zodp. projektant: ing. arch. D. Vaníčková ing. arch. D. Vaníčková doprava: ing. R. Michlík Aloise Hanuše 182 inž. sítě: ing.j.javůrek, V.Kašpar JABLONNÉ NAD ORLICÍ investor: OU BYSTŘEC datum: květen 2012 měřítko: ÚZEMNÍ STUDIE BYSTŘEC- FANOUŠKOVO T E X T O V Á Č Á S T A
Úvod Předmětem řešení územní studie je prostor jižně od centra obce Bystřec, mírně svažitý pozemek se severní orientací, ale s dobrou dostupností do základních zařízení občanského vybavení v obci. Lokalita byla vymezena jako zastavitelná plocha 7a-Bv, 7b-Bv a 7c-Ds v Územním plánu Bystřec, který byl vydán 13.11.2008 usnesením č. 52/2008. Podmínkou změny ve využívání území bylo zpracování územní studie pro předmětnou lokalitu. Na svém zasedání dne 19.5.2011 se obecní zastupitelstvo rozhodlo zadat zpracování požadované studie. Impulsem bylo získání západní části lokality do vlastnictví obce. Zadání územní studie bylo zpracováno Městským úřadem Žamberk, odborem regionálního rozvoje a územního plánování, Masarykovo náměstí 166, 564 01 Žamberk v říjnu roku 2011. 1.Vymezení řešené plochy Řešeným územím je plocha o výměře 2,11 ha, situovaná ve střední části obce Bystřec, na okraji zastavěného území. Z jihu je lokalita ohraničena stávající místní komunikací vedenou ve směru východ západ, ve směru sever jih procházejí oběma okraji lokality dvě účelové komunikace, zpřístupňující lesní a zemědělské pozemky v této části obce. Území navazuje na plochy venkovského bydlení v obci, v minulosti bylo zahájeno oboustranné obestavění místní komunikace realizace jednoho rodinného domu. Identifikace dotčených parcel v katastrálním území Bystřec: Parcelní číslo Kultura Vlastnictví 1745/1 Zahrada Obec Bystřec 1745/2 Zahrada Obec Bystřec 1744/2 Orná Obec Bystřec 1744/1 Trvalý travní porost Obec Bystřec 1703/2 Zahrada Krátký Pavel, Pardubice 1703/1 Zahrada Krátký Pavel, Pardubice 1703/5 Zahrada Krátký Pavel, Pardubice 1703/7 Ostatní plocha Hrdinovi, Bystřec 355 3523/1 Ostatní plocha Krátký Pavel, Pardubice 3523/2 Ostatní plocha Filipová Helena, Jamné n.o Hanyšová Marie, Výprachtice 1679/5 Zahrada Filipová Helena, Jamné n.o Hanyšová Marie, Výprachtice 1679/7 Orná Filipová Helena, Jamné n.o Hanyšová Marie, Výprachtice 1682 Zahrada Filipová Helena, Jamné n.o Hanyšová Marie, Výprachtice
S řešením územní studie byli vlastníci seznámení na schůzce na Obecním úřadě Bystřec, konané dne 11. dubna 2012. 2.Podmínky pro vymezení a využití pozemků S cílem zajistit efektivní využití řešeného území byly vymezeny následující stavební pozemky: Číslo stavebního pozemku Navrhované využití Výměra (m 2 ) 1 Objekty bydlení 1066 2 Objekty bydlení 1155 3 Objekty bydlení 1260 4 Objekty bydlení 1006 5 Objekty bydlení 1002 6 Objekty bydlení 1313 7 Objekty bydlení 1133 8 Objekty bydlení 1146 9 Objekty bydlení 935 10 Objekty bydlení 1030 11 Objekty bydlení 1244 12 Objekty bydlení 933 13 Objekty bydlení 1354 14 Objekty bydlení 1200 15 Objekty bydlení 1008
V souladu se zpracovanou územní studií se zpřesňují regulativy schválené pro plochu Bydlení následujícím způsobem: BYDLENÍ - VENKOVSKÉHO TYPU Hlavní využití: - objekty určené pro bydlení izolované rodinné domy - Přípustné využití: - objekty pro chov drobného hospodářského zvířectva - objekty pro skladování produktů zemědělské výroby stodoly - oplocené i neoplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační i užitkovou - sady - přístupy k jednotlivým stavbám a komunikační plochy kolem těchto staveb, včetně potřebných parkovacích míst - objekty a liniové stavby sítí technického vybavení, které je potřebné pro funkci daného území - stavby pro podnikatelskou činnost v oboru nevýrobních a opravárenských služeb - objekty pro individuální rekreaci pouze ve formě rekreačních domků - zařízení veřejného ubytování do cca 10 osob - vodní toky a plochy - parkovací místa pro návštěvníky