Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i HBSC 15 Výzkumná zpráva vznikla na základě smluvního výzkumu uskutečněného v roce 14 v souladu s metodikou mezinárodního projektu Health Behaviour in School Aged Children (HBSC) s cílem poskytnout podklady pro politické rozhodování vedení města i v oblasti školství, pohybové aktivity, sportu, volného času a práce s mládeží.
Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i Autorský kolektiv: Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D. Mgr. Petr Baďura Doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D. Mgr. Jan Pavelka, Ph.D. Mgr. Tomáš Hollein Mgr. Michal Kalman, Ph.D. Klíčová slova: HBSC Determinanty zdraví Děti a mládež Pohybová aktivita Životní styl Nadváha a obezita Veřejné zdraví Sazba a grafická úprava: Univerzita Palackého v Olomouci Vydala: Rok vydání: 15 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15
Obsah Slovo úvodem 4 Hlavní zjištění 5 Metodologie sběru a vyhodnocení dat 8 Zdraví školáků Stravovací zvyklosti 15 Pohybová aktivita 21 Volný čas 26 Užívání tabákových výrobků 3 Konzumace alkoholu 32 Užívání nelegálních drog 35 Šikana 37 Referenční seznam 38 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 3
Slovo úvodem Budete-li dobře pečovat o své tělo, vydrží Vám po celý život. George Coevoet Domnívám se, že na tomto úvodním citátu by se dal vystavět celkový pohled na problematiku zdravého životního stylu. O zdravém životním stylu si rozhoduje každý člověk sám zcela svobodně a dobrovolně. Tato základní determinanta zdraví v sobě zahrnuje vedle správné výživy také sportovní a pohybové aktivity, zdržení se kouření, abstinenci v požívání alkoholu, návykových látek a drog. Jistě není na škodu připomenout, že člověk by se měl o své zdraví starat již od útlého věku. Bohužel řada studií v rámci aktivit Světové zdravotní organizace (WHO) upozorňuje na mnoho nedostatků, pokud jde o porozumění zdraví a životnímu stylu u dětí a mládeže. Město chce v rámci projektu Zdravé město a MA 21 poukázat na možné chyby a přispět k jejich nápravě všemi aktivitami, jimiž město a další organizace disponují. Na závěr bych si dovolil použít jedno české přísloví: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš! Mgr. Petr Řezníček starosta města Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 4
Hlavní zjištění Hodnocení zdraví Naprostá většina dětí v i hodnotí své zdraví pozitivně. Výskyt úrazů a opakovaných úrazů u dětí poměrně vysoký. Nejvyšší výskyt úrazů jsme zaznamenali u chlapců v pátých třídách, kde mělo opakovaný úraz přibližně 35 % chlapců. Zdravotními obtížemi trpí přibližně 36 % dívek a 24 % chlapců. Výskyt zdravotních obtíží u dívek je signifikantně častější v sedmých a devátých třídách. Nadváhou nebo obezitou trpí téměř 1/3 chlapců a přibližně 1/ dívek. Ve srovnání s národními daty za rok 14 nacházíme významný rozdíl u chlapců v neprospěch i. Stravovací zvyklosti Pravidelné snídání u dětí v i klesá s věkem, u dívek je pokles výraznější. Zatímco v pátých třídách pravidelně snídá 69 % dívek a 57 % chlapců, v devátých třídách klesá pravidelné snídání u dívek na 48 % a u chlapců na 53 %. Každodenní konzumace ovoce u dětí je všeobecně na velmi nízké úrovni. Zatímco v páté třídě konzumuje pravidelně ovoce 5 % dětí, v devátých třídách je to již pouze % chlapců a 39 % dívek Každodenní konzumace zeleniny u dětí v i klesá s věkem, přičemž velká většina dětí v tomto ohledu neplní mezinárodní doporučení. Sladkosti konzumuje v i přibližně čtvrtina dívek a desetina chlapců. Každodenní pití slazených nápojů uvedlo přibližně 16 % chlapců a 12 % dívek. Většina dětí napříč věkovými kategoriemi si čistí zuby častěji než jednou denně. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 5
Hlavní zjištění Pohybová aktivita Většina dětí napříč věkovými kategoriemi neplní pohybová doporučení stanovená WHO. Pravidelné pohybové aktivitě vysoké intenzity se alespoň 4krát za týden věnuje přibližně 4 % chlapců a 3 % dívek. Nejvíce pohybové aktivity vysoké intenzity vykazují chlapci v devátých třídách. Mezi nejčastější důvody pro pohybové a sportovní aktivity ve volném čase u dětí v i patří: užít si zábavu, vídat se s kamarády a zlepšit své zdraví. Naopak nejméně důležitým motivem k pohybové aktivitě je vyhrát. Jako nebezpečné vnímá okolí místa svého bydliště přibližně 7 % chlapců a 9 % dívek. Volný čas Většina dětí v i s výjimkou dívek v pátých třídách tráví u televize více času, než doporučují odborníci. Nejvíce času u televize tráví děti v sedmých třídách. Hraní počítačových her 2 a více hodin denně ve všední dny tvoří náplň volného času u přibližně 7 % chlapců v devátých a 6 % chlapců v sedmých třídách. Z hlediska účasti na organizovaných volnočasových aktivitách dominuje u chlapců participace na organizovaných týmových sportovních aktivitách, u dívek je to pak navštěvování ZUŠ. Podíl dívek, které se věnují týmovým sportům, je výrazně nižší než u chlapců. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 6
Hlavní zjištění Užívání tabáku a alkoholu Zkušenosti s užívání tabákových výrobků roste s věkem. V devátých třídách má zkušenosti s užíváním tabáku přibližně 45 % dětí. Pravidelné kouření cigaret se prakticky nevyskytuje u žáků pátých a sedmých tříd. V devátých třídách pravidelně kouří tabák přibližně 7 % dívek a 11 % chlapců. Výskyt respondentů, kteří uvedli, že konzumovali alkohol v posledních 3 dnech, signifikantně roste s věkem. Chlapci v devátých třídách uvedli konzumaci alkoholu v 57 %, dívky v 56 %. Za posledních 3 dní se v i opilo přibližně jedno z deseti dětí, v devátých třídách jsou to přibližně 2 z dětí. V i se alespoň dvakrát za život opilo přibližně 28 % dívek a 33 % chlapců v devátých třídách. Přibližně 22 % chlapců a 16 % dívek v devátých třídách má zkušenost s užíváním marihuany. Přibližně každý desátý žák deváté třídy užívá marihuanu pravidelně. Šikana Nejvyšší výskyt šikany byl zaznamenán u chlapců v pátých třídách, s věkem zároveň výskyt šikany u chlapců klesá. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 7
