Kulturní programy. M stské muzeum - Váno ní ozdoby výstava.

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN Kulturní programy Hank v d m - Ples absolvent tane ních. - Když ty, tak já taky, milá ku - divadelní spole nost Háta. - XVI. Reprezenta ní ples Hankova domu. - Kašpárek a ježibaba - ma ásková pohádka loutkové scény Klí ek. - Koncert mladých um lc Ivo Kahánek klavír 349. koncert KPH. - Mbunda Afrika - sedmi lenný ernošský soubor bubn, zp vu a povídání. M stské muzeum - Váno ní ozdoby výstava. Knihovna Slavoj - Orientální tanec trochu jinak lektorka Na a Baliharová. - Sukova studijní knihovna. - Nejmilejší babi ka - výstava žák pátých t íd. - Anketa o nejhez í knihu roku 2005. - Výstava obraz Jana Fra ka. - Nová cesta - p ednáška, autogramiáda a diskuse o knížkách a život s Marcelem Vanekem. - Sedm let cesty k lidem vypráv ní cestovatele Ing. Ji ího Albrechta o jeho sedmileté cest kolem sv ta. - O báb ch ipce pohádka ma áskového divadla Úsm v. - Pasování prv á k p i p íležitosti jejich prvního vysv d ení. Váno ní p ání pana starosty Ing. Raina Vážení a milí spoluob ané, na všechny z nás už jist dolehla atmosféra váno ních svátk. P ed blížícím se koncem roku se snažíme bilancovat, hodnotit, co se nám povedlo nebo naopak, co se nám podle našich p edstav nepoda ilo. O to se pokusím, z pohledu starosty m sta, v následujících ádcích i já. Asi nejv tší radost m žeme mít z dokon ení t i roky trvající rekonstrukce ZŠ Podhar. K novému pavilonu s jídelnou, odborným u ebnám a nové t locvi n p ibyly zrekonstruované kmenové t ídy. Celkovou investici letošního roku ve výši tém 24 mil. K z poloviny pokryla dvanáctimilionová státní dotace. Na Denisov nám stí se poda ilo dokon it okružní k ižovatku a rekonstrukci mostu Jana Opletala. Na této investi ní akci ve výši tém 9 mil. K se spole n podílela Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje a naše m sto. Završena tak byla rekonstrukce hlavního pr tahu m stem, která znamená plynulejší a hlavn bezpe n jší dopravu. V areálu technických služeb m sta byl na podzim otev en dlouho o ekávaný sb rný dv r, sloužící jako místo pro odevzdávání nebezpe ného odpadu z domácností. I tuto investici se poda ilo z jedné t etiny financovat ze státní dotace. Spokojeni m žeme být ur it i se spln ním hodn diskutovaného p ání ady královédvorských ob an, kterým bylo p esunutí sochy Záboje a kašny na nám stí T. G. Masaryka. I v tomto p ípad pokryla asi t etinu investice dotace. Kašna se sochou byla odhalena v rámci oslav 735. výro í první písemné zmínky o m st. Myslím si, že pr b h Dne královny Žofie, jak byly oslavy nazvány, musel pot šit každého. Na konci roku byla zahájena i výstavba kanalizace Lipnice. Tato akce bude pat it bezesporu k nejv tším investicím p íštích let. Navíc nás m že t šit, že se i v tomto p ípad získala tém dvacetimilionová státní dotace. Velký význam spat uji i v tom, že se po dlouhých letech poda ilo nalézt zájemce o chátrající prostor bývalých uhelných sklad. V této lokalit tak vzniknou bytové domy a prostory pro obchod a služby. Volný as je významnou sou ástí ve ejného d ní. Jeho plnohodnotné využití není vedení m sta lhostejné. Proto m t ší, že se za íná rozbíhat i rekonstrukce d tských a sportovních h iš. V letošním roce bylo otev eno d tské h išt na Malém Berlínku a u MŠ ve Strži. Zahájili jsme i realizaci dalších investic v oblasti sportu a kultury. Uskute n na byla 1. etapa chystané výstavby šaten pro zimní stadion. Na stadionu pod Hankovým domem prob hla rekonstrukce atletických sektor. V celkové hodnot p esahující 3 mil. K byly zrekonstruovány vnit ní prostory kina Sv t. 1

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Rád bych zde p ipomn l i osobní úsp chy n kterých obyvatel našeho m sta. Nap íklad v Jan Vep- ekové máme mistryni sv ta v bezmotorovém létání ve t íd standard, Radka Machková byla zvolena 6. královnou v nných m st. Zapomenout nelze ani na sportovní kolektivy, vždy t eba házenká i, fotbalisté i hokejisté bojují ve svých sout žích o elní pozice a jejich utkání chodí sledovat stovky divák. Velkým zážitkem bylo ur it pohárové fotbalové utkání se Slávií Praha, které vid lo tém 4 tisíce divák. Ne všechny plány se nám v uplynulém roce poda ilo zrealizovat. Dlouho p ipravovaná úprava parteru p ed Hankovým domem byla proto z letošního roku p esunuta mezi investi ní akce na rok p íští. Stále se nám také neda í získat dotaci na rekonstrukci Tyršova koupališt. V roce 2006 bude k nejvýznamn jším akcím, krom již zmi ované výstavby kanalizace v Lipnici, pat it ur it i rekonstrukce stravovacího za ízení v nemocnici a p ivedení inženýrských sítí do pr myslové zóny. M žeme se tak spole n t šit, že ve Dvo e Králové nad Labem bude v nadcházejícím roce patrný rozvoj a že se zde všem ob an m bude p íjemn žít. Vážení spoluob ané, na záv r bych Vám rád z celého srdce pop ál mnoho št stí, zdraví a spokojenosti v roce 2006. Ing. Ji í Rain, starosta m sta Rok 2005 z pohledu chodu M stského ú adu Dv r Králové nad Labem Rok 2005 probíhal ve znamení stabilizace chodu m stského ú adu. Radou m sta nebo tajemnicí m stského ú adu bylo vydáno celkem 15 nových vnit ních p edpis, které upravují innost m stského ú adu na jednotlivých úsecích jeho innosti. Za nejd ležit jší nové vnit ní p edpisy považuji p edevším Platový p edpis, Spisový ád, Skarta ní ád, P edpis k ízení financování p ísp vkových organizací z ízených M stem Dv r Králové nad Labem, Provozní ád informa ního systému M Ú Dv r Králové nad Labem a Vnit ní p edpis pro hodnocení a rozd lování finan ních p ísp vk z rozpo tu M sta Dv r Králové nad Labem na podporu ve ejn prosp šné aktivity. V rámci již zavedené elektronické evidence písemností, která upravuje p íjem, zpracování a p edarchivní a archivní pé i o písemnosti doru ené m stskému ú adu i vzniklé z jeho innosti, bylo ke dni 19.12.2005 zpracováno celkem 85 888 písemností, tedy 38 248 písemností doru ených a 47 640 písemností vlastních. M sto Dv r Králové nad Labem aktivn pokra ovalo v pilotním projektu komunitního plánování, který byl op t podpo en grantem Krajského ú adu Královéhradeckého kraje. Na základ vyhodnocování výstup pr zkumu, provedeného v oblasti poskytování sociálních služeb, byly ukon eny práce spo ívající v p íprav zrušení dvou organiza ních složek Pe ovatelské služby M sta Dvora Králové nad Labem a Domu penzionu pro d chodce a dne 20.12.2005 Zastupitelstvo m sta Dv r Králové nad Labem rozhodne o vytvo ení nové právnické osoby, která by poskytovala služby v sociální oblasti, a to od 01.04.2006. Co se týká organiza ních zm n m stského ú adu, bylo vydáno úplné zn ní Organiza ního ádu m stského ú adu a jeden jeho dodatek. Cílem t chto organiza ních zm n bylo p edevším aktuáln p erozd lit kompetence, stanovené jednotlivým odbor m a odd lením ú adu a sou asn snížit po et zam stnanc na n kterých úsecích innosti m stského ú adu. Pracovní pom r k M stu Dv r Králové nad Labem ukon ilo v roce 2005 celkem 10 zam stnanc, organiza n za azených do struktury m stského ú adu, z toho 7 na základ vlastní žádosti z d vodu odchodu do starobního d chodu, 2 zam stnanci uzav eli dohodu z organiza ních d vod a tajemnice m stského ú adu se vzdala funkce k 01.01.2006. V roce 2005 nebyla dána žádná výpov z pracovního pom ru. V pr b hu celého roku 2005 byly v rámci m stského ú adu provád ny vnit ní kontroly, dále pak kontroly ze strany krajského ú adu a dalších p íslušných institucí. V p ípadech, kdy byla p ijata nápravná opat ení, byla tato provedena, event. bylo zapo ato s jejich realizací, p ípadn s konzultacemi, jak dále ve sporných p ípadech postupovat. Ne všechny problémy, které v pr b hu lo ského roku v rámci chodu m stského ú adu vyšly najevo, se poda ilo vy ešit. Jedná se p edevším o velmi citlivou problematiku aktualizace z izovacích listin jednotlivých p ísp vkových organizací, dále vy ešení problematiky z pohledu ob ana p im ených lh t ve stavebním a vodoprávním ízení apod. N které z popsaných problém jsou známy již delší dobu. JUDr. Simona Motlová, tajemnice M Ú 2

