Ekologická studie Bíliny

editel: Ing. Lubomír Petružela, CSc. íslo zakázky: 1063 Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc. a kol. Ekologická studie Bíliny Praha,únor 2004 Poet list: 1

Obsah: 1. Úvod... 1 2. Metodika... 1 2.1. Výbr profil... 1 2.2. Hydrologické parametry... 3 2.3. Hydrochemické parametry 5 2.4. Bilance produkce zneištní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny.. 6 2.4.1. Východiska ešení 6 2.4.2. Základní charakteristika sledovaného povodí Bíliny 6 2.4.3. Podklady pro vodohospodáské hodnocení kvality vody a produkovaného zneištní. 7 2.4.4. Metodika zpracování a vyhodnocení údaj. 9 2.4.4.1. Kvalita vody a množství zneištní v profilech toku... 9 2.4.4.2. Množství odpadních vod a zneištní vypouštné z komunálních zdroj... 10 2.4.4.3. Porovnání údaj o produkci zneištní a množství zneištní v toku.. 11 3. DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny 12 3.1. Hydrologická charakteristika 12 3.2. Hydrochemická charakteristika 22 4. DÚ 02: Bilance produkce zneištní z bodových zdroj zneištní a jakost vody v povodí Bíliny.. 26 4.1. Kvalita vody a množství zneištní v profilech tok 26 4.1.1. Produkce zneištní v komunálních zdrojích. 27 4.1.2. Srovnání produkcí zneištní registrovaných v komunálních zdrojích a množství zneištní odvozených ze sledování profil eky Bíliny.. 30 5. Souhrn hlavních výsledk.. 31 6. Literatura. 34 Pílohy k DÚ 02. 35 2

Ekologická studie Bíliny ešitelé: Petr Vlasák, Ladislav Havel, Ladislav Kašpárek, Tomáš Vránek, Jií Kuera, Dobroslav Novák, Drahomíra Ondráková 1. Úvod Hydrologický režim povodí Bíliny je znan ovlivnn dlní inností, vysokou koncentrací prmyslové a energetické výroby a v nemenší míe i vysokou lokální koncentrací osídlení. Vývoj dané oblasti vykazuje obzvlášt v poslední letech výrazné zmny. Jako píklad je možné uvést výrazné snížení emisí z energetických zdroj, zavedení modernjších technologií ištní odpadních vod a pedevším pechod prvních uhelných provoz do fáze útlumu. S posledním uvedeným píkladem souvisí i masivnjší nástup sananích proces sledujících zlepšení životního prostedí tžbou devastovaných lokalit. Komplexnjší poznatky o stavu eky Bíliny byly publikovány v roce 1997 (Havlík A. a kol. 1997a,1997b). K pozdjší aktualizaci nkterých poznatk o kvalit vody Bíliny pispla studie VaV/510/2/98 (Chour V. a kol.1998-2001), která byla zamena na posouzení reálnosti hydrické rekultivace zbytkových jam po tžb uhlí. Tato studie však byla zamena jen na profily plánovaných odbr vody. Cílem pedkládané studie je aktualizovat poznatky o stavu Bíliny a upozornit na eventuální probhlé pozitivní i negativní zmny v odstupu asu. Jejím pozitivem je zcela jist fakt, že hodnocení, na rozdíl od studie z roku 1997, se bude v daleko vtším rozsahu opírat i o vlastní databáze analýz kvality vody a hydrometrických mení z podstatn vtšího potu profil. Získaný materiál bude obohacen i o dobe využitelná data z paraleln probíhajícího úkolu zameného na kvalitativní a kvantitativní stav všech významnjších pítok Bíliny (Vlasák P. a kol., 2002). 2. Metodika 2.1. Výbr profil Z objektivních píin (pozdní zahájení úkolu, krácení finanních prostedk) jsou do této zprávy ( prvý rok ešení) zahrnuta data hydrochemických parametr a produkce zneištní pevážn jen z vybraných profil státní sít (HMU) a data z databáze Povodí Ohe,s.p. Vybrané profily názorn uvádí obr. 1. 1

Obr.1: Situaní rozložení kvalitativních a prtokových profil na ece Bílin a jejích pítok 2

2.2. Hydrologické parametry P i hodnocení hydrologického režimu Bíliny je nutné hned na za átku si uv domit, že zde v posledních desetiletích došlo k výrazným antropogenním zásah m do krajiny, které výrazn pozm nily p irozené odtokové pom ry (obr.2). Ochrana dol i postup d lních d l si vyžádaly výstavbu etných p eložek koryt vodních tok. Tyto úpravy se týkaly nejen p ítok Bíliny, ale i samotného koryta eky. Zkapacit ováním a dalším úpravámi toky zcela ztratily sv j p irozený charakter (obr.3). Zvýšená koncentrace pr myslu v oblasti centrálního Mostecka si vyžádala i p evod vody z povodí Oh e v podob pr myslových p ivad (obr.6). Obr. 2: P írodní koryto Bíliny Orasín ( erven 2003) Obr. 3: Bílina na soutoku s Bílým potokem (listopad 2002) 3

Nejvýznamnjší zásahy jsou následující (Havlík, 1997): - Ervnický koridor (zatrubní a pevedení Bíliny pod nádrží Újezd) - Mostecký koridor (peložka kolem lomu Ležáky) - peložka Šramnického a ernického potoka (odvádí pítoky mimo dl SA, ústí do Loupnice) - peložka Radínského a Kláštereckého potoka (zaústna do potoka Boulivec) - centrální peložka potok (odvádí Ždírnický a další potoky mimo lom Chabaovice) - zkapacitnní Bíliny (nap. vybudování milánské stny pro stabilitu Kopistské výsypky) - Podkrušnohorský pivad (sloužící jako zdroj vody, která je erpaná stanicí Rašovice na Ohi, zárove využíván i jako ochrana dol ped povodnmi) - Prmyslový vodovod (voda je odebírána z Ohe z erpací stanice Stranná pod nádrží Nechranice a ústí do Hutního potoka) - Voda z Ohe je do Bíliny vedena i pes elektrárnu Poerady, která odpadní vodu vypouští do Srpiny, která vtéká do Bíliny Poznatky o hydrologických pomrech eky Bíliny a jejího povodí prezentovaných v této zpráv erpají z údaj publikovaných ve zprávách Havlík.a kol.( 1997); Vlasák a kol.( 1997) a Kašpárek ( 2000). Pro úel rámcového zhodnocení hydrologické situace Bíliny byla použita data publikovaná v Hydrologických pomrech III z období 1931 1960, která jsou pomrn dobe využitelná pro popis pirozeného hydrologického režimu tohoto povodí. Pro porovnání s aktuální situací byla využita data z režimních pozorování v síti vodomrných stanic HMÚ a Povodí Ohe z výše zmínných zpráv, hydrologických roenek Povodí Ohe i ze zdroj na internetu. Dlouhodobjší asové ady v msíním kroku byly k dispozici pro dolní ovlivnný tok ze stanic Trmice a Klišský potok, provozovaných HMÚ, a to v denním chodu za roky 1997 2002. Výbr tchto profil umožuje porovnat ovlivnné a neovlivnné prtokové charakteristiky. Vlastní hydrometrická mení v roce 2003 byla omezena na ti mení v blízkosti obce Orasín v horní ásti toku (obr. 4), a to v prbhu extrémního hydrologického sucha. 4

