Neznám obraz eggenberského malífie Ignáce Zachariá e Vojáka

Neznám obraz eggenberského malífie Ignáce Zachariá e Vojáka Ludmila OURODOVÁ V podkruchtí kostela svatého Václava v Netolicích, na zcela nenápadném místû, kolem kterého pfiejde kaïd náv tûvník kostela témûfi bez pov imnutí, visí neobvykl obraz Nanebevzetí Panny Marie. Olejomalba na silné dfievûné desce zobrazuje mladou dlouhovlasou dívku v modrém rouchu se svatozáfií a s draperií kolem hlavy, která se s pohledem upfien m vzhûru vzná í do nebe ozáfieného naïloutl m svûtlem. Pod nohama a po stranách ji doprovázejí andílci putti. Dfievûná deska, na níï je obraz namalován, je spasována ze tfií siln ch hrubû hoblovan ch prken. Na rámu jsou dva závûsy, které nasvûdãují tomu, Ïe obraz mohl b t uïíván jako oltáfiní. Malba sv m pojetím v temnosvitu pfiipomíná nûkteré obrazy Petra Brandla ãi obrazy panûlsk ch malífiû 17. století. Zcela v jimeãn m úãinkem pûsobí pfiedev ím plastické ozdoby aplikované na zlaceném lemu plá tû zobrazené postavy. Mají napodobovat zlaté krumplování se vsazen mi rûznobarevn mi drah mi kameny a vytváfiet dojem starobylosti a velké ceny zároveà. Zdobení obrazû drah mi kameny ãi jejich imitacemi známe hlavnû z deskov ch stfiedovûk ch obrazû. Jako pfiíklad uveìme malované deskové obrazy Mistra Theodorika z kaple sv. KfiíÏe na Karl tejnû ãi nûkteré stfiedovûké obrazy madon, napfiíklad Madonu Roudnickou. 1 Pozdûj í v zdoba provedená v této formû je, pominu-li opravy a doplàování stfiedovûk ch obrazû v 19. a 20. století, zcela netypická a v jimeãná. 2 JiÏ na první pohled bylo jasné, Ïe obraz byl na své souãasné místo povû en druhotnû. Vzhledem k pouïitému námûtu se dalo pfiedpokládat, Ïe obraz mohl mít uï í vztah k dûkanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, dokonce mohl slouïit jako star í hlavní oltáfiní obraz. Literatura se o daném díle zmiàuje jen velmi skrovnû. Autofii si jej v ímají pfiedev ím kvûli jiï zmínûnému zvlá tnímu zdobení plá tû. Ze star í literatury lze uvést P. Václava Truhláfie, netolického kaplana ve druhé polovinû 19. století, kter se jako první (v ãasopise Method) zab val mobiliáfiem kostelû v Netolicích. Obraz, kter byl v roce 1887 umístûn v presbyteriu kostela sv. Václava vedle sanktuáfie, popisuje takto: Starobyl dlouh obraz Nanebevzetí Panny Marie na dfievû. Matka BoÏí vzná í se k nebesûm mezi esti andûlíãky. Obruba jejího roucha i pás uprostfied vykládány byly skuteãn mi drahokamy, z nichï v ak do nynûj ka men- í ãást zbyla. 3 Obraz je zmínûn i F. Mare em v Soupisu památek historick ch a umûleck ch v politickém okresu prachatickém z roku 1918. Autor uvádí: Na epi tolní stranû visí na prknû malovan obraz Nanebevzetí P. Marie 2,10 m vysok, 0,87 m irok, dole ZJS signovan, nápadn tím, Ïe obruba svrchního plá tû vykládána jest drahokamy, z nichï pouze ãást se zachovala. Obraz byl v novûj í dobû pfiemalován. 