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN Váno ní p ání pana fará e Czekaly Vážení spoluob ané Dvora Králové a okolí, brat i a sestry! V jedné z nejstarších váno ních písní, která má sv j p vod již v 15. století a kterou všichni známe a zpíváme o Vánocích, jsou slova: Narodil se Kristus pán, veselme se, z r že kvítek vykvet nám, radujme se.... Tato píse vyjad uje to, co je o Vánocích nejd ležit jší radost. Pro v tšinu z nás jsou Vánoce radostné a krásné pro svou zvláštní rodinnou atmosféru plnou dobroty, srde nosti, blahosklonnosti a lásky. A toto všechno je radostné. Radostné jsou stromky v našich domovech, radostná jsou rozsvícená okna, sám Št drý ve er a také dárky od Ježíška. Radostná je i p lno ní bohoslužba. To všechno máme všichni rádi. Rádi zpíváme koledy, rádi si blahop ejeme, rádi obdarováváme jeden druhého. Ale ne každý je schopen si všimnout, že základem této váno ní radosti je narození Ježíše Krista, spasitele, p ed více než 2000 lety. Tehdy se B h stal lov kem a my si to rok co rok p ipomínáme a radujeme se z toho. To tedy tam, u Betléma, se vyplnila p edpov proroka Izariáše: Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké sv tlo, nad t mi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazá í sv tlo. Rozmnožil jsi národ, rozhojnil jsi jeho radost, budou se p ed tebou radovat, jako se radují ve žních, tak jako jásají ti, kdo se d lí o ko ist. Minulo století - a pak zazá ilo sv tlo pravdy, spravedlnosti a radosti, když Panna Maria uložila své novorozené dít do jeslí v betlémské jesky ce. Radost byla tehdy zv stována z nebe na zemi, jak hlásali and lé a jak napsal sv. Lukáš ve svém evangeliu: And l jim ekl: Nebojte se, hle, zv stuji vám velkou radost, která bude pro všechen lid. Pak minulo dalších 20 století - a my se dnes radujeme a jásáme z narození Pán. Proto vám o letošních Vánocích p ejeme p edevším radost p edpovídanou Izariášem a ilustrovanou Lukášem radost z nebe, jejímž pramenem je Pán B h, náš Spasitel. A tato radost z narození Pán naplní vaše srdce, vaše domy, a pronikne do královédvorských penzion, domov d chodc, nemocnice a všech domov. A mají radost všichni lidé. (Zve ejn no rovn ž v Královédvorských listech) Váno ní zastavení vydavatele Královédvorských Novin V Královédvorských novinách vyšel rovn ž výše uvedený lánek p. fará e Czelaly a navíc Váno ní zastavení Daniela Lukeše, z n hož vyjímáme: Klid a mír bychom m li mít p edevším v duši. Ur it si všichni pamatují jeden z totalitních vtip. B h navštíví v p estrojení N mce, Ameri ana a echa. Když ho p kn pohostí a nechají p espat, nabídne jim ráno spln ní p ání. N mec íká: M j soused má p knou kozu, Cht l bych také takovou. Ameri an si p eje: M j soused má p knou kozu. Cht l bych mít lepší a ech, ten ekne: M j soused má p knou kozu. Chci, aby mu chcípla. (P evzato z Královédvorských novin 22. prosince 2005) Projev p. starosty p ed novoro ním oh ostrojem Vážení a milí spoluob ané, Slavnostní vítání na nám stí. scházíme se na Nový rok na tomto nám stí a to již popáté v tomto miléniu. Oh ostroj, který za chvíli spole n shlédneme, se stává p knou tradicí a hezkým vykro ením do Nového roku. Letos to shlédne s námi i bájný hrdina Záboj, jehož socha spole n s kašnou zdobí jižní ást nám stí. Do Nového roku bych cht l vám všem pop át hodn osobních úsp ch, rodinného št stí a toho, eho není nikdy dost, tedy zdraví. Ješt jednou vše nejlepší v roce 2006. 3

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Projev pana redaktora Jana Schwarze Vážení spoluob ané, všichni, kte í jsme dnes nave er p išli na toto nám stí, známe své m sto velice dob e. A tak víme, že díky zbytk m hradeb i zachovanému p dorysu historické ásti m sta si m žeme dob e p edstavit, jak probíhal život našich p edk. K est v kostele, na radnici se rozhodovalo o osudech m sta, stání na praný i pat ilo k b žným trest m a život kon il na h bitov, který byl tenkrát u kostela. Vše uvnit hradeb, na ploše n kolika set metr tvere ních. St edem d ní po všechny asy až do sou asnosti však bylo a je nám stí. I když máme ve Dvo e Králové p t míst, která jsou ozna ena jako nám stí, hlavní roli hrálo vždy nám stí Zábojovo - dnes Tomáše Gariqua Masaryka. Co o n m víme? Tady, na tomto zdánliv tercovém nám stí (teprve letecký snímek prozradí, že zdaleka nejde o tverec a každá strana že má jinou délku) - tedy na tomto nám stí se odbývaly všechny nejd ležit jší okamžiky v život m sta. Je asi zbyte né, abychom si p edstavovali jednotlivé budovy tohoto nám stí, a tak alespo stru n ozdobou severní ásti nám stí je krásná renezan ní budova, pro níž se vžil název Stará radnice, která skute n radnicí byla a dnes v ní jsou reprezenta ní prostory m sta. Byla na tomto nároží postavena po velkém požáru v roce 1572. A po dalším požáru byla orientována štítem do nám stí a p i tom byla zbourána v ž, po níž dodnes z staly dv sešikmené op rné zdi. Na svém pr elí má latinský nápis: Tento d m nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zlo iny, zachovává práva, ctí šlechetné. Mezi historicky cenné budovy pat í i d m s íslem 2 vedle Staré radnice. S ob ma historickými budovami sousedí a po zbourání dvou dom byla postavena v letech 1909 a 1910 budova M stské spo itelny s krásnými secesními dekorativními prvky na fasád. Dnes už op t je ozdobou severní ásti nám stí budova hotelu Central. Na západní stran jsou to m š anské domy s podloubími, které p ipomínají kamennou výstavbu m sta z první poloviny 18. století. Na jihozápadním nároží je to hotel Tins. Tady bych cht l p ipomenout, že tak jako Praha m la svou kavárnu Slavii, která byla centrem spole enského d ní, kde bylo možno se potkat s významnými osobnostmi kulturního života, m l Dv r její obdobu v kavárn hotelu Tins. Zažila svou nejv tší slávu a prosperitu v letech t icátých. Scházeli se zde socha i, malí i, spisovatelé a mnoho dalších významných osobností našeho i okolních m st. Uprost ed nám stí je Mariánské sousoší, které má tvar pyramidy a je bohat zdobené závity a okrasami v barokním stylu. Toto sousoší vytvo il v roce 1754 Josef Procházka z Chrudimi. A zde, na východní stran nám stí, kde je dnes M stský ú ad, byla škola. Málokdo už asi ví, že mezi touto budovou a Mariánským sousoším stála budova školy, která byla zbo ena v roce 1842. Na tomto nám stí se odehrávala ada shromážd ní, z nichž snad nejznám jší bylo odhalení sochy Záboje na staré kašn. P ipome me si, že už dlouho cítila obec pot ebu, aby se z velké kašny odstranil již zetlelý a neúhledný kamenný sloup a byl nahrazen sochou. Tu vytvo ili socha i brat i Wagnerovi. Byla odhalena 29. zá í roku 1857. Ve m st koncertovaly hudby, ve erními i ranními vlaky p ijely do Dvora tisíce návšt vník, delegace m st, p vecké sbory se svými prapory. M sto bylo slavnostn vyzdobeno, všude byla vlastenecká hesla a vlály ervenobílé prapory, bou liv byl p ivítán i Václav Hanka. Slavnostní odhalení sochy Záboje bylo první národní slavností v Rakousko-Uhersku za dob Bachovy vlády. Kašna se sochou labut zde byla od roku 1817 plných 40 let, až v roce 1857 byla na kašn slavnostn odhalena již zmín ná socha Záboje. Ta pak byla sou ástí nám stí plných 93 let - až do roku 1950 - kdy se musela uchýlit na okraj m sta, do míst, kde býval druhý m stský h bitov. Ješt jednou byla velká národní slavnost na tomto nám stí. Bylo to o 10 let pozd ji - v roce 1867 - kdy se tisíce návšt vník m sta zú astnily odhalení busty Václava Hanky a položení základního kamene k Hankovu domu. Op t za ú asti významných osobností eského politického a kulturního života. 4