Metodologie sběru a vyhodnocení dat HBSC studie v České republice HBSC studie (The Health Behavior in School-aged Children) je mezinárodní výzkumná studie kolaborativního charakteru, která zkoumá vybrané determinanty životního způsobu u dětí. Studie vychází ze stanoviska WHO, že chování a životní styl v dospělosti jsou výsledkem vývoje v dětství a dospívání. Sledování výskytu behaviorálních komponent ovlivňujících zdraví u mladých lidí je důležité z hlediska veřejného zdraví. Mladí lidé se specifickými rizikovými faktory by měli být dle WHO 1 cílovou skupinou preventivních snah v oblasti podpory zdraví. Česká republika se spolu s dalšími 24 převážně evropskými státy studie poprvé účastnila v roce 1995, přičemž se výzkum opakuje vždy ve čtyřletých intervalech. Výzkumný soubor tvoří reprezentativní vzorek 11, 13 a 15letých školáků. z České republiky z posledního sběru dat, který proběhl v roce, jsou zahrnuty v mezinárodní zprávě Social determinants of health and well-being among young people 2 a Národní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků 3. Cílem sběru dat ve městě v roce 14 bylo v souladu s metodikou mezinárodního projektu Health Behaviour in School Aged Children (HBSC) poskytnout podklady pro politické rozhodování vedení města v oblasti školství, pohybové aktivity, sportu, volného času a práce s mládeží. Výzkumná zpráva má dále ambici přispět k diskusi o formulování veřejné politiky obcí na základě přístupu evidence based policy making. Ten umožňuje vedení měst a obcí dělat strategická rozhodnutí na základě vědeckých důkazů odrážejících aktuální stav společnosti v jejich městě. Sběr dat ve městě Předmětem výzkumného projektu je provedení komparativních analýz behaviorálních komponent zdraví u reprezentativního souboru dětí v pátých, sedmých a devátých třídách základních škol (a jím odpovídajících ročníků víceletého gymnázia) ve městě a tam, kde je to možné, porovnání nových dat s výsledky z předchozích let. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 8
Metodologie sběru a vyhodnocení dat Dotazníkový formulář Dotazníkový formulář použitý při studii v roce 14/15 vychází z mezinárodní (anglické) verze dotazníku, která byla vypracována koordinačním pracovištěm WHO. Dotazník pokrýval několik tematicky odlišných domén. Vedle základních sociodemografických ukazatelů to byly specifické oblasti chování, které mají významný vztah k tělesnému a duševnímu zdraví dětí a mládeže: kouření, konzumace alkoholu, zdravotní a psychosomatické obtíže, výživa a stravovací zvyklosti, pohybová aktivita, volnočasové aktivity a úrazy. Sběr a analýza dat Sběr dat byl připraven v souladu s kritérii, která stanovila mezinárodní koordinační rada projektu. Vlastní sběr dat byl proveden v červnu 14 na 4 základních školách a 1 víceletém gymnáziu v i. Do šetření byly zapojeny 5., 7. a 9. třídy a jedno víceleté gymnázium, kde šetření proběhlo u žáků sekundy a kvarty. Ve třídách, ve kterých výzkum probíhal, bylo zapsáno 541 žáků, z nich přítomno bylo 464 a omluveno 77 žáků. Hlavním důvodem nepřítomnosti žáků byla absence pro nemoc 61 žáků, 6 žáků bylo omluveno z důvodů účasti na sportovní akci (házená) a bylo omluveno z jiného důvodu. 1 žák se odmítl výzkumu zúčastnit. Pro neúplnost nebo nevěrohodnost bylo vyřazeno dotazníků. Do elektronické podoby bylo převedeno 453 dotazníků. Výsledný výběrový soubor tedy tvoří 453 respondentů. Výsledný response rate tak činí 83,7 %. Tabulka 1. Výzkumný soubor HBSC 14 podle pohlaví Pohlaví N % Chlapec 234 51,8 Dívka 219 48,2 Celkem 453, Tabulka 2. Výzkumný soubor HBSC 14 podle jednotlivých ročníků Ročník N % 5. třída 151 33,3 7. třída 144 31,8 9. třída 158 34,9 Celkem 453, Pro analýzu dat bylo využito statistického softwaru IBM SPSS Statistics verze 21. a základních metod deskriptivní statistiky. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 9
Zdraví školáků Celkové hodnocení zdraví Celkové hodnocení zdraví je subjektivní indikátor zdravotního stavu, založený na individuální percepci a hodnocení svého zdraví, a obvykle vychází z vědomého nebo nevědomého porovnávání sebe sama se stejně starými vrstevníky 4. Potvrdilo se, že je celkové hodnocení zdraví také prediktorem mortality, dokonce i poté, co byly brány do úvahy proměnné jako demografické, sociální a medicínské rizikové faktory 5. Zároveň byl zjištěn vztah mezi subjektivním hodnocením zdraví v adolescenci a objektivními zdravotními výsledky v dospělosti 6,7. Naprostá většina dětí v i hodnotí své zdraví pozitivně. Přibližně 1,3 % chlapců a 2,8 % dívek napříč věkovými kategoriemi hodnotilo své zdraví jako špatné. Při srovnání hodnocení zdraví s průměrným národním vzorkem dětí z roku 14 nesledujeme u dětí z i významné rozdíly. Celkové hodnocení zdraví (v %) 9. třída chlapci 9. třída dívky 7. třída chlapci 7. třída dívky 5. třída chlapci 5. třída dívky Vynikající Dobré Není špatné Špatné 25, 57,9 23,2 21,9 3, 25,7 32,9 65,9 51,7 65,8 58,1 53,7 15,8 15, 8,5 12,2 11, 13,5 % % 4% 6% 8% % Děti, které hodnotily své zdraví jako špatné (v %) %, 2, 2,4 2,8 1,3 Chlapci Dívky, 14 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15
Zdraví školáků Životní spokojenost Děti, které na škále - hodnotí svoji životní spokojenost číslem 6 a více (v %) Životní spokojenost je definovaná jako hodnocení rozmanitých oblastí života jednotlivcem a je poměrně stálá v průběhu života v porovnání se spontánními pocity, které se člověku spojují s právě prožívanou zkušeností 8. Studie o životní spokojenosti ukázaly, že je během adolescence silně ovlivňována životní zkušeností a vztahy, obzvlášť v kontextu rodinného prostředí 9,,11. Životní spokojenost je také úzce spojena se zdravím, užíváním návykových látek 12 a účastí na pohybové aktivitě 13. Věk 9. třída 7. třída 5. třída Dívky Chlapci 78 83 77 87 83 71 3 4 5 6 7 8 9 Životní spokojenost hodnotí pozitivně přibližně 8 % dětí v i. Zatímco v pátých třídách hodnotí pozitivně svou životní spokojenost častěji dívky, v sedmých a devátých třídách je tomu naopak. Ve všech věkových kategoriích jsou rozdíly v hodnocení životní spokojenosti mezi chlapci a dívkami statisticky významné. Při srovnání s národním vzorkem nenacházíme mezi dětmi v hodnocení životní spokojenosti statisticky významné rozdíly. Srovnání hodnocení životní spokojenosti číslem 6 a více v kontextu národních dat (v %) % 9 8 7 6 5 4 3 82 81 78 79 14 Chlapci Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 11
