Severočeská střední škola s.r.o. Bělehradská 1523 / 58, 400 11 Ústí nad Labem IČ: 250 120 45, IZO: 600 011 372 www.severoceska.cz Školní vzdělávací program - platné znění - 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika Obor vzdělávání ukončený maturitní zkouškou, denní forma studia, délka vzdělávání 4 roky
Obsah Školní vzdělávací program 1 Obsah 2 1. Úvod 4 1.1 Identifikační údaje školy 4 2. Profil absolventa oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika 5 2.1 Uplatnění absolventa v praxi 5 2.2 Kompetence absolventa 5 2.2.1 Kompetence klíčové 5 2.2.2 Kompetence odborné 7 2.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělávání, stupeň dosaženého vzdělání 8 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 9 3.1 Identifikační údaje 9 3.2 Pojetí vzdělávání 9 3.2.1 Vzdělávací strategie 9 3.2.2 Začlenění průřezových témat 11 3.3 Organizace výuky 14 3.4 Způsob hodnocení žáků 15 3.5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 17 3.6 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných 17 3.7 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 18 3.8 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence 18 3.9 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání 19 3.10 Způsob ukončení vzdělávání 19 4. Učební plán 21 4.1 Identifikační údaje 21 4.2 Učební plán oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika 22 4.3 Poznámky k učebnímu plánu 23 4.4 Přehled využití týdnů ve školním roce 23 5. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP 24 6. Personální a materiální zabezpečení vzdělávání 24 6.1 Personální zabezpečení vzdělávání 25 6.2 Majetkové zabezpečení vzdělávání 25 7. Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP 26 8. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do učebních osnov jednotlivých předmětů ŠVP 27 9. Použitá literatura 27 10. Autoři ŠVP 27 11. Učební osnovy jednotlivých předmětů 27 11.1 CJL Český jazyk a literatura (1. část - mluvnice, komunikace) 28 11.2 ANJ Cizí jazyk (anglický) 42 11.3 NEJ Cizí jazyk (německý) 69 11.4 OBN Občanská nauka 89 11.5 SVF Společenská výchova a filozofie 93 11.6 DEJ Dějepis 98 11.7 CHE Chemie 105 11.8 FYZ Fyzika 121 stránka 2
11.9 MAT Matematika 126 11.10 CJL Český jazyk a literatura (2. část - literatura) 140 11.11 TEV Tělesná výchova 164 11.12 ZDR Zdravověda 177 11.13 ICT Informační a komunikační technologie 184 11.14 EKO Ekonomika 194 11.15 PED Pedagogika 201 11.16 PSY Psychologie 218 11.17 EVV Estetická a výtvarná výchova 232 11.18 HPV Hudební a pohybová výchova 244 11.19 DLV Dramatická a literární výchova 258 11.20 HHN Hra na hudební nástroj 270 11.21 MES Metodický seminář 280 11.22 PEP Pedagogická praxe souvislá a průběžná 281 stránka 3
1. Úvod Školní vzdělávací program pro obor vzdělání s maturitní zkouškou 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika byl vypracován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání s maturitní zkouškou 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání s maturitní zkouškou 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika byl vydán pod číslem jednacím MŠMT-9325/2009-23 dne 6. 5. 2009 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Školy nabízející tento obor vzdělání jsou v souladu s ustanovením 185 zákona č. 561/2004 Sb. povinny Rámcový vzdělávací program rozpracovat do Školního vzdělávacího programu a jsou povinny podle něj vyučovat od 1. září 2011 s platností od 1. ročníku. 1.1 Identifikační údaje školy Název a sídlo školy: Severočeská střední škola s. r. o. Bělehradská 1523/58 400 11 Ústí nad Labem Zřizovatel: Jana Šrejbrová Malíč 56 412 01 Litoměřice Statutární zástupci: Mgr. Radovan Šrejbr jednatel s. r. o. Vedení školy: Mgr. Radovan Šrejbr ředitel školy Mgr. Světlana Voborníková zástupce ředitele školy Pracovník pro informace: Mgr. Radovan Šrejbr ředitel školy Mgr. Světlana Voborníková zástupce ředitele školy Dagmar Šittnerová hospodářka školy Telefon: 475 501 323 777 149 173 E-mail: info@severoceska.cz www: www.severoceska.cz Založení školy: 1.01.1992 Zařazení školy do sítě škol MŠMT: 09.04.1996 Kapacita školy: 375 žáků stránka 4
2. Profil absolventa oboru vzdělání 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika 2.1 Uplatnění absolventa v praxi Absolvent nástavbového oboru vzdělání s maturitní zkouškou 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika má možnost uplatnit se v několika směrech. Absolvent se uplatní jako učitel mateřské školy nebo jiného zařízení pro děti předškolního věku, jako vychovatel nebo pedagog volného času ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech, nebo jako vychovatel ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních s výjimkou školských zařízení, u kterých se pro výkon přímé pedagogické činnosti vyžaduje dle 16(2) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících vysokoškolské vzdělání. Absolvent se uplatní také v neškolských zařízeních, např. sociálních, zdravotnických, zájmových, kde se pro výkon výchovné a vzdělávací činnosti vyžaduje pedagogická způsobilost. Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky může absolvent pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole nebo na vysoké škole. 2.2 Kompetence absolventa Rámcový vzdělávací program pro obor 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika stanovuje a definuje požadavky na klíčové a profesní kompetence absolventů tohoto oboru. Tyto požadavky musejí přijmout za své i všechny střední školy nabízející tento obor a musejí je vtělit do svých školních vzdělávacích programů. Klíčové kompetence se zaměřují na osobnost jedince a jsou rozhodující pro jeho vhodné zapojení se do společnosti a pro jeho uplatnění na trhu práce. Klíčové kompetence pro odborné vzdělávání vycházejí z Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a navazují na klíčové kompetence uváděné v Rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání. Odbornými kompetencemi se rozumí soubor osvojených odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou nezbytné pro výkon daného povolání nebo příbuzné skupiny povolání. 2.2.1 Kompetence klíčové Kompetence klíčové (rovněž označované jako měkké nebo přenositelné) jsou společné pro všechny obory středního odborného vzdělávání. Okruhy klíčových kompetencí: a) Kompetence k celoživotnímu učení Absolventi nástavbového studia by si měli být vědomi nezbytnosti celoživotního vzdělávání, měli by být motivováni k celoživotnímu učení, měli by znát nabízené možnosti pro své další vzdělávání, měli by si stanovovat reálné cíle svého dalšího vzdělávání, měli by ovládat různé strategie učení, využívat různé informační zdroje, získané poznatky systematizovat a využívat v profesním i osobním životě. stránka 5
b) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Absolventi nástavbového studia by měli mít odpovědný postoj k vlastní profesní kariéře, měli by mít přehled o možnostech uplatnění se na trhu práce, o požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích, měli by mít přehled o zdrojích informací a o poradenských službách týkajících se vzdělávání a trhu práce, měli by být schopni aktivně hledat si zaměstnání a jednat s potencionálními zaměstnavateli, měli by být připraveni zvládat podnikatelské činnosti a přizpůsobovat se měnícím pracovním podmínkám. c) Personální a sociální kompetence Absolventi by měli být schopni rozvíjet svoji osobnost v rámci mezilidských vztahů, svým jednáním by měli přispívat k dobrým mezilidským vztahům, měli by se snažit o zdravý životní styl, dbát o své zdraví, měli by se umět adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a pozitivně se vyrovnávat se stresem v osobním i pracovním životě. d) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Absolventi by měli být schopni efektivně pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, měli by ovládat práci s běžným programovým vybavením, získávat informace a kriticky posuzovat jejich věrohodnost, být mediálně gramotní. e) Kompetence k řešení problémů Absolventi by měli být schopni pojmenovat a analyzovat problém, na základě získaných informací navrhnout možné způsoby řešení a problém řešit samostatně i na základě týmové spolupráce s jinými lidmi. f) Komunikativní kompetence Absolventi by měli být schopni kultivovaně a funkčně se vyjadřovat v písemné i ústní komunikaci, zvládat komunikaci v aspoň jednom cizím jazyce, a to jak běžných životních, tak i pracovních situacích. g) Matematická a finanční gramotnost Absolventi by měli být schopni používat matematické myšlení a matematické postupy v běžném i pracovním životě, měli by být finančně gramotní. h) Občanské kompetence a kulturní povědomí Absolventi by měli svým jednáním naplňovat hodnoty demokracie a humanity, měli by respektovat hodnotové systémy různých náboženských nebo etnických skupin, měli by umět žít v duchu kritické tolerance v multikulturním společenství, měli by si vážit kulturních hodnot vlastního národa i jiných národů. stránka 6
2.2.2 Kompetence odborné Výuka odborných předmětů a odborného výcviku oboru 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika směřuje k tomu, aby absolventi tohoto maturitního oboru byli připraveni provádět činnosti v oblasti výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku nebo činnosti v oblasti mimoškolní pedagogiky. Okruhy profesních (odborných) kompetencí: a) Připravovat, realizovat a evaluovat výchovně vzdělávací a zájmové činnosti zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí předškolního a školního věku, tzn. aby absolventi: připravovali a realizovali samostatně i v týmu projekty výchovně vzdělávací práce pro skupiny dětí a prováděli jejich evaluaci, zohledňovali při přípravě a realizaci projektů výchovně vzdělávací práce individuální zvláštnosti a subjektivní potřeby svěřených dětí, stejně jako objektivní podmínky, ve kterých bude výchovně vzdělávací činnost realizována, používali vzdělávací strategie v souladu se stanovenými cíli a podmínkami pedagogické práce, chápali a systematicky rozvíjeli vrozené i získané dispozice dětí, specificky se zaměřovali na rozvoj jejich klíčových kompetencí, vedli děti ke zdravému způsobu života a umožňovali dětem co nejvíce pohybu ve zdravém přírodním prostředí, rozvíjeli u dětí pozitivní sociální vztahy, jejich hodnotovou orientaci a vedli je ke vhodnému sociálnímu jednání, vytvářeli pro děti bezpečné, důvěryhodné a podnětné prostředí, podporující výchovně vzdělávací práci, zahrnující i rozvoj vzdělávacích potencialit každého jednotlivce, sledovali a vyhodnocovali pravidelně a zodpovědně změny ve vývoji svěřených dětí a dokázali na ně odpovídajícím způsobem reagovat, dokázali řídit učební nebo zájmovou činnost, analyzovat pedagogické problémy, navrhovat, zdůvodňovat a argumentovat jejich řešení, ovládali základní činnosti (např. hudební, výtvarné, dramatické aj.) přiměřené věku dětí a využívali vlastních dispozic v těchto oblastech, byli schopni sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje, zvládali techniky komunikace s rodiči nebo institucemi, sledovali průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn. b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své, svěřených dětí a spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. rodičů a jiných návštěvníků), znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence, osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví, znali systém péče státu o zdraví pracovníků a dětí (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce), byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo stránka 7
úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. c) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce nebo služeb, tzn. aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména zařízení, dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti, pokud jsou ve škole nebo školském zařízení zavedeny, dbali na zabezpečování parametrů(standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali oprávněné požadavky klienta (dětí, rodičů). d) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení, zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, vliv na životní prostředí, sociální dopady, efektivně hospodařili se svými finančními prostředky, nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 2.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělávání, stupeň dosaženého vzdělání Studium je zakončeno vykonáním maturitní zkoušky. Stupeň dosaženého vzdělání je střední vzdělání s maturitní zkouškou. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. stránka 8
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Identifikační údaje Název a adresa školy: Severočeská střední škola s. r. o. Bělehradská 1523/58 400 11 Ústí nad Labem Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Předškolní a mimoškolní pedagogika 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika Platnost ŠVP: od 1. 9. 2011 počínaje 1. ročníkem, změna od 1. 9. 2014 Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělávání: čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 3.2 Pojetí vzdělávání 3.2.1 Vzdělávací strategie Cílem školního vzdělávacího programu pro obor 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika je v souladu s koncepcí středního vzdělávání připravit žáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský a pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Výuka oboru připravuje osobnostně i odborně způsobilé pracovníky, kteří se uplatní jako učitelé v předškolních zařízeních nebo jako vychovatelé ve školských a mimoškolských zařízeních pro volný čas dětí a mládeže. Základním předpokladem pro uplatnění se v tomto oboru je úspěšné absolvování studia a získání úplného středoškolského odborného vzdělání s maturitní zkouškou. Školní vzdělávací program naší školy pro obor 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika vyrostl na základě několika zdrojů: 1. Rámcového vzdělávacího programu pro obor 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika, 2. dosavadního školního vzdělávacího programu pro výuku oboru 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika, 3. pozitivních zkušeností získaných při výuce oboru 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika na naší škole v letech 2011 až 2014, 4. požadavků trhu práce a sociálních partnerů, 5. vzdělávací vize naší školy pro následující školní roky. Naše škola je jednou z mála škol v Ústeckém kraji, které absolventům základních škol nabízejí maturitní obor 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika. Tento obor si volí především ti žáci, kteří jsou rozhodnuti se v budoucnu uplatnit v oblasti výchovy a vzdělávání dětí předškolního a školního věku a zároveň chtějí získat maturitní vysvědčení. Pro studium tohoto oboru se rozhodují žáci nejen z Ústí nad Labem, ale studují u nás i žáci z jiných měst a obcí Ústeckého kraje z Teplicka, Děčínska, Mostecka, Litoměřicka atd. Pojetí výuky směřuje k tomu, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi vědomostmi, znalostmi a dovednostmi na jedné straně a sociálními, duchovními, morálními a estetickými hodnotami na druhé straně tak, aby se absolvent co nejlépe uplatnil na trhu práce. stránka 9
Při sestavování obsahu vzdělání byl kladen důraz na požadavky sociálních partnerů úzce spolupracujících se školou. Záměrem vzdělávání je příprava žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i profesní život v podmínkách současného světa, tj. učit se poznávat, pracovat a jednat, učit se žít v určité harmonii s ostatními. Strategie výuky je založena na tom, že celým výchovným procesem se prolíná snaha o vyváženou kombinaci praktických a metodických dovedností za použití vhodných a osvědčených metod zkušených pedagogů. Žák je veden k samostatnosti a zodpovědnosti. Ve tvořivých disciplínách je kladen důraz na individuální schopnosti a invenci žáků při citlivém vedení pedagogů. Hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno různými formami, klasickými i moderními, mezi nimiž nechybí sebehodnocení a kolektivní hodnocení, což přispívá k objektivnímu vnímání práce, k motivaci a upevňování sebevědomí žáků. Ve výuce se využívá nejrůznějších názorných pomůcek modely, obrazy, výukové filmy, vzorky, didaktické pomůcky. Při odborné pedagogické praxi ve smluvních zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy žáci vycházejí ze svých teoretických vědomostí a dosavadních praktických dovedností získaných při výuce ve škole a snaží se je aplikovat v procesu výchovy a vzdělávání dětí předškolního a školního věku. Žáci si připravují a realizují vlastní výstupy, ověřují si praktickou proveditelnost vlastních didaktických námětů a získávají tak vlastní zkušenosti z pedagogické práce nezbytné pro jejich budoucí profesní uplatnění. Kreativitu a soutěživost žáků podporujeme pravidelnou aktivní účastí ve školních akcích a v různě zaměřených soutěžích pořádaných vzdělávacími a kulturními institucemi nebo partnerskými školami v Ústeckém kraji. Zcela zásadní je pro nás spolupráce s mateřskými školami a školními družinami v Ústí nad Labem i v dalších městech Ústeckého kraje. Dále spolupracujeme se základními a středními školami v Ústí nad Labem, zapojujeme se do jejich projektových dnů. Několikrát do roka žáci se svými učitelkami odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů podnikají exkurze na výstavy, veletrhy a prezentace, navštěvují přednášky. Již tradiční je spolupráce naší školy s Muzeem města Ústí nad Labem. Pravidelně se žáci tohoto oboru vydávají shlédnout divadelní a filmová představení. V průběhu celého studia jsou u žáků záměrně i podvědomě rozvíjeny klíčové a odborné kompetence s cílem dosáhnout u našich absolventů