MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií Bakalářská práce BRNO 2012 Martina Broklová

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií Výukový text pro předmět zboţíznalství - přírodní oděvní materiály Bakalářská práce Brno 2012 Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová Autor práce: Martina Broklová

Bibliografický záznam: BROKLOVA, Martina. Výukový text pro předmět zbožíznalství přírodní oděvní materiály: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2012, 68 l., 7 l. přil. Vedoucí bakalářské práce Pavla Stejskalová Anotace Předmětem bakalářské práce je tvorba výukového textu pro předmět zboţíznalství přírodní oděvní materiály. První část práce je věnovaná kurikulárním dokumentům, zejména Rámcovému vzdělávacímu programu a Školnímu vzdělávacímu programu a porovnání profilu absolventa s poţadavky kladenými ze strany kupujících. Druhá část práce se zaměřuje na samotnou tvorbu výukového textu pro předmět zboţíznalství. Text je určen pro studenty učebního oboru prodavač textilního zboţí. Annotation The purpose of this thesis is to create a teaching material for subject of goods technology natural clothing materials. The first part deals with the curricula especially the General educational programme, the School educational programme and the comparison of graduate s profile with customers requirements. The second part of the thesis is focused on the creation of the teaching text for the subject goods technology itself. The text is intended for students of the textile goods salesman apprentice ship. Klíčová slova: Bavlna, vlna, len, hedvábí, vlákno, příze, tkaniny, zušlechťování, oděvní materiály. Keywords: Cotton, wool, linen, silk, fibre, yarn, fabrics, finishing, clothing materials.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 15.4.2012... Martina Broklová

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Pavle Stejskalové, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Jitce Pejchalové, za pomoc a odborné rady týkající se odborné - oděvní části bakalářské práce.

Obsah ÚVOD... 9 1. KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY... 10 2. VÝZKUM POŢADAVKŮ KLADENÝCH NA PRODAVAČE ZE STRANY ZÁKAZNÍKŮ... 12 3. TEXTILNÍ VLÁKNA... 20 3.1 ROSTLINNÁ VLÁKNA... 23 3.1.1 BAVLNA... 23 3.1.2 KAPOK... 25 3.1.3 LEN... 25 3.1.4 KONOPÍ... 28 3.1.5 JUTA... 28 3.1.6 SISAL... 28 3.1.7 KOKOS... 29 3.2 ŢIVOČIŠNÁ VLÁKNA... 29 3.2.1 OVČÍ VLNA... 29 3.2.2 SRSTI JINÝCH ZVÍŘAT... 31 3.2.3 PŘÍRODNÍ HEDVÁBÍ... 32 4. PŘÍZE... 35 4.1 PŘEDENÍ... 35 4.2 SKANÍ PŘÍZÍ... 36 4.3 DRUHY PŘÍZÍ... 37 4.4 ÚPRAVA PŘÍZÍ... 37 5. TKANINY... 39 5.1 VAZBY TKANIN... 39 5.2 DRUHY VAZEB... 40 6. ÚPRAVA TKANIN... 43 6.1 PŘEDÚPRAVA A BĚLENÍ... 43 6.2 BARVENÍ... 44 6.3 POTISK... 44 6.4 SPECIÁLNÍ ÚPRAVY MECHANICKÉ... 45 6.5 SPECIÁLNÍ ÚPRAVY CHEMICKÉ... 46 7. ODĚVNÍ MATERIÁLY... 47 7.1 BAVLNĚNÉ TEXTILIE... 47 7.2 LNĚNÉ TEXTILIE... 49 7.3 VLNĚNÉ TKANINY Z ČESANÉ A MYKANÉ PŘÍZE... 50 7.4 HEDVÁBNÉ TKANINY... 51 8. ÚDRŢBA ODĚVŮ A TEXTILIÍ... 52 7

8.1 SYMBOLY PRO ÚDRŢBU TEXTILIÍ... 52 8.2 PRANÍ... 53 ZÁVĚR... 55 SEZNAM TABULEK:... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ:... 56 SEZNAM PŘÍLOH... 57 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 58 PŘÍLOHY.. 62 8

ÚVOD Jiţ pravěcí lidé se začali odívat. Pro svůj oděv vyuţívali dostupné materiály jako koţešiny, kůţe, listí. Postupem času se lidé naučili tyto přírodní materiály lépe vyuţívat. Srst zvířat, která chovali, začali stříhat, spřádat do přízí a nití a z nich tkát první plošné textilie. Z rostlin se naučili získávat vlákna a dále je zpracovávali. V prvobytně pospolné společnosti lidé výsledky své práce rozdělili mezi sebe neexistoval obchod, docházelo k přímému rozdělování. Vznik a rozvoj obchodu souvisí se vznikem a rozvojem výroby a dělby práce. V důsledku dělby práce se člověk stal závislým na odchodu. Díky dělbě práce se přírodní oděvní vlákna zpracovávala postupně u specializovaných výrobců od vypěstování, přes předení vlákna, tkaní, zušlechťování, aţ po konečné zhotovení oděvu. Na základě této dělby práce se kaţdý článek výroby mohl zdokonalovat a vyvíjet nové technologie. Také směna výrobků na trhu prošla vývojovými stádii. První obchody lidé uskutečňovali pomocí naturální směny, směňovali jeden druh zboţí za jiný druh zboţí. Postupem času vznikly první komoditní peníze. Tuto funkci plnily všeobecně přijaté druhy zboţí např. koření, sůl, plátno. Díky rozvoji obchodu byly za komoditní peníze přijaty drahé kovy, ze kterých se staly peníze. V současné době se odchod stal naprostou nezbytností existence společnosti. Aby obchodník byl úspěšný musí dokonale ovládat sortiment prodávaného zboţí, umět komunikovat se zákazníky, vyhovět jejich přání a zodpovědět dotazy ohledně prodávaného sortimentu. Stále více obchodů je uskutečňováno elektronickou formou bez asistence prodavačů působících v kamenných obchodech. Tento nový trend vytváří tlak na kvalifikaci prodavačů. Kamenný obchod musí zákazníkovi nabídnout takové druhy sluţeb, které v elektronickém způsobu nákupu zboţí zákazník postrádá. Úspěšný prodavač textilního zboţí musí ovládat nauku o textilním materiálu, znalosti vláken, jejich vlastnosti, zpracování, zušlechťování, oděvní materiály i výrobky z nich zhotovené. Aby měl prodavač potřebnou kvalifikaci, je třeba poznatky o oděvních materiálech sbírat a smysluplně je utřídit v jednotný celek odpovídající poţadavkům kvalifikace. 9

1. KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY Školská soustava České republiky (dále jen ČR) má zaveden nový systém vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty 1 jsou tvořeny na dvou úrovních. Státní úroveň kurikurálních dokumentů obsahuje Národní program vzdělávání (tzv. Bílou knihu) a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP) vydávané MŠMT 2, které jsou závazné pro všechny školy. Na školní úrovni jsou vydávané školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP) reprezentující vzdělávání na konkrétní škole. ŠVP jsou zpracovávány jednotlivými školami na základě příslušného RVP. RVP jsou zpracovány pro jednotlivé obory vzdělávání. Pro prodavače je vydaný RVP s číslem 66-51-H/01 Prodavač. 3 RVP stanovuje výsledky vzdělávání tzn., co má ţák umět. Kompetence absolventů vychází z poţadavků trhu práce a jsou popsané v profilu absolventa daného oboru vzdělání. Klíčové kompetence 4 - kompetence k učení, řešení problémů, komunikaci, personální a sociální kompetence, občanská a kulturní, k pracovnímu uplatnění, matematické, k vyuţití informačních a komunikačních technologií - navazují na klíčové kompetence získané na základní škole a dále je rozvíjí. Odborné kompetence 5 - manipulace se zboţím a obaly v obchodně provozní jednotce (dále jen OPJ), úklid v OPJ, bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci, kvalita práce, ekonomické jednání, které ţák získá po absolvování daného oboru vzdělání. Absolvent středních odborných učilišť se zaměřením na obchod se dle RVP pro daný obor vzdělání uplatní jako prodavač nebo pokladník v obchodě nejen v roli zaměstnance. Absolvent bude také mít základní znalosti pro zahájení soukromého podnikání v obchodní činnosti. V RVP jsou vyjmenovány činnosti, které absolvent bude umět zejména: připravit a upravit zboţí různého sortimentu k prodeji, předvést zboţí 1 Kurikulární dokumenty vymezují a popisují program vzdělávání (kurikulum). 2 MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky 3 www.nuov.cz - moţnost stáhnout RVP pro jednotlivé kategorie oborů vzdělávání 4 Klíčové kompetence soubor vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj jedince, jeho zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. 5 Odborné kompetence soubor vědomostí, dovedností, hodnot a postojů vztahují se k výkonu pracovních činností daného povolání. 10

zákazníkovi i s náleţitým odborným výkladem, prodat zboţí a vystavit doklady spojené s prodejem atd. 6 V rámcovém rozvrţení obsahu vzdělání je kromě všeobecně vzdělávacích předmětů, ţák povinen absolvovat i odborné předměty se zaměřením na obchodně provozní činnosti, zboţíznalství a ekonomické předměty. Obsahový okruh předkládá ţákům vědomosti a dovednosti převáţně praktického charakteru potřebné pro jejich budoucí uplatnění v oblasti prodeje zboţí. V RVP jsou vytyčeny výsledky vzdělání, které absolvent oboru má získat. ŠVP musí svým obsahem korespondovat s příslušným RVP pro daný studijní obor. Tvorba ŠVP je v kompetenci příslušné školy. Součástí ŠVP jsou výchovně vzdělávací cíle a profil absolventa. Pro prodavače jsou v ŠVP Střední odborné školy a Středního odborného učiliště obchodního Brno, Jánská 22, vytyčeny následující výchovně vzdělávací cíle pro předmět zboţíznalství (textil, oděvy, obuv). Cílem předmětu zboţíznalství je naučit ţáky vykonávat činnosti spojené s prodejem zboţí, pracovat se stroji a zařízením v OPJ, umět předvést zboţí zákazníkovi s odborným výkladem, prodat zboţí a vystavit náleţité doklady. 7 Dle ŠVP se v předmětu zboţíznalství v I. ročníku ţáci seznamují se surovinami pouţívanými k výrobě textilu, se zpracováním oděvních surovin, s tkaninami, pleteninami, s výrobky z tkanin, pletenin a netkaných textilií. Ţák se učí rozeznávat tkaniny a výrobky z nich. Cílem předmětu zboţíznalství je, aby se ţák uměl orientovat v oblasti textilních vláken, přízí, dokázal rozeznat tkalcovské vazby a uměl vysvětlit jejich vlastnosti. Ţák ovládá sortiment tkanin, orientuje se v druzích tkanin a umí vyjmenovat jejich vlastnosti. 6 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 66-51-H/01. In: Národní ústav odborného vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 28.6.2008 [cit. 2012-03-15]. Dostupné na World Wide Web: http:<//zpd.nuov.cz/rvp/h/rvp%206651h01%20prodavac.pdf z > 7 Kolektiv SOŠ a SOU obchodní, Školní vzdělávací program: specialista prodeje textilu, oděvů a obuvi. Brno: SOU a SOŠ obchodní, 2011. 11

2. VÝZKUM POŽADAVKŮ KLADENÝCH NA PRODAVAČE ZE STRANY ZÁKAZNÍKŮ Síť obchodů ve vyspělých evropských státech je velice bohatá. Bohuţel ne v kaţdém obchodě se setkáme s prodavači na profesionální úrovni. Široká veřejnost má různé názory na stav profesionální úrovně prodavačů v ČR, coţ vyplývá z průzkumu trhu provedeného na území Brněnska. V průzkumu bylo osloveno formou dotazníků a osobních pohovorů 140 respondentů obou pohlaví ve věkové kategorii od 15 do 80 let. Dotazník se skládal ze tří částí. První část byla zaměřena na oděvní materiály (jakému druhu oděvního materiálu veřejnost dává přednost), druhá část se zaměřila na údrţbu oděvů a kvalitu oděvů, třetí část zjišťovala názor veřejnosti na profesionalitu prodavačů v prodejnách oděvů a textilií 8. Výsledky průzkumu byly přeneseny do tabulek a pro názornost i do grafů, které jsou vloţeny v příloze č. 1. Dotazník: Část I. - Oděvní materiály. 1. Dáváte přednost oděvům vyrobeným z přírodních materiálů, chemických materiálů či směsných materiálů? přírodní materiály chemické materiály směsné materiály Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy Celkem 40 let 41 let celkem 40let 41 let celkem 50% 55% 52% 53% 48% 51% 51% 10% 0% 5% 0% 4% 1% 4% 39% 45% 43% 47% 48% 48% 45% Tabulka 1: Zákazníci dávají přednost oděvům z přírodních, chemických či směsných materiálů. Průzkumem bylo zjištěno, ţe více neţ polovina oslovených dává přednost oděvům vyrobeným z přírodních oděvních materiálů (vláken), jako je vlna, bavlna, len a hedvábí, 45% dotázaných dává přednost směsným textiliím a pouze 4% oslovených upřednostňuje oděvy vyrobené z chemických vláken. Nebyly zjištěny zásadní rozdíly v názorech muţů a ţen. Výjimkou byla kategorie nejmladších muţů, kteří upřednostnili oděvy vyrobené ze syntetických materiálů. Jednalo se převáţně o oděvy určené pro sportovní účely (Tabulka 1). 8 Textilie souhrnný název pro textilní surovinu a z té vyrobený polotovar a výrobek. 12

