KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ PARAMETRY A ODOLNOST K HOUBOVÝM PATOGENŮM U NOVÉ ODRŮDY RÉVY VINNÉ MALVERINA Qualitative and quantitative parameters, and resistance to fungal pathogens of new grapevine variety Malverina Pavloušek P. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, ústav vinohradnictví a vinařství Abstrakt V posledním období se ve vinohradnické produkci v České republice vyskytuje stále významnější tlak houbových chorob. Oteplování klimatu vede především k významnému rozvoji padlí révy (Erysiphe necator). Pěstování odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám získává proto stále více na významu. První registrovanou odrůdou tohoto typu v České republice byla Malverina. Malverina je odrůda pro výrobu bílého vína. Hodnocení kvalitativních a kvantitativních znaků probíhalo v období 2005-2009 v Lednici na Moravě. Malverina prokázala lepší výnosové parametry, než Ryzlink. Z pohledu kvalita byla zjištěna v porovnání s Ryzlinkem m nižší cukernatost, ale také nižší obsah titrovatelných kyselin, který je pozitivním znakem kvality. Hodnocení odolnosti k houbovým patogenům probíhalo v letech 1996-2003, ve vinici neošetřované fungicidy. Malverina byla porovnávaná se svými rodičovskými odrůdami. Disponuje dobrou odolností k houbovým chorobám, vyššími výnosovými parametry a dobrou kvalitou vína. U odrůdy Malverina je vhodné používat i speciální agrotechnické postupy jako odlistění zóny hroznů a regulaci násady hroznů. Klíčová slova: réva vinná, odolnost k houbovým patogenům, kvalita, víno Abstract Recently, in the vineyard production in the Czech Republic there are an increasing pressure of fungal diseases. Warming leads to a particularly significant development of grape powdery mildew (Erysiphe necator). Grapevine varieties with improved resistance to fungal diseases are becoming therefore increasingly important. The first grapevine variety of this type registered in the Czech Republic was Malverina. Malverina is variety for white wine production. Evaluation of qualitative and quantitative parameters taking place in Lednice na Moravě in 2005-2009. Malverina showed better yield than Riesling. In terms of quality was observed lower sugar content, but also lower titratable acidity, in comparison with Riesling. Lower titratable acids are positive signs of quality. Evaluation of resistance to fungal pathogens take place in the period 1996-2003, in vineyard without pesticide treatment. Malverina was compared with their parental varieties. Maverina has good resistance to fungal pathogens, higher yield and good quality parameters of grape. For Malverina is appropriate special agrotechnical procedures as leaf removal and cluster thinning. Key words: grapevine, resistance to fungal pathogens, quality, wine Úvod Evropská réva vinná (Vitis vinifera L.) se vyznačuje vysokou kvalitou hroznů a přizpůsobivostí k širokému spektru pěstitelských podmínek. Jejich citlivost k houbovým chorobám vede často k širokému využívání fungicidů. 455
Po rozšíření původců plísně révy (Plasmopara viticola) a padlí révy (Erysiphe necator) do Evropy se začaly šlechtitelé zabývat myšlenkou na vytvoření ideální révy. Myšlenku na vytvoření ideální odrůdy révy vyslovil Millardet již kolem roku 1880. Předpokládal, že lze kombinovat vysokou kvalitu hroznů s rezistencí k chorobám a škůdcům révy vinné. I když díky polygenní povaze mnoha znaků rezistence k chorobám a škůdcům nebyla vytvořena ideální réva, existuje dnes mnoho odrůd s významnou odolností k houbovým chorobám. Na přelomu 20. století byly proto provedené první pokusy se šlechtěním odrůd rezistentních k plísni révy a padlí révy u privátních šlechtitelů (OLMO, 1976). Interspecifické odrůdy proto vznikaly jako kombinace různých Vitis spp., jako donorů rezistence a evropské révy, Vitis vinifera, jako donoru kvality. Malverina ( Rakiš x Merlan) je