Obr. 4: Hydrometrické m ení na horním toku Bíliny ( erven 2003) Cílem této práce by m lo tedy být sumarizovat dosavadní hydrologické informace o ece Bílin, které v budoucnu budou dopln ny o aktuální režimní pozorování z ady limnigrafických stanic v zájmovém území, a to a už se sít HMU i Povodí Oh e. Tato data budou dopln na o vlastní hydrometrická m ení, a to p edevším na horní ásti toku. Získaná data umožní porovnat málo ovlivn né odtokové pom ry horního toku Bíliny se zna n pozm n ným režimem st edního a dolního toku.. Tato m ení budou dopln na i o nam ená data na p ítocích Bíliny jejichž problematika je ešena v paraleln probíhajícím úkolu (Vlasák a kol., 2002-). 2.3. Hydrochemické parametry Rámcové hodnocení kvality vody je provedeno na základ porovnání dat ze studií Havlík a kol. (1997a,b) z let 1994-1996, Chour a kol.(1998-2001) z let 2000-2001 a dat poskytnutých podnikem Povodí Oh e za roky 2001-2002. Výb r profil pro rámcové hodnocení byl vymezen absolutní shodou lokalit u všech výše uvedených databází, jedná se o 3 profily: Újezd odtok -. km 66.0 (1181), jez Ji etín. km 52.2 (1081) a pod Bílinou. km 34.2 (1086); obr. 1. Byly hodnoceny ukazatele (podle dostupnosti dat): ph, sírany, chloridy, N-NO2, N-NO3, N-NH4, Fe, Mn, Pcelk, CHSKCr, BSK5 Byl zhodnocen vývoj jakosti vody v ase ve vybraných ukazatelích (N-NH4, Pcelk, CHSKCr, BSK5 ) v jednotlivých profilech. 5

2.4 Bilance produkce zneištní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny 2.4.1 Východiska ešení Dílí úkol 02 navazuje na ešení výzkumného úkolu Ekologická studie Bíliny z let 1995 až 1997 (Havlík a kol., 1997) Pi koncipování úkolu ešitelé vycházeli ze zmínné studie a ešení smovali tak, aby bylo možné v dalších letech ešení úkolu provést srovnání stavu bhem let 1994 až 1996 s pozdjším vývojem a souasností. V roce 2003 se ešení zamilo na zpracování dat za období let 2001 a 2002. Vzhledem k omezenému asu ešení danému pozdním zahájením úkolu nebylo možné v roce 2003 zpracovat bilanci vetn zdroj zneištní z prmyslových zdroj. Také z podniku Povodí Ohe se podailo získat pouze zpracovaná (statisticky vyhodnocená) data, což snižuje pesnost údaj o míe zneištní neseného ekou Bílinou. Cíle zpracovat základní pehled aktuálního stavu zneištní v povodí vetn vlivu komunálních zdroj zneištní bylo dosaženo, vliv prmyslových zdroj, který je významný, bude studován a hodnocen v dalším roce ešení. 2.4.2 Základní charakteristika sledovaného povodí Bíliny Plocha povodí Bíliny iní celkem 1 070,882 km 2. Oproti zpráv Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol.) je zde zahrnuta i oblast pramene Bíliny až po nádrž Kyjice Újezd (tedy i území s plochou 109,066 km 2 ). Oblast Bíliny od pramene až po ústí do Labe spadá do hydrologického povodí 1-14-01-xxx, kde xxx jsou ísla od 001 až po 108. Pro úely této práce je toto povodí rozdleno na 7 dílích povodí a 4 pomocná dílí povodí. Základní charakteristiky dílích povodí Bíliny íslo d. p. 1 2 3 4 5 6 7 Dílí povodí Bílina od pramene po nádrž Újezd Bílina od nádrže Újezd po ústí Loupnice Bílina od ústí Loupnice po ústí Srpiny Bílina od ústí Srpiny po ústí Boulivce Bílina od ústí Boulivce po ústí Bystice Bílina od ústí Bystice po ústí Ždírnického potoka Bílina od Ždírnického potoka po ústí do Labe Poet pomocných dílích povodí Poet obcí a ástí obcí Poet fyzických obyvatel (2001) 1 3 21 308 1 2 725 2 7 104 732 2 22 27 991 2 21 93 490 1 10 21 506 2 10 9 483 Celkem 279 235 6

Základní charakteristiky pomocných dílích povodí Bíliny Pomocné dílí povodí Poet obcí a ástí obcí Poet fyzických Patí do dílího obyvatel povodí. Loupnice 6 36 642 3 Srpina 16 6 248 4 Boulivec 12 24 862 5 Ždírnický potok 4 7 291 7 Prmrná hustota osídlení v roce 2001 inila 261 obyvatel na km 2. 2.4.3 Podklady pro vodohospodáské hodnocení kvality vody a produkovaného zneištní Pro hodnocení kvality a produkovaného zneištní v povodí eky Bíliny byly využity podklady získané od Povodí Ohe, s.p., a eského hydrometeorologického ústavu a dále data shromaž ovaná a vyhodnocovaná ve Výzkumném ústavu vodohospodáském T. G. M. Praha. Pehled získaných podklad: a) údaje o prtocích na Bílin a jejích pítocích (eský hydrometeorologický ústav) za roky 2001 a 2002. Údaje byly poskytnuty z tchto profil: Databankové íslo Název mrného profilu 2230 Chotjovice - Bílina 2260 Trmice - Bílina 2267 Ústí nad Labem - Klíšský potok b) zpracované údaje o kvalit vody v profilech Bíliny a jejích pítocích poskytlo Povodí Ohe s.p. Byly použity následující profily: íslo profilu Název kvalitativního profilu 1179 Bílina pítok Jirkov 1494 Bílina pod VN Bílina/PKR Jirkov 1074 Bílina Újezd pítok 1181 Bílina Újezd odtok 1077 Bílina nad jezem D. Jietín 1080 Mraný potok ústí 1081 Bílina pod Mraným potokem 1480 Bílina Most pod OV 1487 Srpina pod Poeradským p. 1413 Srpina nad Vtelenským p. 1083 Srpina Obrnice 1085 Bílina Kyselka 1086 Bílina nad OV Bílina 1087 Bílina nad Hostomicemi 1088 Boulivec Hostomice 1089 Bílina pod Hostomicemi 1488 Bílina Ohní 1093 Bílina Trmice 1096 Ždírnický potok Trmice 7

Hodnoty profil od Povodí Ohe nebyly dodány v podob surových dat z jednotlivých mení, k dispozici jsme mli pouze statisticky zpracované údaje. Tím byla ásten znehodnocena pesnost pi výpotu množství neseného zneištní. Navíc v tchto dodaných podkladech chybly i nkteré bžn mené kvalitativní ukazatele jako CHSK Cr. c) údaje o kvalit vody v profilech státní sít poskytl eský hydrometeorologický ústav. Jde o tyto profily: íslo profilu Název kvalitativního profilu 1119 Bílina - Most 1120 Bílina - Chánov 1122 Bílina Velvty 1123 Bílina - Ústí nad Labem V profilech státní sít byly sledovány všechny standardní ukazatele, data byla poskytnuta v podob konkrétních výsledk 12 vzork odebíraných jednou msín. d) údaje o kvalit a množství vypouštných vod byly získány: - z HEISu (Hydro-ekologický informaní systém VÚV) - z VHB (Vodohospodáská bilance) - z RKZZ (Registr komunálních zdroj zneištní, vedený VÚV) e) základní statistické údaje obcí byly pevzaty ze statistických dat eského statistického úadu za rok 2001 a rok 2002 pístupné na webovských stránkách http://www.czso.cz (za rok 2001 z databáze potu obyvatel k 1.1.2002 a za rok 2002 z databáze potu obyvatel k 1.1.2003). f) vlastní odvození množství zneištní odtékající z malých obcí. Byla použita metodika vyvinutá v letech 1995-1997 pi ešení úkolu Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol., 1997), která vycházela z vlastních výsledk VÚV T.G.M. sledování a hodnocení odtok zneištní v obcích povodí Želivky v létech 1993 až 1995, normy SN 75 6401 OV pro více než 500 EO a SN 75 6402 OV do 500 EO. g) pro vyhledání velikosti jednotlivých povodí a míst profil kvality a množství vypouštných vod byly použity základní vodohospodáské mapy R: íslo listu VH. mapy Název listu 02-33 Chomutov 02-31 Litvínov 02-32 Teplice 02-14 Petrovice 02-23 Dín 02-41 Ústí nad Labem 02-34 Bílina h) vlastní odvození zbývajících prtok, které vycházelo pedevším z pomr ploch jednotlivých povodí. 8