Zdraví školáků Úrazy Úrazy jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let 14,15,16. Nejčastějšími příčinami jsou dopravní nehody, utonutí, otravy, pády a požáry 16. Mužské pohlaví, psychické potíže, hyperaktivita, agresivní a antisociální chování, rizikové chování (kouření, konzumace alkoholu, užívání marihuany), vyšší počet sourozenců a nižší věk matky, byly ve více studiích potvrzeny jako rizikové faktory úrazů 14. Výskyt dětských úrazů, které musely být ošetřeny lékařem nebo zdravotní sestrou, se s ohledem na pohlaví významně neliší ve srovnání s národním průměrem. Přesto je výskyt úrazů a opakovaných úrazů u dětí poměrně vysoký. Nejvyšší výskyt úrazů jsme zaznamenali u chlapců v pátých třídách, kde mělo opakovaný úraz přibližně 35 % chlapců. Úrazy u dětí v i za posledních 12 měsíců (v %) 9. třída chlapci 9. třída dívky 7. třída chlapci 7. třída dívky 5. třída chlapci 5. třída dívky,7 15,5 16,7 14,5 21,1 35,1 17,1 14,6 26,2 25 36,7 14,9 61,8 64,6 58,3 6,5 46,7 5, % % 4% 6% 8% % Děti, které uvedly, že utrpěly alespoň jeden úraz za uplynulých 12 měsíců (v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 úrazy a více 1 úraz Bez úrazu % Chlapci Dívky 43 43 38 42 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 12
Zdraví školáků Zdravotní potíže Výzkumy v oblasti zdraví v uplynulých letech stále více poukazují na narůstající množství zdravotních potíží, které jsou udávány jak chlapci, tak i dívkami v období dětství a adolescence 17. Subjektivní zdravotní potíže zahrnují nejen somatické projevy, jakými jsou bolesti hlavy nebo bolesti zad, ale i psychické symptomy, jako je nervozita nebo podrážděnost. Subjektivně hodnocené zdravotní potíže se používají k popisu široké oblasti sahající od příležitostných zdravotních potíží až po projevy klinických zdravotních potíží, které mohou zhoršovat každodenní fungovaní 17. Prožívání těchto psychosomatických potíží je spojeno s negativním prožíváním školy, šikanou, vztahy mezi vrstevníky 18,19, špatným školním prospěchem a vyšším užíváním léků 21. Zdravotními obtížemi trpí přibližně 36 % dívek a 24 % chlapců. Výskyt zdravotních obtíží u dívek je signifikantně častější v sedmých a devátých třídách. Ve srovnání s národními daty trpí děti z i zdravotními obtížemi méně často, i když rozdíl není významný. Výskyt zdravotních obtíží - alespoň dvou symptomů, minimálně 2krát týdně (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída 18 21 35 34 Výskyt zdravotních obtíží u dětí - národní srovnání (v %) 32 4 Dívky Chlapci 3 4 5 6 7 8 9 % Chlapci Dívky 9 8 7 6 5 4 3 41 27 24 36 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 13
Zdraví školáků Nadváha a obezita Podle WHO dosahuje výskyt nadváhy a obezity u dětí ve vyspělých zemích epidemických rozměrů 22, 23. Obezita má v dětském věku závažné zdravotní důsledky na kosterní a svalový systém a způsobuje psychické změny, které mohou vést až k depresivním stavům. Obezita je podmíněna nejen geneticky, ale především také způsobem životního stylu a stravovacího režimu 24. V České republice se používají národní standardy BMI u dětí a mládeže ve věku 7 až 18 let. Tyto se interpretují jako hraniční hodnoty nadváhy a obezity. Hodnota BMI nad 9. percentilem znamená nadváhu, hodnota nad 97. percentilem znamená obezitu. Za optimální stav je považována hodnota BMI v rozmezí 25. až 75. percentilu 23. Nadváhou nebo obezitou trpí téměř třetina chlapců a přibližně desetina dívek. S věkem se prevalence nadváhy a obezity zvyšuje. Rozdíly mezi pohlavími jsou významné u všech věkových kategorií. Ve srovnání s národními daty za rok 14 nacházíme významný rozdíl u chlapců v neprospěch i. Výskyt nadváhy a obezity v i (v %) Normální hmotnost Nadváha Obezita 9. třída chlapci 68 23 9 9. třída dívky 87 12 1 7. třída chlapci 71 25 4 7 třída dívky 83 12 5 5. třída chlapci 72 11 12 5. třída dívky 91 9 % % 4% 6% 8% % Srovnání výskytu nadváhy a obezity v i s národním vzorkem 14 (v %) % 3 Chlapci 3 Dívky 25 13 13 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 14
Stravovací zvyklosti Snídaně v pracovních dnech Pravidelná snídaně je významným prediktorem zdravé výživy dětí 25. Procento mladých lidí, kteří snídají, se s věkem snižuje 26. Nepravidelná snídaně má vliv na kognitivní funkce jednotlivce, ovlivňuje jeho schopnost učit se, vede ke zvyšování tělesné hmotnosti i hladiny cholesterolu a tuků v krvi 19, přičemž u dětí se významně zvyšuje riziko vzniku obezity. Častější vynechávání snídaně a posun posledního jídla do pozdních večerních hodin pozorujeme častěji u obézních dětí. Naopak u dětí, které snídají pravidelně, je pravděpodobnost vzniku obezity nižší. Pravidelné snídání u dětí v i klesá s věkem, u dívek je ale pokles výraznější. Zatímco v pátých třídách pravidelně snídá 69 % dívek a 57 % chlapců, v devátých třídách klesá pravidelné snídání u dívek na 48 % a u chlapců na 53 %. Ve srovnání s národním vzorkem nacházíme významný rozdíl zejména u dívek ve prospěch chrudimských. Děti, které uvedly, že snídají každý den během všedních dní (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída Snídaně během pracovních dní (každý den, v %) 9 8 7 6 5 4 3 48 3 4 5 6 7 8 9 % Chlapci Dívky 53 57 57 63 59 56 54 69 6 Dívky Chlapci Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 15
Stravovací zvyklosti Konzumace ovoce Na základě doporučení WHO se za dostačující považuje denní konzumace alespoň 2 3 porcí ovoce a zeleniny 27. Část odborníků na zdravou výživu doporučuje konzumovat ovoce nebo zeleninu dokonce minimálně 5krát denně. Dostatečný příjem zeleniny a ovoce, jako potravin s nízkou energetickou hodnotou a vysokým obsahem živin, je významný i z hlediska prevence obezity 28. Každodenní konzumace ovoce u dětí je všeobecně na velmi nízké úrovni. Zatímco v páté třídě konzumuje pravidelně ovoce 5 % dětí, v devátých třídách je to již pouze % chlapců a 39 % dívek. Chlapci pravidelně konzumují ovoce signifikantně méně často než dívky. Ve srovnání s národním vzorkem jsou na tom co se týká konzumace ovoce děti z i mírně lépe. Konzumace ovoce každý den (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída Srovnání každodenní konzumace ovoce s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 29 % Chlapci Dívky 4 42 32 33 35 39 3 4 5 6 7 8 9 5 5 Dívky Chlapci Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 16
Stravovací zvyklosti Konzumace zeleniny Problematika konzumace zeleniny u dětí a mládeže se v současnosti stále více dostává do popředí zájmu odborníků i společnosti. Význam zeleniny ve výživě dětí a mládeže spočívá ve vysokém obsahu vitamínů, minerálních a jiných látek, které příznivě ovlivňují fyziologické procesy v organismu člověka. Ze zdravotního hlediska je u zeleniny zvláště významný obsah vlákniny a vitamínů, nejvíce vitamínu C, provitamínu A a kyseliny listové. Z minerálních látek je to železo, vápník, draslík, hořčík a mangan 29. Konzumace zeleniny každý den (v %) Věk Dívky Chlapci 9. třída 23 19 7. třída 23 17 5. třída 45 37 3 4 5 6 7 8 9 Každodenní konzumace zeleniny u dětí v i klesá s věkem, přičemž velká většina dětí v tomto ohledu neplní mezinárodní doporučení. Děti zároveň konzumují zeleninu méně často ve srovnání s ovocem. Při srovnání dat s národním vzorkem nenacházíme u dětí v i statisticky významné rozdíly. Srovnání každodenní konzumace zeleniny s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 % Chlapci Dívky 31 31 23 24 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 17
