemu správaniu a zvláštnosťami v sexuálnej oblasti. Pre sociálnu naivitu, neporozumenie duševným stavom iných ľudí a úzkostnosť sa u detí s PAS častejšie stretávame s násilím páchanom na nich a ich viktimizáciou. V detstve môžu byť častejšie terčom šikany, fyzických útokov alebo sexuálneho zneužívania. V adolescencii a dospelosti sa typická rigidita myslenia a deficit empatie spája s podráždenosťou a sklonom k záchvatom zlosti. Väčší rozvoj sekundárnej psychiatrickej patológie pravdepodobne súvisí s problematikou konceptualizácie ja, so sebauvedomením. Komorbídne psychiatrické poruchy, môžeme rozdeliť na internalizované a externalizované. Viacero štúdií dokladuje spojenie medzi AS/VFA a internalizovanými poruchami, najmä depresiou, bipolárnou poruchou, OCD a ostatnými úzkostnými poruchami. Vzťah medzi AS/VFA a externalizovanými poruchami poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a rušivými poruchami a poruchami správania prešiel značným vývinom. S externalizovanými poruchami úzko súvisí problematika násilia u AS/VFA. Pomerne často sa stretávame s násilným správaní namiereným voči príbuzným. Rodinní príslušníci zažívajú takmer vždy určitú mieru násilia. Problematika násilia je zmieňovaná Lornou Wingovou už pri pomenovaní Aspergerovho syndrómu v roku 1981. Touto témou sa zaoberá viacero významných autorít pedopsychiatrie, napríklad Ch. Gilberg, M. Rutter, M. Ghaziuddin, D. Tantam a M. Fitzgerald. Vo všeobecnosti sa donedávna javilo, že antisociálne činy, vrátane napadnutia a sexuálnych trestných činov neboli považované za bežné u jedincov s AS. V poslednej dobe sa množia popísané prípady AS u páchateľov trestných činov. V USA sa v nemocniciach pre odsúdených odhaduje výskyt jedincov trpiacich AS na 1,5 %, čo je viac ako vo všeobecnej populácii. Javí sa, že v našich podmienkach sa často nemyslí na tieto forenzne relevantné skutočnosti. V poslednom období sa téma násilia u jedincov s PAS dostáva do povedomia širšej verejnosti cez medializáciu tragických udalostí použitia strelných zbraní na stredných školách v USA a Austrálii. Manažment problémového správania u detí a dospievajúcich s PAS je výzvou pre

Stručná epileptologie Abstrakta pro praxi 9 lekárov, terapeutov, pedagógov a rodiny. Sama podstata týchto porúch znamená riziko pre rozvoj problémového správania sa, marginalizácie a zvýšeného rizika pre impulzívne a násilné činy. Komorbídne poruchy komplikujú primárne slabú sociálnu kontrolu a zvyšujú sklon k násiliu. Kľúčové slová: Aspergerov syndróm, VFA, násilie, šikana, obťažovanie, fyzické a sexuálne útoky, antisociálne správanie. Role socioekonomického statusu a informovanosti rodiny v časné diagnostice autismu prof. MUDr. Michal Hrdlička, CSc. 1, MUDr. Vanda Lukáčová 2, Mgr. Mária Vacová 1, MUDr. Štěpánka Beranová 1, MUDr. Iva Dudová, Ph.D. 1 1 Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha 2 Psychiatrické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice, Praha Úvod: Výrazný nárůst prevalence poruch autistického spektra (PAS), zejména v posledním desetiletí, povzbudil celosvětově zájem o širší okolnosti péče o autistické děti. Cílem naší studie bylo zjistit, jak v České republice ovlivňuje rodinný socioekonomický status (SES) věk dítěte při stanovení diagnózy PAS, dále pak blíže zmapovat informační zdroje o autismu u těch českých rodin, které mají podezření, že jejich dítě je autistické. Metody: Soubor zahrnul 50 klinicky vyšetřených dětí (41 chlapců, 9 dívek) o průměrném věku 7,0 12,8 roku (rozmezí 3,1 14,8 let), jejichž rodiče vyplnili