MATYŠČÁKOVÁ, Petra. Design digitálního budíku s rádiem. Brno, VUT-FSI., 2007, 38 s.

Abstrakt Hlavní náplní této bakalářské práce je vytvořit invenčním způsobem Design digitálního budíku s rádiem. Záměrem je posunout tento objekt z oblasti funkční do oblasti, kde dosáhne vysokých estetických a ergonomických hodnot. Klíčová slova: Budík, digitální, rádio, design MATYŠČÁKOVÁ, Petra. Design digitálního budíku s rádiem. Brno, VUT-FSI., 2007, 38 s. Abstract The main idea of this bachelor thesis is to design a radio alarm clock by invention way. The goal is to move this object from function sphere to sphere of aesthetic and ergonomic values. Keywords: Clock, digital, radio, design MATYŠČÁKOVÁ, Petra. Design of radio alarm clock. Brno, VUT-FSI., 2007, 38 s.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 17. května 2007 Petra Matyščáková

11 Obsah 1. Historická analýza...14 1.1. HISTORICKÁ ANALÝZA - ÚVOD...14 1.2. POČÁTKY MĚŘENÍ ČASU...14 1.3. MECHANICKÉ OBDOBÍ...14 1.4. ELEKTRONICKÉ OBDOBÍ...15 2. Technická analýza...16 2.1. TECHNICKÁ ANALÝZA - ÚVOD...16 2.2. ELEKTRONICKÉ (QUARTZOVÉ) STROJKY...16 2.2.1. Elektronické (quartzové) hodinky uvnitř...17 2.3. MECHANICKÉ STROJKY...17 2.3.1. Mechanické hodinky uvnitř...18 2.4. DIGITÁLNÍ HODINKY...18 2.5. ANALOGOVÉ HODINKY...18 2.6. PRINCIP RÁDIA...19 3. Designérská analýza...20 3.1. DESIGNÉRSKÁ ANALÝZA...20 4. Průvodní zpráva...23 4.1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA - ÚVOD...23 4.2. VARIANTNÍ NÁVRHY...23 4.2.1. Varianta 1...23 4.2.2. Varianta 2...24 4.2.3. Varianta 3...25 4.2.4. Varianta 4...26 4.2.5. Varianta 5...27 4.3. KONEČNÁ VERZE...28 4.3.1. Ergonomické řešení...28 4.3.2. Tvarové (kompoziční) řešení...28 4.3.3. Barevné řešení...29 4.3.4. Grafické řešení displeje...29 4.3.5. Návod k obsluze...30 4.3.6. Technické řešení...32 5. Závěr...34 6. Seznam příloh...35 6.1. NÁHLEDY PLAKÁTŮ...35

12 6.2. PREZENTAČNÍ CD...35 6.3. MODEL...35 7. Literatura a zdroje... 36 8. Seznam obrázků... 37

13 Úvod Tato bakalářská práce si dává za cíl vytvořit originální a nadčasový předmět. Hlavním záměrem je odpoutat se od stávajících typů budíků útočících na uživatele svým přetechnizovaným množstvím funkcí a až příliš praktickým vzhledem. Funkce zdaleka a mnohdy až zbytečně přesahují požadavky uživatelů a příliš praktický vzhled tento objekt staví do pozadí. Požadavkem je nejen vytvořit budík, ale i estetický objekt, který bude mít své čestné místo, bude vypovídat o vkusu majitele, bude ladit s okolním interiérem a onen interiér bude doplňovat stejně jako obrazy, okrasné křišťálové mísy a vázy.

