ANALÝZA SOULADU PROJEKTU S PRIORITNÍ OSOU 2 OPŽP SNÍŽENÍ FUGITIVNÍCH EMISÍ ZE SKLÁDKY UHLÍ

ANALÝZA SOULADU PROJEKTU S PRIORITNÍ OSOU 2 OPŽP SNÍŽENÍ FUGITIVNÍCH EMISÍ ZE SKLÁDKY UHLÍ 1

ZPRACOVATEL: 2

1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍ SITUACE... 5 2.1. OBECNÉ INFORMACE O PROJEKTU A ŽADATELI... 5 2.2. TECHNICKÝ POPIS STÁVAJÍCÍHO ZAŘÍZENÍ... 6 2.3. EMISNÍ BILANCE... 6 2.4. PRÁVNÍ ASPEKTY PROVOZU STÁVAJÍCÍHO ZAŘÍZENÍ... 8 3. POPIS MOŽNÝCH VARIANT PROJEKTU... 9 3.1. ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE... 9 3.2. SNÍŽENÍ FUGITIVNÍCH EMISÍ TZL MODERNIZACÍ VNĚJŠÍHO ZAUHLOVÁNÍ... 10 3.2.1. ZÁKLADNÍ POPIS VARIANTY, VČETNĚ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ... 10 3.2.2. VYHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ PROJEKTU... 11 3.2.3. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ PROJEKTU... 12 4. SOULAD PROJEKTU S POŽADAVKY OPŽP...14 4.1. OBECNÁ PŘIJATELNOST PROJEKTU... 14 4.2. VEŘEJNÁ PODPORA... 17 4.2.1. OMEZENÍ PODPORY Z FS A ERDF... 18 4.2.2. POUŽITELNÉ REŽIMY PODPORY... 19 4.2.3. OVĚŘENÍ MOTIVAČNÍHO ÚČINKU... 21 3

1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza souladu projektu s názvem Snížení fugitivních emisí ze skládky uhlí se zaměřuje na identifikaci možností veřejné dotační podpory uvedeného projektu prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ). Analyzovány jsou přijatelnost projektu, environmentální přínosy, ekonomické parametry projektu a soulad případného poskytnutí dotace z Prioritní osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (dále jen Prioritní osa 2) OPŽP s pravidly pro poskytování veřejné podpory. Posuzovaná investiční akce by přinesla snížení fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek a tím i snížení příspěvku zdrojů provozovaných v rámci skládky uhlí ve společnosti Teplárna XY, a.s. k úrovni znečištění ovzduší částicemi PM 10 a PM 2,5. Celkové výdaje projektu včetně projektové přípravy a dalších nákladů jsou odhadovány na Kč. Způsobilé výdaje z hlediska OPŽP jsou odhadovány na Kč. Realizací projektu dojde ke zvýšení provozních nákladů o... tis. Kč ročně. Na základě provedené analýzy lze dospět k závěru, že projekt je v souladu s kritérii přijatelnosti Prioritní osy 2 OPŽP. Současně je možné konstatovat, že stávající provoz zařízení zcela vyhovuje současným požadavkům české právní úpravy a právní úpravy Evropské unie (dále jen EU ). Výsledkem projektu není snížení emisí CO 2 a projekt není realizován na zařízení, které je uvedeno v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES a projekt tak není diskvalifikován z hlediska podpory z Fondu soudržnosti. Na základě provedené analýzy lze dospět k závěru, že dotační podpora projektu prostřednictvím OPŽP je možná. Z možných režimů veřejné podpory je nevhodnější zvolit režim podpory na ochranu životního prostředí definovaný nařízením Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. S ohledem na pravidla tohoto režimu podpory je možné očekávat, že poskytnutá dotace bude činit Kč. RO ŽA 4

TELE 2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍ SITUACE 2.1. Obecné informace o projektu a žadateli Nositelem projektu je společnost Teplárna XY, a.s. Výrobní činnost společnosti Teplárna XY, a.s. je zaměřena především na výrobu a distribuci energií ve formě teplé vody a páry do veřejné soustavy zásobování tepelnou energií. Projekt bude realizován v Jihočeském kraji, konkrétně ve městě Protivín, na území stavebního úřadu - Městský úřad Protivín. GPS souřadnice odpovídající umístění řešeného stacionárního zdroje jsou: 49.1982250 N, 14.2217428 E. V této kapitole se uvede stručná informace o žadateli, především jeho hlavní předmět činnosti a podnikání. Dále se uvede přesné umístění (GPS souřadnice) stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů), které je (jsou) předmětem žádosti o dotaci z důvodu umožnění hodnocení žádosti o dotaci, viz Hodnotící kritéria pro specifický cíl 2.2. Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek, Prioritní osy 2 kritérium Lokalizace projektu. V případě omezování emisí na plošném nebo lineárním zdroji bude použita nejvyšší hodnota ze čtverců, do kterých zdroj zasahuje. Celé území České republiky je ve čtvercové síti 1 x 1 km ohodnoceno 5, 10, 15, 20, 25 body v závislosti na tzv. imisní zátěži území. Každý projekt je bodován v závislosti na svém umístění. Toto bodování bude prováděno s využitím geografických informačních systémů. 5

