DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ DOC. ING. JAN PAVLÍČEK, CSc. ING. LADISLAV MINÁŘ, CSc. 2010-2012 STUDIJNÍ MATERIÁL PRO SEMINÁŘ 1(17)
Tento text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Vypracoval:. Jan Pavlíček, doc. Ing. CSc., Brno, září 2011. Ladislav Minář, Ing. CSc.., Brno, září 2011 Tato skripta vznikla jako součást projektu VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ, reg. č. projektu CZ.1.07/3.2.13/01.0018. WWW.VZDELAVANIMKEKVALITE.CZ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 2(17)
OBSAH: 1. Projektování drážních staveb 1.1. Celostátní železniční síť 1.2 Názvosloví základních termínů 1.3 Diagnostika železničních tratí 1.4 Kontrola kvality 1.5 Kolejová doprava ve městech dráhy ve městě 1.6 Speciální dráhy 2. Integrované dopravní systémy v ČR 2.1 Úvod 2.2 Dělba přepravní práce 2.3 Vznik integrovaných systémů 2.4 Přehled nejvýznamnějších organizátorů - koordinátorů Integrovaných dopravních systémů v ČR 2.5 Vybrané charakteristiky integrovaných dopravních systémů 3. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje IDS JMK 3.1 Standardy veřejné osobní dopravy 3.2 Důvody vzniku, existence a rozvoje IDS JMK 3.3 Činnosti KORDIS JMK koordinátora IDS JMK 3.4 Etapy rozvoje IDS MK 3.5 Vývoj jednotlivých ukazatelů systému IDS JMK 3.6 SWOT analýza IDS JMK 3(17)
3.7 Závěr SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ (CZ.1.07/3.2.13/01.0018) Zákon č.266 / 1994 Sb. o drahách ČSN 73 63 20 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, regionálních a vlečkách ČSN 73 63 60 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah ČSN 73 63 10 Navrhování železničních stanic ČSN 73 64 05 Projektování tramvajových tratí ČSN 73 63 80 Železniční přejezdy a přechody ČSN 73 49 59 Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách ČSN 73 63 80 Navrhování železničních stanic Předpis SŽDC S 3 Železniční svršek Předpis SŽDC S 4 Železniční spodek TKP staveb státních drah vzorové listy Ž1 až Ž10 Průvodce po železnici NADAS 1977 Železniční stavby Železniční spodek a svršek CERM 2004 Plášek, Zvěřina Železniční stavitelství I SNTL / ALFA - Klimeš Železniční stavitelství II SNTL / ALFA Klimeš Zákon č.111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění Dopravní politika ČR pro léta 2005 2013 GEPARDI Generální dopravní plán rozvoje dopravní infrastruktury 2006 Ročenky dopravy České republiky, MD Statistiky České asociace organizátorů veřejné dopravy 2011 Zpráva o vývoji IDS JMK KORDIS, duben 2011 SEZNAM ZKRATEK: VHD Veřejná hromadná doprava MHD Městská hromadná doprava IDS Integrovaný dopravní systém IAD Individuální automobilová doprava ZID Zlínská integrovaná doprava IDP Integrovaná doprava Plzeňska IDOK Integrovaná doprava Karlovarského kraje IDOL Integrovaná doprava Libereckého kraje IREDO Integrovaná regionální doprava Královehradeckého kraje IDS JKM Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje ODIS Ostravský dopravní integrovaný systém 4(17)
PID Pražská integrovaná doprava VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ (CZ.1.07/3.2.13/01.0018) 2. Integrované dopravní systémy v ČR 2.1 Úvod Trvale udržitelný rozvoj je termín, který je znám už od roku 1972 a u nás se začal běžně používat od roku 1990. Nejčastěji publikovaná definice zní. Trvale udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu příznivých podmínek pro: - přírodní prostředí - soudržnost společenství obyvatel - hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj státu závisí na stavu veřejné technické infrastruktury: - dopravní infrastruktura; dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II., III. tříd, místní komunikace, koridorové a regionální železniční tratě atd. - technická infrastruktura; vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, plynovody, trafostanice, energetická a telekomunikační vedení atd. 2.2 Dělba přepravní práce Doprava je nutnou součástí existence