2. Jakému materiálu dáváte přednost u těchto druhů oděvů? Sportovní oděv Vrchní oděv Svrchní oděv Doplňky Spodní oděv přírodní materiál 38% 47% 11% 59% 86% chemický materiál 2% 9% 25% 4% 0% směsný materiál 42% 44% 64% 37% 14% Tabulka 2: Jakému druhu materiálu dává zákazník přednost. Údaje o druhu pouţitého materiálu je nutné upřesnit s ohledem na typ oděvu. Přírodní materiály lidé upřednostňují především u spodního prádla 9 a doplňků 10. U svrchních oděvů 11 a vrchních oděvů 12 jsou upřednostňovány směsné textilie pro jejich dokonalejší vlastnosti, vzhled a snadnější údrţbu (Tabulka 2). Současným módním trendem jsou stále dokonalejší vlastnosti chemických materiálů vyuţívaných při výrobě sportovních oděvů. Chemické materiály určené pro sportovní oděvy se vyznačují prodyšností, nepromokavostí, termoregulací, schopností odvádět pot atd. Nové vlastnosti mají vliv na oblibu těchto oděvů především u zákazníků mladšího věku. 3. Při nákupu oděvů se zajímáte z jakého materiálu je výrobek zhotoven? vždy se zajímají občas se zajímají nezajímají se Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy celkem 40 let 40 let celkem 40 let 41 let celkem 26% 38% 32% 25% 37% 31% 31% 48% 38% 43% 72% 57% 65% 54% 26% 24% 25% 3% 6% 4% 15% Tabulka 3: Zákazník se zajímá o materiálové sloţení oděvů. Celých 65% dotázaných ţen se zajímá o materiálové sloţení zboţí jen u vybraných druhů oděvů především u spodního prádla, vrchních a sportovních oděvů. 31% ţen se zajímá o materiálové sloţení všech oděvů, které kupují. Pouze 4% ţen se nezajímá materiál, ze kterého je oděv vyroben. Výsledky průzkumu u muţů byly odlišné. Vysoký počet muţů (25%) se nezajímá o materiálové sloţení oděvů. Zbylá procenta muţů 9 Spodní oděv prádlo, které se nosí přímo na těle (košilky, trenýrky, spodky, kalhotky, podprsenky). 10 Doplněk součást oděvu dotvářející jeho harmonický celek (šály, šátky, rukavice, klobouky). 11 Svrchní oděv je nejvrchnější vrstvou oděvů (plášť, kabát, bunda, pelerína). 12 Vrchní oděv nosí se na spodním oděvu (kalhoty, sukně, košile, šaty). o 13

sledují materiálové sloţení oděvů především u spodního prádla (Tabulka 3). Respondenti taktéţ potvrdili, ţe se zajímají o materiálové sloţení především u luxusních a drahých oděvů jako jsou kabáty, obleky, večerní šaty, spodní prádlo. U oděvů určených pro kaţdodenní nošení (kalhoty, trička, halenky, košile) je zajímá především funkčnost, snadnost údrţby, příjemný omak a vzhled oděvu. 4. Při nošení oděvů poznáte rozdíl mezi přírodními materiály, chemickými materiály a směsnými materiály? Pozná materiál Pozná u některých oděvů Nepozná materiál Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy Celkem 40 let 41 let celkem 40 let 41 let celkem 26% 23% 25% 25% 37% 30% 28% 57% 2% 59% 68% 63% 66% 62% 17% 15% 16% 7% 0% 4% 10% Tabulka 4: Zákazník pozná pouţité oděvní materiály. Podobných výsledků bylo dosaţeno u otázky, zda respondenti poznají materiálové sloţení oděvů, které kupují. Především u ţen vyšly téměř shodné výsledky, z čehoţ se dá usuzovat, ţe ţeny, které poznají oděvní materiály, se také obvykle zajímají o materiálové sloţení kupovaného zboţí a vědí, kde je materiálové sloţení oděvu uvedeno. Při podrobnějším dotazování ţeny vypověděly, ţe u oděvů hledí především na pouţitý materiál, snadnost údrţby, barevnost, střihové řešení a módní styl. Naopak muţi vypověděli, ţe poznají či umí vyhledat materiálové sloţení především u spodního prádla, ponoţek, triček a košil. U ostatních druhů oděvů muţe zajímá především funkčnost a pohodlnost (Tabulka 4). 14

Část II - Kvalita oděvů a údržba oděvů. 5. Domníváte se, že značkové oděvy jsou zhotoveny z kvalitnějších materiálů a lepší technologií? Vždy jsou kvalitnější Ne vždy jsou kvalitnější Není rozdíl mezi konfekcí Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy Celkem 40 let 41 let celkem 40 let 41 let celkem 42% 39% 42% 23% 33% 27% 34% 50% 39% 54% 72% 56% 66% 56% 8% 22% 14% 5% 10% 7% 10% Tabulka 5: Zákazníci se domnívají, ţe značkové oděvy jsou kvalitnější. Problém, se kterým se setkáváme v obchodech, je kvalita prodávaného zboţí. Značkové oděvy se ne vţdy vyrábějí z kvalitnějších oděvních materiálů a dokonalejším technologickým postupem. Tento názor potvrdila více neţ polovina (56%) dotázaných. Především ţeny pochybují o kvalitě značkových oděvů (Tabulka 5). Podrobnějším průzkumem vyšlo najevo, ţe mladší ţeny se setkaly se známým značkovým zboţím, které však svojí kvalitou neodpovídalo poţadované ceně. Důvod poklesu kvality oděvů lze shledat v přesunu oděvní výroby do asijských zemí. Kvalita zpracování těchto oděvů je nízká. Mnoho známých značkových firem přemístilo svoji výrobu do asijských zemí z důvodu levnější pracovní síly. Toto rozhodnutí mělo za následek sníţení kvality kdysi luxusního zboţí. V ČR byl textilní průmysl téměř zlikvidován díky dovozu levnějších oděvů a textilních výrobků ze zahraničí. Ţeny starší 40 let vyjádřily svoji lítost nad vytlačením kvalitní české výroby oděvů a textilií. Ještě na počátku 90. let 20. století české textilní výrobky převládaly v obchodech se spotřebním zboţím. Jak uvádí BOČEK (2007) v českém textilním průmyslu bylo v roce 1989 zaměstnáno 155423 lidí (7,3% z celkového počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu). Díky liberalizaci zahraničního obchodu, deregulaci cen a zastaralé výrobě českého textilního průmyslu mnoho výrobních textilních firem zaniklo a sníţil se počet osob zaměstnaných v textilním průmyslu na 51.000 osob v roce 2005. 15

6. Víte co znamenají symboly údržby na etiketě oděvů (např. ) Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy Celkem 40 let 41 let celkem 40 let 41 let celkem Zná symboly 5% 12% 8% 15% 27% 20% 14% Zná některé symboly Nezná symboly 82% 58% 72% 85% 73% 80% 76% 13% 30% 20% 0% 0% 0% 10% Tabulka 6: Zákazník rozumí symbolům údrţby Kaţdý oděv musí být dle platných norem (zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění) označen symboly údrţby a materiálovým sloţením. Prodavač má být schopen vysvětlit kupujícím tyto symboly a poučit zákazníky o vhodné údrţbě tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškození oděvu jeho nesprávnou údrţbou. Z výzkumu vyplývá, ţe pouze 14% respondentů zná všechny symboly údrţby. Celých 76% dotázaných zná jen některé symboly údrţby, především symboly pouţívané pro praní a ţehlení. Symboly pouţívané pro sušení, chemickou údrţbu a jiné méně často pouţívané symboly respondenti neznají (Tabulka 6). Z výsledků výzkumu je moţno doporučit prodavačům směřovat pozornost především k muţům. Jejich znalosti údrţby oděvů a znalosti materiálového sloţení oděvů jsou niţší neţ u ţen. Je nutné zákazníky informovat o údrţbě oděvů vyţadujících speciální údrţbu (např. kabáty, obleky, večerní šaty, saka, dámské kostýmy). Dostatečnou informovaností zákazníka o údrţbě oděvu lze předejít moţné reklamaci zboţí, či stíţností zákazníka na nedostatečné sluţby poskytované v rámci prodejního procesu. 7. V případě, že nerozumíte symbolům na etiketě, očekáváte, že prodavač vám tyto symboly vysvětlí? Prodavač zná symboly Prodavač nezná symboly Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy Celkem 40 let 41 let celkem 40 let 40 let celkem 94% 73% 86% 78% 70% 74% 80% 60% 27% 14% 22% 30% 26% 20% Tabulka 7: Zákazník očekává, ţe prodavač zná symboly údrţby 16

