Projekt reg. č.: CZ.1.04/3.4.04/88.00372 je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR, název projektu: PODNIKATELSKÝ MINIINKUBÁTOR. PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ ÚVOD Jak na podnikání? ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ I. - úvod POČÍTAČOVÁ SLUŽBA s.r.o., Stupkova 413/1a, Olomouc
PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ Obchodní zákoník určuje způsob vedení účetnictví pro podnikatelské subjekty Podvojné účetnictví až na výjimky vedou subjekty zapsané do Obchodního rejstříku. Jednoduché účetnictví mohou vést ostatní podnikatelské subjekty Zákon o účetnictví určuje metodiku, rozsah a způsob vedení účetnictví Vyhláška 500/2002 Sb. Rozpracovává některá ustanovení Zákona o účetnictví Vyhláška 472/2003 Sb. Vyhláška mění vyhlášku 500/2002 Sb., kterou se mění některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb. o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška stanoví podle zákona pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. 2
PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ ÚČETNÍ OBDOBÍ Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než je leden. 3
POVINNOSTI ÚČETNÍ JEDNOTKY dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, způsoby oceňování a jejich použití, včetně postupů tvorby a použití opravných položek, postupů odpisování a postupů tvorby a použití rezerv, jakož i metody konsolidace účetní závěrky. Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. 4
POVINNOSTI ÚČETNÍ JEDNOTKY Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Účetní jednotky (fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku) jsou povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h) (překročení obratu 6 mil.kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok) 5
OBECNĚ UZNÁVANÉ ÚČETNÍ ZÁSADY Zásada účetní jednotky Zásada neomezeného trvání účetní jednotky Zásada zjišťování hospodářského výsledku v pravidelných intervalech Zásada objektivity účetních informací Zásada účtování operací v kupní síle peněžní jednotky v době uskutečnění operace Zásada konzistentnosti, srovnatelnosti mezi účetními obdobími Zásada nezávislosti účetních období Zásada kompenzace Zásada opatrnosti 6
ZÁKLADNÍ POJMY Finanční účetnictví poskytuje ucelený soubor informací o podnikových skutečnostech, zachycuje vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí Výstupem finančního účetnictví jsou účetní výkazy předkládané zejména externím uživatelům (Finanční úřad, banka, státní instituce, atd.). Manažerské účetnictví jedná se o soubor informací potřebných k efektivnímu řízení v rámci daného podniku. Jedná se o účtování o nákladech z různých pohledů, kalkulace vlastních nákladů, soustava řízení pomocí rozpočtů, nejrůznější nákladové propočty atd. 7
ZÁKLADNÍ POJMY Účetnictví sleduje majetek podniku ze dvou pohledů: podle druhu odpovídá na otázku jaký majetek podnik vlastní AKTIVA podle zdroje odpovídá na otázku z čeho nebo za co byl majetek pořízen PASIVA 8
ZÁKLADNÍ POJMY AKTIVA (majetek) budoucí ekonomický prospěch (užitek) plná kontrola důsledek hospodářských operací uskutečněných v minulosti spolehlivě ocenitelná, vyjádřitelná v penězích Struktura majetku : Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek Zásoby Peněžní prostředky 9
ZÁKLADNÍ POJMY mohou být dvojího druhu: vlastní zdroje cizí zdroje PASIVA (zdroje krytí majetku) krátkodobé závazky splatnost do jednoho roku; jedná se většinou o závazky vůči dodavatelům, zaměstnanců, státním institucím, dlouhodobé závazky splatnost nad jeden rok; jedná se většinou o bankovní úvěry, vydané dluhopisy, apod. 10
ZÁKLADNÍ POJMY základ podvojného účetnictví BILANČNÍ PRINCIP suma majetku firmy podle druhů oceněného v penězích se musí rovnat sumě zdrojů, z nichž byl tento majetek pořízen nebo financován. je základem nejdůležitějšího účetního výkazu rozvahy AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM 11