2.2. Technický popis stávajícího zařízení Teplárna XY, a.s. využívá pro svůj provoz jako palivo hnědé prachové uhlí s nízkým obsahem síry a popelovin. Doprava uhlí je realizována železničními vagony. Vykládka se provádí z vagónů do hlubinných štěrbinových zásobníků. Zásobníky tvoří dvě skupiny zásobních komor konstrukčně řešených tak, že uhlí samovolně nepadá ze zásobníků, ale je vyhrnováno pomocí propelerového vozu na gumové pasy. Palivo lze dopravovat jak do kotelny, tak na skládku paliva. Vykládka paliva na nekrytou skládku probíhá volně bez použití teleskopických trubic. Skládka je rozdělena na dvě části domkem pasových vah a šikmým zauhlovacím mostem. Kapacita každé z obou skládek činní 8 500 t při skladování uhlí do výšky 1,5 m. Pro snižování prašnosti nejsou v tuto chvíli instalována ani přijímána žádná zvláštní technická ani organizační opatření. Umístění provozovny a majetkové poměry umožnily odclonění okolní obytné zástavby vzdálené (k nejbližšímu bodu) cca 100 m ze tří světových stran pomocí pásů vrostlé i keřovité zeleně. Východní strana není nijak odcloněna a při zvýšené manipulaci s uhlím a při nevhodných povětrnostních podmínkách dochází ke zvýšené prašnosti a přenosu znečištění mimo areál teplárny směrem k obytné zástavbě. V této kapitole se uvede stručný technický popis stávajícího řešení. Vychází se ze zpracované technické dokumentace projektu, která je součástí žádosti o dotaci. Popsány jsou především ty technologické části projektu, které jsou relevantní z hlediska ochrany ovzduší, tj. samotné stacionární zdroje a techniky použité ke snížení jejich emisí. Vhodné doplnit fotografií, schématem apod. 2.3. Emisní bilance Emise tuhých znečišťujících látek z manipulace s uhlím na skládce jsou přehledně znázorněny v tabulce č. 1. Tyto emise představují fugitivní emise, které nejsou běžně zjišťovány a nevykazují se. Tab. č. 1 Emise TZL z palivového hospodářství [t/rok] Stacionární zdroj TZL [t/rok] PM 10 [t/rok] PM 2,5 [t/rok] Sypání uhlí (do HZ, doprava, na skládku) 5,400 Emise z eroze a manipulace na skládce 5,617 Celkem 11,017 Zdroj: Výpočet zpracovatele environmentálního vyhodnocení, viz příloha č. 2 6

V případě, že jsou předmětem projektu definované emise, které se do vnějšího ovzduší dostávají prostřednictvím definovaného a měřeného výduchu, jsou pro emisní bilanci použity emise ohlášené prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Jako výchozí hodnota emisí se bere aritmetický průměr předcházejících tří let. Jednotlivá hlášení musí být přílohou Analýzy. V případě, že by projekt byl hodnocen prostřednictvím kritéria EPS Pro výpočet emisí primárních PM 2,5 z emisí TZL se použije přepočet z TZL dle přílohy č. 2 metodického pokynu odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/zpracovani_rozptylovych_studii_metodika/$file/ooo- MP_RS_P2-20130805.pdf) a pro výpočet emisí sekundárních PM 2,5 se použijí emise SO 2, NO x, NH 3 a VOC násobené potenciálem tvorby sekundárních emisí PM 2,5, které jsou 0,298 pro SO 2, 0,067 pro NOx, 0,194 pro NH 3 a 0,009 pro VOC. Pro potřeby vyplnění žádosti o podporu je nutno vypočíst dle povahy projektu: PM 2,5, PM 10, prekurzory sek PM 2,5. Provedení emisní bilance u stacionárních zdrojů fugitivních emisí je jedním z kritických bodů žádosti o dotaci. Na rozdíl od definovaných emisí, které jsou měřeny kontinuálně nebo jednorázově, lze množství fugitivních emisí určit pouze výpočtem pomocí emisních faktorů, měrných výrobních emisí nebo hmotnostní bilance. Výpočet je citlivý na vstupní údaje a proto je zapotřebí dodržovat některá základní pravidla: transparentnost jednotlivých kroků - každý krok výpočtu musí být zřetelný a srozumitelný pro následnou kontrolu; využití údajů dostupných veřejné správě - např. údaje o produkci musí odpovídat skutečným nebo projektovaným výrobním kapacitám, údaje o množství vyrobených produktů a vstupních surovin musí odpovídat hlášením orgánům veřejné správy; využití veřejně dostupných informačních zdrojů - vstupní údaje do výpočtu, např. emisní faktory nebo měrné výrobní emise musí vycházet z veřejně dostupných a dostatečně vypovídajících zdrojů; výpočet by měl být konzervativní - výpočet emisí v sobě zahrnuje řádově vyšší nejistoty, než zjišťování emisí měřením a vstupní informace např. o emisních faktorech se mohou výrazně lišit v různých zdrojích. Výpočet by proto měl být proveden konzervativně, nikoliv s využitím maximálních hodnot. Výpočet musí být jednoznačně ověřitelný, tj. musí být zřejmé, které parametry a v jakých hodnotách vstupovaly do výpočtu, včetně odkazu na použitou literaturu. Postup výpočtu je nutno naznačit vzorci. TEXT V KAPITOLE 2.3 JE POUZE ILUSTRATIVNÍ. 7

