Motorické schopnosti

Motorické schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět opakovaně pohybovou činnost submaximální, střední a mírné intenzity bez snížení její efektivity. (Čelikovský, 1990) Komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle, nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase. (Dovalil, 2002)

Klasifikace vytrvalostních schopností Uplatňují se tři základní kritéria: ÚČELOVÉ = dělení podle účelu rozvoje vytrvalosti STRUKTURÁLNÍ = počet a topografické rozdělení svalů zapojených v průběhu motorické činnosti ČASOVÉ = doba trvání pohybového úkolu

Účelové kritérium Základní vytrvalost - Je definována jako schopnost provádět dlouhodobý výkon v aerobní energetické zóně. Adaptace, na tento typ zátěže není vázána na specifickou pohybovou aktivitu a projevuje se v kvalitativních změnách zejména v oblasti kardiopulmonárního systému. Příklady základní vytrvalosti: aerobik rekreční forma, cyklistická vyjížďka, pádlování v rámci vodní turistiky, turistická chůze. Tvoří základ pro rozvoj vytrvalosti speciální. Speciální vytrvalost je zaměřena na dosažení maximálního výkonu v určité sportovní disciplíně. Podstatou není vykonávat danou činnost co nejdéle, ale dosáhnout na daném úseku co nejlepšího výsledku, nebo udržet vysokou úroveň činnosti v podmínkách vymezeného času (Čelikovský, 1990). Příklady speciální vytrvalostní schopnosti: cyklistická vytrvalost, herní vytrvalost, kanoistická vytrvalost, vytrvalost maratónce, atd.

Strukturální kritérium lokální globální statická dynamická statická dynamická silové silové rychlostní silové silové rychlostní Lokálně vytrvalostní schopnosti provádět motorickou činnost zapojením menších svalových skupin, méně než 1/4-1/3 svalstva těla v průběhu svalové práce. Zapojený malý objem svalstva neklade velké nároky na kapacitu dýchacího a oběhového systému, například shyby, kliky, výdrž ve shybu. Globálně vytrvalostní schopnosti se projevují v motorické činnosti komplexní povahy zaměstnávající převážnou část tělesné svalové hmoty, zejména velké svalové skupiny. Celkový objem vykonané práce je vzhledem k dlouhé době trvání zatížení obvykle velký, intenzita je spíše mírná až střední. Může však jít o intenzivní činnosti krátkodobého charakteru přes 20 s. Příklady: běh na lyžích,plavání, běh na 400 m, apod.

Časové kritérium rychlostní: od 20-50 s (ATP CP systém) krátkodobá: 50s - 2-3 min (LA systém) střednědobá: 2-3 min - 10 min (O2 systém) dlouhodobá: I 10 35 min (glykogen) II 35 90 min (glykogen + tuky) III 90 6 hod (tuky) IV nad 6 hod (bílkoviny)

Charakteristika časového kritéria Rychlostní vytrvalost se projevuje v činnostech maximální a submaximální intenzity, v délce trvání 15 50 s (např. běh na 400 m). Rozhodujícím faktorem pro rozvoj této vytrvalosti je anaerobní kapacita organismu. Krátkodobá vytrvalost, doba trvání nepřetržité činnosti od 50 s do 2 3 min. Při zatížení převážně subamximálním (např. běh na 800m), výkonnost závisí na úrovni rychlostní a silové vytrvalosti. Hlavním energetickým systémem je anaerobní glykolýza se štěpením glykogenu bez využití kyslíku. Kumulace kyseliny mléčné je považována za hlavní příčinu únavy. Střednědobá vytrvalost, činnost s nepřetržitou dobou trvání v rozsahu 2-10 min. Intenzita zatížení je většinou střední, objem vykonané práce je poměrně značný (např. běh na 3 km).maximální aerobní možnosti organismu jsou kombinovány s využitím anaerobního systému získávání energie. Vyčerpání glykogenu je hlavní příčinou únavy. Dlouhodobá vytrvalost, nepřetržitá pohybová činnost mírné až velmi mírné intenzity po dobu delší než 10 min. Objem vykonané práce je velký (např. maratónský běh, cyklistická etapa, apod.). Převažujícím způsobem energetického krytí je aerobní (oxidativní) způsob úhrady energie s využitím glykogenu a později i tuků. Příčinou únavy je vyčerpání zdrojů energie

Energetické systémy Jednotlivé metabolické systémy se v průběhu trvání zatížení postupně vyvíjejí a plynule přecházejí jeden do druhého. Všechny tři energetické systémy přispívají již od počátku výkonu, ale různou měrou. Ta závisí na individuálních charakteristikách sportovce, délce zatížení a jeho intenzitě. ATP (adenosintrifosfát) je bezprostředním zdrojem energie pro svalovou kontrakci. Malá rezerva ATP je uložena přímo ve svalu a kryje okamžitou potřebu energie, při vysoce intenzivní činnosti vystačí pouze po dobou cca 2 sekund. Dále je nutné ATP syntetizovat. Jeho vznik je v organismu zajištěn jedním ze tří následujících systémů:

Energetické systémy 1) Kreatinfosfátový systém (ATP CP) - zásoba na 2-20 kontrakcí 2) Anaerobní glykolýza (LA systém) - tvorba ATP a laktátu 3) Aerobní glykolýza (O 2 systém) - tvorba ATP, CO 2 a H 2 O

Srdeční frekvence MSF muži 205-1/2 věku, 220 - věk ženy 226-věk chlapci 207-věk dívky 210-věk Anaerobní práh (ANP) 87-92 % MSF Regenerační zatížení 60-69 % MSF Základní vytrvalost 70-84 % MSF Rozvojová vytrvalost 85-94 % MSF Intenzivní vytrvalost 95 a vyšší % MSF Aerobní pásmo ANP 0,15xSF ANP Anaerobní pásmo ANP + 0,06xSF ANP