2.4.4 Metodika zpracování a vyhodnocení údaj 2.4.4.1 Kvalita vody a množství zneištní v profilech toku Byly provedeny výpoty kvality vody a množství zneištní v profilech, hlavn tam, kde byly k dispozici kvalitativní údaje a údaje s mením prtoku nebo bylo možné prtok vypoítat s pijatelnou spolehlivostí z blízkého profilu se známou vydatností významných pítok. Protože se podailo získat jen dva prtokové profily na Bílin (Chotjovice a Trmice) bylo nutno pistoupit k tmto krokm: Všechny kvalitativní profily ležící od km 0 až po km 50 poítat pomocí pomr ploch povodí z prtokového profilu Trmice. Vytvoit dva imaginární prtokové profily img1 (km 66) a img2 (km 47). K tmto dvma imaginárním prtokm vypoítat pomry msíních prtok mezi img1, img2 a Trmice získané z dat od roku 1995 až 96. Z tchto pomr pak vypoítat denní prtoky z profilu Trmice za roky 2001 a 2002. Kvalitativní profily mezi km 50 až 55 poítat pomocí pomr ploch povodí z prtokového profilu img2. Kvalitativní profily mezi km 55 až 70 poítat pomocí pomr ploch povodí z prtokového profilu img1. Schéma provedeného výpotu prtoku pro kvantitativní profily je naznaeno v následující tabulce: íslo profilu jakosti zpsob pepotu prtoku z prtokového profilu profil 1179 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1494 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1074 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1181 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1119 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1077 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img1 profil 1080 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1081 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1480 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1120 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1487 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1413 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1083 poítán z plochy povodí z prtokového profilu img2 profil 1085 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1086 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1087 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1088 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1080 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1089 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1488 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1122 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1093 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1096 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice profil 1123 poítán z plochy povodí z prtokového profilu Trmice 9

V profilech s primárními daty (státní sí HMÚ) byly spojeny údaje o kvalitativních ukazatelích s prtoky v konkrétních dnech, kdy byl kvalitativní údaj sledování proveden. Násobením byla vypoítána hmotnostní množství zneištní ve všech sledovaných ukazatelích, nesená profily ve dnech sledování. Prmrná hodnota denního odnosu profilem byla u každého ukazatele pepoítána na celý rok. Ze zjištných hodnot kvalitativních ukazatel byly spoteny roní prmrné hodnoty. Ve vtšin profil, kde byly k dispozici pouze zpracované výsledky (data Povodí Ohe, s.p.), byl prmrný denní odnos zneištní vypoítán jako souin prmrné koncentrace zneištní a prmrného prtoku za celý rok. V tabulkách je provedeno srovnání jednotlivých výsledk i statisticky zpracovaných hodnot s nejvyššími pípustnými hodnotami imisních ukazatel podle naízení vlády. 82/1999 Sb. platného v dob sledování (roky 2001 a 2002) a s imisními standardy podle nového, nyní platného naízení vlády. 61/2003 Sb. V píslušných tabulkách ady 1 v píloze je pekroení imisního standardu podle souasného naízení vyznaeno šedým podbarvením. 2.4.4.2 Množství odpadních vod a zneištní vypouštné z komunálních zdroj Množství odpadních vod bylo bilancováno po jednotlivých dílích povodích (pomocných dílích povodích) vymezených v kapitole 2.4.2. Podkladem byly zdroje registrované správcem toku (Povodí Ohe, s.p.) ve vodohospodáské bilanci vedené jako celek z údaj od všech správc jednotlivých povodí v eské republice Výzkumným ústavem vodohospodáským T. G. M. Údaje o registrovaném produkovaném zneištní a množství zneištní v toku mají rzný pvod, metodiku stanovení a míru spolehlivosti. Pedpokládáme, že je vtšinou použita u registrovaného produkovaného zneištní metodika stanovení jednotlivých kvalitativních ukazatel vyhovující požadavkm na sledování zpoplatnných zdroj zneištní podle vodního zákona. Pi úvodním roce ešení mli zpracovatelé k dispozici pouze údaje o komunálních zdrojích zneištní. Do bilance byl zaazen i Chemopetrol Litvínov jako dominantní prmyslový zdroj zneištní, protože v jedné z istíren jsou ištny i komunální odpadní vody. Množství zneištní odtékající z malých neregistrovaných komunálních zdroj, nevybavených ištním odpadních vod, bylo provedeno odvození vlastním postupem. Ten vychází ze specifických produkních hodnot odvozených a použitých pi ešení výzkumného úkolu Ekologická studie Bíliny (Havlík a kol., 1997). Hodnoty byly stanoveny na základ nkolikaletého sledování typov a velikostn vzorových obcí v povodí Želivky (Just a kol., 1995). Tato specifická množství, pedpokládaná v úhrnném odtoku z obce, iní: BSK 5 P c N c g 15 obyv. den g 1,56 obyv. den g 24 obyv. den Kvalifikovaným odhadem, respektující bžné pomry jednotlivých složek zneištní, byla odvozena odpovídající specifická množství dalších potebných ukazatel: 10

CHSK Cr NL RAS g 45 obyv. den g 20 obyv. den g 50 obyv. den Pro stanovení odtokových množství se tyto specifické hodnoty násobí poty fyzických obyvatel v obcích. Uvádná specifická produkce celkového dusíku je dvojnásobná proti hodnot, kterou literatura (nap. Pitter, 1990) uvádí pro sídla vybavená jednotnou nebo splaškovou kanalizací. Zde používaná hodnota vychází z reálných mení ve venkovských sídlech, kde lze pedpokládat, že odtoky dusíku zvtšují chovy hospodáských zvíat. Odvození provedené pro povodí Želivky, resp. Bíliny je podle názoru ešitel tohoto úkolu použitelné i pro povodí Lužnice. Údaje odvozené výše uvedeným postupem jsou v tabulkách ady 2 v píloze oznaeny kódem VYP ve sloupci OV. 2.4.4.3 Porovnání údaj o produkci zneištní a množství zneištní v toku Zpracované údaje byly bilancovány a porovnány za rok 2001 a 2002. U píslušných tabulek ady 3 v píloze je vždy uvedeno, ze kterých pomocných dílích povodí se dílí povodí skládá. Bilancovány byly pedevším údaje BSK 5, N celk., P celk. a RL žíh. U CHSK nemohlo být bilancování provedeno pro nedostatek vstupních dat. Z porovnání vyplývá, ve kterých úsecích dochází k výraznému nárstu neseného zneištní vlivem prmyslových zdroj. Specifikace prmyslového zneištní bude provedena v dalších letech ešení a následn bude aktualizována celková bilance zneištní v jednotlivých dílích povodích. 11

DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny ešitelé: Petr Vlasák, Ladislav Havel, Tomáš Vránek, Ladislav Kašpárek 3.1. Hydrologická charakteristika eka Bílina je významným tokem severozápadních ech, pramenící v Krušných horách na jv. svazích Kamenné hrky ve výšce 785 m n. m.. Poté co se dostane na úpatí Krušných hor, tee vícemén ve smru jihozápad severovýchod napí Mosteckou pánví a Stedoeským stedohoím, kterými protéká až do Ústí nad Labem, kde ve výšce 132 m n. m. ústí zprava do Labe. Plocha povodí je 1070,9 km 2 a délka toku 84,2 km. Hlavním levostranným pítokem je Srpina, pravostranné krušnohorské pítoky mají podobný hydrologický režim jako Bílina a jsou stejn jako vlastní tok ve stedních a dolních ástech povodí z velké ásti regulovány i pevedeny do etných peložek (viz. výše). Vodohospodásky významné jsou i etné vodní nádrže vybudované v posledních desetiletích (Jirkov, Újezd, Janov ), které mají asto úzkou souvislost s rozvojem tžby uhlí v oblasti. Na druhou stranu ada atˇ už pirozených i umlých vodních útvar zanikla, nebo byla vysušena, jako nap. známé Komoanské jezero, kterým eka Bílina, v oblasti centrálního Mostecka pvodn protékala. Obr. 5: Bílina u Chemopetrolu (listopad 2002) Vzhledem k tomu, že ada z výše zmínných úprav zpsobila krom zmn odtokového režimu rovnž perušení dlouhodobých mení v ad limnigrafických stanic, vychází tato studie z dat z období 1931 1960, publikovaných v Hydrologických pomrech III (tab. 2), 12

které jsou pro popis pirozeného hydrologického režimu postaující. Pro zhodnocení souasného stavu byly využity aktuální kratší asové ady prtok ze stanic na znan ovlivnné stední a dolní ásti toku (Trmice, Újezd, Klišský potok) a následn porovnány s údaji ze stanice na vtoku do VD Jirkov, kde se dá ješt hovoit o relativn pirozených odtokových pomrech. Schéma vodohospodáské soustavy povodí Bíliny je znázornno na obr. 6. Z obrázku je zetelná složitost toku vody v soustav pirozených a umlých eiš i trubních pivad. 13