2.4. Právní aspekty provozu stávajícího zařízení Z hlediska přímo platných právních předpisů a integrovaného povolení jsou v souvislosti se skladováním a manipulací s uhlím plněny všechny právně vymahatelné hodnoty a povinnosti. Detailně se jedná o: zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a jeho prováděcí právní předpis vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší - tato právní úprava nestanovuje pro fugitivní emise žádný emisní limit ani podmínky provozu a z tohoto zákona nevyplývá žádná přímá povinnost fugitivní emise regulovat; integrované povolení vydané podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, mimo jiné, podmínky provozu palivového hospodářství. Skládka uhlí provozovaná společností XY nespadá pod působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Skládka uhlí v Teplárně XY není stacionárním zdrojem jmenovitě uvedeným v programu zlepšování kvality ovzduší (ve smyslu 13 odst. 1 a příloha č. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů). Skládka uhlí v Teplárně XY není stacionárním zdrojem uvedeným v programu zlepšování kvality ovzduší, který má významný imisní příspěvek k úrovním znečištění ovzduší PM 10 (tj. nad 4 µg/m 3 ). Zpracovatel analýzy v této kapitole uvede pro něj platné specifické emisní limity s odkazem na konkrétní část vyhlášky č. 415/2012. Z hlediska veřejné podpory je zásadní soulad provozu zařízení ve stávající podobě s právní úpravou EU (soulad s národní právní úpravou je nezbytný z hlediska provozu, ale pravidla poskytování veřejné podpory národní právní úpravu nezohledňují). Z hlediska právní úpravy EU je klíčová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Oblast integrované prevence přímo stanovuje některé emisní limity (relevantní jsou i emisní limity platné, ale dosud neúčinné) a dále jsou na jejím základě přijímány BREF dokumenty, které jsou rovněž považovány za normu EU a podpora nemůže být poskytována na dosažení souladu s normami EU (s výjimkou režimu včasného přizpůsobení se normám EU). BREF dokumenty najdete na www.ippc.cz. Otázka, zda zařízení spadá pod působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES je podstatná z hlediska možnosti poskytnuté veřejné podpory z Fondu soudržnosti, resp. z Evropského 8

fondu pro regionální rozvoj. Více je tato problematika diskutována v kapitole veřejná podpora. Státní fond životního prostředí provádí 5% bonifikaci projektů na stacionárních zdrojích, jmenovitě uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší (ve smyslu 13 odst. 1 a přílohy č. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) případně uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší, z důvodu významného imisního příspěvku k úrovním znečištění ovzduší PM 10 (tj. nad 4 µg/m 3 ). Z tohoto důvodu je zapotřebí uvést, zda řešený stacionární zdroj tyto parametry splňuje nebo ne. 3. POPIS MOŽNÝCH VARIANT PROJEKTU V následujících kapitolách jsou diskutovány 2 alternativní varianty řešení projektu se zaměřením na popis technických aspektů řešení projektu. Jednotlivé varianty jsou hodnoceny především z pohledu dopadů na životní prostředí a z pohledu požadavků platné právní úpravy. První varianta představuje tzv. nulovou variantu, tj. představuje zachování stávajícího stavu bez dotační intervence. Druhá varianta zahrnuje podávanou žádost o dotaci. 3.1. Zachování stávající situace Při zachování stávající situace by skládkování a manipulace s uhlím zůstaly ve stávajícím stavu, který zajišťuje plnění veškerých platných i známých budoucích požadavků stanovených právními předpisy České republiky a Evropské unie, viz kapitola 2.4. Nevýhoda této varianta spočívá především v environmentální oblasti, kdy se do ovzduší dostává výrazné množství tuhých znečišťujících látek. Z popisu tzv. nulové varianty musí být zjevné, že je tato varianta reálná a že pro ni neexistují žádné právní bariéry. Především to znamená, že nejsou známy žádné platné nebo připravované právní úpravy, které by znamenaly omezení nebo ukončení provozu stacionárního zdroje. V takovém případě existuje předpoklad, že bude naplněn požadavek právní úpravy EU na motivační účinek podpory, viz kapitola veřejná podpora, protože provozovatel není nucen investici provádět a provedení investice je vyvoláno poskytnutím veřejné podpory. 9

