Ing. Josef Kovář T 10 DIAMO s. p., o. z. SUL Příbram OBNOVA ŠTOLY ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO V JÍLOVÉM U PRAHY Zlato na Jílovsku, tak jako na mnoha dalších místech v Čechách, bylo nalezeno již před více než dvěma tisíciletími v období keltského osídlení. Avšak teprve o více než tisíc let později, v počátečních etapách formování českého státu na přelomu prvního a druhého tisíciletí, začalo zlato z Jílového nabývat na celospolečenském významu. Jílové vždy patřilo mezi nejdůležitější naleziště zlata v Čechách. Jeho hlavním zdrojem tu však nebyla rýžoviště nýbrž dolování. Těžba zlata na Jílovsku dosáhla vrcholu v období panování Lucemburků v 1. polovině 14. století. Hloubka dolů po bohatých zlatonosných žilách dosahovala tehdy úctyhodných hloubek, více než 300 m po úklonu. V pozdější historii se tato situace již nikdy neopakovala, přesto však jílovské zlaté doly byly po mnoho století více či méně udržovány. Na žádném jiném místě v Čechách nebyly středověké dobývky na zlato tak rozsáhlé a nedosahovaly takových hloubek jako v Jílovém. Současně zde byly nacházeny přírodní agregáty zlata vyjímečné hmotnosti. Naposledy se v jílovských dolech intenzívně pracovalo v letech 1938-1968. Po dvou desetiletích báňského průzkumu byla v roce 1958 zahájena těžba, která probíhala až do roku 1968. Jejím výsledkem bylo 1 133 kg ryzího zlata. Na konci roku 1968 byla těžba z ekonomických důvodů ukončena a v následujících letech 1969-1970 byl důlní závod likvidován. V mnohasetleté historii jsou nyní ústí šachet a štol v okolí Jílového zcela uzavřena. Revír však přitahuje neustálou pozornost novodobých hledačů pokladů. V závěru měsíce června 2005 došlo k nežádoucímu vniknutí do v minulosti zlikvidovaného (zavaleného) ústí štoly Antonín Paduánský v Kocourském pásmu prokopáním závalu do hloubky cca 7 m. Tato skutečnost byla zaznamenána průvodci z nedaleké štoly Josef, kterou provozuje Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Jílovský zlatonosný revír láká a bude i patrně nadále lákat novodobé prospektory i v zhledem k velkému rozsahu neprozkoumaných středověkých prací. Po prohlídce prokopávky a díla in situ, při které byla pořízena úvodní fotodokumentace štoly a provedeno orientační výškové připojení, bylo ústí prokopávky provizorně zajištěno. Na úvodních fotografiích je zachyceno ústí prokopávky, původní stav terénu a úvodní část štoly s dobývkou (viz. soubor 1). Po ohlášení o nežádoucím vniknutí do štoly na OBÚ Kladno obdržela o.z. SUL Příbram závazný příkaz, jehož cílem bylo zajistit zhlaví prokopávky do štoly, zahájit neprodleně úvodní revizní a zabezpečovací práce Strana 1 (celkem 3)
nezbytné pro získání podkladů ke zpracování projektové dokumentace definitivního zajištění ústí štoly a vlastního důlního díla, od kterého se nedochovala kompletní mapová dokumentace. V úvodu revizních prací při odtěžování materiálu před zavaleným ústím štoly došlo k plazivému sesuvu levého boku obnovovaného zářezu a tím k neplánovanému extrémnímu navýšení objemu odtěžovaného materiálu. Vzniklá situace byla řízena tak, aby nebyla ohrožena technika a bezpečnost pracovníků. V předpolí štoly bylo postaveno 12 párů TH výztuže (strop zapažen betonovými pažinami a vlnitým plechem, boky vlnitým plechem) se založením ručně odtěžovaným materiálem. Ústí štoly zůstalo překryto sesutým materiálem. Průběh úvodních revizních prací je zdokumentován na následujících fotografiích. Tato etapa začíná strojním odtěžováním materiálu v předpolí štoly a jejím pobořeném původním ústí. Pokračuje vznikem zátrhů vyúsťujících v plazivý sesuv v levém boku tvořeného zářezu a dokumentuje stavbu a zakládání TH výztuže s ručním odtěžováním materiálu sesuvu (viz. soubor 2). Na revizní práce byly zpracovány technologické postupy a na OBÚ v Kladně zaslána 24.11.2005 informace o průběhu prací s návrhem nového harmonogramu prací. V březnu 2006 byl zpracován úvodní prováděcí projekt technického řešení zajišťovacích prací v souladu se zněním závazného příkazu. Současně byl respektován požadavek