Zákazník očekává od prodavače profesionální přístup, tj. znalost prodávaného sortimentu, uţitných vlastností prodávaného zboţí a schopnost poskytnout poradenské sluţby. Tento předpoklad potvrdilo 80% všech dotázaných. Z detailnějšího rozboru odpovědí vyplynulo, ţe 30% ţen z nejstarší věkové kategorie neočekává vysvětlení symbolů údrţby podavači pro jejich neznalost. Tyto ţeny v průběhu let získaly negativní zkušenosti v oblasti komunikace s podavači. Oproti tomu 94% muţů nejmladší věkové kategorie se domnívá, ţe prodavači jsou plně kvalifikovaní a vědí, co symboly údrţby znamenají. Tyto údaje potvrdili také kladnými referencemi zaměřenými především na prodavače menších specializovaných obchodů (Tabulka 7). Část III. - Profesionalita prodavačů. 8. Pokud kupujete výrobek vyžadující speciální údržbu, upozorní vás prodavač na způsob údržby? Seznámí zákazníky se symboly Seznámí zákazníky jen na požádání Nepoučí zákazníky o údržbě Muži do 40 let Muži od 41 let Muži celkem Ženy do 40 let Tabulka 8: Prodavač informuje zákazníky o způsobu údrţby. Ženy od 41 let Ženy celkem Celkem 36% 24% 31% 41% 24% 33% 33% 49% 61% 54% 54% 69% 61% 56% 15% 15% 15% 5% 7% 6% 11% Navazující dotazy směřovaly především na profesionalitu prodavačů. Co zákazník poţaduje od prodavače - jeho znalosti, chování, přístup k zákazníkovi. Pouhých 11% dotázaných odpovědělo, ţe je prodavači neupozorní na údrţbu oděvů ani na poţádání. Zbylých 89% povaţuje prodavače za kompetentní a schopné poradit zákazníkům ohledně údrţby oděvů a materiálu, ze kterých je oděv vyroben. Někteří prodavači upozorní na údrţbu oděvu vţdy při koupi oděvu, jiní podají informace pouze na poţádání zákazníka. Více neţ polovina dotázaných odpověděla, ţe se jen ojediněle setkaly s prodavačem, který neměl poţadované znalosti (Tabulka 8). Při podrobnější analýze vyplynuly následující skutečnosti ochota prodavačů věnovat se svým zákazníkům záleţí především na typu prodejny, na prodejní politice obchodu, na sortimentu prodejny, na vedení prodejny. Respondenti uvedli, ţe největší 17

pozornost prodavačů o zákazníka, je věnovaná v malých specializovaných prodejnách s převáţně luxusním zboţím vyšší cenové kategorie. 9. Domníváte se, že prodavači ve specializovaných prodejnách jsou kvalifikovanější a více se věnují zákazníkům? Jsou profesionálové Ne vždy jsou profesionálové Nejsou profesionálové Tabulka 9: Profesionalita prodavačů Muži do Muži od Muži Ženy do Ženy od Ženy Celkem 40 let 41 let celkem 40 let 41 let celkem 53% 54% 53% 33% 30% 31% 42% 42% 38% 41% 60% 67% 63% 52% 5% 8% 6% 7% 3% 6% 6% Z výsledků průzkumu získaného osobním pohovorem vyplynulo, ţe prodavači menších specializovaných prodejen, především luxusního zboţí, jsou profesionálové na vysoké úrovni. Tito prodavači mají přehled o zboţí na prodejně, o módních trendech, velikostech, dokáţí zákazníkovi poradit a nabídnout zboţí nevtíravým způsobem (Tabulka 9). Na druhé straně ale existuje velké mnoţství prodejen, ve kterých se vyskytují prodavači, kteří neumějí jednat se zákazníky. Příčiny lze hledat v časté obměně personálního sloţení prodejny a v zaměstnávání nekvalifikovaných pracovních sil. Největší nedostatky dotázaní shledali u velkých supermarketů a hypermarketů, kde prodavač pouze doplňuje regály zboţím, či sedí u plně automatizované pokladny. V případě výpadku elektrického proudu, jsou tito prodavači zcela bezmocní a neschopni obslouţit zákazníka. Chybí jim znalost prodávaného sortimentu, znalosti o materiálech, vláknech, velikostech, vlastnostech, či umění komunikace se zákazníky. Nejčastější poţadavky na prodavače oděvů a textilií kladené ze strany ţen jsou, aby prodavač uměl poradit s velikostí, střihem a barvou oděvu. Uměl doporučit vhodné doplňky k vybranému oděvu. Upozornil na speciální materiál, poradil jak oděv udrţovat, prát, popřípadě skladovat. Prodavač by měl o prodávaném zboţí vědět co nejvíce informací, popřípadě by měl být schopen poradit, kde potřebné informace získat. Mnoho z dotázaných ţen se vyjádřilo, ţe nemají rády vlezlost prodavačů a poţadují, aby jim ze strany prodávajících byl dán prostor prodejnu projít, prohlédnout si vystavovaný sortiment a aţ na poţádání jim měl být nápomocný. 18

Vzhledem ke komunikaci a interakci poţadují ţeny především ochotu, příjemné vystupování, příjemný vzhled a upravenost prodavače. V průběhu komunikace by měl prodavač umět taktně upozornit zákazníka na špatnou volbu zboţí. Tuto schopnost prodavače ţeny poţadují především při nákupu draţších kusů oděvů. Prodavač by měl vyzvednout klady prodávaného zboţí, ale také upozornit na nedostatky, popřípadě nabídnout alternativní zboţí (vhodný substitut). Muţi po prodavačích textilu poţadují především schopnost poradit velikost oděvu, údrţbu, popřípadě upozornit na materiál, ze kterého je oděv vyroben, jeho přednosti a nedostatky. Z povahových vlastností muţi poţadují trpělivost, vstřícnost, ochotu a úsměv prodavače či prodavačky. 19

3. TEXTILNÍ VLÁKNA Rychlý náhled kapitoly Oděvní materiály představují širokou skupinu plošných textilií, které mají rozmanité uplatnění. Z oděvních materiálů se zhotovuje ložní prádlo, ručníky, oděvní doplňky, oděvy, využívají se jako potahové materiály v čalounictví a v mnoha dalších oborech jako technické textilie. Oděvní materiály mají své typické vlastnosti, které jsou odvozeny z primárních vlastností vláken použitých pro výrobu textilií. Abychom dokázali rozlišit materiál, je třeba poznat jeho vlákennou podstatu. Přírodní textilní vlákna se lidstvo naučilo zpracovávat před více než 7000 lety. V průběhu staletí byly vyšlechtěny odrůdy rostlin a druhy živočichů poskytujících tato vlákna. Byly objeveny nové způsoby zpracování vláken a zušlechťovací procesy, kterými prochází v průběhu technologického zpracování - tzn. od vlákna ke konečnému výrobku. Kapitola je věnovaná textilním vláknům, respektive přírodním vláknům, jejich druhům, vlastnostem, využití v textilním průmyslu. Textilní vlákna jsou nejjednodušší textilní útvary. Mají protáhlý tvar a jejich délka je mnohonásobně větší neţ jejich šířka. Jsou základním materiálem pro výrobu textilií. Textilní vlákna členíme podle původu na přírodní, získávají se z rostlin nebo ţivočichů, a na chemická vyráběná z ropy, dřeva, uhlí apod.. V České republice se spotřebuje velké mnoţství textilních vláken, ale jen malé procento těchto vláken je domácího původu. V podhorských oblastech České republiky se pěstuje len a chovají se ovce, ze kterých se získává ovčí rouno. Převáţnou část přírodních vláken je nutné dováţet. Výhradně dováţená jsou bavlněná vlákna a hedvábná vlákna. Vlněná, lněná a chemická vlákna pěstovaná či vyráběná v tuzemsku, nestačí pokrýt poptávku, a proto i tato vlákna importujeme. Jednotlivá textilní vlákna se označují zkratkami, které jsou uváděny u všech druhů textilií - u textilií délkových (šicí nitě, příze), plošných (tkaniny, pleteniny, netkané textilie, plsti, krajky, stuhy, prýmky), hotových textilních výrobků (halenky, obleky, bundy, ponoţky atd.). 20