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN Zapln né nám stí vyslechlo projev redaktora Jana Schwarze. Pak bychom si mohli p ipomenout shromážd ní a manifestace proti drahot, proti okupaci eskoslovenska, 10. kv tna 1945 vítání Rudé armády a oslavy konce války, a tak dále. Na ta další shromážd ní se už dob e pamatujeme. Ale pak p išel rok 2005 - rok letošní. V sobotu 10. zá í se prom nilo toto královédvorské nám stí ve velkou divadelní scénu ve stylu gotiky. Jevišt s tr nem pro královnu, rytí ské ležení s ohništ m a dobovým nábytkem, gotické stany a stánky s množstvím rukod lných prací, rytí i na koních, sokolníci, bubeníci, truba i. Stovky našich ob an, delegace partnerských m st z Francie a Itálie. Se všemi poctami zavítala do Dvora Králové nad Labem poprvé v historii jeho první majitelka královna Žofie s družinou. Prožívali jsme tak oslavy, p i nichž si m sto p ipomínalo 735. výro í od první písemné zmínky a 605 let od doby, kdy se Dv r nad Labem stal v nným m stem eských královen. A ím zakon it tento krátký úvod k dnešnímu sváte nímu ve eru? Tím, co p evážnou v tšinu královédvorských ob an velice pot šilo. A tím byl v p edve er t chto oslav návrat hrdiny jedné z básní Rukopisu královédvorského - Záboje - op t na nám stí. Dnes již nikomu nep ijde, že zde tak dlouho nebyl a tak mu pop ejme, aby ješt dlouho toto historické nám stí s okolím, v listopadu roku 1990 prohlášené památkovou zónou svou p ítomností na kašn zdobil. Novoro ní oh ostroj se líbil Ob ané si pochvalují zejména to, že se koná o devatenácté hodin a ne o p lnoci. Nejsou tedy o tuto radost p ipraveny d ti, kterým se líbí nejvíce. P ipravila jej firma FireWorks pana Bohumila Dufka. Sv telné efekty, doprovodná hudba a vlastní oh ostroj, to vše bylo odm n no stovkami návšt vník p ítomných na nám stí potleskem. Ob an m se p edvedený oh ostroj velmi líbil. Oh ostroji byl poprvé sv dkem i Záboj. 5

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 T íkrálová sbírka eská katolická charita uspo ádala op t svoji sbírku, která je ur ena osobám zestárlým, nemocným a t m kdo nemohou svým d tem dát, co je zapot ebí. Bude tedy použit na provoz Ob anské poradny a innost volno asového klubu pro d ti a mládež St elka. Celkem bylo vybráno 53 451 K a v Novinách radnice bylo pod kováno eské spo iteln, M Ú našeho m sta, Obecnímu ú adu Vít zná a Technickým službám za pomoc p i organizování sbírky. P ístavba a rekonstrukce školy v Podharti shrnutí Výstavba první etapy byla zahájena na ja e roku 2003 a m sto na ní dostalo ze státního rozpo tu dotaci ve výši 13,1 milionu korun. V tomto roce byl postaven stravovací pavilon, budova odborných u eben a doprovodných objekt, oplocení, venkovní úpravy a p ípojky. Náklad byl p ibližn 19 milion, 6 milion tedy hradilo m sto z vlastních prost edk. To vše bylo dokon eno v prosinci a zárove uvedeno do provozu. Na ja e roku 2004 byla zahájena druhá etapa a m sto na ní dostalo státní dotaci ve výši 14 milion. Byla postavena t locvi na, hlavní vchod a doprovodné objekty, p eložky inženýrských sítí a venkovní úpravy. Celkový náklad inil 22,7 milion korun, zbytek po dotaci uhradilo m sto. T etí stavbou v roce 2005 byla rekonstrukce stávající budovy a chodník v rozpo tované ástce 23,7 milion, dotace inila 12 milion. Komplex umož uje vedle u ebních prostor se speciálním vybavením (u ebna chemie a fyziky, cvi ný byt, pracovní výchova, jazykové u ebny, hudební u ebna a u ebna po íta ové techniky) i stravování v areálu (jídelna s provozním za ízením) a využití t locvi ny s bohatým t locvi ným za ízením a pružnou podlahou. Výrazn se rovn ž zlepšily podmínky pro u itelský sbor (sborovna, editelna, kabinety) a družiny. Sou ástí výstavby jsou i venkovní úpravy, uvnit areálu vzniklo odpo inkové prostranství s lavi kami. V suterénu hlavní budovy jsou provozní prostory se sklady a kotelnou s moderním automatickým za ízením na vytáp ní budov. Celý komplex je projektovým dílem Ing. architekta Martina Misíka a kolektivu projektového ateliéru Z-P-M s r.o. Hradec Králové. Všechny t i stavby realizovala spole nost BAK a.s. Trutnov. Odbor rozvoje a investic tím uzav el n kolikaletou innost p i projektové p íprav, zajiš ování dota ních titul, výb rových ízení a vlastní realizaci stavby. Pod kování pat i vedení a zastupitel m m sta, kte í umožnili vznik moderní školy, na niž m že být m sto právem hrdé. (Miroslav Šnajdr, odborný referent M Ú, stavební dozor stavby) Škola se stala nejpot ebn jší a nejhez í stavbou Podhart. Št drý den na h bitov Již tradi n se rozezn ly z kaple váno ní písni ky a koledy v podání zp va ek Jany Machkové a Ivety Josífkové, za doprovodu Jana Nerudy. Úvod pat il panu fará i církve katolické, truba i p ednesli fanfáry a intrády. D ti se mohly t šit živým betlémem s ovcí, králíky a husami. Tuto akci po ádá již po n kolik let poh ební služba Josefa K ourka, která tím chce zp íjemnit vzpomínku na zem elé. H bitov je v dob konání této akce zapln n stovkami lidí. 6

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Oprava regulace Kacbachu LEDEN Na fotografii z horní ásti Vrchlického ulice dominuje d m po pravé stran, postavený t sn vedle protékajícího Kacbachu. Zde je regulace velmi vysoká a zna n poškozená, došlo zde proto k její nedokon ené oprav. Na prvém snímku je uvedený d m. Nad uvedeným domem je vid t další novou, dosud nezast ešenou stavbu Podhart. Snímek nám ukazuje léta nepoužívané p emost ní Kacbachu. Nad jeho korytem je betonová lávka, která kdysi sloužila ke vstupu do bývalé Hellmannovy továrny. Dle dochovaného sd lení sloužila ú edník m, kte í bydleli ve výše fotografovaném dom v samotné jeho blízkosti. Ti zde p echázeli za zam stnáním a nemuseli obcházet do Nedbalovy ulice. Nepoužívané p emost ní Kacbachu. Pavilon psovitých šelem p estav n K tomuto uvedla editelka RNDr. Dana Hole ková následující: Vedle expozic gepard a tygr byl pavilon ps, postavený v letech 1984-88, jako chudá Popelka. Hlavním d vodem p estavby byla p edevším p vodní ást prostor z roku 1970, zcela zakrytá návšt vník m. Žádoucí bylo také podlahové vytáp ní a pot eba renovace box, dosud prakticky bez oken a zcela tmavých. P estavba se realizovala ve dvou m sících, prost edek pavilonu prosv tlil makrolonový sv tlík a také boxy mají sv tlíky. Nyní mohou návšt vníci africké savany pozorovat sme ku ps ušatých, sme ku kriticky ohrožených ps hyenových a nechybí ani rodina zajímavých ko ek serval, dodala editelka. Charita versus Reality show Jak hluboko upadla v našich ob anech vzájemná láska a pochopení, tolikrát od roku 1989 hlásaná a proklamovaná, sv d í i to, že charitativní sbírky se sice zú ast uje stále více koledník a roste i vybraná ástka, která ale nedosahuje toho, co eši investují do SMS p i r zných anketách. Loni t íkráloví koledníci vybrali na ulicích naší republiky rekordních 62,7 milionu korun, ale kdyby se na charitu dostalo tolik, co za posledních 14 dní na finalisty VyVolené (jeden hlas stál šest korun), tak by se charit dostalo o ty icet milion korun více. Stejn tak dopadla akce Bílá pastelka, ur ená nevidomým, kde bylo vybráno asi p t milion korun. T chto pár ádk kroniky asi ukazuje, jak daleko jsme se vzdálili od pojetí lásky a lidskosti, tolikrát proklamované. 7