nová odrůda révy vinné pro výrobu bílých vín. Malverina byla vyšlechtěna v 80. letech 20. století ve vědecko-výzkumném sdružení Rezistant. Šlechtiteli odrůdy jsou V. Kraus, M. Michlovský a kolektiv. Obě rodičovské odrůdy pochází z výzkumných pracovišť v zemích bývalého Sovětského svazu. Rakiš je kříženec Villard blanc (Seyve Villard 12 375) x Veltlínské červené rané, Merlan potom Merlot x Seibel 13 666. Donory rezistence jsou u této odrůdy Seibel 13 666 a Seyve Villard 12 375. GALET (1988) uvádí u těchto odrůd následující původ: Seibel 13 666 (Seibel 5455 x Seibel 6468) s následujícím zastoupením jednotlivých Vitis spp. (L 4 Ru 20 A 9 C 3 B 40 V 52 ), Seyve Villard 12 375 (Seibel 6468 x Seibel 6905) s tímto zastoupením Vitis spp. (L 42 Ru 32 A 9 C B 8 V 74 ). Villard blanc je komplexní interspecifický hybrid, který může být použitý jako zdroj pro přenos polygenní rezistence k padlí révy (PAQUET et al., 2001). Odrůda disponuje zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Je vhodná pro výrobu moštů a vín v podmínkách organického vinohradnictví. V České republice se postupně rozšiřuje u pěstitelů v organickém a bio-dynamickém vinohradnictví. V České republice byla odrůda registrovaná v roce 2001. Odrůda je právně chráněná. Od počátku svého vzniku se odrůda testuje v pokusné výsadbě na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Materiál a metody Hodnocení probíhalo v letech 2005-2009 v pokusné vinici na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě (GPS: 48 47'59.712''N, 16 48'12.216'' E). Vinice je pěstovaná ve sponu 2.0 x 1.0 m, s výškou kmínku 80 cm. Ve vinici se používá Guytovův řez s jedním dlouhým plochým tažněm a zatížením 10 oček na keř. Vinice byla založená v roce 1992 na podnoži Teleki 5 C. Hodnocení kvantitativních parametrů: V průběhu vegetace byl stanovený koeficient plodnosti. Hodnota koeficientu se získala jako poměr hroznů a letorostů na keři. Hodnoceno bylo 15 keřů. Při sklizni hroznů byly hodnocené kvantitativní a kvalitativní parametry. Mezi kvantitativní parametry hodnocené při sklizni patří: hmotnost hroznů na keř (průměr z 15 keřů), hmotnost hroznu (průměr z 50 hroznů), délka hroznu (průměr z 50 hroznů), hmotnost bobule (průměr z 100 bobulí ), velikost bobule (průměr z 100 bobulí). Hodnocení kvalitativních parametrů: Z kvalitativních parametrů byly hodnocené následující: cukernatost s použitím stolního refraktometru ( NM), titrovatelné kyseliny, hodnota ph, obsah kyseliny vinné a obsah kyseliny jablečné. Pro analytické rozbory byl odebírán vzorek 200 bobulí. Bobule byly odebírané náhodně z různých míst pokusné parcely, z různých částí keře a hroznů podle ILAND et al. (2000). Vzorky byly ihned přeneseny do laboratoře. Získaný mošt byl odstředěný a provedeny analytické rozbory. 456
Stanovení titrovatelných kyselin: Titrace veškerých kyselin v moštu odměrným roztokem NaOH o koncentraci 0,1M, byla provedena pomocí automatického titrátoru Schott TitroLine easy (SI Analytics GmbH; Německo) s potenciometrickým stanovením bodu ekvivalence nastaveným na hodnotu ph 7. K určení faktoru odměrného roztoku NaOH byl použit hydrogenftalát draselná jako základní látka. Výsledky jsou vyjádřeny jako ekvivalent kyseliny vinné (g.dm -3 ). Stanovení ph: Ke stanovení hodnoty ph byl použit stolní phmetr WTW s kombinovanou skleněnou a argentochloridovou gelovou elektrodou. Hodnocení odolnosti k houbovým patogenům: Hodnocení probíhalo ve vinici neošetřované fungicidy v letech 1996-2003. Jednalo se o stejnou výsadbu, ve které probíhalo hodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů. Byla hodnocena odolnost k původcům plísě révy (Plasmopara viticola), padlí révy (Erysiphe nestor) a šedé hnilobě (Botrytis cinerea). Odrůda Malverina byla porovnávaná s rodičovskými odrůdami, jako kontrolními. Do hodnocení byla dále zahrnuté odrůdy Bianca (Maďarsko) a Phoenix (Německo). K hodnocení byla