Základy světelné mikroskopie



Podobné dokumenty
Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

1. Teorie mikroskopových metod

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Mikroskopy. Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový

TRANSMISNÍ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

Typy světelných mikroskopů

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Metody v histologii Mikroskop Vj. 4

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Téma: Světelná mikroskopie a preparáty v mikroskopii

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Zemědělská botanika. Vít Joza

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Digitální učební materiál

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Schéma rostlinné buňky

Hama spol. s r.o. CELESTRON. Návod k použití. Laboratorní model Laboratorní model Pokročilý model Pokročilý model 44106

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

2015/16 MĚŘENÍ TLOUŠTKY LIDSKÉHO VLASUA ERYTROCYTU MIKROSKOPEM

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Mikroskopické metody Přednáška č. 3. Základy mikroskopie. Kontrast ve světelném mikroskopu

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Speciální metody v histologii

Využití zrcadel a čoček

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

BIOLOGIE BA

Základy mikroskopování.

Praktická geometrická optika

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

METALOGRAFIE I. 1. Úvod

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Fyzika 6. 9.

Fluorescenční mikroskopie

7. Světelné jevy a jejich využití

histologie je nauka o mikroskopické skladbě organismu zkoumá skladbu těla živočišného i rostlinného, důležitá v humánní medicíně histologický preparát

Praktická geometrická optika

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

F l u o r e s c e n c e

Rozdělení přístroje zobrazovací

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM III

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z BIOLOGIE. Téma: STAVBA A FUNKCE MIKROSKOPU, PŘÍPRAVA DOČASNÝCH PREPARÁTŮ

M I K R O S K O P I E

Biologický mikroskop CH30/CH40. Návod k obsluze

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Hloubka ostrosti trochu jinak

Světlo v multimódových optických vláknech

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Příloha C. zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace)

Obsah vody v rostlinách

Praktické cvičení č. 1.

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I

Optické přístroje. Lidské oko

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Transkript:

Základy světelné mikroskopie

Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší vzdálenost mezi dvěma body, které daná soustava rozliší jako dva body

MIKROSKOP Část mechanicka : i)stativ ii)nosič tubusu iii)makrometrický šroub iv)mikrometrický šroub Část osvětlovací : i)zrcadlo ii) clona iii) kondenzor iv)filtr v) stolek Část optická : i)okulár Huygensův [hajchenzův] okulár H 4x,10x Periplanatický okulár-p10x 20x ii)objektiv geometrické zvětšení NA 6 0,15 20 0,45 45 0,65 100 1,3 v)světelný zdroj

Optická soustava (světelného) mikroskopu Optický interval mikroskopu ( D ) Vzdálenost zadního ohniska objektivu (F) od předního ohniska okuláru (F1). Celkové zvětšení = zvětšení objektivu zvětšení okuláru by mělo ležet uvnitř intervalu užitečného zvětšení. kondenzor clona Zaostření světla do roviny objektu Užitečné zvětšení (Abbé): interval 500 A 1000 A Volba okuláru: Spodní mez 500 A: umožní oku využít potenciál objektivu Překročená horní mez 1500 A: prázdné zvětšení (s použitím více zvětšujících okulárů 20x, 25x) - větší zvětšení neumožňuje rozlišení dalších podrobností, nepřináší o objektu žádné další informace, obraz objektu je méně ostrý zdroj světla

Okuláry = optická soustava, která zvětšuje obraz vytvořený objektivem -zvětšení 5-25 ; většinou dvě ploskovypuklé čočky oko -čočka očnicová (frontální) blíže k oku -čočka sběrná (kolektivní) blíže k objektu Umístění ohniskové roviny, kde se tvoří obraz z objektivu -kruhová clona mezi čočkami V ohniskové rovině mohou být -clona zorného pole -měřítko

Číslo zorného pole okuláru umožňuje zjistit velikost předmětového pole (P), jehož obraz pozorujeme určitým okulárem Okulár 10x CWHK10X-T/18L -u školního mikroskopu P = [mm] číslo zorného pole okuláru Mobj. kt P = průměr předmětového pole 18 = číslo zorného pole okuláru (údaj na okuláru) Mobj = zvětšení použitého objektivu kt = zvětšovací faktor tubusu (u Olympusu = 1) Číslo zorného pole okuláru