podnikatelských zařízení - hřiště pro rekreační tělesnou výchovu, dětská hřiště, jejich umístěním nesmí být narušena kvalita obytného prostředí sousedních pozemků realizovat oplocení, výsadbu izolační zeleně - maloobchodní prodej potravin nebo smíšeného zboží - plocha musí být dopravně napojena přímo z hlavní sběrné komunikace v území tak, aby nedocházelo k nárůstu dopravy v obytném území Nepřípustné využití: - výrobní a skladovací objekty - dálnice a rychlostní silnice - vysokotlaký plynovod a elektrické vedení velmi vysokého napětí - objekty pro školství a kulturní zařízení s produkcí obtěžující hlukem - zařízení veřejného stravování a ubytování nad 10 osob a hostinská činnost 3.Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb Stavební čáry, hranice - nově budované objekty v území budou volně řazeny podél komunikace, pravidelná uliční zástavba nebude využívána - závazná stavební čára není stanovena, objekty rodinných domů budou osazeny na vzdálenost minimálně 5m od hranice veřejného prostranství - stavba na parcele bude orientována hřebenem rovnoběžně s osou přilehlé komunikace s možným natočením podle ideálního oslunění stavby - stavby při uličním oplocení vyjma garáží a přístřešků pro automobily nejsou přípustné Výška zástavby - maximálně jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví Střechy - nepřípustné je využití cizích výrazných barev, např. zelené, modré a modrošedé
Architektonické řešení - architektonické a hmotové řešení objektů nesmí narušit charakter a měřítko obce. Nová zástavba by měla být řešena objekty obdélného půdorysu, případně obdélného s dvorním křídlem; je přípustná realizace dřevěných srubových staveb ovšem pouze z hraněného řeziva Oplocení - použité skladebné prvky oplocení musí být jednoduché a musí být v souladu s vlastní architekturou domu ( materiál, barevné provedení). Uliční oplocení bude přetržité s možností průhledu. Výškové úrovně podezdívek volit do 0,45 m ( pokud nevyrovnávají terén), výškové úrovně plotů do 1,5 m včetně zídek. Úrovně plotů musí u sousedů navazovat, v případě svažitého terénu je třeba aby oplocení i podezdívka sledovaly sklon terénu, schodovité ploty nepůsobí příznivě. Branky a vjezdové brány umístěné v uliční čáře musí být otevíratelné dovnitř domovního prostoru. Vedle klasických typů oplocení je doporučováno použít také okrasné živé ploty, stříhané nebo volně rostoucí. Nejsou vhodné kovové ozdobné ploty Koeficicent zastavění pozemků - udává přípustný počet m 2 zastavěné plochy na m 2 pozemku a je maximálně 30% Minimální výměra pozemků - cca 1000 m 2 ; z důvodu vymezení pravidelných hranic pozemků dvě stavební parcely mají výměru o cca 70 m 2 menší 4.Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury 4.1 Doprava Širší vztahy Řešená lokalita se nachází na jižním okraji obce Bystřec, vpravo od III/31115 (směr Verměřovice-Výprachtice), na úrovni křižovatky sil. III/31115 + III/31113 (směr Jablonné n/o). Silnice III/31115 je trasována ve směru západovýchodním a propojuje významnější silniční tahy. Na tuto silnici je napojen systém místních komunikací, kde jedna z křižovatek těchto MK je přímým napojovacím místem nově navržené lokality zóny RD. Místní komunikace zajišťují přímou obsluhu objektů. Zájmové území ohraničuje ze severní strany místní komunikace (s ojedinělými, na tuto MK napojenými, stávajícími RD), z jižní, západní a východní strany pak jsou volné pozemky, zemědělsky využívané. Stávající stav Vlastní pozemky určené k zastavění jsou v současné době volné (louky), v zájmovém prostoru se nenacházejí žádné stavby a objekty, které by bylo nutno odstranit. Před zahájením stavby bude provedeno sejmutí ornice. Kvalita této ornice a její