3.2. Snížení fugitivních emisí TZL modernizací vnějšího zauhlování 3.2.1. Základní popis varianty, včetně technického řešení Tato varianta řeší uplatnění sady několika různých technických a technologických opatření, především: odprašování přesypů pásových dopravníků a instalaci průmyslového vysavače v prostoru vykládky uhlí, haldování pomocí teleskopické hubice a zvlhčování uhlí na skládce. Pro odprašování přesypů dopravníků a shozů paliva z pásů se předpokládá instalace odprášení vysoce účinnou metodou nízkotlaké mlhové stěny. Toto řešení předpokládá instalaci mlhové stěny na každém přesypu (shozu) pásové dopravy. Protože jsou přesypy umístěny v prostorách, kde může krátkodobě dojít k poklesu teploty pod limitní teplotu +5 C, předpokládá se, že budou rozvody vody otápěny elektrickými kabely a tepelně izolovány. Pro dodávku vody pro odprašování se využije čerpací stanice vody pro odprašování, umístěná ve strojovně parní turbíny. Pomocí tohoto způsobu odprašování je možno docílit snížení koncentrací tuhých znečišťujících látek na hodnotu rovnou nebo menší než 2 mg/m 3. V prostorách hlubinných zásobníků, zauhlovacích mostů a přesypné věže dojde k instalaci centrálního stacionárního průmyslového vysavače. Ten bude využit k odstranění usazeného uhelného prachu v prostorách zauhlování. Centrální průmyslový vysavač je založen na podtlakové pneumatické dopravě, která dopravuje úklidovými hubicemi odsátý prach z určených míst do místa odlučování. Soustrojí průmyslového vysavače bude umístěno v prostoru věže zauhlování. Při haldování uhlí z pojízdných dopravníků č. 12 a č. 13 v zauhlovacím mostě bude pro bezprašné ukládání uhlí použito minimálně dvou teleskopických ukládacích hubic s prachotěsným zvonem, které při ukládání uhlí na skládku kopírují postupně se zvyšující vrchol haldy a zamezují tak úniku prachu do okolí. Zdvihací systém každé hubice bude umístěn na pomocné ocelové konstrukci, zavěšené pod stávajícím mostem zauhlování pod pojízdným pásovým dopravníkem č. 12 a č. 13. Prostorové uspořádání dopravníku a hubic umožní v řádném provozu skládkování na dvě haldy a mimořádné (nouzové) po zvlhčení přepadem mimo hubice. Dalším opatřením bude instalace mlžných děl na skládku uhlí. Využitím mlžení v prostoru skládky se předejde prášení na skládce za větru a při provozních manipulacích buldozery. Napájení děl vodou a elektřinou bude zajištěno z rozvodu okolo skládky. Detailní aspekty řešení jsou součástí technické dokumentace, která sloužila jako podklad pro zpracování této studie proveditelnosti. 10

Technický popis řešení projektu je předmětem projektové dokumentace. Účelem této analýzy není duplikovat zpřesňovat nebo přeformulovávat popis z projektové dokumentace. Je vhodné uvést základní technické principy projektu, které jsou důležité z hlediska ochrany ovzduší a poskytnutí podpory. Vhodné doplnit fotografií, schématem apod. 3.2.2. Vyhodnocení environmentálních přínosů projektu Realizace této varianty by měla z pohledu životního prostředí velmi pozitivní efekt, protože by došlo ke snížení fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek (což by se pozitivně projevilo na nižších úrovních znečištění ovzduší PM 10 a PM 2,5 ). V případě fugitivních emisí nelze sledovat a posuzovat snížení emisních koncentrací znečišťujících látek. U tohoto typu emisí je zjištění hmotnostní koncentrace z definice obtížně proveditelné, resp. lze jej provést, ale měření má velmi nízkou vypovídací schopnost. Je ale možné, s využitím výpočtu, zjistit emisní přínosy v tunách znečišťujících látek za rok. Přínos projektu spočívá především ve zvýšení účinnosti záchytu TZL, které by jinak odcházely do vnějšího ovzduší formou fugitivní emise. Detailní výpočet a uvedení jednotlivých kroků výpočtu jsou předmětem přílohy č. 2. Emisní bilance této varianty je uvedena v tabulce č. 3. Realizací této varianty by došlo ke snížení ročních emisí tuhých znečišťujících látek o cca 60 %. Tab. č. 3 Emisní bilance varianty TZL [t/rok] PM 10 [t/rok] PM 2,5 [t/rok] Stávající stav 11,079 Budoucí stav 4,398 Snížení 6,681 Zdroj: Výpočet zpracovatele envi. vyhodnocení Platí identická doporučení jako pro výpočet emisí ve výchozím stavu v kapitole 2.3. Výpočet by měl vycházet ze stejné metodiky a stejných výchozích hodnot a principů výpočtu. V případě, že se předpokládá navýšení kapacity výroby po realizaci projektu, musí žadatel toto navýšení započítat do stavu po realizaci, hodnoty by měly odpovídat provozování po dobu udržitelnosti projektu tj. 5 let od dokončení akce, přičemž je nutné vycházet z průměrných ročních hodnot. V případě, že by projekt byl hodnocen prostřednictvím kritéria EPS Pro výpočet emisí primárních PM 2,5 z emisí TZL se použije přepočet z TZL dle přílohy č. 2 metodického pokynu odboru ochrany 11

