Neměnnost je klíčem k optimálnímu příjmu krmiva u dojnic!

Podobné dokumenty
Automatické krmení. Automatické krmení je připraveno právě pro vás. Chytré krmení. Automatický systém funguje. Výhody častého krmení

Automatické krmení. Automatické krmení je připraveno právě pro vás. Chytré krmení. Systém krmení funguje. Využijte svůj čas rozumně

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO

Správna výživa méně civilizačných chorob!!!

Využití faremních dat pro lepší ekonomické rozhodování

Důsledky tepelného stresu

Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy

Nové přístupy v prevenci vybraných poporodních onemocnění skotu. MVDr. Martin Vlček

Management konzistentního krmení jako nástroj zlepšující užitkovost

Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák

Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT

Robert van Buuren Manager Nutrition

Aktuální problémy ve výživě skotu, zejména při krmení silážemi s krátkou řezankou. Mušov

Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost

Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o.

Možné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě

VYUŽITÍ HODNOT JEDNOTLIVÝCH FRAKCÍ VLÁKNINY PRO PREDIKCI PRODUKČNÍ HODNOTY OBJEMNÝCH KRMIV (kukuřičných siláží)

EASYLIN. ve spolupráci s

Reprodukční období dojnic průřez obdobím. Období stání na sucho, porod a poporodní období

Řízení stáda dojnic. pro zlepšení ekonomiky výroby mléka. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.

AgriNIR přenosná laboratoř krmiv. Rev A3.1 Page 1

Praktické zkušenosti s programem Farmsoft v Uhelné Příbrami. Ing. Filip Kopecký ZS Vilémov, a.s. Hlavní zootechnik

HOKOVIT DAIRY PRO test na

Vytvořte budoucnost pro Váš chov dojnic

Ekonomické ukazatele výroby mléka. Jindřich Kvapilík VÚŽV Uhříněves, v.v.i.

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Seznam příloh. Příloha 1. Výpočet vodní stopy živých zvířat pro intenzivní hospodářský systém... 2

Inovativní postupy v chovu skotu s dopadem na jeho rentabilitu

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU

Jak krmit dojnice, aby byl dostatečně naplněn bachor dosaženo pocitu sytosti

Nový směr výživy v tranzitním období

Péče o krávy před porodem na Rosy-Lane Holsteins

Tuk, Bílkovina, Laktóza, (g/100g, %) Somatické buňky,

DIFERENCIÁLNÍ POČET SOMATICKÝCH BUNĚK A DALŠÍ NOVINKY V ŘÍZENÍ STÁDA MLÉČNÉHO SKOTU DR. DANIEL SCHWARZ, FOSS, DÁNSKO VĚTRNY JENÍKOV, 10.

PIVOVARSKÉ MLÁTO. Tradiční české krmivo

Stravitelnost organických živin u hybridů kukuřic. Ing. Václav Jambor,CSc. mobil:

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

1 )Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno 2 ) Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno

Visiolait Pohled na obsahové složky mléka jako na odraz úrovně výživy a zdraví dojnic Milan Douša, NOACK ČR, spol. s r.o. Hustopeče 6.11.

Minerální výživa - Pohořelice Tzv. ŠIMEČKŮV SÁL POHOŘELICE

Snižovat náklady nebo zvyšovat rentabilitu

Jak dosáhnout vyšších zisků v chovu dojnic

9. CHOV JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ SKOTU

"Výživa zvířat - skot"

CESTA K ÚSPĚCHU: MANAGEMENT STÁDA DOJNIC

EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC

Kompletní rozbory mléka a jejich praktické uplatnění při KU

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní

Manuál Unikátní sestavy

6.1 ÚPRAVY KRMIV. paření brambory při výkrmu prasat (malochovy) řezání píce při silážování, při tvorbě směsné KD

Produkční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc.