společnosti a podmiňuje její technicko hospodářský i společenský rozvoj. Podíl jednotlivých druhů dopravy prošel od roku 1990 výraznými změnami, především jako důsledek změn v hospodářství. Největší pokles zaznamenala veřejná osobní hromadná doprava zejména na železnici a silniční autobusová doprava. Pokles zaznamenala i městská hromadná doprava. Naopak došlo k významnému růstu individuální automobilové dopravy. V řadě větších měst se stupeň osobní automobilizace přiblížil k hodnotě 1:2 (jeden registrovaný osobní automobil na dva obyvatele). Poměrně významný nárůst zaznamenala těžká nákladní doprava což se negativně projevilo na stavu krytu pozemních komunikací. Největší nárůst zaznamenala letecká doprava, kde počet přepravených osob v roce 2004 vzrostl o 290% oproti roku 1995, zejména vlivem sezónní charterové dopravy. Do oblasti veřejné osobní dopravy patří i městská hromadná doprava (MHD), která je v ČR provozována na území 96-ti měst. Je zajišťována dopravou tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou a v Praze i speciální dráhou metrem. V důsledku vývoje se podíl veřejné osobní hromadné dopravy MHD : IAD změnil z hodnoty přibližně 80 : 20 v 90.letech na současný podíl 50 : 50. 5(17)
Tato nepříjemná situace značnou měrou přispěla k zhoršování stavu životního prostředí a to především ve městech a oblastech s vysokou urbanizací. zdroj: MD ČR Dělba přepravní práce Srovnání přepravních výkonů osobní dopravy v roce 2004 MD ČR v rámci podpory veřejné dopravy nechalo uzákonit tzv. základní dopravní obslužnost (ZDO), což je přiměřené zajištění osobní dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu přispívající k trvale udržitelnému rozvoji území. Základní dopravní obslužnost je zajišťována: - celostátními rychlíky, které jsou spolufinancovány státem - regionálními osobními a spěšnými vlaky vedenými po celostátních a regionálních tratích jsou spolufinancovány jednotlivými kraji - linkami veřejné autobusové dopravy provozovanými na území jednotlivých krajů a spolufinancovány kraji - komerčními linkami veřejné autobusové dopravy provozovaných po území více krajů 6(17)
Oblast dálkové linkové autobusové dopravy je už od počátku 90. let plně liberalizována. 2.3 Vznik integrovaných systémů Současně pokračujícím trendem v jednotlivých krajích a v příměstských oblastech velkých aglomeračních center je zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné hromadné dopravy. Tyto systémy integrují všechny druhy veřejné hromadné dopravy. Z důvodů přepravní kapacity a segregace preferují drážní kolejovou dopravu. Současně umožňují integraci tarifní politiky. Zkušenosti z minulosti prokázaly, že individuální přístup jednotlivých dopravců nemůže v požadovaných časových etapách plně pokrýt přepravní nároky. Jednotliví dopravci si vzájemně konkurovali a neměli zájem optimalizovat jízdní řád. Integrované dopravní systémy v oblasti přepravní (přepravní intenzita, přepravní kapacita) i ekonomické mohou daleko lépe plnit všechny komplexní požadavky, které jsou na něj kladeny. Jednotlivé druhy veřejné osobní dopravy musí mít vymezené obvody působnosti. Nesmí si konkurovat, ale musí spolupracovat a předávat si cestujícího. Integrované dopravní systémy jsou systémy přestupní a tyto přestupy musí pro cestujícího být krátké, bezpečné a spolehlivé. U cestujících musí vzbudit pocit důvěry v systém jako celek. Nejstarší integrované dopravní systémy vznikly u nás již v polovině 90. let. - Pražská integrovaná doprava (PID) - IDS Zlín - Otrokovice Téměř všechny stávající integrované dopravní systémy jsou organizovány, zpravovány a rozvíjeny samostatným subjektem tzv. organizátorem koordinátorem, který mívá nejčastěji podobu společnosti s ručením omezeným, případně příspěvkové organizace, výjimečně akciové společnosti. 2.4 Přehled nejvýznamnějších organizátorů - koordinátorů Integrovaných dopravních systémů v ČR - Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje KOVED s.r.o. (ZID) - Plzeňský organizátor veřejné dopravy POVED s.r.o. (IDP) - Koordinátor integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje KIDS KK p.o. (IDOK) - Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje KORID LK s.r.o. (IDOL) - Organizátor veřejné dopravy Královehradeckého kraje OREDO s.r.o. (IREDO) 7(17)