ovzduší Ministerstva životního prostředí pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/zpracovani_rozptylovych_studii_metodika/$file/ooo- MP_RS_P2-20130805.pdf) a pro výpočet emisí sekundárních PM 2,5 se použijí emise SO 2, NOx, NH 3 a VOC násobené potenciálem tvorby sekundárních emisí PM 2,5, které jsou 0,298 pro SO 2, 0,067 pro NOx, 0,194 pro NH 3 a 0,009 pro VOC. Pro potřeby vyplnění žádosti o podporu je nutno vypočíst dle povahy projektu: PM 2,5, PM 10, prekurzory sek PM 2,5. Výpočet musí být jednoznačně ověřitelný, tj. musí být zřejmé, které parametry a v jakých hodnotách vstupovaly do výpočtu, včetně odkazu na použitou literaturu. Postup výpočtu je nutno naznačit vzorci. TEXT V KAPITOLE 3.2.2 JE POUZE ILUSTRATIVNÍ. 3.2.3. Ekonomické vyhodnocení projektu Ekonomické vyhodnocení se provádí pro posuzovaný návrh. Výpočet ekonomického vyhodnocení se provádí podle těchto kritérií: a. Čistá současná hodnota (NPV): T ž NPV = CF t (1 + r) -t - IN (tis.kč) kde: t=1 T ž je doba životnosti (hodnocení) projektu b. Vnitřní výnosové procento (IRR). Hodnota IRR se vypočte z podmínky: T ž CF t (1 + IRR) -t - IN = 0 (%) t=1 c. Reálná doba návratnosti, doba splacení investice při uvažování diskontní sazby T sd se vypočte z podmínky: T sd CF t (1 + r) -t - IN = 0 (roky) t=1 kde: 12

CF t jsou roční přínosy projektu (změna peněžních toků po realizaci projektu) r je diskont (1 + r) -t je odúročitel IN jsou investiční výdaje projektu 1. Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí v následující tabulce: Parametr Jednotka Posuzovaný návrh IN - Investiční výdaje projektu celkem Kč Provozní náklady celkem Kč Změna nákladů na energii Kč Změna nákladů na opravu a údržbu 1 Kč Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Kč Změna ostatních provozních nákladů 2 Kč Změna nákladů na emise a odpady Kč Změna tržeb (za teplo, elektřinu, OZE) Kč Přínosy projektu celkem Kč Doba hodnocení roky Diskont - Tsd - reálná doby návratnosti roky NPV - čistá současná hodnota tis. Kč IRR - vnitřní výnosové procento % Vysvětlivky: 1 Náklady obsahují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu. 2 Náklady obsahují zejména náklady na obsluhu, servis a revize zřízení. Investiční výdaje projektu jsou přesně vymezeny v rozpočtu, který tvoří přílohu žádosti o dotaci. Výsledky ekonomického vyhodnocení projektů je vhodné okomentovat. Výše investičních a provozních nákladů může hrát významnou roli při splnění kritéria přijatelnosti zaměřeného na dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT. V případě, že by z analýzy investičních a provozních nákladů vyplynulo, že dosažení spodní poloviny intervalu emisní úrovně spojené s aplikací BAT není nákladově efektivní, bylo by možné projekt připustit i v případě, že by cílové hodnoty emisní koncentrace (nikoliv emisního limitu, ale emisní koncentrace stanovené za podmínek definovaných v popisu BAT) dosahovaly i horní polovinu intervalu. V těchto případech bude potřeba provést výpočet nákladové efektivity pro obě varianty řešení projektu. Výsledek výpočtu doporučujeme s ohledem na neexistující metodiku či hraniční 13

kritéria konzultovat se Státním fondem životního prostředí ČR. 4. SOULAD PROJEKTU S POŽADAVKY OPŽP 4.1. Obecná přijatelnost projektu Projekt Snížení fugitivních emisí ze skládky uhlí svým zaměřením spadá do Prioritní osy 2 OPŽP, konkrétně do specifického cíle 2.2 h) omezování prašnosti z plošných zdrojů. Níže je diskutován soulad s jednotlivými obecnými kritérii přijatelnosti stanovenými v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020. Soulad žádosti s aktuální výzvou OPŽP - projekt je v souladu; Soulad údajů uvedených ve formuláři žádosti s relevantními doklady předkládanými jako přílohy k žádosti - bude zajištěno při přípravě žádosti; Nejsou podporovány typy aktivit definované v PO 5, realizované ve veřejných budovách - není relevantní; Projekty zaměřené na realizaci OZE budou přijatelné pouze v případě nemožnosti podpory v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo prioritní osy 5 (např. z důvodu typu subjektu) - není relevantní; Projekt musí být v souladu s výstupy příslušného programu zlepšování kvality ovzduší a Národního programu snižování emisí zpracovaných v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - projekt představuje snížení emisí TZL a jako takový je v souladu s výstupy programu zlepšování kvality ovzduší. (Zde je nutno uvést odkaz na relevantní program) Projekty realizované na spalovacích stacionárních zdrojích s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším mohou být podporovány, pouze pokud je zjevné, že primárním cílem je snížení emisí znečišťujících látek a nevedou ke snižování emisí CO 2, resp. snížení emisí CO 2 je pouze vedlejším efektem - není relevantní; Podpora na výměnu lokálního zdroje tepla na vytápění je určena pouze pro budovy, kde je výroba tepla v současné době realizována zdrojem využívajícím pevná paliva - není relevantní; V případě realizace výměny lokálního zdroje tepla na vytápění musí budova, resp. budovy (u kotelen vytápějících více objektů) po realizaci projektu splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování 14

nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen a dále pak budov, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody. Požadavek se netýká památkově chráněných budov - není relevantní; V případě realizace kotlů na pevná paliva budou podporovány pouze kotle splňující požadavky Nařízení Komise 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva - není relevantní; V případě realizace kotle na zemní plyn budou podporovány pouze kondenzační plynové kotle plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018) - není relevantní; V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která dle ČSN EN 14 511 dosahují dle typu technologie a určené teplotní charakteristiky hodnot uvedených v tabulce Technologie Teplotní charakteristika Minimální topný faktor Země voda B0/W35 4,3 Vzduch voda A2/W35 3,1 Voda voda W10/W35 5,1 Zároveň musí dosahovat parametrů definovaných nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2017) - není relevantní; V případě realizace plynových tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která dle ČSN EN 12 309-2 dosahují dle typu technologie a určené teplotní charakteristiky hodnot uvedených v tabulce Technologie Teplotní charakteristika Minimální topný faktor Země voda B0/W35 1,3 Vzduch voda A2/W35 1,3 Voda voda W10/W35 1,3 Zároveň musí dosahovat parametrů definovaných nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018) - není relevantní; 15

