Půdní úrodnost nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. Institut pro Regionální Spolupráci a OAK Vyškov 10.102012 Vyškov, Palánek 1
Půdní úrodnost nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. Institut pro regionální spolupráci
Osnova přednášky: Úvod do problematiky Půdní úrodnost, její charakteristika -složení půdy(fázové, zrnitostní, chemické) -pevná fáze půdy -kapalná a plynná fáze -faktory půdní úrodnosti -živinný režim půd a její stav v regionu (P,K,Ca,Mg,S) -mikroelementy v půdě -cizorodé prvky v půdě -vliv změn půdních vlastností na půdní úrodnost
Příjem živin rostlinami -kořenová výživa rostlin -mimokořenová výživa rostlin Úloha jednotlivých živin pro růst a vývoj rostlin -chemické složení rostlin -úloha makrobiogenních prvků ve výživě rostlin -úloha mikrobiogenních prvků ve výživě rostlin Závěr
Motto : Ústavičně žněmi chudnou pole. (Ovidius Publius Naso (43př.n.l. 18n.l.) Úkolem zemědělství není docílit dočasných nejvyšších výnosů, ale udržeti je na věčnéčasy ( J.von Liebig 1803-1873)
Úvod Pro setrvalé zemědělství je třeba zajistit dobrou půdní úrodnost. Jedním z jejích znaků je: vyrovnaná bilace OL odpovídající živinný režim půd. VČR je omezený přívod živin do půdy a to jak formou: statkových hnojiv minerálních hnojiv Narušuje se tím vyrovnaná bilance živin a důsledkem toho jsou i nízké výnosy a nízká kvalita produktu.
Vývoj stavů hospodářských ských zvířat v ČR 6 5 4 Cattle Pigs Poultry/10 LU/ha 3 2 1 0,81 0,81 0,51 0,43 0,37 0,33 0 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Počty skotu a prasat v oblastech ČR v roce 2005 (DJ/ha z.p.) Zdroj: MZe
Počty hospodářských zvířat (DJ na 1 ha zemědělské půdy) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 ČR Nizozemí Belgie Dánsko Irsko Německo Velká Británie EU 15 Francie Rakousko Itálie Švédsko Portugalsko Finsko Španělsko
250 200 150 100 50 0 Vývoj spotřeby minerálních a vápenatých hmot 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 1987 kg č.ž.. ha -1 z.p. tis. t spotřeba hnojiv spotřeba vápenatých hmot zdroj: ČSÚ a MZe
Průměrná spotřeba minerálních hnojiv v kg čistých živin na ha zemědělské půdy 120 100 80 N P2O5 K2O 60 40 20 0 zdroj: ČSÚ a MZeČR 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 kg č.ž.. ha -1 z.p.
Průměrný přívod jednotlivých živin do půdy v ČR hnojením (1980 2006, v přepočtu na kg čistých živin, na 1 hektar zemědělské půdy) 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Minerální hnojiva Statková hnojiva živ. původu N P2O5 K2O 0 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Zdroj: MZe (minerální hnojiva), VÚRV (statková hnojiva v exkrementech, bilance OECD)
Průměrná spotřeba minerálních hnojiv v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy (kg N + P 2 O 5 + K 2 O, na 1 ha z.p.) 250 200 150 100 50 0 Nizoz em í B elgie Něme cko Fra ncie Irsko Dánsko F insko E U 15 V elká B ritánie Š védsko Španě lsk o ČR Itá lie Rakou Portugalsko
