Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 5 Udržitelný rozvoj

Tradice udržitelnosti na území státu Tradice promyšlené ochrany přírody a později životního prostředí, založená na uvědomělých hodnotách, patří v českých zemích k nejstarším v Evropě.

Tradice udržitelnosti na území státu Jošt Lucemburský; Václav IV. a Karel IV. okolo r 1430; Olomoucká právní kniha Václava z Jihlavy

Tradice udržitelnosti na území státu Mimořádný souhrnný význam lesních kultur pro budoucnost, dokázal pochopit a vyváženě legalizovat již Karl IV. svým návrhem Ediktu o ochraně lesů z roku 1350, který se snažil uchovat les bez ohledu na formu vlastnictví pro potřeby budoucnosti, tedy v podstatě ve veřejném zájmu. Edikt předepisoval konkrétní ochranná opatření včetně rozsahu kácení.

Tradice udržitelnosti na území státu Vynikajícím příkladem zásadního a plošně rozsáhlého přetváření krajiny je jihočeské rybníkářství,, které se zásadně rozvíjelo v 16. stol. Tato do značné míry přetvořená krajina zůstává malebná, krásná a přirozená, přesto, že vzrostla její biologická rozmanitost a užitnost pro člověka. Princip trvalé udržitelnosti byl přitom ověřen staletími. Potřeba lidské práce i techniky na jejich provoz je dodnes velmi přiměřená.

Jihočeské rybníky Josef Štěpánek Netolický č. rybníkář, * v 15. st., zač. 16. st. Nejvyšší porybný pánů z Rožmberka na Třeboňsku, 1509 navrhl soustavu jihočeských rybníků se Zlatou stokou. Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan č. rybníkář, * 1535 (?), 1604; regent rožmberských panství, projektant a stavitel jihočeských rybníků (Svět, Rožmberk aj.).

Tradice udržitelnosti na území státu Lesník von Karlowitz působící na území Rakouska a v českých zemích formuloval v roce 1752 jako hospodář a intuitivní přírodovědec požadavek trvale udržitelného růstu, charakterizovaný vyrovnaností, nepřetržitostí a trvalostí. Stanovuje nejen předpoklady pro dynamickou rovnováhu lesa, který tak bude lépe odolávat nepříznivým vnějším vlivům, ale usiluje i o minimalizaci lidské práce, techniky, času i kapitálu, které je nutno k trvalé obnově hospodářského lesa průběžně vynakládat. Postupy šetrné k životnímu prostředí mohou být i ekonomicky efektivnější.

les

Tradice udržitelnosti na území státu Úvahy o uspokojování lidských potřeb způsobem, který není založen na poškozování přírody jsou obsaženy i ve třech patentech Marie Terezie z let 1754 až 1756, které jsou souhrnně nazývané jako tereziánský lesní kodex, který upravuje pravidla hospodaření v lesích.

Tradice udržitelnosti na území státu Obdobné prvky má i souborný lesní zákon z roku 1852 tzv. císařský patent č.250 říšského zákoníku, který stanovuje mnohá promýšlená vyvážená a účinná opatření pro dlouhodobou stabilizaci lesa.

Tradice udržitelnosti na území státu V roce 1816 odpovídá na výzvu Alexandra von Humbolta jako jedna z prvních, skupina českých šlechticů. Humbolt tuší výrobní expanzi a upozorňuje na tlak, jemuž budou vystaveny živočichové rostliny, lesy, krajina a venkov vůbec. V roce 1838 vznikají jako druhé v Evropě první české přírodní rezervace Žofínský prales a Hojná voda v Novohradských horách. K roku 1914 je zákonem ustanoveno 12 přírodních rezervací

Tradice udržitelnosti na území státu V roce 1994 publikoval Josef Vavroušek následující specifičtější vymezení Trvale udržitelný způsob života je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanizmu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě.

Z historie teorie růstu Nestandardní přístup formuluje škola mezí růstu, zejména závěry Římského klubu, který dospěl k názoru, že limity růstu jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí a s toho plynoucí omezené možnosti obživy (D. a D.Medousovi a další 1970). Římský klub rozšiřuje problém i mimo ekonomickou oblast.

Z historie teorie růstu Lze shrnout, že teorie růstu jsou velmi dobrými nositeli myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Předpokládá se zde od samého začátku, že extenzivní rozvoj je trvale nemyslitelný a že se dříve či později neobejdeme bez podstatného zapojení intenzivních faktorů, které vycházejí z prakticky nevyčerpatelných tvůrčích schopností člověka.