V případě spalovacích zdrojů nespadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES budou podpořeny pouze projekty zaručující splnění požadavků schválené směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Bez ohledu na přijetí návrhu uvedené směrnice budou podpořeny pouze projekty zaručující splnění emisních limitů pro NOx, SO 2 a CO pro rok 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. V případě TZL budou podpořeny pouze projekty splňující hodnoty emisních limitů pro TZL uvedených v návrhu směrnice o omezení emisí určitých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zdrojů v podobě uveřejněné jako součást tzv. Air Package dne 18. 12. 2013 - není relevantní; Nebudou přijaty projekty, u nichž dochází k odpojení od SZTE (Soustava Zásobování Tepelnou Energií (či k náhradě dodávek energií z SZTE) - není relevantní; U projektů zaměřených na rozšiřování (včetně nových soustav) a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií nejsou jako příjemci podpory přijatelné podnikatelské subjekty - není relevantní; U projektů zaměřených na rozšiřování soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií musí po realizaci projektu napojená budova, resp. budovy ve vlastnictví žadatele splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen a dále pak budov, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody. Požadavek se netýká památkově chráněných budov - není relevantní; Stacionární zdroje, na které se vztahuje směrnice o průmyslových emisích, nebudou podporovány za účelem dosažení prostého souladu s intervalem hodnot dle nejlepších dostupných technik (BAT). V uvedeném případě je oprávněná pouze podpora dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT, a to v souladu s podmínkami veřejné podpory. Pokud hodnocení nákladové efektivity (v rámci studie proveditelnosti) ukáže, že zaměření na dolní polovinu intervalu hodnot dle BAT není proveditelné, bude možné podpořit i horní polovinu intervalu hodnot dle BAT - není relevantní. Z hlediska posuzovaného projektu je vhodné se soustředit především na dvě obecná kritéria přijatelnosti: na soulad s programem zlepšování kvality ovzduší pro příslušnou zónu nebo aglomeraci a na požadavek dosažení spodní poloviny intervalu emisní koncentrace spojené s aplikací BAT. Ostatní kritéria jsou jednoznačně definována. Dále je nutné zohlednit i omezení uvedená v rámci textu příslušné výzvy. První bod nebývá obecně problém. Projekty zaměřené na snižování emisí jsou v obecné rovině v souladu s programy zlepšování kvality ovzduší. Je nutné uvést odkaz na příslušný program zlepšování kvality ovzduší. Problematičtější může být druhý bod. Požadavek na dosažení spodní poloviny intervalu hodnot dle 16

BAT je požadavkem Evropské komise, který jde nad rámec pravidel pro poskytování veřejné podpory, které nic podobného nevyžadují. Splnění tohoto bodu je možné ve dvou variantách: a) spodní polovinu intervalu emisních koncentrací spojených s BAT je možné projektem dosáhnout a garantovat po dobu udržitelnosti projektu za přijatelných investičních a provozních nákladů - v takovém případě je požadavek splněn a projekt je bez komplikací přijatelný, nebo b) spodní polovinu intervalu emisních koncentrací spojených s BAT není možné projektem dosáhnout a garantovat po dobu udržitelnosti projektu za přijatelných investičních a provozních nákladů - v takovém případě musí být provedeno srovnání nákladové efektivity investičních a provozních nákladů pro obě varianty řešení (spodní a horní polovina intervalu) a následně musí být provedena konzultace se Státním fondem životního prostředí ČR ohledně přijatelnosti resp. nepřijatelnosti rozdílu v nákladové efektivitě. 4.2. Veřejná podpora Určit, kdy se jedná o veřejnou podporu, není jednoduché. V rámci specifického cíle 2.2 OPŽP lze obecně předpokládat, že se bude v naprosté většině případů jednat o projekty, které zakládají veřejnou podporu. Současně bude platit, že u neveřejných žadatelů vykonávajících ekonomickou činnost se bude vždy jednat o poskytnutí veřejné podpory. Určitá vodítka a seznam přijatelných režimů veřejné podpory jsou zpracovány v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020. Posuzovaný projekt, který má být realizovaný obchodní společností XY v každém případě podléhá pravidlům pro poskytování veřejné podpory. Žadatel o dotaci by měl (v otázkách veřejné podpory) postupovat při přípravě žádosti následujícím způsobem: 1. Posoudit, zda se v případě daného projektu jedná o veřejnou podporu; 2. Identifikovat použitelný režim pro stanovení přípustné intenzity veřejné podpory; 3. Porovnat přípustné intenzity veřejné podpory podle jednotlivých režimů; 4. Vybrat režim vhodný pro projekt s nejvyšší mírou podpory. 17