4 Ivo Kofián zmiàuje obraz v prûvodci po kostele sv. Václava: V podkruchtí visí pozoruhodn obraz Nanebevzetí Panny Marie, malovan na desce a signovan dole písmeny ZJS. Zcela v jimeãné je na nûm posázení lemu Mariina roucha polodrahokamy, dnes zachovan mi jen zãásti. Zdá se, Ïe tato malba vznikla kolem roku 1730 pro hlavní oltáfi dûkanského kostela, ale urãitûj í soud bude moïné vydat aï po její restauraci. 5 Starobyl vzhled i domnûlé polodrahokamy a drahokamy lákaly k dûslednûj ímu archivnímu i restaurátorskému prûzkumu. Havarijní stav obrazu nás v ak nutil hledat nejprve cestu, jak zajistit financování záchrany jeho hmotné podstaty. Obraz nebyl bohuïel dosud zapsán jako kulturní památka, proto musely b t zaji tûny finanãní pfiíspûvky, u nichï by zápis v Ústfiedním seznamu kulturních movit ch památek nebyl podmínkou. Na záchranu movit ch, ale nezapsan ch památek bylo moïné uplatnit grant Jihoãeského kraje, pokud tyto pfiedmûty splàovaly podmínku, Ïe jsou umístûné v nemovité kulturní památce. Získání uvedeného, byè malého finanãního pfiíspûvku za úãelem restaurování tohoto velmi zajímavého obrazu umoïnilo v danou chvíli jeho zachování. Deska obrazu (dlouhá 224 cm, iroká 108 cm) byla zborcena a silnû napadena ãervotoãem. Pro podklad obrazu bylo pouïito pomûrnû nekvalitní dfievo s mnoïstvím sukû, se zbytky Obr. 1. Netolice (okres Prachatice), kostel sv. Václava, Ignác Zachariá Voják, obraz Nanebevzetí Panny Marie. Stav po restaurování. (Foto L. Ourodová) 1 Hana BLOCHOVÁ: V tvarné technologie a v zdoba kaple sv. KfiíÏe, in: Jifií Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorní malífi císafie Karla IV. Umûlecká v zdoba posvátn ch prostor hradu Karl tejna, Praha 1997, s. 600 609; Mojmír HAMSÍK: Technologie malby a její historické souvislosti, tamtéï, s. 578 579. 2 Tato problematika byla konzultována s mnoha kolegy, kter m dûkuji, pfiedev ím pak za mnohé informace a konzultaci dûkuji akad. mal. M. Hamsíkovi a R. Hamsíkové. 3 J. V. TRUHLÁ : Kostely a kaple na osadû Netolické, Method 13, 1887. 4 F. MARE : Soupis památek historick ch a umûleck ch v politickém okresu krumlovském, 1., Praha 1918, sv. XXX, s. 169. 5 Ivo KO ÁN: PrÛvodce po kostele sv. Václava v Netolicích, Netolice 1997, s. 8. 323

Obr. 2. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Stav pfied restaurováním. (Foto L. Ourodová) Obr. 3. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Stav pfied restaurováním, detail hlav andûlû. (Foto L. Ourodová) Obr. 4. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Makrosnímek signatury autora pûvodní malby. (Foto L. Ourodová) Obr. 5. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Makrosnímek signatury autora pfiemalby. (Foto L. Ourodová) 2 3 4 5 6 Ludmila OURODOVÁ, Návrh na restaurování, Archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. smoly a vsazen mi vysprávkami. Malba obrazu byla pokryta silnou vrstvou neãistot a degradovaného laku. Vlivem zborcení dfievûné desky ve spojích do lo k uvolnûní barevné vrstvy, pfiedev ím v místech napojení dfievûn ch prken. Ve spojích i po celé plo e malby se barevná vrstva zaãala zvedat do stfií ek a praskala. Zbytky lakové vrstvy se mléãnû zakalily a sniïovaly ãitelnost obrazu. 