Výchozí studijní materiál: Udržitelný rozvoj matematický aparát Mojmír Hájek, Jiří Mihola Statistika 2008/5 s.371 až 393 Abstract: Sustainable development is characterized by three attributes: economic growth, perfection and reliability of the system. Economic growth must be based on qualitative factors comming from unlimited progress of human knowledge. We use production function with total factor productivity, which measures contribution of qualitative factors. High share of total factor productivity in growth of real GDP characterizes intensive growth and hence perfection of the system. Reliability of the system is measured by overall composite indicator, which consits of three pillars: economic, social and environmental. Each pillar is the result of aggregation of partial components. Individual components are measured as deviation of real value from ideal value and then aggregated to the relevant pillar.

Udržitelný rozvoj matematický aparát K tomu aby se nám podařilo udržet jakoukoliv lesní lokalitu v dobrém produkčním stavu trvale, je nezbytné zajistit: stálý, nejlépe kontinuální nárůst přírůstků dřeva, zdokonalování lesního biosystému a jeho stabilizaci v náležitém stavu, aby všechny subsystémy pracovaly v mezích normality, tj. postarat se o zdraví lesa.

Udržitelný rozvoj matematický aparát Pokud budeme na les pohlížet jako na přírodní lokalitu, vystačíme se znalostí přírodních zákonů. Jakmile si uvědomíme, že kultivovaný les se neobejde bez lidí, musíme hlídat i mezilidské vztahy. Pak se již neobejdeme bez monitorování sociálních, výchovných, zdravotních, bezpečnostních, právních a mnohých dalších aspektů.

Vývoj pojmu udržitelnosti. Definice komice OSN pro trvale udržitelný vývoj lidstva v díle Naše společná budoucnost z roku 1987: Trvale udržitelný rozvoj je takový, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Požadavek rovnováhy mezi třemi základními pilíři ekonomickým, sociálním a environmentálním, byl uveden na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002

Vývoj pojmu udržitelnosti. Teorie růstu jsou dobrými nositeli myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Předpokládá se zde od samého začátku, že extenzivní rozvoj je trvale nemyslitelný a že se dříve či později neobejdeme bez podstatného zapojení intenzivních faktorů, které vycházejí z nevyčerpatelných tvůrčích schopností člověka.

Vývoj pojmu udržitelnosti. Myšlenka udržitelného rozvoje vychází z uznání vysoké hodnoty života. Člověk je přitom součástí přírody, z které se nemůže vyčlenit, přičemž musí řešit problém získávání prostředků pro uspokojování svých rozvíjejících se potřeb.

Pilíře Smyslem ekonomie ani ekologie není stanovovat cíle společnosti, ale uznat je a zajišťovat jejich splnění. Jestliže ekonomická optimalizace minimalizuje spotřebu základních zdrojů při dobrém využití stále kvalitnějšího lidského potenciálu, pak smyslem environmentální optimalizace je dosažení těchto cílů při zachování přírodního prostředí. Přitom je nutno respektovat sociální potřeby společnosti.

Vývoj pojmu udržitelnosti. Jakákoliv vážná porucha systému v kterékoliv jeho části může způsobit jeho zhroucení jako celku, pročež je nutno přijmout účinná opatření k zajištění jeho pokud možno bezporuchového chodu.

Definice udržitelnosti. Udržitelný rozvoj je takový, který neohrožuje a neznehodnocuje systém udržení kvalitního života lidské společnosti, a tím dovoluje jeho dlouhodobý nekolizní rozvoj. Vzhledem k vyčerpanosti klasických zdrojů musí jít o rozvoj systému, který sám sebe trvale zdokonaluje a nepodléhá závažným poruchám. Zdokonalování systému je založeno na využívání kvalitativních (intenzivních) faktorů růstu. Bezporuchovost se opírá o včasné monitorování nerovnováh a disproporcí a jejich účinné odstraňování.

Atributy udržitelného vývoje. ekonomický růst, zdokonalování a bezporuchovost systému.

Časový horizont: Trvale udržitelný rozvoj je spojen s dlouhodobým či střednědobým horizontem. To je dáno tím, že vývoj nemůže být zcela rovnoměrný, některé zásadní inovační změny nebo reformy mají ve své podstatě dlouhodobější charakter. Na trajektorii udržitelného růstu se musíme nejdříve dostat a pak se teprve můžeme snažit na ní setrvávat. Jde tedy o dlouhodobou dynamickou rovnováhu.