snímaná tloušťka, není v současné době známa bude vyhodnoceno na základě inženýrskogeologického (či případně pedologického) průzkumu lokality. Zájmový prostor není v současné době žádným způsobem napojen na systém dopravního schématu v širším území. Situační řešení Pro zpracování dokumentace byl využit digitální mapový podklad předaný objednavatelem. Situační řešení je patrné ze situace, kde je dokumentován rozsah zpevněných ploch v zájmovém území. Dopravní napojení řešené lokality na stávající komunikační síť je navrženo ze stávající křižovatky místních komunikací v severozápadní části zájmového území. Navržen je nový (čtvrtý) paprsek této křižovatky. Toto místo napojení budoucí zóny RD nejlépe odpovídá systému založených MK, konfiguraci stávajícího terénu a optimalizuje toto místo z hlediska minimalizace zemních prací v místě napojení a zejména bezpečnosti silničního provozu. V té souvislosti bude nutno provést i úpravy tvaru stávající křižovatky takovým způsobem, aby směrové i výškové řešení této křižovatky (s nově navrženým paprskem) odpovídalo parametrům ČSN. Pro zajištění dopravní obsluhy obytné zóny je na vjezdu (nový paprsek křižovatky) navržena dvoupruhová obousměrná komunikace v šířce min. 5,5 m. Tento úsek navržen o délce cca 15 m. Druhý úsek, navazující na úsek první, přejde do obousměrného jednopruhového jízdního pruhu v š. 4,5 m v celém pokračování zóny. Délka tohoto druhého úseku navržené komunikace je 170 m. Celková délka navržené komunikace je pak 190 bm. Na konci úpravy (ve východní části lokality) je navrženo úvraťové obratiště s návrhovými prvky pro otočení vozidel pro svoz odpadu, hasičských vozidel apod. Ve vlastní obytné ulici je navržena zklidněná komunikace v šířce 4,5 m s parkovacím pruhem pro osobní automobily v šířce 2,0 m. Na konci úpravy bude zajištěna možnost plynulého případného pokračování zóny (ve výhledu) směrem k přístupové komunikace k usedlosti v Kotli. Vlastní obratiště je umístěno v poloze stávající polní cesty (severojižní orientace), kdy tato cesta bude rovněž na novou úpravu napojena. Uliční prostor bude vymezen hranicemi přilehlých oplocených parcel. Šířka veřejného uličního prostoru je navržena 8,0 m. V místě napojení nového paprsku křižovatky jsou poněkud nepříznivé zemní figury, které neumožňují zajištění dostatečných rozhledových poměrů v tomto místě. Aby byly zajištěny nezbytné parametry na vjezdu do zóny dle podmínek ČSN (zajištění rozhledových polí na budoucím sjezdu, podélný sklon nivelety budoucí obslužné komunikace, apod.) bude nutno provést úpravy zemních figur v místě vjezdu. Pro zajištění výše uvedených aspektů bude provedeno odebrání zemin, zemní figury budou vysvahovány, v místě rozhledových polí budou pokáceny stromy, jež jsou s nimi v kolizi. V grafické části návrhu je v předmětném území zakreslena plocha rozhledového trojúhelníka, ve vymezené ploše není možné umisťovat překážky vyšší než 0,7 m nad úroveň jízdního pásu. Z hlediska intenzit dopravy v širším okolí předmětného území se konstatuje, že se
jedná o koncové úseky místních komunikací s minimální intenzitou provozu, avšak s kvalitním živičným krytem. Jedná se převážně o dopravu cílovou (dopravní obsluha nemovitostí RD + polnosti), doprava tranzitní je zanedbatelná. Výstavba předpokládané zony RD tuto intenzitu významně nezvýší. Pro zvýšení kvality dopravního napojení zájmové oblasti je navrženo doplnění výhybny, případně dle možností i rozšíření vozovky na stávající příjezdové jednopruhové obousměrné komunikaci. Navržena je výhybna v prostoru stávajícího nezpevněného vjezdu na pozemek na začátku komunikace za mostem. Propojení centra obce pro pěší dopravu bude zajištěno po stávajících místních komunikacích. V celé obci na místních komunikacích komunikace pro pěší absentují. S výstavbou nového chodníku jako propojení navržené zóny s centrem obce se neuvažuje. Podmínkou je však zachování stávajícího pěšího propojení v samostatné trase, které vede po