6 Zlacen rám byl natolik ztrouchnivûl, Ïe se rozpadal a zlacení poãínalo odpadávat. Restaurování mohlo zaãít v roce 2002, kdy se podafiilo farnosti v Netolicích získat základní ãástku 40 000 korun pro restaurování z krajského grantu a ze sbírek vûfiících v Netolicích. Po transportu obrazu do praïského ateliéru byl proveden restaurátorsk prûzkum, pfii nûmï byly zji tûny zajímavé skuteãnosti. JiÏ prost m sejmutím ozdobného rámu se ukázala skr vaná signatura ZIS 1663 v pravém dolním rohu. Prohlídkou v ultrafialové luminiscenci a provedením mal ch páskov ch sond bylo zji tûno, Ïe malba je celoplo nû pfiemalována. Pfiemalba vycházela ze stejné kompozice jako originál, ale nedodrïela jeho barevnost. Autor pfiemalby ponechal pûvodní hlavu Panny Marie, ruce, plastick lem a signaturu. Malba originálu byla provedena velmi slabou vrstvou olejové barvy na tenkém pryskyfiiãném podkladu ãervené barvy. V proveden ch sondách byla zji Èována barevnost a stupeà zachování pûvodní vrstvy. Restaurátorsk prûzkum prokázal, Ïe pod pfiemalbou zûstala vrstva pûvodní malby, pfiedev ím ãerven originál draperie plá tû postavy Panny Marie. Tato vrstva v ak byla velmi tenká, postupnû pohlcovaná do dfievûného podkladu. Vznikla obava, aby sejmutí staré a pomûrnû dobré pfiemalby nezpûsobilo újmu na umûleckohistorické hodnotû i estetickém vyznûní obrazu. Z tûchto dûvodû bylo rozhodnuto, Ïe bude pfiemalba pouze vyãi tûna a ponechán souãasn stav. Pfiekvapením bylo nalezení zápisu o dfiívûj í opravû obrazu v jeho levém dolním rohu HAEC IMAGO RENOVATA A. 1739. 324

Obr. 6. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Detail roucha Panny Marie iluzivnû zdobeného drah mi kameny. (Foto L. Ourodová) Obr. 7. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Detail roucha Panny Marie iluzivnû zdobeného drah mi kameny. (Foto L. Ourodová) Obr. 8. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. Stav obrazu po restaurování, detail obliãeje Panny Marie. (Foto L. Ourodová) Obr. 9. Obraz Nanebevzetí Panny Marie. KlíÏení uvolnûn ch desek obrazu. (Foto L. Ourodová) 6 8 7 9 7 Milan KADAV, Restaurátorská zpráva obrazu Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích, Praha 2003, s. 1 2. 8 Milan KADAV, cit. v pozn. 7. Vzhledem k finanãním moïnostem, které byly velmi omezené, v ak nemohla b t zadána pfiesnûj í anal za pigmentû, pojidel a lepû, pfiípadnû spektrální anal za a IR reflektografie, ani RTG. Restaurátorsk prûzkum, kter provedl akad. mal. Milan Kadav, musel b t omezen na prohlídku v UV luminiscenci, provedení páskov ch sond a empirické posouzení, spojené s jednodu ími chemick mi zkou kami. Zásadní otázkou bylo, zda jsou polodrahokamy aplikované na obraze pravé. V pfiípadû, Ïe by prûzkum pravost prokázal, byla pfiipravena moïnost posouzení kamenû dal ími specialisty. Restaurátorsk prûzkum v ak pfiekvapivû tuto hypotézu vyvrátil. Ukázalo se, Ïe polodrahokamy jsou provedeny z kfiídové hmoty (boloàská a horská kfiída) edé barvy. Z ní byly v partiích