Průměrná spotřeba č.ž v kg/ha z.p. FAOSTAT stát N P 2 0 5 K 2 0 Celkem DJ/ha Rakousko 26,5 9,4 11,6 47,5 0,78 Belgie 2,71 ČR 75,7 9,1 11,5 96,3 0,39 Dánsko 64,6 15,2 35,5 115,3 1,27 Francie 68,7 9,9 12,6 91,2 0,76 Německo 92,2 10,3 10,6 113,1 1,00 Maďarsko 50,9 12,8 10,9 74,6 0,22 Holandsko 108,5 19,5 20,7 148,7 3,00 Polsko 91,2 28,8 28,2 148,2 0,50 Slovensko 61,0 14,8 10,4 86,2 0,32 Slovinsko 49,5 23,6 28,9 102,0 1,07 Švédsko 73,8 28,3 18,6 120,7 0,57 V.Britanie 51,6 7,3 11,8 70,7 0,62
Průměrné výnosy plodin v dt(q/ha) FAOSTAT stát ječmen Oz.pšenice Kukuřice zrno Oz.řepka Rakousko 46,7 51,3 105,3 30,3 Belgie 73,6 86.7 123,9 36,0 ČR 42,8 52.9 75,9 30,6 Dánsko 51,4 75,1-36,1 Francie 63,9 69,3 93,5 33,3 Německo 60,2 76,2 96,7 38,3 Maďarsko 34,1 41,4 58,6 23,4 Holandsko 63,0 83,6 121,3 39,6 Polsko 32,3 40,6 62,0 28,3 Slovensko 35,9 42,5 63,3 23,4 Slovinsko 37,2 42,2 75,6 24,8 Švédsko 44,4 61,5-28,6 V.Britanie 58,0 78,1-32.5
Agrochemické vlastnosti půdy
Půdní úrodnost ovlivňují faktory:
Faktory podmiňující půdní úrodnost : -Složení půdy -Obsah organických látek -Sorpční schopnost půdy - Půdní kyselost - Obsah přístup. živin v půdě (P, K, Mg, Ca AZP) (N min, S vodorozpustná ) -Obsah mikrobiogenních prvků (B, Zn, Mn, Cu, Mo) -Obsah cizorodých (těžkých) kovů
biostanice
Definice organických látek v půdě Podle Slejšky
Poločas rozkladu organické hmoty v půdě složka Poločas rozkladu Kořenové exudáty několik dní Mikrobiální biomasa několik týdnů Kořenové vlášení několik týdnů Větší kořeny a nadzemníčásti až několik let Poločas rozkladu humusových látek v půdě : Fulvokyseliny několik desetiletí Huminové kyseliny a humáty - 600 až 3000 let Huminy 3 000 i více let
Organické látky v půdě a jejich bilance potřeba dodat ročně 3,5 4,5 t. ha -1 o. p. 50 % je dodáno v posklizňových zbytcích zbývá dodat 1,5 2,0 t OL na ha
Úloha organických zbytků ve výživě polních plodin
Průměrné hodnoty obsahu č.ž. v sušině zbytků. Posklizňové zbytky kg minerálních živin na 1 t poskliz.zbytků N P K Ca Mg Poměr C:N N = 1 Sláma obil. 0,44 0,08 0,8 0,22 0,06 70-85 Sláma kukuřice 0,48 0,17 0,73 0,35 0,16 60-80 Chrást řepný 2,50 0,26 3,70 1,10 0,40 20-25 Sláma oz.řepky 0,56 0,11 0,94 0,83 0,15 60 80 Sláma mák Sláma luskovin 0,90 1,33 0,20 0,15 3,00 1,66 1,50 0,92 0,14 0,17 40 50 20-25
Chemické složení posklizňových zbytků Posklizňové zbytky Dle Bezděk 1996 (x)cetiom 1998 t sušiny zbytků /ha kg minerálních živin na 1 t poskliz.zbytků N P K Ca Mg Sláma ozimé pšenice 4,1 6,2 6,3 0,9 11,2 3,2 1,2 Sláma kukuřice 4,9 6,7 10,6 3,4 12,6 2,8 3,2 Chrást cukrovky 5,9 7,5 27,5 2,6 30,7 8,5 3,7 Sláma oz.řepky (x) 35,0 5,0 75,0 30,0 10,0 (Klír) 6,6 1,3 19 Sláma mák 9,0 2,3 20 15 1,4 Sláma slunečnice 15 2,2 41,5
Chemické vlastnosti humusových látek
Struktura humusových látek
Úroveň hnojení statkovými, organickými a minerálními hnojivy se odráží v půdní úrodnosti Justus von Liebig (1840) Vznik a zánik národů ovládá tentýž přírodní zákon.zničení podmínek úrodnosti zemí způsobuje jejich úpadek, udržení úrodnosti jejich trvání, bohatství a moc.
