Inspirativní náměty Potřeba inspirativních námětů vyvstala při setkávání odborníků Projektu Ligy lidských práv Férová škola a učitelů škol. Naše rady jsou takto určeny nejen školám zapojeným do projektu, ale všem pedagogům, kteří chtějí zkvalitnit výuku ve svých hodinách a podpořit inkluzivní přístup. 1. kvalitní a přehledný web školy Web by měl sloužit nejen jako prezentace školy, ale také jako prvek interakce s okolím. Měl by být přehledný a jasně strukturovaný. Jde o jeden komunikační kanál mezi školou a rodinou. Jsou zde aktuální informace, ale také detailní informace o třídě nebo jednotlivých žácích pod heslem, které zná rodič. Důležitá je také emailová komunikace, která by měla být pohotová, aby se na ní rodiče mohli spolehnout. Pro webové stránky existuje pár jednoduchých pravidel: 1. úvodní strana by měla obsahovat vždy kontakt (adresa, základní email a telefonický kontakt) 2. stránky by měly být přehledné, na okraji (bočním nebo horním) by mělo být menu,dle kterého čtenář hledá informace 3. doporučuje se mít grafiku webu maximálně ve třech barvách, které se vyskytují i v prezentačních materiálech školy a také obecně navrhované fonty písma, tmavé písmo na světlem pozadí, které svou barevností neruší čtenáře, pravidlo čím méně, tím více, je zde na místě 4. loga či další odkazy by neměli rušit pozornost čtenáře webové stránky 5. na webu by neměly chybět základní informace o škole, rozšířené kontakty, školní dokumenty, systém školy atd. 6. zkontrolujte si obsah webové stránky, zde je přehledná i se správnými znaky v různých webových prohlížečích 7. vhodná je také sekce ke stažení, kde si rodiče nebo žáci mohou tisknout nebo ukládat různé dokumenty, formuláře, atd. 8. web je nutné aktualizovat a starat se o něj 9. v případě fotogalerie řadíme fotografie do souborů dle událostí a data 10. s internetem může být propojen i intranet, který bude podporovat žáky v e-learningu
2. školní parlament Možnost pro efektivní zapojení žáků do života školy, která podporuje jednak zodpovědnost žáků, jednak umožňuje podílet se na chodu školy. Školní parlament se skládá ze zástupců jednotlivých tříd, kteří se zabývají řešením problémů školy a návrhy žáků. Parlament se schází několikrát během školního roku. Prostřednictvím školního parlamentu komunikují žáci s vedením školy, mají možnost zřizovat různé akce a dozvídat se nové informace o dění ve škole. Pro stanovení pravidel se obvykle vypracovává tzv. řád žákovského parlament. Stanovíme si zde frekvenci setkávání i činnosti parlamentu. Jednotlivý zástupci školního parlamentu spolupracují zejména se svým třídním učitelem a předkládají požadavky a návrhy třídy, kterou zastupují. Takový zástupce je volen třídou a má odpovědnost v této funkci, volební období je obvykle na jeden rok. Naopak učitelé se k zástupcům v parlamentu chovají partnersky, komunikují na základě důvěry a vzájemném respektu. Řešením, na kterých se žákovský parlament dohodne je následně garantována realizace.
3. škola jako kulturní centrum a její "síťování" Škola jako kulturní centrum proklamuje svou otevřenost všem věkovým skupinám a nabízí jim jak kulturní vyžití, tak volnočasové aktivity. Nebrání se, ale naopak iniciuje spolupráci s dalšími institucemi, např. muzeum, kino, neziskové organizace, další vzdělávací zařízení nebo střediska sociálních služeb (domovy důchodců, dětské domovy). I návštěvy odborníků z těchto organizací mohou žáky obohatit o nové informace. Škola jde tedy za rámec vyučování a je otevřená pro celé rodiny i obyvatele obce. Můžeme se inspirovat například Velkou Británií, kde školy vytvářejí celé programy pro rodiče. Aby zjistilo, co by je bavilo a zajímalo, předkládají jim dotazník pro zjištění preferencí. Takto se rodiče naučí třeba vyrábět drobnosti z keramiky nebo vázat květiny. Pro žáky jsou zde třeba nachystané snídaňové kluby, které motivuji žáka k časnému příchodu do školy i ke zdravému životními stylu.