14 1. Historická analýza 1.1. Historická analýza - úvod Pro moderního člověka je čas pojem, který je v jeho životě natolik běžný, že si těžko uvědomí, jak důležitý pro něj je a jak těžko by se obešel bez jeho bližšího určení. Jak snadné je odhrnout rukáv košile, vytáhnout mobilní telefon z kapsi či spočítat počet úderů odbíjejících hodin věže a určit si momentální čas. Ale málokterý člověk si uvědomuje, jak dlouhou a zajímavou cestu vedli lidé, kteří teprve museli přijít na onen systém, počítat dny a noci, sledovat hvězdy a vymýšlet důmyslné mechanismy než dospěli na úroveň, kterou můžeme nazvat současnou. Čas byl pravděpodobně tím prvním a nejdůležitějším, co člověk potřeboval měřit. V pravěké době vystačil s pozorováním střídání dne a noci a ročních období, ale s nastoupením vyspělých civilizací v období před 5 000 lety nastala potřeba přesnějšího dělení času než na dny. Rozvoj zemědělství, stavebnictví a dalších oblastí lidské činnosti vyžadoval složitější organizaci ve společnosti, k jejíž bezproblémovému chodu bylo potřeba relativně spolehlivé měření času přístrojem nazývaným hodiny. 1.2. Počátky měření času Lze přirozeně očekávat, že první hodiny byly sluneční. V nejprimitivnějším provedení to mohl být svislý kůl upevněný v zemi. Řada myslitelů starověkého Řecka dovedla sluneční hodiny k takové dokonalosti, že mohli odečítat čas s minutovou přesností. Na tehdejší dobu velmi složité sluneční hodiny představovaly obrovské megalitické stavby, umožňující například zjistit okamžik slunovratu. Sluneční hodiny měly také jednu podstatnou nevýhodu neukazovaly čas, když bylo zataženo a v noci. V přenosném provedení nastal problém podle jejich provedení buď s jejich orientací na sever nebo se závislostí na zeměpisné šířce. Proto byla v různých historických obdobích konstruována řada hodin fungujících na jiných principech. Často se využívalo nějakého rovnoměrně plynoucího děje jako tekoucí vody, sypajícího se písku nebo hořící svíčky, stačilo přidat stupnici a fungující hodiny nezávislé na Slunci byly na světě. 1.3. Mechanické období Velký pokrok v přesnosti nastal v období, které bychom z hlediska konstrukce hodin mohli nazvat mechanickým. Ozubená kola byla sice používána již asi 300 let před naším letopočtem, ale pro potřeby hodin bylo potřeba mnohem lepších a tvrdších materiálů. Za prvního předchůdce hodin je pokládán stroj se závažím a bicím zařízením Gerberta z Aurillacu (asi 940 1003), sestrojený kolem roku 970.

15 K postupnému uplatnění a rozšíření hodin však došlo až asi o 300 let později. Koncem 14. a začátkem 15. století již hodiny zdobily věže po celé Evropě. Během 15. století byla vyřešena otázka zmenšování takových hodin na velikost vhodnou pro jejich použití v místnosti, následující století pak přineslo vynález hodin kapesních. Nevýhodou mechanických hodin, jejichž přesný chod byl odvozen z periody kmitů kyvadla, byla závislost na gravitačním zrychlení a tudíž na geografické poloze. V polovině 17. století sice sestrojil Christian Huygens kyvadlové hodiny s vláskem a setrvačníkem, které na pevnině již ukazovaly čas velmi přesně, ale při pohybu lodě docházelo přesto k značným odchylkám od rovnoměrného chodu. Potřeba hodin pro námořní navigaci, přesně jdoucích i na pohybující se lodi, byla tak naléhavá, že anglická vláda vypsala za vyřešení tohoto problému na tehdejší dobu velmi vysokou odměnu 20 000 liber. Získal ji v roce 1759 Angličan John Harrison za svůj chronometr. Ve čtyřicátých letech 19. století již kapesní hodinky dostaly známou plochou podobu, s natahovacím kolečkem na jejich obvodu. 1.4. Elektronické období Poslední dějství v konstrukci hodin spadá do období elektronického. Tím je vynález křemenných hodin ve třicátých letech 20. století. Úlohu kyvadla či nepokoje převzala křemenná destička s piezoelektrickými vlastnostmi, tvořící spolu s příslušnými elektronickými obvody elektromechanický oscilátor. Setkává se s nimi dnes prakticky každý, protože jsou součástí naprosté většiny dnešních náramkových hodinek, jsou uvnitř každého počítače a mnoha dalších elektronických zařízení. Jsou přesnější, dnes výrobně jednodušší a tudíž levnější, než hodiny mechanické, které jsou však stále rovněž používané. Je to například známý klasický kovový budík.