Projekt z techniky krmení hospodářských zvířat

Telata SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT

Možnosti zlepšení mlezivové výživy u telat v praxi. Stanislav Staněk oddělení technologie a techniky chovu HZ VÚŽV, v. v. i.

SARA neznámý nepřítel?

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní. MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek

Uplatnění systému kompletních rozborů pro KU

Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody

AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU. Josef Illek

JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA?

RACIONÁLNÍ PŘÍSTUP K NÁKLADŮM = ZÁKLAD EKONOMIKY VÝROBY MLÉKA

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 HOLŠTÝN. Farma: Podnik: DV Batelov. Bližší informace naleznete na

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na

Professor of Dairy Science

Celkový počet mikroorganismů podle zpeněžení

TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION

Software pro optimalizaci výživy zvířat

Možnost využití real time analýzy složení mléka jako nástroje kontroly zdraví dojnic v chovu

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o.,

MVDr. Jiří Davídek. Mléčná farma 2016 vyhodnocení soutěže,

- úhyn - převod do starší kategorie

Manuál Manuál VeeManager verze:

období praktické zkušenosti

Automatické přihrnování krmiva

Nové údaje Sil-All 2015

Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat

Využitídat z Milk Profit Data k řešenímastitidnísituace v chovu

Dotazník pro účastníky soutěže

Stacionární a mobilní dojírny, čekárny, robotizované dojení, chlazení mléka

BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies

LELY VECTOR. Automatický systém krmení. Flexibilní, čerstvé krmení. innovators in agriculture


GreenStall Easy FARMING. Svoboda pro krávy

Výživa vysokoprodučních dojnic v okoloporodním období: nová zjištění a trendy

Mléčná farma 2016 vyhodnocení soutěže, Paul Finley

Více vody znamená více mléka DeLaval napájecí žlaby a napáječky

Ing. Antonín Lopatář

Krmiva pro sumcovité ryby 2018

O NEJLEPŠÍ ODCHOV JALOVIC 2012

Nutriční management koně

Krmiva pro lososovité ryby 2016

Komponenty Ceny v Kč / Původní KD Návrh 1 Návrh 2

THE QUALITY OF SILAGE AND TOTAL MIXED RATIO

Hodnocení energie a proteinu u dojnic

KOLOSTRÁLNÍ VÝŽIVA TELAT I.

Provozní a ekonomické ukazatele výroby mléka v ČR v letech 2006 až 2015

Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti

Transkript:

Neměnnost je klíčem k optimálnímu příjmu krmiva u dojnic! 21. března 2019 Trevor DeVries tdevries@uoguelph.ca

Je tu nějaký problém?

Je tu nějaký problém?

Problém je, že Krmná dávka není nikdy jen jedna!

Problém je, že Krmná dávka není nikdy jen jedna! krmná dávka, kterou sestaví výživář

Problém je, že Krmná dávka není nikdy jen jedna! krmná dávka, kterou sestaví výživář krmná dávka, která je předložena kravám

Zdalipak krmná dávka podaná kravám má stejné složení, jako krmná dávka sestavená výživářem?

Ve studii z Kanady se průměrná krmná dávka podávaná dojnicím lišila od krmné dávky sestavené výživářem následovně: Hodnoty překračující recepturu: NE L (+0,05 Mcal/kg) NFC (+1,5%) ADF (+0,5%) Ca (+0,1%) Hodnoty nižší než v receptuře: NL (-0,4%) NDF (-0,7%) Na (-0,2%) Sova et al. 2014. J. Dairy Sci. 97:562-571

První krok, jak dosáhnout toho, aby krávy přijímaly správnou krmnou dávku: Zajistěte, aby krmná dávka předkládaná kravám byla stejná, jako krmná dávka sestavená výživářem

První krok, jak dosáhnout toho, aby krávy přijímaly správnou krmnou dávku: Zajistěte, aby krmná dávka předkládaná kravám byla stejná, jako krmná dávka sestavená výživářem Jak často kontrolujete sušinu?