0,26 Vliv potřeby organických látek na celkový obsah dusíku 0,24 C e lk o v ý o b s a h d u s ík u (% ) 0,22 0,20 0,18 0,16 0,14 0,12 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0 2,1 Potřeba organických látek (t.ha -1 ) Nt 2002 (r = 0,4802***) Nt 2003 (r = 0,0903) Nt 2004 (r = 0,2085) Nt 2005 (r = 0,4166**) Nt 2002-05 (r = 0,2617**)
Užitná hodnota statkových hnojiv (cena za 1t hnojiva) Hnojivo Ukazatel OL N P 2 O 5 K 2 O Celkem Hnůj Obsah v % 15,6 0,42 0,23 0,60 1,25 Cena v Kč 21,8 92,4 51,1 108,0 273,3 Drůbeží podestýl. Kejda skotu Kejda prasat Digestát Kj+ kuk Obsah v % 42,6 1,68 1,78 1,29 4,75 Cena v Kč 59,6 369,6 395,2 232,2 1056,6 Obsah v % 8,8 0,49 0,25 0,56 1,50 Cena v Kč 12,3 107,8 55,5 100,8 276,4 Obsah v % 9,9 0,76 0,87 0,35 1,98 Cena v Kč 13,9 167,2 193,1 63,0 437,2 Obsah v % 1,44 0,31 0,07 0,24 0,62 Cena v Kč 2,0 68,2 15,5 43,2 128,9 Digestát Obsah v % 6,0 0,60 0,40 0,38 1,04 Kj+ kuk Cena v Kč 8,4 132,0 88,8 68,4 297,6 Kalkulace : 1 kg OL Kč 0,14 1 kg P 2 O 5 Kč 22,20 (Amofos) 1 kg N Kč 22 (LAV) 1 kg K 2 O Kč 18,00 (60 % DS)
Fermentace a agrochemie hnojiva (kg.t -1 ) Ukazatel Před (* Po (* fermentací fermentaci Změna v % Organické látky 29,3 14,4-51 Sušina 37,8 22,2-41 ph 7,85 8,32 x N 3,05 3,12 +2 C : N 4,80 : 1 2,31 : 1-52 + N-NH 4 1,76 2,28 +30 C : N min. 8,32 : 1 3,16 : 1-62 S 0,13 0,11-13 P 2 0 5 1,01 0,66-34 CaO 1,50 1,05-30 MgO 0,66 0,39-28 K 2 O 2,08 2,44 +17 Na 2 O 0,96 1,11 +15 *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat
Fermentace a složení sušiny hnojiva (g.t -1 ) Ukazatel Před (* Po (* fermentací fermentaci Změna v % Sušina 37800 22200-41 Zn 372 523 +41 Cu 84 103 +23 Mn 484 596 +23 Mo 2,9 3,9 +34 B 37 52 +40 Ni 7,8 9,2 +19 Cr 27 34 +28 As 0,48 0,58 +21 Pb 0,98 1,50 +53 Cd 0,15 0,40 +156 Hg 0,02 0,02 0 *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat
Kořenový systém a)cukrovka b)kukuřice c)pšenice d)vojtěška cukrovka a b c d
Příjem živin kořeny
Obsahy č.ž. v orných půdách ČR v cyklech AZP (ÚKZÚZ Brno) Cyklus rok ph Obsah živin v mg/kg zeminy K/Mg P K Mg Ca 1993-98 6,4 101 253 186 3 238 1,36 1999-04 6,3 95 225 184 3 031 1,22 2005-09 6,2 91 237 185 2 985 1,28 Úbytek o mg č.ž. - 0,2-10 - 16-1 - 253-0,08
Hodnota ph v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Zlínský Kraj JM Olomoucký Moravskoslez. Vysočin a Ex.kys 0,5 0,5 0,4 0,45 1,4 Silně kys. 3,2 3,3 3,2 5,3 11,9 Kyselá 8,3 9,6 11,8 17,5 30,7 Slabě kys. 22,3 39,5 44,4 54,8 50,4 Neutrální 23,5 32,7 26,6 19,6 5,2 Alkalická 41,6 14,4 13,7 2,3 0,4 Silně alk. 0.6 0,03 0,03 0,01 0,0
Hodnota ph vým. v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Okres Blansko Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Třebíč Havlíč. Brod Ex.kys 0,45 0,08 0,87 0,74 0,42 0,85 1,14 Silně kys. 6,81 1,44 3,83 3,44 1,79 6,70 12,81 Kyselá 23,64 5,31 6,43 5,44 3,40 24,96 32,82 Slabě kys. 50,43 18,4 14,67 15,96 12,32 56,82 47,88 Neutrální 17,25 34,19 22,42 20,04 26,07 9,91 4,54 Alkalická 1,41 40,51 50,89 53,91 55,88 0,74 0,82 Silně alk. - 0,08 0,88 0,48 0,12 -
Stav ph půd v ČR (ÚKZÚZ 1993-1998)
Potřeba vápnění (ÚKZÚZ Brno)
Vliv ph na výnos oziméřepky
Vliv půdní kyselosti na příjem živin
Vliv ph na tvorbu chrástu a kořene Cukrovka v průměru odčerpá na 1 ha až 72 kg Ca chrástem a 16 kg Ca bulvami.