ROZVAHA AKTIVA PASIVA I. Dlouhodobý majetek I. Vlastní zdroje (kapitál) Dlouhodobý nehmotný majetek Vlastní kapitál Dlouhodobý hmotný majetek Kapitálové fondy Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření II.Oběžný majetek II. Cizí zdroje Zásoby Rezervy Pohledávky Dlouhodobé dluhy Platební prostředky Krátkodobé dluhy III. Ostatní aktiva AKTIV = III. Ostatní pasiva PASIV 12
FINANČNÍ STABILITA Finanční stabilita = struktura zdrojů financování zabezpečuje bezproblémové a rentabilní hospodaření podniku. Základní informační zdroj je rozvaha. Hodnotí se většinou aktiva ke zdrojům jejich krytí. Podíl vlastních zdrojů Hodnotí výši samostatnosti podniku Hodnotí produkci zisku k udržení podílu vlastních zdrojů na financování firemních potřeb Ukazatel věřitelského rizika dává informaci o procentuálním podílu majetku cizího kapitálu k celkovému majetku podniku 13
FINANČNÍ STABILITA Hodnocení platební schopnosti 1. stupeň okamžitá likvidita ukazatel likvidity pohotové oběžné prostředky krátkodobé závazky (závazky s okamžitou splatností) udává momentální, okamžitou platební schopnost měl by být v rozmezí 0,9 1,1 2. stupeň běžná likvidita měl by být v rozmezí 1 1,5 3. stupeň celková likvidita ukazatel solventnosti oběžný majetek krátkodobé závazky (závazky s okamžitou splatností) měl by být v rozmezí 1,5 2,5 14
NÁKLADY jsou v peněžní formě vyjádřené účelové vynaložení hospodářských prostředků. vznikají jako důsledek provádění jednotlivých operací v podnikatelské činnosti. Náklady představují pro podnik: Souhrn spotřebovaných prostředků a práce za určité období jsou veličinou vyjádřenou za určitý čas Vstup začátek podnikatelské aktivity Vztah podniku k vnějšímu okolí Základní hlediska třídění nákladů: Druhové Účelové Daňové 15
NÁKLADY DRUHOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ jedná se o externí náklady prvotní formu nákladů při jejich vstupu do hospodářské činnosti odpovídá na otázku co bylo spotřebováno Členění: Spotřebované nákupy materiál, zboží,.. Služby opravy, cestovné, reprezentace,.. Daně a poplatky Jiné provozní náklady pokuty, penále, dary, odpisy nedobytných pohledávek, Odpisy hmotného a nehmotného majetku Finanční náklady úroky, kurzové ztráty, 16
NÁKLADY ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ Provozní Finanční Mimořádné Podle tohoto členění bývá také vykazován výsledek hospodaření jako součet výsledku hospodaření : z provozní činnosti z finančních operací mimořádný zisk nebo ztráta 17
NÁKLADY DAŇOVÉ KRITÉRIUM Pro daňové účely zavádí zákon o daních z příjmů pojem výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané, ve výši stanovené zákonem o daních z příjmů nebo jinými předpisy, od zdanitelných příjmů. Daňové náklady Částečně daňově uznatelné náklady Daňově neuznatelné náklady 18
VÝNOSY Výnosy jsou obecně chápány peněžním ekvivalentem prodaných výkonů podniku Výnosy tedy představují pro podnik: Vyjádření úspěšnosti na trhu Úhradu vynaložených nákladů a zisk Dovršení podnikatelské aktivity Výnosy lze zkoumat z několika hledisek: Druhové členění Účelové členění odpovídající členění nákladů Daňové hledisko 19
VÝNOSY EXTERNÍ VÝNOSY vznikají ze vztahu podniku k vnějšku Tržby za vlastní výkony a zboží Jiné provozní výnosy Finanční výnosy VNITROPODNIKOVÉ VÝNOSY vyjadřují interní vztahy Změny stavu vnitropodnikových zásob Aktivace materiálu, zboží, investičního majetku Zúčtování rezerv a opravných položek MIMOŘÁDNÉ VÝNOSY vztahují se k mimořádný nákladům 20