lemu plá tû vytvofieny plastické v stupky s dûlkem. Cel lem byl pokryt plátkov m zlatem. Na dno samotn ch dûlkû byly rovnûï polo- Ïeny plátky zlata nebo stfiíbra, které bylo pfiekryto rûznobarevnou lazurou a zalito silnou vrstvou pryskyfiiãného laku. 7 Lazury byly provedeny v rûzn ch barvách ãervené, zelené, modré velice dokonale a málokdo pochyboval o tom, Ïe se jedná skuteãnû o drahé kameny. Po prûzkumu následovaly pomûrnû standardní postupy restaurátorské práce. Po zaji tûní uvolnûné barevné vrstvy Ïelatinov m roztokem byla deska sklíïena. Z povrchu obrazu byly na základû zkou ky rozpustnosti postupnû snímány neãistoty, po kozená místa byla vytmelena kfiídov m tmelem s polymerovan m lnûn m olejem. Retu byla provedena akvarelov mi barvami, korektury retu í barvami olejov mi. Na závûr byl obraz nalakován ochrann m damarov m lakem s pfiímûsí polymerovaného oleje a vãelího vosku. Vrcholnû barokní zlacen profilovan rám byl restaurován. V pfiípadû rámu restaurátorsk prûzkum prokázal, Ïe se nejedná o pravé zlacení, ale o imitaci. Na povrchu bylo totiï pouïito stfiíbfiení s tenkou Ïlutou lakovou vrstvou. Spodní, rozpadlá li ta musela b t nahrazena novou ve stejné profilaci, zb vající ãásti rámu byly vyãi tûny, sklíïeny, po kozená místa vytmelena a scelující retu provedena 24karátov m prachov m zlatem pojen m lakem Lefranck 1186. 8 325

O hledání pûvodu Zvlá tní v tvarné pojetí obrazu, monogram neznámého autora i jisté tajemství, jímï byl tento obraz obestfien, se staly podnûtem pro hledání jeho historie. Netolice patfií mezi nejstar í ãeská mûsta. Do dne ní doby se zde zachovaly dva kostely: dûkansk kostel Nanebevzetí Panny Marie a filiální kostel sv. Václava. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl svûcen roku 1284, stavba v ak pokraãovala je tû v první polovinû 14. století. V roce 1619, v dobû nejvût ího rozkvûtu, bylo mûsto dobyto a vypáleno císafisk m vojskem generála Dampierra. Ze 143 domû jich bylo spáleno 107 vãetnû kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tento kostel byl pak uvádûn jako pust. Nûkteré prameny dokládají, Ïe jiï v roce 1625 byla pfiistavûna vûï a v roce 1634 podklenuta kruchta. Vyklízení pobofien ch kleneb a krovu a pfiípravy k vût í opravû kostela pokraãovaly od 30. let 17. století. V letech 1648 1651 byl kostel opraven a baroknû pfiestavûn. 9 PÛvodní vybavení se s nejvût í pravdûpodobností nedochovalo. ZmiÀovan obraz Nanebevzetí Panny Marie je uvádûn v inventáfiích kostela sv. Václava nûkolikrát. Nejstar í dochovan inventáfi z roku 1691 nezmiàuje oltáfie, kazatelnu ani varhany, takïe první zachovan záznam pochází aï z roku 1842, kdy je pod poloïkou 36 v inventáfii uveden obraz Nanebevzetí Panny Marie pod sklem, v dobrém stavu v cenû 5 zlat ch. 10 Stejn m zpûsobem je obraz popsán i v inventáfii z let 1864 1966. 11 Inventáfi kostela sv. Václava z roku 1903 zmiàuje oltáfiní obraz pod ãíslem 30: Velk obraz Nanebevzetí Panny Marie na dfievû v pozlaceném rámu na zdi u hlavního oltáfie jest velmi starobyl, pûvodnû drahokamy zdoben odhadovaná cena 40 Zl. 12 Inventáfi z roku 1931 uvádí Velk obraz Nanebevzetí Panny Marie na dfievû malovan v pozlaceném rámu umístûn na zdi u hlavního oltáfie. 