Vliv změny ph na výnos zrna u vybraných obilovin ph/k Cl Ozimá pšenice Ozimý ječmen Jarní ječmen t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel.% 4,3 3,11 100,0 2,35 100,0 2,60 100,0 5,0 3,06 98,3 2,92 124,2 3,19 122,7 6,0 3,33 107,7 4,06 172,7 3,68 141,5 6,5 3,39 109,0 4,32 183,8 3,76 144,6
Obsah přístupného fosforu v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Kraj JM Zlínský Olomoucký Moravskoslez. Vysočin a Nízká 29,4 17,0 28,9 20,0 12,0 Vyhovující 30,7 31,3 32,7 32,3 25,1 Dobrá 20,7 27,2 21,5 26,7 27,2 Vysoká 13,5 18,3 13,1 16,4 25,9 Velmi vysoká 5,6 6,2 3,7 4,3 9,7
Obsah přístupného fosforu v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Okres Blansko Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Třebíč Havlíč. Brod Nízká 17,7 22,5 34,4 38,5 20,3 17,0 14,1 Vyhovujíc í 35,2 32,5 27,5 28,7 35,1 28,3 28,4 Dobrá 26,9 23,8 19,2 15,5 25,7 23,9 28,5 Vysoká 17,2 15,8 13,3 10,9 13,9 21,3 23,0 Velmi vysoká 3,1 5,4 5,6 6,4 4,9 9,5 6,0
(podle Hamana 1985)
Hnojení pod patu (Richter,Ryant 2008)
Schéma působení P hnojiv pod patu Předpoklad ke zvýšení výnosů Podpora růstu v ranných vývojových stádiích Lepší zásobení rostliny P Omezení retrogradace P na půdách neutrálních a zásaditých Omezení zvrhávání P na půdách kyselých Snížená imobilizace fosforu Zvýšené využití P z hnojiv Postupný příjem rostlinou Lokální aplikace P hnojiv Zvýšená tvorba kořenů v místě aplikace
r. 2002 Obsah fosforu v rostlinách kukuřice po aplikaci Amofosu r. 2003
Deficience P Hyperchlorofylace rostlin
Deficit fosforu
Deficience fosforu u kukuřice
Vliv změny P na výnos zrna u vybraných obilovin Přístupný P mg.kg -1 Ozimá pšenice Ozimý ječmen t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel. % Jarní ječmen t.ha -1 Rel. % 15 3,77 100,0 2,90 100,0 3,01 100,0 35 4,41 116,9 3,64 125,5 3,61 119,9 50 4,64 123,1 4,08 140,6 3,84 127,5 70 4,61 122,3 4,52 155,8 3,82 126,9
Deficience fosforu u oziméřepky
Obsah přístupného draslíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Kraj JM Zlinský Olomoucký Moravskoslez. Vysočin a Nízká 3,0 5,6 5,2 10,4 7,0 Vyhovující 18,8 26,6 26,6 38,2 34,3 Dobrá 51,5 51,4 46,3 42,7 46,8 Vysoká 16,6 11,2 15,3 6,3 8,4 Velmi vysoká 10,0 5,3 6,5 2,5 3,6
Obsah přístupného draslíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Okres Blansko Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Třebíč Havlíč. Brod Nízká 2,6 2,0 3,9 5,3 1,4 5,6 2,7 Vyhovujíc í 34,8 17,0 15,5 23,6 13,2 39,8 20,8 Dobrá 54,9 50,5 49,8 40,2 47,0 46,9 55,4 Vysoká 6,2 17,4 19,0 19,0 23,3 5,7 13,7 Velmi vysoká 1,5 13,1 11,8 11,9 15,1 2,0 7,4
Formy draslíku v půdě
Poutání a fixace K půdě
Draslík: Deficience draslíku porosty špatně přezimují listy zasychají od okrajů nekrózy zavadání listů v důsledku špatného hospodaření s vodou zvyšuje se nebezpečí poléhání obilovin omezuje se využití N na tvorbu bílkovin
Deficit draslíku
Okrajová nekróza listů Okrajová nekróza listů Deficience draslíku
Draslík zvyšuje tok asimilátů, při jeho dostatku je lepší vyzrávání pletiv zvyšuje mrazuvzdornost, zajišťuje příznivější vodní provoz u rostlin zvyšuje intenzitu kvetení a vylučování nektaru, což zintenzivňujenálet včel, redukuje napadení insekticidy,bakteriemi a viry.