VÝPOČET HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU v účetnictví je nutno zachytit všechny složky považované z účetního hlediska za náklady a výnosy. z daňového hlediska Zákon o dani z příjmů vymezuje náklady, které patří do nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U výnosů je především bráno v úvahu hledisko zabránění jejich dvojímu zdanění. je tedy nutné rozlišovat výpočet hospodářského výsledku pro účely podnikové a pro účely daňové Výsledek hospodaření se zjišťuje v účetnictví v průběhu roku ve výkazu zisků a ztrát (výsledovce) porovnáním nákladů a výnosů Daňovým základem je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) upravený o částky, které nelze podle Zákona o daních z příjmů zahrnout do nákladů nebo jsou do nich zahrnuty v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. 21
VÝSLEDOVKA NÁKLADY VÝNOSY I. Provozní náklady I. Provozní výnosy Nákupy, služby,osobní náklady, Tržby za služby, zboží, aktivace, Provozní VH = provozní výnosy provozní náklady II.Finanční náklady II. Finanční výnosy Nákladové úroky, poplatky,.. Výnosové úroky, prodané c.p., Finanční VH = finanční výnosy finanční náklady Běžný VH = provozní VH + finanční VH III. Mimořádné náklady III. Mimořádné výnosy Manka a škody Náhrady za škody Mimořádný VH = mimořádné výnosy mimořádné náklady CELKOVÝ VH = BĚŽNÝ VH + MIMOŘÁDNÝ VH 22
METODICKÉ PRVKY ÚČETNICTVÍ Mezi základní metodické prvky účetnictví patří: Dokladovost Inventarizace Jednotnost oceňování Účetní výkazy Tyto metodické prvky podmiňují: úplnost pravdivost přesnost průkaznost účetnictví. 23
METODICKÉ PRVKY ÚČETNICTVÍ DOKLADOVOST Každá hospodářská operace, která vstupuje do účetnictví, musí být objektivní, jednoznačně určitelná a měřitelná v peněžním vyjádření. Hospodářská operace, která se má stát účetním případem, musí být ověřena a doložena dokladem. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí podle 11 Zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mít tyto náležitosti: označení účetního dokladu obsah účetního dokladu a označení jeho účastníků peněžní částku nebo informaci o cen za měrnou jednotku a vyjádření množství okamžik vyhotovení dokladu okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodné s okamžikem vystavení dokladu podpisový záznam osoby odpovědné 24
METODICKÉ PRVKY ÚČETNICTVÍ ÚČETNÍ ZÁPISY Účetní jednotky provádějí účetní zápisy o účetních případech v českém nebo slovenském jazyce. Účetní zápisy provádějí účetní jednotky srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvanlivost. Účetní jednotky uspořádají účetní zápisy způsobem, který umožní ověřit zaúčtování všech účetních případů v účetním období tak, aby zabránily neoprávněným změnám a úpravám těchto zápisů. 25
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Účet je metodickým prostředkem, kterým lze zajistit splnění těchto úkolů : Seskupovat a třídit provedené hospodářské operace podle jednotlivých druhů majetku a jejich zdrojů krytí a podle stránek činnosti účetní jednotky Získávat údaje o pohybu, tj. o přírůstcích a úbytcích jednotlivých složek majetku a jejich zdrojů krytí a údaje o průběhu jednotlivých úseků hospodářské činnosti jednotky Členit sledované objekty činnosti z různých hledisek tak, aby byly splněny požadavky kladené na evidenci a získány ukazatele potřebné pro řízení 26
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Účet představuje určitý způsob třídění, seskupování a běžného sledování stavu a pohybu jednotlivých složek majetku a jeho zdrojů krytí a průběhu určitých stránek hospodářské činnosti účetní jednotky. Soustava účtů zajišťuje soustavné a úplné zachycování všech změn majetku, jeho zdrojů krytí a získávání údajů o průběhu a výsledcích hospodaření za určité organizační jednotky (podnik, vnitropodnikové útvary). Umožňuje přitom třídit účetní zápisy do stejnorodých skupin podle jejich ekonomického obsahu. Syntetické účty, seskupené v určité struktuře, tvoří účtovou osnovu. 27