co nejvyšší možné míry naplnění jak odborných, tak i klíčových kompetencí. Kompetence odborné se vztahují přímo k oboru vzdělání a k příslušné profesi. Kompetence klíčové rozvíjejí obecné předpoklady žáků a jejich občanské vědomí. Kompetence si žáci osvojují a prohlubují během celého vzdělávacího procesu. Kompetence se navzájem prolínají a doplňují, jeden vyučovací předmět může rozvíjet více kompetencí a naopak jedna kompetence může být rozvíjena ve více předmětech. Tak například výuka formou pedagogické praxe (souvislé i průběžné), při níž žák v mateřské škole pod dohledem učitelek pracuje se svěřenými dětmi a vymýšlí pro ně činnosti na základě vlastních příprav, v sobě zahrnuje rozvíjení následujících klíčových kompetencí: kompetence personální a sociální při práci s dětským kolektivem i při začlenění se do pracovního kolektivu učitelek v MŠ, kompetence k řešení problému (aktivně vytvořit vlastní přípravu a obhájit si ji, řešení neshod mezi dětmi, řešení neshod v koncepci příprav), kompetence komunikativní (jednání s dětmi, s jejich rodiči, sebeprezentace v MŠ při snaze o zajištění vlastní odborné praxe), kompetence matematické (finanční zajištění výletu, finanční zajištění chodu MŠ), kompetence pracovat s prostředky informačních technologií (při samostatném vyhledávání MŠ a vlastním zajištění praxe, při vyhledávání informací nezbytných pro přípravu výstupů, vypracování výstupů na osobním počítači). Samozřejmě jsou zde rozvíjeny i kompetence k učení a k budoucímu pracovnímu uplatnění. stránka 10
Při pedagogické praxi jsou rovněž rozvíjeny všechny odborné kompetence. Nejvyšší měrou zde dochází k rozvoji kompetence připravovat, realizovat a hodnotit výchovně vzdělávací činnosti dětí. Samozřejmě při pobytu v MŠ naši žáci musejí dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, a to jak u sebe, tak především u svěřených dětí i u ostatních pracovníků zařízení. Jsou vedeni k tomu, aby usilovali o co nejvyšší kvalitu své odváděné práce. Rovněž intenzivně jsou kompetence u žáků rozvíjeny ve školních projektech, v soutěžích, v akcích prezentujících školu na veřejnosti a samozřejmě v profilové maturitní zkoušce ve zkušebním předmětu maturitní práce s obhajobou. Výuka oboru 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika v sobě na základě příslušného RVP zahrnuje výuku předmětů všeobecně vzdělávacích (Český jazyk a literatura, Anglický nebo Německý jazyk, Občanská nauka, Společenská výchova a filozofie, Dějepis, Chemie a základy biologie, Fyzika a základy ekologie, Matematika, Tělesná výchova, Zdravověda, Informační a komunikační technologie, Ekonomika) a výuku předmětů odborných (Pedagogika, Psychologie, Estetická a výtvarná výchova, Hudební a pohybová výchova, Dramatická a literární výchova, Hra na hudební nástroj). Součástí odborného vzdělávání je Odborná pedagogická praxe, která se dělí na odbornou pedagogickou praxi průběžnou a odbornou pedagogickou praxi souvislou. Odborná pedagogická praxe průběžná je realizována ve 3. ročníku jeden den v týdnu vždy 7 hodin. Odborná pedagogická praxe souvislá je realizována v 1. a ve 4. ročníku v rozsahu dvou týdnů za školní rok a ve 2. a 3. ročníku v rozsahu tří týdnů za školní rok. Odborná praxe se uskutečňuje ve smluvních mateřských školách, školních družinách či jiných zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy (např. mateřských centrech) po celém území Ústeckého kraje. 3.2.2 Začleňování průřezových témat Na základě školního vzdělávacího programu a učebních plánů jednotlivých vyučovacích předmětů jsou do výuky vhodně začleňována čtyři průřezová témata, která směřují k rozvíjení klíčových kompetencí: 1. Člověk v demokratické společnosti žáci jsou vedeni k tomu, aby: - měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnost a schopnost morálního úsudku, - hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní, - dovedli jednat s lidmi, - dovedli se orientovat v masových médiích, - byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích, - vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. 2. Člověk a životní prostředí žáci jsou vzděláváni tak, aby: - rozuměli přírodním zákonům, - si uvědomovali odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, - si osvojovali technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, - měli úctu k živé i neživé přírodě a respektovali život jako nejvyšší hodnotu, - jednali hospodárně. 3. Člověk a svět práce žáci jsou vedeni k tomu, aby: - si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, - chápali význam vzdělání pro život, - byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře, - se zorientovali ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, - se písemně i verbálně prezentovali při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovali svá očekávání a své priority, - rozuměli základním aspektům pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců, zaměstnavatelů a soukromého podnikání. stránka 11
4. Informační a komunikační technologie žáci jsou připravováni tak, aby: - používali prvky moderních informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání, stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života. Vlastní realizace průřezových témat spočívá především ve využívání vhodných metodických přístupů ve výuce, vhodné je zadávání žákovských projektů souvisejících s danou problematikou, uplatňování mezipředmětových vztahů apod. Přehled začlenění průřezových témat 1. Občan v demokratické společnosti Obsah tématu a jeho realizace Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: osobnost a její rozvoj komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů společnost jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství historický vývoj (především v 19. a 20. století) stát, politický systém, politika, soudobý svět masová média morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. CJL, ANJ, NEJ, PSY, PED, ZDR, TEV, SVF CJL, ANJ, NEJ, OBN, PSY, PED, SVF CJL, ANJ, NEJ, DEJ, OBN, SVF CJL, DEJ, OBN, SVF OBN, SVF ICT, CJL, OBN CJL, ANJ, NEJ, OBN, SVF, TEV, PED, PSY OBN, SVF, EKO 2. Člověk a životní prostředí Obsah tématu a jeho realizace Obsah průřezového tématu Člověk a životní prostředí zahrnuje témata: biosféra v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách života, o ekologické přizpůsobivosti, o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity a ochrany přírody a krajiny) současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohrožování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví) možnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udržitelnosti rozvoje) Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. CHE, FYZ, ZDR CHE, FYZ, ZDR CHE, FYZ, OBN, PEP stránka 12
