Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013 Třída: S1 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_172 Název materiálu: Půda Anotace: Materiál poskytující výuku pro ekologickou část předmětu Základy přírodních věd pro 1. ročník stavebních oborů truhlář, instalatér, zedník Předmět: Základy přírodních věd Autor: Ing. Ilona Stránská
O povrchová opadanka A humusovitá vrstva B jílovitá vrstva C rozrušená hornina - matečná hornina
Povrch Země tvoří 29 % pevnina a 71 % moře. Pevnina tvoří obydlené území v 27 %, zemědělskou půdu v 31 %, přírodní oblasti v 38 % a zastavěnou plochu ve 4 %. Zemědělskou půdu tvoří z 67 % louky, pastviny, nepravidelně obdělávaná půda a z 33 % půda obdělávaná.
Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, je produktem přeměn minerálních a organických látek. Poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie. V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií Degradace půd je proces, při kterém dochází ke snížení úrodnosti, využitelnosti půdy a snižují se její ekologické funkce. Ztráta biologických, chemických a fyzikálních vlastností.
Procesy degradace půdy Zhutňování neboli utužování půd je způsobeno opakovaným zpracování půdy ve stejné hloubce a množstvím přejezdů těžkou zemědělskou technikou po povrchu půdy, které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti půdy. Eroze je jev, při kterém dochází k rozrušení půdy vodou, větrem, sněhem. Je zapříčiněna odlesněním krajiny, nadměrnou pastvou a nevhodnými zemědělskými postupy. Nadměrné hnojení popřípadě opakované hnojení spojené s pěstováním stejného druhu plodin na témže poli bez obměňování či nechávání pole čas od času ladem. Zasolování vzniká při zavlažování zemědělsky využívaných ploch vodou, která má vysoký obsah rozpuštěných látek. Voda ze zavlažovaných oblastí odpařuje, ale soli a jiné látky zůstávají, což způsobuje zasolování půd. Viz. květináč. Toto byl jeden z konců civilizace v Mezopotámii.
Degradace půdy Desertifikace je přeměna v poušť. 30% povrchu souše tvoří polopouště a pouště. Jedná se o nadměrnou pastvu dobytka, pěstování nevhodných plodin. Příkladem je subsaharská oblast v Africe. Kyselý déšť způsobuje změnu ph půdy kyselosti půdy. Dochází k ochuzování o humus. Zábor půdy. Výstavba lidských sídel, průmyslových zón, komunikací, otvírání dolů, lomů. Rekultivace je dlouhý a složitý proces. Podmáčení je opakem desertifikace. Nadměrné zavlažování, přebytek vody a nedostatek kyslíku pro organismy, které půdu obohacují, zkypřují apod. Kontaminace cizorodými chemickými látkami nebo odpady. Chemická degradace zahrnuje procesy, kterými půda ztrácí obsah humusu a není schopna zadržet živiny. Eutrofizace půdy je nadbytek živin v půdě v důsledku používání dusíkatých hnojiv.
NOVÉ MOŽNOSTI PRODUKCE POTRAVIN Šlechtění rostlin a živočichů. Hlavní plodiny jako je rýže, pšenice, kukuřice, brambory šlechtit z důvodu lepších výnosů a možnosti obohacení životu důležitými látkami. Omezení spotřeby potravin živočišného původu. Snížení produkce masa, neboť asi 50 70 % produkce obilovin je zkrmována domácími zvířaty, jejichž maso však tvoří jen 7 % jídelníčku člověka. Větší využití moří. Jedná se spíše o rostlinný materiál. Není možné zvyšovat donekonečna lov ryb.
Použité zdroje Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc. Základy ekologie a ochrany životního prostředí, RNDr. Danuše Kvasničková Základy ekologie, www. seznam.cz, další použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Ilustrace http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cesk%c3%a1 _Wikipedie