Regionálního muzea v Jílovém u Prahy o zachování tohoto historicky cenného díla k dalšímu zkoumání, uchovávání tohoto hmotného dokladu dolování zlata na Jílovsku, případně jeho využití širší veřejností. Po nezbytných schvalovacích aktech a výběrovém řízení byla v druhé polovině října 2006 zahájena druhá etapa prací řešící definitivní zajišťovací práce s termínem ukončení prací 20.12.2006. Návrh technického řešení a zmapování prokopávky dokumentuje situační plán ústí štoly, podélný řez se zakreslením prokopávky do štoly, podélný řez s navrženou výztuží a vlastní projektové řešení portálu štoly včetně jeho podélného a příčného řezu (viz. soubor 6). Na následujících fotografiích je dokladován stav TH výztuže před zahájením realizace definitivních vyzdívek, dotěžování materiálu a jeho ukládání nad TH výztuž, realizace definitivní výztuže, stavba protálu a opěrných zdí. Dále je zachycena revize dobývky komínu a horního vyústění štoly (viz. soubor 3). Vzhledem k nepředpokládaným vícepracem bylo požádáno o prodloužení termínu do poloviny roku 2007, které bylo rozhodnutím OBÚ v Kladně odsouhlaseno 9.2.2007. Strana 2 (celkem 3)
Tomuto aktu předcházelo zpracování dodatku č. 1 prováděcího projektu. Převážná část prací řešených dodatkem byla vyvolána nedostupností výchozích údajů v době zpracování úvodního projektu a zejména dalším zajišťovacím pracím v horním vyústění štoly objeveném při realizaci zajišťovacích prací dle úvodního projektu. 14.3.2007 byl vystaven schvalovací protokol i na tento dodatek projektu. Horní vyústění dokumentuje projekční řešení jejího portálu (viz. soubor 7) včetně podélného a příčného řezu, fotografická dokumentace zrealizovaného portálu a výztuž štoly (viz. soubor 4). V současné době jsou zajišťovací práce dokončeny a byla pořízena základní mapová dokumentace štoly (viz. soubor 8). Problematika stability zářezu nad štolou byla řešena v souladu s geotechnickým posouzením zpracovaným SG-Geotechnika, a.s. z února 2007. Veškeré práce byly provedeny dle návrhu opatření. Stabilita svahů a stěn zářezu byla dostatečně zajištěna doplněním materiálu do přitěžovacích lavic při patě jednotlivých stěn. V závěru zajišťovacích prací byly okraje zářezu opatřeny pevným ohrazením (viz. soubor 5). I přes řadu problémů se za necelé dva roky podařilo zrevidovat a zajistit důlní dílo, o kterém zakladatel muzea v Jílovém Václav Čihák píše v Pamětech Královského horního města Jílového a jeho zlatých dolů následující: V letech 1753-1754 začali blízko pod ústím Kocourské štoly otvírat štolu Antonína Paduánského. Staré dílo bylo nalezeno 22 látra hluboké, protože nebyla spatřena nadějná žílovina, zanechali práce. O existenci starších prací svědčí část horního vyústění štoly spojená dobývkou s úvodní štolou a zatopená hloubení pod úrovní horizontu štoly. Tyto práce je možno datovat do období 16. století (období zvýšené intenzity těžby na Kocourském pásmu), možná i do doby předhusitské. Převážnou většinu prací provedla kvalitně příbramská firma Ekodril, spol. s r.o. (úvodní práce před zpracováním projektu zajišťovala Montánní společnost, o.s. a firma Martin Kapela). Realizovanými zajišťovacími pracemi bylo naplněno znění závazných příkazů OBÚ v Kladně, zajištěna dlouhodobá stabilita povrchu nad štolou, stabilita svahu a stěn zářezu nad nově obnoveným ústím štoly doplněním požadovaného množství materiálu do přitěžovacích lavic. Současně bylo uchováno historicky cenné důlní dílo, které je v současné době v souladu s bodem 3, hlavy IV úvodního schvalovacího protokolu z 28.4.2006 převáděno do správy Regionálního muzea v Jílovém u Prahy a v nejbližší době bude zpřístupněno širší veřejnosti. Strana 3 (celkem 3)
Strojní odtěžování, vznik zátrhů, stavba a zakládání TH výztuže po odtěžení sesuvu
Zajišťovací TH výztuž, dotěžování materiálu v předpolí štoly, realizace definitivní vyzdívky, stavba portálu a opěrných zdí.
Revize dobývky, komínu a horního vyústění štoly.
Zajištění horního vyústění štoly a portál
2
Ohrazení zářezu štoly a zábrana u horního vyústění štoly