Trh s obilovinami je dnes charakteristický trvale rostoucí spotøebou vlivem rùstu svìtové populace i zvyšováním životní úrovnì obyvatelstva chudých regionù naší planety. Od roku 2010 vzrostla spotøeba obilovin ve svìtì o 200 mil. tun, tj. o 12%. Významnì roste také spotøeba pšenice. Od roku 2010 jde o 33 mil. tun, tj. o 5%. Jak jsme již uvedli v pøedcházejících informacích, nový marketingový rok 2013/2014 je charakteristický bilanèním pøebytkem obilovin, vèetnì pšenice. Èísla o odhadech produkce a spotøeby se neustále aktualizují, ale v zásadì jde pouze o kosmetické zmìny. Ceny proto významnì poklesly, ale po jejich stabilizaci stále mírnì stoupají. Trh s obilím v Èeské republice ovlivní míra exportu do zemí EU i do tøetích zemí. Pøebytková bilance obilovin je zde již nìkolik let vyrovnávána masivními exporty. Napøíklad v posledním marketingovém roce 2012/13 se vyvezlo 2733 tis. tun obilovin, z toho 1110 tis. tun pšenice a 30 tis. tun žita. Významnì zde pùsobí kurz koruny a dopravní náklady k zákazníkùm do zahranièí a k pøístavùm. Kontrakty exportù, ale i kontrakty pro vnitøní trh, jsou postaveny na cenì burzy Matif mínus 25 Eur/t. Devalvace koruny o 5% mìla pøímý vliv na skokové zvýšení ceny pšenice, ale ne pouze o 5%, ale ve skuteènosti o 12%, a na pøelomu roku pøedstavuje zvýšení cen pšenice dokonce o 20% proti cenám z øíjna 2013. Ještì v prosinci 2013 byla prolomena hranice 5 tisíc korun za tunu potravináøské pšenice dodané do mlýna od nákupní a obchodní organizace se smìsným silem. Na náš vnitøní trh s obilovinami také pùsobí významný pokles jejich spotøeby pro krmné úèely. Pøíèinou jsou všeobecnì známé strukturální zmìny v našem zemìdìlství, kdy jsme výraznì ztratili sobìstaènost v produktech živoèišné výroby. Svìtový trh v èíslech Odhad svìtové produkce pšenice (IGC) v hosp. r. 2013/14 stoupl na 698 mil. t, odhad spotøeby vzrostl na 692 mil. t, koneèné zásoby byly sníženy na 181 mil. t. Odhad produkce byl meziroènì navýšen o6%díky výsledkùm v Èínì a USA. Nárùst spotøeby je dán zvýšenou spotøebou krmiv a bioethanolu. Odhad produkce pšenice v EU zùstává na 143 mil. t, USA 58 mil. t, Rusko 51 mil. t, Kanada 33 mil. t, Austrálie 25 mil. t, Ukrajina 22 mil. t, Kazachstán 16 mil. t. Svìtové vývozní ceny pšenice sledují rùzné trendy v závislosti na pùvodu pšenice; klesly ceny v Kanadì, Austrálii (díky vyšší produkci) a také v USA. Vývozy pšenice z USA mají logistické problémy (nedostatek nákladních lodí), èímž se snižuje jejich svìtová konkurenceschopnost, zásoby pšenice v Èernomoøské oblasti klesají, a pšenice z EU je aktuálnì nejdostupnìjší. Odhad svìtové produkce kukuøice (IGC) pro hosp. r. 2013/14 je navýšen na 950 mil. t, spotøeba zùstává na 922 mil. t, odhad koneèných zásob se zvýšil na 157 mil. t. V r. 2013/14 se oèekává meziroèní nárùst svìtové produkce o 10%, což znamená rekordní sklizeò za posledních 6 let, ale rovnìž svìtová spotøeba bude rekordní (+7% meziroènì). Odhad produkce se zvýšil díky dobré sklizni v USA, v Rusku, na Ukrajinì i v Èínì. V USA se pøedpokládá výrazný nárùst produkce na 355 mil. t, v EU mírný nárùst na 65 mil. t, mírný nárùst se oèekává i v Brazílii (81 mil. t), v Argentinì (30 mil. t), na Ukrajinì (28 mil. t). Svìtové vývozní ceny kukuøice nadále klesají v USA, naopak ceny v Argentinì a Èernomoøské