Stravovací zvyklosti Konzumace sladkostí Konzumace energeticky bohatých a výživově méně hodnotných pokrmů, jako jsou sladkosti a jídla typu fast-food, mohou narušit pravidelnost stravovacího režimu a příjmu řádných plnohodnotných jídel 3. Ve vyspělých západních zemích, zejména v USA, jsou tyto potraviny ve velké míře příčinou nárůstu obezity a zhoršování některých ukazatelů zdravotního stavu 31. Tradiční sladkosti nejsou pro výživu dětí vhodné. Obsahují chemicky zpracovaný cukr a velké množství tuků. Jelikož neobsahují ani žádné výživné látky, znamenají pro organismus tzv. prázdné kalorie. Výzkumy dokazují, že děti, které konzumují sladkosti po hlavním jídle a zároveň se málo pohybují, mají tendenci chovat se podrážděně, až agresivně 32. Dívky napříč věkovými kategoriemi konzumují sladkosti signifikantně více často ve srovnání s chlapci. Je tomu tak také při srovnání s národním vzorkem. Naopak konzumace sladkostí u chlapců je napříč věkovými kategoriemi relativně nízká, pouze u chlapců v devátých třídách se zvyšuje. V porovnání s národními daty však chlapci konzumují sladkosti signifikantně méně často. Konzumace sladkostí každý den (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída Srovnání každodenní konzumace sladkostí s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 11 % Chlapci Dívky 21 16 22 26 31 Dívky 3 4 5 6 7 8 9 22 26 12 Chlapci Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 18
Stravovací zvyklosti Konzumace slazených nápojů Pití slazených nápojů se podílí na zvyšování výskytu nadváhy a obezity u dětí 33. V kombinaci se sladkými jídly vede k vyplavení inzulinu s následným rychlým poklesem glykémie, což se může projevit poruchou pozornosti a únavou 34. Kromě toho, příjem slazených nápojů a jiných cukrů spolu s nedostatečnou dentální hygienou vede ke zvýšenému riziku zubního kazu 35. K nápojům nevhodným pro děti patří sladké až přeslazené nápoje, tekutiny s nadměrným obsahem povzbuzujících látek (tzv. energy drinky) a sycené nápoje. Každodenní pití slazených nápojů uvedlo přibližně 16 % chlapců a 12 % dívek. Chlapci v pátých a sedmých třídách pijí slazené nápoje signifikantně častěji než dívky, u žáků devátých tříd je tomu naopak. Ve srovnání s národním vzorkem vykazují děti z i mírně lepší výsledky. Konzumace slazených nápojů každý den (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída Srovnání každodenní konzumace slazených nápojů s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 7 16 11 12 16 21 3 4 5 6 7 8 9 % Chlapci Dívky 18 16 15 12 Dívky Chlapci Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 19
Stravovací zvyklosti Dentální hygiena Na tvorbě zubního kazu a onemocnění periodoncia se kromě vrozené predispozice podílí i fyzikální forma v jaké jsou přijímány sacharidy. Příjem nápojů má na vznik zubního kazu menší vliv než příjem tuhých potravin obsahujících cukry. Riziko kazivosti zubů je možné výrazně snížit správnou dentální hygienou a omezením množství a frekvence konzumace sladkých jídel 36. Pozornost by se měla zaměřit na správnou metodu čištění zubů a udržování zdravých dásní. Všeobecně se doporučuje čistit si zuby alespoň dvakrát denně 36. Čistý chrup bez zápachu je motivačním činitelem pro pravidelnou dentální hygienu. V péči o chrup se odráží i sociální úroveň prostředí, ze kterého dítě vychází 37. Většina dětí napříč věkovými kategoriemi si čistí zuby častěji než jednou denně. Výskyt pravidelného čištění zubů je signifikantně vyšší u dívek oproti chlapcům. Při srovnání dětí s národním vzorkem nenacházíme žádné významné rozdíly. Děti, které uvedly, že si čistí zuby častěji než jednou denně (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída 75 7 3 4 5 6 7 8 9 Srovnání čištění zubů dětí v i s národním vzorkem 14 (v %) % Chlapci Dívky 79 83 9 8 65 63 7 6 5 4 3 59 6 Dívky Chlapci 82 9 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15
Pohybová aktivita Každodenní pohybová aktivita - MVPA Každodenní pohybová aktivita (střední intenzity MVPA) je u adolescentů spojena s celou řadou zdravotních přínosů 38,39 a má pozitivní vliv také v oblasti školního výkonu a kognitivních funkcí 4,41. Zároveň je prokázán značný zdravotní efekt MVPA pro rizikové skupiny mládeže s již rozvinutou nadváhou, obezitou či hypertenzní nemocí 42. Mezinárodní doporučení WHO pro tuto věkovou kategorii jsou stanovena na 6 minut pravidelné pohybové aktivity denně 43. Mladí lidé, kteří toto doporučení splňují, jsou zároveň s vyšší pravděpodobností aktivní v dospělém věku 44. Většina dětí napříč věkovými kategoriemi neplní pohybová doporučení stanovená WHO. Pohybová aktivita se s věkem snižuje, výjimku tvoří pouze chlapci v devátých třídách, kteří se zdají být aktivnější ve srovnání se chlapci v sedmých třídách. Výskyt pohybové aktivity MVPA dle počtu dnů (v %) 9. třída chlapci 9. třída dívky 7. třída chlapci 7. třída dívky 5. třída chlapci 5. třída dívky Srovnání plnění pohybových doporučení dětí v i s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 Ani jeden den 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 dní 6 dní 7 dní 1 5 5 7 11 15 9 17 14 16 11 18 % Chlapci Dívky 24 22 19 19 17 11 14 21 21 12 16 % % 4% 6% 8% % 18 15 11 17 12 23 7 12 13 7 13 7 31 24 26 15 17 12 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 21