soukromých pozemcích východně řešeného území. Toto propojení bude mít hlavní význam při pohybu obyvatel východní části lokality do centra obce. Vzhledem k charakteru území (pobytová funkce převládá nad funkcí dopravní), je zájmové území uvažováno jako obytná zóna. V každém místě navržené obytné ulice bude zajištěn průjezdný prostor o šířce minimálně 3,5 m, tento prostor umožňuje průjezd vozidel, která se v obytné ulici budou vyskytovat, včetně vozidel pro svoz odpadků, vozidel hasičského sboru, stěhovacích vozů apod. Těmto vozidlům budou rovněž přizpůsobeny poloměry směrových a nárožních oblouků. Na navržené komunikace budou napojeny jednotlivé vjezdy na všechny nové parcely. V dalším stupni PD (DUR) bude návrh - z hlediska Vyhl. č. 398/2009 Sb. (O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbarierové užívání staveb) - detailně propracován. Předpokládá se vybavení začátku a konce úpravy úpravami z reliefní dlažby (signální a varovné pásy, zajištění vodících linií, apod.). Zemní figury budou vysvahovány, volné plochy budou ozeleněny, provedeny budou následné sadové úpravy. Dopravní značení : Místo napojení nové úpravy na místních komunikacích leží v zastavěné části obce. Na vjezdu do obytné zóny se předpokládá osazení svislého dopravního značení č. IP 26a "Obytná zóna" a IP 26b "Konec obytné zóny". Kromě toho bude vjezd do zóny zvýrazněn stavebně takovým způsobem, který jednoznačně upozorní na změnu dopravního režimu (zpomalovací příčný práh, změna krytu zpevněných ploch). Doporučuje se provedení vybavení vlastní napojovací křižovatky dopravním značením tak, aby byl jednoznačně deklarován hlavní směr přednosti dopravy (bude dořešeno v dalších stupních PD). Doprava v klidu Velký důraz je v rámci návrhu kladen na parkování a odstavování vozidel. Odstavování vozidel bude realizováno na vlastních pozemcích. V profilu obytné ulice budou navržena parkovací stání pro návštěvníky, případně pro dočasné odstavení vozidel obyvatel zóny. Místa určená pro stání vozidel budou dostatečně patrná ze stavebního uspořádání ulice, budou rovněž odlišeny jinou barvou povrchu.
Funkční skupina Vzhledem k charakteru území (pobytová funkce převládá nad funkcí dopravní), je zájmové území uvažováno jako obytná zóna. Ve smyslu ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), funkční skupina D 1, charakteristika smíšený provoz chodců a vozidel. Výškové řešení Výškový návrh je limitován výškami stávajících zpevněných ploch a objektů a především výškami vlastního terénu, kterému byl přizpůsoben situační návrh. Celá lokalita má svažitý charakter ve směru severojižním, k místní komunikaci. Navržené podélné a příčné sklony budou v souladu s minimálními a maximálními hodnotami dle ČSN 73 6110. Základní příčný sklon komunikací je navržen 2 %. Podélné sklony se v členitém území budou blížit sklonům maximálním. Návrh výškového řešení musí respektovat ustanovení Vyhlášky č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Zpevněné plochy v profilu obytných ulic jsou navrženy v jedné výškové úrovni, nadvýšení obrubníků bude provedeno pouze při ohraničení zelených ploch. Výškový návrh zpevněných ploch bude proveden v dalším stupni PD. Na všech přechodech pěších tras přes vozovku v zájmové oblasti bude provedeno bezbariérové řešení obruby (výška obruby 2 cm) a jednotná úprava pro nevidomé. Odvodnění zpevněných ploch Odvodnění zpevněných ploch bude provedeno příčným a podélným sklonem do nově navržených uličních vpustí a odvodňovacích žlabů zaústěných do dešťové kanalizace případně vsakovacích vpustí. Na vjezdu do zóny bude příčně osazen odvodňovací žlab, který zachytí povrchové vody a zabrání jejich stékání z nově připojené zóny na místní komunikaci (jeho odvodnění bude provedeno buď do dešťové kanalizace nebo vsaků). Návrh dešťové kanalizace je popsán v samostatné