Monitorování Pro monitorování dílčích poruch a nerovnováh v rámci jednotlivých pilířů lze použít celé baterie dílčích ukazatelů, které lze vhodným způsobem normovat tak, aby vyjadřovaly stupeň ohrožení dané oblasti a aby je bylo možno posléze agregovat do kompozitních charakteristik. To umožňuje sledovat vývoj poruchovosti jednotlivých oblastí, pilířů i celku, a to jak v úrovni, tak v jejich dynamice.

Prostor udržitelného růstu: Protože prvé dva atributy (růst a kvalita růstu) lze zanést do jediného diagramu, lze tak zobrazit prostor trvale udržitelného růstu. Pokud se budou v tomto prostoru nacházet body průměrného meziročního vývoje zemí za tři až pět let, jde o splnění dvou ze tří atributů trvale udržitelného rozvoje. Současně je nutno kontrolovat, zda je v daných mezích i třetí atribut, kterým je souhrnný indikátor poruch.

Udržitelný rozvoj matematický aparát 1,10 izokvanty indexu výstupů I(y) a intenzity i 1,08 1,06 1,04 I(SPF) 1,02 1,00 0,98 0,96 0,96 0,98 1,00 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 I(x)

Komplikace: 1. provázanost dílčích faktorů; 2. časová zpoždění; 3. předisponování pozitivní i jiných dopadů mimo rámec národní ekonomiky; 4. vliv mnohých dílčích kvalitativních faktorů je obtížně měřitelný; 5. realizace bez pragmatických dopadů se neprojeví; 6. na měření má vliv vývoj cen, inflace, nastavení finančních parametrů apod.; 7. zjednodušení měření; 8. vliv některých dílčích kvalitativních faktorů probíhá v cyklech; 9. dílčí kvalitativní faktory působí na různých místech hierarchické struktury ekonomiky a prolínají se napříč ekonomikou.

Souhrnná produktivita faktorů Významným zdrojem ekonomického růstu je vedle práce a kapitálu souhrnná produktivita faktorů. Růst souhrnné produktivity faktorů je výsledkem kvalitativních změn, označovaný rovněž jako intenzívní faktory růstu. Extenzívní faktory pak představují příspěvek růstu práce a kapitálu.

Souhrnné produktivita faktorů Měření souhrnné produktivity faktorů je předmětem zájmu ekonomů i mezinárodních institucí, neboť s širšího pohledu je jedním z indikátorů ekonomické výkonnosti.

Produkční funkce se souhrnným vstupem Jednoduchou úpravou získáme vztah, který lze interpretovat jako agregátní produkční funkci SPF ( t) = Q(t) ( ) N ( t) Q ( t) = SPF ( t). N ( t ) Agregátní produkční funkce se souhrnným vstupem vyjadřuje skutečnost, že množství produktu v čase t je dáno dvěma zásadně odlišnými faktory, které jsou spolu v multiplikativním vztahu.

Multiplikativní vazba indexů I(Y) = I(X)*I(SPF) 4 3,25 2,5 1,75 1 0,25

Dvoufaktorové produkční funkce Tak lze získat tradiční Coob-Douglasovu produkční funkce s technickým pokrokem: Q(t) = SPF(t). L(t) a.k(t) (1-a) Váha α je pracovní elasticita produktu a (1-α) je kapitálová elasticita produktu. Za předpokladu, že mezní produkt faktorů je roven jejich ceně, je pracovní elasticita rovna důchodovému podílu práce a kapitálová elasticita je rovna důchodovému podílu kapitálu.

Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje dynamický parametr intenzity i = lni( ln I( SPF ) SPF ) + lni( N ) dynamický parametr extenzity e = lni( ln I( SPF ) N + ) lni( N )

Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje uvedenými dynamický parametry platí vztah i sgng(spf) + e sgng(n) = 1 nebo l i I + I e l = 1 Tento vztah zajišťuje, aby oba uvažované faktory pokrývaly právě 100 % obou uvažovaných vlivů při zohlednění možnosti jejich protichůdného až plně kompenzačního působení.