využita stupnice podle OIV (1983), kde 9- velmi vysoké rezistence a 1- velmi vysoká citlivost. Statistické vyhodnocení: Výsledky byly vyhodnocené s použitím programu UNISTAT. Byly hodnocené průměry a směrodatné odchylky, ANOVA s následným hodnocením Tukeyovým testem na hladinách významnosti P= 0.95. Výsledky a diskuze Malverina raší později v poslední dekádě dubna. Kvete středně raně v první polovině června. Zaměkání bobulí nastupuje v první polovině srpna. Malverina dozrává nejčastěji ve 2. polovině října a patří podobně jako Ryzlink mezi pozdní odrůdy. Kvalitativní parametry hroznů za období 2005-2009 uvádí tabulka 1. Průměrný termín sklizně za sledované období byl 18. října. Průměrná cukernatost za období 2005-2009 představuje 20,1 NM a není významně rozdílná od Ryzlinku rýnského. Nejvyšší cukernatosti bylo dosaženo v roce 2006 (23,7 NM), nejnižší potom v roce 2005 (17,7 NM). Významný rozdíl ke kontrolní odrůdě byl zaznamenaný v obsahu titrovatelných kyselin. Průměrný obsah titrovatelných kyselin byl 10,10 g.l -1, nejvyšší byl potom v roce 2005 (11,12 g.l -1 ), nejnižší v roce 2009 (9,49 g.l -1 ). Obsah titrovatelných kyselin u odrůdy Malverina je velmi příznivý v letech 2006, 2007 a 2009, kdy se pohyboval pod hodnotou 10,00 g.l -1. V hodnotě ph nebyly mezi odrůdami zaznamenané významné rozdíly. Tabulka 1: Kvalitativní parametry hroznů v období 2005-2009 na lokalitě Lednice na Moravě. V tabulce jsou naznačeny statisticky významné rozdíly na základě Tukeyova testu (95%). Datum Cukernatost ( NM) Titrovatelné kyseliny (g.l - ph sklizně 1 ) 2005 18.10. 17,7 20,9 11,12 13,06 3,04 3,10 2006 29.10. 23,7 20,1 9,64 12,53 3,32 3,21 2007 10.10. 19,5 19,5 9,94 9,78 3,13 3,10 2008 20.10. 18,9 21,2 10,33 11,37 2,90 3,03 2009 13.10. 20,6 20,1 9,49 12,28 3,16 3,23 Průměr 18.10. 20,1 a 20,4 a 10,10 a 11,80 b 3,11 a 3,13 a 457
Malverina se zařazuje mezi odrůdy s vyšší plodností, což potvrzují také hodnoty koeficientu plodnosti a výnosu hroznů na keř, které jsou uvedené v tabulce 2. Koeficient plodnosti a výnos hroznů na keř jsou významně rozdílně od kontrolní odrůdy Ryzlink. Koeficient plodnosti se pohybuje mezi hodnotami 1,79 v roce 2008 a 2,10 v roce 2006. Průměrná hodnota koeficientu plodnosti je 1,96. Výnos hroznů na keř je vyšší, než u Ryzlinku rýnského. Průměrná hodnota je 3,67 kg na keř. Nejvyšší výnos byl zaznamenaný v roce 2005 (4,02 kg na keř). Díky těmto kvalitativním parametrům je velmi důležité regulace násady hroznů. Při regulaci násady hroznů dochází k vzestupu cukernatosti a poklesu výnosu na 60-80% průměrného výnosu v závislosti na použité technologii regulace násady. Tabulka 2: Koeficient plodnosti a hmotnost hroznů na keř v období 2005-2009 na lokalitě Lednice na Moravě. V tabulce jsou naznačeny statisticky významné rozdíly na základě Tukeyova testu (95%). Koeficient plodnosti Hmotnost na keř (kg) 2005 1,85 1,74 4,02 2,84 2006 2,10 1,68 3,52 2,54 2007 2,05 1,91 3,50 2,80 2008 1,79 1,76 3,69 2,71 2009 2,04 1,72 3,64 2,67 Průměr 1,96 a 1,76 b 3,67 a 2,71 b Podobný trend jako u kvalitativních parametrů lze pozorovat i u vybraných uvologických hodnot hroznu, uvedených v tabulce 3. Průměrná hmotnost hroznu odrůdy Malverina dosahuje 257,54 g. Nejvyšší hmotnost hroznu byly zaznamenaná v roce 2008 (279,53 g). Rovněž hmotnost bobule byla významně vyšší, než-li u kontrolní odrůdy. Průměrná hmotnost bobule u odrůdy Malverina byla 2,35 g. Nejvyšší hmotnost byla zjištěna v roce 2008 (2,57). Délka hroznu je výrazně odrůdovou vlastností. Naproti tomu délka bobule je ovlivněna průběhem srážek v aktuálním ročníku. Uvedené výsledky potvrzují vysoký výnosový potenciál odrůdy. Při vysokém výnosovém potenciálu je však prokázaná také velmi dobrá kvalita, srovnatelná s kontrolní odrůdou Ryzlink. Tabulka 3: Vybrané uvologické hodnoty hroznů v období 2005-2009 na lokalitě Lednice na Moravě. V tabulce jsou naznačeny statisticky významné rozdíly na základě Tukeyova testu (95%). Hmotnost hroznu (g) Délka hroznu Hmotnost bobule (g) Délka bobule (mm) (mm) 2005 265,07 176,90 150,00 121,40 2,22 1,87 14,80 12,60 2006 240,09 177,20 152,80 122,50 2,27 1,81 15,04 12,80 2007 248,64 165,74 170,90 113,70 2,52 1,84 15,36 12,72 2008 279,53 177,47 144,50 123,50 2,57 1,90 14,92 12,85 2009 254,37 176,03 138,30 119,00 2,16 1,83 13,84 12,75 Průměr 257,54a 174,66b 151,30a 120,02b 2,35a 1,85b 14,79a 12,74b 458