části této PD. Dimenzování konstrukcí zpevněných ploch Návrh konstrukce zpevněných ploch bude proveden dle TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací, kdy základním požadavkem je zajištění E def,2 = min. 45 (30) MPa na úrovni pláně komunikací. V dalším stupni PD bude nutné prověřit geologické podmínky v zájmové lokalitě a v návaznosti na ně případně uvažovat s úpravou podloží. Konkrétní návrh a posouzení skladby vozovek bude proveden v dalších stupních projektové dokumentace. Návrh konstrukce vozovky dopravního prostoru bude odpovídat předpokládanému zatížení vozidly (vozidlo pro svoz odpadků, stěhovací vůz apod.), u upravovaných stávajících cest bude nutné počítat s pojezdem lesní nebo zemědělské techniky. Druhy použitých stavebních materiálů budou přizpůsobeny prostředí obytné zóny, krytová vrstva je uvažována z betonové dlažby, popř. živice. Na závěr stavebních prací, po očištění volných ploch od stavebních zbytků a po
urovnání terénu, bude provedeno rozprostření ornice v tloušťce min. 15 cm na nezpevňovaných plochách a její osetí travním semenem. Pro tento účel bude použita ornice skrytá v rámci přípravných prací a deponovaná na staveništi. 4.2 Vodní hospodářství Úvod Záměrem investora je výstavba 15 RD v nově navržené zástavbě na jižním okraji intravilánu obce Bystřec. Zástavba je uvažována podél nově navrhované komunikace roštového typu v délce cca 275 m s dvojím kolmým napojením na stávající komunikaci. Tato dokumentace řeší zásobování vodou, plynofikaci a odkanalizování navržené zástavby. VODOVOD Stávající vodovod Stávající nadřazený vodovod LT DN 100 je realizován jižně podél stávající komunikace. Jedná se o zásobovací řad jižní části obce. Tlakové poměry jsou ovlivňovány vodojemem Bystřec (250 m 3, dno 575,00 m n.m.). Z tohoto vodovodu DN 100 je po konzultaci se správcem sítě navrženo napojení uvažované zástavby. Zástavba je výškově situována v rozmezí výškových kót 502 516 m n.m. Vodojem je situován cca 500 m severně obce, pro uvažovanou zástavbu tak lze uvažovat s dostatečným hydrostatickým tlakem jak pro zásobování spotřební vodou, tak pro zajištění požární zabezpečenosti.. Navrhovaný vodovod Vodovod navrhovaný pro potřeby zástavby bude navržen ve funkční vazbě na vodojem Bystřec. Vodovod je navržen odbočením ze stávajícího vodovodu DN 100, je veden v souběhu s ostatními sítěmi v navrhované komunikaci. Pro potřeby zásobení vodou jsou navrženy tyto vodovody Řad A1 DN 90 195,0 m Řad A2 DN 90 75,50 m Hlavní zásobovací řad bude ukončen nadzemním hydrantem ve funkci vzdušníku, v trase budou umístěny další hydranty dle požadavku ČSN 730873. Výpočet potřeby vody
Výpočet potřeby vody je zpracován dle vyhlášky č. 120/2011 Sb. Specifická potřeba vody je uvažována pro bytový fond 96 l/os.den, pro rodinné domy je potřeba navýšena o 1,0 m 3 /r dle odst. 1. pro možnost údržby okolí domu. Koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby vody jsou řešeny dle směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 s vazbou na směrnici č.9/73. A. Potřeba vody pro bytový fond - dle vyhlášky č. 120/2011 60 ob. á 96 l/ob.den 5,76 m 3 /d navýšení 60 ob. á 2,74 l/os.den 0,16 m 3 /d B. Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je započtena poměrná část potřeby jako zvýšeného nároku na vodovodní systém dle uvažovaného počtu obyvatel, potřeba vody je orientačně uvažována dle směrnice č.9/73 60 ob. á 30 l/ob.den 1,80 m 3 /d C. Potřeba vody pro průmysl není v území uvažována D. Potřeba vody pro zemědělství není v území uvažována Nerovnoměrnost spotřeby vody Nerovnoměrnost spotřeby vody je uvažována dle metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro Výpočet potřeby vody (1993). součinitel denní nerovnoměrnosti - k d 1,50 součinitel hodinové nerovnoměrnosti - k h 1,80 Celkové bilance potřeby vody druh spotřeby Q d Q d max Q h max (m 3 /d) (m 3 /d) (l/s) (l/s) obyvatelstvo 5,92 8,88 0,10 0,18 vybavenost 1,80 2,70 0,03 0,05 Celkem 7,72 11,58 0,13 0,23 Bilanční potřeby vody Průměrná potřeba denní 7,72 m 3 /d Průměrná potřeba měsíční 231,60 m 3 /měs Průměrná potřeba roční 2 779,20 m 3 /r