oblasti stoupají. US ceny jsou nyní o 19 /t nižší než ceny v EU. Další tlak na ceny US kukuøice vyvinula i Èína odmítnutím dodávky kukuøice z USA kvùli neschválené genetické modifikaci; pro toto zboží bude nutné nalézt jiného kupce. Svìtový obchod potravináøské pšenice: Saúdská Arábie koupila 720 tis. t, Bangladéš 100 tis. t, Tunisko 92 tis. t, Egypt 300 tis. t z Francie a Rumunska, a dalších 180 tis t. z Rumunska a Ruska. Alžírsko koupilo 150 tis. t tvrdé pšenice z Kanady za 405 $/t c&f, k dodání v lednu 2014, a 650 tis. t potravináøské pšenice z Francie. EU v èíslech Vývozní ceny pšenice v EU jsou stabilní. Rovnìž stabilní jsou vývozní ceny jeèmene. DG AGRI v aktualizované bilanci obilovin pro EU 28 na r. 2013/14 zvýšil odhad celkové využitelné produkce o 0,2 mil. t na 301,5 mil. t Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2013 Plodinová burza Brno obchody promptní ve vybraných týdnech 2013, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v roce 2011-13 v Kè/kg Pramen: ÈSÚ CZV = ceny zemìdìlských výrobcù CPV = ceny prùmyslových výrobcù SC = spotøebitelské ceny Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v ÈR v Kè/t
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2013 Svìtové trhy - ceny za pohotové zboží Chicago (Kè/t) Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) (+9,3% meziroènì) a to díky zvýšení odhadu u jeèmene o 0,2 mil. t na 59,2 mil. t. Nejvìtší nárùst se oèekává u kukuøice (65,1 mil. t, +12,1% meziroènì) a u žita (10 mil. t, +16,4% meziroènì). Dovozy se odhadují na 12,8 mil. t, poèáteèní zásoby 27,5 mil. t, celkové dostupné množství obilovin 341,8 mil.t. Odhad celkové spotøeby zùstává na 272,4 mil. t. Odhad vývozù stoupl na 32,7 mil. t. Koneèné zásoby (k 30.6.2014) se odhadují na 34,5 mil. t. Odhad ploch obilovin v EU 28 na r. 2013/14 zùstává 57,7 mil. ha (tj. meziroènì +1,1 %), nejvìtší pokles se oèekává u tvrdé pšenice (-6,4% meziroènì), nejvìtší nárùst se oèekává u žita (+6,8% meziroènì). Èeská republika Sklidilo se celkem 7651 tis. tun obilovin. Prùmìrný výnos dosáhl 5,4 t/ha, což je vynikající výsledek srovnatelný s rekordním rokem 2004. Pšenice ozimé se sklidilo 4569 tis. tun s prùmìrným výnosem 5,91 t/ha. K tomu pšenice jarní 183 tis. tun s prùmìrným výnosem 4,8 t/ha. Není tøeba hovoøit o pokrytí domácí spotøeby na potraviny, která se dlouhodobì pohybuje na úrovni 1,2 mil. tun pøedevším ozimé pšenice. Na krmení se spotøebuje 1,5 mil. tun, na osivo cca 200 tis. tun a vývoz lze pøedpokládat rovnìž v úrovni 1 mil. tun. Pøebytek pšenice mùže dosahovat až 700 tis. tun, ale také mùže být bilance vyrovnaná. Záleží na exportu. Z dalších obilovin je vhodné uvést žito, kterého se vyprodukovalo 184 tis. tun s prùmìrným výnosem 4,6 t/ha. Spotøeba na potraviny je na úrovni 110 tis. tun. Letošní výsledky žita a snížení jeho ceny by mohly pomoci ke zvýšení jeho spotøeby v pekárnách. Pokles cen žita ale mùže znovu podnítit nezájem o jeho setí pro pøíští rok. Je proto tøeba v pøípadì žita hledat dohodu a nastavit dlouhodobé obchodní vztahy a cenové podmínky. Mouka Ceny mouky vykazují znaèné rozdíly. Jejich pád zaèal døíve, než se snižovaly ceny chlebového obilí. Konstruktér tìchto cen pøedpokládal, že pšenice bude pod 4000 Kè/t. Mouka hladká svìtlá ve volnì loženém stavu klesla pod hranici 6000 