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Účty mají vždy dvě strany (dvojstranný odpočet) nejjednodušší zachycení je tzv. T forma. Každý účet má své číslo a název podle předepsané metodiky, obě strany všech účtů mají své pevné označení. ČÍSLO A NÁZEV ÚČTU MÁ DÁTI DEBET NA VRUB DAL KREDIT VE PROSPĚCH 28
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ PODVOJNOST Znamená, že každý účetní případ je zapisován stejnou částkou vždy na dvou různých účtech, a to jednou na příslušném účtu na straně Má dáti (na vrub účtu), podruhé na souvstažném účtu na straně Dal (ve prospěch účtu) - stejná částka se objeví dvakrát, na dvou různých účtech. SOUVSTAŽNOST je konkretizací podvojností znamená, že zápisu na straně Má dáti může obecně odpovídat zápis na straně Dal jen určitého okruhu účtů a v konkrétním případě jen jednoho účtu. Jedná se tedy o určení správné dvojice účtů pro zachycení konkrétního účetního případu. 29
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Druhy účtů používané v naší platné metodice: Aktivní Pasivní Opravné Účet výsledku hospodaření Účty rozvažné Nákladové Výnosové Účty výsledkové Podrozvahové 30
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Obraty a konečné zůstatky na účtech Obratem na účtu rozumíme součet všech přírůstků nebo úbytků na straně Má dáti nebo Dal. Konečný zůstatek (KZ) je dán rozdílem přírůstků a úbytků, k němuž připočteme počáteční zůstatek (PZ) na daném účtu (pokud účet počáteční zůstatek měl). KZ = PZ + ( přírůstků - úbytků ) KZ > = 0 KZ < = 0 konečný zůstatek zaúčtován na straně přírůstků daného účtu konečný zůstatek zaúčtován na straně úbytků daného účtu 31
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Aktivní účty Aktivní účty se používají k zachycení druhů majetku aktiv. Na počáteční, zahajovací rozvahu navazují počátečními zůstatky, které mají vždy na straně MÁ DÁTI. Pasivní účty Pasivní účty se zakládají pro sledování stavu a pohybu pasiv - jmění, závazky, fondy. 32
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Výuková úloha č. 1 Výpočet obratů a konečného zůstatku na aktivním účtu MD 221 - Bankovní účty D Obrat = součet přírůstků 1. PZ 100 4. 150 2. 50 5. 50 3. 200 Obrat MD : 250 Obrat D : 200 KZ = 150 Obrat = součet úbytků 33
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Výuková úloha č. 2 Výpočet obratů a konečného zůstatku na pasivním účtu MD 321 - Dodavatelé D Obrat = součet úbytků 4. 500 1. PZ 500 2. 200 3. 150 Obrat MD : 500 Obrat D : 350 KZ = 350 Obrat = součet přírůstků 34
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ OPRAVNÉ ÚČTY Každý Opravný účet se vždy vztahuje k jednomu řídícímu, hlavnímu účtu. Úkolem opravného účtu je opravit, korigovat zaúčtované částky na hlavním účtu, aby bylo dosaženo větší vypovídací schopnosti. Typickým příkladem jsou účty oprávek k majetku. Opotřebení majetku vyjadřujeme nepřímo, tj. odpisy účtujeme do nákladů, přičemž souvztažnými účty nejsou přímo účty majetku (docházelo by ke snižování pořizovacích cen), ale používají se k tomuto účelu účty Oprávky ke stavbám, Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí. 35
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ NÁKLADOVÉ A VÝNOSOVÉ ÚČTY Nákladové účty slouží k zachycení postupného narůstání výše nákladů během účetního období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti zjišťovaných informací. Výnosové účty slouží k zachycení tržeb (za prodané zboží, služby, výkony, vnitropodnikové výkony, atd.). Nákladové a výnosové účty nemají na počátku roku zůstatek, účtuje se na nich narůstajícím způsobem až do konce roku, do provedení roční účetní uzávěrky. 36