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Vandalství nebo vypo ítavost? Na Zaháji u Nových Les došlo k na ezání vzrostlých strom na více jak ty ech hektarech plochy. Stalo se tak v samé blízkosti železni ní trat ze Dvora Králové do Bílé T emešné. D evo d íve a nyní Tak by se nechal nazvat lánek zve ejn ný v Krkonošských novinách (27. prosinec 2004). Do N mecka, Rakouska a dalších zemí mí í denn stovky kamion s tím nejkvalitn jším eským d evem. Z ciziny se nám pak vracejí výrobky z p vodn domácích materiál. Ty si pak kupujeme n kolikanásobn dráž. Zelené bohatství si však rozkrádáme sami. Cena d eva na topení se pohybuje obvykle okolo 300-500 korun na kubík. Zbohatnout se nechá i tak, že p i p evezení do Bavorska se prodá za 45 Eur. Zuby motorových pil si našly cestu i pomocí krádeže. Ztrácí se stromy, i celé porosty. Pro porovnání, jak se t žilo a t ží v naší republice d evo: (rok a miliony kubík ) 1989-12,3, 1990 9,9, 1995 12,4, 2000 14,4, 2004 15,6. Takže jsme op t na úrovni kritizovaných let totality, kdy v roce 1980 inila t žba 13,9 milion kubík. Co by m l být holding P edn by to mohlo znamenat, že nemocnice našeho m sta, práv tak jako nemocnice v Trutnov, Ji ín, Náchod a Rychnov nad Kn žnou, budou ovládány Zdravotnickým holdingem Královéhradeckého kraje. Také by se m lo rozhodnout, která odd lení na jednotlivých nemocnicích z stanou a která skon í. Pokud nedojde ke zm nám, pod vlivem nového ministra zdravotnictví Ratha, potom se zm ní i struktura nemocnic. Jednotlivá pracovišt budou více specializovaná, interny by však m ly z stat všude, stejn jako jednodenní chirurgie. Ale operace kloubních náhrad ky lí a kolen by se m ly soust edit do jedné, maximáln do dvou nemocnic. Zatím se provád jí v Náchod, Rychnov a Trutnov. To však by nem lo být ke škod pacient. Donedávna si vedla každá nemocnice svoje hospodá ství sama, návrh je takový, že by m lo dojít k jednotn zpracovanému ú etnictví, levn ji by se m ly nakupovat léky, které by se již neskladovaly v nemocnicích, ale jediným centrálním skladem by byl holding. Další propojení bude i s využitím elektroniky. Do zdravotnictví však poplyne mén pen z, mohlo by však dojít k tomu, že se získají z jiných zdroj, t eba z Evropské unie a od státu. Naše nemocnice by m la být financována prost ednictvím nemocnice Ji ína. Mimo krajskou nemocni ní sí z stává soukromá nemocnice ve Vrchlabí a hradecká fakultní nemocnice, kterou ídí stát. To vše je zatím jen návrh, vše se m že ješt zm nit. Kronika toto nadále sleduje a zm ny zapíše. Noviny HALÓ KRÁLOVÉDVORSKO Jak uvedeno v záhlaví, vydal je 16. listopadu 2005 St ediskový výbor KS M Dv r Králové nad Labem ve form letá ku s tímto textem: KS M na Královédvorsku a volby. Vzhledem k informa ní blokád se St ediskový výbor KS M rozhodl vydat informa ní noviny HALÓ Královédvorsko. Chceme informovat jednak o práci našich zastupitel a také vysv tlit naše p edstavy v uspokojování pot eb spoluob an. KS M na Královédvorsku ve svých 15 základních organizacích sdružuje více jak 200 len a zastupuje n kolikanásobn více sympatizant. Jsme otev enou politickou stranou a do svých ad p ijímáme každého, který se chce aktivn podílet na efektivním rozvoji sociáln spravedlivé spole nosti. V sou asné dob v regionu Královédvorska pracují naši zastupitelé tém v jedné tvrtin obecních zastupitelstev. V m stském zastupitelstvu (poznámka: Dvora Králové nad Labem), pracuje Zden k Hladík ze Žir e a v krajském zastupitelstvu Petr Jandera z Mostku. Jsou to lidé velice pracovití, usilující v komunální politice prosazovat zájmy drtivé v tšiny spoluob- an, živnostník, d lník a pracující inteligence.... (kráceno). V p íštím roce, který bude rokem volebním, budeme volit nové poslance do sn movny Parlamentu a následn pak zástupce do obecních a m stských zastupitelstev. 8

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN V primárních volbách do Parlamentu R, které prob hly v našich základních organizacích, získali nominaci: Vladimír Mertlík, 56 let, podnikatel, Petr Jandera, 51 let, zastupitel Královéhradeckého kraje, Ivana Zoufalá, 61 let, bývalá zastupitelka Královéhradeckého kraje, Vlastimil Dlab, poslanec Parlamentu R, Jaromír Štrait, bývalý poslanec Parlamentu R. V posledních volbách do krajských zastupitelstev získala KS M na Královédvorsku 11,82% a stali jsme se tak druhou nejsiln jší politickou stranou. Za to pat í op tovné pod kování všem, kterým není lhostejná budoucnost. Výsledky v nastávajících volbách do Parlamentu R mohou být ješt výrazn jší, pokud budeme volit takovou politickou stranu, která bude zárukou našich životních jistot. A tou bezesporu Komunistická strana ech a Moravy se svým volebním programem je. Vlastimil Kubí ek, p edseda SV KS M. Text ve st ední ásti krácen, jinak zachováno v nezm n né podob, celý výtisk v p íloze kroniky. Zví ata ze ZOO se vracejí do Afriky Nelze zapomenout na to, že v sedmdesátých letech se ve zdejší ZOO objevila africká zví ata, která získal na osmi uskute n ných expedicích nejznám jší z editel zdejší ZOO Ing. Josef Vágner. Když tato zví ata zde zabydlel, tak jist nep edpokládal, že se budou jednou vracet zp t do své p vodní vlasti, kde významn pomáhají posílit tuberkulózou zdecimovanou populaci. Proto již více jak deset let putují do Afriky n kte í kopytníci. Do Tuniska to jsou p ímorožci šavlorozí, do národních park a soukromých rezervací to jsou antilopy ko ské, buvoli kaferští a antilopy vrané. Do Tuniska byli odesláni i servalové a uvažuje se o vypušt ní adax do severní Afriky a p ímorožc do Senegalu. Co je Kronika m sta slovy kroniká e V dnešní dob jsme již sv dky toho, že si ob ané tu svoji, kroniku aktivn spoluvytvá ejí. Podílí se na ní velká ada ob an našeho m sta, okolí i ciziny a mohu íci, že to d lají rádi. Poskytují kroniká i pot ebné podklady, informují o významných i mén významných v cech, spolupracují. Dalo by se íci, že t ch tém ty i sta stránek, napsaných v daném roce, zaznamenává d ní dob- e, ale stále to nepokládám za vy erpávající. Cht l bych však své spoluob any ujistit, že se snažím postihnout d ní od nemocnice v Podharti až po nádraží a od Žire ského Domova svatého Josefa po zoologickou zahradu. Za nejd ležit jší pokládám to, že se kronika nestala poplatnou ve smyslu koho chleba jídáš toho píse zpívej a zárove si vážím toho, že v tomto sm ru na mne nebyl, po celé p tileté období, in n žádný nátlak. Netajil jsem se nikdy tím, že bych v tomto p ípad s kronika ením skon il. Stále pokládám kroniku za majetek ob an m sta, proto se v ní objevují ti, kte í se na d ní podílejí. Mohu Vás, milí tená i, ujistit, že to jsou i malé d ti navšt vující Žirafu a mate ské školy, školáci a studenti základních i odborných škol, pracující, i d chodci, a žijí doma nebo v sociálních ústavech. Slova se dostává úsp šným podnikatel m, léka m a zdravotník m, práv tak jako nezam stnaným textilák m. Sou ástí kroniky jsou i názory ob an k d ní v rámci m sta, ale i na celostátní politické scén, která jim v dané dob vyhovuje i nevyhovuje. Mám za to, že to dokresluje daný život a kronice dává pot ebný nadhled. Jsem rád, že se mi poda ilo navázat písemný i osobní styk s n kolika bývalými rodáky a významnými osobnostmi. Dopl uji to rád, protože to nebylo zaznamenáno v kronikách p edešlých let. Na dokreslení jen tolik, že Kronika m sta zaznamenala životní pou zem elého senátora v USA - Dr. Rudolfa Sturma, rodáka z obce Doubravice, v deckou pracovnici a emeritní profesorku farmakologie Helenu Raškovou (rozenou Hellerovou) žijící v Praze a adu dalších. Vím, že to není náplní práce sou asného kroniká e, ale zapomínat by se nem lo a kroniku to jist jenom obohatí. Kronika se v nuje ocen ným ob an m m sta, zdejším um lc m, spolupracuje ráda s Vlastiv dným tením redaktora Jana Schwarze, fandí našim betlémá m v jejich úsilí o zachování d dictví Matyáše Brauna, všímá si dlouholetých pracovník v zoologické zahrad, dovede pochválit zdejší muzeum, knihovnu Slavoj a innost Hankova domu, prostoru se dostalo sportovc m, turist m i prostým ob an m. Jsou tu organizace, ada spolk a desítky jmen ob ánk i ob an m sta. Za vším je jejich ochota a práce, jejich p ínos pro m sto. Proto se právem stali sou ástí kroniky. Majetkem Kroniky m sta jsou kroniká em zhotovené fotografie, uložené v albech, které už po tem p esáhly tisícovku, další snímky jsou pevnou sou ástí kroniky. 9