Pohybová aktivita Pohybová aktivita vysoké intenzity - VPA Zatímco otázka zaměřená na MVPA poskytuje spíše obrázek o celkovém objemu pohybové aktivity podle mezinárodních doporučení, sledování intenzivní pohybové aktivity (VPA) výslovně zahrnuje pohybové aktivity volnočasového, rekreačního, či sportovního charakteru 45. Stejně jako u MVPA, byla také u adolescentů splňujících doporučení pro pohybovou aktivitu vysoké intenzity prokázána vyšší zdatnost, nižší zastoupení tělesného tuku, nižší hodnoty krevního tlaku 46,47 a celkově nižší riziko celé řady chronických onemocnění 48. Většina současných autorů doporučuje pohybovou aktivitu vysoké intenzity alespoň 4krát za týden 49. Pravidelné pohybové aktivitě vysoké intenzity se alespoň 4krát za týden věnuje přibližně 4 % chlapců a 3 % dívek. Nejvíce pohybové aktivity vysoké intenzity vykazují chlapci v devátých třídách. Při srovnání s národním vzorkem nenacházíme statisticky významné rozdíly. Pohybová aktivita vysoké intenzity VPA (v %) Srovnání pohybové aktivity vysoké intenzity s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 nikdy jedenkrát měsíčně 2-3krát týdně každý den 9.dívky 5 8 9 9.chlapci 7.dívky 7. chlapci 5. dívky 5.chlapci 8 8 8 11 16 9 7 11 12 2 12 16 12 3 % Chlapci Dívky 43 42 34 31 19 13 7 24 16 23 28 méně než jedenkrát měsíčně jedenkrát týdně 4-6krát týdně % % 4% 6% 8% % 29 32 32 21 18 24 17 14 16 12 12 12 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 22
Pohybová aktivita Motivace k pohybové aktivitě (PA) Individuální motivační faktory hrají klíčovou roli pro realizaci PA a mohou významně pomoci při objasňování pohybového chování mladých lidí 5. Ranná adolescence je zároveň věkové období, ve kterém dochází k významnému poklesu PA ve většině zemí Evropy 51. Motivy vedoucí mladé lidi k PA se v různých zemích významně liší 52. Jejich sledování na národní úrovni je tak z důvodu tvorby efektivních intervencí a programů 53 zaměřených na zvýšení úrovně PA důležité. Mezi nejčastější důvody pro pohybové a sportovní aktivity ve volném čase u dětí v i patří: užít si zábavu, vídat se s kamarády a zlepšit své zdraví. Naopak nejméně důležitým motivem k pohybové aktivitě je vyhrát. Podíl dětí, které hodnotily vybrané důvody k realizaci PA jako velmi důležité nebo docela důležité (v %) 9.dívky 9.chlapci 7.dívky 7.chlapci 5.dívky 5.chlapci Hlídat si svou váhu Vídat se s kamarády Zlepšit své zdraví Vyhrát 31 Užít si zábavu 34 37 41 54 52 65 75 78 87 83 87 9 93 85 9 93 94 94 96 96 97 95 96 96 99 97 98 99 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 23
Pohybová aktivita Sportovní preference Znalost sportovních preferencí je důležitá z hlediska vytváření podmínek směrem k aktivnímu životnímu stylu 54 a výzkum v oblasti sportovních preferencí může usnadnit práci učitelů v rámci školních vzdělávacích programů 54. V oblasti sportovních preferencí v letních měsících napříč věkovými kategoriemi převažuje plavání. U dívek je to potom jízda na kole, tanec, běh či volejbal. U chlapců potom fotbal, jízda na kole, běh či parkour. V zimních měsících patří mezi nejčastěji preferované pohybové aktivity lyžování, bruslení, běh, snowboarding a u chlapců hokej. TOP sportovních/pohybových aktivit v létě dle pohlaví bez udání pořadí Dívky Plavání Tanec Běh Tenis Volejbal Badminton In-line Jezdectví Turistika Basketbal Chlapci Fotbal Jízda na kole Plavání Běh Basketbal Volejbal Tenis Florbal Badminton Parkour Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 24
Pohybová aktivita Vhodnost okolí bydliště pro pohybovou aktivitu Prostředí pro pohybovou aktivitu v okolí bydliště jako jsou hřiště, parky, zelené plochy apod., hrají ve vztahu k úrovni pohybové aktivity velmi důležitou roli 55. Vytvářením vhodných podmínek a prostředí lze ovlivnit úroveň pohybové aktivity obyvatel v daném místě, zejména pak u dětí 56. Okolí bydliště je klíčové pro aktivní, méně strukturované a méně formální hry dětí s důležitým přesahem pro uspokojení sociálních potřeb dětí 57. Poskytuje bezplatné příležitosti pro pohybovou aktivitu bez nutnosti dalších ekonomických výdajů na sportovní a volnočasové kroužky, současně také rodiče nemusí zajišťovat dětem do těchto kroužků dopravu 58. Jako nebezpečné vnímá okolí místa svého bydliště přibližně 7 % chlapců a 9 % dívek. Rozdíly mezi pohlavími jsou statisticky významné pouze u žáků sedmých tříd. Ve srovnání s národním vzorkem nejsou rozdíly statisticky významné. Podíl dětí vnímajících okolí svého bydliště jako nebezpečné (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída 5 6 7 9 9 12 Dívky Chlapci 3 4 5 Srovnání vnímání okolí s národním vzorkem 14 (v %) % Chlapci Dívky 5 4 3 6 6 7 9 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 25
Volný čas Sledování televize Pohybová inaktivita je jednou z klíčových determinant nadváhy a obezity školních dětí 59. Sledování televize spolu se sezením u počítače a při učení patří mezi nejčastěji uváděné inaktivní chování u českých adolescentů. U českých adolescentů se nicméně struktura sedavého (inaktivního) chování za posledních let změnila. Sledování televize bylo z části nahrazeno sezením u počítače 6. Sledování televize považují Pratt, Macera a Blanton 61 za hlavní ukazatel sedavého způsobu života nejen u dětí a mládeže. Přijatelná denní doba sledování televize by neměla přesahovat 2 hodiny denně 62. Většina dětí v i s výjimkou dívek v pátých třídách tráví u televize více času, než doporučují odborníci. Nejvíce času u televize tráví děti v sedmých třídách (67 % chlapců a 63 % dívek). Děti v i tráví u televize mírně více času ve srovnání s národním vzorkem. Čas strávený u televize (v %) 9. třída chlapci 9. třída dívky 7. třída chlapci 7. třída dívky 5. třída chlapci 5. třída dívky Srovnání podílu dětí plnících doporučení 2 hodiny pro sledování televize (v %) 9 8 7 6 5 4 3 méně než 2 hodiny 2-3 hodiny 4-5 hodin 6 a více hodin 41,5 32,5 36,7 46,1 47,9 % Chlapci Dívky 45 38 42 47 6,5 43,4 45,1 48,3 36,8 34,2 22,4 13,3 11,8 8,2 13,4, 11,7 3,3 14,5 5,3,8 % % 4% 6% 8% % 9,6 2,6 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 26
Volný čas Hraní počítačových her V posledních desetiletích dochází k celosvětovému poklesu PA dětí a mládeže, který je provázen nárůstem pohybové inaktivity a zvyšujícím se výskytem dětské nadváhy a obezity 63,64. Za posledních deset let byl u českých adolescentů zjištěn nárůst času stráveného u počítače, který také koresponduje s nárůstem počtu domácností s počítačem a internetovým připojením 6. Čas strávený sezením u televize, počítače, nebo při učení, patří mezi nejčastěji udávané sedavé chování například v České republice, Maďarsku, Španělsku nebo Finsku 65,66,6. Nepřetržité sledování televize či monitoru počítače by nemělo překročit 2 hodiny denně 6. Hraní počítačových her 2 a více hodin denně ve všední dny tvoří náplň volného času u přibližně 7 % chlapců v devátých a 6 % chlapců v sedmých třídách. Celkově u chlapců hraní počítačových her roste s věkem, u dívek je trend spíše opačný. Dívky naopak tráví více času na internetu a sociálních sítích. Ve srovnání s národním vzorkem nacházíme významný rozdíl u hraní počítačových her u dívek ve prospěch dívek z i. Hraní počítačových her ve všední dny (v %) 9. třída chlapci 9. třída dívky 7. třída chlapci 7. třída dívky 5. třída chlapci 5. třída dívky méně než 2 hodiny 2-3 hodiny 4-5 hodin 6 a více hodin 31,6 39,8 53,4 73,3 8,3 9,2 Srovnání podílu dětí, které hrají počítačové hry 2 a více hodin denně ve všední dny (v %) 39,5 34,9 26, 18,4 15,7 13,3 12,3 15,8,5 % Chlapci Dívky 9 8 7 59 59 6 5 4 25 3 18 7,3 9,6 11,7 % % 4% 6% 8% % 8,2 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 27