16 2. Technická analýza 2.1. Technická analýza - úvod Z hlediska objemu dnes tvoří elektronické, baterií poháněné hodinky, především analogového typu téměř 90% výroby průmyslu. Mechanické výrobky představují 10%, ale jejich význam pro vývoz je zásadní, protože tyto hodinky svou hodnotou představují více než 45% vývozu švýcarských hodinek. Digitální x analogové jsou termíny pro vyjádření zobrazení času. Pojmy mechanické a quartzové, případně elektronické jsou termíny pro vyjádření pohonu, resp. strojku. Proto hodinky, zobrazující čas číslem (je jedno zda elektronicky či na kolečku z papíru) jsou hodinky digitální a hodinky, které čas zobrazují ručkami (opět jedno, zda jsou ručky platinové či vytvořené obrazem na displeji) jsou hodinky analogové. Z pohledu strojku pak jde o to, co jej pohání, pokud je to (zpravidla) elektrická energie, jde o quartzové hodinky, pokud pohon zajišťuje mechanika, tedy pružina, jde o hodinky mechanické. 2.2. Elektronické (quartzové) strojky Jde o strojky, kde veškerou práci vykonává elektromotorek posouvající ručičky a energii mu dodává externí zdroj, například (a zpravidla) baterka, v řidších případech solární energie, teplo ruky nebo pohyb. Čas určuje křemenný oscilátor, který převádí energii dodávanou baterií na elektrické kmity. Quartzové strojky jsou doménou nejlevnějších hodinek a vcelku na nich není co pokazit, přesné jsou dostatečně. Miniaturní baterie vydrží několik let. U analogových quartzových hodinek je srdcem hodinek integrovaný obvod s velkým počtem elektronických dílů umístěných společně na desce velké jen několik mm2. Quartzové hodinky jsou mimořádně přesné díky vysoké frekvenci kmitů (32 khz); jejich roční odchylka činí pouze jednu minutu ročně, což je méně než sekunda denně. V tomto oboru existují dva hlavní druhy výrobků: 1. Hodinky s analogovým displejem (s ručkami), 2. Hodinky s digitálním displejem; které jsou vybavené displejem z tekutých krystalů, který dostává impulsy potřebné pro zobrazení času přímo z integrovaného obvodu. Mechanický přenos neexistuje.

17 2.2.1. Elektronické (quartzové) hodinky uvnitř 1. Baterie dodávající energii 2. Integrovaný obvod ovládající křemenný krystal a krokový motor 3. Oscilující krystal dělící čas 4. Seřizovací zařízení, které reguluje kmitočet 5. Krokový motor převádějící elektrické impulsy na mechanický pohyb 6. Převodové soukolí aktivující hodinové, minutové a sekundové ručičky 7. Analogový nebo digitální displej Obr. 2.1 Elektronické hodiny uvnitř [1] Tyto dva typy výrobků se někdy kombinují dohromady, a tak vznikají hodinky s dvojím displejem, které jsou zvlášť užitečné pro měření krátkých časových intervalů. 2.3. Mechanické strojky Tradiční mechanické hodinky se vyrábějí asi ze 130 dílů namontovaných ve třech hlavních kompletech, a sice zdroj energie, regulační část a ciferník. U mechanického strojku je velká spousta koleček, které do chodu uvádí natažená pružina tím, jak se postupně rozbaluje. Podle toho, jak tuto pružinu uvádíme do smrštěného stavu, se hodinky dělí na strojky s ručním nátahem a na automatické strojky. U automatických strojků pružinu svinuje pohyb ruky. U obou typů strojků se však udává rezerva nátahu tedy to, jak dlouho hodinky vydrží bez natahování (u automatů sundané z ruky). Běžný je jeden až dva dny, ty nejlepší hodinky mývají až dva týdny, to jsou ale už spíše drahé výjimky. Hodinky jsou hotové, když se na hodinový stroj nasadí ciferník, ručky a uloží se do pouzdra.

18 2.3.1. Mechanické hodinky uvnitř 1. Pouzdro/hlavní péro dodávající energii, 2. Převody převádějící energii, 3. Krokové ústrojí, které rozděluje impulsy, 4. Setrvačka a vlásek, jejichž kyvy dělí čas, 5a. Natahovací hřídelík pro manuální natahování a nastavování, 5b. Kyvné závaží pro automatické natahování, 5. Převody aktivující hodinovou, minutovou a sekundovou ručičku. Obr. 2.2 Mechanické hodiny uvnitř [2] Nedávno vznikl kombinací těchto dvou technologií nový typ hodinového strojku, který funguje jako tradiční quartzový strojek, avšak svou energií získává stejným způsobem jako při samonátahu strojku (samonátahové hodinky s quartzovou přesností). Způsob fungování je jednoduchý, ale revoluční: kyvné závaží napíná hlavní péro, které uvolňuje a spouští mikrogenerátor převádějící mechanickou energii na elektrickou. Tato energie se potom akumuluje v kondensátoru. Systém funguje spíše jako tradiční quartzové hodinky, což znamená, že dodávku energie ovládá integrovaný obvod, který také vydává impulsy pro krokový motor. 2.4. Digitální hodinky Digitální hodinky jsou poháněny elektrickou energií z baterie a jejich přesnost zabezpečuje drobný krystal křemíku. Elektrická energie nutí krystal kmitat mnohotisíckrát za sekundu. Mikročip mění tento vysokofrekvenční signál na jiný, který můžeme vnímat zrakem na číslice. Ty se na displeji mění každou sekundu, a tak tyto hodinky ukazují čas velmi přesně. Obr. 2.3 Digitální hodiny [3] 2.5. Analogové hodinky U analogových hodin vnímáme zrakem čas pomocí ručiček, je jedno jestli jsou ručičky zobrazovány na displeji. Analogové hodinky můžou být jak mechanické tak i elektronické.