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Na kronice se významn podílí i kolektiv informatik M Ú, kte í spolu s tajemnicí JUDr. Simonou Motlovou dávají psanému textu a fotografiím více, než co je žádáno. Informatiky jsou také pr b žn zpracovávány zap j ené a nebo darované fotografie našich ob an. Ty nejsou kroniká em vydávány za samostatnou sbírku, ale jako dopln ní skv lé sbírky zesnulého Vlastimila Geislera. Ob ané se o tom mohou p esv d it také na internetu a nabyl jsem dojmu, že se všichni spole n nemáme za co styd t. Bolestné jsou záznamy o t ch, kte í už mezi námi nejsou. Pat il k nim zesnulý pan František Troho se svými kronice p edanými pam tmi, dále malí samouk - a vd ný vyprav Otto Hole ek a také sb ratel archiválií, d ív jší aktivní inovník kulturního d ní Palcátu, pan Rudolf Fiala. Kronika se s nimi rozlou ila slovy: Zem eli, svoji brázdu doorali. Všem, zem elým i žijícím, právem náleží pod kování kroniká e. DDM Jedni ka zájmová innost D m d tí a mládeže JEDNI KA, Spojených národ 1620 544 ol Dv r Králové nad Labem (telefon 499320353. D m d tí a mládeže Jedni ka nabízí v roce 2006 tyto možnosti využití volného asu, rozvíjení talentu a k získávání nových poznatk, ale i v domostí, nejen d tem, student m, ale i dosp lým. Kulturní, výtvarné a rukod lné aktivity: Divadelní kroužek je ur en pro d ti ve v ku 6-15 let, které mají zájem nejen o hraní loutkového a marionetového divadla, ale i o hraní inoherní. Mají možnost se nau it vodit ma ásky, marionety a pracovat s lidským hlasem. Vedoucí paní M. Jiroušová. Zápisné 500,- korun za rok. Šikulka pro chlapce a d v ata od osmi let se zájmem o nejrozmanit jší rukod lné innosti. Pracuje se s papírem, textilem, korálky, kamenem a r znými i netradi ními technikami. Vedoucí sl. S. Hanušová.Zápisné 600 K. Barvi ka - pro všechny d ti od šesti let, které rády kreslí, malují a tvo í. Vedoucí p. M. Nosková. Zápisné 500,-K. Výtvarný kroužek pro pokro ilé d ti od 4. t íd, které mají zájem se nau it základ m kresby a malby a poznat r zné techniky výtvarného um ní. Vedoucí sl. S. Hanušová. Zápisné 600 K. Školi ka pro p edškolní d ti. Pot ebujete jít k léka i nebo na ú ad? Postaráme se o vaše dítko ve v ku od t í let. Budeme cvi it, kreslit, zpívat, chodit do p írody a hlavn si hrát. Cena 30,-K za sch zku. Kurz košíká ství pro za áte níky, mládež a dosp lé. Kurz v délce p ti lekcí nau í základ m pletené z pedingu a pedingového šénu. Vedoucí sl. S. Hanušová. Cena za lekci a materiál 200,-K. Sklen né vitráže Tifany technika pro d ti, mládež i dosp lé. Výroba šperk a ozdob ze skla k r zným p íležitostem. Jednoduché návrhy, zpracování, ezání a opracovávání barevného skla. Vedoucí p. P. Pejchar, zápisné 900,- K za rok. Jazyky: Angli tina pro nejmenší ur ená d tem z prvé a druhé t ídy seznámí se základy hravou formou íkanky, básni ky, první písmenka, malování, hraní. Vedoucí p. Ing. L. B lovská, zápisné 800,-K za rok. Angli tina pro za áte níky d ti. Pro d ti od tvrté t ídy, kde se d ti nau í nejen sloví ka a fráze, ale hlavn správnou výslovnost. Vedoucí p. J. Pfeifer, zápisné 800,- K za rok. Anglický jazyk pro pokro ilé, mládež i dosp lé, kte í již zvládli základní lekce jazyka. Vedoucí p. J. Pfeifer, zápisné 1.400,- K za rok. Anglický jazyk pro za áte níky rodi e s d tmi je ur en pro d ti od p ti let. Vedoucí p. Ing. L. B lovská, zápisné dosp lý 900,- K + dít 600,- K za rok. Anglický jazyk pro pokro ilé rodi e s d tmi. Vedoucí p. Ing. L. B lovská. Zápisné dosp lý 900,- K, dít 600,- K za rok. 10

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN N mecký jazyk za áte níci pro d ti z 2 5. t ídy. Vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 800,-K za rok. N mecký jazyk za áte níci pro d ti 6.- 9. t ídy, vedoucí p. Mgr. L. Marksová 800,- K za rok. N mecký jazyk za áte níci pro mládež i dosp lé vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 1.400,- za rok. Ruský jazyk za áte níci pro d ti 2. 5. t ídy, vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 800,-K za rok. Ruský jazyk za áte níci pro d ti 6. 9. t íd, vedoucí p. Mgr. L. Marksová, zápisné 800,- K za rok. Ruský jazyk za áte níci pro dosp lé, Mgr. L. Marksová, zápisné 1.400,- K za rok. P írodov da a turistika: Kaktusá i pro d ti a mládež od druhé t ídy, Vedoucí p. J. Pacák, zápisné 600,- K na rok. Rybá i za áte níci pro d ti od 2. 8. t ídy, vedoucí p. A. Behro, zápisné 350,- K za rok. Turis á ek pro d ti od 4. t ídy. Poznání p írody, památek, znalostí v p írod, práce s mapou a buzolou, výlety, hry a sout že, vedoucí p. V. Ji i ka. Zookroužek pro d ti od 4. t ídy, umožní vniknout do života ZOO, vedoucí p. V. Ji i ka, zápisné 500,- K za rok. Hrátky s p írodou pro školáky od 10. do 13. let. Poznávání p írodnin, pozorování zví at, práce s mikroskopem. Vedoucí p. Z. Kolá ová, zápisné 500,- K za rok. Rytí i erbu lva pro d ti od 4. t íd. I historie m že být zajímavá a dobrodružná. Už jsi n kdy prohlížel starý pergamen s pe ení, byl v restaurátorské díln? Spal jsi n kdy na starém hrad? Vedoucí p. V. Ji i ka, zápisné 500,- K za rok. Sport: Florbal pro žáky od 3. t íd, vedoucí pan L. Klust, zápisné 600,- K za rok. Šachy pro d ti od 1. t íd, ú ast na turnajích, vedoucí p. M. e ovský, zápisné 450,- K za rok. Vodní záchraná i pro chlapce a dívky 1. 9. t íd, kte í už um jí plavat v bazénu Trutnova. Vedoucí p. J. e ovský, zápisné 300,- K za rok + 40,- K za autobus. Plavání pro chlapce a dívky 1.- 9. t íd, kte í se cht jí nau it plavat. Vedoucí p. L. Rudolf, zápisné 300,-K za rok + 40,- K za autobus. Cyklistický kroužek pro d ti z 2. 5. t íd. Jízda na dopravním h išti a výlety, poznávání dopravních zna ek. Vedoucí p. sl. L. Nedvídková, zápisné 450,- K za rok. Kurz neplavc Tuleni pro p edškolní d ti, dvanáct lekcí v bazénu m sta. Vedoucí p. J. Petera, zápisné 500,- K za kurz. Aerobic pro d ti od 6. do 13. let konaný p i hudb, vedoucí sl. I. Kloudová, zápisné 450,- K za rok. Aerobic pro mládež i dosp lé, za áte níky i pokro ilé, vedoucí sl. I. Kloudová, zápisné 550,- K, nebo 20,- K za lekci. Radioklub pro školáky od 10 let, stanice OK 1 KOB k dispozici, vedoucí p. J. Šnábl, zápisné 450,- K za rok. Keramika I. pro d ti od 1. t ídy, vedoucí p. P. Pejchar, zápisné 800,- K za rok. Keramika II. pro d ti, které již zvládli základy práce s keramickou hlínou, to ení na keramickém kruhu, vedoucí sl. S. Hanušová, zápisné 800,- K ro n. Kurz keramiky pro mládež a dosp lé. Glazování, vypalování a to ení na kruhu. Vedoucí p. Z. Heringová, cena kurzu 800,- K nebo 90,- K za lekci. Kurz keramiky pro mládež i dosp lé, vedoucí p. P. Pejchar, zápisné 1.200,- K nebo 90,- K za lekci. 11

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Kurz práce s internetem za áte níci, pro dosp lé, t i lekce, vedoucí p. J. Petera, cena za kurz 150,-K. Digitální fotografie za áte níci, pro d ti 6.-9. t íd, vedoucí p. J. Petera, zápisné 700,-K za rok. Digitální fotografie za áte níci pro mládež a dosp lé. Digitální fotografování, zpracování na po íta ích, vedoucí p. J. Petera, zápisné 900,-K za rok. Hudba tanec: Tane ní studio Twist I. a II. pro d ti se zájmem o disko, výrazový tanec, vedoucí sl. E. Heringová, zápisné 900,-K za rok. Break - Dance pro d ti a mládež od šesté t ídy se zájmem o akrobatický tanec a elektrobugy, vedoucí p. Pospíšil, zápisné 600,-K za rok. B išní tance pro d ti od 3. t ídy, mládež i dosp lé. Vedoucí sl. Jana Hovorková, zápisné 450,- K. Píš alka pro za áte níky d ti od 5. do 7. let. Zobcová flétna, vedoucí sl. J. Plechá ová, zápisné 450,-K za rok. Píš alka pro pokro ilé ur ená d tem od 1. 4. t ídy, vedoucí p. J. Plechá ová, zápisné 450,- K za rok. Zpívání s kytarou pro za áte níky, d ti od t etí t ídy se zájmem o hru na kytaru bez not, vedoucí sl. L. Vopa iová, zápisné 450,-K. Zpívání s kytarou pro pokro ilé ur eno pro školáky od 4. t íd, kte í již zvládli základy hry a nau í se složit jší akordy a písni ky. Vedoucí p. D. Jakubec, zápisné 600,-K ta rok. PRO FOTO zm nilo tvá Je nejv tší prodejnou FOTO v regionu s novým sortimentem za super ceny, sídlící v Tylov ulici 509: - tiskárny a multifunk ní za ízení. - inkousty a injekt papíry PC sestavy na zakázky, notebooky - pam ová media na zakázku (CD, DVD, pam ové karty a další) - domácí spot ebi e na zakázku. Dále s fotoateliérem a prodejnou ve Staré radnici, vchod z ulice Palackého s: - nejv tším ateliérem z regionu - pravidelnou fotogalerií - nejmodern jší digitální zpracování - padesátiletá tradice 12