Obr. 6: Schéma vodohospodá ských soustav v povodí Oh e a Bíliny (Vlasák a kol., 1997) 14

Prmrný prtok Bíliny má tedy podle Hydrologických pomr III za období 1931 1960 hodnotu 5,51 m 3 /s, v období minim klesá pod 1 m 3 /s (Q 364 = 0,7 m 3 /s). Naopak hodnoty pekroení prtok po dobu 30 dn v roce nejsou píliš vysoké 13 m 3 /s. Hodnota stoleté vody se v dolní ásti toku pohybuje nad 120 m 3 /s. V porovnání s povodovou situací v srpnu 2002 (viz níže) je tedy zejmé, že prtoky v tomto období na dolním toku Bíliny prtoky nebyly zdaleka tak výrazné jako na jiných tocích našeho území. Roní srážka prmrná srážka v období 1931 1960 je 596 mm a prmrný roní odtok 162 mm, rozdíl tedy iní 434 mm. Podle nového vyíslení za období 1931 1960 (Kašpárek, 1997), se odhaduje prmrná roní srážka v povodí Bíliny na 619 mm. Rozdíl srážek a odtoku pak je 457 mm. Odtok je tedy v oblasti pod Krušnými horami pomrn nízký, piemž naprostá vtšina vody v Bílin pitéká z vyšších ástí povodí. Sezónní charakteristiku prtok pro zpracovávané území, lze odvodit z prmrných denních prtok na profilech Bílina Trmice (2260) a Klišský p. Ústí nad Labem (2267) za období 1997 2002 v denním chodu (obr.7), poskytnutých z hydrografické sít HMÚ. Obr. 7: Prbh M-denních prtok pro profily Trmice Bílina a Klišský potrok za období 1997-2000. 60,000 50,000 40,000 (m 3 /s) 30,000 20,000 10,000 0,000 1.1.1997 1.4.1997 1.7.1997 1.10.1997 1.1.1998 1.4.1998 1.7.1998 1.10.1998 1.1.1999 1.4.1999 1.7.1999 1.10.1999 1.1.2000 1.4.2000 1.7.2000 1.10.2000 1.1.2001 1.4.2001 1.7.2001 1.10.2001 1.1.2002 1.4.2002 1.7.2002 1.10.2002 datum Trmice Klišský potok Minimální prtoky zaznamenáváme pevážn v letních msících, kdy je pro naše klimatické podmínky charakteristické suché léto, s nízkými srážkami a vysokými teplotami. Druhé období minim nastávající na podzim, souvisí též s charakterem pirozeného hydrologického režimu, s nedostatkem srážek v tomto období. Znan odlišná situace nastala v srpnu 2002 v dsledku mimoádných srážek a následné povodové situace na, která zasáhla vtšinu našeho území. Prbh povodové vlny na profilu Trmice Bílina, je zachycen na obr. 8. 15

Obr. 8: Prtoky v profilu Trmice Bílina bhem povodové situace v r. 2002 60,000 50,000 40,000 (m 3 /s) 30,000 20,000 Bílina - Trmice 10,000 0,000 29.6.2002 6.7.2002 13.7.2002 20.7.2002 27.7.2002 3.8.2002 10.8.2002 17.8.2002 24.8.2002 31.8.2002 7.9.2002 14.9.2002 21.9.2002 28.9.2002 5.10.2002 datum Z prbhu hydrogramu je patrný výrazný vzestup prtok (max.55 m 3 /s), který odpovídá v dlouhodobém asovém období pibližn 20 leté vod. Mžeme tedy poznamenat, že v porovnání s jinými oblastmi na našem území kde 250 až 500 leté povodn nebyly niím vyjímeným, povodová situace na vlastním toku Bíliny nebyla tak výrazná. Tomu nasvduje i samotný prbh povodové vlny, která kulminovala pouze v jednom vrcholu, zatímco u jiných tok, kde mla povode v tomto roce mnohem katastrofálnjší následky, byl typický prbh s dvmi po sob následujícími vrcholy. Na rozdíl od tchto tok, však v povodí Bíliny neprobhla významná první vlna srážek, takže srážky z druhé vlny padaly do velmi suchého povodí, ve kterém retenní kapacita pdy byla volná. Tím lze tedy vysvtlit, že v povodí Bíliny probhla sice významná, nikoliv však katastrofální povode, i když heben Krušných hor byl zasažen mimoádn velkou srážkou. asové zvýšení prtok je z pohledu delší asové periody typické spíše pro jarní období, zpsobené pevážn táním snhové pokrývky. V letních msících, kdy na našem území jsou spíše charakteristické minimální prtoky, se jedná spíše o vedlejší maxima, v dsledku intenzivních srážek. Na obr. 9 je znázornn chod prmrných msíních prtok za období 2000 2002, umožující porovnat profily, kde se dá ješt hovoit o pirozených odtokových pomrech (VD Jirkov pítok), s místy kde již došlo k pozmnní tchto podmínek. 16

Obr. 9: Prmrné msícní prtoky na vybraný profilech za období 2000-2002 25,000 20,000 15,000 (m 3 /s) 10,000 5,000 0,000 V.00 IV.00 III.00 II.00 I.00 X.00 IX.00 VIII.00 VII.00 VI.00 II.01 I.01 XII.00 XI.00 VI.01 V.01 IV.01 III.01 X.01 IX.01 VIII.01 VII.01 II.02 I.02 XII.01 XI.01 VI.02 V.02 IV.02 III.02 X.02 IX.02 VIII.02 VII.02 XII.02 XI.02 msíc LS - Klišský potok VD Jirkov (odtok) VD Jirkov (pítok) VD Újezd (odtok) VD Újezd (pítok) LS Trmice 17

V roce 2000 je patrné velmi vodné jarní období, zpsobené pedevším vysokými srážkovými úhrny v msíci beznu. Vlivem tchto vysokých srážkových úhrn a táním snhu zaznamenáváme pomrn velké prtoky, které pesahovaly v celkovém porovnání msíních prmr i situaci v srpnu 2002. V závr roku byla vodnost naopak nízká. Rok 2001 v porovnání s rokem 2000 byl mén vodný, stejn tak jako rozložení odtoku v prbhu celého roku. Naprosto odlišný v porovnání s pedchozími lety byl však rok 2002, kdy se prtoky pohybovaly vysoko nad dlouhodobými prmry. Stejn tak vyboovalo i jejich rozdlení bhem roku. Srpnová povode zasáhla i povodí Ohe, i když v msíním chodu není tento vliv tak patrný. Povodové prtoky se však vyskytly i v jarním a podzimním období, zejména v lednu, únoru a listopadu. Pestože vyíslení prtok za rok 2003 nebylo v dob sestavení zprávy ješt dokoneno, nelze opomenout situaci zpsobenou vysokými teplotami a nedostatkem, vpodstat trvající od jarních msíc až do konce hydrologického roku. Pro podchycení této situace byla provedena hydrometrická mení na ad pitok Bíliny (Vlasák a kol. 2002), ale i na horním toku samotné eky v její horní ásti, nedaleko obce Orasín (tab. 1). Tab. 1: Prtoky Bílina Orasín, 2003 Datum 16.6.2003 30.7.2003 29.10.2003 Bílina Orasín (m 3 /s) 0,055 0,036 0,026 Závažnost situace hydrologického sucha dokumentují i následující obr. 10 12 (http://www.ecmost.cz/ver_cz/voda/bilina/prutoky.htm), kdy se hodnoty prtok v msíci srpnu nap. na jezu v Jietín pohybovaly kolem 0,15 m 3 /s, zatímco bžn zde v jarním období protékalo mezi 2 4 m 3 /s. Na konci roku se pak odtoková situace opt zaala vracet do bžných pomr.. 18