Malverina patří mezi odrůdy se zvýšenou odolností k nejdůležitějším houbovým chorobám u révy vinné. Tabulka 4 ukazuje výsledky dlouhodobého hodnocení odolnosti k původcům plísně révy (Plasmopara viticola), padlí révy (Erysiphe necator) a šedé hniloby hroznů (Botrytis cinerea). Odolnost k Plasmopara viticola (list) byla u Malveriny nejnižší mezi hodnocenými odrůdami (5,12) a srovnatelná s odrůdami Rakiš (5,62) a Phoenix (5,25). Odolnost k Erysiphe necator (list) byly pro Malverinu (6,00) vyšší, než-li u Rakiš (5,87) a Phoenix (4,87). Podobně i pro Erysiphe necator (bobule) lze označit odolnost za dobrou (5,87). Proti Botrytis cinerea (hrozen) byla odolnost nižší (5,12) avšak vyšší, než-li u odrůdy Phoenix (4,75). Celkově lze Malverinu označit za odrůdu s dobrou odolností proti nejdůležitějším houbovým chorobám u révy vinné. Lze ji úspěšně pěstovat v podmínkách organického vinohradnictví. Tabulka 4: Výsledky hodnocení k Plasmopara viticola (list), Erysiphe necator (list, bobule), Botrytis cinerea (hrozen) v období 1996-2003 na lokalitě Lednice na Moravě. V tabulce jsou naznačeny statisticky významné rozdíly na základě Tukeyova testu (95%). Odrůda Plasmopara Erysiphe necator- Erysiphe necator - Botrytis cinerea - viticola- list list bobule hrozen Bianca 6,75 b 6,75 b 6,50 cd 6,62 c Malverina 5,12 a 6,00 a 5,87 b 5,12 ab Merlan 6,75 b 6,50 ab 6,75 d 6,37 b Phoenix 5,25 a 4,87 a 4,87 a 4,75 a Rakiš 5,62 a 5,87 a 6,12 bc 5,75 bc Malverina má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobrá vyzrálost hroznů je podpořena svahovitými polohami, které jsou velmi dobře osluněny. Na půdu nemá tato odrůda vysoké požadavky. Dobře roste v půdách hlinitých, hlinitopísčitých i písčitých. Vhodnější jsou proto půdy chudší a sušší. Dobře snáší vápenaté podloží. Doporučované pro produkci kvalitních vín je 4-6 oček na m 2. Odrůda je náročnější na zelené práce. Tyto zásahy přispívají k velmi dobré akumulaci aromatických látek v bobulích. Odlistění zóny hroznů je u této odrůdy důležité z pohledu harmonizace obsahu kyselin v bobulích. Optimálními sklizňovými parametry je cukernatost, obsah titrovatelných kyselin a aromatická zralost bobulí, která dobře koresponduje s vybarvováním slupky do růžova až červena. Závěr Výsledky pětiletého hodnocení velmi dobře prokázaly vhodnost odrůdy Malverina pro velkovýrobní pěstování v současných klimatických podmínkách a možnost využití v systému biologického nebo biodynamického vinohradnictví. Použitá literatura GALET, P., :1988. Cépages et vignobles de France, Tome 1. Les vignes américanes. 2 rd ed. ILAND, P., EWART, A., SITTERS, J., MARKIDES, A., BRUER, N., 2000: Techniques for chemical analysis and quality monitoring during winemaking. Patrick Iland Wine Promotions. 111 pp. OIV, 1983: Descriptor list for grapevine varieties and Vitis species. OIV Paris, 135 s. OLMO, H.P.,: 1976 Grapes. In: Simmonds NW (ed) Evolution of crop plants. Longham, London New York, pp. 294-298. PAQUET, J., BOUQUET, A., THIS, P., ADAM-BLONDON, A.-F., 2001: Establishment of local map of AFLP markers around the powdery mildew resistance gene Run1 in grapevine and assessment of their usefulness for marker assisted selection. Theor.Appl.Genet. 103: 1201-1210. 459
Kontaktní adresa: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, ústav vinohradnictví a vinařství, Valtická 337, Lednice, 69144, Česká republika. email: pavel.pavlousek@mendelu.cz 460