dotazník týkající se rodinné situace a informovanosti o problematice autismu. U 43 dětí (86 % souboru) byla skutečně potvrzena diagnóza PAS. Výsledky: Věk pacienta při stanovení diagnózy významně negativně koreloval se vzděláním matky (p = 0,011) i se vzděláním otce (p = 0,041). SES rodiny významně s věkem pacienta nekoreloval. Většina rodičů (72 %) přišla k diagnostickému pobytu s názorem, že dítě je autistické. Naprostá většina respondentů (94 %) uvedla, že před hospitalizací již získala nějaké informace o autismu. V získávání informací byly aktivnější buď matky (64 %), nebo byli aktivní oba rodiče stejnou měrou. V průzkumu se nevyskytly rodiny, kde aktivnější by byl otec. Průměrný počet zdrojů, z nichž respondenti čerpali své informace o autismu, byl 3,2 (± 1,8), rozmezí bylo 0 9. Počet zdrojů nekoreloval významně s věkem dítěte při určení diagnózy. Nejčastěji uváděným zdrojem informací byl internet (72 %), následován dětským psychiatrem (56 %). Závěr: Jako významný faktor časnější diagnostiky bylo nalezeno vyšší vzdělání obou rodičů. Socioekonomický status rodiny ani počet informačních zdrojů o autismu neovlivnily věk dítěte v době stanovení diagnózy. Práce byla podpořena MZ ČR RVO, FN v Motole 00064203 a grantem COST LD11028. Výskyt poruch autistického spektra u předčasně narozených dětí s porodní hmotností menší než 1 500 g As. MUDr. Iva Dudová, Ph.D. Dětská psychiatrická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha Úvod: Výsledky studií prokázaly zvýšený výskyt poruch autistického spektra (PAS) u předčas-

10 Stručná Abstrakta epileptologie pro praxi ně narozených dětí s velmi nízkou (1 000 1 500 g) a extrémně nízkou (pod 1 000 g) porodní hmotností. Cílem naší studie bylo určit prevalenci PAS u těchto rizikových novorozenců, zjistit možnou spojitost mezi diagnózou PAS a specifickými demografickými a medicínskými faktory a porovnat účinnost různých screeningových testů. Metody: Rodiče 157 dětí s porodní hmotností menší než 1 500 g (v korigovaném věku 2 let; 88 chlapců, 69 dívek) vyplnili a odeslali screeningové dotazníky. Ke screeningu byly použity tři screeningové testy M-CHAT (Modified Checklist for Autism in Toddlers), CSBS-DP-ITC (Communication and Symbolic Behavior Scales Developmental Profile Infant-Toddler Checklist) a ITSP (Infant/Toddler Sensory Profile). Děti, u kterých byl výsledek alespoň jednoho screeningového testu pozitivní, byly pozvány ke klinickému vyšetření, které zahrnovalo i vyšetření testovou metodou ADOS (Autism Diagnostic Observation Schedule). Výsledky: 56 dětí (35,7 %) screenovalo pozitivně v nejméně jednom testu, 33 z nich bylo klinicky vyšetřeno. Diagnóza PAS byla stanovena u 13 dětí. Prevalence PAS, vypočítaná z výsledků 33 klinicky vyšetřených dětí a z počtu dětí s negativním výsledkem (101 dětí), byla určena ve výši 9,7 %. Mezi skupinami dětí s a bez diagnózy PAS byly nalezeny statisticky významné rozdíly v gestačním věku (26, 9 vs. 28,3 týdnů, p = 0,033) a délce pobytu v nemocnici (89,5 vs. 75,4 dnů, p = 0,042). Screeningový test s největším počtem pozitivních odpovědí (PO) byl CSBS-DP-ITC (42 PO) následovaný testem M-CHAT (28 PO) a testem ITSP (22 PO). Rozdíly v pozitivitě testů byly statisticky signifikantní (p = 0,008). Specificita testů ITSP a M-CHAT byla vysoká, nejvíce senzitivní byl test CSBS-DP-ITC. Závěr: Naše výsledky potvrzují vyšší prevalenci PAS u dvouletých dětí s porodní hmotností menší než 1 500 g. Prokázali jsme spojitost diagnózy PAS s kratší dobou gestace a delší dobou hospitalizace. Podle našich