přírodní vlákna o bavlna o len o vlna o přírodní hedvábí chemická vlákna z přírodních polymerů o viskózová vlákna o acetátová vlákna chemická vlákna ze syntetických polymerů: o polyamidová vlákna o polyesterová vlákna o polyakrylonitrilová vlákna o polypropylenová vlákna o polyuretanová vlákna ba ln vl ph VS AC PAD PES PAN POP PUR Tabulka 10: Zkratky textilních vláken 13 13 BOHANESOVÁ, Bohuslava a Hana KOZLOVSKÁ. Nauka o materiálu pro I. a II. ročník SPŠ oděvní. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. Učebnice pro střední školy. 294 s. ISBN 80-04-23702-9. 21

Přírodní vlákna rostlinná vlákna ze semen bavlna, kapok ze stonků len, konopí, juta, ramie z plodů z listů kokosová vlákna sisal, manilské konopí Chemická vlákna ţivočišná vlákna ze srstí vlna ovčí, mohérová, kašmírová, srst velbloudí, králičí, koňské ţíně výměšky hmyzu přírodní hedvábí, plané hedvábí anorganická z nerostů azbest, skleněná vlákna vlákna z kovů zlato, stříbro, platina, mosaz, z přírodních polymerů ze syntetických polymerů z buničiny z ţivočišných bílkovin z rostlinných bílkovin polyamidová polyesterová měď viskózová, měďnatá kaseinová, fibroinová, kolagenová, keratinová arašídová, sójová polyakrylonitrolová polyprolylenová polyuretanová polyvinylchloridová polyvinylalkoholová Tabulka 11: Členění textilních vláken 14 Kontrolní otázky 1. Definuj textilní vlákno. 2. Jak členíme textilní vlákna. Základní členění a nejznámější druhy. 14 BURIAN, Miroslav a Oldřich MYŠINSKÝ. Oděvní materiál pro 3. a 4. ročník střední průmyslové školy oděvní. 3. vydání. Praha: SNTL - nakladatelství technické literatury, 1973. 250s. 22

3.1 Rostlinná vlákna Jsou z velké části tvořena celulózou 80% - 96% a v menším podílu rostlinným voskem, bílkovinami, pektinem. Rostlinná vlákna získáváme ze semen, ze stonků, z listů a z plodů. Mezi nejvíce pouţívaná rostlinná vlákna patří především bavlna a len. 3.1.1 Bavlna Patří k nejstarší a nejrozšířenější textilní surovině. Bavlna se pěstovala uţ před více neţ 4 000 lety před n. l. v Indii, odkud se rozšířila do Egypta, Babylónu, Číny, posléze i do jiných zemí. Do Evropy se bavlna dostala aţ ve středověku. V průběhu 18. a 19. století se stala bavlna hlavní surovinou pro výrobu textilních materiálů. Ve druhé polovině 20. století došlo k útlumu pouţívání bavlněných vláken díky vývoji a rozšíření chemických vláken v oděvním průmyslu. Bavlněná vlákna jsou nahrazována chemickými vlákny, popřípadě dochází ke směsování přírodních a chemických vláken. Současným trendem v odívání je opětovný návrat k přírodním vláknům, zejména vláknům bavlněným. Bavlník se pěstuje ve všech subtropických oblastech světa - v USA, Indii, Číně, Egyptě. V průběhu let došlo k vyšlechtění několika odrůd bavlníku od nejjemnější bavlny (pěstované především v Egyptě a Středomoří), po hrubou bavlnu pouţívanou k výrobě bytových textilií. Kaţdá z odrůd má své typické vlastnosti, barvu a délku vlákna. Pěstování a sklizeň bavlny Bavlník je keřovitá rostlina vysoká 150 cm. Po odkvětu vytváří plody, které po dozrání praskají a dochází k uvolnění chomáčků bavlny. Sklizeň bavlny je v současné době strojová. Sklízecí stroje ulamují tobolky a shromaţďují je v zásobnících. Po odtrţení se vlákna bavlny suší. Usušená vlákna je třeba zbavit semen na vyzrňovacích strojích. Vlákna bavlny se třídí na krátká nekvalitní vlákna (vyuţívají se na méněcennou přízi) a dlouhá kvalitní vlákna dosahující délky aţ 60 mm. 23

Obrázek 1: Keř bavlníku 15 Obrázek 2: Sklizeň bavlny 16 Vlastnosti bavlny Barva bavlněného vlákna je obvykle bílá, naţloutlá aţ narezavělá. Délka vlákna je 10 aţ 60 mm. Pruţnost a taţnost vlákna je malá. Na omak je bavlna hebká a vyznačuje se dobrou tvárností, avšak daný tvar dlouho neudrţí. Vlákno bavlny má schopnost pohlcovat vodu a je špatným vodičem tepla. Pod mikroskopem se bavlněné vlákno jeví jako zkroucená stuţka. Příčný řez bavlněného vlákna má ledvinový tvar. Zapálené bavlněné vlákno hoří rychlým jasným plamenem, zanechává šedavý popel a zapáchá po spáleném papíru. Obrázek 3: Bavlněné vlákno mikroskopický pohled 17 Pouţití bavlny Pouţití bavlny je všestranné. Bavlněné vlákno se pouţívá k výrobě příze, nití a pojených textilií. Z bavlněné příze se vyrábí různé druhy textilií dekorační, bytové, 15 Bavlník. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/bavln%c3%adk> 16 Harvesting. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/file:baumwoll- Erntemaschine.jpeg> 17 Bavlna. In: Škola textilu [online]. Brno: InternetRegion [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://www.skolatextilu.cz/vlakna/index.php?page=4< 24