Obr. 10: Obr.11: 19

Obr.12: 20

Tab. 2: Základní hydrologické charakteristiky eky Bíliny (Hydrologické pomry III) íslo hydr. poadí 1-14-01 Bílina Tok Místo Plocha Prmrné roní hodnoty povodí srážky rozdíl srážek a odtoku odtok odtokový souinitel Prtoky pekroené prmrn po dobu Velké vody dosaž. nebo pekro. prm. jednou za specifický odtok prtok 30 90 180 270 330 355 364 1 2 5 10 20 50 100 km 2 mm mm mm l/s.km 2 m 3 /s dn v roce (m 3 /s) rok (m 3 /s) 5 Bílina Jirkov vodoet 37,87 707 390 317 0,45 10,04 0,38 0,9 0,5 0,3 0,2 0,1 0 0 3 4 5 7 12 23 32 15 Bílina nad Jietínským p. 130,15 657 406 251 0,38 7,95 1,03 2,4 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1 0,1 6 7 10 13 19 35 55 18 Jietínský p. ústí 26,36 854 346 511 0,6 16,2 0,43 1 0,5 0,3 0,2 0,1 0,1 0 2 3 5 8 13 24 34 19 Bílina pod Jietínským p. 156,51 690 396 294 0,43 9,32 1,46 3,4 1,8 1,1 0,6 0,4 0,2 0,1 6 7 10 14 21 36 58 25 Bílina nad Srpinou 286,52 651 408 243 0,37 7,71 2,21 5,2 2,7 1,6 1 0,7 0,2 0,1 7 9 12 16 24 42 67 44 Srpina ústí 190,34 484 462 22 0,05 0,7 0,13 0,3 0,2 0,1 0,1 0 0 0 6 7 8 10 12 19 27 45 Bílina pod Srpinou 476,86 585 430 155 0,26 4,91 2,34 5,5 2,8 1,7 1 0,7 0,5 0,3 8 9 13 17 25 46 72 55 Bílina Chotjovice vodoet 621,7 576 433 143 0,25 4,54 2,82 6,7 3,4 2 1,2 0,9 0,6 0,3 9 10 14 18 26 49 83 55 Bílina nad Boulivákem 625,32 576 433 143 0,25 4,54 2,84 6,7 3,4 2,1 1,3 0,9 0,6 0,3 9 10 14 18 26 49 83 69 Boulivák ústí 99,52 668 473 195 0,29 6,19 0,62 1,5 0,7 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1 8 9 12 15 20 29 42 70 Bílina pod Boulivákem 724,84 588 437 151 0,26 4,77 3,46 8,1 4,2 2,5 1,5 1,1 0,7 0,4 10 13 19 25 32 62 95 72 Bílina nad Teplickým p. 755,47 586 437 149 0,25 4,73 3,57 8,4 4,3 2,6 1,6 1,1 0,7 0,4 12 14 20 27 37 67 101 77 Teplický p. ústí 70,89 703 488 215 0,31 6,81 0,48 1,1 0,6 0,4 0,2 0,2 0,1 0,1 4 6 9 12 17 29 43 78 Bílina pod Teplickým p. 826,32 596 441 155 0,26 4,9 4,05 9,5 4,9 2,9 1,8 1,2 0,8 0,5 15 18 23 31 44 76 110 86 Bílina nad Zálužanským p. 890,14 591 439 152 0,26 4,81 4,28 10 5,2 3,1 1,9 1,3 0,9 0,5 16 18 25 34 47 79 115 91 Zálužanský p. ústí 67,46 608 447 161 0,26 5,11 0,34 0,8 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1 0 4 5 8 11 16 27 40 92 Bílina pod Zálužanským p. 957,6 592 440 152 0,26 4,82 4,62 11 5,6 3,3 2 1,4 1 0,6 17 20 28 38 52 85 119 92 Bílina Trmice vodoet 963,46 591 439 152 0,26 4,81 4,63 11 5,6 3,3 2 1,4 1 0,6 17 20 28 38 53 86 120 92 Bílina nad Ždírnickým p. 963,87 591 439 152 0,26 4,81 4,64 11 5,6 3,3 2 1,4 1 0,6 17 20 28 38 53 86 120 101 Ždirnický p. ústí 61,39 658 378 280 0,43 8,87 0,54 1,3 0,7 0,4 0,2 0,2 0,1 0,1 4 5 8 12 17 30 44 102 Bílina pod Ždírnickým p. 1025,3 595 436 159 0,27 5,05 5,18 12 6,3 3,7 2,3 1,6 1,1 0,6 20 23 31 41 56 91 125 102 Bílina nad Klíšským p. 1030 595 436 159 0,27 5,05 5,2 12 6,3 3,6 2,3 1,6 1,1 0,6 20 23 31 41 56 91 125 103 Kližský p. ústí 40,24 630 384 246 0,39 7,81 0,31 0,7 0,4 0,2 0,1 0,1 0,1 0 8 10 12 15 19 29 40 107 Bílina pod Klíšským p. 1070,2 596 434 162 0,27 5,15 5,51 13 6,6 4 2,4 1,7 1,1 0,7 20 24 32 42 57 93 128 108 Bílina ústí 1070,9 596 434 162 0,27 5,15 5,51 13 6,6 4 2,4 1,7 1,1 0,7 20 24 32 42 57 93 128 21

3.2. Hydrochemická charakteristika V tab. 3 5 jsou shrnuty dostupné údaje o jakosti vody a jejím vývoji ve vybraných ukazatelích v jednotlivých profilech (. km 66,0;. km 52,2;. km 34,2) za období 1994 2002. Tab. 3: Jakost vody, Bílina,. km 66,0 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Ohe 1994-1996 1998-1999 2001-2002 ukazatel jednotka prm. min. max. prm. min. max. prm. min. max. ph 7,3 6,8 8,6 7,5 7,0 9,9 sírany mg/l 74,4 49,0 96,0 50,0 21,0 59,0 chloridy mg/l 19,1 11,0 37,0 12,0 1,0 17,0 N-NO2 mg/l 0,1 0,0 0,4 0,0 0,0 0,1 N-NO3 mg/l 1,4 0,3 2,7 1,2 0,0 2,1 N-NH4 mg/l 1,6 0,5 5,4 1,1 0,1 2,5 0,4 0,0 0,7 Fe celk. mg/l 0,5 0,1 1,9 0,5 0,1 0,9 Pcelkový mg/l 0,3 0,0 1,1 0,3 0,1 0,8 0,2 0,0 0,6 CHSK Cr mg/l 18,7 9,0 42,0 21,2 8,0 91,0 BSK 5 mg/l 4,0 1,8 8,6 3,9 1,3 12,3 2,8 0,9 5,7 Mn mg/l 0,2 0,0 0,4 0,2 0,1 1.0 Tab. 4: Jakost vody, Bílina,. km 52,2 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Ohe 1994-1996 1998-1999 2001-2002 ukazatel jednotka prm. min. max. prm. min. max. prm. min. max. ph 7,5 7,3 8,1 7,3 7,1 7,6 sírany mg/l 262,1 150,0 451,0 206,0 140,0 390,0 chloridy mg/l 94,8 16,0 240,0 97,0 45,0 230,0 N-NO2 mg/l 0,3 0,1 0,6 0,6 0,1 2,0 N-NO3 mg/l 3,5 1,4 7,4 3,6 2,4 4,7 N-NH4 mg/l 10,5 3,7 33,7 9,4 3,0 29,0 Fe celk. mg/l 0,7 0,2 1,8 0,9 0,5 1,5 Pcelkový mg/l 0,2 0,1 0,6 0,2 0,1 0,7 CHSK Cr mg/l 29,6 17,0 49,0 BSK 5 mg/l 3,4 0,7 8,3 10,7 4,6 36,0 6,1 3,8 7,1 Mn mg/l 0,2 0,1 0,4 0,2 0,2 0,3 22