13 Otakar Kudrna, autor nevydaného rukopisu Dûjiny mûsta Netolic, k pofiízení nového vybavení do kostela uvádí: Pfii shofiení kostela v roce 1619 shofiely i ve keré oltáfie a dbáno proto, kdyï se pfiipravovala novostavba kostela, i o to, by se kostel znovu zafiídil. K tomu úãelu byly vûnovány dary. Tak odkázal r. 1648 V. G. Jacobi vojenski, kvartyr meister, ãástku 100 zl, kterou mûl u Pavla pinky pro udûlání oltáfie (o ãemï zpráva z mûstského úfiadu v Krumlovû). KdyÏ dodateãnû ãástka byla pohromadû, uãinûna byla 1661 9. VII. smlouva obce a zádu í s Jifiím Michálkem, truhláfiem v Bfieznici ohlednû postavení hlavního oltáfie o chrámu P. Marie. Tento zavázal se postaviti oltáfi se esti obrazy fiezbáfisk mi po stranách, tedy sv. Petrem, Pavlem, Janem Kfititelem, Janem Zlatoúst m, Václavem, Florianem, se tfiemi andûly u vrchu sedícími, ve v i 11 loket, 7 coulû praïsk ch a v ífii i se dvefimi z obojí strany oltáfie úplnû ke zdi pfiicházejícími 10 loket. Oltáfi mûl se zhotoviti do svatodu ních svátkû roku 1662 za 120 zlat ch a stravu pfii postavení oltáfie. Oltáfi v ten ãas zhotoven a postaven v 4. a 8. 7. 1662. V bfieznu 1663 byly su eny klihované obrazy a 5. bfiezna pfiijel malífi z Krumlova k malování oltáfie onoho. 14 Uvedené informace z âeského Krumlova podnítily úvahu o tom, kdo mohl b t oním malífiem, kter pfiijel malovat hlavní oltáfi do Netolic v roce 1663, a zda zmiàovan obraz Nanebevzetí Panny Marie není skuteãnû pûvodním oltáfiním obrazem z kostela Nanebevzetí Panny Marie, kter namaloval malífi s monogramem Z.I.S. Mûsto Netolice bylo v uvedené dobû eggenbersk m poddansk m mûsteãkem a hrabû Jan Kristian Eggenberk byl patronem kostela. PfiestoÏe zatím neznáme pfiím doklad, je velmi pravdûpodobné, Ïe netoliãtí poïádali svého patrona o v pomoc. Ve sluïbách Jana Kristiána z Eggenberku (1641 1710), kter se s man- Ïelkou hrabûnkou Marií Arno tkou ze Schwarzenberku (1649 1719) snaïil o zvelebení svého hlavního sídla v âeském Krumlovû a spoleãensk a umûleck ruch v nûm, byl v 60. letech 17. století zamûstnáván i malífi jménem Zachariá Ignác Voják, znám spí e pod nûmeckou podobou jména Soldat ãi v latinském znûní Milet. Nevíme o nûm mnoho. Písemné prameny uvádûjí, Ïe jiï v roce 1658 pracoval v ãeskokrumlovském zámku, v roce 1662 se podílel na v malbû Bellarie v tamní zámecké zahradû. Jako komorní kníïecí malífi je uvádûn v roce 1665 na Orlíku, ve stejném roce dostal zaplaceno za malování ma karních atû v âeském Krumlovû. 15 V roce 1666 mûl dle pramenû pfievzít objednané zboïí na ohàostroj. 16 Byl to tedy jistû umûlec v estrann ch schopností. V souãasnosti v ak tomuto dvornímu eggenberskému malífii nemûïeme s jistotou pfiifiadit jediné dochovalé dílo, aè jiï umûleckofiemeslné ãi v tvarné. Jeho práce byly buì pozdûji zniãeny nebo nejsou signované. Pravdûpodobnost, Ïe právû Zachariá Ignác Voják namaloval obraz Nanebevzetí Panny Marie, se zdála b t vzhledem k signatufie velká. Zásadní doklad o autorství oltáfie i obrazu 9 Karel KUâA: Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku, Ml PAN, s. 317 326. 