19 2.6. Princip rádia Přenášený zvuk se převádí na elektrické kmitočty nízkých frekvencí. Tento signál pro své nízké frekvence není schopen šíření na dálku elektromagnetickými vlnami, moduluje se tedy na kmitočty vyšších frekvencí, které se potom převádějí na elektromagnetické vlny pomocí vysílačů. Používají se dva základní druhy modulace: frekvenční (FM), kdy se v malém rozsahu mění kmitočet nosné vlny podle nízkofrekvenčního (NF) signálu a amplitudová, kdy se podle přenášeného NF signálu mění amplituda (velikost a tím intenzita) nosné vlny. V dnešní době jsou také pomocí družicového vysílání dostupná rádia které jsou přenášena přes družici a to ať klasickým analogovým způsobem pomocí FM modulace tak digitální rádia (ADR, DVB-S). Dle se rozvíjejí pozemní družicová rádia ať už podle standartu DAB nebo DVB-T. Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto rozhlasovými vysílači. Na shodném území současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá kmitočet, nebo také kanál a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou.

20 3. Designérská analýza 3.1. Designérská analýza Budíček, objekt, který by měl být stejně tak dobře krásný jako funkční. Je to první věc, kterou spatříme hned ráno po probuzení, přijdeme s ní do kontaktu a měla by na nás působit vcelku pozitivním dojmem. Jak estetickým, tak by nám měli samozřejmě i maximálně vyhovovat ovládací prvky a jejich umístění. V současné době jsou i obyčejné a finančně nenáročné budíčky velice dobře vybavené. Uživatel má čas řízený radiovým signálem, možnost nastavit si opakované buzení, podsvícený display a možnost zjištění si venkovní teploty, tlaku a třeba i aktuální počasí. Obr. 3.1 Tradiční analogový budík [4] Obe. 3.2 Digitální budík [5] Obr. 3.3 Tradiční analogový budík [6] V prodejnách hodin a budíků se setkáváme s jejich dvěma typy analogovými a digitálními. Když si ale povšimneme, velkou oblibu a větší prodejnost rozhodně získaly budíky digitální. Nelze jim upřít dokonalejší přesnost (díky řízení času pomocí radiového signálu) a samozřejmě i čitelnost displeje. Tyto budíčky jsou také lépe vybavené pokud jde o doplňkové funkce. Tyto funkce se výrobek od výrobku liší. Rozdílů si můžeme povšimnout převážně v závislosti hlavně na jeho ceně a prestižnosti jeho výrobce. Už i velice levné budíky obsahují základní vybavení, jako například opakované buzení, buzení rádiem, osvětlení displeje aj. U lepších tipů se setkáváme mimo jiné i se stupňovitou hlasitostí buzení, ukazatelem signálu, ukazatelem teploty v místnosti a venku, kalendářem a v neposlední řadě například i s projektorem času na stěnu. Pro tyto přednosti se digitální budíčky staly lepším prodejním materiálem a samozřejmě současně také vděčným objektem designérů. Tím pádem se ve stejnou dobu dostává design analogovým budíků očividně do pozadí. Rozhodně ale analogové budíčky nejsou ještě zdaleka pohřbeny a věřím, že hit digitálních budíků časem lehce poklesne a vytěsní je analogové budíky v oblíbeném retro stylu mající vždy zástup příznivců.

21 Při pohledu na současný design digitálních budíků je patrná snaha dát jim skutečně jednoduché a funkční tvary. Veliké oblibě se těší design budíků s tvary vyloženě geometrickými jako jsou krychle, kvádry aj. Obr. 3.4 Moderní design budíku [7] Obr. 3.5 Moderní design budíku [8] Pochopitelně se setkáváme i s tvary komplikovanějšími, které mají většinou i více různých funkcí, od kterých se odvíjí i tvar budíku. Takové budíky obsahují například i projektor promítající aktuální čas na zeď. Podobným funkcím musí být tedy tvar samozřejmě přizpůsoben. Obr. 3.6 Budík s projektorem času [9] Obr. 3.8 Moderní design budíku [10] Obr. 3.7 Moderní design budíku [11] Tvarování budíků a jejich barevnost jsou aspekty závisející na vkusu jednotlivců a jsou lišícíse od každého prodejce. Samotný spotřebitel má pak trh skoro až přesycený megalitickými a často až exotickými tvary budíků, které musí naprosto uspokojit každého. Ovšem ať je tvar jakýkoliv, všechny navržené budíky spojují prvky, které nelze vytěsnit, ba naopak, jsou to prvky, které daný druh zboží musí nekompromisně splňovat. Design musí korespondovat s potřebami uživatelů. U budíčků