4. peer programy Principem peer programů je aktivní zapojení předem připravených vrstevníků, kteří pozitivně působí na formování postojů ostatních dětí, svých spolužáků, kamarádů. Často se potvrzuje, že děti od ostatních dětí vnímají spoustu problematik snáz a rychleji, neboť mluví "stejným jazykem". Plní zejména funkci preventivní. Objevuje se v různých formách např. peer teaching, peer mediace nebo peer subvence. PEER TEACHING vrstevnické učení Typ učení, kdy se děti učí od sebe navzájem. Může probíhat ve dvojici nebo ve skupině. Výhodou této formy učení je, že spolu děti mluví stejným jazykem, efektivně a srozumitelně si učivo předávají. Proto často rychleji pochopí probíranou látku a žák, který má za úkol ji naučit ostatní se s ní samozřejmě seznámí naprosto perfektně. PEER MEDIACE dětská mediace Řešení sporů samotnými dětmi za pomocí mediace. Oproti mediaci klasické není mediátor pouze jeden, ale zpravidla alespoň dva (tedy dvě děti). Jde o to, aby si děti konflikt vyřešili sami a společně s mediátorem našli možná řešení, která budou schůdná pro všechny zúčastněné strany. PEER SUBVENCE vrstevnická podpora Institut vrstevnického podporovatele může být na školách využíván jako možný prostředek prevence socio-patologických jevů a kultivace mezilidských vztahů na půdě školy, vztahů nejen mezi samotnými žáky, ale také mezi žáky a pedagogickými i nepedagogickými pracovníky.
5. partnerství škol Velice přínosné bývá partnerství škol s dalšími tuzemskými, ale hlavně i zahraničními školami k výměně cenných zkušeností nebo spolupráci na různých společných projektech. Různé projekty vzešlé z partnerství škol, nabízejí studentům i učitelům možnost pracovat společně na tématech, o která se zajímají. Některé vyžadují aktivní účast žáků, zatímco jiné se soustředí spíše na pedagogické záležitosti a rozvoj školy. Tyto projekty přirozeně rozvíjí dovednosti v týmové práci, komunikaci, společenských vztazích, ale také plánování projektových aktivit a používání informačních a komunikačních technologií studenty i učiteli. Projekty lze také zaměřit na jazykové vzdělávání a podporovat nejen jazykové různorodosti v Evropě, ale také kulturní rozmanitost. Téma projektů na jejich potřebách a vzájemné dohodě partnerských škol.
6. skutečné využívání školních dokumentů - školních vzdělávacích programů, minimálně preventivních programů, individuálně vzdělávacích plánů atd. Veškerá dokumentace na půdě školy by se měla vytvářet opravdu k účelům, kterým má sloužit proto by její forma neměla být pouze formalistní, ale měla by být v reálu opravdu použitelná. Školní vzdělávací program se řídí požadavky rámcového vzdělávacího programu, ale zároveň prezentuje školu samotnou, tzn. odráží její postavení v regionu (sociokulturní prostředí). Odpovědnost nese ředitel školy, ale program dává prostor tvůrčí práci učitelů a využívání efektivních forem a metod výuky. Školní vzdělávací program je prvním dokumentem, který nám o škole napoví, jaká je. Tento dokument bývá umísťován také na webových stránkách školy (musí být veřejně dostupný), proto by si rodiče po jeho přečtení měli dělat představu o škole a její filozofii. Minimálně preventivní program slouží zejména k prevenci sociálně patologických jevů. Je to základní dokument, který patří k práci výchovného poradce i metodika prevence. Je zde navržena strategie školy v rámci prevence, monitoringu i řešení sociálně patologických jevů. V rámci přílohy by měl být také seznam organizací, které jsou nápomocné v rámci primární i sekundární prevence (neziskové organizace, sociální služby, školská zařízení atd.). Rodič pak může vyhledat odbornou pomoc i mimo školu. Individuálně vzdělávací plán je vypracován na základě spolupráce školského poradenského zařízení a žákem i jeho zákonným zástupcem. Jeho zpracování je časově omezené, nejpozději jeden měsíc po nástupu do školy nebo od zjištění speciálních vzdělávacích potřeb. Měl by byt flexibilně doplňován a upravován podle potřeb žáka. Evaluaci provádí školské poradenské zařízení, které také poskytuje konzultace škole i rodičům. Dále vychází z školního vzdělávacího programu, vyjádření zákonného zástupce či žáka vyjádření, pediatra nebo dalšího odborného lékaře. Vypracovat všechny tyto dokumenty nám ukládá legislativa, přesto by mělo být hlavní motivací při jejich vytváření nebo doplňování, přiblížení se potřebám žáků i jejich rodin s cílem dosáhnout co nejlepšího rozvoje osobnosti žáka. Tyto písemnosti by se neměli stát mrtvými dokumenty založenými v šanonech ve školní knihovně.