Charakteristiky objektivů 10 : zvětšení (obvykle 4 100 )

/0.45 NUMERICKÁ APERTURA (A) A = n sina reálné a = 140º sin70º = 0,939 n(vzduch) 1 A = 0,94 Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. Rozlišovací mez (a) / rozlišovací schopnost (R a ) = 1/a a = 0,61 l / A zlepšení rozlišení : kratší l nebo zvýšení A

Zvýšení A zvýšením n v A = n sina Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. sina/sinb = n(2)/n(1) Voda n = 1,33 (vodní obj.: A 1,25) Imerzní olej n = 1,4 1,5 (imerzní obj.: A 1,4) Sklo n = 1,5 1,9 opticky homogenní prostředí

170 /0,17 předepsaná délka tubusu/ doporučená tlouštka krycího skla (v mm) -Pracovní vzdálenost -Hloubka ostrosti (max. vzdálenost dvou ostře zobrazených rovin kolmých na optickou osu) -Světelnost objektivu (intenzita osvětlení zorného pole; úměrná A 2 )

Plan Apo Optické vady čoček Vada barevná (chromatická): čočka má pro každou složku polychromatického světla jiné ohnisko (index lomu je fcí l) barevná vada velikosti nebo polohy obrazu KOREKCE - soustavy čoček Achromáty korigovány pro žlutou a zelenou Apochromáty korigovány pro na takřka celé spektrum

Kondenzor = převrácený objektiv soustava čoček s krátkou ohniskovou vzdáleností (průměr čoček větší, barevná a kulová vada neodstraněna) A(kondenzoru) = 1,2 1,3 (podobně jako imerzní obj.) přesvětleno sníží kvalitu obrazu správně a sina Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. Apertura (NA) kondenzoru má být shodná s aperturou objektivu (pankratický kondenzor plynulá změna apertury od 0,16 do 1,4 v souhlase s použitým objektivem) - možná úprava na hodnotu shodnou s objektivem (snížení) pomocí irisové clony

Clony u kondenzoru regulace množství světla, přicházejícího do mikroskopu: polní clona blíže zdroje světla irisová (aperturní) clona pod kondenzorem Cloněním ovlivňujeme: - kontrast - hloubku ostrosti - rozlišení podrobností -jas Jednotlivé parametry nelze nastavit nezávisle Aperturní clona kondenzoru Kontrast Hloubka ostrosti Rozlišení Jas zcela otevřená malý malá velké velký zcela zacloněná velký velká malé malý

Zvětšení mikroskopu ( M ) D. 250 M = f1. f2 D = optická délka tubusu (tj. vzdálenost zadního ohniska objektivu od předního ohniska okuláru; tzv. optický interval) 250 = normální zraková délka (250 mm) f1 = ohnisková vzdálenost objektivu (v mm) f2 = ohnisková vzdálenost okuláru (v mm) V praxi: celkové zvětšení mikroskopu: M = zvětšení okuláru. zvětšení objektivu

Optické filtry matné skleněné filtry různé hustoty- rovnoměrně osvětlené zorné pole o vhodné světelnosti světle modrý filtr - žárovkové světlo- denní žlutozelený filtr použití s achromáty -propouští jen světlo těch vlnový délek (červené, modré), pro kterou jsou objektivy korigovány filtry pro fluorescenci excitační a bariérové, dichroické (jiná barva pro odražené a propuštěné světlo) polarizační polarizace světla

Úlohy

Co dnes (ne)uvidíme Struktura/Organela Buněčná stěna Cytoplasmatická membrána Jádro a jadérko Endoplasmatické retikulum Golgiho aparát Lyzosom, peroxisom Vakuola Mitochondrie Chloroplast (chromoplast, leukoplast) Ribosom Mikrotubulus Střední filamenta Aktinová mikrofilamenta Inkluze SM (procházející světlo) ano ne (tlouštka 5 nm) ano (lépe barvení) ne ne ne ano (nepřímo i přímo) ano (lépe barvení) ano ne (rozměr 20-50 nm) ne (síla 25 nm) ne (síla 10 nm) ne (síla 7 nm) ano