První krok, jak dosáhnout toho, aby krávy přijímaly správnou krmnou dávku: Zajistěte, aby krmná dávka předkládaná kravám byla stejná, jako krmná dávka sestavená výživářem Jak často kontrolujete sušinu? Jak často jsou prováděny rozbory krmných komponentů a krmná dávka přeformulována na základě jejich výsledků?

První krok, jak dosáhnout toho, aby krávy přijímaly správnou krmnou dávku: Zajistěte, aby krmná dávka předkládaná kravám byla stejná, jako krmná dávka sestavená výživářem Jak často kontrolujete sušinu? Jak často jsou prováděny rozbory krmných komponentů a krmná dávka přeformulována na základě jejich výsledků? Je používán standardní postup (protokol) při míchání krmné dávky?

První krok, jak dosáhnout toho, aby krávy přijímaly správnou krmnou dávku: Zajistěte, aby krmná dávka předkládaná kravám byla stejná, jako krmná dávka sestavená výživářem Jak často kontrolujete sušinu? Jak často jsou prováděny rozbory krmných komponentů a krmná dávka přeformulována na základě jejich výsledků? Je používán standardní postup (protokol) při míchání krmné dávky? Dokážete vysledovat, co přesně bylo namícháno?

Jak přesně (neměnným postupem) jsou předkládány krmné dávky?

Vyšší variabilita obsahu energie v krmné dávce = nižší příjem sušiny Příjem sušiny (kg/d) 35 30 25 20 15 10 5 Každé zvýšení o 0,5 procent = -1,0 kg/d přijaté sušiny 0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Variační koeficient NE L za 7 d Převzato ze Sova et al. 2014. J. Dairy Sci. 97:562-571

Vyšší variabilita obsahu energie v krmné dávce = nižší produkce mléka Nádoj (kg/d) 60 50 40 30 20 10 Každé zvýšení o 0,5 procent = -3,2 kg/d mléka 0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Variační koeficient NE L za 7 d Převzato ze Sova et al. 2014. J. Dairy Sci. 97:562-571

Vyšší variabilita obsahu energie v krmné dávce = nižší efektivita Efektivita (kg 4% FCM mléka/kg sušiny) 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 Každé zvýšení o 0,5 procent = o 4,3% nižší produkce mléka na kilogram přijaté sušiny krmiva 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Variační koeficient NEL Převzato ze Sova et al. 2014. J. Dairy Sci. 97:562-571

Vyšší variabilita ve velikosti částic v krmné dávce = nižší produkce mléka a efektivita Variabilita v % dlouhých částic každé zvýšení o 5 procent -1,2 kg/d v nádoji -2,6% v produkci mléka z kg přijaté sušiny (efektivitě) Sova et al. 2014. J. Dairy Sci. 97:562-571

Krávy milují neměnnost!!! Nechci si stěžovat, ale to není to stejné jídlo, co jsem měla včera.

Další krok, jak zajistit, aby krávy přijímaly každý den stejnou krmnou dávku Krmivo musí být každý den mícháno a zakládáno stejným postupem

Zajistěte, aby krávy dostávaly každý den stejnou krmnou dávku Možnosti? standardní operační postupy a školení personálu programy řízení TMR! automatické krmné systémy

Problém je, že Krmná dávka není nikdy jen jedna! krmná dávka, kterou sestaví výživář krmná dávka, která je předložena kravám krmná dávka, kterou krávy konzumují

Ne vždycky krávy žerou přesně to, co se jim dá na žlab!

Čím více krávy přebírají krmivo, tím nižší jsou složky mléka Přebírání dlouhých částic (%) Mléčný tuk (%) Přebírání dlouhých částic (%) Mléčná bílkovina (%) Miller-Cushon a DeVries. 2017. J. Dairy Sci. 100:2213-2218.