oděvní, technické. Bavlněné tkaniny se vyrábějí v mnoha druzích a mají různé upotřebení. Z jemných tkanin se vyrábí košile, halenky, šaty. Bělené tkaniny střední jakosti se pouţívají pro výrobu loţního prádla. Samostatný úkol Potvrďte vlastnosti bavlny pomocí zkoušky omakem bavlněné textilie a popište průběh spalovací zkoušky. Kontrolní otázky 1. Kde a jak se pěstuje bavlna? 2. K čemu se používá bavlna? 3. Jaké vlastnosti má bavlněné vlákno? 3.1.2 Kapok Kapok vyrůstá podobně jako bavlna ze semen, která jsou ukryta v tobolce dlouhé 15 aţ 25 cm. Pěstuje se v subtropických a tropických oblastech. Vlákna kapoku jsou svojí stavbou podobná bavlně avšak mají malou pevnost a pruţnost coţ činí problémy při spřádání. Na rozdíl od bavlny mají vlákna kapoku dobrou hřejivost. Vlákna jsou vyuţívaná především jako výplňkový materiál v čalounictví. Obrázek 4: Chomáčky kapokových vláken 18 3.1.3 Len Je nejstarší textilní surovinou, která se pěstovala uţ před více neţ 7 000 lety před n. l. Len se rozšířil do Evropy z Asie a Egypta asi před 3 000 lety před n. l. V 18. a 19. 18 Kapok. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:ceiba_pentandra_kapok_hg.jpg> 25

století se stává len druhou nejpouţívanější textilní surovinou (asi 18 % ). V České republice se len pěstuje především ve vyšších podhorských oblastech s dostatkem sráţek. Len se pěstuje nejen pro své vlákno, ale také pro semeno, ze kterého se získává olej. Obrázek 5: Lněná koudel 19 Obrázek 6: Len setý 20 Pěstování lnu Len setý je jednoletá rostlina dosahující délky aţ 100 cm, poskytuje vlákno a semeno, které se lisuje na olej. Stonek lnu je 3 mm tlustý a obsahuje lněná vlákna. V České republice je nejrozšířenější len přadný. Vegetační doba lnu je 100 dnů. Sklizeň a zpracování lnu Len se po dozrání strojově sklízí, odsemeňuje, rosí a máčí. Vrstvy lnu se v průběhu máčení obracejí. Sušením na slunci nebo v sušárnách, lámáním, potěráním se vlákno oddělí od pazdeří. Délka lněného vlákna je 50 aţ 80 cm, vzniká tzv. koudel. Vochlováním se odstraní poslední zbytky pazdeří, oddělí se krátká a poškozená vlákna. Obrázek 7 : Lněný stonek mikroskopický pohled 21 Obrázek 8: Svazky vláken po vochlování 22 19 Koudel. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z:<http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:vlasvezels_(1).jpg> 20 Len setý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/len_set%c3%bd> 21 Len. In: Škola textilu [online]. InternetRegion [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://www.skolatextilu.cz/vlakna/index.php?page=5> 26

Vlastnosti lnu Len je barvy plavé, nazelenalé či nahnědlé. Vlákno má velkou pevnost a na omak je chladivé. Len má dobrou tepelnou vodivost. V porovnání s bavlnou je vlákno lnu hůře tvarovatelné a získaný tvar brzy ztrácí. Pruţnost a taţnost vlákna jsou pouhá 2 %. Navlhavost vlákna je přípustná maximálně do 12 %, schopnost barvení oproti bavlně je niţší. Len má větší přirozený lesk, hladkost a pevnost neţ bavlna. Pod mikroskopem jsou na lněném vláknu vidět kolínka. V průřezu má vlákno silné stěny. Uvnitř vlákna je lumen. Při zapálení vlákno hoří podobně jako bavlněné vlákno, ale pomaleji. Zapáchá po spáleném papíru a zanechává šedý popel. Pouţití lnu Pouţití je všestranné. Z vláken se spřádají příze, které jsou pouţity k výrobě tkanin. Lněné tkaniny se hojně pouţívají na plátna, ubrusy, kapesníky, ručníky, letní oděvy, pracovní oděvy, bytové a dekorační textilie a technické textilie. Samostatný úkol Potvrďte vlastnosti lnu pomocí zkoušky omakem lněné textilie a popište průběh spalovací zkoušky. Kontrolní otázky 1. Kde se pěstuje len? Pěstuje se len i v České republice? 2. K čemu se len používá? 3. Jaké vlastnosti má lněné vlákno? 22 Lněná vlákna. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http:<//cs.wikipedia.org/wiki/soubor:lingarner.jpg> 27

3.1.4 Konopí Konopí je jednoletá rostlina s dlouhým a tenkým stonkem. Pěstuje se v Rusku, Finsku, Rumunsku. Získávají podobně jako vlákna lněná. Vlákna konopí mají podobné vlastnosti a vzhled jako vlákna lněná, avšak jsou hrubší. Konopná vlákna se pouţívají v technickém sektoru pro motouzy, lana, koberce, plachty. Obrázek 9: Konopí seté 23 3.1.5 Juta Juta se pěstuje v tropických oblastech - v Indii, Číně, Japonsku, Austrálii, Jiţní Americe. Jutové vlákno je velmi hrubé. Stonek vlákna je podobný stonku lněného vlákna. Jutové vlákno je dlouhé aţ 3 metry a pouţívá se pro výrobu pytlů, koberců a dekoračních tkanin. Obrázek 10: Sklizeň Juty 24 3.1.6 Sisal Sisalové vlákno se získává z listů agáve rostoucí v Jiţní a Střední Americe, Africe a jihovýchodní Asii. Vlákna mají ţlutou barvu. Jemná vlákna se spřádají do útkových přízí na nábytkové tkaniny a koberce. Hrubší vlákna se pouţívají k výrobě pytlovin a hrubá vlákna jsou pouţitá k výrobě plachtovin, provazů. Obrázek 11: Agáve sisalová 25 23 Konopí seté. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/konop%c3%ad_set%c3%a9> 24 Juta. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/jutovn%c3%adk> 25 Sisal. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/sisal> 28

3.1.7 Kokos Dlouhá, hrubá, světle hnědá aţ červenohnědá vlákna získávaná z vláknité slupky kokosových ořechů se pouţívají pro výrobu koberců, rohoţí, provazů a kartáčů. Obrázek 12: Kokosová palma 26 3.2 Živočišná vlákna Jsou to srsti různých zvířat jako ovcí, koz, velbloudů, králíků, nebo výměšky vylučované hmyzem - bourcem morušovým či bourcem dubovým. 3.2.1 Ovčí vlna K oděvním účelům se vlna pouţívá jiţ po několik tisíciletí. Vlna tvoří na ovcích souvislou vrstvu, tzv. rouno. Rouno je tvořeno podsadou kratšími a jemnějšími chlupy a pesíky delšími a hrubšími chlupy. Rouno se většinou získává stříháním ţivé ovce, čímţ vzniká střiţní vlna. Ovce se stříhají jednou či dvakrát ročně. Ovce stříhaná poprvé dává jehněčí rouno, které je velice jemné a kvalitní. Ovčí rouno nemá všude stejnou kvalitu. Nejjemnější vlnu má ovce na lopatkách a bocích, střední jakost vlny je na hřbetu a nejméně kvalitní vlna je na nohou, ocasu a hlavě. Kvalita vlny závisí na plemenu ovce a na podmínkách, ve kterých se pěstuje. Obrázek 13: Ovce 27 Obrázek 14:Ovčí rouno 28 26 Green coconuts. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-10]. Dostupné z:< http://en.wikipedia.org/wiki/coconut> 27 Wool. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/wool > 29