Parametr intenzity 0,8 0,4 0-0,4-0,8

Parametr intenzity 0,8 0,6 0,4 0,2 0-0,2-0,4-0,6-0,8

Agregační vztahy poruchovosti systému A ij A statika ij dj = ij hj dj ij dj = 1 m A = a a a a hj a a a a dj kompozitní ukazatel m i Aji j=1 p ( ) A ij = m ( ) ln 1 A ln 1 j= 1 ij ( ) A Aij I I dynamika i i ( ) A = A j ij Ai 1 Ai Ai ( ) = A A j 1 I ( A) = m m I( A i ji j = 1 ) p ( ( ) I i A j ln [ ( )] I A i j = m j= 1 ln ( ) I i Aj

Souhrnný kompozitní ukazatel statika p ( E ) K = (E * P * S) 1/3 p ( P ) p ( S ) = ln 1 = ln 1 ln ( 1 E ) ( E ) + ln ( 1 P ) + ln(1 S) ln ( 1 P ) ( E) + ln( 1 P) + ln( 1 S) ln(1 S ) = ln(1 E) + ln(1 P) + ln(1 S) dynamika ln I( E) p( I( E)) = ln I( E) + ln I( P) + ln I( S) ln I ( ) ( P) p I( P) = I(K) = I(E)*I (P)*I(S) ln I ( E ) + ln I ( P ) + ln I ( S ) ln I ( ) ( S) p( I S ) = ln I ( E ) + ln I ( P ) + ln I ( S )

Podmínky udržitelného růstu Nekořistit. Zdravé životní prostředí. Humánnost a solidarita. Míra reprodukce. Kultivace. Rovnoměrnost. Rovnováha. Otevřenost. Rezervy. Diagnostika. Regulace, řízení, vláda, podnikatelské prostředí.

Kritéria výběru dílčích ukazatelů Informační pokrytí podmínek udržitelného růstu. Dobrá věcná interpretace. Efektivní měřitelnost. Časové řady, historie. Mezinárodní dostupnost. Validita (platnost). Reliabilita (bezchybnost, přesnost). Existence kritické meze.

Dílčí ukazatele ekonomický pilíř Název ukazatele Poznámka 1 Hrubý domácí produkt stálé ceny, ČSÚ 2 Souhrnná produktivita faktorů 3 Produktivita práce a kapitálu výpočet 4 Tvorba hrubého fixního kapitálu výpočet podíl vlivu v %.; výpočet 5 Saldo zahraničního obchodu mld.kč; ČNB 6 Výdaje na výzkum a vývoj % HDP; CES 7 Míra hrubých úspor domácností % HDP; ČSÚ 8 Zaměstnanost %; MF 9 Vládní dluh %HDP; EUROSTAT 10 Inflace %r/r; ČSÚ 11 Energetická náročnost HDP GJ/mil.Kč HDP; MŽP 12 Materiálová náročnost HDP kg/1000 Kč; MŽP 13 Jednotkové pracovní náklady HDP %r/r; ČSÚ

12 Účinnost soudů a policie % obyv.;čnb Dílčí ukazatele sociální pilíř Název ukazatele Poznámka 1 Sociální výdaje % HDP; ČSÚ 2 Průměrný měsíční příjem důchodce Kč/měs; MPSV 3 Výdaje na zdravotnictví % HDP; MŽP 4 Výdaje na školství % HDP; MŽP 5 Nezaměstnaní (pobírající příspěvek) tis.osob;čnb 6 Výdaje na spotřebu mil.kč; MF 7 Výdaje domácností na bydlení % výdajů; MŽP 8 Úspory domácností mil.kč; MF 9 Reálné mzdy a platy mil.kč; MF 10 Očekávaná délka života roky; ČSÚ 11 Chudoba MŽP % osob (st.15 let); MŽP

12 Materiálové využití odpadů mil.kč; MŽP Dílčí ukazatele environmentální pilíř Název ukazatele Poznámka 1 Emise skleníkových plynů mil.t.co 2 ; MŽP 2 Znečištění vzduchu % území; MŽP 3 Znečištění vody mg/l (6 řek); MŽP Spotřeba primárních energetických 4 zdrojů PJ; MŽP 5 Podíl energie z obnovitelných zdrojů % vyrobené energie; ČNB 6 Přepravní výkony v nákladní dopravě 7 Spotřeba průmyslových hnojiv mld.kč s.c.95; Soubor idik. celkem živin; Soubor idik. 8 Spotřeba pesticidů t. účinné látky; MŽP 9 Recyklace odpadu % odpadu; MŽP 10 Podíl ekologického zemědělství % výměr zeměd.půdy; Soubor ind. 11 Výdaje na ochranu životního prostředí mil.kč; MŽP