Čím více jednotlivé krávy přebírají krmivo, tím vyšší je variabilita přijaté krmné dávky Příjem živin se mění v závislosti na době, kdy kráva žere špatný přístup ke žlabu % NDF 45 42 39 36 33 30 5:30 11:00 15:15 22:30 5:00 Čas (h) (zbytky) Převzato z DeVries et al., 2005; J. Dairy Sci. 88: 3553-3562

Výraznější přebírání krmiva na úrovni stáda. Přebírání dlouhých částic krmiva (%) 102 100 98 96 94 92 90 88 86 84 82 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Farma Průměr = 3% dlouhých částic jsou odmítnuta Přebírání ve prospěch dlouhých částic Přebírání v neprospěch dlouhých částic Sova et al. 2013. J. Dairy Sci. 96:4759-4770

Výraznější přebírání krmiva na úrovni stáda. Přebírání dlouhých částic krmiva (%) 102 100 98 96 94 92 90 88 86 84 82 Přebírání ve prospěch dlouhých částic 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Farma Průměr = 3% dlouhých částic jsou odmítnuta Každá 2% odmítnutých dlouhých částic = -0,9 kg/d mléka korigovaného na 4% obsah tuku a 2% pokles efektivity krmiva Přebírání v neprospěch dlouhých částic Sova et al. 2013. J. Dairy Sci. 96:4759-4770

Krávy vyžadují stále stejnou krmnou dávku!

Vliv délky slámy v krmných dávkách pro rozdoj 25 Příjem sušiny (kg/d) 20 15 10 5 0 Long Dlouhá řezanka (5-8 cm) Short Krátká řezanka (2-3 cm) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 Laktační den Coon et al. 2018. J. Dairy Sci. 101:6375-6387

Vliv délky slámy v krmných dávkách pro rozdoj Doba, kdy bachorové ph je pod 5,8 (min/d) 300 250 200 150 100 50 0 Long Short Dlouhá řezanka (5-8 cm) Krátká řezanka (2-3 cm) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 Laktační den Coon et al. 2018. J. Dairy Sci. 101:6375-6387

Vliv délky slámy v krmných dávkách pro rozdoj Doba, kdy bachorové ph je pod 5,8 (min/d) 300 250 200 150 100 50 0 Long Short Dlouhá řezanka (5-8 cm) Krátká řezanka (2-3 cm) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 Laktační den Coon et al. 2018. J. Dairy Sci. 101:6375-6387

Vliv délky slámy v krmných dávkách pro rozdoj Nádoj (kg/d) 50 40 30 20 10 0 Krávy s krátkou řezankou měly tendenci (P=0,1) produkovat o 75 kg mléka více za prvních 28 dnů laktace Dlouhá řezanka (5-8 cm) Long Short Krátká řezanka (2-3 cm) 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 Dny laktace Coon et al. 2018. J. Dairy Sci. 101:6375-6387

Vliv délky řezanky slámy v krmných dávkách pro suchostojné

Vliv délky řezanky slámy v krmných dávkách pro suchostojné Havekes et al. preliminary data

Vliv délky řezanky slámy v krmných dávkách pro suchostojné Přebírání (%) 120 100 80 60 40 20 Longer Dlouhá chopped řezanka (10 straw cm) (3-4 (10 inch) cm) Short Krátká chopped řezanka straw (2-3 cm) (1(2-3 inch) cm) Přebírání ve prospěch dlouhých částic Přebírání v neprospěch dlouhých částic 0 Top (>19 mm) Middle (<19, >8 mm) Bottom (<8, >4 mm) Pan (<4 mm) Délka částic Havekes et al., předběžné výsledky

Příjem sušiny (% tělesné hmotnosti) Vliv délky řezanky slámy v krmných dávkách pro suchostojné 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Long Dlouhá řezanka (10 cm) Short Krátká řezanka (2-3 cm) -42-35 -28-21 -14-7 1 8 15 22 Dny ve vztahu k otelení Havekes et al., předběžné výsledky