3. Člověk a svět práce Obsah tématu a jeho realizace Obsah tématu je možné rozdělit do následujících obsahových celků: hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, možnosti kariéry, společenská prestiž apod.), jejich aplikace na jednotlivé alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání a navazujících směrů vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům žáků trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů soustava školního vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a možnosti dalšího profesního vzdělávání včetně rekvalifikací, nutnost celoživotního učení, možnosti studia v zahraničí informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování žádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. EKO, PED, PSY, PEP EKO, OBN, PEP EKO, PED, PEP EKO, ICT, PED, PSY, PEP CJL, EKO, OBN, ICT EKO, OBN, PEP EKO, OBN, PEP EKO, ICT stránka 13
4. Informační a komunikační technologie Obsah tématu a jeho realizace Obsah průřezového tématu vymezuje příslušná výše uvedená klíčová kompetence a vzdělávací oblast. Oblast vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích svým obsahem a rozsahem splňuje požadavky (základní úrovně) systému ECDL. Průřezové téma je zpravidla realizováno v samostatném vyučovacím předmětu převážně všeobecně vzdělávacího charakteru, žádoucí je však jeho pronikání i do předmětů ostatních. Využívání prostředků informačních a komunikačních technologií při výuce více předmětů je podmíněno vybavením školy odpovídající výpočetní technikou. V roce 2013 získala naše škola v rámci projektu EU peníze školám celkem 16 počítačových sestav. Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. ICT, CJL, ANJ, NEJ Vzdělávání v oblasti průřezových témat je naplňováno v samostatných předmětech, ve skupinách předmětů, v žákovských projektech, v průběhu odborné pedagogické praxe, na školních akcích, besedách, exkurzích, soutěžích atd. Za implementaci průřezových témat zodpovídají pedagogové v jednotlivých předmětových komisích. 3.3 Organizace výuky Výuku oboru 75 31 M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika lze nabízet v několika formách vzdělávání: denní forma vzdělávání, dálková forma vzdělávání, večerní forma vzdělávání, kombinovaná forma vzdělávání. V současnosti je na naší škole realizována pouze denní forma vzdělávání v délce trvání čtyři roky. Počet žáků v ročnících se pohybuje v rozpětí 15 až 30 žáků. Za každý ročník studia získává žák ročníkové vysvědčení. Úspěšné ukončení ročníku opravňuje žáka k postupu do vyššího ročníku. Po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání žák koná maturitní zkoušku. Pokud uspěje u maturitní zkoušky, získá úplné střední odborné vzdělání. Výuka teoretických předmětů je pro všechny žáky třídy společná, cizí jazyky jsou vyučovány skupinově, předmět Informační a komunikační technologie je vyučován v počítačové učebně. Na výuku předmětu Hra na hudební nástroj jsou žáci děleni do několika skupin tak, aby v každé skupině bylo maximálně 5 6 žáků. Rovněž výuka předmětu Hudební a pohybová výchova je realizována skupinově. Výuka Tělesné výchovy probíhá v tělocvičně v budově školy. V případech přípustných úlev v předmětu Tělesná výchova je žákům umožněno absolvovat výuku v předmětu Zdravotní tělesná výchova. Během studia žáci absolvují odbornou pedagogickou praxi, která se člení na odbornou pedagogickou praxi průběžnou a odbornou pedagogickou praxi souvislou. Odborná pedagogická praxe průběžná je realizována ve 3. ročníku jeden den v týdnu vždy 7 hodin. Odborná pedagogická praxe souvislá je realizována v 1. a ve 4. ročníku v rozsahu dvou týdnů za školní rok stránka 14
a ve 2. a 3. ročníku v rozsahu tří týdnů za školní rok. Odborná pedagogická praxe souvislá je v délce trvání 6 hodin denně. Náhradní odbornou praxi (např. z důvodu dlouhodobého onemocnění v době konání řádné odborné praxe) lze konat i v období školních prázdnin, a to nejvýše v rozsahu tří týdnů za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se uskutečňuje ve smluvních mateřských školách, školních družinách či jiných zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy (např. mateřských centrech) po celém území Ústeckého kraje. Praxe je realizována individuálně, většinou v místě bydliště žáků. V rámci rozvoje komunikačních schopností žáci sami jednají s pracovníky vedení mateřských škol či jiných zařízení předškolní a mimoškolní výchovy o uzavření dohody pro výkon odborné pedagogické praxe souvislé nebo odborné. Dohodu o zabezpečení odborné praxe poskytuje žákům škola ve dvou vyhotoveních pro poskytovatele odborné praxe a pro vedení školy. Na odborné praxi žáky vedou kvalifikované učitelky mateřských škol, pedagogičtí pracovníci ve školních družinách nebo v mateřských centrech. Pedagogičtí pracovníci naší školy vykonávají pravidelné kontroly našich žáků na praxi v zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy. Za zajištění odborné praxe zodpovídají pracovníci vedení školy, třídní učitelé a učitelé odborných předmětů, kteří informují žáky o zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy, které mají zájem o spolupráci s naší školou. V průběhu odborné pedagogické praxe souvislé i průběžné jsou žáci kontrolováni na pracovištích učiteli odborných předmětů, třídními učiteli a pracovníky vedení školy. O provedení kontroly učitelé pořizují Záznam o kontrole odborné pedagogické praxe souvislé nebo průběžné. O průběhu odborné pedagogické praxe žáci vypracovávají záznamy (Docházkový list včetně popisu vykonávaných činností, Arch hodnocení), které po skončení praxe předávají vedení školy. V průběhu vzdělávání mohou žáci využívat služeb výchovné poradkyně, školního metodika prevence sociálně patologických jevů, případně se zúčastňovat akcí souvisejících s charitativními i naučně zábavnými programy v regionálním i celostátním měřítku. V 1. ročníku vzdělávání denní formy studia může škola zorganizovat podle finančních a časových možností pedagogů a žáků adaptační sportovní pobyt, který je koncipován s cílem bližšího seznámení žáků mezi sebou, s podmínkami studia ve škole i s pedagogy. Vlastní vzdělávání, chování a hodnocení žáků upravují školní řády vydané v souladu s legislativou. Obecný vztah školy k žákům upravuje školský zákon. Vzhledem k tomu, že škola je zapsána v rejstříku středních škol MŠMT, je organizace každého konkrétního školního roku určena operativní ministerskou vyhláškou. Materiálně-technické a finanční podmínky nutné pro zabezpečení výuky se řeší operativně s jednateli Severočeské střední školy s. r. o. 3.4 Způsob hodnocení žáků Základ pro hodnocení chování a prospěchu žáků ve výuce představuje platná legislativa a školní klasifikační řád. Školní klasifikační řád sjednocuje požadavky na klasifikaci z teoretického a praktického vyučování a je součástí školního řádu. Na naší škole využíváme různé formy hodnocení osvědčené klasické formy i současné moderní formy. Nejčastěji pedagogové naší školy využívají písemné i ústní hodnocení formou známek a písemného či slovního komentáře k získané známce. Dále využívají písemné i slovní hodnocení založené na vyzdvižení pozitiv v žákově práci a upozornění na negativa. Do hodnocení žáků je ve vhodných případech vhodně zařazován i bodový systém. stránka 15
Ze současných aktivizačních metod hodnocení je u nás využíváno sebehodnocení žáků, hodnocení žáka jiným žákem či žáky, skupinové hodnocení žáků za práci ve skupinách. Všechny druhy hodnocení směřují k objektivnímu posouzení zvládnutí klíčových a odborných kompetencí žáků. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětů provádějí učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů, a to formou ústní i písemnou. Učitelé hodnotí kromě faktických znalostí a dovedností i formu vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka textu. Dále se hodnotí samostatné domácí práce a doma připravované referáty a aktivita žáků během vyučování. V teoretickém vyučování se uplatňuje především individuální, ale i skupinové hodnocení žáků. V předmětech založených na rozvoji kreativity a uměleckého cítění žáků (Estetická a výtvarná výchova, Hudební a pohybová výchova, Dramatická a literární výchova a Hra na hudební nástroj) se přihlíží k tvořivosti žáků, k míře jejich uměleckého nadání i k jejich svědomitosti. Způsoby hodnocení odborné pedagogické praxe Hodnocení odborné pedagogické praxe průběžné i souvislé navrhují pedagogičtí pracovníci zařízení předškolní a mimoškolní výchovy, v nichž žáci svoji praxi vykonávají. Hodnotí se uplatňování teoretických poznatků v praxi, stupeň dosažených dovedností žáků, komunikace se svěřenými dětmi, přístup k práci a úroveň odváděné pedagogické práce. Pedagogičtí pracovníci při hodnocení využívají písemné, slovní a mohou využít i bodové hodnocení. Kromě individuálního hodnocení výkonu žáka učitelem se používá i hodnocení žáků ostatními žáky a sebehodnocení žáka. Součástí hodnocení žáka z odborné pedagogické praxe je vlastní zpráva žáka o vykonané praxi. Konečné hodnocení žáka za 1. a 2. pololetí školního roku, v němž probíhá odborná pedagogická praxe průběžná, provádí odborný učitel pedagogicko-psychologického vzdělávání, který přihlíží k hodnocení žáka odpovědným pracovníkem, jenž vedl žákovu průběžnou praxi. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Hodnocení úrovně dosahování klíčových kompetencí spočívá ve zjišťování způsobu, jak žák komunikuje, jak je žák ochoten a schopen zapojit se do práce v kolektivu, jak využívá prostředky informačních a komunikačních technologií, jak využívá svých numerických znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. Společné zásady při hodnocení: - hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická, - nehodnotí jen učitel, ale jsou využívány i formy sebehodnocení a kolektivního hodnocení, - hodnocení musí dát perspektivu všem žákům zvláště slabším žákům a žákům s SPU, - základem hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům, - respektování práva žáka na individuální rozvoj, - prostřednictvím hodnocení směřujeme k dosahování lepších výsledků, - učíme se z chyb svých i z chyb lidí v našem okolí, - učitel nejen vede a hodnotí, ale i inspiruje a podněcuje. - stránka 16