Výpočtové množství 0,13 l/s, 11,58 m 3 /d pro zásobování uvažované zástavby lze zajistit z obecního vodovodu Bystřec. Kapacita vodních zdrojů je dostatečná (cca 3,35 l/s), objem akumulace je i pro navrhovanou zástavbu dostatečný (250 m 3 ). Požární zabezpečenost Požární zabezpečenost je pro lokalitu posuzována dle ČSN 730873 Tabulka 1. a 2.. V území bude zajištěna navrhovaným vodovodem profilu DN 80 (PE 90) mm s osazenými nadzemními požárními hydranty ve vzdálenostech do 200 m od objektu a do 400 m mezi sebou. Dle ČSN bude respektován manipulační prostor okolo hydrantu 3,0 m 2. Tlakové poměry budou zajištěny stávajícím vodojemem Bystřec. Tlakové poměry budou zajištěny tak, aby u nejvzdálenějšího objektu (hydrantu) byl zajištěn min. přetlak 0,20 MPa. Vodovodní přípojky Jednotlivé objekty budou napojeny samostatnými vodovodními přípojkami rpe DN 32/3 (rpe 1 ) se samostatným měřením spotřeby vody. Z hlavního řadu bude odbočení provedeno navrtávkou navrtávacím pasem Hawle Haku se šoupětem. Vodovodní přípojka bude na pozemku ukončena osazením plastové vodoměrné šachty s fakturačním vodoměrem dle požadavku provozovatele vodovodu. KANALIZACE Stávající kanalizace Stávající kanalizace se v území nenachází. Zájmové území je v současné době využíváno jako zelené plochy. Koncepční řešení Koncepčně je kanalizace v celém území navrhována variantně jako oddílná, nebo jednotná s individuelním čištěním. Pro závěry studie lze definovat tyto varianty: 1. splašková kanalizace s čištěním v sídlištní ČOV s přepadem do potoka Bystřec, doplněná o dešťovou kanalizaci pro odvodnění komunikace vyústěnou do potoka Bystřec 2. individuelní čištění odpadních vod v domovních ČOV s přepadem do jednotné kanalizace s vyústěním čištěných a dešťových vod z komunikace do potoka Bystřec 3. akumulaci odpadních vod v nepropustných jímkách (žumpách) s doplněním dešťové kanalizace pro odvodnění komunikace
Dešťové vody ze střech objektů RD budou likvidovány přednostně zasakováním na jednotlivých stavebních pozemcích v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb, resp. vyhl. č. 269/2009 Sb. v platném znění. Kanalizační stoky budou výpočtově dimenzovány na návrhový odtok dešťových vod dle ČSN 756101. Stanovení odtokových množství Množství splaškových vod Množství splaškových vod lze recipročně stanovit z výpočtu potřeby vody. Předpokládaná produkce splaškových vod z řešeného území odpovídá průměrně 7,72 m 3 /d, tj. 0,08 l/s. Množství dešťových vod Výpočet odtoku je řešen dle ČSN 756101 racionální metodou. Intenzita návrhového deště je uvažována pro 15 min. náhradní návrhový déšť o n = 0,5, měřicí stanice Lanškroun. Intenzita náhradního návrhového deště i 15 byla uvažována 137 l/s.ha (Intenzity krátkodobých dešťů, prof. J. Trupl). Odtokový součinitel z jednotlivých ploch byl volen dle ČSN 756101. Pro modelový výpočet je uvažováno s odtokovým množstvím pouze z komunikace, zelené plochy jsou zanedbány. Samostatně bude vyčísleno odtokové množství pro vsak ze střech navrhovaných objektů. Výpočet odtoku je stanoven dle základního vztahu: Q = S i. ß. i Q odtok dešťových vod v l/s S i odvodňovaná plocha v ha ß součinitel odtoku i intenzita směrodatného deště uvažované intenzity p v l/s.ha Druh povrchu Plocha (ha) Odtokový součinitel odtok (l/s) komunikace 0,1518 0,70 14,55 13,10 Objem odtoku (m 3 ) střechy (15ks) 0,1800 0,90 22,19 19,97 Pro potřeby převedení návalového dešťového odtoku z navrhované komunikace v území v množství 22,19 l/s do recipientu je navržena obecní kanalizace DN 250 v celkové délce 113,50 m.
V souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb, resp. vyhl. č. 269/2009 Sb. v platném znění lze kombinovat převod odtoku se zasakováním např. osazením zasakovacích dešťových vpustí, přičemž by kanalizace měla funkci bezpečnostního přepadu. Zasakování dešťových vod z jednotlivých střech RD (odtok 15 x 1,82 l/s) bude řešeno samostatně na jednotlivých stavebních pozemcích v zasakovacích šachtách, studnách, plošným zasakovacím prvkem apod.. Zasakování musí být navrženo na základě hydrogeologického posouzení konkrétní lokality. Technické řešení Splašková a dešťová kanalizace Návrh kanalizace je předmětem variantních řešení v kapitole Koncepční řešení. Jednotlivé komentáře: ad.1.: V případě výstavby splaškové kanalizace bude nutno vybudovat i dešťový systém. Splaškové odpadní vody budou čištěny v sídlištní ČOV (60 EO) a přepad společně s vodami dešťovými vyústěn do potoka Bystřec. Podstatným předpokladem je realizace zástavby najednou, nikoli postupně. Technologie ČOV neumožňuje velké rozkolísání nátoků. Vzhledem k tomu, že z jednání s vlastníky pozemku vyplynulo, že výstavba v území bude probíhat v delším časovém horizontu, nebude možné toto variantní řešení v lokalitě využít. ad.2.: V případě výstavby obecní kanalizace (DN 250 499,0 m), lze tuto využít pro svod čištěných odpadních vod z jednotlivých ČOV. Jednotlivé pozemky lze postupně napojovat, dle realizace RD. Na výústi do recipientu musí být splněny koncentrace zbytkového znečištění dle vl. nař. č. 61/2003 Sb., resp. č. 229/2007 Sb. Na výústi do vodoteče musí být dále řešeno Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových dle 8 odst. 1 písm. c dle z.č. 254/2001 Sb. v platném znění. V souladu s ustanovením vl. nař. č. 416/2010 Sb. lze také řešit soliterní objekty s možností vypouštění odpadních vod do vod podzemních, pouze na základě kladného hydrogeologického posouzení. ad.3.: V případě osazení nepropustných jímek budou tyto osazeny v rámci stavebního řízení u každé nemovitosti samostatně. V komunikaci však musí být vybudována obecní kanalizace pro odvodnění komunikace DN 250 v délce 499,0 m. Dešťové vody ze střech objektů Zasakování dešťových vod z jednotlivých střech RD (8 x 1,82 l/s) bude řešeno samostatně na jednotlivých stavebních pozemcích v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb, resp. vyhl. č. 269/2009 Sb. v platném znění.