Vliv délky řezanky slámy v krmných dávkách pro suchostojné BHB (mmol/l) 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Dlouhá řezanka (10 cm) Long Short Krátká řezanka (2-3 cm) -6-5 -4-3 -2-1 1 2 3 4 Havekes et al., předběžné výsledky

Jaká je ideální distribuce velikosti částic v TMR? Frakce Síto, mm PSPS 2013, % Procento Popis Horní 19 2-8 <5 Přebíratelný materiál,příliš dlouhý; zvyšuje potřebu přežvykování, zejména pokud >10% Střední 8 30-50 50 Stále ještě dlouhé částice, fyzikálně efektivní vláknina, účinnější než 4mm částice, neměla by překročit 50-60% Spodní 4 10-20 10-20 Zbytek fyzikálně efektivní vlákniny, souhrn horních 3 sít = PEF (fyzikálně efektivní vláknina) Vanička - 30-40 25-30 40-50% jádra v krmné dávce vede ke 25-30% podílu ve vaničce Source: Grant, 2018

Problém je, že Krmná dávka není nikdy jen jedna! krmná dávka, kterou sestaví výživář krmná dávka, která je předložena kravám krmná dávka, kterou krávy konzumují krmná dávka, kterou krávy stráví

Způsob konzumace krmiva má dopad na trávení

Pokles bachorového ph po nakrmení 8.0 Bachorové ph 7.0 6.0 5.0 4.0 3.0 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 0:00 3:00 Čas (h) Data z Dohme et al. 2008 J. Dairy Sci. 91:3554 3567

Pokles bachorového ph po nakrmení 8.0 Bachorové ph 7.0 6.0 5.0 4.0 3.0 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 0:00 3:00 Čas (h) Data z Dohme et al. 2008 J. Dairy Sci. 91:3554 3567

Častější příjem krmiva = vyšší % mléčného tuku 5,00 Mléčný tuk (%) 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 0 2 4 6 8 10 12 14 Frekvence příjmu krmiva (#/d) Data od DeVries and Chevaux. 2014. J. Dairy Sci. 97:6499-6510

Nezapomínejme.příjem sušiny závisí na krmném chování Frekvence příjmu krmiva (počet nakrmení/den) Celkový příjem sušiny krmiva (kg/den) Celková délka příjmu krmiva (min/den) Množství krmiva přijaté za jedno nakrmení (kg/min) Rychlost příjmu krmiva (kg/min) Délka jednoho nakrmení (min/jedno nakrmení) Nielsen. B. L. 1999. Appl. Anim. Beh. Sci. 63:79-91

Delší čas strávený u žlabu = vyšší příjem! Příjem sušiny souvisel s: délkou krmení (+0,02 kg/min) a frekvencí krmení (+0,2 kg/jedno nakrmení) Příjem sušiny (kg/d) 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 0 50 100 150 200 250 300 350 Délka krmení (min/d) Data z Johnston and DeVries. 2018. J. Dairy Sci. 101:3367-3373

Krávy vyžadují stále stejné časy krmení!

Kdy se jde kráva ke žlabu nažrat?

Kdy se jde kráva ke žlabu nažrat? Když má hlad

Kdy se jde kráva ke žlabu nažrat? Když má hlad

Kdy se jde kráva ke žlabu nažrat? Když má hlad Po určitých situacích Příjem sušiny (kg) 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 0:00 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 Čas (h)

Co nejvíce stimuluje krávy, aby přišly ke žlabu?

Co nejvíce stimuluje krávy, aby přišly ke žlabu? Příjem sušiny (kg/h) 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 = dojení Feeding Krmení at během milking dojení 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 0:00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 Čas (h) King et al. 2016. J. Dairy Sci. 99:1471 1482

Co nejvíce stimuluje krávy, aby přišly ke žlabu? Příjem sušiny (kg/h) 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 = dojení Feeding Krmení at během milking dojení Feeding Krmení between mezi dojeními milkings 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 0:00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 Čas (h) King et al. 2016. J. Dairy Sci. 99:1471 1482

Je to dobrý způsob, jak podpořit příjem krmiva?