Kè/t. Na trhu pøevažují její ceny mezi 6200 až 6500 Kè/t. Ale ceny pšenice od skliznì stále stoupají a v prosinci dosahoval jejich prùmìr až 4700 Kè/t. Rozdíly jsou mezi Moravou, kde jsou ceny nižší, a Èechami, kde jsou naopak vyšší, a ojedinìle již prolomily hranici 5000 Kè/t. Ceny mouky se proto musí zvýšit v závislosti na ceny obilí. Jestliže nìkteøí pekaøi stále srovnávají trh balené mouky s trhem pekaøských mouk, mìli by pøipustit zvýšení cen, protože spotøebitelská cena balených se drží na vyšší úrovni. Analýza trhu s moukou jasnì dokazuje naše tvrzení, že trh balených a pe-
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách pohotové zboží kaøských mouk se vyvíjí oddìlenì a neexistuje zde pøímá závislost. Spotøeba balené mouky klesá, a proto je její nabídka vyšší než poptávka. Obrácenì to platí pouze nìkolikrát roènì pod vlivem peèení na tradièní svátky. U balených mouk se také projevuje snaha obchodních øetìzcù o zvyšování jejich marží. Poslední údaje ze statistiky lze pøirovnávat marže u mouky s marží u bílého peèiva. Tím má tento trh globální charakter. Mlýnské odborníky také velmi trápí, že v cenách jednotlivých druhù balených mouk se nepromítají vyšší výrobní náklady na jejich výrobu. Levnìjší by mìly být hladké mouky, a naopak dražší mouky hrubé, kde je potøeba složitìjší technologie a vyšší spotøeba energie. Nabídka a poptávka na pekaøské mouky je relativnì vyrovnaná. Trh má regionální charakter. Teoretické využití kapacit pšenièných mlýnù je na 83 %. Navíc je zde znaènì rozvinuta vertikální integrace mlýnských a pekárenských podnikù. Pøíèinou souèasných problémù v cenách mouky tedy je konkurenèní boj pekáren. Pekárenský trh Vývoj spotøebitelských cen vybraných druhù zboží má sice regionální charakter, kde významnì pùsobí pøebytek výrobních kapacit, ale díky pøevažujícímu prodeji pekaøských výrobkù v obchodních øetìzcích, má tento trh globální charakter. Negativní dopady tohoto trhu pak pùsobí až na mlýny. Je jisté, že pokud by souèasná tržní a cenová situace mìla trvat i nadále, èeká nás zkáza mlýnského oboru. Zmìna je nevyhnutelná. Tìžký rok pro kukuøici v Evropì Nepøíznivé povìtrnostní podmínky ovlivnily výsledky produkce kukuøice v mnoha evropských zemích, vèetnì Èeské republiky. V nìkterých oblastech byl dlouhý výsev, poté následoval chlad, horko a sucho. Ve Velké Británii došlo k redukci pìstování, od roku 2012 zde poklesly osevní plochy na ménì než 160 tis. ha. Ve Francii a v Itálii je hlášen výrazný nárùst ploch silážní kukuøice. Zejména v Itálii je tento nárùst zpùsoben využíváním kukuøice jako substrátu pro výrobu bioplynu. Proto jsou také ceny vyšší než svìtové. Ve svìtì se v roce 2013/14 pøesto oèekává rekordní sklizeò za posledních 6 let díky dobré sklizni v USA, v Rusku, na Ukrajinì i v Èínì. Svìtové vývozní ceny kukuøice klesají v USA, naopak ceny v Argentinì a Èernomoøské oblasti stoupají. Mezinárodní rada pro obiloviny letos oèekává rekordní globální poptávku po kukuøici ve výši 917 mil. tun. To by bylo o 45 mil. tun nebo 5,2% více než loni. Tento nárùst je zpùsoben pøedevším vyšším využitím kukuøice ke krmným úèelùm. Poptávka po krmné kukuøici by mohla stoupnout o 32 mil. tun na 522 mil. tun. Kukuøice je levnìjší než pšenice a celosvìtovì roste poptávka po mase. Prùmyslové využití kukuøice mùže podle názoru londýnských expertù rovnìž stoupnout o 14 mil. tun na 261 mil. tun. Vedle bioetanolu roste využití v produkci škrobu a sladidel. Svìtová rada pro obiloviny naopak oèekává postupný pokles využití kukuøice na výrobu bioetanolu. Napøíklad v USA již produkce bioetanolu neroste. Dùvodem jsou státem stanovené technické limity pøimíchávání. Zpracoval PAVEL FILIP