- Koordinátor integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje KORDIS JMK s.r.o. (IDS JMK) - Koordinátor integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje - KODIS s.r.o. (ODIS) - Regionální organizátor Pražské integrované dopravy ROPID p.o. (PID) Tito organizátoři a koordinátoři integrovaných dopravních systémů jsou celostátně sdruženi v České asociaci organizátorů veřejné dopravy ČAOVD, která má sídlo v Ostravě. Cíle této asociace jsou: - podporovat rozvoj veřejné hromadné dopravy a její preferenci před individuální automobilovou dopravou - dosáhnout jednotných podmínek pro provoz integrovaných dopravních systémů v ČR - podporovat rozvoj integrace ve veřejné dopravě Předmětem činnosti ČAOVD je: - vzájemná spolupráce a konzultační činnost - vzájemné předávání informací z oblasti organizace veřejné hromadné dopravy, zejména formou IDS - sjednocování stanovisek k aktuálním problémům v oblasti veřejné dopravy a připomínkování legislativy - aktivní projednávání problematiky veřejné hromadné dopravy s orgány státní správy Organizátoři sdružení v asociaci se pravidelně dvakrát za rok scházejí na pracovních členských schůzích, vzájemně si vyměňují zkušenosti, připomínkují nové zákony, normy a technické předpisy. 2.5 Vybrané charakteristiky integrovaných dopravních systémů Legenda k následujícím grafům: ZID Zlínská integrovaná doprava IDP Integrovaná doprava Plzeňska IDOK Integrovaná doprava Karlovarského kraje IDOL Integrovaná doprava Libereckého kraje 8(17)
IREDO IDS JKM ODIS PID Integrovaná regionální doprava Královéhradeckého kraje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Ostravský dopravní integrovaný systém Pražská integrovaná doprava Počet obyvatel zaintegrovaného území Počet obyvatel příslušného kraje 9(17)
Rozloha území zaintegrovaného systému Rozloha území příslušného kraje Počet obcí v zaintegrovaném systému Počet obcí příslušného kraje 10(17)
Dopravní výkony za rok 2010 v mil. spojových kilometrů Dopravní výkony za rok 2010 podle jednotlivých druhů dopravních prostředků VHD 11(17)
Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji 3. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje IDS JMK Se vznikem krajů započala příprava zavedení integrovaného dopravního systému veřejné osobní hromadné dopravy. Vznikla pracovní skupina, která na základě podrobných analýz a rozborů připravila koncepci vzniku a postupné realizace IDS JMK a jeho koordinátora KORDIS JMK, spol. s r.o.. 3.1 Standardy veřejné osobní dopravy Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili v roce 2002 Standardy veřejné osobní dopravy, které byly postupně uplatněny na celém území Jihomoravského kraje. 1. Standard minimální frekvence spojů do obce - v pracovní den 6 párů spojů - ve dnech pracovního volna a ve dnech pracovního klidu 3 páry spojů při splnění účelnosti takto vedených spojů 2. Standard dostupnosti stanic, zastávek veřejné osobní dopravy - nepřesahující docházkovou vzdálenost 2,0km s přihlédnutím k místním podmínkám 3. Standard dostupnosti vybraných zařízení veřejnou osobní dopravou - školy, zdravotní zařízení, lékaři, úřady, soudy ap. Za nedostupnost pěší dopravou se rozumí skutečnost, že obvyklá vzdálenost těchto zařízení pěší dopravou přesahuje 3,0km. 4. Standard kvality přestupu - je dán maximální dobou přestupu (doba chůze a čekání na spoj) mezi jednotlivými linkami zařazenými do IDS JMK 3.2 Důvody vzniku, existence a rozvoje IDS JMK 1. Systémové řešení dopravní obslužnosti Systém efektivně využívá předností jednotlivých druhů dopravy, které vzájemně spolupracují. Konkurenční prostředí je zachováno pravidelně se opakujícími výběrovými řízeními na dopravce. 12(17)
Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji 2. Tarifní výhody a jistota spojení v každou denní dobu IDS JMK přináší cestujícím tarifní výhody (předplatní zlevněné jízdenky). Cestování s jedním jízdním dokladem, který platí nejenom ve vlacích a regionálních autobusech, ale i v městských dopravách. Taktové přehledné jízdní řády se snadno zapamatovatelnými odjezdy. 3. Zvýšení efektivity vynakládaných finančních prostředků Objednatelem základní dopravní obslužnosti je Jihomoravský kraj a tomu IDS zajišťuje naplnění schválených standardů, zvyšuje možnosti mobility obyvatel, odstraňuje souběhy dotované dopravy a tím zvětšuje atraktivitu Jihomoravského kraje pro investory a turisty 3.3 Činnosti KORDIS JMK koordinátora IDS JMK Zakladatelé (společníci) této servisní organizace jsou Jihomoravský kraj (51%) a Statutární město Brno (49%). Mezi hlavní úkoly KORDIS patří: - zajišťování dopravní obslužnosti - provozování IDS JMK na území celého Jihomoravského kraje Tyto úkoly jsou zajišťovány těmito činnostmi: - návrhy na vedení linek a členění zón - tvorba a korekce jízdních řádů - návrhy tarifu a přepravních podmínek - sledování a dělení tržeb - projekty organizace MHD v Brně - řízení, kontrola a rozvoj celého systému - činnost centrálního dispečinku IDS JMK (návaznost spojů, el. informační panely) - informovanost veřejnosti(telefon, mobil, web) - propagaci veřejné hromadné dopravy 3.4 Etapy rozvoje IDS MK Území celého Jihomoravského kraje se podařilo zaintegrovat v období 2004 2011 (celkem 6 etap). Je zajištěna uspokojivá provázanost vlakových a autobu- 13(17)
Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji sových spojů s kraji Pardubickým, Olomouckým, Zlínským, Jihočeským a krajem Vysočina. Navíc se podařila i provázanost systému IDS JMK na Slovensko a do Rakouska. Linka č.910 zajíždí z Hodonína do Holiče a královského města Skalica. Vybrané spoje linky č. 104 jedou z Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou a Hevlín do rakouského lázeňského města Laa an der Thaya. 1. 1. 2004-1. etapa Jednotlivé etapy rozvoje IDS JMK 1. 1. 2005 2A. etapa 1. 9. 2005 2B. etapa 11. 12. 2005 3A. etapa 1. 9. 2006 3B. etapa 4. 3. 2007 4A. etapa 28. 6. 2008 4B. etapa 14. 12. 2008 5. etapa 1. 7. 2010 6. etapa 14(17)
Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji 3.5 Vývoj jednotlivých ukazatelů systému IDS JMK Graficky jsou zpracovány ukazatele, které ukazují vývoj systému IDS JMK od jeho vzniku v roce 2004 do roku 2010, kdy byla integrace celého území Jihomoravského kraje ukončena. Následné grafy ukazují vývoj z hlediska rozlohy území, počtu zaintegrovaných obcí a počtu jejich obyvatel. Dále vývoj v počtu dopravních zón, počtu dopravců a počtu linek vlakových, autobusových včetně MHD v Brně (tramvaj, trolejbus, autobus). Vývoj rozsahu IDS JMK Vývoj počtu dopravních zón IDS JMK 15(17)
Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji Vývoj počtu dopravců v IDS JMK Vývoj počtu linek v IDS JMK 16(17)
Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji 3.6 SWOT analýza IDS JMK Výsledek SWOT analýzy IDS JMK 3.7 Závěr Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje je komplexní systém, který zahrnuje území celého kraje, na kterém jsou uplatněny schválené standardy úroveň dopravní obslužnosti. Systém za dobu své existence prokázal svou oprávněnost. Dokazuje to zejména každoroční nárůst počtu cestujících a v rámci ekonomických možností i zvyšování nabídky spojů v regionální autobusové i železniční dopravě. Oprávněnost tohoto řešení dokládá i vyjádřená spokojenost většiny cestujících. Jihomoravský kraj a Statutární město Brno chtějí prostřednictvím KORDIS dosáhnout stálého zlepšování služeb v oblasti veřejné osobní dopravy, a tím dosáhnout v dělbě přepravní práce mezi individuální dopravou a hromadnou dopravou zvýšení podílu VHD. 17(17)