Průměrná meziroční tempa růstu klíčových položek agregátní produkční funkce a dynamické parametry. Tempa růstu % 95-06 05-00 00-06 1 HDP s.c. G(Y) 2,9 1,5 4,2 2 Práce G(P) -0,1-0,8 0,5 3 Kapitál G(K) 1,8 2,0 1,7 Agregátní 5 vstupy G(X) 0,5 0,3 0,7 6 SPFefektivnost G(SPF) 2,4 1,2 3,4 7 intenzita i 81 78 82 8 extenzita e 19 22 18

Směřování ČR k udržitelnosti. 1,10 Prostor udržitelného růstu 10 % 1,09 tempo růstu 9 % 1,08 HDPs.c. 12 % 8 % I(SPF) 1,07 1,06 1,05 1,04 1,03 1,02 1,01 1,00 2003 2002 1 % 2005 2000 2004 2 % 2006 3 % 11 % 10 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 7 % 6 % tempo růstu 5 % SPF 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % 0,99-1 % 0,98 0,98 0,99 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 I(x) index agregátních vstupů

ČR vývoj, intenzita, extenzita % 7 6 5 4 3 2 1 0 Tempa růstu reálného HDP -1 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006-2 % 100 extenzita 80 intenzita 60 40 20 0-20 -40-60 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006-80

kompozitní ukazatele pilířů souhrnný sociální ekonomický environmentální komp.ukaz. S E P K absolutně - statická úloha 96-00 41% 49% 25% 37% 01-06 46% 51% 35% 44% 96-06 43% 50% 30% 40% podíly vlivu součet 96-00 35% 46% 19% 100% 01-06 35% 41% 24% 100% 96-06 35% 43% 22% 100% příspěvky součet 96-00 13% 17% 7% 37% 01-06 15% 18% 11% 44% 96-06 14% 17,5% 9% 40%

Kompozitní ukazatele pilířů a souhrnný ČR 1996 až 2006 a jeho dvě poloviny. Statická úloha. 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 37% 7,15% 16,86% 12,94% 44% 10,54% 17,79% 40% 8,89% 17,43% 15,31% 14,12% 95-00 01-06 95-06 envirom.p. ekonom.p. sociální p.

kompozitní ukazatele pilířů sociální ekonomický environmentální souhrnný komp.ukaz. S E P K Prům.meziroční tempa růstu - dynamická úloha 96-00 3,91% 2,02% 7,34% 13,80% 01-06 2,52% 0,09% 3,60% 6,30% 96-06 3,21% 1,05% 5,45% 9,99% podíly vlivu součet 96-00 29,67% 15,51% 54,82% 100,00% 01-06 40,71% 1,44% 57,85% 100,00% 96-06 33,21% 10,99% 55,79% 100,00% příspěvky součet 96-00 4,09% 2,14% 7,56% 13,80% 01-06 2,57% 0,09% 3,65% 6,30% 96-6 3,32% 1,10% 5,57% 9,99%

Kompozitní ukazatele pilířů a souhrnný ČR 1996 až 2006 a jeho dvě poloviny. Dynamická úloha. 16% 14% 12% 10% 13,08% 7,56% 9,99% 8% 6% 4% 2% 0% 2,14% 4,09% 0,09% 6,03% 3,65% 2,57% 5,57% 1,10% 3,32% 95-00 01-06 95-06 envirom.p. ekonom.p. sociální p.