Deficit draslíku
deficience draslíku u slunečnice
Obsah přístupného hořčíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Kraj JM Zlínský Olomoucký Moravskoslez. Vysočin a Nízká 4,6 12,4 3,4 16,2 27,5 Vyhovující 10,6 29,6 18,5 52,9 39,3 Dobrá 29,6 43,3 50,5 27,7 25,2 Vysoká 25,7 10,5 18,5 2,4 5,5 Velmi vysoká 29,6 4,3 9,1 0,8 2,5
Obsah přístupného hořčíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Okres Blansko Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Třebíč Havlíč. Brod Nízká 15,1 3,7 3,1 5,7 2,0 8,9 44,0 Vyhovujíc í 28,2 7,7 7,4 10,7 3,3 33,5 38,9 Dobrá 44,9 26,5 20,8 38,8 32,9 39,8 15,4 Vysoká 8,4 31,1 25,3 25,3 39,1 11,6 1,3 Velmi vysoká 3,4 31,1 43,2 19,5 22,7 6,1 0,3
Hořčík: snižuje tvorbu chlorofylu rostliny se opožďují ve vývoji (později metají) dochází ke korálkovité mozaice nebo pruhovitosti listů snižuje se zabudování N do bílkovin
Deficience hořčíku Pruhovitost listů kukuřice Pruhovitost listů kukuřice
Deficit hořčíku u řepky ozimé
deficience hořčíku
Obsah přístupného vápníku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Kraj JM Zlínský Olomoucký Moravskoslez. Vysočin a Nízká 2,8 2,0 2,8 3,3 9,7 Vyhovující 12,9 24,3 20,4 54,4 62,5 Dobrá 21,0 40,1 38,2 37,3 25,2 Vysoká 22,3 24,7 25,8 4,4 2,1 Velmi vysoká 41,1 8,9 12,9 0,6 0,5
Obsah přístupného vápníku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004-2009) Okres Blansko Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Třebíč Havlíč. Brod Nízká 1,6 0,5 4,5 5,9 0,3 2,9 11,6 Vyhovujíc í 27,4 8,5 10,2 8,3 4,3 46,9 69,5 Dobrá 45,6 19,1 15,4 12,0 13,3 44,2 16,8 Vysoká 20,9 26,5 23,2 21,8 26,2 4,6 1,8 Velmi vysoká 4,5 45,4 46,7 52,7 55,8 1,2 0,3
Působení Ca v půdě (Vaněk a kol.1996)
III
Bez vápnění se mění hodnota KVK v půdě KVK 150mmol ekv./kg zeminy Ornice na ha (3 000 000 kg) obsahuje 6 300 kg Tento vápník působí ústojčivě na ph půdy Předpoklad : roční úbytek Ca 200 kg na ha a ro za 5 let snížení o 1 000 kg Ca Výsledný stav 6 300 kg Ca 1 000 kg Ca = 5 300 kg Ca Sycení KVK vápníkem klesne ze 70 % na 59 %
Deficience vápníku Zastavený vývoj vývoj nově nově se se tvořících ch listů listů
Deficit vápníku
deficience vápníku
Deficience vápníku
Pro dobrý výživný stav porostu je třeba hnojit podle AZP
V praxi se nedoceňuje úprava obsahu živin v půdě. Výnosem se odčerpá : Plodina Výnos t.ha -1 Odčerpané množství živin v kg.ha -1 Úprava normativů pro hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem na základě zhodnoceného obsahu přístupných živin podle Mehlicha III Živina Zásoba živin v půdě Fosfor Draslík Hořčík nízká (N) výrazné dosycení normativ + 50 % N P K Mg S Pšenice ozimá 8 200 40 160 20 35 Ječmen jarní 6 145 30 120 10 25 Kukuřice 8 215 40 185 40 25 vyhovující (VH) mírné dosycení normativ + 25 % dobrá (D) normativ vysoká (V+VV) nehnojit
Roční depozice síry
Výsledky sledování atmosférické depozice S na pozor.plochách BMP za období X/2004 IX/2005 (ÚKZÚZ Brno 2005) 10,0 11,0 8,0 7,3 8,0 7,0 7,0 10,5 6,0 7,0 8,0 6.5 9,3 Roční vstupy S/kg/ha činí v průměru 7,52 8,93