Jak stimulovat krávy, aby chodily často ke žlabu v průběhu dne? Zakládejte krmivo častěji krávy stráví více času u žlabu častěji žerou v průběhu dne DeVries et al, 2005; J. Dairy Sci. 88: 3553-3562

Jak stimulovat krávy, aby chodily často ke žlabu v průběhu dne? Zakládejte krmivo častěji krávy méně přebírají DeVries et al, 2005; J. Dairy Sci. 88: 3553-3562

Častější navážení krmiva = vyrovnanější příjem = zlepšení zdraví bachoru Chovy s vysokým obsahem de novo mastných kyselin (C4:0-C14:0) v mléce, s volným ustájením, praktikovaly s 5x vyšší pravděpodobností krmení 2x denně, než pouze 1x denně. Woolpert et al. 2017. J. Dairy Sci. 100:5097 5106

Je potřeba zajistit, aby krmivo bylo k dispozici, když krávy přijdou ke žlabu!

Je potřeba zajistit, aby krmivo bylo k dispozici, když krávy přijdou ke žlabu!

Když je stále k dispozici krmivo, krávy mohou svůj čas využívat efektivně! 41 chovů s robotickým dojením v Kanadě Frekvence přihrnování krmiva (průměr = 8x/d; rozmezí = 2 až 24) + 0,1 h/d doby ležení při 2 přihrnutích denně navíc King et al. 2016. J. Dairy Sci. 99:9069-9079

Když je krmivo k dispozici, krávy nejsou omezovány v jeho příjmu! 33 farem s robotickým dojením na Středozápadě USA +4,9 kg/d mléka na farmách s automatickým přihrnováním krmiva, v porovnání s chovy, kde přihrnují ručně Siewart et al. 2018. J. Dairy Sci. 101:8327 8334

Automatizace může vyřešit problémy způsobené lidskou nedůsledností.

Zajistěte, aby krávy měly přístup ke krmivu, kdykoli chtějí

Reactor Actor

Více místa u žlabu = lepší krmné chování = vyšší složky mléka Kanadská terénní studie Průměr = 56 cm na krávu (rozmezí 36 až 99 cm/krávu) Na každých 10 cm místa u žlabu navíc +0,06% mléčného tuku -13% somatických buněk Sova et al. 2013. J. Dairy Sci. 96:4759-4770

Více místa u žlabu = lepší krmné chování = vyšší složky mléka U stád s vysokým obsahem de novo mastných kyselin v mléce byla 10x vyšší pravděpodobnost, že prostor u žlabu je >46 cm/kus Woolpert et al. 2017. J. Dairy Sci. 100:5097 5106

Nezapomeňte: Příjem krmiva a efektivitu produkce mléka zlepšíme, když kravám zajistíme neměnnou krmnou dávku! Krmná dávka předkládaná kravám musí být přesně namíchána a odpovídat krmné dávce sestavené výživářem! Zajistěte, aby krmná dávka byla kravami konzumována v tomtéž složení, jako v době navezení na žlab, a způsobem podporujícím zdraví bachoru.

Nezapomeňte: Umožněte kravám žrát, kdykoliv chtějí a co potřebují! Zajistěte, aby krávy měly stále přístup ke krmivu Stimulujte příjem krmiva u krav Usnadněte kravám přístup ke krmivu

Otázky??? Trevor DeVries tdevries@uoguelph.ca Poděkování NSERC, Dairy Farmers of Canada, Agriculture and Agri-Food Canada, the Canadian Dairy Commission, Dairy Farmers of Ontario, the Canadian Bovine Mastitis Research Network, the Ontario Ministry of Agriculture, Food, and Rural Affairs, Eastgen, Trouw Nutrition, LallemandAnimal Nutrition, and the University of Guelph for their financial support of research described herein.