Sloţení a vlastnosti vlny Podstatnou sloţkou vlny je keratin. Vlněné vlákno se skládá z podkoţky, kůry a dřeně. Vlněná vlákna se liší jemností, měkkostí, obloučkovitostí. Čím je vlákno obloučkovitější, tím jemnější je vlna. Délka vlákna je 50 400 mm. Pevnost vlněných vláken je menší neţ pevnost vláken bavlny či lnu. Vlákna vlny se však vyznačují vysokou taţností, pruţností a tvárností (daný tvar udrţí). Vlna přijímá snadno vlhkost a její charakteristickou vlastností je plstivost 29. Důleţité jsou tepelně-izolační vlastnosti vlněného vlákna. Pod mikroskopem lze vidět vlas obepjatý šupinkami různé velikosti a tvaru, které se vzájemně překrývají. Pokud vlákno vlny zapálíme, nehoří, ale škvaří se a zapáchá po rohovině. Na konci spáleného vlákna se utvoří křehká, pórovitá kulička. podsadové pesíkové Obrázek 15:Vlněná vlákna mikroskopický pohled 30 Pouţití vlny Z vlněného vlákna jsou spřádány příze, které jsou dále pouţívány pro výrobu plošných textilií. Vlněnou přízi dělíme podle druhů, vlastností a především způsobu zpracování na česanou a mykanou. Pro své vlastnosti je zejména vyuţívána v oděvním průmyslu na výrobu šatových, oblekových a plášťových tkanin a pletených oděvů, při výrobě přikrývek, klobouků, nábytkových a dekoračních tkanin. Samostatný úkol Potvrďte vlastnosti vlny pomocí zkoušky omakem vlněné textilie a spalovací zkoušky. Kontrolní otázky 1. K čemu se vlna používá? 2. Vyjmenujte nejdůležitější vlastnosti vlny. 3. Vysvětlete pojem rouno. 28 Wool. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. <Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/wool> 29 Vlákno je tvořeno šupinkami, které za určitých podmínek způsobí, ţe se vlákna navzájem propojí. 30 Vlna. In: Škola textilu [online]. Brno: Internet Region [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://www.skolatextilu.cz/vlakna/index.php?page=8> 30

3.2.2 Srsti jiných zvířat Velbloudí srst Obsahuje jemnou, obloučkovitou podsadu a hrubší pestíky. Velbloudí srst se pro svoji lehkost a hřejivost pouţívá pro výrobu plášťů, přikrývek. Obrázek 16: Velbloud dvouhrbý 31 Mohérová vlna Mohérová vlna se získává z kozy angorské. Vlákna jsou dlouhá, nepatrně zkadeřená, pruţná a lesklá. Pouţívá se při výrobě plášťů, plyše, koberců. Kašmírská vlna Obrázek 17: Koza angorská 32 Vlna se získává ze srsti kozy kašmírské. Podsada je jemná a hebká. Z kašmírské vlny se vyrábí šály, šátky, dámské šatovky, které se většinou potiskují. Obrázek 18: Koza kašmírská 33 31 Velbloud dvouhrbí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:bactrain_camel.jpg> 32 Koza angorská. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://kozyfarmavysoka.webnode.cz/angorska-koza/> 33 Koza kašmírská. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/ka%c5%a1m%c3%adrsk%c3%a1_koza> 31

Králičí a zaječí chlupy Vyuţívají se především chlupy angorských králíků, které jsou lehké, měkké, lesklé a hřejivé. Pouţívají se při výrobě dámských šatovek, plášťovin, pletenin. Koňské ţíně Obrázek 19:Králík angorský 34 Ţíně se získávají z koňských ohonů a hřívy. Pouţívají se při výrobě výstuţných vloţek, kartáčů, štětců. 3.2.3 Přírodní hedvábí Obrázek 20: Kůň 35 Přírodní hedvábí pravé je získáváno z kokonů housenek bource morušového. 36 Přírodní hedvábí plané získáváme od housenek bource dubového. Hedvábnictví je rozšířeno v Číně, Japonsku, Indii, Španělsku, Francii a Itálii. V Číně se pěstovaly housenky bource morušového jiţ před 5 000 lety. Obrázek 21: Bourec morušový - kokon 37 Obrázek 22: Bourec morušový klade vajíčka 38 34 Králík angorský. In: Angorský králík [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://www.angora.cz/fotogalerie/fotky-2012> 35 Kůň. In: Stáj Mustang [online]. 2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://staj-mustang.cz/cz/chovnekone/ > 36 druh nočního motýla, ţiví se pouze listím moruše 37 Hedvábí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/hedv%c3%a1b%c3%ad> 32

Housenky bourců vylučují při zakuklování výměšek, který na vzduchu tuhne a vytváří vlákno, do kterého se housenky zamotávají a vzniká tzv. kokon. Před vylíhnutím se housenky usmrtí teplou párou, aby nedošlo k poškození vláken hedvábí. Kokon se skládá ze tří vrstev, z nichţ nejkvalitnější vlákno obsahuje střední vrstva. Toto vlákno lze smotávat. Hedvábné nitě vznikají smotáváním několika vláken současně přičemţ vzniká gréţ. Vlákno z vrchní a spodní vrstvy nelze smotávat a tvoří odpad spřádaný na tzv. šapové hedvábí. Sloţení a vlastnosti přírodního hedvábí Přírodní hedvábí je tvořeno ze 73% fibroinem, 25% sericinem (zbytek jsou jiné látky), který se z vláken odstraňuje odkliţováním, 39 čímţ vlákno ztrácí svoji původní hmotnost. Hedvábné vlákno je proto nutné zatěţkávat, 40 aby znovu získalo svůj objem. Délka vlákna přírodního hedvábí je od 400 do 1000 m. Vlákno je hladké, má dobrou taţnost, pruţnost a snadno přijímá vodu. Vlákno snese teplotu maximálně 140 C. Po zapálení se přírodní hedvábí škvaří rychleji neţ vlna a po shoření vzniká černá kulička. Zatíţené hedvábí nehoří plamenem, ale pouze se rozţhavuje. Pod mikroskopem se hedvábné vlákno jeví jako dvojitá sklovitá stuţka s rozpukaným povrchem. Hedvábná vlákna také nejsou plstitelná a zkadeřená. Působením horké vody ztrácí pevnost. Obrázek 23: Hedvábná vlákna mikroskopický pohled 41 Obrázek 24: proces smotávání vlákna 38 Priadka morušová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://sk.wikipedia.org/wiki/priadka_moru%c5%a1ov%c3%a1> 39 Odkliţování se provádí za pouţití mýdlového roztoku 40 Hedvábí se zatěţkává za pouţití solí kovů 41 Vlákna z fibroinu. In: Škola textilu [online]. Brno: Internet Region [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/bourec_moru%c5%a1ov%c3%bd 33

Pouţití přírodního hedvábí Pro svoji vysokou pořizovací cenu a vlastnosti se přírodní hedvábí pouţívá především na šatovky, šátky, kravaty, pánské košile. Samostatný úkol Potvrďte vlastnosti pravého hedvábí pomocí zkoušky omakem hedvábné textilie a spalovací zkoušky. Kontrolní otázky 1.Kde je hedvábnictví nejvíce rozšířeno? 2.Vysvětlete pojem kokon. 3.Které vlastnosti jsou typické pro pravé hedvábí? 34