Tab. 5: Jakost vody, Bílina,. km 34,2 Havlík a kol. Chour a kol. Povodí Ohe 1994-1996 1998-1999 2001-2002 ukazatel jednotka prm. min. max. prm. min. max. prm. min. max. ph 7,5 7,2 7,8 7,4 7,3 7,6 sírany mg/l 282,3 41,0 550,0 399,0 230,0 660,0 chloridy mg/l 88,8 31,0 160,0 113,0 49,0 150,0 N-NO2 mg/l 0,4 0,1 0,8 0,4 0,1 0,7 N-NO3 mg/l 4,6 1,7 7,7 6,0 3,9 8,0 N-NH4 mg/l 5,1 1,7 9,5 4,5 0,3 15,9 6,2 2,9 12,0 Fe celk. mg/l 0,5 0,2 1,2 0,8 0,0 2,2 Pcelkový mg/l 0,6 0,3 1,0 0,4 0,2 0,8 0,3 0,1 0,7 CHSK Cr mg/l 30,7 24,0 48,0 26,7 16,0 54,0 BSK 5 mg/l 17,3 12,5 26,0 17,6 4,0 36,0 9,4 3,5 18,8 Mn mg/l 0,2 0,1 0,3 0,2 0,0 0,3 Vývoj jakosti vody ve výše uvedených profilech je zejmý z graf na obr. 13-16. Obr. 13: Vývoj jakosti vody v ukazateli N-NH 4 ; podélný profil; 1994 2002 12 N-NH4 mg/l 94-96 98-99 01-02 8 4 0 66,0 52,2 34,2.km 23

Obr. 14: Vývoj jakosti vody v ukazateli P celk ; podélný profil; 1994 2002 mg/l 0,6 Pcelk 94-96 98-99 01-02 0,4 0,2 0 66,0 52,2 34,2.km Obr. 15: Vývoj jakosti vody v ukazateli CHSK Cr ; podélný profil; 1994 2002 30 CHSK mg/l 94-96 98-99 01-02 20 10 0 66,0 52,2 34,2.km 24

Obr. 16: Vývoj jakosti vody v ukazateli BSK 5 ; podélný profil; 1994 2002 mg/l 20 15 BSK 94-96 98-99 01-02 10 5 0 66,0 52,2 34,2.km 25

4. DÚ 02: Bilance produkce zneištní z bodových zdroj a jakost vody v povodí Bíliny. ešitel: Jií Kuera, Martin Novák, Drahomíra Ondráková. 4.1 Kvalita vody a množství zneištní v profilech tok Údaje o sledování zneištní a prtocích v profilech Bíliny za roky 2001 a 2002 shrnují tabulky 1 v píloze. U nkterých profil nebyly k dispozici data za nkteré roky, nap. u profilu. 1480 Most pod OV chybí rok 2002. Tabulky 1 v píloze sestavené pro profily sledované HMÚ obsahují výpoet denních nesených množství zneištní, celoroních prmrných nesených množství, celoroních prmr prtoku a kvalitativních ukazatel. Tabulky 1 v píloze z profil od Povodí Ohe obsahují statisticky zpracované hodnoty kvalitativních ukazatel bhem celého sledovaného roku, tj. prmr, maximální a minimální denní hodnotu a celoroní medián. Z prmru a prmrného prtoku je odvozeno množství zneištní nesené profilem bhem roku. U obou tabulek jsou vloženy dva sloupce, uvádjící imisní standardy podle naízení vlády. 61/2003 Sb. a pípustné hodnoty zneištní pro ostatní toky podle naízení vlády. 82/1999 Sb. Nkteré ukazatele, které nemají stanoven imisní standard ve vládním naízení. 61/2003 Sb., jsou uvádny v samostatné tabulce. To se také týká údaje jako je CHSK Mn, který byl v novém naízení nahrazen CHSK Cr. Hodnoty ukazatel, které pekraují imisní standardy podle nejnovjšího naízení vlády, jež jsou písnjší oproti staršímu pedpisu, jsou v tabulkách zvýraznny šedým podbarvením. Údaje, které nebyly k dispozici, jsou v píslušných bukách prázdné. Vzhledem k omezenému asu pro ešení úkolu byl v tomto roce podrobnji vyhodnocován pouze prbh zneištní v ukazateli BSK 5. Prbh BSK 5 na toku v roce 2001 Tém v celém dolním toku Bíliny pekraují hodnoty BSK 5 imisní standard 6 mg/l. Od nádrže Jirkov až po profil Dolní Jietín se udržuje prmrná hodnota pod imisním standardem, zjištná maxima vtšinou standard pekraují, zpravidla se však drží pod maximálními hodnotami podle NV 82/99. Od profilu Chánov až po ústí do Labe se prmrná hodnota pohybuje v rozmezí 6-8 mg/l a pekrauje imisní standard. Maximální hodnoty dosahují od profilu Kyselka až po profil Ústí n. L. 15 do 21 mg/l. V profilu Ústí nad Labem dokonce pekrouje imisní standard i minimální hodnota. Prbh BSK 5 na toku v roce 2002 V tomto roce, na rozdíl od pedcházejícího, který je ustálenjší, dochází k velké oscilaci hodnot od profilu Dolního Jietína po profil Ústí nad Labem. V profilu Chánov byla namena dokonce maximální hodnota 41 mg/l. Zpravidla jsou však hodnoty BSK 5 jsou asi o 1/10 nižší oproti pedcházejícímu roku. To lze pravdpodobn pisuzovat mnohem vtšímu množství vody v toku, než bylo v roce 2001. 26

Podélný profil koncentrací BSK 5 v Bílin v obou letech zachycují grafy 2.1.1 a 2.1.2 v píloze. 4.2 Produkce zneištní v komunálních zdrojích Nejvýznamnjší zdroje komunálního zneištní rzné velikosti rozdlené podle dílích povodí a pomocných dílích povodí shrnují tabulky 6 až 8. Údaje se vztahují k roku 2001. Tab. 6: Komunální zdroje nad 5 000 fyzických obyvatel: Dílí povodí Poet fyzických Msto (OV) (pomocné dílí povodí) obyvatel Bílina od pramene po nádrž Újezd Jirkov 20 856 Bílina od nádrže Újezd po ústí do Loupnice Litvínov (Chemopetrol) 27 136 Bílina od ústí Loupnice po ústí Srpiny Most 68 090 Bílina od ústí Srpiny po ústí Boulivce Bílina 15 773 Bílina od ústí Boulivce Teplice 52 891 po ústí Bystice Dubí (Teplice-Bystany) 7 540 Boulivec Duchcov (Zabrušany) 8 805 Bílina od ústí Bystice Krupka po ústí Ždírnického p. (Teplice-Bystany) 13 382 27

Tab. 7: Komunální zdroje o velikosti 500 až 5 000 fyzických obyvatel napojené na OV: Dílí povodí (pomocné dílí povodí) Bílina od pramene po nádrž Újezd Bílina od nádrže Újezd po ústí Loupnice Loupnice Bílina od ústí Srpiny po ústí Boulivce Boulivec Bílina od ústí Boulivce po ústí Bystice Bílina od ústí Bystice po ústí Ždírnického p. Ždírnický potok Bílina od ústí Ždírnického potoka po ústí do Labe Msto, obec (OV) Poet fyzických obyvatel Beov 2090 Braany 1 167 Meziboí (Litvínov-Chemopetrol) 4 963 Obrnice (Most) 2 599 Hrob 1 992 Lom 3 676 Zabrušany 1 081 Osek (Zabrušany) 5 004 Hostomice (Bílina) 1 224 Košany 2 661 Novosedlice (Teplice-Bystany) 2 196 Probošov (Teplice-Bystany) 2 275 Chlumec 4 137 Chabaovice 2 266 Trmice (Ústí n. L.-Neštmice) 2 721 28