Vývoj souhrnného kompozitního ukazatele, ČR za období 1995 až 2006. 50% 48% 46% 45,4% 45,5% 44% 42% 41,0% 41,0% 43,6% 42,9% 43,9% 40% 40,8% 38% 38,1% 36% 34,5% 34% 33,1% 34,8% 32% 30% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Různé možnosti proložení trendu vývojem souhrnného kompozitního ukazatele. 48% K = MNČ váž. vzdáleností K = 0,3334+0,0122*x K = 0,3211+0,1236*log10(x) 48% 46% 44% 44% 44% 45% 46% 46% 44% 42% 42% 42% 41% 42% K 40% 39% 40% 38% 38% 36% 35% 36% 36% 34% 34% 34% 32% 32% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Vývoj kompozitních ukazatelů pilířů,čr za období 1995 až 2006. 58% 56% 54% 52% 50% 48% 46% 44% 42% 40% 38% 36% 34% 32% 30% 28% 55% 53% 53% 53% 52% 51% 53% 48% 49% 45% 48% 45% 49% 47% 47% 46% 46% 42% 42% 43% 43% 43% 40% 38% 36% 34% 35% 35% 34% 33% 30% 29% socialní pilíř 26% 27% ekonomický pilíř 24% 22% 20% 22% environmentální pilíř 21% 22% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vývoj souhrnného kompozitního ukazatele a jeho struktury dle pilířů, ČR za období 1995 až 2006. Statická úloha. 50% environmentální pilíř 45% 40% ekonomický pilíř sociální pilíř 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vývoj souhrnného kompozitního ukazatele a jeho struktury dle pilířů, meziroční indexy za období ČR 1995 až 2005. Dynamická úloha. Spojnicový graf (Tabulka1IndexyKO.sta 1v*10c) 35% tempa růstu K = 0,155-0,0095*x 35% 30% 29,6% 30% 24,4% 25% 23,7% 25% 20% 20% tempa růstu K 15% 10% 13,1% 6,7% 10,9% 15% 10% 5% 5% 0% 1,2% -0,0% -2,2% 0% -5% -4,4% -5% -10% -10% 95-96 96-97 97-98 98-99 99-00 00-01 01-02 02-03 03-04 04-05

Podíly vlivu na vývoj souhrnného kompozit. ukazatele a jeho strukturu dle pilířů, Z meziročních řetězových indexů ČR za období 1995 až 2005. Dynamická úloha. 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% 95-96 96-97 97-98 98-99 99-00 00-01 01-02 02-03 03-04 04-05 -60% environmentální pilíř ekonomický pilíř -80% sociální pilíř -100%

Podíly vlivu na kompozitní ukazatel sociálního pilíře, ČR meziročně za období 1995 až 2005. Statická úloha. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíly vlivu S12 S12 S12 S12 S12 S12 S12 S12 S12 S12 S12 S11 S11 S11 S11 S11 S11 S11 S11 S11 S11 S11 S10 S10 S10 S10 S10 S10 S10 S10 S10 S10 S10 S9 S9 S9 S8 S9 S9 S9 S9 S9 S9 S9 S9 S8 S8 S8 S8 S8 S8 S8 S8 S8 S8 S7 S7 S7 S7 S7 S7 S7 S7 S7 S7 S7 S5 S5 S5 S5 S5 S5 S5 S5 S5 S5 S5 S4 S4 S4 S4 S4 S4 S4 S4 S4 S4 S4 S3 S3 S3 S3 S3 S3 S3 S3 S3 S3 S3 S1 S1 S1 S1 S1 S1 S1 S1 S1 S1 S1 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 S12 S11 S10 S9 S8 S7 S6 S5 S4 S3 S2 S1

Podíly vlivu na kompozitní ukazatel ekonomického pilíře, ČR meziročně za období 1995 až 2005. Statická úloha. Podíly vlivu 100% E9 E9 E9 E9 E9 E9 E9 90% E9 E9 E9 E9 80% E7 E7 E7 E7 70% E7 E6 E7 E7 E7 E6 60% E6 E6 E7 E7 E7 50% E5 E5 E6 E5 E5 E5 E6 E6 E6 40% E6 E6 E6 E4 E4 30% E4 E4 E5 E5 E4 E5 E5 E4 E5 E5 E4 E4 E4 E3 20% E4 E5 E4 E4 10% E2 E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1 E1 0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 E9 E8 E7 E6 E1

Podíly vlivu na kompozitní ukazatel evironmentálního pilíře, ČR meziročně za období 1995 až 2005. Statická úloha. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíly vlivu P9 P9 P9 P9 P9 P9 P9 P9 P9 P9 P9 P8 P8 P8 P8 P8 P8 P8 P8 P8 P8 P8 P7 P7 P7 P7 P7 P7 P7 P7 P7 P7 P7 P6 P6 P6 P6 P6 P6 P6 P6 P6 P6 P6 P4 P4 P4 P4 P4 P4 P4 P4 P4 P3 P3 P3 P4 P4 P3 P3 P3 P3 P3 P3 P3 P3 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P2 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 P1 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 P12 P11 P10 P9 P8 P7 P6 P5 P4 P3 P2 P1

Jaká opatření v rámci hospodářské politiky navrhujete?

Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.