10 Farní úfiad Netolice, Inventar welches nach erfolgtem Ableben des Stadt Nettolitzer Dechantes Herrn P. Joseph Kraus über den Stand der Decanal Mutterkirche S. Maria Himmelfart, der coemetrial Filialkirche S. Wenzel, die diessfälligen Gebaude, dann den gesammten und das Einkommen des Beneficiums am 30. May 1842 aufgenommen wurde. (Anton Hermann, dechant.) PoloÏka 36 Bild den Mariahimmelfahrt, unter Glas, gut, 5 zl. 11 Farní úfiad Netolice, Inventar dem dekanal Kirche Set. Mutter Kirche Himelfahrt und dem cocmeterial Filial Set. Wenzels-Kirche 1864 6. 12 Farní úfiad Netolice, Inventáfi kostela sv. Václava, 1903. 13 Farní úfiad Netolice, Inventáfi z kostela sv. Václava, 1931. 14 Oblastní archiv TfieboÀ, okresní archiv Prachatice, PozÛstalost JUDr. Otakara Kudrny, rukopis dûjin mûsta Netolice, Vnitfiní zafiízení kostelû, L10 d. 15 Jifií ZÁLOHA: Eggenber tí v tvarní umûlci v âeském Krumlovû v 2. polovinû 17. století in: Umûní 35, 1987, s. 304 313. 16 Za sdûlení této informace velmi dûkuji Mgr. Markétû Urbanové. 17 Oblastní archiv TfieboÀ, Poczty kostelny kostela zalozeni dla Nanebevzetí Blahoslawene Panny Mariae mûsta Nettolicz a 1. July 1640 autú 31. May 1648 III. K2 1. Kapitola Náklad na oltáfi welk, kazatelnu a kruchtu na kûru. 18 âech Jakub Sykora pfii el do Netolic roku 1754 z íma jako poustevník tfietího fiádu sv. Franti ka a usadil se v kapli sv. Gertrudy za mûstem. Obec mu pfiispívala k snaz ímu Ïivobytí. 19 Oblastní archiv TfieboÀ, PozÛstalost JUDr. O. Kudrny, cit. v pozn. 14. 20 Josef TOMAN: Nov slovník ãeskoslovensk ch v tvarn ch umûlcû, II. díl, L Î, Praha 1993, s. 333. Josef Putz, kníïecí dvorní malífi v âeském Krumlovû, maloval oltáfiní obraz sv. Víta do kostela sv. Mafií Magdaleny ve Zbytinách (1752), palíry v zámku v âerveném Dvofie (1756), opravoval oltáfi v Netolicích (1766). 21 Josef TOMAN, cit. v pozn. 20, s. 321. Franti ek Proky (1715 1791), malífi v âesk ch Budûjovicích, namaloval fiadu oltáfiních obrazû, nástûnn ch maleb, portrétû pro kostely a klá tery v jiïních âechách. 22 Oblastní archiv TfieboÀ, okresní archiv Prachatice, PozÛstalost JUDr. Otakara Kudrny, cit. v pozn. 14. 23 Za mnohé cenné pfiipomínky a rady dûkuji kolegûm Mgr. J. Hansové a Mgr. M. GaÏimu. Pfiíloha Poczty kostelny kostela zalozeni dla Nanebevzetí Blahoslawene Panny Mariae mûsta Nettolicz a 1. July 1640 actum 31. May 1648 III. K2 1. Aprobati Ve dworze J. M. KníÏ. Petrowie 3. X. bris 1663 rozlicnie wynaloïieno totiï Panu Jifiíkowi Michalkowi truhláfii z Bfieznice, za oltáfi Welky z fiezbami udûlany./ Mimo 3 str. Ïita od zadussy svateho Waczlawa za Tabernaculum Pfiidaného dle smlauwy a s ním zuãinûné cedule fiezané 123 zl 326