POMŮCKA Pro snadnější zapamatování můžeme použít jednoduchou mnemotechnickou pomůcku účet má kladný počáteční zůstatek a přírůstek na té straně, na níž je v umístěn v Rozvaze nebo ve Výsledovce. Tzn., že aktivní účty jsou v Rozvaze umístěny na levé straně, tudíž kladný počáteční zůstatek a přírůstky aktivních účtů budou mít na straně levé (strana MÁ DÁTI) a úbytek na straně pravé (strana DAL). Pasivní účty jsou v Rozvaze umístěny na straně pravé, tudíž kladný počáteční zůstatek a přírůstky pasivních účtů budou mít na straně pravé (DAL) a úbytky na straně levé (MÁ DÁTI). Analogicky můžeme odvodit účtování i na nákladových a výnosových účtech. Náklady jsou umístěny ve Výsledovce na levé straně -> přírůstky nákladových účtů budou na straně levé (MÁ DÁTI); výnosy jsou ve Výsledovce umístěny na straně pravé-> přírůstky výnosových účtů budou na straně pravé (DAL). 37
ÚČET A SOUSTAVA ÚČTŮ Princip zaúčtování účetních operací: 1. Určit kterých dvou položek (účtů) rozvahy nebo výsledovky, se operace týká 2. Určit o jaké účty se jedná zda to jsou účty aktivní či pasivní, nákladové nebo výnosové 3. O jaký pohyb se jedná přírůstek nebo úbytek : a) pokud se jedná o dva aktivní nebo o dva pasivní účty, musí mít jeden z nich úbytek a druhý přírůstek b) pokud se jedná o jeden účet aktivní a druhý pasivní, musí být na obou účtech přírůstek nebo úbytek c) pokud se jedná o jeden účet aktivní a druhý nákladový, pak aktivní zpravidla bude mít úbytek a nákladový přírůstek d) pokud bude jeden účet aktivní a druhý výnosový, pak budou mít oba zpravidla přírůstek e) pokud bude jeden účet pasivní a druhý nákladový, pak budou mít zpravidla oba dva přírůstek 38
Výuková úloha č. 5 AKTIVA PASIVA I. DLOUHODOBÝ MAJETEK 430 000 Kč I. VLASTNÍ ZDROJE 220 000 Kč Budovy 140 000 Základní kapitál 200 000 Doprav.prostředky 60 000 Rezervní fond 20 000 Stroje 180 000 VH Pozemky 250 000 Oprávky -200 000 II. OBĚŽNÝ MAJETEK 305 000 Kč II. CIZÍ ZDROJE 435 000 Kč Pohledávky 40 000 Krátkodobé úvěry 95 000 Banka 100 000 Obchodní úvěry 95 000 Materiál 120 000 Zaměstnanci 40 000 Nedokončená výroba 40 000 Dlouhodobé úvěry 180 000 Pokladna 5 000 Rezervy 25 000 AKTIVA CELKEM 735 000 Kč PASIVA CELKEM 655 000 Kč 39
Výuková úloha č. 6 AKTIVA PASIVA I. DLOUHODOBÝ MAJETEK 270 000 Kč I. VLASTNÍ ZDROJE 440 000 Kč Budovy 180 00O Základní kapitál 400 000 Dopravní prostředky 180 000 Rezervní fond 40 000 Oprávky - 90 000 VH II. OBĚŽNÝ MAJETEK 495 000 Kč II. CIZÍ ZDROJE 425 000 Kč Pohledávky 140 000 Krátkodobé úvěry 170 000 Banka 100 000 Obchodní úvěry 60 000 Materiál 120 000 Zaměstnanci 25 000 Obchodovatelné c.p. 130 000 Dlouhodobé úvěry 170 000 Pokladna 5 000 AKTIVA CELKEM 765 000 Kč PASIVA CELKEM 865 000 Kč 40
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce. Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. 41
SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY ÚČTOVÁ OSNOVA - seznam syntetických účtů, které může účetní jednotka použít pro zaúčtování svých hospodářských operací ÚČTOVÁ OSNOVA ÚČTOVÉ TŘÍDY SKUPINY SYNTETICKÉ ÚČTY Ke zpodrobnění údajů syntetického účtu mohou sloužit účty analytické např. 321.100 Dodavatel APOLO 321.200 Dodavatel Olma 42
SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY Účtová skupina Analytický účet Účtová třída Platí: 211.100 Pokladna Kč Syntetický účet Zůstatek syntetického účtu je dán součtem zůstatků účtů analytických Jakmile je používán účet analytický, není možné provést účtování přímo na syntetický účet, ale je nutné účtovat na některý z jeho účtů analytických 43
ÚČTOVÝ ROZVRH obsahuje všechny vybrané účty, které si konkrétní účetní jednotka vybrala z předepsané Účtové osnovy pro používání ve svém systému účetnictví sestavuje se pro každý rok, v průběhu roku je možné jej doplňovat. pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následném účetním období Účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, mohou používat zcela nebo z části skupinové syntetické účty, tj. účty končící nulou. Jedná se o tzv. zúženou variantu účtové osnovy. Ostatní účetní jednotky používají zásadně účty končící znaky 1 až 9, přičemž si do svého účtového rozvrhu vyberou z účtové osnovy ty účty, pro které se v jejich účetnictví vyskytne náplň. 44