4.2.1. Omezení podpory z FS a ERDF Novým a zásadním omezením podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj je ustanovení článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále jen nařízení o EFRR ) a z článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (dále jen nařízení o FS ). Ve výše uvedených článcích těchto dvou nařízení jsou uvedeny typy investic, které Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) nepodporuje. Obě tato nařízení obsahují shodný text, který zní: EFRR/FS nepodporuje investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES; V preambuli nařízení o EFRR (bod 3) je toto omezení vysvětleno a text nařízení o EFRR zde uvádí, že je potřeba vymezit a objasnit činnosti spadající mimo oblast působnosti EFRR, a to včetně investic, jejichž cílem je dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů z činností, jejichž seznam je uveden v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Dle preambule nařízení o EFRR tyto investice vylučuje z podpory z EFRR proto, aby se předešlo nadměrnému financování, neboť již mají finanční prospěch z uplatňování směrnice 2003/87/ES. Nařízení o EFRR současně uvádí, že toto vyloučení by nemělo omezit možnost využití EFRR na podporu činností, jež nejsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES, i kdyby tyto činnosti byly prováděny týmiž hospodářskými subjekty a zahrnovaly činnosti, jako jsou investice do energetické účinnosti sítí dálkového vytápění, inteligentních distribučních soustav, systémů skladování a přepravy nebo opatření zaměřených na snížení znečištění ovzduší, i kdyby jedním z nepřímých účinků takových činností bylo snížení emisí skleníkových plynů nebo kdyby byly uvedeny v národním plánu směrnice 2003/87/ES. V zásadě obdobný text obsahuje preambule nařízení o FS. Současně ve schváleném textu Programového dokumentu OPŽP existuje precedentní návodné ustanovení, které zní takto: Projekty v SC 2.2 realizované na spalovacích stacionárních zdrojích s celkovým tepelným příkonem nad 20 MW mohou být podporovány pouze tehdy, pokud je zjevné, že primárním cílem projektu je zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů je pouze vedlejším efektem, a to podle metodiky uvedené v příručce EK. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES neuvádí v příloze I zařízení skládky pevných paliv a tento právní předpis se na řešený stacionární zdroj nevztahuje. 18

Cílem a ani výstupem projektu není snížení emisí CO 2. Instalace dodatečných technologií ke snížení emisí TZL jsou z tohoto pohledu neutrální. Omezení podpory se tedy na posuzovaný projekt nevztahuje. Omezení podpory na snižování emisí CO 2 u zařízení, na které se vztahuje směrnice 2003/87/ES může u některých projektů představovat problém. Z hlediska specifického cíle 2.2 OPŽP, kde je toto omezení velmi relevantní, se bude toto omezení týkat především projektů prováděných na energetických (spalovacích) zdrojích a dále přímo na výrobních technologiích v průmyslu. V případě instalace koncových technologií, tzv. end of pipe opatření, se naopak omezení projektů v podstatě nedotkne. CE PODPORY 4.2.2. Použitelné režimy podpory Při velikosti projektu má smysl se zabývat možností využití podpory de minimis poskytovanou dle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. 12. 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (dále jen de minimis). Dále je s ohledem na charakter projektu a typ žadatele použitelný režim investiční podpory, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Výše očekávané dotace v takovém případě nepřekračuje prahovou hodnotu stanovenou v článku 4 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem a není nutné využívat individuální notifikaci podle Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 2020 (2014/C 200/01). Aby bylo možné využít výše citovaný režim, musí projekt splňovat jednu z těchto podmínek: a) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Unie, a tím zvyšoval ochranu životního prostředí; b) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností zvyšoval ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. V případě posuzovaného projektu platí písmeno b) a posuzovaný projekt představuje řešení, které zajišťuje ochranu životního prostředí v případě neexistence normy EU. 19

Výše dotace dle pravidla de minimis činí 200 tis., tedy cca 5,5 mil. Kč dle aktuálního měnového kurzu. Výše dotace podle režimu investiční podpory, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, činí pro velký podnik (kterým žadatel je) 40 % ze způsobilých výdajů, ke kterým se přičítá 15 procentních bodů s ohledem na bod 8 článku 36 (zohlednění místa realizace - celé území ČR s výjimkou Prahy má shodně 15 procentních bodů navíc), tj. výsledná podpora činí 55 % ze způsobilých výdajů. Způsobilé náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie, nebo zvýšit ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Způsobilé náklady se určují takto: a) pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí; b) ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice představuje náklady na ochranu životního prostředí a odpovídá způsobilým nákladům. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou. Způsobilé výdaje jsou odhadovány na základě položkového rozpočtu ve výši 8 mil. Kč a případná výsledná dotace by činila cca 4,4 mil. Kč. Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že pro žadatele je výhodnější využití režimu de minimis, který vede k vyšší míře podpory. Druhý režim by byl použitelný především v případě, kdy žadatel již čerpání dle pravidla de minimis využil (dotace 200 tis. se vztahuje na tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období a na celý podnik). Ohledně režimu veřejné podpory je vhodné postupovat od pravidla de minimis, které je nejjednodušším a nejsnáze aplikovatelným režimem, ale vhodným pouze pro menší projekty, protože s vyššími způsobilými výdaji se fixní podpora stanovená ve výši 200 000 příliš nevyplácí. Druhým v pořadí je vhodné analyzovat, zda je použitelné nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Teprve v případě, že by výše dotace překročila oznamovací práh, je nutné využít individuální notifikaci podle Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 2020 (2014/C 200/01). V takovém případě je vždy 20