Volný čas Účast na organizovaných volnočasových aktivitách Způsob trávení volného času dětí a mládeže hraje důležitou roli z hlediska psycho-sociálního vývoje dětí a aktivní trávení volného času je zároveň jejich důležitou determinantou zdravého a aktivního životního stylu 52. Účast na volnočasových aktivitách (pohybového charakteru) významně ovlivňuje existující institucionální prostředí, veřejné politiky, ale například také hodnoty a tradice dané kultury 67. Z hlediska účasti na organizovaných volnočasových aktivitách dominuje u chlapců participace na organizovaných týmových sportovních aktivitách, u dívek je to pak navštěvování ZUŠ. Podíl dívek, které se věnují týmovým sportům, je výrazně nižší než u chlapců. V obecné rovině účast na organizovaných volnočasových aktivitách klesá s věkem sledovaných dětí. Účast na organizovaných volnočasových aktivitách dle pohlaví (v %) Dívky Pohlaví Chlapci Týmové sporty 34 48 Individuální sporty 32 31 ZUŠ 53 Mládežnické organizace 13 12 Zájmové kroužky 18 18 Setkávání v kostele 5 3 4 5 6 7 8 9 Účast na organizovaných volnočasových aktivitách dle věku (v %) Ročník: 5.třída 7.třída 9.třída 41 Týmové sporty 43 4 41 Individuální sporty 34 32 49 ZUŠ 37 25 16 Mládežnické organizace 13 9 25 Zájmové kroužky 21 8 Setkávání v kostele 9 5 3 4 5 6 7 8 9 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 28
Volný čas Čas strávený s rodinou Rodina jako primární sociální skupina je určujícím prostředím výchovy dětí a zásadně se podílí na formování jejich osobnosti 68. Společné trávení volného času v rodinách dále souvisí s aspekty rodinného fungování, jako jsou životní spokojenost či soudržnost rodiny 69. Způsob, jakým dospívající tráví volný čas, je jedním z významných kritérií, která charakterizují jejich životní styl i životní styl jejich rodiny. Přirozeným způsobem se v něm odráží jejich individuální a rodinné možnosti a cíle, kulturní klima, hodnoty, zájmy a zvyklosti referenčního prostředí. Způsob trávení volného času dětí je podmíněn jejich možnostmi a zkušeností, která se formuje především v rámci rodiny 7. Nejčastější aktivitou, které děti uvádí v rámci společně stráveného času s rodinnou, je společné jídlo a sledování televize. Sportovní aktivity společně s rodiči provozuje pravidelně přibližně třetina dětí v pátých a devátých třídách. S věkem společné trávení času s rodiči přirozeně klesá. Aktivity s rodiči jednou týdne a častěji dle pohlaví (v %) Pohlaví Dívky Chlapci Sledování TV 6 57 Společné jídlo 56 64 Procházky 19 21 Společenské akce 11 23 Sport 18 22 3 4 5 6 7 8 9 Aktivity s rodiči jednou týdne a častěji dle věku (v %) Ročník 5.třída 7.třída 9.třída Sledování TV 67 55 52 Společné jídlo 63 48 69 Procházky 37 18 7 Společenské akce 29 15 7 Sport 16 33 33 3 4 5 6 7 8 9 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 29
Užívání tabákových výrobků Zkušenost s kouřením tabáku Užívání tabáku, především ve formě kouření cigaret, představuje v současnosti ve světě jednu z nejvýznamnějších prevencí omezitelných příčin předčasné ztráty zdraví. Podle oficiálních informací WHO 71 umírá ročně na následky užívání tabáku 5,4 milionu lidí, a to především v důsledku kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění. Rozšíření zkušenosti s kouřením a experimentování s cigaretami u adolescentů poukazuje na vysokou míru společenské tolerance užívání tabáku a jeho snadné dostupnosti u dětí a mládeže. Ranná zkušenost s kouřením tabáku a jeho pravidelné užívání v dětském věku jsou významnými faktory ovlivňující výskyt pravidelného kouření v dospělosti. Zkušenosti s užívání tabákových výrobků roste s věkem. V devátých třídách má zkušenosti s užíváním tabáku přibližně 45 % dětí. Při srovnání s národním vzorkem je podíl dětí v i, které mají zkušenosti s kouřením tabáku obdobný, jako průměrná data z celé ČR. Podíl dětí, které uvedly, že už někdy kouřily tabák (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída 7 15 22 32 46 43 3 4 5 6 7 8 9 Srovnání podílu dětí, které už někdy kouřily tabák s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 Dívky 3 3 29 26 Chlapci % Chlapci Dívky Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 3
Užívání tabákových výrobků Kouření tabáku alespoň jednou za týden Podíl dětí, které uvedly, že kouří tabák alespoň jednou za týden (v %) Týdenní interval je pro kouřící v dětském věku spojen s relativně vysokou pravděpodobností vzniku pravidelného návyku včetně všech psychosociálních souvislostí. Kouření v tomto intervalu významně koresponduje s kouřením v dospělosti 72. Vedle přímého negativního vlivu na zdraví souvisí kouření dospívajících dětí a mládeže s dalším rizikovým chováním, zejména s pitím alkoholu, nevhodnými způsoby stravování a nedostatečným pohybem. Kouření tabáku zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany a užívání jiných nelegálních drog 73,74. 9. třída 7. třída 5. třída Dívky Chlapci 7 11 2 1 3 4 5 Pravidelné kouření cigaret se prakticky nevyskytuje u žáků pátých a sedmých tříd. V devátých třídách pravidelně kouří tabák přibližně 7 % dívek a 11 % chlapců. Ve srovnání s národním vzorkem je podíl dětí, které pravidelně kouří tabákové výrobky nižší, a to zejména u dívek. Srovnání podílu chrudimských dětí, které nejméně jednou za týden kouří tabák s národním vzorkem 14 (v %) % Chlapci Dívky 5 4 3 8 8 5 3 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 31
Konzumace alkoholu Konzumace alkoholu za posledních 3 dní Podíl dětí, které uvedly, že během posledních 3 dní minimálně jednou pily alkohol (v %) Pravidelná konzumace alkoholu u adolescentů, definovaná jako pití během uplynulého měsíce, je zároveň ukazatelem dostupnosti alkoholických nápojů v této věkové skupině. Představuje však také riziko vzniku problémového pití a může mít zdravotně-společenské následky zejména v důsledku rizikového chování pod vlivem alkoholu 75. Věk 9. třída 7. třída 5. třída Dívky Chlapci 56 57 23 26 11 25 3 4 5 6 7 8 9 Výskyt respondentů, kteří uvedli, že konzumovali alkohol v posledních 3 dnech, signifikantně roste s věkem. Chlapci v devátých třídách uvedli konzumaci alkoholu v 57 %, dívky v 56 %. Při srovnání s národními daty z roku 14 je užívání alkoholických nápojů za posledních 3 dní vyšší u chlapců i dívek. Pití alkoholu v posledních 3 dnech ve srovnání s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 % Chlapci Dívky 32 36 25 31 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 32