Agrotest fyto s.r.o. Komise jakosti rostlinných produktù ÈAZV Komise polních plodin ORV ÈAZV Aktuální situace na trhu s obilovinami z pohledu mlýnù (Pavel Filip) Specifika obilního trhu v ÈR Chlebové obiloviny v ÈR
Vývoj cen pšenice Vývoj cen mouky Co dál Kvalita potravináøské pšenice a žita 2013 (Ing. Slavoj Palík) Kvalita jeèmene 2013 (Ing. Ivo Hartman) Mykotoxiny v obilovinách (RNDr. Ivana Polišenská) Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky
Uživatelské charakteristiky pšenice ze skliznì 2013 Pøedmìtem sledování byly jakostní charakteristiky zrna pšenice ze skliznì 2013. Základní kvalitativní ukazatele - obsah N-látek, obsah lepku, sedimentaèní test Zelenyho, lepkový index (GI), èíslo poklesu a objemová hmotnost byly doplnìny ještì o hodnoty alveografické energie a pomìrového èísla. Z nákupu žita jsme získali velmi malé množství dat, která neumožòují reprezentativní statistické zpracování. Podle ojedinìlých dat z Moravy a èásti východních Èech byly vesmìs vysoké hodnoty èísla poklesu, vždy více než 200 s, vìtšina však blízko 300 s, nìkdy i více, což mùže znamenat všeobecnì nízké aktivity á-amylasy. Zdroje dat Data byla získána ze mlýnù Èech a Moravy. Zdrojová data jsme rozèlenili podle oblasti buï pro jednotlivé mlýny, nebo pro okresy dodavatelù zrna. Pokud bylo z jedné oblasti více dat (napø. více mlýnù ze stejné oblasti), jsou vedle symbolu oblasti oznaèena poøadovým èíslem, napø. SM 2. Poèty dat z jednotlivých oblastí byly velmi rozdílné (jsou uvádìny v závorce za symbolem oblasti). Pro lepší vypovídací schopnost (pokrytí více oblastí v republice) a porovnání oblastí jsou uvádìny výsledky i pro malé poèty dat. Pøehled použitých symbolù a poèty dat SM (60) -severní Morava, StM 1 (240) - støední Morava, StM 2 (182), JM 1(78) - jižní Morava, JM 2 (23), JM 3 (191), Vys (78) -Vysoèina (severní èást), SVÈ 1 (13) -severovýchodní Èechy, SVÈ 2 (21), VÈV 1 (5) -východní Èechy východní èást, VÈ 2 (101) východní Èechy, VÈ 3 (33), VÈ 4 (20), VÈ 5 (10), StÈ (12) - støední Èechy, JÈ (509) -jižní Èechy. Za rok 2013 nebyla získána data ze západních Èech, severních Èech a od mlýnù spoleènosti Goodmills. Výsledky Statisticky zpracovaná data jsou v diagramech uvádìna vždy ve sloupcových diagramech v poøadí: 1. øada prùmìr za celou oblast 2. øada minimální hodnota z celé oblasti 3. øada maximální hodnota z celé oblasti Z výsledkù (Graf 1) je patrný v prùmìru o2 3%vyšší obsah N-látek u vzorkù pocházejících z Moravy než z Èech. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány z oblastí støední a jižní Morava, nižší hodnoty na severní Moravì a ve støedníchavjižních Èechách a na Vysoèinì, a naopak nejnižší ve východních Èechách. Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 N-látky podle oblastí Obsah lepku podle oblastí Sedimentaèní test Zeleny podle oblastí Objemová hmotnost podle oblastí
Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Lepkový index podle oblastí Èísla poklesu podle oblastí Alveografická energie podle oblastí Alveografické pomìrové èíslo podle oblastí Závìry u obsahu lepku (Graf 2) jsou podobné jako u N-látek, rozdíly jsou však podstatnì výraznìjší. V prùmìru jsou hodnoty zaznamenané na Moravì a Vysoèinì (sever u moravské hranice) výraznì vyšší než v Èechách, nìkdy až o 10 15 %. Nižší hodnoty byly namìøeny ve støedních a v jižních Èechách a na Vysoèinì, nejnižší opìt ve východních Èechách. Hodnoty sedimentaèního testu podle Zelenyho (Graf 3) vypovídají více o kvalitì lepkových bílkovin, zejména o viskoelastických vlastnostech bílkovinného komplexu. Byly zjištìny hodnoty v prùmìru vyšší ze støední a z jižní Moravy, než z Èech. Severní Morava a Èechy byly témìø vyrovnané. U hodnot z východních Èech byly zaznamenány znaèné rozptyly, což svìdèí o velké variabilitì jednotlivých dodávek.tento ukazatel je nejvíce z dosud uvádìných svázán s pekaøskou kvalitou lepku a ukazuje na velké rozdíly v pekaøské kvalitì pšenic mezi støední i jižní Moravou a ostatními oblastmi. U objemové hmotnosti byly vyšší hodnoty u vzorkù z Moravy, a to v prùmìru o cca 50 kg. U vzorkù z východních Èech byly namìøeny opìt velké rozptyly, což vypovídá o velké variabilitì jednotlivých dodávek i uvnitø nevelké plochy regionù, podobnì jako u Zelenyho testu. Výsledky lepkového indexu byly získány jen pro oblast Moravy. Zjištìné hodnoty odpovídají v prùmìru pøijatelné až výborné kvalitì.je ovšem tøeba uvážit, že lepkový index je pøedevším hrubì skríningový ukazatel, a neumožòuje spolehlivou rozlišitelnost výsledkù pøi málo rozdílných hodnotách v oblasti mezi cca 60 až 90 ml. Hodnoty èísla poklesu jsou témìø všechny vyhovující -nad 200 s. Na severní, støední a èásti jižní Moravy byly zaznamenány velké extrémy, vysoké hodnoty až nad 400 s, což vypovídá o velmi nízké aktivitì amylas, a mouky bude nutné upravovat. U východních a jižních Èech byly v malém podílu namìøeny i podlimitní hodnoty. Výsledky alveografických mìøení jsou jen pro Moravu. Ukazují pøevážnì dobrou pekaøskou kvalitu. Možno konstatovat velkou variabilitu hlavnì u pomìrového èísla, ta by mohla naznaèovat možnost nevyrovnaných reologických vlastností mouk i uvnitø jednoho regionu. Ve srovnání s rokem 2012 byly zjištìny mírnì slabší lepky. Závìrem lze øíci, že jsme shledali pomìrnì velké rozdíly v pekaøské kvalitì mezi Moravou a Èechami. U vzorkù na Moravì šlo nejen o vysoké obsahy N-látek a lepku, ale i o dobrou kvalitu, jak ukazuje Zelenyho test a objemová hmotnost. Souèasnì byla namìøena velmi vysoká èísla poklesu, což vypovídá o nízké aktivitì amylas. Ing. LUCIE KREJÈÍØOVÁ, Ph.D., Doc. Ing. JOSEF PØÍHODA, CSc. Ústav sacharidù a cereálií, VŠCHT Praha
â â â â â â â â â â â â â â â â â â â Obr. 1: Struktura â-glukanù s vazbami (1 3), (1 4) (Velíšek, 1999) â â â â â Obr. 2: Obsah â-glukanù v jednotlivých obilovinách (Dieckmann, 2011) â â â â â â â â
Obr. 3: Struktura jeèné obilky (Dieckmann, 2011) â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â â
Výskyt rzi v Nìmecku Klimatické zmìny
Rekordnì málo brambor Spotøeba potravin klesla Orná pùda trvale ubývá Cena vody pøíští rok stoupne