22 je potřeba počítat s širokým věkovým okruhem uživatelů a co nejvíce vyjít vstříc všem. Proto je nutné navrhovat veliké displeje pro dobrou čitelnost času, rozmístit tlačítka tak, aby vybízeli ke své funkci. Samozřejmě je potřeba, aby se design poučil již ze zaběhlých modelů a vytáhl z minulosti už vyzkoušené a zaběhlé funkce. V této kategorii zboží je takovou léty ověřenou funkcí, a všemi známou, tlačítko pro vypínání zvonění. Pokud se v budoucnu nesetkáme s přerušením zvonění pomocí například hlasového vypnutí, budeme muset stále navrhovat pro tuto funkci tlačítko. To je nejlépe logické umístit na nejvyšší a největší vodorovnou plochu objektu. Zde bude ospalý člověk vždy automaticky hledat ono tlačítko. Je nesmyslné umisťovat jej na jiné místo, protože pro uživatele se bude jevit schované, těžko jej bude hledat a s takovým designem výrobku nebude maximálně spokojen. I když se celkově bude jevit jako hezký objekt, tato funkce je natolik důležitá, že její špatné vyřešení může uživatele naprosto znechutit a tudíž i donutit obrátit se na jiného výrobce. Tyto zásady jistě platí pro všechny funkce a tlačítka a měly bychom se vyvarovat za každou cenu vymýšlet novoty, které konečný uživatel nepochopí a budou mu na obtíž. Barevné provedení je v současnosti velice volné a téměř každý budík můžeme koupit i v několika různých barevných variantách. Designéři mají k dispozici materiály nejrůznějších barev a vlastností, že i ten nejnáročnější spotřebitel musí najít budík objekt, který mu bude vyhovovat jak po technické tak i po estetické stránce.

23 4. Průvodní zpráva 4.1. Průvodní zpráva - úvod Cílem této bakalářské práce je vytvořit jednoduchý avšak originální budík. Toho jsem se snažila docílit volbou zajímavých materiálů a jejich kombinováním. Zaujmout by měl neobvyklou barevností, detaily a tvarem. 4.2. Variantní návrhy 4.2.1. Varianta 1 Při navrhování tohoto typu budíku jsem stavěla na praktickém detailu, který vychází z přirozeného instinktu člověka. Při zvonění může člověk bezmyšlenkovitě sáhnout po budíčku, shora na něj zatlačit a zvonící signál bude přerušen tyčinkou, která zajede do těla budíku. Rozespalý člověk pak nemusí hledat žádná tlačítka, soustředit se na nějaké konkrétní místo a přesto zvonění velice snadno přeruší. Pro zavedení tohoto mechanismu bylo potřeba vytvořit jednoduchý tvar a použít jakousi páku. V tomto případě je nutné uvažovat velice pružný materiál, nebo ho v ohýbaném místě nahradit jednoduchou pružinou. Mechanismus je nenáročný a proto by ani výrobní náklady nebyly vysoké. Celý objekt působí jednoduše a geometricky. Barevné zpracování jsem pojala ve veselých pastelových barvách. Samozřejmě lze použít i jinou barevnou škálu nebo oživit strohý tvar zajímavou texturou. Rozhodla jsem se od něj však ustoupit a pokračovat jinou cestou. Tento budíček by mohl být milým reklamním předmětem, dárkem nebo jako budíček pro děti, ale ne seriozním, vkusným objektem utvářející styl. Obr. 4.1 Design Varianta 1

24 4.2.2. Varianta 2 Hravé a ladné. Těmito přídavnými jmény by se dal popsat tento objekt, budík, který je tvořen kombinací dvou materiálů plastu a plexiskla. Plastový budík je částečně zalitý zvlněným průhledným plexisklem. Na nezalitých plochách jsou ovládací tlačítka pro nastavení času, buzení, rádia a to hlavní tlačítko na vypnutí zvonění je vytaženo přes plexisklo do horní části objektu. Použití horního tlačítka je naprosto čitelné a pro majitele tohoto budíku bude pak jeho nalezení hračkou. Variantu jsem vypracovala ve dvou velikostech resp. výškách. Bohužel u budíku nelze posuzovat jen stání a je potřeba vzít v potaz i jeho stabilitu při působení tlaku na vrchní tlačítko. Právě díky příliš subtilnímu vzezření a špatné stabilitě jsem se rozhodla opustit i obě tyto varianty. Oproti předchozí verzi už sice oba tyto typy vystupují seriozněji, ale pro jejich nevelkou stabilitu bych je doporučila spíše jako stojaté hodiny a ne jako budík. Patrně by při každém buzení a následném šmátrání majitele po vypínacím tlačítku skončil tento budík upadlý na zemi. Obr. 4.2 Design Varianta 2 - vysoký Obr. 4.3 Design Varianta 2 - nízký