Konzumace alkoholu Opilost za posledních 3 dní Pravidelné intenzivní pití vedoucí k opilosti je nejnebezpečnější formou konzumace alkoholu u adolescentů. Vyžaduje pozornost i vzhledem k vysokému riziku vzniku závislosti na alkoholu 76,77. Za posledních 3 dní se v i opilo přibližně jedno z deseti dětí, v devátých třídách jsou to přibližně 2 z dětí. Rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou statisticky významné. Chlapci i dívky v i zároveň v indikátoru opilosti kopírují národní vzorek z roku 14. Podíl dětí, které uvedly, že se během posledních 3 dní minimálně jednou opily (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída 1 7 9 Dívky Chlapci 3 4 5 6 7 8 9 Pití alkoholu v posledních 3 dnech ve srovnání s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 % Chlapci Dívky 9 9 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 33
Konzumace alkoholu Opilost v průběhu života Podíl dětí, které uvedly opilost alespoň dvakrát za život (v %) Opakovaná konzumace alkoholu vedoucí k opilosti poukazuje u adolescentů na osvojování si praktik nebezpečného nárazového pití. Čím častěji dochází k opilosti, tím je větší riziko poškození zdraví zapříčiněného rizikovým chováním, tj. zejména úrazy, jakož i sexuálně přenosnými nemocemi 78. Kromě toho významná část nechtěných těhotenství během adolescence je důsledkem sexuálních kontaktů v opilosti 79. Věk 9. třída 7. třída 5. třída Dívky Chlapci 28 33 7 5 3 4 5 6 7 8 9 Rovněž v parametru opakované opilosti v průběhu života nejsou mezi dětmi z i a národním vzorkem z roku 14 statisticky významné rozdíly. V i se alespoň dvakrát za život opilo přibližně 28 % dívek a 33 % chlapců v devátých třídách. Opilost alespoň dvakrát za život ve srovnání s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 % Chlapci Dívky 14 16 12 12 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 34
Užívání nelegálních drog Zkušenost s užíváním marihuany Užívání konopí, nejčastěji ve formě kouření marihuany, představuje nejrozšířenější druh nelegální drogy 8. V České republice je marihuana třetí nejvíc užívanou návykovou látkou, hned po tabáku a alkoholu. Ze získaných poznatků lze soudit, že pro žáky vyšších ročníků základní školy je marihuana relativně dostupná 3. Výskyt zkušeností s užíváním marihuany je možné považovat za ukazatel informující o celkové společenské situaci v oblasti nelegálních drog a jejich rozšířenosti. I když ojedinělé užití marihuany nemusí zapříčinit poškození organismu, její pravidelné užívání je spojené s mnoha zdravotními následky 81. Kromě toho, užívání konopí představuje u adolescentů bránu k užívání jiných drog, což také zvyšuje společenskou závažnost této problematiky 8. Přibližně 22 % chlapců a 16 % dívek v devátých třídách má zkušenost s užíváním marihuany. Přibližně každý desátý žák deváté třídy užívá marihuanu pravidelně. Rozdíly oproti národnímu vzorku jsou signifikantní u dívek ve prospěch dívek z i. Zkušenost s užíváním marihuany v životě dle počtu dní u žáků devátých tříd (v %) dní a 5 Dívky 4 6-19 dní 6 Chlapci 6 Srovnání deváťáků, kteří uvedli, že v životě alespoň jednou zkusili marihuanu s národním vzorkem 14 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 3-5 dní 1-2 dny 2 2 5 % Chlapci Dívky 24 24 22 7 5 15 16 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 35
Užívání nelegálních drog Zkušenost s užíváním marihuany I když se užívání konopí (marihuany), jako nejčastější nelegální drogy, často považuje za relativně bezpečné, asi u % uživatelů vzniká somatická závislost, která se projevuje nutkavým pocitem potřeby drogy a abstinenčními příznaky po jejím vysazení. Pravidelné užívání marihuany může spustit projevy psychických onemocnění. U uživatelů jsou častěji přítomné deprese, oslabené kognitivní funkce a narušený sociální vývoj. Kouření marihuany zanechává kromě toho dlouhodobé následky na dýchacích orgánech. Vzhledem k velmi vysokému obsahu dehtu v kouři se předpokládá ještě výraznější karcinogenní efekt než u tabákových cigaret. Zatím existuje jen málo epidemiologických studií, které by přesně stanovily míru tohoto rizika 81. Užívání konopí u adolescentů také představuje bránu k užívání jiných nelegálních drog a má souvislost s jejich celkovým rizikovým chováním 81. Patnáctiletí respondenti, kteří uvedli užívání marihuany v posledních 3 dnech, dle četnosti (v %) 6 a vice dní 3-5 dní 1-2 dny 1 1 1 Srovnání dětí, které uvedly, že v posledních 3 dnech alespoň jednou užily marihuanu s národním vzorkem 14 (v %) % Chlapci Dívky 2 3 3 Dívky Chlapci,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Za posledních 3 dní užilo marihuanu přibližně 7 % chlapců a 4 % dívek v devátých třídách. Také v tomto indikátoru vycházejí chrudimské děti mírně lépe. 8 9 7 4 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 36
Šikana a kyberšikana Šikana Výskyt šikany na školách negativně ovlivňuje psychosociální stav, životní spokojenost a zdraví 82 a to jak u jejích obětí, tak v některých aspektech u agresorů. O šikanování mluvíme, když žák nebo skupina žáků říká nebo provádí ošklivé a nepříjemné věci jinému žáku (žákyni). Za šikanování považujeme i to, když nějaký žák soustavně rýpe nebo dráždí jiného žáka takovým způsobem, který tento žák nemá rád. Nejvyšší výskyt šikany byl zaznamenán u chlapců v pátých třídách, s věkem zároveň výskyt šikany u chlapců klesá. Ve srovnání s národním vzorkem z roku 14 se výskyt šikany u dětí v i významně neliší. Výskyt šikany 2x měsíčně a častěji ve srovnání s národním vzorkem 14 (v %) % Chlapci Dívky 6 7 5 2 Děti, které uvedly, že byly v posledních pár měsících šikanovány 2krát měsíčně nebo častěji (v %) Věk 9. třída 7. třída 5. třída Věk 9. třída 7. třída 5. třída 2 3 1 3 6 13 Dívky Chlapci 3 4 5 6 7 8 9 Nepříjemné e-maily, SMSky, odkazy na profil nebo na chat, www stránky (v %) 2 2 2 4 4 Dívky Chlapci 3 4 5 Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 37