Tabulka 8: Komunální zdroje o velikosti 500 až 5000 fyzických obyvatel bez OV: Dílí povodí (pomocné dílí povodí) Bílina od nádrže Újezd po ústí do Loupnice Msto, obec Poet fyzických obyvatel Otvice 517 Horní Jietín 1 925 Loupnice Dolní Jietín 600 Hamr 1 800 Srpina Strupice 657 Havra 504 Bílina od ústí Srpiny Hrobice 860 po ústí Boulivce Svtec 936 Zahoš 547 Jeníkov 822 Boulivec Háj u Duchcova 966 Ledvice 519 Ohní 773 Kostomlaty pod Bílina od ústí Boulivce 859 Milešovkou po ústí Bystice Bžany 710 Rtyn nad Bílinou 698 Bílina od ústí Bystice ehlovice 1 051 po ústí Ždírnického p. Modlany 731 Ždírnický potok Telnice 583 Bílina od ústí Hostovice 500 Ždírnického potoka Velké Chvojno 673 po ústí do Labe Chuderov 757 Dle této statistiky žije v hodnoceném povodí 272 513 obyvatel ve 45 obcích s potem obyvatel v obci nad 500. Z toho je 23 obcí s potem obyvatel 254 525 s ištním odpadních vod a 22 obcí s potem obyvatel 17 988 bez ištní odpadních vod. istírny pod 500 fyzických obyvatel nejsou kompletn vedeny v Registru komunálních zdroj zneištní, proto nebyly v tchto tabulkách zpracovávány. Údaje odpovídají roku 2001 a od té doby mohlo dojít ke zmnám, nap. výstavb nových OV v nkterých obcích. Registrované a odvozené produkce zneištní ze všech známých komunálních zdroj za roky 2001 a 2002 obsahují tabulky. 2.x.y v píloze, kde x je poadí dílího povodí od pramene Bíliny k ústí Bíliny do Labe a y znaí poslední íslici roku 2001 a 2002. Zdroje jsou rozdleny po dílích povodích. Typov se rozlišují zdroje: Vyp = malé obce, které nejsou registrované v RKZZ a ve VHB a u kterých bylo provedeno odvození vlastními hodnotami specifických produkcí a pot obyvatel; K = sídla registrovaná jako zdroje zneištní, z VHB a RKZZ; P = prmyslové podniky se samostatným ištním a vypouštním odpadních vod (v ešení za rok 2003 nejsou uvádny). Poet obyvatel u komunálních zdroj pedstavuje poet fyzických obyvatel v sídle celkem. Procentické údaje u každého produkního množství se vztahují k celkovém soutu produkcí v daném ukazateli v celém hodnoceném povodí. 29

Obsah tabulek 2 v píloze je pehledn jako celek za všechna dílí povodí vyjáden ve výseových grafech s prostorovým efektem 2.x.y v píloze, kde x jeden z následujících kvalitativních ukazatel jdoucí od 1, tedy: BSK 5, CHSK Cr, NL, celkový dusík, celkový fosfor a RAS, a y je poslední íslice u roku 2001 a 2002. Všechny zdroje zneištní s množstvím menším jak 3 % jsou zahrnuty v grafech jako ostatní. Podíly na produkcích zneištní z komunálních zdroj v jednotlivých ukazatelích za rok 2001 vycházejí takto (vztaženo k celému povodí Bíliny): BSK 5 : V roce 2001 byly dominantním zdrojem zneištní msta Most-Chánov (51 %), Teplice-Bystany (15 %), Jirkov (5 %) a Litvínov-Chemopetrol (3 %). CHSK Cr : Z dominantních zdroj tvoí 48 % zneištní v ukazateli CHSK Most-Chánov, 19 % Teplice-Bystany, 5 % Jirkov. Nerozpuštné látky: Opt dominuje Most-Chánov (57 %), následují Teplice-Bystany s 11 %). Celkový dusík: Zdroje celkového dusíku pipadající z 44 % na Most-Chánov, 13 % Teplice- Bystany, 8 % Litvínov-Chemopetrol, 6 % Jirkov. Celkový fosfor: Nejvtší komunální zdroje celkového fosforu pedstavují istírny velkých mst Most-Chánov (29 %), Teplice-Bystany (23 %), Litvínov-Chemopetrol (12 %), dále msta Jirkov (8 %) a Bílina (7 %). Údaje za rok 2002 jsou obdobné jako v pedcházejícím roce pro ukazatele N celk a P celk, u ostatních dochází k rozdílm. Vysvtlení mže spoívat v tom, že u nutrient ukazatel být následující: ešením úkolu v roce 2003 byla popsána situace komunálních zdroj zneištní. Omezený asový i finanní rozsah dílího úkolu neumožnil provést vyhodnocení, zda a jak náronými technologickými opateními (intenzifikace istírny apod.) je možné snížit zneištní produkované zneištní z tchto zdroj. 4.3 Srovnání produkcí zneištní registrovaných v komunálních zdrojích a množství zneištní odvozených ze sledování profil eky Bíliny Množství zneištní registrovaná v jednotlivých komunálních zdrojích a v povodích pítok a odtok, a množství odvozená na základ sledování profil eky Bíliny uvádjí tabulky 3.x.y v píloze, kde x je poadí dílího profil a y je poslední íslice roku 2001 a 2002. V tomto prvním roce ešení byly do bilance zahrnuty pouze komunální zdroje zneištní, tabulky tedy ukazují pedpokládaný význam prmyslových zdroj (vetn vypouštní dlních vod) v jednotlivých dílích povodích. Prmyslové zdroje budou do bilance doplnny v dalším roce ešení. Z tohoto dvodu v této zpráv neuvádíme slovní hodnocení jednotlivých dílích povodí. 30

5. Souhrn hlavních výsledk Cílem pedkládané studie je aktualizovat poznatky o stavu Bíliny a upozornit na eventuální probhlé pozitivní i negativní zmny v odstupu asu Hydrologie - Pro rámcové zhodnocení hydrologické situace Bíliny byla použita data z období 1931 1960, která jsou pomrn dobe využitelná pro popis pirozeného hydrologického režimu tohoto povodí. Pro porovnání s aktuální situací byla využita data z režimních pozorování v síti vodomrných stanic HMÚ a Povodí Ohe,data ze zpráv VÚV T.G.M., hydrologických roenek Povodí Ohe i ze zdroj na internetu. Dlouhodobjší asové ady v msíním kroku byly k dispozici pro dolní ovlivnný tok ze stanic Trmice a Klišský potok, provozovaných HMÚ, a to v denním chodu za roky 1997 2002. Výbr tchto profil umožuje porovnat ovlivnné a neovlivnné prtokové charakteristiky.vlastní hydrometrická mení v roce 2003 byla omezena na ti mení v blízkosti obce Orasín v horní ásti toku Bíliny. - Prmrný prtok Bíliny za období 1931 1960 má hodnotu 5,51 m 3 /s, v období minim klesá pod 1 m 3 /s (Q 364 = 0,7 m 3 /s). Naopak hodnoty pekroení prtok po dobu 30 dn v roce nejsou píliš vysoké 13 m 3 /s. Hodnota stoleté vody se v dolní ásti toku pohybuje nad 120 m 3 /s. V porovnání s povodovou situací v srpnu 2002 je tedy zejmé, že prtoky v tomto období na dolním toku Bíliny nebyly zdaleka tak výrazné jako na jiných tocích našeho území. - Minimální prtoky jsou charakteristické pro letní msíce, kdy je pro naše klimatické podmínky charakteristické suché léto, s nízkými srážkami a vysokými teplotami. Druhé období minim obvykle nastává na podzim v souvislosti s nedostatkem srážek v tomto období. - Znan odlišná situace nastala v srpnu 2002 v dsledku mimoádných srážek a následné povodové situace, která zasáhla vtšinu našeho území. Výrazný vzestup prtok (max.55 m 3 /s) Bíliny v tomto období odpovídal v dlouhodobého hlediska pibližn 20 leté vod. V porovnání s jinými oblastmi našeho státu, kde 250 až 500 leté povodn nebyly niím vyjímeným, povodová situace na vlastním toku Bíliny nebyla tak výrazná. Povodová situace vykazovala pouze jednu kulminaci, na rozdíl od jiných tok (2 kulminace), kde mla povode ve stejném roce mnohem katastrofálnjší následky. V povodí Bíliny neprobhla významná první vlna srážek, takže srážky z druhé vlny padaly do velmi suchého povodí, ve kterém retenní kapacita pdy byla volná. Tím lze vysvtlit, že v povodí Bíliny probhla sice významná, nikoliv však katastrofální povode, i když heben Krušných hor byl zasažen mimoádn velkou srážkou. - asové zvýšení prtok Bíliny je z pohledu delší asové periody typické spíše pro období jarního tání snhové pokrývky. - Povodové prtoky se však vyskytly i v jarním a podzimním období, zejména v lednu, únoru a listopadu. Velmi vodné jarní období bylo kupíkladu v roce 2000 s pedevším vysokými srážkovými úhrny v msíci beznu. Prtoky tohoto období dosahovaly vyšších hodnot než v srpnu 2002. 31