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN Ú ední deska pod dohledem bezpe nostních kamer Od 1. ledna 2006 nabývá ú innosti zákon. 500/2004 Sb. Tento zákon ukládá mimo jiné i povinnost zajistit nep etržitou p ístupnost ú ední desky. Z tohoto d vodu byla v budov M stského ú adu na nám stí T.G. Masaryka p. 38 z ízena druhá kovová brána a instalována bezpe nostní kamera tak, aby hlavní pr jezdní brána z nám stí mohla být trvale otev ena a ú ední deska umíst na v pr jezdu budovy a tak trvale zp ístupn na ve ejnosti, tedy plných 24 hodin. Kamerový systém bude v tomto prostoru po izovat nep etržitý záznam, který bude v p ípad pot eby (v íme, že se tak nestane) k dispozici p ípadnému šet ení vandalismu, nebo obdobné formy poškozování cizího majetku. (pro kroniku Jan erník, vedoucí odboru VVS) Poslední íslo Vlastiv dného tení roku 2005 Dalo by se také íci poslední íslo pana redaktora Jana Schwarze, který dokon il III. adu desátým íslem. Od prvního ísla, které vyšlo v roce 1994 do tohoto posledního to bylo celkem 39 ísel a ješt jedno navíc, v nované britskému královskému letectvu. Není t eba se rozepisovat o tom, jak vysoké úrovn tento asopis dosáhl, když se mu dostalo ocen ní od samotného vládního asopisu. Kronika se k tomuto ješt vrátí obsáhleji, tedy až toto provede samotná rada a zastupitelstvo m sta. Obsah 10. ísla, t etí ady: - úvodní slovo pana Jana Schwarze - lánek Královna Radky Machkové - Dík za vzornou reprezentaci Irena Ságnerová - Žumeláž úsp šn pokra uje - Jaroslav Neumann - Zde d dy postaveno d tem (o gymnásiu) - Královédvorský rodák Karl W. Freund - zesnulý Rudolf Fiala - Fotografoval jsem všechno možné i nemožné - Ji í Nechvíl - T emi regiony Itálie... JUDr. Simona Motlová - Architekt a malí Alois Wachsman - zesnulý Rudolf Fiala - Pod kování M sta paní Iv Kvasni kové Ing. Ji í Rain starosta m sta - Babi ka - Marta Staníková - Jirákovo divadlo v Novém Bydžov tleskalo Radce Machkové - Antonín Pavel Wagner - královédvorský rodák a vynikající socha bohatá p íloha jeho d l ve Vídni od editele archivu Romana Reila - Významný objev Univerzitního profesora RNDr. Karla Martinka, DrSc. Jan Schwarz - Nejstarší vesnický kostel na královédvorsku - Dr. Karel Martinek Den otev ených dve í ZŠ Podhar Ve dnech 13.-14. ledna se u p íležitosti dokon ení p estavby školy uskute nil den otev ených dve í. V rámci této významné události se uskute nila ukázka daltonské výuky s prvky tvo ivé školy ve vyu ování. Tento den dala škola ob an m možno nahlédnout do t íd, u eben a dalšího za ízení a bylo se na co dívat. Rodi m d tí se mohlo o n em takovém jenom zdát. Tato škola nabízí: - výuku angli tiny od 1. t ídy (jako nepovinný p edm t) - individuální p ístup k d tem talentovaným i s poruchami u ení - využívání daltonských prvk a metod tvo ivé školy ve vyu- ování - p ípravu na p ijímací zkoušky mimo rámec školní výuky - novou t locvi nu pro výuku i mimoškolní innost 13

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 - nabídku volitelných p edm t a zájmových kroužk dle zájmu d tí a rodi - dob e vybavenou po íta- ovou u ebnu, p ístupnou i mimo vyu ování - školní stravování p ímo v budov školy - bezbariérový p ístup - dobrou dopravní obslužnost pro dojížd jící žáky a zejména p átelské ovzduší Sou asný editel školy, starosta m sta Ing. Rain a bývalá editelka, nyní místostarostka Mgr. Edita Va ková byli s pr b hem oslavy spokojeni. Paní místostarostka Edita Va ková byla na této škole editelkou a snad i to byl d vod, pro se o její p estavbu i výstavbu tolik zasazovala. Na této malé, ale významné slavnosti byl p ítomen starosta m sta Ing. Ji í Rain, první místostarosta Vasil Biben a místostarostka Edita Va ková a další pozvaní hosté, mezi kterými nechyb li ani zástupci všech zdejších škol. Uvítání p ítomných provedl editel školy a krátce promluvil i p. starosta. Následovala prohlídka školy, t íd i u eben a na záv r bylo podáno malé ob erstvení. Sou asný editel školy pan Karel Flieger mohl být spokojen. Návšt vník m se líbila i zcela vybavená kuchy ka. Zásluhu nese i vedoucí odboru výstavby Radmila Filakovská. 14

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN Nezam stnanost op t vzrostla Pracovního uplatn ní se nedostalo na sklonku roku 2005 na Trutnovsku 5730 ob an m. To p edstavuje 9,62 %. Na Královédvorsku vzrostl po et nejvíce a dosáhl výše 10,77 %. Nejvíce se na tom podílí závody TIBA a ukon ený provoz ve slévárn. Salon královédvorských um lc Vernisáž uvedl pan akademický malí Miloš Petera. Richtera Karel, Richtera Kristián, Richtera Lukáš, Ruprichová Ta ána, Rymer Michael, Šévl Jaroslav, Škoda Mat j, Šolcová Pavla a Tauchman Lud k. Je p ehlídkou prací královédvorských profesionálních i amatérských um lc. Tentokrát se Salonu zú astnilo 28 ob an našeho m sta a okolí. Ti se p edvedli obrazy, trojrozm rnými výtvory v etn betlém. Jsou jimi: ermáková Marta, erná Ivana, erný Jaroslav, Dvo ák Lubomír (Zvi- ina), Flégr Vladimír, Frieda Antonín, Greiner Renata, Heger Ji í, Holan Ji í, Horák Alois, Horáková Dana, Hošek Zden k, Kalenský František, Malý Aleš, Mertlík Josef, Mervartová Eva, Mináriková Martina, Moravec Ivan, Moravcová Blanka, Pryšinger Leoš, Pozornost budila i díla pana Leoše Pryšingera. Dr. Karel Martinek v rozhovoru se sb ratelem pohlednic a filatelistou Vladimírem Jane kem. 15

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Pan Karel Richtera, p edseda betlémá, v rozhovoru s p. Zde kem Ditrichem, který ezba í, ale nevystavuje. Všechny vystavené exponáty budí zaslouženou pozornost. Lednové po así Zatím co na mnoha územích republiky došlo k polom m pro velké p ívaly sn hu, našemu m stu se to do poloviny ledna vyhnulo. Sníh se drží, teploty klesly v noci až na minus 10 st. Celsia, ale p es den bylo hezky, n kdy i slune no. Také nep íjemná inverze s mlhou tu byla jen jedno odpoledne. Teprve ve druhé polovin ledna došlo k chumelenicím, a teplota v údolích poklesla až na minus dvacet stup Celsia a mrazy se udržely do konce ledna. Ledová krusta na povrchu sn hové p ikrývky vadí hlavn lesní zv i a myslivci musí intenzivn p ikrmovat. Zv se nem že dostat prohrabat k potrav. 16