Fixace a barvení Fixace zastaví metabolické děje v buňce buď jejich zpomalením nebo denaturací enzymů a zachová morfologii a topologii biologických struktur. Fyzikální metody: Teplo (mikrovlnná trouba) Zmražení (tekutý dusík 170 o C) Chemické metody: Imerzní (ponoření do fixační tekutiny) Perfuzní (nástřik cév) precipitují proteiny (chlorid rtuťnatý, kyselina pikrová, kyselina trichloroctová ) denaturují a síťují proteiny kovalentní modifikací (formaldehyd, glutaraldehyd vazba na NH 2 skupiny) fixační směsi FAA (65% ethanol, 5% k. octová, 1% formaldehyd) Bouinův roztok (kyselina pikrová, formaldehyd, kyselina octová, voda) Zenkerův roztok (formaldehyd, dvojchroman draselný, chlorid rtuťnatý, voda) roztoky glutaraldehydu a formaldehydu EM glutaraldehyd + oxid osmičelý

BARVENÍ většina barviv nabité molekuly s afinitou k různým buněčným strukturám nebo se selektivní rozpustností bazofilní (objekty kyselé povahy - nesou záporný náboj např. DNA, RNA,glykosaminoglykany) -barvíme bazickými barvivy (toluidinová a methylenová modř, hematoxylin) acidofilní eosinofilní (objekty bazické povahy - nesou kladný náboj obecně cytoplasma, některé granuly) -barvíme kyselými barvivy (oranž G, eosin, kyselý fuchsin) Vitální barvení: neutrální červeň (kyselé prostředí vakuoly, lysozomu => červená) Janusova zeleň (oxidovaná [mitochondrie] zelená, redukovaná - leukoforma) Sudan III Řada fluorochromů, Ab-fluorochom

Úloha : Pozorování buněčných stěn, jader, jadérek, mitochondrií, vakuol a cytoplasmy Epidermis dužnaté suknice cibule kuchyňské (nativní prep.) barvení - neutrální červeň (vitální) Lugolův roztok, rhodamin B methylenová modř (po fixaci ethanolem) http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ Lugolův roztok methylenová modř Vymětalová V.: Laboratorní cvičení z biologie, VŠCHT Praha, 2001.

Úloha : Pozorování a drůz šťavelanů vápenatého + 5% H 2 SO 4. buňky suché suknice cibule kuchyňské CaSO 4. ½ H 2 O Vymětalová V.: Laboratorní cvičení z biologie, VŠCHT Praha, 2001.

Úloha 1: Mikroskopování škrobových zrn brambor brambor / iod kukuřice

Úloha 5: Pozorování chromo- a leukoplastů bobule papriky roční Vymětalová V.: Laboratorní cvičení z biologie, VŠCHT Praha, 2001. mrkev obecná http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ amyloplasty/ Lugolův roztok plod růže šípkové Vymětalová V.: Laboratorní cvičení z biologie, VŠCHT Praha, 2001.

Úloha : Mikroskopování prvoků

Euglena gracilis

Úloha : Mitóza v primárním meristému rostlin ve světelném mikroskopu materiál: apikální meristem kořínků čočku jedlé nebo cibule kuchyňské 1. Fixace (Farmer: 70% ethanol, 25% k. octová) 2. Macerace (50% ethanol, 18% HCl) 3. Vymytí macerační tekutiny 4. Roztlak v 1% nigrosinu v 45% k. octové (tzv. acetonigrosin, váže se na chromatin) cibule kuchyňská čočka jedlá

Úloha : Pozorování preparátu kvasinek a plísni

Úloha : Plasmolýza a stanovení osmotické hodnoty buněk Semipermeabilní cytoplasmatická membrána umožňuje přechod molekul vody z nebo do kompartmentu tak, aby a H2O (nebo konc. rozpůštěných, tzv. osmoticky aktivních látek) uvnitř a vně kompartmentu byly shodné (rovnováha) Prostředí: izotonické hypotonické a H2O vně = a H2O uvnitř a H2O vně > a H2O uvnitř hypertonické a H2O vně < a H2O uvnitř izotonické http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ plasmolýza smrštění protoplastu hypertonické nepřímý průkaz cytoplasmatické membrány Mnium affine Elodea canadensis Allium sp.