Síra a její metabolity v rostlině SO 4 2- z půdy SO 2 z atmosféry cystein methionin proteiny koenzym A mastné kyseliny thiamin (B 1 ) prostetické skupiny (ferredoxin, biotin)
Síra a její metabolity v rostlině SH forma 2% z celkové síry 90% gluthation -antioxidant -prekursor fytochelatinů (Cd) 10% Thioredoxiny -nízkomol. proteiny s disulf. můstky -funkce: ochrana proti suchu, vysokým teplotám poškození mrazem Sekundární produkty: aliny (obsaženy v cibuli) alelopatické látky fytoalexiny antimikrobiální účinek diallysulfidy - antikarcinogenní působení glukosinoláty
Vliv aplikace síry na utilizaci dusíku (Schnug et al., 1993a) plodina pšenice ozimá pšenice jarní odběr N čistá odběr N (kg.ha -1 ) využitel (kg.ha -1 ) nost N- zrno sláma zrno sláma hnojiv (%) čistá využitel nost N- hnojiv (%) kontrola 151 45,8 59 107 26,4 31 elementá rní síra síranová síra 179 47,6 71 114 28,5 36 180 56,3 75 125 31,1 43 LSD0,05 27 6,6 12 17 4,3 11
Projevy deficience síry
Deficience síry Slabý a nižší nižšívzrůst rostlin Nekompaktní ozrnění palic palic
Symptomy deficience síry s u řepky ozimé
Zdravotní stav rostlin oziméřepky po aplikaci SAM a DAM (Richter,Hřivna, ivna, Říha) 30 30 25 20 % 15 10 5 0 Phoma stonky Phoma list 15 12 10 7 3 0 Cylindrosporium stonky Cylindrosporium list 20 3 5 1 Botrytis list Alternaria list 20 SAM DAM
Síra ve výživ ivě brambor Nedostatek síry se projevuje zvýšeným výskytem strupovitosti
Deficience síry u cukrovky žloutnutí listů deformace špiček listů
Hnojiva se sírou Název hnojiva N P 2 O 5 K 2 O MgO S CaO Lovodasa 26 13 Síran amonný 20 23 Lovosan 24 3 Lovofert 24 6 DUSADAM 26 4 DASA 26 13 Síran draselný 50 17 Hořká sůl 15 33 Kieserit 25 21 Pregips 14 25 104 16.2.2006 26. seminár o výžive a ochrane rastlín
Hnojiva se sírou Název hnojiva N P 2 O 5 K 2 O MgO S CaO Cererit GSH NPK 8-138 13-1111 8 13 11 15 Fosmag 25 2 7 36 GSH NPK 10-10 10-10+13S10+13S 10 10 10 13 GSH NP 15-5+20S 5+20S 15 5 20 GSH NP 9-209 20-10+9S 9 20 10 9 GSH NP 11-7-7+15S 7+15S 11 7 7 15 GSH NP 9-149 14-14+10S14+10S 9 14 14 10 DUSLOFERT EXTRA 14 10 20 1,2 7 2,1 DUFOS 9 11 6 105 16.2.2006 26. seminár o výžive a ochrane rastlín
Listová hnojiva se sírou Název hnojiva N P 2 O 5 K 2 O MgO S Po z. Fertigreen Kombi 7 7 5 2 Nitrozinek (Zn 5 %) 26 2 SK sol 26 17 Campofort Spec. Zn(2%) 17 8 6 Campofort Spec.B(2%) 17 6 5 Campofort Spec.Mn(2%) 22 6 7 HydroplusThiotrac g v litru 200 300 HydroPlus Imber g v litru 83 115 ME Sulfika SB(B 5%) 35 Sulfika SNP 5 15 25 ME 106 16.2.2006 26. seminár o výžive a ochrane rastlín
Makrobiogenní prvky dodáváme jen základním hnojením. Foliární výživou dodáme při 300 l roztoku na ha a 2 6 % koncentraci 6 18 kg hnojiva t.j podle obsahu živin v hnojivu (10 20 %) maximálně 0,6 4 kg živiny. Nedodání živin vede k uplatnění Liebigova zákona minima. Deficience živin u obilovin vede: