4. PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V OBCHODĚ Cíl Cílem kapitoly je seznámení studentů se základními právními formami obchodních firem, vymezení pojmů podnikání, kdo je podnikatel, co je hospodářská soutěž, jaké jsou právní formy obchodních firem podle zákona č.513/1991 Sb. (obchodní zákoník) a zákona č.77/1997 Sb. (zákon o státním podniku), živností podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. 4.1 Vymezení základních pojmů Tyto pojmy vymezuje obchodní zákoník v jeho obecné části (zákon č. 513/1991 Sb. po změnách a doplnění ve znění pozdějších zákonů - podle stavu k 1.2.2003). Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé další vztahy, které s podnikáním souvisí. Nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení tohoto zákona, řeší se podle ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších úprav), popřípadě podle obchodních zvyklostí. Podnikáním obecně se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Obchodním podnikáním nebo podnikáním v obchodě jako odvětví národního hospodářství se rozumí tato činnost prováděná v procesu směny zboží, přičemž dochází ke změně vlastníků dané komodity zboží. Podnikatelem podle obchodního zákoníku je: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, např. činnost fyzických osob znalců a tlumočníků ( zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících v platném znění), provozování dráhy a drážní dopravy ( 60 odst. 3. zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách), výzkum, výroba a distribuce léčiv (zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů), činnost autorizovaných obalových společností (zákon č.477/2001 Sb, zákon o obalech) a další fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu Obchodní rejstřík (dále jen OR) je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. 38
Obchodní rejstřík je veden soudem určeným k tomu zvláštním právním předpisem (krajské soudy rejstříkové soudy). Do OR se zapisují: obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon zahraniční osoby ( 21 odst. 4 obchodního zákoníku), fyzická osoba s bydlištěm na území ČR na vlastní žádost, nebo stanoví-li tak zvláštní zákon). OR je každému přístupný, každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy a další. Obchodní rejstřík - podrobněji hlava III obchodního zákoníku. Pozn.: zápisy, změny, výmazy v obchodním rejstříku jsou uváděny v týdeníku Obchodní věstník, který vydává a. s. Economia na základě nařízení vlády. Podnikem (i pro účely obchodního podnikání) se rozumí soubor hmotných (i osobních) a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo mají k tomuto účelu sloužit. Obchodním majetkem: - podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty, které patří podnikateli a slouží (mají sloužit) k jeho podnikání, - (čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých v souvislosti s podnikáním), - podnikatele, který je právnickou osobou, se obchodním majetkem rozumí veškerý jeho majetek, (čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení veškerých závazků). Obchodní jmění : - u fyzické osoby - je to soubor obchodního majetku a závazků v souvislosti s podnikáním - u právnické osoby - je to soubor veškerého majetku a závazků podnikatele. Obchodní FIRMA - rozumí se název, pod kterým je podnikatel zapsán do OR a pod kterým činí právní úkony při podnikatelské činnosti, - u podnikatele nezapsaného v OR - jméno a příjmení, s možností dodatku, který odlišuje - osobu podnikatele nebo druh podnikání. - u právnické osoby - název, pod kterým je zapsána do OR; součástí právnických osob je i - dodatek označující jejich právní formu. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s obchodním firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě (podrobnosti viz obchodní zákoník díl III). 39
Jednání podnikatele: a) fyzická osoba jedná osobně nebo prostřednictvím zástupce, b) právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Obchodní listiny každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle, - podnikatelé zapsaní v OR též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky - podnikatelé nezapsaní do OR též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Prokura - prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc.prokuru lze udělit jen fyzické osobě. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti výrobní, obchodní i technické povahy související s podnikem a mající skutečnou nebo potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu, v příslušných obchodních kruzích nejsou běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje. Podnikání zahraničních osob pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, zahraniční osoby mohou podnikat na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby. Účetnictví podnikatelů podnikatelé jsou povinni vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem: - podnikatelé zapsaní v OR účtují v soustavě podvojného účetnictví o stavu a pohybu obchodního majetku a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a zisku nebo ztrátě podniku, - podnikatelé, kteří nejsou zapsán v OR zpravidla účtují v soustavě jednoduchého účetnictví o příjmech a výdajích, obchodním majetku i o závazcích tak, aby bylo možné zjistit výsledek hospodaření. Mohou účtovat v soustavě podvojného účetnictví, pokud v ní budou účtovat v celém účetním období. Hospodářská soutěž fyzické i právnické osoby (soutěžitelé) mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a k výkonu soutěže se mohou sdružovat. Jsou povinny přitom dbát závazných pravidel a nesmějí účast v soutěži zneužívat. Nekalou soutěží v hospodářské soutěži je jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje ( 44 a další obchodního zákoníku), jde zejména o: 40
1. KLAMAVOU REKLAMU 2. KLAMAVÉ OZNAČOVÁNÍ ZBOŽÍ A SLUŽEB 3. VYVOLÁVÁNÍ NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY 4. PARAZITOVÁNÍ NA POVĚSTI PODNIKU,VÝROBKŮ ČI SLUŽEB JINÉHO SOUTĚŽITELE 5. PODPLÁCENÍ 6. ZLEHČOVÁNÍ 7. SROVNÁVACÍ REKLAMA 8. PORUŠOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ 9. OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ SPOTŘEBITELŮ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. 4.2. Formy obchodních firem Podnikatelské subjekty obchodu mohou své vymezené činnosti realizovat v různých právních formách. V tomto textu je uveden stručný přehled právních forem obchodních firem, jak se s nimi setkáváme v Evropě. Podrobněji se s nimi lze seznámit v obchodním právu. Stručná charakteristika a třídění je vstupem do oblasti integrace obchodu. 1. Podnik jednotlivce je obvyklý pro malou firmu. 2. Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání pod společným názvem a má právní způsobilost: osobní obchodní společnost - členové (všichni nebo někteří) ručí osobně, solidárně a neomezeně celým svým majetkem za závazky společnosti a jejich podíly nemohou být bez souhlasu ostatních společníků převáděny (veřejná obchodní společnost, komanditní obchodní společnost) kapitálové obchodní společnosti společnost ručí za závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti jen do výše svých nesplacených vkladů, které jsou obligatorní, a své podíly mohou převádět (společnost s ručením omezeným, akciová společnost), akcionáři neručí za závazky společnosti. 3. Družstva jsou společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání, kde členové jsou povinni zaplatit členské příspěvky pro zajištění základního jmění v minimální výši 50 tisíc Kč, neručí za závazky družstva. 4. Státní podnik podle zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, který upravuje postavení a právní poměry státního podniku. 5. Formy sdružování tzv. nepodnikové: KONSORCIUM - dočasné sdružení firem nebo osob k provedení jednoho nebo více podnikatelských záměrů, nemá právní způsobilost. 41
KARTEL - dohoda podniků o dodržování určitých podmínek pro provozování vlastní podnikatelské činnosti, podniky zůstávají právně samostatné. HOLDING - mateřská společnost ovládá tzv. dceřinné společnosti nadpolovičním (kontrolním) balíkem akcií. KONCERN - organizačně provázanější forma holdingu (angl. Syndicate) TRUST forma koncentrace, je spjata se ztrátou právní samostatnosti jednotlivých spojených podniků obvykle fúzí, splynutím nebo sloučením. 4.3. Právní formy obchodních společností, družstva Obecná ustanovení Obchodní společnost veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), společnost s ručením omezeným (s.r.o.)a akciová společnost (a.s.) je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zákon nezakazuje. Založení společnosti - společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Společenská smlouva s.r.o. a zakladatelská smlouva a.s. musí být, v případě jediného zakladatele, vyhotovená ve formě notářského zápisu. Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků vložených do společnosti. Povinně se tvoří v k.s., v s.r.o. a v a.s. Vklad společníka tvoří souhrn peněžních i jiných penězi ocenitelných hodnot (zakázáno je provedení práce či poskytnutí služeb), které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání. Nepeněžitý vklad musí být splacen ještě před zápisem výše základního kapitálu společnosti do OR. Vznik společnosti - společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do OR. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění Společnost se zakládá většinou na dobu neurčitou, pokud smlouva výslovně neuvádí omezující dobu. Jednání jménem společnosti před zápisem do OR kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (společně a nerozdílně). 42
Zákaz konkurence ustanovení o jednotlivých společnostech a družstvu určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. V případě porušení tohoto zákazu společnost může požadovat náhradu škody způsobenou porušením tohoto zákazu.ustanovení o zákazu konkurence se vytahují i na osoby, které na základě jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti nebo družstva, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti či družstva. Rezervní fond lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti či družstva. Povinně rezervní fond vytváří společnost s ručením omezeným a akciová společnost z čistého zisku, popř. při vzniku společnosti příplatky společníků nad hodnotu vkladu nebo nad emisní kurs akcií Zrušení a zánik společnosti - společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Společnost se zrušuje: I. uplynutím doby, na kterou byla založena, II. dosažením účelu, pro který byly založena, III. rozhodnutím společníků nebo příslušného orgánu společnosti, IV. rozhodnutím soudu o zrušení společnosti, V. zánikem společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka, rozdělení VI. zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek úpadce VII. nepostačuje k úhradě nákladu konkursu, VIII. zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Také soud může na návrh státního orgánu rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci. Zrušení společnosti může být s likvidací nebo bez likvidace při sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti na jinou právní formu. Po zrušení společnosti pokud majetek společnosti nebyl rozdělen mezi věřitele společnosti (viz výše 6., 7.) se provede likvidace. Po dobu likvidace se používá firma společnosti s dovětkem v likvidaci.. Likvidaci provádí fyzická osoba (likvidátor) pověřená společností nebo soudem. Likvidátora jmenuje statutární orgán Činí pouze úkony spojené s likvidací společnosti (plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost a další). Likvidátor oznámí všem 43
věřitelům skutečnost, že společnost je v likvidaci, aby věřitelé mohli uplatňovat své pohledávky ve lhůtě ne kratší než 3 měsíce. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh rejstříkovému soudu na výmaz společnosti z OR. Přeměny společnosti společnosti se sídlem v ČR mohou být přeměněny následujícím způsobem (předchází zrušení bez likvidace): 1. fúzí: a) sloučením dochází k zániku společnosti(í), jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na jinou nástupnickou společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti b) splynutím - dochází k zániku dvou nebo více společností, jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, 2. převodem jmění na společníka jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v ČR, 3 rozdělením rozdělovaná společnost zaniká, její jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nástupnické společnosti, společníci se stávají společníky nástupnické společnosti, rozdělení se může uskutečnit formou: a) založením nových společností b) sloučením c) nebo kombinací obou forem, 1. za přeměnu se také považuje změna právní formy společnosti právnická osoba nezaniká, její jmění nepřechází na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu nebo na družstvo. Změna právní formy společnosti musí být zapsána do OR. Věřitelé společnosti, která změnila svou právní formu, mohou požadovat poskytnutí dostatečné právní jistoty (obch. zákoník 69f). 44
4.3.1. Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Veřejná obchodní společnost je typická osobní společnost, alespoň 2 osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Obchodní firma musí obsahovat označení veřejnou obchodní společnost nebo zkratkou veř. obch. spol.,nebo v.o.s., popř. obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků postačí dodatek a spol.. Společníkem v.o.s. může být fyzická osoba (dále jen FO) i právnická osoba (dále jen PO). FO musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (viz podkap. 3.5. Živnostenské podnikání). Je-li společníkem PO, práva a povinnosti spojená s účastí ve v.o.s. vykonává její statutární orgán nebo jím pověřený zástupce, který splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti. Založení se realizuje formou společenské smlouvy, která musí obsahovat: 1. obchodní firmu a sídlo společnosti, 2. určení společníků, 3. předmět podnikání. Návrh na zápis společnosti do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Společnost vzniká dnem zápisu do OR. Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. Společník je při plnění svých povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. Společník je povinen splatit svůj vklad v době stanovené ve společenské smlouvě, může do společnosti vložit více vkladů, které se pro výpočet podílu sčítají. Vklady společníků se stávají majetkem společnosti. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci dohodnutých zásad. Společníci mohou ve společenské smlouvě pověřit obchodním vedením společnosti zčásti nebo zcela jednoho nebo více společníků, ostatní pak toto oprávnění pozbývají. Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak (někteří nebo jeden). Veřejná obchodní společnost je čistou formou osobní společnosti. Společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. smlouva jinak. Dělení zisku zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská Zrušení a likvidace společnosti kromě obecně platných případů (viz kap. 3.3.) nastane: 1. výpovědí společníka,byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou 2. soudním rozhodnutím, 45
3. smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic ( dědic se může přihlásit o svoji účast ve společnosti do 1 měsíce od skončení řízení o dědictví), 4. zánikem právnické osoby, která je společníkem, 5. prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků, 6. pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí nebo vydání exekučního příkazu na podíl některého společníka 7. zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, 8. přestane-li společnost splňovat předpoklady k založení v.o.s., 9. z dalších důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Ke zrušení bez likvidace může dojít: fúzí veřejných obchodních společností fúzí v.o.s. s komanditní společností převodem jmění na jediného společníka (například a.s., s.r.o.) rozdělením společnosti změnou právní formy Společnost zaniká ke dni výmazu z OR. 4.3.2. Komanditní společnost (k.s.) Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do OR (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) Práva a povinnosti společníků: k o m p l e m e n t á ř i : 1. alespoň jeden komplementář 2. ručí za závazky společnosti celým svým majetkem 3. jsou oprávněni k obchodnímu vedení společnosti 4. jsou statutárním orgánem společnosti, každý je oprávněn jednat samostatně, není-li ve společenské smlouvě jinak 5. každý má jeden hlas při hlasování, nestanoví-li společenská smlouva jinak 6. pro komplementáře platí zákaz konkurence 7. příslušnou část zisku si dělí stejným dílem nebo podle společenské smlouvy. k o m a n d i t i s t é : 1. alespoň jeden komanditista 2. ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu 3. minimální vklad 5000,-Kč 4. spolurozhodují společně s komplementáři (kromě obchodního vedení) v ostatních záležitostech většinou hlasů 5. jsou oprávněni nahlížet do účetních knih a dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje 6. každý má jeden hlas při hlasování, nestanoví-li společenská smlouva jinak 7. pro komanditisty neplatí zákaz konkurence 46
8. příslušnou část zisku po zdanění si rozdělí v poměru stanoveném ve společenské smlouvě, jinak v poměru výše splacených vkladů 9. ručí za závazky ze smluv jako komplementář,uzavřel-li je bez zmocnění. Obchodní firma (dále jen firma)společnosti musí obsahovat označení komanditní společnost nebo zkratku kom. spol. nebo k. s.. Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář, tj. celým svým majetkem. Společenská smlouva musí obsahovat: 1. firmu a sídlo společnosti 2. určení společníků 3. předmět podnikání 4. určení komplementářů a určení komanditistů, 5. výši vkladu každého komanditisty. Návrh na zápis společnosti do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Na k.s., pokud není jinak stanoveno, se použijí přiměřeně ustanovení o v.o.s. a na právní postavení komanditistů ustanovení o společnosti s ručením omezeným. Zrušení a likvidace společnosti platí obecné podmínky jako pro obchodní společnosti (viz kap. 3.3.).Zanikne-li účast všech komanditistů, komanditní společnost se může změnit bez likvidace po dohodě komplementářů na veřejnou obchodní společnost. Dále platí: - komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit - smrtí komanditisty se k.s. neruší, podíl se dědí, při vyloučení dědění náleží dědicům vypořádací podíl. Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku, přednost mají komandtisté, nestačí-li likvidační zůstatek na dělení, může se dělit jako zisk nebo i jinak (dle společenské smlouvy). Zrušení k.s. bez likvidace: fúzí komanditních společností fúzí komanditní společnosti s v.o.s. převodem obchodního jmění na komplementáře 47
rozdělením k.s. změnou právní formy Zánik společnosti k.s. zaniká ke dni výmazu z OR. 4.3.3. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků (kapitálová společnost). Společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR. Společnost může být založena 1 osobou a může mít maximálně 50 společníků. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci ručí společně a nerozdílně za závazky s.r.o. do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu do OR. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení společnost s ručením omezeným, postačí však zkratka spol. s r.o. nebo pouze s.r.o.. Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200.000,-- Kč, výše vkladu společníků může být pro jednotlivé společníky rozdílná, musí být dělitelná na celé tisíce a musí činit alespoň 20.000,-- Kč. Každý společník se může účastnit pouze jedním vkladem, který se zapisuje do OR. Společenská smlouva musí obsahovat: 1. firmu a sídlo společnosti 2. určení společníků 3. předmět podnikání (činnosti) 4. výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka při založení včetně způsobu a lhůty splacení vkladu 5. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti 6. jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje 7. určení správce vkladu 8. může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci s.r.o. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 %. Celková hodnota splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou předaných nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100.000,-- Kč. Je-li společnost založená jedním zakladatelem, může být zapsaná do obchodního rejstříku, jen když je v plné výší splaceno její základní kapitál. 48
Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být přiložena: společenská smlouva, nebo zakladatelská listina, popřípadě stanovy společnosti, doklad o splnění vkladových povinností členů společnosti a. posudek znalce(ů) a ocenění nepeněžitých vkladů. Práva a povinnosti společníků podrobněji obch. Zákoník 113-124 Společnost vytváří rezervní fond povinně, v době a ve výši určené ve společenské smlouvě. Orgány společnosti Valná hromada je nejvyšším orgánem s.r.o.: rozhoduje o všech důležitých záležitostech společnosti. Valnou hromadu tvoří všichni společníci a každý má 1 hlas na každých 1000 Kč svého vkladu. Svolávají ji jednatelé min. 1x za rok a rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžadujeli zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů. Jednatelé (jeden nebo více) je nebo jsou statutárním orgánem, jsou jmenováni valnou hromadou z řad společníků nebo i jiných fyzických osob. Jednatelská oprávnění může omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Platí pro ně zákaz konkurence, společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje na společníky. Dozorčí rada se zřizuje, stanovuje-li to společenská smlouva, musí mít alespoň tři členy, jsou voleni na valné hromadě, člen dozorčí rady nemůže být jednatelem, vztahuje se na ně zákaz konkurence. Dozorčí rada: 1. dohlíží na činnost jednatelů 2. nahlíží do dokladů (obchodních i účetních) a kontroluje údaje 3. přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty 4. podává zprávy valné hromadě 5. může svolat valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti. 49
Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady. Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné za podmínky splacení všech dosavadních peněžitých vkladů, nepeněžitými vklady již před tímto splacením. O zvýšení i snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada a změna se zapisuje do OR. Zánik účasti společníka ve společnosti může nastat: 1. zrušením účasti společníka soudem 2. vyloučením společníka 3. dohodou o ukončení účasti 4. vypořádáním. Zrušení a likvidace společnosti - k obecně platným případům (viz kap. 3.3.) patří další důvody uvedené ve společenské smlouvě. Zánik společnosti s přechodem obchodního kapitálu na právního nástupce může nastat: 1. fúzí společností s r.o. 2. fúzí s.r.o. s akciovou společností 3. zrušením s.r.o. s převodem jmění na společníka 4. rozdělením společnosti 5. změnou právní formy. Společnost zaniká ke dni výmazu z OR. 4.3.4. Akciová společnost (a.s.) Jmění společnosti je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení akciová společnost, popřípadě zkratky a.s. nebo akc. spol.. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na jejím řízení, na zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akcie mohou být v listinné nebo v zaknihované podobě. Formy akcie (podle převoditelnosti): 1) na jméno listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním, převod musí mít písemnou formu podle stanov příslušné a.s. 2) na majitele (doručitele) akcie na majitele je volně (neomezeně) převoditelná. Podrobněji obch. z. 155 161f. 50
Akcie musí obsahovat: 1) obchodní firmu a sídlo společnosti, 2) jmenovitou hodnotu, 3) označení formy akcie, u akcie na jméno i firmu, název nebo jméno akcionáře, 4) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcií, 5) datum emise, 6) listinná akcie i číselné označení a podpis člena (členů) představenstva. společnosti. Součet jmenovitých hodnot akcií musí odpovídat výši základního kapitálu Druhy akcií (podle ztělesněného práva) * Kmenové (základní, běžné) akcie - s jejich vydáním jsou spojena běžná práva a povinnosti akcionáře (právo podílet se na řízení akciové společnosti, podílet se na zisku formou dividendy a podílet se na rozdělení majetku při likvidaci společnosti) * Zaměstnanecké akcie - jsou spojené s určitými výhodami pro zaměstnance a.s., jejich převoditelnost je pouze mezi zaměstnanci a důchodci společnosti, při úmrtí majitele (ukončení pracovního poměru) zanikají práva ze zaměstnanecké akcie a musí být vrácena společnosti bez zbytečného odkladu. * Prioritní akcie - s jejich vydáním jsou spojená přednostní práva na dividendy (superdividendy) a s nimiž většinou není spojeno právo hlasování na valné hromadě. * Zlatá akcie - akcie se kterou její držitel (FNM, Pozemkový fond) má výhradní postavení při hlasování na valné hromadě i v minoritním postavení. * Dluhopisy může společnost vydávat na základě usnesení valné hromady. S dluhopisy může být spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti. Akcie podle termínu emise: staré jsou vydávány při založení a.s. mladé jsou vydávány při navyšování základního kapitálu a.s. Emisní kurz akcie je částka, za níž a.s. vydává akcie. Emisní ážio je rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií. Založení a vznik společnosti Společnost může být založena jedním zakladatelem, je-li založena právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládá-li společnost jeden zakladatel, podepíše zakladatelskou listinu. Podpisy na zakladatelské listině (smlouvě) musí být úředně ověřeny. 51
Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20,000.000,-- Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2,000.000,-- Kč. Zakladatelská smlouva (listina) musí obsahovat : 2. obchodní firmu, sídlo a předmět podnikání (činností), 3. navrhovaný základní kapitál 4. počet, druhy akcií a jejich jmenovitá hodnota, 5. upisované vklady jednotlivých zakladatelů, 6. nepeněžitý vklad, jeho ocenění znalcem, 7. přibližnou výši nákladů na založení společnosti, 8. určení správce vkladu 9. návrh stanov 10. a další. Akciovou společnost lze založit na základě veřejné nabídky akcií či bez veřejné nabídky akcií. Valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schvaluje orgány a stanovy společnosti. Stanovy akciové společnosti musí obsahovat: obchodní firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání, výši základního kapitálu, způsob splácení akcií, počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, formu a druh akcií, počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování, způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob rozhodování, počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinná jej doplňovat, způsob doplňování, způsob rozdělení zisku a úhrady zisku, důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie, způsob zvyšování a snižování základního kapitálu, postup při doplňování a změně stanov, a další údaje, pokud tak stanoví zákon. Datum vzniku společnosti je určeno dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku vystaví společnost upisovateli zatímní list, který potom vymění za akcie. Upisovatel je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, 52
nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti. Zatímní list je cenným papírem, se kterým jsou spojena práva z akcií (zatímní list dočasně nahrazuje akcie). Orgány společnosti jsou: Valná hromada je nejvyšším orgánem, koná se nejméně jedenkrát za rok, volí svého předsedu, zapisovatele, 2 ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů volí a odvolává představenstvo, rozhoduje také o zvýšení či snížení základního kapitálu. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, řídí činnost společnosti, jedná jejím jménem, rozhoduje ve všech záležitostech. Představenstvo je nejméně 3 členné (fyzické osoby), volí si svého předsedu. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence. Dozorčí rada nejméně 3 členná, počet členů musí být dělitelný třemi, 2/3 členů dozorčí rady je voleno valnou hromadou, 1/3 zaměstnanci, (má-li a.s. více než 50 zaměstnanců), člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou či oprávněnou osobou. Rezervní fond Společnost vytváří rezervní fond v době a ve výši určené stanovami a obch. zákoníkem. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčí-li stanovy nebo obch. zákoník jinak. Zrušení a likvidace společnosti - k obecně platným případům (viz kap. 3.3.) patří další důvody uvedené ve stanovách. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada, zrušuje se: 2. uplynutím doby, na kterou byla založena, 3. dosažením účelu, pro který byla založena, 4. dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, 5. dnem rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, 6. zrušením konkursu,nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu, 7. rozhodnutím společníků nebo orgánu společnosti o sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti nebo její přeměně v jinou formu podnikání. 53
Likvidátora společnosti jmenuje a odvolává valná hromada, likvidační zůstatek se rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zánik společnosti s přechodem obchodního kapitálu na právního nástupce může nastat: 6. fúzí sloučením a.s. 7. fúzí splynutím a.s. 8. fúzí a.s. se společností s.r.o. 9. zrušením a.s. s převodem jmění na akcionáře 10. rozdělení se založením nových právnických osob 11. rozdělení sloučením 12. změnou právní formy společnosti 4.3.5. Družstvo Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných (např. bytových bytové družstvo) potřeb svých členů. Firma družstva musí obsahovat označení družstvo. Družstvo musí mít nejméně pět členů, to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Družstvo je právnickou osobou, za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva (stanovy mohou určit uhrazovací povinnost, která však nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu). Členský vklad je určen stanovami (základní členský vklad), podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu, popř. ve stanovách určené části tohoto vkladu (vstupní vklad).nepeněžité vklady se ocení způsobem, který je určen stanovami. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů. Zapisovaný (do OR) základní kapitál musí činit nejméně 50 000,-Kč. Založení družstva pro založení se vyžaduje konání ustavující schůze družstva, která: určuje zapisovaný základní kapitál schvaluje stanovy volí představenstvo a kontrolní komisi 54
Na ustavující schůzi jsou oprávněni hlasovat osoby, které podali přihlášku do družstva. Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, průběh ustavující schůze se osvědčuje notářským zápisem. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí. Vznik družstva družstvo vzniká dnem zápisu do OR. Návrh na zápis je povinno podat představenstvo, návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva. Před podáním návrhu musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. K návrhu na zápis se přikládá: - stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi a o jejím rozhodnutí - stanovy družstva - doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu. Stanovy družstva musí obsahovat: firmu a sídlo družstva předmět podnikání (činnosti) vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů družstva a družstva k členům výši základního členského, popř. vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání podílu při zániku členství orgány družstva, počet jejich členů, délku jejich funkčního období způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání způsob použití zisku a úhrady případné ztráty tvorbu a použití nedělitelného fondu popř. další ustanovení vyplývající z obchodního zákoníku, např. pracovní vztah člena k družstvu O změně stanov rozhoduje členská schůze. Představenstvo je povinno do 30 od schválení změny stanov uvědomit o tom rejstříkový soud. Vznik a zánik členství Členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Je-li členství podmíněno pracovním vztahem, může se členem stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku. Členství vzniká při založení družstva dnem vzniku, i za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství, popř. jiným způsobem stanoveným zákonem. Podrobnější úpravu členství upravují stanovy. 55
Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu nebo zánikem družstva. Členství fyzické osoby zaniká smrtí, dědic členských práv zůstavitele může požádat družstvo o členství. Členství právnické osoby zaniká vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popř. jejím zánikem. Fondy družstva Družstvo je ze zákona povinno při svém vzniku zřídit a doplňovat nedělitelný fond, který po dobu trvání se nesmí použít k rozdělení mezi členy. Nedělitelný fond ve výši minim. 10% zapisovaného základního kapitálu, doplňuje se nejméně o 10% ročního čistého zisku až do výše poloviny zapisovaného základního kapitálu družstva. Družstvo může zřídit i další fondy podle stanov. Rozdělení zisku na určení zisku, který se má rozdělit se usnáší členská schůze při projednávání řádné roční závěrky (podíl zpravidla poměrem výše splaceného vkladu člena k splaceným vkladům všech členů, popř. i jinak, připouštějí-li to stanovy). Orgány družstva jsou: členská schůze představenstvo kontrolní komise další orgány družstva podle stanov, např. ředitel. Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva. Členská schůze Je nejvyšším orgánem družstva. Schází se ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Do působnosti členské schůze patří: měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat roční účetní závěrku, rozhodovat o rozdělení a užití zisku, o změně základního kapitálu, o splynutí, sloučení, rozdělení družstva, o změně právní formy, o základních otázkách koncepce rozvoje družstva. 56
Představenstvo Řídí činnost družstva a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazené jinému orgánu. Je statutárním orgánem družstva, plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), popřípadě místopředsedu. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva. Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Kontrolní komise Je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Schází se nejméně jednou za tři měsíce a je nejméně tříčlenná. Funkční období členů orgánů družstva určují stanovy, nesmí přesáhnout pět let, členové prvních orgánů po založení jen na období nejvýše tří let. Členové orgánů družstva mohou být voleni opětovně (neurčují-li stanovy jinak). Orgány malého družstva (méně než 50 členů) mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je předseda, popř. další člen pověřený členskou schůzí. Jsou-li členy družstva právnické osoby (méně než 5 členů), způsob rozhodování a statutární orgán určí stanovy. Zákaz konkurence členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem podnikání. Stanovy mohou upravit rozsah zákazu konkurence i jinak. Zrušení, likvidace a změna právní formy družstva Družstvo zaniká výmazem z OR.Zrušuje se usnesením členské schůze nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; dále rozhodnutím soudu, uplynutím doby, na kterou bylo 57