4.3 Zásobování plynem Stávající plynovod Stávající STL plynovod dn 50 je veden podél stávající komunikace na severní straně zájmového území. Z tohoto plynovodu jsou napojeny samostatnými plynovodními přípojkami stávající přilehlé nemovitosti. Z tohoto plynovodu bude odbočením napojeno zájmové území. Navrhovaný plynovod Navrhovaný plynovodu bude veden odbočením ze stávajícího plynovodu v souběhu s obecní kanalizací a vodovodem. Plynovod je navržen z potrubí PE 100 SDR 11 dn 63/5,8 v celkové délce 276,50 m. Plynovod bude ukončen 1,0 m za poslední plynovou přípojkou. Trubní materiál pro kompletaci plynovodu a přípojek musí být schválen státní zkušebnou. Použitý materiál v době provádění montážních prací nesmí být staršího data výroby než je skladovací doba udávaná výrobcem. Nejmenší poloměry ohybu potrubí musí odpovídat Technickým pravidlům COPZ G 702 01 ( z 11.3.2003 ). Jednotlivé objekty budou napojeny samostatnými plynovodními přípojkami. STL plynovodní přípojka PE dn 32/3 bude přivedena k hranici pozemku, kde bude umístěn sloupek s hlavním uzávěrem plynu, regulátorem a fakturačním plynoměrem. Od sloupku HUP bude proveden domovní rozvod plynu k jednotlivým nemovitostem. Výpočet potřeby plynu byty v RD 15 á 2,0 m 3/ h 30,0 m 3 /h á 3 000 m 3 /r 45 000 m 3 /r sítě. Celková výpočtová potřeba plynu 30,0 m 3 /h bude zajištěna ze stávající plynovodní 4.4 Elektrorozvody Do rozvoje obce je navrhována realizace 15 RD. Z hlediska zajištění dodávky el. energie, lze předpokládat běžný bytový odběr se stupněm elektrizace B2, tj základní spotřebiče, el. vaření a el. ohřev TUV. Elektrické vytápění je předpokládáno u 3 RD. Očekávaný el. příkon s výše uvedeným vybavením je ve výši 2,5 kw/rd, u el. vytápění 12 kw/rd. Navrhovaná výstavba RD vyžádá si zajištění nesoudobého el. příkonu ve výši cca 40 kw v případě el. vytápění u 3 RD zvýšení o 28 kw. Zajištění odhadovaného el. příkonu, bude řešeno ze stávajícího rozvodu sítě NN, výkonově zajištěné z el. stanic TS 14 a TS 492.
V případě zásobovacích problémů, bude navrhované kabelové vedení zaústěno do TS 14, jako samostatný vývod NN. Návrh řešení Stávající rozvod sítě NN v daném prostoru, je proveden závěsným vedením AES o průřezu 4x70 mm 2 upevněném na betonových stožárech. S ohledem na zajištění zásobování el. energií navrhované výstavby, budou provedeny dva přechody místní sítě NN do kabelového rozvodu navrhované výstavby RD. Přechod do kabelového rozvodu navrhované výstavby, bude proveden v prostoru podpěrných bodů označených písmeny A a B. Navrhovaný kabelový rozvod NN, bude v místě přechodových bodu A a B propojen v rozpojovací kabelové skříni SR 402 se stávající nadzemní sítí NN. Připojení 15 RD na rozvodný systém, bude řešeno zemním kabelovým vedením AYKYs o průřezu 3x120+70 mmª. Trasa kabelového vedení NN, je navržena podél stavebních parcel s minimálním počtem přechodu místních komunikací. Připojení jednotlivých RD na rozvodnou síť bude, řešeno z přípojkových skříní (SS 200). U stavebních parcel č.1 a 12, bude napojení RD provedeno pomocí kabelové skříně SR 301 (pro eventuelní rozpojení sítě). Měření odběru el. energie a přípojkové kabelové skříně, budou situovány vně oplocení RD provozně přístupné z veřejného prostoru. Celková délka kabelového vedení cca 650 m. Předpokládaná úprava místní komunikace v prostoru přechodu A, vyžádá si přeložku podpěrných bodů stávající nadzemní sítě NN. Navrhovaný rozvod NN systému v prostoru výstavby RD musí dodržet ČSN 736005 (Prostorová úprava vedení technického vybavení) tzn., že zemní kabelové vedení bude uloženo dle šíře chodníku minimálně ve vzdálenosti 0,5 m od oplocení a v hloubce 0,35 m. Při přechodu vozovky musí být dodrženo svislé krytí 1 m. V průběhu trasy zemního kabelového vedení NN, dojde ku křižování a souběhu s dalšími sítěmi technického vybavení provozní napětí : délka kabelového vedení: 400/231 V, 50 Hz, AC, TN-C 650 m parcely dotčené výstavbou NN rozvodů: kat. území Bystřec: dotčené parcely: 1636/2, 3513/2, 1703/6, 1703/2, 1744/1, 3524/2,