ÚČETNÍ AUDIT Povinnost účetního auditu na účetní uzávěrku se vztahuje od 1.1.2004 na všechny akciové společnosti, dále na ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud na konci rozvahového období, za nějž se závěrka ověřuje a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří následujících kritérií: a) Úhrn rozvahy činí výše než 40 mil.kč b) čistý obrat (výnosy snížené o daň z přidané hodnoty, popřípadě daň z obratu, pokud jsou tyto daně součástí výnosů) činí více než 80 mil.kč c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období činí více než 50 viz Zákon o účetnictví 20 odst. (2). 45
ROZSAH VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Nestanoví-li zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést : občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti, nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel, ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. 46
ZJEDNODUŠNÝ ROZSAH ÚČETNICTVÍ Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu : sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize nepoužijí ustanovení 25 odst. 2, s výjimkou odpisů, nepoužijí ustanovení 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů, nepoužijí ustanovení 27 s výjimkou 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev, sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek ( 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem. 47
ÚČETNÍ KNIHY Účetní operace se pomocí zápisů zachycují v účetních knihách. Účetní jednotky v soustavě podvojného účetnictví vedou tyto knihy: Deník (deníky) Hlavní knihu Knihy analytické evidence (účtů) Knihy podrozvahových účtů Účetní operace musí být doloženy doklady, v časovém sledu jsou zapisovány do deníku, dále pak do hlavní knihy (tj. na syntetické účty) a do knih analytické evidence (tj. na analytické účty). 48
DENÍK Deník zachycuje účetní případy chronologicky za sebou, časově uspořádané v posloupnosti podle jejich vzniku. Význam deníku: Časově uspořádává účetní operace Zabraňuje dodatečným úpravám, vpisování případů či údajů Zajišťuje průkaznost a spolehlivost účetních údajů vazbou na doklady Spojuje doklady s hlavní knihou (postup je : doklad - deník hlavní kniha knihy analytické evidence) Napomáhá k odhalení chyb, k nimž došlo v hlavní knize 49
DENÍK Listy (stránky) deníku musí být číslované, stejně tak i jednotlivé řádky. Jeden účetní případ tvoří jednu deníkovou položku. Deník musí obsahovat minimálně tyto údaje: Číslo řádku deníku Datum účtování Druh a číslo dokladu, na základě kterého byla položka zapsána Slovní popis operace (není nutný, ale vhodný pro informaci) Účet Má dáti, účet Dal určení, na jaké účty do hlavní knihy bude operace zachycena Částku 50
HLAVNÍ KNIHA Hlavní kniha obsahuje syntetické účty a na nich věcně uspořádané účetní zápisy. Získávají se z ní nejdůležitější informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasív, nákladů a výnosů. Syntetické účty, které jsou otevřeny v hlavní knize, musí odpovídat účtovému rozvrhu a musí obsahovat minimálně tyto údaje: Zůstatky ke dni, k němuž se otvírá hlavní kniha Souhrnné obraty strany Má dáti a Dal nejvýše za kalendářní měsíc Zůstatky ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka Účetní jednotky otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku, k prvnímu dni účetního období (1.leden běžného roku), ke dni vstupu do likvidace, prohlášení konkursu nebo vyrovnání. Účetní jednotky uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období (31.prosinec běžného roku), ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo prohlášení konkursu či vyrovnání, ke dni skončení likvidace nebo konkursu. 51