3.5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Požadavek na dobrý zdravotní stav žáka výrazně omezuje možnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zejména možnosti žáků tělesně postižených vzdělávat se v tomto oboru. Pokud by se žák se zdravotním postižením ucházel o studium tohoto oboru na naší škole a byl by přijat, bylo by jeho studium zajišťováno formou individuální integrace. Podle potřeb konkrétního žáka lze obsah vzdělávání rozložit do více ročníků, zvolit odlišnou délku vyučovací hodiny nebo vyučovat žáka na základě individuálního vzdělávacího plánu. Zásadní je v tomto případě vstřícná komunikace žáka, jeho zákonných zástupců, třídního učitele, výchovného poradce a dalších zainteresovaných pedagogů. Individuálním potřebám a možnostem žáka se zdravotním postižením je nutné přizpůsobit i odbornou pedagogickou praxi. Je nezbytné, aby žák využíval vhodné kompenzační pomůcky na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře. Podmínky pro uskutečňování teoretického i praktického vyučování včetně počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině jsou stanoveny právním předpisem. V současné době se žáci se zdravotním postižením v tomto oboru na naší škole nevzdělávají. Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií aj.) jsou většinou průměrně, ale mohou být i nadprůměrně nadaní. Počet žáků s těmito obtížemi stoupá, a naši pedagogové věnují této problematice zvýšenou pozornost. Žáci se specifickými poruchami učení jsou významně ohroženi školní neúspěšností a dalšími riziky vzniku sociálně patologických jevů, neboť postižení je skryté. Pedagogové naší školy mají dlouholeté a bohaté zkušenosti s výukou žáků se specifickými vývojovými poruchami učení. Žáci se specifickými poruchami učení se mohou obracet s žádostí o radu či pomoc na výchovnou poradkyni. Výchovná poradkyně spolupracuje s Pedagogicko psychologickou poradnou v Ústí nad Labem. Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, studující ve všech oborech nabízených naší školou, jsou sledováni speciálními pedagogy a psychology v PPP v Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě aj. Na základě doporučení PPP a písemné žádosti žáka či jeho zákonného zástupce je možné, aby byl žákovi výchovnou poradkyní vypracován individuální vzdělávací plán, který zohledňuje jeho specifické poruchy učení a vytváří mu podmínky pro úspěšné zvládnutí studia. Pedagogové naší školy jsou informováni o možných úskalích ve výuce žáků s SPU a o individuálních potřebách konkrétního žáka. Pedagogové volí vhodné metody a formy výuky a hodnocení (individuální tempo, nahrazení psaní dlouhých textů testy, speciální formy zkoušení aj.) a v některých případech i kompenzační pomůcky (počítače korektury textu, barevné čtení, grafické počítačové programy aj.). Problémy v chování žáků s SPU je možné vhodnými výchovnými postupy zvládnout. 3.6 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Mezi mimořádně nadané žáky tedy nepatří pouze žáci s mimořádnými schopnostmi uměleckými nebo pohybovými, ale i žáci, kteří prokazují mimořádně vysokou úroveň výkonů ve všech, nebo pouze v určitých činnostech či oblastech vzdělávání, projevují v těchto činnostech vysokou motivaci, jsou v nich cílevědomí a kreativní. Mimořádně nadaní žáci se projevují jako výrazné osobnosti, což ovšem může mít svá negativa, zejména v sociálně komunikativní oblasti. Mohou mít také problémy v sebepojetí a sebehodnocení, jsou citliví na kritiku a hodnocení druhých, obtížně navazují vztahy s druhými lidmi. stránka 17
Je tedy důležité nejen zjistit, v čem žák vyniká, ale i jaké má nedostatky a problémy, a tomu přizpůsobit práci s ním. Ve výuce těchto žáků je vhodné využívat náročnější metody a postupy, problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi aj. Možnost seberealizace a vyniknutí těmto žákům nabízíme účastí v soutěžích, školních projektech či v akcích zaměřených na prezentaci školy. Žáci by měli být také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce (jako vedoucí i jako členové), vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které nejsou orientováni. 3.7 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Sociálním znevýhodněním se podle 16 odst. 4 školského zákona rozumí rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o poskytnutí azylu. Při posuzování žáka je třeba vycházet z konkrétní situace a vzdělávacích schopností a potřeb žáka. Zatímco u žáků s rizikovým chováním se bude jednat především o volbu vhodných výchovných prostředků a úzkou spolupráci se školskými poradenskými zařízeními, sociálními pracovníky a jinými odborníky, specifické vzdělávací potřeby žáků z odlišného sociálně kulturního prostředí se mohou promítnout i do obsahu vzdělávacího programu, metod a forem výuky i způsobu hodnocení žáků. Žáci z jiného kulturního prostředí mohou mít např. komunikační problémy (nedostatečné znalosti češtiny, problémy s osvojováním nové slovní zásoby včetně odborné terminologie, s porozuměním výkladu učitele nebo čtenému textu apod.), nebo nedostatky polytechnického a psychomotorického charakteru v důsledku jiných životních zkušeností, což může činit problémy v praktickém vyučování, zejména v odborném výcviku. Chování těchto žáků může být ovlivněno jinými kulturními, náboženskými nebo rodinnými tradicemi, etickými normami a hodnotami. Všichni pedagogičtí pracovníci, ale i ostatní žáci, by se měli seznámit se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit projevy a problémy těchto žáků a volit vhodné vyučovací metody a společenský přístup k nim. Je vhodné ustavit pro tyto žáky studijního poradce nebo konzultanta. Na druhé straně přítomnost těchto žáků ve škole může být přínosem pro ostatní žáky, pedagogy a další pracovníky školy. Lze ji vhodně využít k realizaci multikulturní a občanské výchovy i k rozšíření kulturního povědomí žáků. Vyšší nároky budou kladeny na všechny učitele z hlediska motivace a výchovy žáků i z hlediska vytváření pozitivního klimatu ve škole. Soustavnou a cílenou pozornost věnujeme řešení a prevenci nežádoucích sociálních projevů v chování žáků. K řešení těchto problémů využijeme práci výchovné poradkyně s těmito žáky, ale také spolupráci školy se školskými poradenskými zařízeními a se sociálními partnery v regionu. 3.8 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence V prostorách určených pro výuku žáků jsou vytvářeny podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence, které odpovídají platným právním předpisům. Výuka odborného výcviku je v souladu se zákoníkem práce, ustanovením vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno respektovat zásady vztahující se k zakázaným pracím, a vyhlášky MZ č.108/2001 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení. Se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany jsou žáci seznámeni: - v den zahájení školního roku třídními učiteli, - při vstupním školení při odborné pedagogické praxi v daném zařízení předškolní a mimoškolní výchovy, stránka 18
- v úvodních hodinách výuky v odborných učebnách a předmětech (platné právní a ostatní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, poskytování první pomoci), - v úvodní hodině tělesné výchovy v tělocvičně. Podkladem ke školení jsou mimo jiné ještě tyto předpisy: - zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně v platném znění, - vyhláška MV č.21/1996 o požární ochraně, - metodický pokyn MŠMT ČR k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních č.j. 37014/2005-25, - traumatologický plán školy, - vyhláška č.64/2005 Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, - nařízení vlády č. 178/2001 o podmínkách ochrany zaměstnanců při práci, - nařízení vlády č. 378/2001 o požadavcích na bezpečný provoz a používání strojů, - vyhláška č. 288/2003 Sb. o pracích zakázaných mladistvým. 3.9 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. 60 a dále 16, 20, 63, 70. Uchazeč o přijetí ke vzdělávání musí dále splňovat podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o přijetí ke vzdělávání v daném oboru. Podmínky zdravotní způsobilosti jsou stanoveny v nařízení vlády č. 689/2004 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Uchazeči o přijetí ke vzdělávání jsou přijati na základě tří kritérií: úspěšného absolvování posledního ročníku vzdělávání základní školy, lékařského potvrzení o zdravotní způsobilosti pro studium zvoleného oboru, přijímacího pohovoru zjišťujícího předpoklady uchazeče pro studium zvoleného oboru. Přijímací pohovor se koná vždy v den přijímacího řízení stanovený pro daný obor vzdělávání. Přijímací pohovory s jednotlivými uchazeči o přijetí uskutečňuje přijímací komise, jejíž členy jsou na základě jmenování ředitelem školy pedagogičtí pracovníci naší školy zástupce vedení školy, výchovná poradkyně, potencionální budoucí třídní učitel žáka, vyučující hudební výchovy a hlavní metodik pedagogicko-psychologického vzdělávání. Při přijímacím pohovoru žák musí odevzdat pět ukázek vlastní výtvarné tvorby, přečíst úryvek z dětské literatury (je sledována správná výslovnost a dramatizace textu), zazpívat píseň dle vlastního výběru a vytleskat rytmus dle ukázky. Dále jsou zjišťovány mimoškolní aktivity a zájmy žáka. Všechny zjištěné dovednosti včetně prospěchu z posledního ročníku vzdělávání jsou hodnoceny body a na základě bodového hodnocení je uchazeč přijat až do naplnění kapacity oboru. Pokud přijímací komise rozhodne o přijetí žáka ke vzdělávání v oboru, pak je s ním (u neplnoletých žáků s jejich zákonným zástupcem) uzavřena a podepsána smlouva, která stanovuje smluvní pravidla mezi žákem a školou. 3.10 Způsob ukončení vzdělávání Vzdělání je ukončeno maturitní zkouškou podle platných právních norem. Především je to zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon) v platném znění a vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 371/2012 Sb. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové (školní) části. stránka 19
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze dvou zkoušek: 1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk nebo matematika. Zkouška z českého jazyka se skládá z písemného didaktického testu, písemné slohové práce a z ústní zkoušky z literatury. Zkoušku z cizího jazyka je na naší škole možné konat z anglického nebo německého jazyka. Pokud jsou vyučovány ruský a francouzský jazyk, je možné konat maturitní zkoušku i z těchto jazyků. Zkouška z cizího jazyka se skládá z písemného didaktického testu a poslechového testu, z písemné slohové práce a z ústní zkoušky. Zkouška z matematiky se koná formou didaktického testu. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří zkoušek: 1. pedagogika, 2. psychologie, 3. maturitní práce s obhajobou. Zkoušky z pedagogiky a psychologie žák skládá ústní formou. Maturitní práce s obhajobou představuje samostatnou odbornou písemnou práci žáka, ve které musejí být rovnoměrně zastoupeny teoretické znalosti a metodické dovednosti z odborných předmětů hudební výchova a hra na hudební nástroj, estetická a výtvarná výchova, dramatická a literární výchova, pohybová a tělesná výchova. Žák samostatně vypracuje práci na zadané téma, které může být každý rok nové. Příklady témat: Roční období, Koho potkám v lese, Zvířata ve vodě, Lidská povolání, Ovoce a zelenina, Rostliny kolem nás, Zima jako z pohádky aj. Téma je široce postaveno, všichni žáci jedné třídy vždy zpracovávají stejné téma. Žák navrhne, vysvětlí a zdůvodní, jaké činnosti bude s dětmi ve všech čtyřech oblastech výchovně vzdělávacího zaměření uskutečňovat (např. naučí je písničku, sehraje s nimi scénku, provede pohybové cvičení, vytvoří výtvarné výrobky různými technikami). Maturitní práci s obhajobou žák odevzdává v písemné podobě v rozsahu minimálně 20 stran textu formátu A4 (úvodní strana, volba tématu a výchovně vzdělávací cíle, minimálně 4 strany za každou výchovně vzdělávací oblast, závěrečné shrnutí, přílohy). Žák tuto samostatnou odbornou práci obhajuje před maturitní komisí. Pokud se žák rozhodne vykonat nepovinnou zkoušku, může si zvolit nejvýše dva předměty, ne však ty, ze kterých maturoval v rámci společné části maturitní zkoušky. Nepovinnou zkoušku je možné konat z těchto předmětů: Chemie Ekonomika Matematika Anglický jazyk /Německý jazyk Informační a komunikační technologie Zdravověda Úspěšné vykonání maturitní zkoušky je potvrzeno vydáním maturitního vysvědčení, čímž absolvent získá úplné střední odborné vzdělání, které ho opravňuje k možnosti studia na dalších školách nebo k odpovídajícímu začlenění se do pracovním procesu a do legislativy. stránka 20