pfiinesly pfiesnû vedené Zádu ní úãty pfii kostele Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích z let 1640 1648. Kapitola nazvaná Náklad na oltáfi velk, kazatelnu a kruchtu na kûru v jednotliv ch poloïkách popisuje náklady zádu í na pofiízení oltáfie a kazatelny v roce 1663 a kromû toho fiadu dal ích velmi detailních informací, t kajících se vydání spojen ch s pofiízením hlavního oltáfie: V J. M. KníÏecím Petrovû dvofie 3. prosince 1663 bylo dáno Panu Jifiíkovi Michalkovi truhláfii z Bfieznice, za oltáfi Velky /hlavní/ z fiezbami kromû tfií strychû Ïita od zadu í svateho Vaclava za Tabernaculum dle smlouvy 123 zl....panu Zacharia ovi Vojakovi malífii z Krumlova od omalování téhoï oltafie dle accordu /smlouvy/ 180 zl. Omalování oltáfie není sice pfiím m dûkazem autorství obrazu, ale vzhledem k vedlej ím dokladûm je autorství Zachariá e Ignáce Vojáka jisté. Pfiím doklad tohoto autorství zatím nebyl v archivních materiálech nalezen, ov em signatura i datace je dokladem dostaãujícím. Je velmi pravdûpodobné, Ïe pomûrnû vysok finanãní náklad na omalování oltáfie zahrnoval i oltáfiní obrazy, plastiky a jiné dekorativní prvky, které byly souãástí tohoto oltáfie. Autor úãetních zápisû nepovaïoval za nutné oltáfi dále detailnûji popisovat. Ménû pravdûpodobné je, Ïe byl obraz zvlá È objednán a zaplacen donátorem a z tûchto úãtû byl vyjmut. V roce 1663 byla rovnûï pofiízena kazatelna a kruchta. TémuÏ Panu Zacharia ovi Vojakovi od omalování kazatelny a kruchty dle s ním... uãinûného accordu /smlouvy/ 40 zl. Spí e kulturnûhistorickou zajímavostí je informace, Ïe: Pani Zuzanie Wojakovy zadavku /pfiedem dáno/ 3 zl a spropitné towary ovi P. Malífie dano 1 zl 30 kr. 17 Dal í detailní informace ke stavbû oltáfie, kruchty a kazatelny pfiiná ejí zádu ní úãty, které v pfiepisu uvádíme v pfiíloze. Oltáfi Nanebevzetí Panny Marie s obrazem od Ignáce Zachariá e Vojáka slouïil svému úãelu aï do roku 1766. Tehdy byl pofiízen nov hlavní oltáfi i kazatelna. Stavba nového oltáfie byla jiï del í dobu plánována a finanãní prostfiedky byly k tomuto úãelu spofieny. O. Kudrna udává: Na vystavûní velkého oltáfie bylo v Sikorovsk kapitole uloïeno v roce 1757 200 Zl u obce bezúroãnû 18 a dále uvádí: Oltáfi byl novû vyhotoven v Budûjovicích a jeli proà osadníci obec dala k tomu dvû fûry /1765 X. 23/. 19 Oltáfi vytvofiil ãeskobudûjovick fiezbáfi Antonín Kubitschek v roce 1766. Nátûry, mramorování, stfiíbfiení a zlacení provedl v roce 1766 dvorní malífi kníïete Josefa Adama ze Schwarzenberku Josef Putz. Tuto skuteãnost dokládá i nápis na zadní stranû oltáfie: Anno 1766 den 20. Octobris ist dieses Altar staffirt worden von Mier Joseph Putz, fürstlicher Mahler Staffier. 20 Oltáfiní obraz byl v ak kupodivu objednán u jiného malífie Franti ka Jakuba Proky e, známého malífie náboïensk ch námûtû z âesk ch Budûjovic. Tento fakt je doloïen také nápisem na zadní stranû oltáfie: Franz Jackobus Prokysh pinx 21 i poãetnou korespondencí malífie se správcem netolického panství. V roce 1768 byl kostel novû vybílen. V echny práce patrnû smûfiovaly k plánované náv tûvû korunního prince Josefa Habsburského, pozdûj ího císafie Josefa II., kter zavítal do Netolic v záfií téhoï roku. Byl doprovázen princem Janem Nepomukem Schwarzenberkem s novomanïelkou Marií Eleonorou rozenou Oettingen Wallerstein. Náv tûva se uskuteãnila dva mûsíce po jejich sàatku (14. 