zjištění současné použití více screeningových testů zvyšuje senzitivitu screeningu. Práce byla podpořena granty COST ESSEA BM1004 a COST LD11028 a projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL). Sexualita lidí s vysocefunkčním autismem MUDr. Vanda Lukáčová Psychiatrické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice, Praha Výzkumu sexuality lidí s vysocefunkčním autismem se dosud nevěnovalo mnoho autorů. U lidí s vysocefunkčním autismem a Aspergerovým syndromem není přítomná mentální retardace a je u nich vyvinutá komunikativní řeč. Jejich sexuální chování, prožívání, zkušenosti a fantazie však byly zatím zkoumány pouze výjimečně. Samotná diagnostická kritéria MKN-10 přitom naznačují důležitost této problematiky. Lze usuzovat, že právě kvůli základním charakteristikám těchto poruch mohou mít lidé s vysocefunkčním autismem a Aspergerovým syndromem potíže se seznamováním s novými lidmi, s navazováním vztahů, sexuálním cítěním a empatií, s tím souvisejícími menšími sexuálními zkušenostmi a možnými potížemi v sexuálním chování.

Stručná epileptologie Abstrakta pro praxi 11 Práce zaměřené na tuto problematiku zatím přinášejí heterogenní výsledky. Z hlediska sexuální apetence a orientace je nutno upozornit na prokázanou vyšší míru tzv. asexuality u těchto jedinců, méně vyhraněnou heterosexualitu u vysocefunkčních pacientek a vyšší míru bisexuálního chování u mužů s touto poruchou. Existuje dichotomie mezi výzkumy realizovanými přímo s probandy a těmi, které byly realizovány s jejich pečovateli. Tyto práce tak přinášejí různé výsledky v oblasti sexuálního chování a respektování soukromí. Jednoznačně jsou ale potvrzeny nižší dovednosti těchto jedinců v oblasti sociálních interakcí, většina prací také potvrdila jejich menší sexuální zkušenosti. Jeden výzkum dokumentuje i přítomnost deviantních projevů, a to ve větší míře, než je předpoklad u obecné populace. Současný výzkum probíhající v České republice (Lukáčová, Weiss, Hrdlička) zatím potvrzuje menší sexuální zkušenosti a potíže se seznamováním u lidí s vysocefunkčním autismem a Aspergerovym syndromem. Sympozium brněnské Psychiatrické kliniky Gestor: I. Drtílková pátek / 7. 11. 2014 / 11.30 12.30 Vývojová psychofarmakologie v současnosti prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc. Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU v Brně Bylo prokázáno, že vývojový, maturační proces významně ovlivňuje reakci na medikaci a modifikuje farmakodynamiku a farmakokinetiku řady psychotropních látek. K nejdéle známým faktorům, které ovlivňují distribuci farmak během vývoje, patří zásoby tukové tkáně a obsah vody v těle. I když děti mají menší velikost těla než dospělí, relativní hmotnost jaterní a ledvinové tkáně je větší, v přepočtu na tělesnou hmotnost. Děti mají relativně větší podíl tělesné vody, méně tuku a menší množství plasmatického albuminu, na který se léky mohou vázat. Enzymový systém cytochromu P450 (CYP450), který je zastoupen v tenkém střevě a v játrech, je nejdůležitější známý systém pro metabolismus léčiv. U dětí mezi 1. 6. rokem je enzymatická aktivita systému cytochromu P450 (CYP450) vyšší než u dospělých, hepatální clearance je zvýšená a vylučovací poločas zkrácený. Adolescenti již maji tuto enzymatickou aktivitu stejnou jako dospělí. Výsledkem větší CYP450 aktivity během dětství jsou nižší plazmatické koncentrace léků při dávce přepočítané na kg váhy. Vzhledem k rychlejší eliminaci léků je u dětí v tomto věkovém období potřebné pro dosažení ustáleného stavu v plazmě častější a opakované podání, které také přispívá k prevenci abstinenčních příznaků mezi dávkami (Andersen et al. 2011). Ontogeneze má také vliv na činnost jednotlivých isoenzymů P450. Dva nejdůležitější enzymy