25 4.2.3. Varianta 3 V tuto chvíli se přibližujeme s designem budíku skoro k závěru. Cílem bylo potlačit přílišnou subtilnost předchozího návrhu a vytvořit elegantní avšak stabilní objekt, který nebude působit příliš křehce a nedotknutelně. Křehkost je vlastnost, kterou by budíky měly postrádat. Při neohrabaném rozespalém zacházení by mohly lehko přijít k újmě. Při navrhování designu tohoto budíčku jsem těžiště objektu značně snížila a tím ho zařadila do oné neohrožené stabilní skupiny. Oproti předchozí variantě, kde byl plastový díl částečně zalitý jsem udělala změnu a zalila ho do průhledné plexisklové hmoty celý. Objekt však není vycentrován a zprava z plexiskla částečně vyčnívá. Tento výčnělek samozřejmě není samoúčelný. Jeho využití je banální a zcela pochopitelné a to proto, že je zde kryt a tudy se do mechanismu vkládá baterie. Jak jsem se již zmínila, na designu tohoto budíku zaujme způsob vedení tlačítek. Celý budík se ovládá pomocí čtyř tlačítek procházejících přes plexisklovou hmotu pomocí vyvrtaných dírek. Tři tlačítka v horní části budíku slouží k nastavení času, buzení a rádia. Pro přerušení zvonění je určeno tlačítko na jiném místě, pro lepší přehlednost umístěné na boku objektu. Toto tlačítko slouží i jako tlačítko pro osvětlení displeje, v případě když budík zvoní nejenže přeruší zvonění, ale i osvětlí displej. Další zajímavý detail tvoří drobný reproduktor, ke kterému jsou také vyvrtané dírky pro přenos zvuku. Tato varianta se už velice přiblížila mému požadavku o kvalitě zpracování budíku. Bohužel tento design dosáhl dle mého názoru pouze kvalit průměrných a lze jej posunout mnohem dále a je možno stále z tohoto nápadu vytěžit mnohem více. Těžko posoudit jak dobře by byl v praxi čitelný displej, který je zalitý za plexisklem a jak dobře by ze stejného důvodu byl slyšitelný zvuk rádia a budícího tónu. Celkově bych chtěla potlačit i jakousi jednolitost a mohutnost a vzezření tohoto budíku jako těžítka. Nechám tento návrh pouze jako koncept, který třeba v budoucnu najde svoje místo. Obr. 4.4 Design Varianta 3

26 4.2.4. Varianta 4 Při navrhování varianty 4 jsem se snažila vyřešit množství funkčních otázek. Design třetí varianty vybízel ke spoustě spekulací : a/ vhodnost umístění tlačítek b/ velikosti plastové části objektu c/ vhodnost zalití celé plastové části do jednoho kusu plexiskla ad. a/ V předchozí variantě bylo tlačítko pro přerušení zvonění na boční straně budíku. Ne každý člověk si zvykne na toto umístění a tak jsem chtěla být blíže tradicím. Uložení tlačítka pro vypnutí zvonění je většinou umístěno na horní části budíku a tam jsem se i rozhodla toto tlačítko přesunout. Při přesunu tohoto tlačítka se pro zachování poměru musely přesunout ostatní tlačítka do polohy na pravé straně budíku. ad. b/ Pokud jde o velikost plastového dílu budíku, byla zcela závislá pouze na umístění tlačítek. Rozložení tlačítek se v tuto chvíli ovšem stalo otrokem funkčnosti a množství tlačítek na plochu je v boční části rozhodně předimenzováno, kdežto naproti tomu jedno tlačítko v horní části plochy působí opačným problémem. ad. d/ Celou plexisklovou část jsem značně odlehčila a ponechala pouze jeden centimetr tlustý rámeček v němž je zasazen plastový díl. Tímto řešením jsem se zbavila vzhledu těžítka, umožnila čitelnost displeje a celý objekt odlehčila nejen vizuálně, ale i hmotnostně. Klady a zápory této verze jsou patrné. Technické problémy jsou vyřešeny, ale po vizuální stránce jsem naprosto nespokojená a celý objekt není v souladu s mým estetickým cítěním. Proto v této variantě také nebudu pokračovat dál. Obr. 4.5 Design Varianta 4