Jakost vody Jakost v podélném profilu: - S výjimkou ukazatele celkový fosfor je nejmén zneištný horní profil Bíliny. km 66,0. V ukazatelích N-NH 4 a CHSK Cr lze jako nejhorší klasifikovat profil. km 52,2; v ukazatelích P celk a BSK 5 pak dolní profil. km 34,2. Zmny jakosti v ase: - V profilu. km 66,0 došlo ve sledovaném období (1994 2002) k poklesu prmrných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace amoniakálního dusíku, prmrných a maximálních koncentrací fosforu a prmrných a minimálních koncentrací BSK 5. - V profilu. km 52,2 došlo ve sledovaném období (1994 2002) k poklesu prmrných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace amoniakálního dusíku a prmrných hodnot koncentrace fosforu. V ukazateli BSK 5 dochází naopak v období 1998 1999 k nárstu prmrných, maximálních i minimálních koncentrací, v období 2001 2002 k jejich snížení, ale stále nad úrove období 1994 1996. - V profilu. km 34,2 dochází ve sledovaném období k poklesu prmrných, maximálních i minimálních hodnot koncentrace fosforu a CHSK Cr, hodnoty BSK 5 významn poklesly až v období 2001 2002, zatímco koncentrace amoniakálního dusíku v období 2001 2002 naopak v tomto profilu vzrostla (pedevším díky nárstu zjištných minimálních koncentrací v uvedeném období). Kvalita vody a množství zneištní v profilech Bíliny - V rámci ešení byly shromáždny údaje o sledování množství a kvality vody ve sledovaných profilech eky Bíliny a nkolika jejích pítok pro roky 2001 a 2002. Základem sledování je odbr prostých vzork provádný zhruba jednou za msíc. U profil od Povodí Ohe to jsou pouze celoroní prmry a další statistické hodnoty odvozené z 12 msíních hodnot za rok. Odpovídající bezprostedn mené údaje o prtocích jsou k dispozici u dvou profil. Pro další kvalitativní profily bylo použito pepoítání z jiných dostupných profil. Z tchto msíních hodnot byly odvozeny prmrné hodnoty zneištní a množství zneištní. - Podle kvality vody hodnocené dle naízení vlády. 61/2003 Sb. lze sledovaný tok Bíliny rozdlit na dva úseky. V prvním úseku od pramene až po Dolní Jietín hodnoty sledovaných ukazatel v rozhodující vtšin vyhovovaly imisním standardm stanoveným citovaným naízením vlády. Druhý úsek pedstavuje ást od Dolního Jietína až po ústí do Labe, kde byly imisní standardy vtšinou všechny pekroeny. - Údaje o sledování zneištní toku specifickými polutanty dostupné pro ešení úkolu jsou velmi omezené, pestože v povodí jsou velmi významné zdroje tchto látek (nap. prmyslové areály). V tomto roce ešení nelze init žádné závry o výskytu a bilanci specifických zneišujících látek. Produkce zneištní v komunálních zdrojích - Na základ hodnot vykazovaných registrovanými producenty komunálních odpadních vod a vodohospodásky podložených odhad produkcí neregistrovaných zdroj byla 32

sestavena produkní bilance v základních ukazatelích a uspoádána po zvolených dílích povodích. - Nejvtší podíl vypouštného zneištní z komunálních zdroj ve sledovaném území pipadá na istírny Most-Chánov, Teplice-Bystany a Chemopetrol-Litvínov. Pehled mst a obcí odkanalizovaných do tchto istíren je uveden v kapitole 4. Porovnání produkcí zneištní registrovaných ve zdrojích a množství zneištní odvozených ze sledování profil eky Bíliny a jejích pítok - Pi ešení úkolu byl porovnán nárst množství neseného zneištní v každém dílím povodí a produkce komunálního zneištní v tomto povodí. Nársty množství zneištní v jednotlivých dílích povodích ukazují na množství zneištní vypouštného v dílích povodích z prmyslových zdroj, které budou podrobnji studovány v dalším roce ešení. - Od nádrže Újezd po ústí nad Labem postupn neustále roste množství zneištní v toku. K nejvtšímu nárstu zneištní dochází v dílích povodích Bíliny od Dolního Jietína až k ústí Boulivce. 33

6. Literatura: SN 75 6401 istírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel, eský normalizaní institut, 1996, SN 75 6402 istírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel, eský normalizaní institut, 1997, Havlík A. a kol. (1997a): Ekologická studie Bíliny. I. Podrobná ekologická studie. Zpráva. 72/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha: 64pp. Havlík A. a kol. (1997b): Ekologická studie Bíliny. II. Kvalita vody a produkce zneištní v povodí Bíliny. Zpráva. 72/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha: 32 pp. Chour V. a kol. (1998-2001): Vodohospodáské ešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve. Projekt VaV/510/2/98, MŽP R. Just, T., a kol.: Ochrana jakosti vody vodárenského zdroje Želivka. Dílí úkol 02: Návrh úinných zpsob nakládání s odpadními vodami. Závrená zpráva úkolu VÚV TGM, Praha 1995, Kašpárek, L. (1997): Hydrologická bilance oblasti SZ ech, s návrhy na úpravu struktury a funkce vodohospodáské soustavy (zásobní, ochranná). In: Vlasák (1997): Likvidace následk dlní innosti, rekultivace zbytkových jam po povrchové tžb, denaturalizace tžebních oblastí. Zpráva pro MŽP R. 407/210, VÚV T.G.M.: 9-11. Kašpárek, L.(2000): Analýza a upesování hydrologických podklad v povodí Ohe a Bíliny (DÚ 04). In: Chour V. a kol. (1998-2001): Vodohospodáské ešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve. Projekt VaV/510/2/98, MŽP R. Naízení vlády R. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele pípustného stupn zneištní vod Naízení vlády R. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách pípustného zneištní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Pitter, P.: Hydrochemie. SNTL, Praha 1990, Statistický lexikon obcí SSR 1982, Vydal Federální statistický úad ve spolupráci s eským a Slovenským statistickým úadem a ministerstvy vnitra SR a SSR, SEVT Praha 1984, Vlasák, P. (1997): ): Likvidace následk dlní innosti, rekultivace zbytkových jam po povrchové tžb, denaturalizace tžebních oblastí. Zpráva pro MŽP R. 407/210, VÚV T.G.M. Praha:58 pp. Vlasák P. a kol. (2002): Hydrologie a kvalita vodních tok Podkrušnohorské oblasti. Zpráva.1050/210 pro MŽP R, VÚV T.G.M. Praha:48 pp+píl. www.czso.cz - stránky eského statistického úadu údaje o potu obyvatel k 1.1.2002 a 1.1.2003 Základní vodohospodáská mapa SR, Vydal úad geodetický a kartografický, 1971 34