12 Stručná Abstrakta epileptologie pro praxi CYP450 v pediatrické psychofarmakologii jsou CYP3A4 a CYP2D6, které se podílejí na metabolismu nejčastěji používaných psychofarmak. Aktivita CYP3A4 je extrémně nízká u plodu a během 1. měsíce dosáhne 30 až 40 % aktivity přítomné u dospělých. Srovnatelné úrovně s dospělými dosahuje někdy mezi 3. a 12. měsícem po narození. CYP2D6 přispívá k metabolismu mnoha tříd léčiv, jako jsou tricyklická a další antidepresiva, beta-blokátory, antiarytmika, kodein, captopril a ondansetron. Metabolizuje řadu psychofarmak používaných v pedopsychiatrické praxi, např. fluoxetin, atomoxetin, risperidon, olanzapin a haloperidol. Během prvního týdne po narození se exprese proteinu CYP2D6 zvyšuje. U kojenců a dětí do věku pěti let úroveň aktivity CYP2D6 dosahuje asi dvě třetiny úrovně u průměrného dospělého člověka (Fernandez et al. 2011). Pomalí metabolisátoři CYP2D6 mají vyšší koncentrace léku v plasmě a tkáních a mohou se u nich objevit výraznější nežádoucí účinky. I když současné znalosti o vývoji jednotlivých typů receptorových systémů jsou omezené, obecně platí, že receptory serotoninu se vyvíjejí rychleji a dosahují úrovně přítomné u dospělých dříve, ve srovnání s noradrenergními receptory (Murrin et al. 2007). Pomalejší maturace noradrenergního systému u dětí je částečně dávána do souvislosti s nedostatečným účinkem tricyklických antidepresiv v léčbě deprese. Rozvoj nových zobrazovacích technik mozku v posledních letech otevřel nové možnosti také ve výzkumu vývojové psychofarmakologie, obrazně řečeno, přesunout pohled z periferie na centrum. Použitím různých zobrazovacích metod lze v současnosti získat detailní anatomický obraz postupující mozkové maturace a upřesnit výskyt senzitivních period zvýšené neuroplasticity, která by mohla být hypoteticky využita pro optimální farmakologickou intervenci (Andersen 2011). K expozici by mělo dojít během senzitivní periody vývoje, kdy některá farmaka mohou mít trvalý účinek a nezralý mozek může re-programovat svoji vývojovou trajektorii (jako by droga byla část jeho vnitřního prostředí), pravděpodobně ještě před pruningem během peripubertálního období. Je možné, že akutní intervence s vhodně volenými postupy v kritickém okamžiku vývoje umožní kratší dobu léčby a snad podpoří neuroprotektivní nebo neuroplastické změny, které sníží nebo odstraní potřebu dlouhodobé nebo celoživotní léčby (Singh 2012). Je však třeba více dat pro potvrzení, že tato doba je vskutku citlivé období pro optimální ntervenci. Preklinické studie ukazují, že psychofarmaka u mláďat mohou ovlivnit regulaci neurotransmiterových systémů v závislosti na věku expozice a účinky léku mohou přetrvávat i po expozici neuronální imprinting (Botelier 2014). Singh et al. (2012), pomocí zobrazovacích metod detekovali u vybraných diagnóz strukturální nebo funkční změny v cílových mozkových regionech, vzniklé v souvislosti s účinkem různých druhů psychofarmak. V řadě případů bylo pomocí MRI zjištěno, že některé léky mají normalizační účinek na strukturu a funkce mozku u mladistvých s psychopatologickými příznaky, ve srovnání se zdravými kontrolami. Normalizační účinek byl pozorován při provádění široké škály neurokognitivních úkolů po léčbě psychostimulancii, antipsychotiky, antidepresivy a stabilizátory nálady. Například, u dětí s ADHD léčených metyl-