vhodné diskutovat postup včas se Státním fondem životního prostředí ČR. 4.2.3. Ověření motivačního účinku V případě využití pravidla de minimis není nutné ověřovat motivační účinek. V případě využití režimu investiční podpory, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Každá veřejná podpora, kterou je možné poskytnout, musí mít motivační účinek na příjemce podpory. Motivační účinek je v případě nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem upraven článkem 6 tohoto nařízení: Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje: a) název a velikost podniku; b) popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení, c) umístění projektu; d) seznam nákladů projektu; e) druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí. Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění výše uvedené podmínky a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků: a) v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový; b) ve všech ostatních případech, že existuje: - významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory nebo 21

- významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory nebo - významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti. Diskutovaný projekt bude podpořen v rámci oznámeného režimu podpory a nejedná se tedy o podporu ad hoc. Motivační účinek bude splněn tím, že projekt nebude zahájen před podáním žádosti o dotaci. PŘÍLOHA Č. 1 ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ZPRACOVATELE VYHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ PROJEKTU Kopie rozhodnutí MŽP o autorizaci pro zpracování odborných posudků dle paragrafu 32 zákona č. 201/2012 Sb. (viz seznam právnických a fyzických osob, kterým MŽP vydalo osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků o ochraně ovzduší (www.env.cz). 22

23

PŘÍLOHA Č. 2 - DETAILNÍ POSTUP VÝPOČTU EMISÍ Emise před realizací projektu Sypání uhlí přesypy uhlí skládka popílek škvára Eroze a manipulace na skládce Koeficient 0,0046 0,0046 0,0046 Plocha skládky 0,95 ha Výška sypání 1 m 7,5 m 1,5 m Emisní faktor 1,8 Výška sypání^1,1 1 9,17418 1,56206962 Průměrná rychlost větru 1,5 m/s Vlhkost matriálu 10 % 10 % 15 % Doba manipulace na skládce 6 hod/den (vlhkost materiálu)^0,3 1,99526 1,99526 2,25334338 Počet dnů v roce 365 Emisní faktor na objem 0,00231 kg/m3 0,02115 kg/m3 0,00318883 kg/m3 Emise 5617 kg/rok Sypná hmotnost 0,715 t/m3 0,715 t/m3 0,75 t/m3 Emisní faktor 0,00322 kg/t 0,02958 kg/t 0,00425177 kg/t Dodané uhlí 120 000 t 120 000 t 120 000 t Podíl uhlí přes deponii 0,9 0,9 0,9 Objem uhlí přes deponii 108000 t 108000 t 108000 t Podíl popela a škváry 0,12 0,12 0,12 Objem škváry a popela 14400 t 14400 t 14400 t Objem sypaného materiálu 684000 t 108000 t 14400 t Emise před realizací projektu 2 206 kg 3 195 kg 61 kg Emise před realizací projektu 5 617 kg 24

Emise po realizaci projektu Sypání Eroze a manipulace na skládce uhlí přesypy uhlí skládka popílek škvára Koeficient 0,0046 0,0046 0,0046 Plocha skládky 0,95 ha Výška sypání 1 m 1 m 1,5 m Emisní faktor 1,8 Výška sypání^1,1 1 1 1,56207 Průměrná rychlost větru 1,5 m/s Vlhkost matriálu 10 % 10 % 15 % Doba manipulace na skládce 6 hod/den (vlhkost materiálu)^0,3 1,99526 1,99526 2,25334 Počet dnů v roce 365 Emisní faktor na objem 0,00231 kg/m3 0,00231 kg/m3 0,00319 kg/m3 Emise 5617 kg/rok Sypná hmotnost 0,715 t/m3 0,715 t/m3 0,75 t/m3 Emisní faktor 0,00322 kg/t 0,00322 kg/t 0,00425 kg/t Dodané uhlí 100 000 t 100 000 t 100 000 t Podíl uhlí přes deponii 0,9 0,9 0,9 Objem uhlí přes deponii 90000 t 90000 t 90000 t Podíl popela a škváry 0,12 0,12 0,12 Objem škváry a popela 12000 t 12000 t 12000 t Objem sypaného materiálu 570000 t 90000 t 12000 t Emise bez ochranných opatření 1 838 kg 290 kg 51 kg Emise bez ochranných opatření 5 617 kg Koeficient ochranných opatření 0,40 1,00 0,05 Koeficient ochranných opatření 0,60 Emise po realizaci projektu 735 kg 290 kg 3 kg Emise s ochrannými opatřeními 3 370 kg 25

Shrnutí Před realizací Po realizaci Emise ze sypání uhlí (do HZ, doprava, na skládku) 5,400 1,025 Emise z eroze a manipulace na skládce 5,617 3,370 Emise z nakládky popela a štěrku 0,061 0,003 Celkem 11,079 4,398 Zdroj dat: AP-42, Compilation of Air Pollutant emission Factors, USEPA, 1995, tabulka 11.9-2 26