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN Tiché výro í - Pavel a Eva Romanovi V roce 1962 získali oba jmenovaní titul mistr sv ta v tancích na led a národ je miloval. Ev bylo tehdy šestnáct a Pavlovi devatenáct let. Krasobruslení pro ty násobnou mistryni sv ta skon ilo v roce 1972 kdy Pavel zem el p i tragické autonehod. Do roku 1971 spolu ú inkovali v lední revue Holiday on Ice. Eva Romanová se svým manželem Jackie Grahamem žije st ídav v Anglii a Lipnicí na jižním plze sku. Nyní se dožila svých šedesátin. Nakladatelství Paseka a kroniká Pod spole ným ozna ením Zmizelé echy vydává nakladatelství Paseka edici, která má p ipomenout zaniklou tvá m st i celých region se z etelem na jejich historický i um lecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytvá ení se podíleli naši p edkové. Na tuto edici byl upozorn n kroniká m sta panem knihkupcem Veselým, který by sám rád uvítal možnost sepsání podobné knihy o našem m st. Edice je založena ve své podstat na desítkách starých fotografií a doprovodném textu. Protože m sto vlastní skv lou Geislerovu sbírku, která je trvale dopl ována, z iniciativy kroniká e, ob any m sta, rozhodl se kroniká knihu realizovat. Pro tento zám r se mu nabídla spolupráce s týmem informatik M stského ú adu našeho m sta a došlo tedy ke kolektivní spolupráci. Nakladatelství si však klade podmínku, že kniha musí být ztvárn na jako již vydané, (ukázkou byl Jí ín a Novopacko). Nakladatelství byl tedy nabídnut text s vyžádanou zmínkou o autorovi kroniká i - a našem m st. Došlo také k nabídce p ibližn dvou set pe liv vybraných fotografií. Ty mapují objekty skute n zaniklé i p estav né a jsou doprovázeny texty, které uvedené lokality popisují. ernobílé fotografie se vracejí více jak sto až sto padesát let do minulosti. Nakladatelství požaduje také výstižné, ale krácené d jiny m sta. To vše v rámci již vydaných knih z jiných m st, protože je vše vázáno i cenou výtisku. Není to práce snadná, ale již se na tom pracuje a návazn kontaktuje s paní redaktorkou Hennerovou z nakladatelství Paseka. D vod pro byla tato práce kroniká em p evzata je ten, že se tím nejen zviditelní naše m sto a jeho bohatá historie, ale p edevším by se kniha m la stát jakousi pobídkou ke zvýšení zájmu o malou regionální historii. tená i se nepodbízí sou asností, ale silou mnohdy navždy ztracené historie. Dosavadní vydání z jiných m st jsou velice zajímavá, ale prostá. Z t chto kolejí není možno, na p ání nakladatelství, vybo it. Není však jist bez zajímavosti, že se toto vydání obejde bez finan ní pomoci m sta, to do ní vloží jen kolektivní práci svých ob an. Pro kroniku ješt to, co si nakladatelství Paseka p edem vyžádalo: Tuto knihu z edice Zmizelé echy v nuje autor a kroniká M sta Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek v prvé ad zem elému zanícenému sb rateli fotografií panu Vlastimilu Geislerovi. Jeho sbírka je páte í celého tohoto vydání a stala se, na jeho p ání, majetkem ob an našeho m sta. Dokonal, svoji brázdu dooral. Pod kování právem náleží redaktorovi Vlastiv dného tení panu Janu Schwarzovi za jeho asopis v novaný našemu m stu. asopisu, který má už dnes nesmírnou hodnotu a s p ibývajícími lety ji bude mít stále v tší a stane se sou ástí zlatého fondu našeho m sta. Po zásluze je t eba ocenit sb ratele z ad ob an m sta, kte í sbírku starých fotografií i nadále rozši ují, a stávají se tak pokra ovateli záslužné práce Vlastimila Geislera. Právem se jim dostává pod kování. Díky nevšednímu pochopení tajemnice M stského ú adu Dvora Králové nad Labem, JUDr. Simony Motlové, se dostala uvedená fotografická sbírka také do digitální podoby. Došlo i k urovnání dosud nejasných majetkových vztah mezi dárkyní paní Geislerovou a m stem. Nesmírn náro ná práce p ipadla celému kolektiv informatik M stského ú adu. Ti p evedli a i nadále p evád jí nové a nové p ír stky do digitální podoby. Cílem je sbírku zachovat dalším pokolením a zárove ji co nejvíce p iblížit ob an m. Na této práci se podíleli a nadále podílejí informatici M Ú p. Arnošt Jäger, Karel Dušek, Karel B íza a Martin Záruba. Jejich práce, vykonávaná asto i v dob volna, zasluhuje plného ocen ní. Uvedená publikace je tedy kolektivním dílem, které si klade za cíl uchovat a hlavn p iblížit tená m a návšt vník m mizející Dv r Králové nad Labem. Dát ob an m našeho m sta, ale i rodák m a p íznivc m, možnost nahlédnout na mizející drobnou historii, vyvolat vzpomínky a udržovat je dalším pokolením. Pavel Janoušek kroniká m sta. 17

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Pavel Janoušek (1933) je rodák m sta Dvora Králové nad Labem. Zde se mu také dostalo vzd lání na Vyšší pr myslové škole textilní a tomuto sm ru z stal, jako technik, v rný po celý produktivní v k. Záliba v regionální historii vychází z lásky k rodnému m stu a v posledních letech je dále zhodnocena vedením Kroniky m sta. Svým osobitým jednáním se zasazuje o další dopl ování sbírek a pam tí ob an m sta. Dv r Králové je malebn rozložen na obou b ezích eky Labe a lemován lesy, které byly v minulosti královským hvozdem. Jeho poloha, v blízkosti hranic Království eského, mu zp sobovala mnohé vále né strasti, astokrát podlehl ohni, ale vždy poznovu pozvedl. Celému okolí vévodí památný vrch Zvi ina, symbolizující eskou státnost v d íve siln pon m ených okolních obcích. Odedávna se tu zdejší obyvatelé museli tvrd prát o svoji eskou státnost a své živobytí. Po átkem dvacátého století bylo m sto nazýváno eským Manchestrem, když se o to zasloužila celá ada prosperujících textilních firem. M sto bylo sv dkem mnoha d lnických bou í se mzdovými, národnostními i politickými požadavky. Má p ekrásné lesnaté okolí, dochované historické budovy, skv lou zoologickou zahradu Safari, dále p ehradu, která je p ekrásnou technickou památkou a nedaleký barokní skvost v Kuksu. Stalo se vyhledávaným turistickým místem v podh í Krkonoš. Úvodem trochu z historie. Dv r Králové nad Labem nepat il v minulosti k nejd íve založeným a už v bec ne k nejv tším m st m v rámci eského království. Pramení to pochopiteln z toho, že jeho vznik, na samém okraji tehdejšího královského hrani ního hvozdu to nedovoloval. Nebylo cest, vodní toky nebyly splavné a zdejší kopcovitá krajina nenabízela brzkou možnost hospodá ského využití. Vybudování sídel bylo obtížn jší, ale p esto bylo vynuceno pot ebou ochránit zemi p ed nájezdy cizák. Stalo se tak již po nájezdu polských vojsk Boleslava III. na samém po átku dvanáctého století. Samotný vznik Dvora se odvíjí od vzájemného, písemn doloženého, sporu dvou plebán (Miletína a Ho ic) o farní právo, kdy byl v roce 1270 mezi sv dky sporu uveden Gottfriedus de Curia z našeho pozd jšího Dwuora. Hmotným sv dectvím osídlení se stalo objevení základ románské apsidy ur ené dvanáctým stoletím. (Zasloužil se o to v roce 1911 pan soudní rada Antonín Schulz, který rovn ž uspo ádal m stský archiv.) V té dob se jednalo z ejm o tržní osadu, která se pozd ji, vlivem eské a také dvojí n mecké kolonizace, rozr stala. Plynula léta, ale teprve na po átku 14. století se mluví o Dvoru jako královském m st. Tehdy došlo k opevn ní m sta, které se jen z malé ásti dochovalo do dnešní doby. Tolik z daleké historie, která se nám ješt skromn nabízí ve zbylých památkách. Jsou jimi uvedené zbytky hradebních zdí a jediná zbylá obranná v ž Šindelá ská. V že s branami byly p vodn ty i, t i byly postupn zbourány. Sm rem na jihovýchod to byla v ž Hradiš ská, zvaná Žumpa (v blízkosti dnešní pošty), nížeji potom Dolení (na dolení ásti dnešní ulice Revolu ní). Sm rem na západ to byla brána a v ž Horní, která byla na rozdíl od p edešlých hranatá. Dodnes se tu vžit íká Na brán. tená i si mohou prohlédnout jejich vyobrazení v obrázkové p íloze, o které se zasloužil pozd jší vynikající kroniká m sta Bed ich Söllner. St edov kou, nedochovanou stavbou, byla i m stská (mlýnská) struha, (viz popis a vyobrazení), která se p ipomíná již na 25. foliantu Pergamenové knihy z roku 1457. Dále to je stávající rybník eské Podharti, odkud byla povrchním vodovodem p ivád na k m stu tolik pot ebná voda. Nazýval se pozd ji potokem Gollovým a sloužil hlavn k obran v p íkopech p ed hradbami, ve m st potom p evážn k hašení mnoha požár. N kdejší královské m sto bylo panovníkem asto zastavováno, ale po ase se op t stávalo královským. Za panování Václava IV. se stal Dv r v nným m stem a od té doby se psal jako Dv r Králové, tedy pat ící královn. Ta si z m st vybírala šosovné. V posledních letech se to p ipomíná volbami královen ze všech bývalých eských v nných m st. Pat í k nim ješt Trutnov, Jarom, Hradec Králové, Nový Bydžov, Chrudim, Vysoké Mýto, Poli ka a M lník. Okolní lesy byly pro m sto požehnáním, ale také prokletím. Levn, ze d eva postavené m sto, totiž podléhalo mnoha požár m. To je jednou z p í in toho, že se mnoho listinných doklad nedochovalo. P esto byly, díky záslužné innosti jmenovaného soudního rady Schulze, zbytky ádn archivovány a dodnes jsou sou ástí Okresního státního archivu v Trutnov. D jiny dále zaznamenávají, že v kv tnu roku 1421 se m sto vzdává vojsk m Jana Žižky a po dvou letech je vojenským lenem Menšího Tábora. Ze Dvora byl také eho, ú astník jednání koncilu 18

KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 LEDEN v Basileji, konaného v roce 1432. Období husitství skon ilo 14. srpna 1436, kdy došlo v Jihlav k podepsání slibu poslušnosti Zikmundovi Lucemburskému. Dv r m l vážnost i proto, že mimo soud civilní m l i právo hrdelní, které se nevztahovalo jen na vlastní m sto, ale i na n která okolní vrchnostenská panství. Z této doby se dochoval praný, který byl nalezen p i zrušení zahrady zdejšího d kanství a je nyní vhodn umíst n v blízkosti kostela svatého Jana K titele. Uvádí se, že vlastní katovna byla také v nyn jší Valové uli ce (viz vyobrazení), ale není doloženo, zda se jedná práv o tento zaniklý dome ek, i když byl ob any katovnou po mnoho let nazýván. Léta plynula a m stu byla ud lována panovníky privilegia, týkající se po ádání trh a jarmark, odúmrt a svobodného nakládání s majetkem m š an. V roce 1547 však byla m stu privilegia odejmuta jako odplata za to, že se spolu s dalšími královskými m sty postavilo císa i Ferdinandovi I. V roce 1572 vyho elo, s výjimkou kostela a dvou dom, celé m sto. Vyho ela také radnice, která byla na západní stran nám stí a bylo t eba postavit novou. Ta již byla postavena z kamene a my ji v pozm n né podob známe jako Starou radnici. V pozd jší dob za ala nést dodnes dochovaný latinský nápis, který uvádí, že: Tento d m nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zlo iny, zachovává práva a ctí šlechetné. Také na samém po átku 17. století se p idal Dv r na odbojnou stranu a po prohrané bitv na Bílé ho e utrp l konfiskací majetku, m stu byly zvýšeny poplatky a muselo nákladn vydržovat císa skou posádku. T icetiletá válka (1618-1648) znamenala pro Dv r pohromu. P i inili se o to císa ští vojáci, poté vojska sasská a vše dovršily švédské vpády. Zpustla m stská stavení, z stala jich necelá polovina, neosídlených a rozbo ených. Trvalo velmi dlouho, než se m sto z této pohromy vzpamatovalo. Návšt vníky m sta a tená e bude jist zajímat dosud udržované sousoší svatého Jana Nepomuckého na nám stí Republiky, které je nám známé také jako Odpustkové oratorium, datované rokem 1730. V roce 1736 došlo ke zbourání d ev né budovy d kanství a byla postavena nová, kamenná barokní budova, sloužící dodnes. Dále bylo v letech 1750-1754 postaveno sousoší mariánské, které je trvalou a d stojnou ozdobou nám stí. V roce 1738 byla dokon ena stavba Kohoutova dvora, který byl postaven Františkem A. Bergelem (vysoce postaveným ú edníkem F. A. hrab te Sporcka). Dnes je stavba využívána jako M stské muzeum i s jeho ástí Špýcharem. Roku 1752 došlo k p estavb p vodního d ev ného kostelíka Povýšení svatého K íže za zd nou, pozdn barokní stavbu, nám dosud známou jako Malý kostelí ek. P ed východní stranou nám stí byla v letech 1778 1790 postavena školní budova, ale ta se nedochovala. Druhá polovina 18. a po átek 19. století byl již p edznamenán hospodá ským r stem v podob textilních manufaktur, které m ly nahradit dosavadní faktorství. První byla z ízena v eské Podharti, snad dokonce jako jedna z prvních v zemi (1790 Schubertova), která již zpracovávala bavlnu, když p edtím všude p evládal len. Velké vážnosti a slávy se dostalo našemu m stu v dob, kdy byl dne 16. zá í 1817 nalezen Václavem Hankou Rukopis královédvorský. V letech 1817-19 byl z ízen spádový vodovod a na pam tní desce Starého pramene byl tento nápis: Dvé p evzácných poklad Tob ušt d eno, Dvore památný! Jeden v starobylé kryl se v ži, nyní slavných p edk slávu p je. V šumu lesním poklad druhý p ebohatý, nad vše posvátný, V st ed Tv j k syn m kéž vždy vd ným klidn sp je. Rukou ochrannou nejvyššího bohatství st ež blahé sídlo! Všemocný Pán žehnej, by Dvora nezaniklo zdravé z ídlo! Za poklad byl tedy pokládán nejen dosud využívaný Starý pramen, ale také Hankou nalezený Rukopis královédvorský, který velkou m rou p isp l ke zvýšení národního sebev domí. Byla uskute n na stavba silnic sm rem k Jarom i, Ho icím a Trutnovu. V roce 1842 byla dokon- ena stavba nové školní budovy na míst dnešního M stského ú adu. 19

LEDEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Po ínaje dnem 1. února 1850 se stává Dv r sídlem hejtmanství, pod které pat il soudní okres Dv r Králové s 39 obcemi a také Jarom. ty icáté výro í nalezení Rukopisu královédvorského bylo ve znamení slavnostního odhalení sochy Záboje, hrdiny jedné z básní. Tv rci sochy byli brat i Antonín a František Wagnerovi, rodáci ze Dvora Králové - eské Podhart, a dílo je t eba považovat za prvotinu. V obrazové ásti najdete podobiznu Pavla Antonína Wagnera a také rodný domek v eské Podharti. Velkým p ínosem pro zpr mysln ní m sta bylo vybudování železnice Pardubice Liberec, která byla zprovozn na v ásti z Jarom e do Horek u Staré Paky dne 1.6.1858. M sto se stává pr myslovým. V za átcích to byly mlýny a ty se pozd ji zm nily na malé tkalcovny bavlny. Op t se tak stalo na p edm stí m sta, v eské Podharti a k jejich pohonu ješt sta ila vodní síla Hartskéko potoka. Byly to malé firmy Winternitz Friedmannova a brat í Hawl. Ob byly postaveny v roce 1861 v prostoru dnešní firmy SaToS. Další továrny na sebe nenechaly dlouho ekat. Roku 1862 zde byla zprovozn na dokonce první mechanická p ádelna, také z p vodního mlýna Röhrichova, který byl na m stské (mlýnské) struze. Návazn na tyto podniky došlo k dalšímu posunu textilní výroby zprovozn ním bareven a tiskáren. V roce 1866 se stalo m sto d jišt m prusko rakouské války. Sv d ily o tom roztroušené pomní ky padlým voják m obou vál ících stran, které jsou nyní soust ed ny na Starém h bitov. Hlavním bojišt m se stal nyn jší prostor v okolí již zmín ného Kohoutova dvora, Šindelá ské v že, Horní brány a také doleního mostu. Boj trval krátce a ihned následovalo drancování a ni ení. Po záv re né kruté porážce rakouských vojsk u Hradce Králové (3.7.1866) se Dv r Králové stal ohromným lazaretem. Ran ní z této krvavé bitvy byli umis ováni po domech, na d kanství,v uvedené Röhrichov továrn a dokonce ve dvou adách na podloubí. Také tato válka p inesla m stu velké škody. P esto již v následujícím roce 1867 se konala velká oslava 50. výro í nálezu Rukopisu, za p ítomnosti významných osobností Františka Palackého, Františka Ladislava Riegra, Jana Evangelisty Purkyn a dalších velikán této doby. Vydáním všeobecného zákona o spolcích v listopadu 1867 se umožnil jejich další vznik a ty už vznikaly pod vlivem Hankova nálezu, tedy podle postav z Rukopisu. Sem bezpochyby pat í již v roce 1861 založený mužský p vecký sbor Záboj, který byl v roce 1894 spojen s ženským spolkem Ludiše a pod jménem Záboj ú inkuje dodnes. Roku 1864 byla ustavena T locvi ná jednota Sokol, která po ádala asté kulturní a vzd lávací aktivity a Sokol se záhy stal nejvýznamn jším spolkem m sta. Také Sbor dobrovolných hasi, který byl založen v roce 1873, p sobí dodnes. V roce 1874 vznikl Ochotnický spolek Hanka, který m l v pozd jších letech i vlastní divadelní orchestr. Po ínaje m sícem zá í roku 1874 byl slavnostn otev en Hank v d m, který po n kolika pot ebných úpravách slouží dodnes jako jediná divadelní budova. Na sklonku 19. století vznikají další spolky, mezi n ž pat il Slavoj, který provozoval knihovnu a pozd ji ítárnu. V roce 1882 vznikl Odbor Matice školské, zam ený na podporu škol eských menšin v siln pon m eném okolí. Se stejným cílem vznikla i Národní jednota severo eská. O tyto spolky se významn zasloužil vlastenec MUDr. Josef Moravec (viz obrazová p íloha). Vznikají stolové spole nosti, mezi nejznám jší pat il Cvrndorf v eské Podharti. Své spolky zde m li i N mci. Významným po inem jmenovaného vlastence, starosty m sta MUDr. Moravce, bylo postavení zdejšího gymnázia. Stalo se tak v roce 1890 a p estože neslo jméno rakouského císa e, stalo se mocnou oporou všeho eského d ní (viz obrazová p íloha). V této dob se již velice rozrostla pr myslová, textilní výroba. Mnoho textilních továren, p evážn v židovském a n meckém vlastnictví dalo m stu ozna ení eský Manchester. Vzrostl po et obyvatel, byly postaveny d lnické kolonie, ale do pop edí vystoupily i požadavky stovek d lník, kte í byli nuceni pracovat ve více než dvanáctihodinových sm nách, dokonce i o ned lích. Nejvýznamn jší stávka byla dne 9. kv tna 1890. To dalo vyr st i spolk m d lnickým. Za alo se prohlubovat národnostní nap tí, zvláš po Stromayerov jazykovém na ízení, kdy byla v jednání s ú ady zrovnoprávn na eština s n m inou. N mci se už tehdy dovolávali vytvo ení samostatného n meckého území v pon m eném pohrani í. To vyvolávalo asté národnostn motivované výtržnosti. Jednou z nich byla i Bartolom jská noc, ke které došlo dne 23. srpna 1885. 20