7. tvořivá škola Škola může edukovat přirozenou cestou formou hry nebo kreativní činnosti. Tvořivé aktivity žáky baví, podporují jejich zapojení do výuky, dávají jim prostor k samostatným úvahám, tvorbě vlastních otázek i objevování poznatků. Činnostní učení vede nejen k pochopení a trvalému osvojení učiva, ale zároveň k rozvoji logického myšlení, komunikace a všech dalších klíčových kompetencí. Využíváme pozitivních pocitů, které žáci prožívají při cestě k novým poznatkům i při pochvale za dobrý výkon. Je vhodné, žáky neseznamovat hned od počátku se všemi odbornými pojmy určitého úseku učiva, ale nechat je nejprve volně vymýšlet o situaci a pak jí řešit. Také dbáme na procvičování a osvojení znalostí formou hry a kreativní činnosti. Pokud jsou takto poznatky a dovednosti individuálně objeveny každým žákem, pochopení a osvojení se stává hlubší a trvalejší. Nezapomínáme používat pomůcky a metodické materiály určené pro tvořivé učení a uvádět konkrétní příklady a situacích, které přináší každodenní život.
8. bohatost volnočasových aktivit Aktivity, které škola nabízí mimo vyučování by měly být rozmanitého charakteru a neomezovat se pouze na čistě sportovní nebo umělecké kroužky, tak aby byla šance oslovit co možná největší počet dětí. Význam volnočasových aktivit spočívá v odpočinku i nabití energie. Dítě se od edukace dostává ke hře, tvořivosti a mezi kamarády. Tyto aktivity, stejně jako vyučovací předměty pomáhají rozvíjet klíčové kompetence avšak přirozenou cestou. Oblast volnočasových aktivit Pohybové taneční, sportovní Bojová umění a dramatická výchova Práce s PC Technické Kreativní Relaxační Komunikační Hudební Příklady volnočasových aktivit aerobic, moderní taneční styly, mažoretky, žonglování, břišní tance, různé sportovní hry historický šerm, různá bojová umění, divadelní klub práce s internetem, tvorba webových stránek, psaní všemi deseti na PC elektrotechnický kroužek, mladý DJ - ozvučení v praxi fotografický, modeláři- papíroví, plastikoví, letečtí, práce s keramikou, tradiční i netradiční rukodělné techniky jóga, taichi, pilates mladý žurnalista, debatní klub hra na různé hudební nástroje, ať klasické (kytara, flétna) tak i netradiční (africkými bubny)
9. e-learning a multimediální podpora E-learning je moderní přístup k výuce a vzdělávání. Měl by se stát přirozenou součástí vzdělávacího procesu. Ve školách také můžeme využívat multimediální podporu, kam patří různé flashové animace, výukové prezentace, využití různých medií i internetu jako informačního zdroje. Žáky bychom měli naučit vyhledávat informace a k tomuto účelu je vhodný zejména internet. E-learning má mnoho výhod, nejen pro žáky, ale také pro školu. Obecně žáky takovéto vzdělávání více baví a díky vizualizaci si látku rychleji a lépe zapamatují. Jde o vzdělávání ekonomicky i ekologicky výhodné (netiskne se na papír, nemusí být učebnice), flexibilní a praktické. V rámci multimediální podpory můžeme s žáky pracovat na intranetu školy, kde budou mít uložené učební materiály, prezentace i pracovní listy.
10. prvky pragmatické pedagogiky Pragmatická pedagogika je charakteristická zejména pro americké školství. Nechceme vyzdvihovat tento přístup, avšak některé jeho prvky jsou pro edukaci velmi vhodné. Například projektové vyučování (projektová metoda) je účelně organizovaný souhrn myšlenek, seskupených kolem důležitého střediska praktického vědění, směřující k určitému cíli. Pro žáky je zajímavé, kreativní a zábavné. Dobré jsou také projektové dny, které poskytují žákům ucelený čas na řešení projektu. Ve vyučování by učitel měl mít na paměti propojení teoretických poznatků s praxí. Žák je lépe motivovaný pokud ví, že získané informace může použít i v budoucnu. Dobrou pomůckou pro žáky jsou i poznatky, které jim pomohou uspořádat si čas (základy time managemntu) nebo poznat svůj styl učení.