Diagnostika vytrvalostních schopností Na úroveň vytrvalostních schopností usuzujeme buď na základě vytrvalostního výkonu pomocí motorických testů anebo z funkční odezvy organismu na vytrvalostní zatížení pomocí fyziologických funkčních zkoušek. Testy a funkční zkoušky laboratorní při laboratorních testech a funkčních zkoušek se využívá přístrojů jako jsou bicyklový ergometr nebo běhátkový ergometr popřípadě na dalších variantách ergometrů (plavecký, veslařský, kajakářský). Testy a funkční zkoušky terénní testy a funkčních zkoušy jsou proveditelné v přirozeném prostředí,

Testy lokální statické vytrvalosti:

Testy globální statické vytrvalosti: Celostní motorický test (Jacíkův test)

Metody rozvoje VS Rychlost, zatížení či srdeční frekvence Délka úseku Počet úseků či počet opakování Pauza mezi opakováním Počet sérií: 1-2 Pauza mezi sériemi Km celkem, objem Charakter výkonu

Metody rozvoje VS 1. Metody intervalové Krátkodobé intervaly intenzivní Střednědobé intervaly extenzivní, intenzivní Dlouhodobé intervaly extenzivní 2. Metody kontinuální Souvislá metoda extenzivní, intenzivní Střídavá metoda Fartleková metoda 3. Metody opakovací Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé

1. Metody intervalové Krátkodobé intervaly - intenzivní Zatížení: 5-20 s Poměr zátěž/pauza: 1:3-5 Délka úseku: 30-150 m Počet úseků: 5-20 Počet sérií: 3-5 Km celkem: 3 Charakter výkonu: anaerobní Střednědobé intervaly - intenzivní Zatížení: 20-60 s Poměr zátěž/pauza: 1:2-3 Délka úseku: 80-500 m Počet úseků: 10-40 Počet sérií: 1-5 Km celkem: 10 Charakter výkonu: aerobně- anaerobní Střednědobé intervaly - extenzivní Zatížení: 1 8 min Poměr zátěž/pauza: 1:1-2 Délka úseku: 80 2500 m Počet úseků: 9-15 Počet sérií: 1-2 Km celkem: 10 Charakter výkonu: aerobně- anaerobní Dlouhodobé intervaly - extenzivní Zatížení: 8-15 min Poměr zátěž/pauza: 1:1 Délka úseku: 2000-5000 m Počet úseků: 2-9 Počet sérií: 1-2 Km celkem: 12 Charakter výkonu: aerobní

Souvislá metoda intenzivní Délka zatížení: 30 60 min Srdeční frekvence: 65 85% MSF Km celkem: 10 Souvislá metoda extenzivní Délka zatížení: 30 120 min Srdeční frekvence: 60 75% MSF Km celkem: 10 2. Metody kontinuální Střídavá metoda změna rychlosti běhu či změna intenzity pohybové činnosti Délka zatížení: 30 min Srdeční frekvence: 130 140 a na hranici ANP (160 180) Poměr úseků: 1:1, 1:2 Km celkem: 8-10 Formy: pyramida, pravidelné střídání úseků Fartleková metoda běh vykonávaný na základě subjektivních pocitů, představ a profilu terénu. Klasický obsah fartleku není předem určen Řízený jsou stanovena speciální cvičení nebo úseky, které se musí absolvovat, čas a místo není určeno

3. Metody opakovací Mezi opakované zatížení se zařazují přestávky, které vedou k úplné regeneraci organismu Krátkodobé opakovací metody Rychlost: 95 100% maxima Pauza: 2 7 min. Délka úseku: 15-60 m Počet úseků: 3-20 Počet sérií: 1-3 Charakter výkonu: anaerobní alaktátový Střednědobé opakovací metody Rychlost: 90-95% maxima Pauza: 3 20 min. Délka úseku: 200-1000 m Počet úseků: 2-10 Počet sérií: 1-2 Charakter výkonu: anaerobní laktátový Dlouhodobé opakovací metody Rychlost: úroveň ANP Pauza: 3 10 min. Délka úseku: 1000 5000 m Počet úseků: 2-30 Počet sérií: 1-2 Charakter výkonu:aerobní

Doba cvičení a intervaly odpočinku Zátěžový parametr Anaerobní zaměření Aerobní zaměření Doba cvičení do 60-90 sec. přes 60 90 sec. Interval odpočinku 1: 2-4 1:1 i kratší

Metody a zásady rozvoje vytrvalostních schopností u dětí v MŠ: * 3-4x týdně pohybová aktivita, minimálně 20-30 min. souvislé činnosti * intenzita cvičení by měla být na úrovni 80% maximální výkonnosti (tj. asi 160 TF a více) * zatěžování velkých svalových skupin (běh, plavání) * důležitá je motivace * herní formy, štafety, překážkové dráhy Metody pro rozvoj globální vytrvalostní schopnosti: 1. metody souvislé - 30-60min zatížení v mírné intenzitě (TF 150), mohou být rovnoměrné a střídavé (mění se intenzita), např. fartlek (běh v terénu) Metody pro rozvoj rychlostní a krátkodobé vytrvalostní schop.: 2. metody intervalové - mění se intenzita zatížení, objem zátěže a interval odpočinku Rozvoj mobilizačních energetických možností organismu: 3. metoda opakovací - subjektivně určený interval odpočinku do zotavení, různá intenzita, různý objem