Referenční seznam 1. WHO (4). WHO Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health. Copenhagen: Autor. 2. Currie, C., Zanotti, C., Morgan, A., Currie, D., de Looze, M., Roberts, C., Samdal, O., Smith, O. R. F., Barnekow, V. (12). Social determinants of health and well-being among young people. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: International report from the 9/ survey. Copenhagen: World Health Organization. 3. Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., & Csémy, L. (11). Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 4. Bjorner, J. P., Kristensen, T. O., Orth-Gomer, K., Tibblin, G., Sullivan, M., & Westerholm, P. (1996). Self-rated Health. A Useful Concept in Research, Prevention and Clinical Medicine. Forskningsrådsnämnden. Uppsala: Ord & Form AB. 5. Benjamins, M. R., Hummer, R. A., Eberstein, I. W., Nam, C. B. (4). Self-reported health and adult mortality risk: an analysis of cause-specific mortality. Social Science and Medicine, 59(6), 1297-136. 6. Burstroem, B., & Fredlund, P. (1). Self-rated health: is it a good predictor of subsequent mortality among adults in lower as well as in higher social classes? Journal of Epidemiology and Community Health, 55(11), 836-84. 7. Ilder, E.L., & Benyamani, Y. (1997). Self-rated health and mortality: a review of twenty-seven community studies. Journal of Health and Social Behaviour, 38(1), 21-37. 8. Pavot, W. G., & Diener, E. (1993). Review of the Satisfaction with Life Scale. Psychological Assessment, 5(2), 164-172. 9. Edwards, L. M., & Lopez, S. J. (6). Perceived family support, acculturation, and life satisfaction in Mexican American youth: A mixed-methods exploration. Journal of Counselling Psychology, 53(3), 279-287.. Gohm, C., Oishi, S., Darlington, J., & Diener, E. (1998). Culture, parental conflict, parental marital status, and the subjective well-being of young adults. Journal of Marriage and the Family, 6(2), 319-334. 11. Ravens-Sieberer, U., Kokonyei, G., & Thomas, C. (4). School and health. In C. Currie et al., (Eds.) Young people s health in context: international report from the HBSC 1/2 survey. WHO policy series: health policy for children and adolescents. Issue 4. Denmark: Copenhagen, World Health Organization. 12. Zullig, K. J., Valois, R. F., Huebner, E. S., Oeltmann, J. E., & Drane, J. W. (1). Relationship between perceived life satisfaction and adolescents substance abuse. Journal of Adolescent Health, 29(4), 279-288. 13. Thome, J., & Espelage, D. L. (4). Relations among exercise, coping, disordered eating, and psychological health among college students. Eating Behaviors, 5(4) 337-351 14. Mytton, J., Towner, E., Brussoni, M., & Gray, S.(). Unintentional injuries in school -aged children and adolescents: Lessons from a systematic review of cohort studies. Injury Prevention, 15(2), 111-124. 15. Sleet, D. A., Ballesteros, M. F., & Borse, N. N. (). A Review of unitentional injuries in adolescents. Annual Review of Public Health, 31(4), 195-212. 16. WHO (8). European Report on Child Injury Prevention. Copenhagen: World Health Organization. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 38
Referenční seznam 17. Haugland, S., Wold, B., Stevenson, J., Aaroe, L. E., & Woynarowska, B. (1). Subjective health complaints in adolescence a cross national comparison of prevalence and dimensionality. European Journal of Public Health, 11(1), 4-. 18. Ravens-Sieberer, U., Kokonyei, G., & Thomas, C. (4). School and health. In C. Currie et al., (Eds.) Young people s health in context: international report from the HBSC 1/2 survey. WHO policy series: health policy for children and adolescents. Issue 4. Denmark: Copenhagen, World Health Organization. 19. Torsheim, T., & Wold, B.(1). School-related stress, school support and somatic complaints: a general population study. Journal of Adolescent Research, 16(3), 293 33.. Krilov, L. R., Fisher, M., Friedman, S. B., Reitman, D., & Mandel, F. S. (1998). Course and outcome of chronic fatigue in children and adolescents. Pediatrics, 2(2), 36-366. 21. Hansen, E. H., Holstein, B. E., Due, P., & Currie, C. E. (3). International survey of self-reported medicine use among adolescents. The Annals of Pharmacotherapy, 37(3), 361-366. 22. Currie, C., Gabhainn, S. N., Godeau, E., Roberts, Ch., Smith, R., Currie, D., Picket, W., Richter, M., Morgan, A, & Barnekow, V. (8). Inequalities in young people's health. Health behaviour in school-aged children (HBSC) study: International report from the 5/6 survey. Denmark: Copenhagen, World Health Organization. 23. Jannssen, I., Katzmarzyk, P. T., Boyce, W. F., Vereecken, C., Mulvihill, C., Roberts, C., Currie, C., Pickett, W., & The Health Behaviour in School-Aged Children Obesity Working Group. (5). Comparison of overweight and obesity prevalence in schol-aged youth from 34 countries and their relationships with physical activity and dietary patterns. Obesity Reviews, 6(2), 123-132. 24. Vignerová, J., Humeníkova, L., Brabec, M., Riedlová, J., & Bláha, P. (7). Long-term changes in body weight, BMI, and adiposity rebound among children and adolescents in the Czech Republic. Economic and Human Biology, 5(3), 49-425. 25. Keski-Rahkonen, A., Kaprio, J., Rissanen, A., Virkkunen, M., & Rose, R. J. (3). Breakfast skipping and health-compromising behaviors in adolescents and adults. European Journal of Clinical Nutrition, 57(7), 842-853. 26. USDHHS (U.S. Department of Health and Human Services) (). Preventing chronic diseases: Investing wisely in health: Preventing dental caries with community programs. Washington, DC: US Government Printing Office. 27. Resnicow, K. (1991). The relationship between breakfast habits and plasma cholesterol levels in schoolchildren. Journal of School Health, 61(2), 81-85. 28. WHO (4). WHO Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health. Copenhagen: Autor. 29. Pařízková, J. (). Nutrition, physical activity, and health in early life (2nd ed.). Boca Raton, FL: Taylor & Francis Group. 3. Babinská, K., Vitáriušová, E., & Rosinský, J. (7). Stravovací řežim školákov na Slovensku. Pediatria pre praxi, 7(4), 218-2. 31. Jurkovičová, J. (5). Vieme zdravo žiť? Výskyt rizikových faktorov kardiovaskulárnych chorôb v slovenskej populácií a možnosti prevencie. Bratislava: Univerzita Komenského. 32. Wender, E. H., & Solanto, M. V. (1991). Effects of sugar on aggressive and inattentive behavior in children with attention deficit disorder with hyperactivity and normal children. Pediatrics, 88(5), 96-966. Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i - 15 39