27 4.2.5. Varianta 5 Nyní jsem se ocitla na rozcestí, kdy mám ve svém konečném designu skoro jasno, ale cítím, že by stálo za to, zkusit vydat se aspoň na zkoušku trošku jiným směrem. Je totiž tradicí, že digitální hodiny mívají tvar hranatý. Proč se nepokusit o digitální hodiny v retro stylu a neumístit displej do kulatého těla. Ve snaze částečně zachovat původní nápady byla ponechána kombinace materiálů a detaily v podobě protažených tlačítek. Samotné tělo budíku z plastu je zasazeno v plexisklové schránce. Budíček včetně rádia je ovládán pomocí tří tlačítek. V horní části je tlačítko pro vypnutí buzení a ostatní tři tlačítka tradičně ovládají čas, buzení a rádio. Ta jsou umístěna v horní pravé části budíku. Celý objekt je seříznutá hladká kulová plocha z plastu lehce vyčnívající z cca centimetr tlustého plexiskla. Aby mohl objekt stát a nekutálel se je ve spodní části seříznut. Toto místo je i využito k vkládání baterií. Pro podtržení retro stylu byla zvolena barevná textura s květinovým vzorem. Samozřejmě lze zvolit jakýkoliv odstín z barevné palety, nejlépe takový, který podtrhne průhlednost plexiskla. Tlačítka jsou z černého plastu, aby měla vždy barevný kontrast k průhlednosti skla a byla vidět. Obr. 4.6 Design Varianta 5

28 4.3. Konečná verze Tato verze se stává variantou závěrečnou. Použila jsem nyní už tradiční kombinaci materiálů. Plast a plexisklo. Využívá tvaru budíku a umístění tlačítek které můžeme vidět u varianty 3. 4.3.1. Ergonomické řešení Tlačítka jsou velikostně vyhovující Obr. 4.7 Konečný design i mužské ruce. Jsou umístěna v horní a na levé boční straně. Tlačítka mají průměr 5 mm a jsou od sebe vzdálená 8 mm. Jejich převýšení nad rovinu plexiskla je 4 mm. Víčko pro vkládání tužkové baterie je na pravé straně budíku. Je opatřeno drážkou pro pohodlnější otevření a značkou ve tvaru baterie jako návod. 4.3.2. Tvarové (kompoziční) řešení Celkové řešení proporcí objektu využívá jednoduchých geometrických tvarů. Samotná skořápka budík u je obklopena a současně i chráněna rámečkem z plexiskla se zaoblenými rohy. Tloušťka plexisklového rámu je 10 mm a má rozměry 120x50x70 mm. Skořápka budíku má rozměry 100x25x20 mm. Tyto rozměry a umístění samotného budíku v rámu mají důvod ochrany. Přesto není pohled na displej ničím rušen. Rozměry displeje jsou 50x16 mm. Tloušťka rámu je zvolena v závislosti na váze celé plastové skořápky, i se samotnou elektronikou a baterií, aby byla schopná tuto váhu udržet. Přesto je na druhé straně použito jako rezervní podpora jedno z tlačítek a to spíše z důvodu estetického. Těžiště celé plastové části je umístěno co nejblíže místu zasazení do plexiskla. To je zajištěno především váhou baterie, která má největší hmotnost a je umístěna v části spoje obou segmentů. Vnitřní segment obsahující veškerou elektroniku má tvar kvádru bez jakýchkoliv zaoblení a výstupů. Samozřejmě je použito funkčního zaoblení hran z důvodů ublížení apod. jak u vnitřního tak i u vnějšího segmentu. Obr. 4.8 Skica

29 4.3.3. Barevné řešení Tento objekt jako celek vždy zaujme kontrastem použitých materiálů. Můžeme i říci, že bude zářit kontrastem dvou barev (pokud budeme považovat průhlednost jako barvu). Plexisklo bude v každém případě čiré a vnitřní segment by měl mít zářivou barvu korespondující s průhledností plexiskla. Barevný díl bude vždy pod plexisklem vidět a odrážet se v něm. Proto navrhuji nepoužívat barvy světlé a pastelové nýbrž barvy tmavé a jasné jako například červenou, zelenou, žlutou, modrou, černou apod. Uvažujeme-li, že budík bude sériově vyráběn, lze uvažovat více barevných variant viz barevná paleta. Obr. 4.9 Barevná paleta Obr. 4.10 Barevné varianty 4.3.4. Grafické řešení displeje Budík má několik základních funkcí, které je samozřejmě možno seřídit. Všechny tyto funkce budou řiditelné pomocí čtyř tlačítek a údaje se budou zobrazovat na displeji. Displej je rozdělen do dvou hlavních polí. První pole obsahuje údaj o aktuálním čase, a druhé pole je dále rozděleno do tří řádků. První řádek obsahuje čas buzení, druhý obsahuje údaje o nastavené rádiové stanici a třetí řádek úroveň hlasitosti rádia a současně i buzení. Obr. 4.11 Grafické řešení displeje