4. PŘÍZE Rychlý náhled kapitoly Získaná vlákna se zpracovávají do přízí. Podle druhu vlákna se volí způsob předení. Získanou přízi je možné skát aby vznikla stejnoměrnější, tlustější a silnější nit. Existuje několik způsobů skaní dělených podle druhu nitě, kterou chceme získat. Příze a nitě je možné zušlechťovat. Příze jsou délkové textilie sloţené ze spřadatelných vláken. Vyrábějí se předením v přádelnách na přádelnických strojích. Textilní vlákna jsou urovnávána do souběţné polohy, poté jsou zpevněna zakroucením. Pevnost příze závisí na mnoţství vláken, jejich jakosti, na počtu zákrutů a na stejnoměrnosti příze. V minulosti se příze vyráběly pouze z přírodních vláken. Od druhé poloviny 20. stol. se pro výrobu přízí pouţívají i chemická vlákna. Pro výrobu příze s lepšími uţitnými vlastnostmi lze vlákna směsovat. 4.1 Předení Vlákna je nutno rozvolnit, načechrat a zbavit nečistot. Dobře rozvolněná vlákna utvoří rouno, které se shrne v pramen, ve kterém vlákna leţí rovnoběţně. Pramen se ztenčuje protahováním na jemný pramének vláken tzv. přást, který se zakrucuje v přízi tzv. dopřádá. Zakroucení muţe směřovat vlevo, čím získáváme zákrut S a nebo vpravo se zákrutem Z. Obrázek 25: Zákruty přízí 42 42 Zákrut příze. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/z%c3%a1krut_p%c5%99%c3%adze> 35

Výrobní technologie přízí: Prstencové příze o o Mykané - z hrubších vláken Česané, poločesané - z jemných vláken, jsou zakroucena vpravo (zákrut Z). Příze s volným koncem o o Rotorové - vlákna jsou uspořádána podobně jako u prstencového předení a v nepravidelných vzdálenostech jsou oviny. Frikční příze je objemná a neurovnaná. Vzduchem předené příze vlákna jsou téměř ve vodorovné poloze a v pravidelných intervalech má oviny. Obrázek 26: Příze a) prstencové b) rotorové c)vzduchem předené d) frikční 43 Příze se vyskytují v různých jemnostech. Jemnost přízí se vyjadřuje v jednotkách tex. 44 4.2 Skaní přízí Skaní je zakrucovaní dvou nebo více jednoduchých přízí v jedinou přízi. Skaním se docílí, ţe příze je pevnější a získá určitý charakter. Skaní můţe být dvojnásobné, trojnásobné nebo vícenásobné. 43 Příze a nitě, jejich označování, vlastnosti, vady. In: Škola textilu [online]. Brno: Internet Region [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: <http://www.skolatextilu.cz/vlakna/index.php?page=16> 44 Váhové číslování přízí udává: 1tex= 1g/1km 36

Jednostupňově skaná příze skaní dvou nebo více jednoduchých přízí. Vzniká dvojmo skaná příze, trojmo skaná příze a to v závislosti na počtu pouţitých jednoduchých přízí. Výcestupňově skaná příze získává se skaním tří nebo více jednoduchých přízí ve dvou nebo více po sobě následujících operacích. 4.3 Druhy přízí Příze dělíme podle různých kritérií, např. podle druhu vlákna z níţ jsou příze vyrobeny. Bavlnářská příze z bavlněných vláken s označením 100% ba, nebo ze směsí bavlněných a chemických vláken. Mohou se také vyrábět pouze ze syntetických vláken (střiţí) bavlnářského charakteru. Pouţívají se pro výrobu prádlových, šatových plošných textilií. Vlnařská příze vyráběná z vlněných vláken s označením 100% vl, nebo ze směsí vlněných a chemických vláken. Vlnařské příze se pouţívají pro výrobu textilií určených pro výrobu svrchních a vrchních oděvů. Lnářské příze - vyrobené ze lněných vláken s označením 100% ln se pouţívají velmi ojediněle. Většinou se lněné vlákno mísí se syntetickým vláknem. Lnářské příze se pouţívají na výrobu plošných textilií určených pro vrchní letní a pracovní oděvy, plátna, dámské letní šatovky. Příze efektní Vyrábějí se z různobarevných vláken nebo různobarevných jednoduchých přízí nebo z přízí, ve které jedna vytváří zesílená místa, perličky, snopky, smyčky nebo uzlíky. Ozdobné příze se pouţívají pro výrobu především dámských šatovek, nábytkových tkanin, záclonovin. 4.4 Úprava přízí Bělení reţné, lněné a bavlněné příze lze bělit v přádelnách na potáčích, kříţových cívkách nebo na děrovaných osnovních válech. Bavlněné a lněné příze se bělí chloranem vápenatým, peroxidem vodíku nebo chloritanem sodným. 37

Barvení barvení především bavlněné a lněné příze se provádí v přádelnách obdobným způsobem jako bělení. Opalování docílí se lesklejší a hladší příze. Provádí se u bavlněných přízí. Opalováním se příze zbavuje chloupků a konečků nezapředených vláken. Hlazení a leštění získává se velmi pevná, lesklá a hladká příze. Mercerování máčení bavlněné příze v roztoku louhu sodného za současného napínání přaden. Vlákna bavlny nabobtnají a získají tak kulatý nebo oválný tvar. Mercerací se zvyšuje lesk, pevnost, omak. Kontrolní otázky 1.Vysvětli postup předení. 2. Jaké máme druhy přízí? 3. Vysvětli pojem skaní. 38

5. TKANINY Rychlý náhled kapitoly Příze se dále zpracovávají tkaním. Rozeznáváme tři základní druhy tkaní. Způsob tkaní, hustota dostavy a druh použitých přízí mají vliv na vzhled a vlastnosti vyrobené plošné textilie. Tkaniny jsou plošné textilie vytvořené ze dvou soustav nití, které se navzájem pravoúhle kříţí a provazují. Jednu soustavu tvoří osnovní nitě, které jsou poloţené po délce tkaniny. Druhou soustavu tvoří útkové nitě provázané pod osnovními nitěmi a nad nimi. Tkaniny se vyrábějí na tkacích strojích. Před samostatným procesem tkaní je nutné osnovní a útkové nitě připravit pro pouţití v tkacím stroji. 5.1 Vazby tkanin Vazba tkaniny je způsob překříţení a provázání osnovních a útkových nití. Vazba tkaniny určuje, zda vzhled tkaniny bude hladký nebo strukturální, vytváří na tkanině vzory, ovlivňuje vlastnosti tkaniny. Vlastnosti a struktura tkaniny jsou kromě pouţité vazby ovlivněny druhem vlákna a jeho vlastnostmi, druhem a jemností pouţitých nití a jejich zákrutem. Dostava tkaniny vyjadřuje počet osnovních a útkových nití na určité délce (zpravidla 10 cm). Dostava má vliv na vlastnosti tkaniny jako je pevnost, splývavost, prodyšnost, mačkavost, hřejivost. Vazní bod je místo překříţení osnovní a útkové nitě. Vazní bod osnovní na lícní straně tkaniny je osnovní nit poloţena nad nití útkovou. Vazní bod útkový na lícní straně tkaniny je nit útková poloţena nad nití osnovní. Střída vazby pravidelné opakování stejně vázaných osnovních a útkových nití po celé délce a šířce tkaniny. Střída tvoří čtverec nebo obdélník. Osnovní vazba ve střídě převládají osnovní vazní body. Útková vazba ve střídě převládají útkové vazní body. Oboustranná vazba ve střídě vazby je stejný počet osnovních a útkových vazních bodů. Výsledkem je, ţe tkanina má stejný vzhled z lícní i rubové strany. 39