7. 1768). 22 Patrnû z úcty i kvûli své neobvyklé a cenûné v zdobû byl obraz Nanebevzetí Panny Marie od Zachariá e Ignáce Vojáka pfiesunut do kostela svatého Václava, a tím zachránûn. Nyní jako jedin pfiedmût pfiipomíná pro nás neznámou podobu oltáfie Nanebevzetí Panny Marie kostela Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích po roce 1663. Díky velmi dobré spolupráci s duchovním správcem farnosti v Netolicích P. Josefem Sláãikem, Mgr., s Národním památkov m ústavem, územním odborn m pracovi tûm v âesk ch Budûjovicích, díky získání finanãního pfiíspûvku z grantu Jihoãeského kraje a v neposlední fiadû i penûz, kter mi pfiispûli samotní farníci v Netolicích, se podafiilo v roce 2003 zabránit zániku obrazu. Restaurování obrazu a poznání jeho historie pfiispûlo k dal ímu doplnûní historie Netolic. Lze si jen pfiát, aby i církevní památky nacházely stále více obdivovatelû a ochráncû. 23 Michalkovi Mayerovi s forama pro tyï oltáfi do Bfieznice vyslanemu 3 zl 34 Kr Za 5 Pf ovsa konam pro tyï oltafi jedauzym dano 37 kr 3 d Martinovi Podu kovi truhlafii ktery tyï oltafi, 2. krát staweti a jednou rozebrati pomáhal 3 zl 5 kr Towary ovi P. Jifiíka Michalka na spropitny dano 1 zl Jakubowi Czylinowi... za prkeny z indelny hrzebyky, cvoãky téï Ïelezo k temuï oltafii se potfiebující... 2 zl 31 Waczlawowi Rausnigerovi zameczniku od kowani Tabernaculum a dvefii pfii temï oltarzi zamkû a klik 3 dielaní... 22 kr od sklyzeni obily zadussniho dielnikum polnim teï wymlaceni tehoï dano... 3 kr Panu Zachariassovi Wojakowi malífii z Krumlova od omalowanie téhoï oltafie dle accordu sem uãinûného... 180 zl Za 34 knihy zlata z lynze skrze Jabuba Ciliona pfiinesseneho... 70 zl 30 kr Za 7 knih zlata o jarmarce svatojanskym 1663 kteï potfiebie kaupeneho... 19 zl 50 kr za 6 kniech stfiibra... 3 zl 30 kr TémuÏ Panu Zachariassowi Wogakowi od omalowani kazatelny a kruchty dle s ním uãinûného accordu... 40 zl. Za 4 knihy zlata natyï kruchtu a kazatelnu z lince pfiineseneho Jakubovi Cilionovi 3 zl 12kr za 1 knihu stfiibra k teï potfiiebie 35 kr poslu do Lynze pro toï zlato a stfiibro vyslanemu... 30 kr Pfii postaweni a pfiijeti oltarze za vino a pivo vypite dano... 2 zl 30 kr pani Zuzanie Wojakowy zadawku... 3 zl Spropitnyho towaryssy P. Malliefie dano 1 zl 30 kr Wiceji wydano za dykytu bilou przi temï oltafii na korouhviãky spotfiebowanou cechu sladovnickému... 1 zl 10 kr Item Jakubowi Cilionovi za prkeny a indelní hfiebík... 31 kr 1664 20. february Marianie Strapergerowey za 28 1/2 lokte plátna ãern ho po 5 kr na pfiikrow oltafie a kazatelny, k nûmuï bile platna na kfiiï od zadussy z pozustalosti neb. patera Luteolly dano gest zaplaceno 2 zl 22 1/2 kr od ussiti... pak tychï kreyãimu 10 kr 2 zl 32 kr 3d. 1666 za 1 1/4 lokte platna na porth. dano 57 kr 478 zl 14 kr 327