KNIHY ANALYTICKÉ EVIDENCE Úprava knih analytické evidence není právně zakotvena, forma vedení analytických účtů je zcela v kompetenci jednotlivých podniků. Analytická evidence může být vedena i pouze v jednotkách množství, pro kontrolní účely je nutné naturální jednotky převést na peněžní vyjádření. Soubor analytických účtů musí zachovávat návaznost na zůstatků a obratů na příslušný syntetický účet, jinak se nedá hovořit o prokázané součásti podvojného účetnictví, ale o různých záznamech a doplňujících evidencích. Peněžní částky v knihách analytické evidence musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetických účtech, k nimž se tato evidence vede. 52
PRINCIP ÚČTOVÁNÍ DENÍK HLAVNÍ KNIHA (počet zápisů odpovídá počtu použitých účtů) DENÍK Datum Doklad Text Částka MD D 15.3. v/53 Nákup materiálu 5.000 501 211 15.3. v/53 Nákup materiálu 950 343 211 HLAVNÍ KNIHA 501 211 343 53
STORNO V případě, že je hospodářská operace zaúčtována nespráně, je nutné tento zápis stornovat. Storno se provede zápisem nového záznamu na stejné účty, přičemž účtovaná částka má záporné znaménko. Tím se původně zaúčtovaná hodnota vynuluje a v účetních knihách budou dva navzájem se kompenzující zápisy stornovaný a stornující. Účetní záznam nesmí být nikdy vymazán nebo přeškrtán. Při jakékoli opravě údajů v účetnictví je nutné původní zápis lehce přeškrtnout a napsat navou hodnotu. Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Musí se provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedenou opravu, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. 54
FORMA ÚČETNÍCH KNIH Účetní záznam musí umožňovat vedení účetnictví podle zákona o účetnictví. Pro účely zákona o účetnictví se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu. Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely zákona o účetnictví se považuje za : písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný, technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný. 55
FORMA ÚČETNÍCH KNIH Při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky musí alespoň jedna účetní kniha obsahovat údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje z dokladů. Zaúčtování všech účetních dokladů správnými částkami do příslušného účetního období lze prokazovat zhotovením opisu vstupních dat, který je účetní knihou - deníkem. Další účetní knihy lze odvodit programem zpracování dat podle projekčně programové dokumentace. Použití prostředků výpočetní a jiné techniky musí umožnit výstup údajů v písemné formě, pokud je požadována z důvodů ověřování účetní závěrky auditorem, daňové kontroly nebo z důvodu vztahu podniku k bance. 56
PRŮKAZNOST ÚČETNÍHO ZÁZNAMU Podle zákona o účetnictví se za průkazný účetní záznam považuje pouze : účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje, účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů, účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle 34, nebo účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné 57
PRŮKAZNOST ÚČETNÍHO ZÁZNAMU Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam, který není podpisovým záznamem, připojený k jinému účetnímu záznamu a) automaticky technickým prostředkem ( 4 odst. 10), nebo b) fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 9, který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo fyzické osoby. Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený k účetnímu záznamu automatickým zařízením ( 4 odst. 4), který umožňuje jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který není možno vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením. 58
OPRAVY ZÁZNAMŮ Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly. V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví. 59