Po celoživotní práci vìnované cereální vìdì a technlologii zemøel 12. záøí 2013 v kansaském mìstì Manhattanu Karel Kulp. Narodil se 28. února 1920 v Olomouci. Jeho otec, Ing. V. Kulp byl nejprve vrchním øeditelem Prvního moravského akciového cukrovaru rolnického v Kromìøíži, dále pak vrchním øeditelem automatických mlýnù v Kromìøíži, v polovinì tøicátých let min. století místopøedsedou výboru Ústøedního svazu obchodních mlýnù ÈSR a koncem tøicátých let pøedsedou Spolku moravských obchodních mlýnù v Brnì. Jeho syna Karla zastihla v dobì jeho studia druhá svìtová válka a uzavøení vysokých škol. Po válce ukonèil studium získáním titulu inženýr chemie na Èeské technické univerzitì v Praze. V roce 1947 odjel do USA na studium destilaèní technologie s cílem získat zkušenosti pro rodinné podnikání. Jeho návrat v roce 1948 byl zdržen v dùsledku pøevratu, po nìmž na doporuèení rodiny zùstal trvale v USA. Tam se také seznámil s pozdìjší manželkou Vlastou, se kterou se oženil v Chicagu v roce 1955. Tam se i usídlili a Karel Kulp zaèal pracovat v Americkém pekaøském institutu (American Institut of Baking, AIB) jako cereální chemik. V AIB v Chicagu pùsobil do roku 1977, kdy se institut pøestìhoval do Manhattanu v Kansasu. Tam zastával Karel Kulp pozici øeditele výzkumu cereální chemie do roku 1988. Bìhem své dlouholeté profesionální kariéry byl dlouhá léta èlenem Americké asociace cereálních chemikù (AACC), kde byl pøi odchodu do dùchodu jmenován èestným èlenem. Karel Kulp publikoval bìhem své kariéry kolem 100 odborných èlánkù a technických zpráv, byl autorem nebo spoluautorem nìkolika patentù a také spolueditorem jeho nejvýznamnìjší knihy: Lorenz K. J., Kulp K.: Handbook of Cereal Science and Technology (pøíruèka cereální vìdy a technologie), vydané 1991 vydavatelstvím Marcel Dekker, New York. Kniha má témìø 900 stran a zahrnuje encyklopedický pøehled o všech obilovinách od jejich pìstitelských údajù až po chemické složení mlýnských produktù. Dále jsou v knize popsány chemické a výživové charakteristiky široké palety cereálních výrobkù. Pro zajímavost lze uvést, že kapitolu o hodnocení kvality obilovin a cereálních výrobkù napsal další èeský odborník, prof. Vladimír Rašper z University of Guelph v Guelphu (Ontario) v Kanadì. Mezi další tituly Karla Kulpa patøí Cookie Chemistry and Technology (Chemie a technologie sušenek), Frozen and Refrigerated Doughs and Batters (Zmrazené a chlazené hmoty a tìsta) z AACC a nìmecká Handbuch Sauerteig: Biologie, Biochemie, Technologie (Pøíruèka kvasù: biologie, biochemie, technologie). I po odchodu do dùchodu zùstal spolupracovníkem AIB a ještì v nìkolika letech pøed svou smrtí byl spoluautorem nìkterých zpráv. Všechny publikace Karla Kulpa jsou významné také tím, že aèkoliv jde o práce vysoce odborného výzkumného pracovníka, jeho publikace jsou vždy orientovány k nìjakému praktickému problému. Karel Kulp s manželkou a syny (Charles a Thomas) sledoval vždy s velkým zájmem situaci v Èeskoslovensku i v Èeské republice, a jakmile mìl tu možnost, navázal styky se svým pùvodním domovem a rodinou. Za poskytnuté podklady dìkuji pøedevším panu Charlesi Kulpovi, Chicago, USA. JOSEF PØÍHODA
Nízká energetická nároènost Zkušenosti ze Sedlèan Závìrem
Èistièka PVT 1020 - výkon 100 t/h pro pøedèištìní zrnin na sítech - oddìlení hrubých neèistot pøepadem,drobných neèistot propadem a lehkých neèistot z aspiraèní skøínì. Vibraèní pohony dvojicí vibraèních elektromotorù s pøíkonem 1,1 kw.