30 Symboly označující jednotlivé funkce: - Budík Zvoneček je z aběhnutý symbol pro zvonění a používá se běžně pro označení času buzení na mobilních telefonech a budících. - Rádiová stanice Pro označení nastavení rádiové stanice je použit symbol starého mikrofonu používaného převážně diskožeji rádií v dřívějších letech. - Hlasitost Označení hlasitosti využívá tradičního symbolu pro ovládání hlasitosti zvukařů apod. prstového posunovače. 4.3.5. Návod k obsluze Umístění tlačítek a jejich použití je stanoveno podle jednoduchého stromečkového systému. Velká snaha byla vyvinuta na rozlišení funkcí horních tlačítek a tlačítka bočního. Také se bral v potaz zvyk uživatelů na vypínání buzení na vrchní straně budíku. Proto slouží horní tlačítka jen k obsluze vnitřních funkcí budíku a při krátkém stisku slouží k vypnutí zvonění. Boční tlačítko má zcela odlišné funkce a to při krátkém stisku zapnutí (vypnutí) osvětlení a při dlouhém stisku zapnutí (vypnutí) rádia.

31 Stromečkový systém ovládání tlačítek : Obr. 4.12 Stromečkový systém ovládání tlačítek

32 4.3.6. Technické řešení Moderní technologie den ode dne přinášejí dokonalejší a menší přístroje. Díky nim můžeme poslouchat rádio, mp3 a sledovat televizi v miniaturních přístrojích jako jsou mobilní telefony, přehrávače a p odobně. Je snadné zabudovat do drobné krabičky hodně funkcí, které nebudou ani zdaleka přicházet o kvalitu. Náhled do budíku s rozloženými součástmi : Obr. 4.12 Schematické znázornění rozložení součástí uvnitř budíku

33 Rozměry budíku : Obr. 4.13 Rozměry budíku v měřítku 3:4

34 5. Závěr Hlavní přínos tohoto bakalářského projektu je v novém pohledu na běžné objekty našeho života. Praktické a obyčejné věci se dostávají do pozadí a schovávají do skříněk a přihrádek. Jejich funkčnost přebije jejich krásu. Mým cílem bylo vytvořit z obyčejné věci jako je budík s rádiem objekt esteticky krásný jako jiné dekorativní předměty a nepřehlcovat jej zbytečnými funkcemi. Vytvořit soulad mezi praktičností a krásou. Tímto směrem jsem chtěla posunout vnímání běžných a nezajímavých věcí. Vyprodukovat objekt na kterém ulpí každému zrak a nebude jej vnímat pouze jako sdělovač času. Design jsem chtěla vyřešit pomocí co nejjednodušších tvarů a zachovat minimalismus. Nezahlcovat objekt přemírou detailů pro jeho snadnou čitelnost a zachovat decentní barevnost. Při tvorbě technické stránky budíku jsem se snažila nevzdalovat se od funkčních možností současné techniky. Vytvořit pro běžného člověka jednoduchý ovládací systém a vyjít vstříc zvyklostem a zkušenostem nabytých léty zkušeností se staršími typy podobné elektroniky. Pokud bych měla zhodnotit celkový design jako takový, ukázalo se, že i tak nenápadné téma se může stát záludným oříškem a zajímavým námětem, který je vhodný minimálně k zamyšlení.

35 6. Seznam příloh 6.1. Náhledy plakátů 1. Sumarizační poster 6.2. Prezentační CD 6.3. Model

36 7. Literatura a zdroje [1] www.aldebaran.cz citace 25.4.2007 [2] www.zlato-stribro-hodinky.cz citace 4.5.2007 [3] www.chronomag.cz citace 6.5.2007

37 8. Seznam obrázků [1] www.zlato-stribro-hodinky.cz [2] www.zlato-stribro-hodinky.cz [3] www.zlato-stribro-hodinky.cz [4] www.chrono.cz/budiky/ [5] www.chrono.cz/budiky/ [6] www.chrono.cz/budiky/ [7] hodinky.inshop.cz/inshop/budiky [8] www.chrono.cz/budiky/ [9] www.pixmania.cz [10] www.chrono.cz/budiky/ [11] www.chrono.cz/budiky/ Všechny zde neuvedené obrázky pochází z vlastních zdrojů.